1
masthead
15. listopadu 1908. Čísto 315
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
německé university pražské by souhlasila s pře-
místěním jejím do některého německého města.
Snad se mýll; nenjt dávno tomu, co mezi
Němci země české napjatě se řešilo německ
heslo »Pryč od Prahy«, které Němci pražští,
k nimž přece také němečti profesoři universitní
náležejí, nejhouževnatěji potírali a konečně
umlčeli. Udržela-li by německá universita, dosud
pražská, svůj význam pro Němce také potom,
když by přestěhována byla na př. do Liberce,
jest otázka, kterou zodpověděti náleží především
Němcům. O požadavku territorialního rozdělení
země vl p. Legler zajisté jako všichni ostatní
Němci, že jej všecek český lid odmitá zásadně,
že tudíž je neproveditelný, pokud je k jeho vy-
řízení třeba práce zákonodárné. V posledních
dnech nahradili jej Němci požadavkem rozdě-
lení veřejné správy v zemi; k této změně je
stanovisko české ovšem stejně zamltavé jako
vůči rozdělení země territoriálnímu. Na konfe-
renci o koaličním ministerstvu se rovněž uká-
zala nemožnost německých požadavků takového
rázu. — Ježto posl. Legler odehrál sděleným
výkladem starý part trvalého německého kveru-
lantství, rozvinul jeho kollega dr. Schücker
obrázek aktualní politiky německé. Za záznam
stojí především jeho výrok, že politika vlády
právě odstoupivší je přímo výsměchem pro zá-
konodárství i státní správu v právním státě. Jak
tuto kritiku přijme třelí zemský poslanec z
Němec
Legler
doktor
Schücker
Praha
Liberec
5
article
Liberec a zároveň téhož města zástupce na radě
říšské, německý ministr krajan Prade, veřejnost
jistě nezví; stejně je jisto, že citovaný výrok
dra. Schückera ministru Pradovi, členu vlády
výsměch vzbuzující, ke cti neslouží. Ale snad
dr. Schücker svoji zdrcující kritiku sám přísně
neposuzoval, neboť se zároveň přimlouval za
utvoření nového ministerstva parlamentního, pro
které přece němečtí poslanci žádají totéž v pod-
statě složení a nanejméně týž politický směr.
jaký měla vláda barona Becka, vláda, jež dle
dra. Schückera byla výsměchem pro právní stát;
tento požadavek byl však už aspoň na ten čas
znemožněn nejbližšími politickými druhy dra.
Schückera. Tento německý poslanec se, jak se
zdá, politickým přemýšlením příliš nenamáhá.
Bohužel: u státního vesla jsou v tomto práv-
ním státě pořád ještě politikové a státníci, libe-
reckému dru. Schückerovi ne nepodobní.
— K užší volbě na Král. Vinohradech.
Prade
Prad
Schücker
Beck
Král
Liberec
6
article
Hlasovací lístky pro užší volbu poslance do
rady řišské za XI. okres volební, ustanovené na
den 20. listopadu 1908, vydávaji se voličům
na průkaz volební legitimaceu
městského úřadu na Král. Vinohradech v úřa-
dovně čís. 4 v přízemí v neděli dne 15. listo-
padu od 9. do 12. hod. dop a v následujíeí
všední dny až do čtvrtka dne 19. listopadu
(včetně) v úřadních hodinách (od 8. hod. ranní
do 2. hod. odpoledni). — K užší volbě
říšského poslance v XI. volební skupině na
Král. Vinohradech vydávají se na předložené
voličské legitimace městským úřadem nové hla-
sovací listky. Kancelář národního volebního
výboru občanů vinohradských, která jest v Ná-
rodním domě (vchod z Korunní třídy), upozor-
ňuje své příslušníky, že jim tuto výměnu
ochotně obstará a žádá, aby jí k účelu tomu
legitimace v čas byly předkládány.
— Politická schůze. Dnes v neděli koná
se o půl 11. hod. dopolední v Brandýse nad
Lab. schůze voličů do rady říšské i do sněmu
zemského, v níž poslanec dr. Josef For
promluví o politické si tul a c i.
— Kluby občanské. Občanský klu
v Karlíné koná členskou schůzi v pondělí
dne 16. t. m. o půl 8. hod. večerní v restau-
raci pana Ant. Kazdy v Karlině, Palackého
třída, 25 n. Ke schůzi uvolil se dostaviti a na
ní promluviti pan J. G. Maštálka, říšský
poslanec ve Vídni »O nynějších politi-
ekých poměreche.
— Čeština na drahách. Píše se nám
»Právě čtu nářek nějakého našince ve včerej-
ších novinách: na nádraží ve Cmuntu nesmí
konduktér vyvolávati stanici také po česku
Ten a všecky podobné výkřiky nevole, denně
naším tiskem probíhající, jen dosvědčují, jak
nahodile, nepřehledně, nesoustavně, abych tak
řekl čistě stádově provozuj-me svoji tak zvanou
pnt
Král
doktor
Josef fórum
Antonín
Kazda
Karlin
Maštálek
Vinohrady
Brandýs nad Laba
Palacký třída
Vídeň
Cmunt
rodní dům
7
article
»národní obranu«! Do slova jeden o druhém
neví a nikdo o celek se nestará! Nějaký na-
šinec někde utržil notný štilec? Jen s tím do
novin! Jen když to bylo v novinách! Tím je
už všecko vyřízeno! Dál nikdo se nestará.A
je přece zřejmo, jestli dnes ve Cmuntu v Dol-
ních Rakousích nevyvolávají stanici po
česku, není to věru žádná událost vedle řva-
vého přímo fakta, že je v samotných Čechách
stanic na sta, kde konduktér české jméno
stanice vůbec nesmí ani z úst vypustit. Nej-
drobnější české staničky v nejčeštějším území,
nějaká Smetanová Lhota, Dolní Cerekev nebo
Cmunt
Dolo
Čechy
Lhota
Dolní Cerekev
8
article
Velké Petrovice, kde za celý rok se neudá, aby
vystoupil nějaký Němeček, vyvolává se dvoj-
jazyčně důsledně a neustupně, ale od Lovosie
počínaje přes Ústí až do Podmokel, mezi Plzní
a Chebem a pod. jakobychom už nebyli v Če-
chách! S první stanicí uzavřeného územi česká
nádražní služba přestává. A smutný ten
stav věcí není od včerejška, ale trvá si klidně
po léta, jakoby sám se rozuměl. A jak se
staráme, aby zlořádu bylo čeleno, vidět z toho,
že nikdo u nás vlastně ani neví, co se děje,
jak právě dokazuje možnost výkřiku nad při-
padem porušení práva češtiny — v Dolních Ra-
kousích! Není přehledu, není soustavy a nen
tudíž ani důslednosti v naší obraně národní
A tak není služba na našich drahách než vár-
ným obrazem povšechného stavu naší národní
sebesprávy. Svou vlastní vinou znamenáme jen
živel, který ve své vlastní zemi národně — ne-
platí. Cizinec, který v Podmoklech, v Ei sen-
štejně nebo v Chebu vstupuje na českou půdu,
nezví, že je v Čechách, našinec neuslyší českého
slova, nedostane českých novin, dokud se vla-
kem nedotluče od hranic někam do Kralup nebo
do Plzně. A to ještě aby byl velmi čiperný a
uměl se rozkřiknout! Německé listy epou se do
oken a dveří vagonů po celé české železničné
síti. Po českých i v českém území musiš se
teprve shánět. Tak jsme ve všem dobře opatřeni!
Němeček
Velká Petrovice
Ústí
Podmokly
Plzeň
Cheb
Dolní Ra
Čechy
Kralupy
český nádražní služba
9
article
A není divu, jestli výsledky vypadají — přimě-
řeny poměrům. Kde v dobývání práv ponecháno
je každému jedinci, aby jen hleděl, jak s ám
se probije, tam nedobudou se žádné železné
hradby a zlatá města! Většina bojovníků, po-
nechaných samým sobě, záhy si rozmyslí —
vůbec se bíti« .
— Z Polné. Dnes v neděli koná se
v Polné veřejná schůze voličů, na níž promluvi
zemský poslanec dr. Eduard Šubrt o politické
— Promoce. Pan JUDr. Franlišek K. Veselý
rodem z Týna n. Vlt., byl dne 12. t. m. na českém
vysokém učení Karlo Ferdinandově dostorem veške-
rých práv veřejně prohlášen.
— Z české vysoké školy technické v Praze
Geomelr pan Karsl Mazanec, rodem z Úborska
v Čechách, složil dne 7. listopadu státní zkouškyz
oboru zeměměřického a uznán jednomyslně způso-
bilým.
— Rodinné zprávy. Slečna Fanuška Palmeov
a pan Pharm. Mag. Viktorin Müller, lékárník
Bělé u Bezděze, slavili dne 14. listopadu sňatek
manželský v chrámu sv. Havla v Kuřich Vodách.
— Vyznamenání. Tyto dny dovršil pan Jose
Vondřích, skladník firmy Emanuel Barth, velko-
obchod s technickými potřebami v Praze. 25lelí své
nepřetržité činnosti ve jmenovaném závodě. Z té pří
činy udělena jemu. Obchodní a živnostenskou ko
morou v Praze bronzová medaile, kteráž mu majite-
lem firmy, panem Buhumitem Mladějovským u pří
tomnosti veškerého personálu zároveň s peněžitým
darem byla odevzdána.
doktor
Šubrt
JUDr
Franlišek
Karsl Mazanec
Fanuška Palmeov
Pharm
Mag
Viktorin Müller
Havel
Jose
Barth
Buhumit
Polná
Vltava
Úborsko
Čechy
Praha
Karla Ferdinandov
český vysoký škola technický v Praga
Bělá u Bezděz
10
article
— Úmrtí. Včera skonal v Praze v sanatoriu po
krátké nemoci říd. učitel v Nových Dvorech, pan
Frant. Zeman, vzorný učitel, ryzl charakter a vla
stenec na slovo vzatý. Škole sloužil s obětavostí pří
kladnou, ztělesňuje veškery novodobé osvědčené my-
šlenky jak ve vnitřním vedení, tak i v úpravě bu-
dovy a nábytku. Byl od svých kolegů v okresu kulno-
horském ctěn a milován. Památce jeho zachová
školní obec nehynoucí pamět. — Včera zemřela pl.
Albína Vítková roz. Mikšova, choť majitele zá-
vodu grafického, v 56. roce věku. Pohřeb bude zejtra
o 3. hod. z domu smutku, Václavská ulice č. 327 II.
na hřbilov olšanský. — V Karlíně zemřela dne 13.
t. m. paní Marie Dašková, vdova po starostoví ve
Vel. Čakovicích a maj. realit, v 67. roce věku svého.
Tělesná schránka zesnulé bude v pondělí 16. t. m.
o 1. hod. odpol. z domu smutku v Karlíně, Rokyca-
nova ulice č. 8 n., do Čakovic převezena a na ta-
mějším hřbitově do rodinného hrobu k věčnému od
počinku uložena.
— Klub národní strany svobodomyslné. Pra-
covní komise národohospodářská má
důležitou poradu zejtra v pouděli 16. t. m. o 1/27. b.
večerní v místnosti klubovní.
situaci.
František
Zeman
Vítková
Mikšův
Dašková
Praha
václavský ulice
Olšanský
Karlín
Vela
Čakovice
Rokyca
11
article
— Podporý uměleckým úslavům v Brně. Z Brna
14. listopadu. (K. k.) Císař povolil zdejšímu morav-
skému krasoumnému spolku na zřízení budovy vý-
stavní (dům umělců) a družstvu brněnského českého
Národního divadla na zřízení budovy divadelní pod-
pory po 10.000 K.
— Z Národního klubu. Dnes večer uspořádá Ná
rodní klub damský večírek, při čemž jednáno bude
také o národohospodářské organisací české na pod-
porování českých obchodníků a živnostníků. Roz-
hovor zahájen bude p. drem. Scheinerem. Domácí
rada žádá své členstvo, by se v hojném počtu do-
stavilo.
— Z obcí předměstských. Městská rada v Žiž-
kově ve schůzi, konané dne 10. listopadu t. r. za
předsednictví starosty pana Gustava Žáka, vzala na
vědomí zápis o komisi, konané stran osvětlení tma-
vých koutů u kostela sv. Prokopa a schválila týž
Na dodání golhických kandelábrů vypíše se ofertn
řizení. Vzato na vědomí, že obraz „Bitva na hoře
Vítkově“ byl zavěšen v zasedací síni městské radni-
ce. Povoleno užívání truhlářské dílny v čp. 1058 panu
Františku Polákovi. Povolena stavba dvou čtyřpatro-
vých domů v ulici Bořivojově pi. M. Novákové. Ob-
jedná se u knihtiskárny fy Štorkán a Jaroš asi 200
kusů polohopisných plánů města Žižkova. Povoleno
obývání a užívání domu čp. 25. Vzat na vědomía
schválen zápis o schůzi stálé zdravotní komise mě-
sta. Žižkova, konané dne 6. listopadu 1908. Vzate
k vědomí ustavení Národního výboru v městě Žiž-
kově a jednací řád téhož. Usneseno nepředpisovati
majilelům domů, kteří mají vlastní vodoměry v do-
mech, poplalek za udržování vodoměrů od 1. ledna
1909 po dobu 5 let, prohlásí-li, že vodoměry jejich
stanou se vlastnictvím obce po 5 letech. Okresnímu
výboru v Žižkově se sdělí, že rada král. hlav. města
Scheiner
Žák
Prokop
František Polák
M Novák
Štorkán
Jaroš
Brno
Žiž
Vítkov
Bořivojův pi
Ob
Žižkov
český národní divadlo
národní klub
východ dom
12
article
Prahy jest zvána ke každé stavební komisi a že obec
žižkovska nečiní nijakých námitek proti změně obec-
ních hranic žižkovských u Libně, bude-li dána ná-
brada obcí pražskou obci žižkovské za ušlé přirá žky
a bude-li převzata část dluhů obce žižkovské, vypa
dajících na území, jež vykatastrovati se má. Vyřízeno
68 záležitostí stavebních, hospodářských, živnosten-
ských, správních a chudinských. — Schůze obecního
zastupitelstva v Podolí konati se bude dne 18
listopadu 1908 o 21/2 hod. odpol. v nové obecní
úřadovně.
— Z Občanského klubu v Holešovicích -Bubnech
se nám píše: Někteří členové zdejší strany národně
sociální agitují horlivě ve prospěch kandidála se-
ciálně demokratického, používajíce při tom nepravdy.
jakoby Občanský klub při jednání o kompromis
mezi stranou klubovní a národně sociální žádal, by
přišti kandidát kompromisní byl prohlášen jako kan-
didát neodvislý a ne národně sociální. Celá tato zá-
ležitost nezakládá se na pravdě, neboť při jednání
tom o dohodě právě v politických otázkách dána
byla kompromisnímu kandidátu úplná volnost. Ob
čanský klub přál by si upřímně, aby i četné dělni-
ctvo zdejší mělo na radnici staroměstské svého zá-
stupce a při dohodě té klub předpokládal, že to bude
pan Fr. Hanzlíček, který je zdejšímu občanstvu dobře
znám jako zasloužilý pracovník, zejmena ve zdejšíeh
národních a obranných spolcích, ne však osoba jiná,
která tyje z mozolů svých druhů a která tu u nás
jen rozbroje rozsévá. Osobu tu by nikdy klub svému
voličstvu nemohl deporučiti.
František
Hanzlíček
Praha
Libeň
Podolí
Holešovice
13
article
— Hermann Katz — ještě jednou. V pálek vy-
konán pohřeb nešťastného redaktora „Bohemie“ a
pražskěhc zpravodaje vídeňské „N. Fr. Presse“p
HI. Kalze z obřadní slně strašnického isr. hřbitova
za velikého účhstenství všech, zejniéna politických
vrstev německé společnosti pražské a přítomnost
náčelníků a vyspkých hodnostů všech slátních úla-
dů zdejších, počínaje zástupcem místodržitele vice-
presidentem Dörflem až po zástupce tiskového de-
partementu policejního ledilelství. Pokud se týče če-
ské veřejnosti, jest jejím zájmem zvěděti, nebyla-l
v řečnických projovech pohřebních opakována ne-
pravda, líčící red. Katze jakožio oběl národnostních
poměrů v Praze a zvláště sebovraždu jeho jakožto
výsledek nepřclského stanoviska českého tisku k to-
muta na smrtž zapřisáhlému a nejškůdnějšímu pro-
tivníku české Prahy a celého čeckého národa. Lovál-
ně sluší doznati, že z řečníků pražských, pokud jich
řeči čleme v referátů „Bohemic“, ani jediný nevy-
slovil 3 příma lakové tvrzení, toliko záslupce „N. Fr
Hermann Katz
Dörfl
Katz
Bohemic
Praha
Bohemia
14
article
Presse“ red. dr. Slernberg dovolil si narážku nazna-
čeným směrem. Oslovuje zesnulého, pravil mluvč
vídeňskéhe listu mimo jiné toto: „Hefmane Katzi
Tvoji vídeňští soudruzi v práci vyslali nás sem, aby
chom v těto slavnoslní a osudem těžké hodině roz
loučení za to, ce jsi nám byl, perhicími slzami přátel-
ství zkropili rakev, v níž pracovitý a v práci silný
bojovník hledal a předčasně našel klid před útra-
pami („Unbill“) nesmířitelného protivní-
ka.“ Majestät smrti našel touto větou nehodného
mluvčího ve vídeňském kolegovi samovolně zesnu-
lého pražského zpravodaje jeho listu a v zájmu jiné-
ho majestátu, to jest pravdy, dlužno opřiti se i těto
náhrobní snaze, obestírající sebevraždu Katzovu tra-
gikou nacionálního bojovníka, vehnaného na smre
nesmíritelným národním profivníkem. Katz byl sice
nejpatměšilejším škůdcem Prahy a všeho českého
prospěchu národního a přiležitosti mu k tomu ochot-
ně poskytované v obou listech „Bohemii“ i „N. Fr
doktor
Slernberg
Katz
Katzův
Praha
Presse
Bohemia
15
article
Presse“ vykořistil až do dna. Kdyby však mu - by.
národní protivník osvědčoval onu nesmířitelnost, jaké
Kalz ve vší opravlovosti skulečně zasluhoval —
kdož ví, zdali by byl pan red. Sleraberg z „N. F
Presse“ vůbec přijel na Katzův pohřeb! Neboť pouh
spílání, ostouzení českého lidu a Prahy a falšování
pražských poměrů nebylo by Katze učinilo tak cen-
ným a nenahradilelným reportěrem pro „N. Fr. Pr.-
jakým byl a jakým vyličován. To by byl dovedl snad
i p. red. Sternberg ve Vídni sám. Co však výtečnosti
Katzovy podstatou — tot byla jeho dovednost, s ja-
kou opatřoval pro svě listy politické informacea
zprávy z českého tábora od českých předáků a vůdců.
Na německých politicích v Praze nemusil zajisté
obsah svých depeší teprve páčit. Kdyby se však bylo
Katzovi, tomuto virtuosu neodbytnosti, dálo u če-
ských lidí po zásluze — a za každý svůj článeko
Praze zasluhoval při nejmenším ukázati mu dvěle —
zajisté že by nebyl býval s to vyhověti nárokům,
jaké na Katze činil zvláště vídeňský jeho zaměstna-
vatel. A tyto své cenné zprávy a informace neděkoval
Heřman Katz tedy snad nesmiřlivosti je
trápícího národního protivníkal Není
to sice nejlichotnější pro tuto nadměrnost české ocho-
ty a výstrahou pro budoucnost, ale je to fakt! Němci
a němečtí kolegové zesnulého marně nám strkají tuko
mrtvolu, ta jest jejich dílem a vídeňský redaktor
p. Sternberg mohl při svě řeči jenom vzláhnout ruce
a byl by se snad dolekl skutečných nesmiřitelných
Katzových protivníků. On sám své martyrium ve
skutečnosti ovšem mnohem všednější vyličil v ob-
šírném dopisu před svou smrlí a ten se stále ještě
nenašel a z dojatých kolegů Katzových nikdo po
něm ani nepě lrá.
Sleraberg
N F
Katzův
Katz
Heřman Katz
Němec
Praha
Francie
Vídeň
Presse
16
article
— Verbování německých živnosiníků do Českých
Budějovic. Budějovická odbočka „Volksratu“ zaslala
sdružení živnostenských společenstev v Linci přípis.
v němž žádá za vyslání německých živnostníků do
Č. Budějovic, jejichž povinností by bylo, nejen Něm-
cům dodávati lacino (po připadě na dluh) dobré zbo-
ží, ale především pomáhati k záchraně mizícího ně-
meckého rázu města. V přípisu „Volksralu“ se praví
„V Budějovicích jest velká nouze o německé živnost-
níky, takže velká massa konsumujícího německého
obyvatelstva z celého jazykového ostrova, tedy
okrouhle asi 20.000 Němců, jest nucena, své potřeby
odbírati od Čechů. Na konec: Němečtí živnostníci na-
leznou zde všemožnou podporu a jsou zde také pre
čelné obory živností velmi příznivé podmínky. Tal
na příklad není v Budějovicích německého nožíře
uzenáře, hotovitele hudebních nástrojů a sedláře. Ale
léž jiných německých živnostníků jest zde velmi málo
lakže pro nově se elablující německé živnostníky jest
v Budějovicích půda velmi příznivá. — Linecký svaz
společenstev sedl skutečně tomuto lživému přípisu
na lep a vyzývá německé živnostníky, aby se do Č.
Čecho
Český Budějovice
Linec
Č . Budějovice
Německo
Budějovice
Tal
Němec
17
article
Budějovic stěhovali, neboť prý jim zde kynou zlaté
časy. Purkmistr Taschek — jenž jest v čele zdejš
odbočky „Volksratu“, přičiňuje tedy ke svým dosa-
vadním hříchům, štvanicím a lehkovážnostem nový
nekalý čin: způsobem v pravdě frivolním láká do Č
Budějovic německé živnostníky, ač může předem vě-
děti, že jejich hmotná existence se zde ztroskotá
Je to lež, že zde Němci nemají nožíře, uzenáře, se-
dlře atd. Jsou zde němečtí živnostníci těchto oborů.
ale živoří, poněvadž Němci je udržeti nedovedoua
Čechové mají dosti svých českých živnostníků. P
posledních obecních volbách vylákal p. Taschek do
Č Dudějovic uzenáře z Lince, ale nebožák za půl
roku byl hotov — zavřel živnost a zmizel z Budějo-
vic. kde přišel o svůj skrovný majetek. Podobně se
vedlo jeho nástupci, jenž byl hotov ještě dříve. A tak
skončil i pokus s dvěma novými německými řezníky
a tak to zcela jistě dopadne s každým německým ci-
zím živnostníkem, který se dá nesvědomitým, lživým
ličením poměrů v Č. Budějovicích zlákati a zde se
usadí. Německý „Volksrat“ zkusil to také s koloni-
sací německých dělníků, ale i ten pokus bidně dopadl:
dělníci ti, nemajíce tu obživy, byli rádi, když jim
Čechové pak poskytli prostředků, aby se mohli vrá-
titi tam, odkud přišli. Budějovice jsou dnes městem
českým a čeští živnostníci jsou tu na tak znač-
ném stupni dokonalosti odborně, že je to přím
aměšně, volati na ně konkurenci
z Dolních Rakous, kde, jak známo, sami
Němci jsou rádi, když se mezi nimo
usadí český řemeslník!
Taschek
Němec
Čecho
Budějovice
Č Budějovice
Č Dudějovice uzenář
Č . Budějovice
Dolní Rakousy
18
article
— Dobročinné odkazy. Ze značné částky 5350
korun, jež sl. Anna Lindnerova v Kolíně odkázala
k rozdělení účelům dobročinným, obdržely od vyko
navatelky poslední vůle její, paní Marie Švejstylové
vdově po řídícím učiteli v Praze-VII., jednotlivé kor-
porace tyto odkazy: Po 500 K: Sirotčinec sv. Josefa
na Král. Vinohradech, »Domov« pro nalezence
v Praze a Ochranovna pro opuštěné dívky v Lobči
po 400 K: Asyl mil. pražského Jezulátka a ústav
slepeů na král. Hradčanech; po 300 K: Spolek ke
zbudování kostela v Praze-VII., Dobročinný i krej
carový spolek v Kolíně: 250 K Růžencová výrobna
v Praze-I; po 200 K; okresní sirotčinec v Kolíně.
pl. M. Maříková v Kolíně a příbuzný zesnulé p. A
L. v Praze; na chrámové věžní hodiny v Malých
Svatoňovicích vyplaceno 600 K, na mešní nadace
kníž. arcib. semináře v Praze 500 K, na výlohy no-
tářské, různé poplatky a jednotlivým chudým 200 K.
— K volbám do obchodní a živnostenské komor
pražské, jež právě jsou vypsány, konají se v kruzich
zůčastněných horlivé přípravy. Jsou to zejména spo
lečenstva sdružená v Ústředním svazu zaměstnava-
telů, jež zasazují se zvláště za kandidaturu p. stav.
rady Quida Bělského. Kandidaturu tuto podporuje
léž spolek architektův a inženýrů v král. českém
Celou tuto akci volební vede Český pracovní sbor.
jehož kanceláři v Praze (Jáma č. 8) zsilány buďiež
veškeré hlasovací listky. Oficiální kandidátní listina
uveřejněna bude v nejbližších dnech. Poněvadž jest
nutno, aby i v této korporaci zavanul konečně
ostřejší vzduch, třeba, by všechny vrstvy voličů vě-
novaly volbám těmlo náležitou pozornost.
Lindnerův
Švejstylová
Král
M Maříková
Bělský
Kolín
Praha
Lobeč
Hradčany
Malá Svatoňovice
Jáma
sirotčinec svatý . Josef
19
article
— Vypsání soutěže na přeslavbu radnice staro
měslské. Dne 14. t. m. konala se na radnici staro-
městské schůze poroty k posouzení projektů na pře-
stavbu radnice staroměstské, aby stanovila definitivní
znění podmínek pro vypsání veřejné soutěže. Zúčast-
nili se pan starosta dr. Groš jako předseda, p. dv.
rada profesor dr Gol! za klub za Starou Prahu, p.
vládní rada prof. Schulz, p. rektor české techniky
prof. Bertl, p. prof. dr. Čenský za spolek architektů
a inženýrů, p. prof. arch. Kotěra za sdružení archi-
tektů spolku výtvarných umělců Manes, p. městský
radní stavitel Hodek, referaní p. mag. rada Hrnčiřa
pan stav. rada Holub za městský úřad stavební.
Schváleny s nepatrnými změnami podmínky, vypra-
cované městským úřadem stavebním na základě ná-
vrhu podaného před časem p. městským radním
Hodkem, aby se vypsala pouze soutěž ideová,
nikoliv ihned soutěž na plány pro skutečné prove-
dení. Podmínky byly jen doplněny přesnějšími
ustanoveními směřujícími k zachování starobylého
rázu okolí radnice, zejména k zachování uzavře-
nosti Velkého a Malého náměstí a k zachování do-
savadního rázu Malého náměstí. V ostatním pone-
chává se konkurujícím co nejširší volnost. Vzhledem
k tomu, že bude vypsána v nejbližší době též kon-
kurence na řešení vstupu do letenského průkopu,
bylo doporuřeno, aby lhůta ku podání návrhů na
přestavbu radnice stanovena byla do konce května
1909. Věc bude ještě předložena komisi technické,
radě městské a sboru obecních starších a lze vy-
psání konkurence očekávati asi na polovici prosince.
doktor
Groš
Golo
profesor
Schulz
Bertl
Čenská
Kotěra
Hodek
Praha
Malý náměstí
spolek výtvarný umělec Stones
20
article
— Vařejná manifestační schůze žen a mužů če-
ských s pregramem: »Svůj k svému«, na níž
promluví za Ženský klob český sl. Marie Brožovaa
sl. Marie Tůmova, za sdružení žen vinohradských pl.
Baruše Jandová a j., koná se dnes v neděli o 3. hod.
v Měšťanské besedě v Praze, v Jungmannově třídě.
Svolavatelé: Ženský klub český a sdružené spolky.
— Veřejná schůze obchodního pomocnictva, která
se koná dnes v neděli, 15. listopadu v sále Česko-
slovanské obchodnické besedy v Jerusalemské ulici
v 10 hod. dopol., pojedná o předloze zákona na
úpravu doby pracovní v obchodech a o zákonu o
obchodních pomocnících. Vzhledem k tomu, že bude
v brzku svolán parlament, který se má těmito zá-
kony zabývati, vyzývají se veškeří čeští obchodní
pomocníci, pomocnice i dorost k nejhojnější účasti.
— Slavnostní večer Filaniropické Družiny, jenž.
jak již oznámeno, koná se dne 23. t. m. o 8. hod
večerní ve dvoraně žofinské, vykazuje se velice za-
jimavým programem, jehož osou ovšem budou vel-
kolepé živé obrazy, čerpané z dějin českých. Pl
těchlo účinkují dámy: Sly. Baxantovy, sl. Brumlíkova,
sl. Bozděchova, sl. Brücknerova, sl. Dimmrova, sl.
z Doubků, sl. Friedrichova, sly. Havlíčkovy, sl. Kla-
víkova, sl. Lexova, sl. Ottova, sl. Pickova, sl. Pát-
kova, sl Stiebingrova, pí. Šafařovičová, sl. Veselá,
sly. Vondráčkovy. Pánové Dimmer, Gruss, Havlíček,
Häuslerové, dr. Katz, dr. Krištůfek, princ Lobkovic.
Brožovaa
Tůmův
Baruš Jandová
Baxantův
Brumlíkův
Bozděchův
Brücknerův
Friedrichův
Lexův
Ottův
Pickův
Stiebingrův
Šafařovičová
Veselá
Vondráčkův
Dimmer
Gruss
Havlíček
Häusler
doktor
Katz
Krištůfek
Lobkovic
Praha
Jungmannův třída
Doubek
Havlíčkův
Filaniropický družina
21
article
Napravil, Podlipní, Ritter z Rittersheimů, prine
Schwarzenberg. Štěpánek, Vejšický, Veselý. Děti:
Bozděchova, Haissingrova, Hanušova, Hofmanova,
Křikavovy, Häuslerova, Husníkovy, Jungrova, Šafa-
řovičova, Urbánek. — Poplávka po vstupenkách jest
neobyčejně čilá a zájem ve všech vrstvách naší spo-
lečnosti tak značný, že slavnostní večer stane se ne-
pochybně vedle svého rázu, tak výlečně humanního,
i skvělým večerem společenským.
— Kritický slav matičních financi jest příčinou,
že Úotřední Matice školská, o jejíž důležitosli a ne-
vyhnutelnesti udržeti peněžní prostředky jeji na
nezkrácené jich výši nemůže býti ani sporu, aby
dostáti mohla svému rozpočtu na rok 1908, vyzývá
všechny přátele českého školství v uzavfeném území
ku pořádání sbírek, by deficit, který do konce října
vzrostl na částku 200.000 K, mohl býti s úspěchem
sanován. Veškerému úřadnictvu státnímu i samo-
správnému, které již tolikráte osvědčilo vlastenecké
svoje smýšlení, přízeň i pochopení pro důležité úkoly
Ústřední Matice školské, naskýtá se příležitost, aby
obolem vzpomenulo si na výchovu a vzdělání našich
českých dítek ve zněmčovaném území. České úřadni-
ctvo státní i samosprávné, obětuj přispěvek svůj na
potřeby kancelářské (tak zv. paušál na péra) Ústřední
Malici školské s uím vědomím, že jsi konalo svoj
povinnost. Veškeré příspěvky s díkem kvituje kan-
celář Ústřední Matice školské v Praze 1., č. 418, Mlar-
tinská ul
— Ze Spolku architektův a inženýrů v král. če-
ském. Skuvina II. koná prvou schůzi letošního
období v úterý 17. t. m. o 7. hod. več. ve výborovně
Měšťanské besedy pražské. Na pořadu jest volb
předsedy, zástupce skupiny do představenstva a za-
hájení rozhovoru „O přehradách údolních
Hojné účastenství členstva žádoucí.
Podlipný
Ritter
Schwarzenberg
Štěpánek
Vejšický
Veselá
Bozděchův
Haissingrův
Hanušův
Hofmanův
Křikavův
Häuslerův
Husníkův
Jungrův
Šaf
Urbánek
Poplávka
Malik
Rittersheim
Praha 1
spolek architektův
Skuvina II
22
article
— Z Klubu »Za staron Prahu«. Dnes 15. listop.
pořádá klub osmou členskou vycházku z cyklu
»Pražské kostely L.« do ruského kostela sv. Mikuláše
na Starém městě. Schůze o 1/23. hod. odpol. u zá-
padních dveří kostela (20 h). Přednáší p. PhC. V. v-
Štech. Přístup pouze čienům! Příští neděli jest vy-
cházka do arcibiskupského paláce.
— Z obchodnického spolku »Merkur« a Klabu
samostatných obchodníků a průmyslutků v Praze.
V úterý 17. t. m. o 8. hod, večer koná se členská
schůze spolková, na níž mimo jiné pojednáno bude
o velice důležité otázce slavovské, t. j. »O pensijním
pojišťování soukromých úřadníků«. Rozhovor zahájí
referent Jednoty obchodních gremií pan JUDr. Frant.
Samek. — Jest nejvýše žádoucím, by se pp. členové
schůze této zúčastnili v počtu nejhojnějším.
Mikuláš
Phc
Štech
JUDr
František
Samek
Praha
23
article
rodním divadle se připravovala Förstrova „De-
bora“. Autor vypravuje sám: „Vzpomněl jsem
výborného Josefa, jejž zpíval Benoni, faráře
Viktorinova. Viděli jsme velký výjev ensemblo-
vý k závěru druhého jednání. Heš připamatoval
výkon mé paní v titulní úloze. „A co Hanna“,
pokračoval, „víš Kavallárová...“ A již jsme
byli v proudu. Všichni se vystřídali před námi
a zašlá doba mladosti zasvítila sladkou září ve
vzpomínkách. Mladá choť Hešova a všechny
čtyři dítky, dvě z prvého, dvě ze druhého man-
želství, seděly s námi a těšily se z dobré nálady
otcovy. Byly to chvíle, v nichž jsme téměř ne-
pociťovali onoho bolestného tlaku u srdce, kde
jsme zapomínali nejbližší budoucnosti, cele za-
ujati krásou toho, co skýtala přítomnost.
Tak se poobědvalo a při kávě pokračováno
v hovoru. „Něco ti musím ukázat. Jsi sice
knihomol, ale tu knihu jistě neznáš. Velice mne
dojala.“ Povstal a za chvili vrátil se s knihou
v ruce. „Znám, znám!“, volal jsem, „literární
pozůstalost Hanny Kvapilové“. Heš se rozdur-
dil: „Chtél jsem ti to půjčit.
„Děkují. Mám krásnou tu knihu ve sv
knihovně. Ale dobře, že ji znám, můžeme s
o obsahu pohovořiti.
Heš byl pln nadšení pro obsah knihy a ze
jména studie a záznamy osobních dojmů naší
vedle Sklenářové-Malé největší tragědky uchva-
covaly jej obsahem i formou.
bora
Benon
Viktorinův
Heš
Hanna
Hešův
Hanna Kvapil
24
article
„Jak to řekne, víš, na příklad o Henningsové:
její ruce plakaly...“ A opakoval několikrát z
sebou tónem dojemným: „její ruce plakaly ...
to je krása. Člověk to zrovna cítí a chvěje se
až v hloubí nitra tichou bolestí.
Přišly ovšem na řadu osobní vzpomínky
Hešovy i mé, vzpominky na umělkyni vzácné
tvořivé potence, plnou poesie a čistého půvabu
ženského. Pochlubil jsem se Hešovi svojí starou
známostí. Hrával jsem s Hannou Kubešovou-
Kvapilovou divadlo jako student a dlouho nosi
jsem její obraz ve svém srdci na místě nejtaj
nějším a nejvzácnějším.
Čas plynul rychle a večer se schýlil. Vědě
jsem, že, vzdálím-li se, padne na přítele těžka
chmura znovu, a proto oznámil jsem mu žer-
tovně, že nemám úmyslu jej dříve opustiti, do-
kud se neodebere na lůžko
Nezapomenu výrazu vděčnosti, kterou jsen
četl v jeho očích. Když jsme na chvíli osaměli
svěřil se mně:
„Nechtěl jsem ti to říci, ale jedu již dne
k operaci, čekám jen, až děti usnou.
Nežádejte, bych vypisoval další průběh večera
dojem onoho loučení na smrt nemocného otce
s dítkami nie netušícími, jež dávaly jako denně
dobrou noc! Ach, bylo to poslední „Dobrou
noc!“, jež slyšel z těchto nade vše milovaných
dětských rtů; nežli minul týden, ležel, patře
očima navždy zavřenýma v tajemno věčné
noci... Dobrou, lehikou noc!
Hešův
Heš
Hanna Kubešův
Kvapilův divadlo
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Tereza. Hudební drama o 2 jednáních. Na-
psal Jles Claretie. Přeložil Milan Fučík
Hudbu složil Jules Massenet. Na městském
divadle Král. Vinohradů poprvé 12. listopadu 1909)
V pohnutou dobu velké revoluce, v rozmacha
pád girondy, střední strany Konventu prvé republiky.
uvádl nás nová opera Massenetova. Doba skytla však
nemnoho více, než pouhý rámec, do něhož libretli-
sta, šťastnější spíše v románu a causerii admnini-
strační ředilel Komedie Francouzské, Jules Clare-
tie, intimní drama vložil, stručné, tklivé, ale též
šedé.
Prvé jednání odehrává se v Clagny u Versailles,
v říjnu 1792, v zámku, jejž koupil girondinský posla-
nec André Thorel, aby jej svým časem vrátiti muhl
pravému majetníku, jakmile vrátiti se bude moci do
Francie Jest jím jeho druh z mládí, Armand de Cler-
val, syn guillotinovaného markýze, jehož správcem
byl otec Thorelův. Tak vyrostli tu spolu v tom ari-
stckratickém zátiší nádherného parku a seznali tu
cha sirotka Terezu, vychovanou v zámku. Mezi n
a mladým markýzem zapředl se tajně cudný romá-
nek lásky. Ale když nastaly hrůzy revoluce a marký-
zavi bylo prchnouti z vlasti, Tereza podala ruku An-
drčovi z vděčnosti, že ochránil ji v bouřích. V klid-
nější době, jež nastala převládnutím strany umírněné
vrací se Armand, chtěje dospěti do Vendée a spojiti
se tam s royalisty. Nedovede si odepříti, aby nešel se
aspoň zvenčí podívati na rodný dům, kde tolik šťast-
ných chvil mládí a jinošství prožil. Setká se s Te-
rezou, připomíná jí mínulost, ale Tereza vyjevuje m
změnu, jež se s ní stala a prohlašuje svou úctua
vděčnost k manželu. Ten také již přichází, přitiskne
na hruď dávného přítele. Ale již je mu v palách dů-
stojník místní gardy, jemuž Armand se zdá podezře-
lým. Thorel zachraňuje markýze prohlášením, že je
to jeho druh, kterým si jest jist.
Tereza
Jles
Fučík
Jules Massenet
Massenetův
Jules
Thorel
Cler
Thorelův
Ana
Armand
prvý republika
Clagna
Versailles
Francie
Vendée
divadlo Královský
26
article
Jednání druhé změnilo dějiště i sifuaci. Jsmev
Paříži, v červnu 1893, ulice se bouří, gironda oudla
a členové její co chvíli zatýkáni jsou přívrženci Ho-
bespierrovými. Armand uvízl v domě Thorelově, jenž
skýtá mu ochranu s nebezpečím vlastní hlavy V sa
mém kritickém okamžiku podařilo se ještě André nv
zjednati pro markýze bezpečnou průvodní listinu.
Armand nechce však odtud sám, v pohnutém výjevu
snaží se, zapomínaje na dobrodiní přítelova, přimět
ji, aby utekla s ním. Aby zachránila oba, milence
i manžela, pro nějž přílomnost Armandova jest rov-
něž nebezpečím, slibí tomuto, že dostihne ho na hra-
nicich. Ale když odešel a když Tereza vidí s ckna
jak luza zajala jejího manžela, jenž s káry popravč
posílá jí ještě poslední polibek, tu ona v okamžiku
zoufalství, chtějic semřiti s manželem, v hrdém od-
hoslání volá s olna: „Ať žije král!“ Členové sekce
volelní vniknou s davem rozzutených žen do domu
odvádějí Terezu na smrt.
Chybou práce, jež není špalně založena, a jež
ve svě stručnosti, činící ji spíše dramoletem, av
zhuštěnosti zvláště druhého jednání má v sobě desti
dramatického kvasiva i napěti, jest okolnost, která již
mnohému dramatu, nad to zpívanému, stala se
osudnou.
Hlavní vazivo děje odehrává se totiž za kuli-
sami, na jeviště přicházeji toliko jeho důsledky. Již
exposice mnoho předpokládá. V druhém jedná ní di-
vák slyší jen vřavu z ulice, co se tam děje, musí se
dohadovati. Přisteupí-li k tomu, že zpěvákům, jako
při provedení vinohradském, není polovina slov roz-
uměti, že divák nemá k ruce libretto, jehož překlat
zůstal nevydán, že ani na divadelní ceduli není vy-
světlen děj. lze pochopili desorientací obecenstva.
Armand
André
Armandův
Tereza
Jsmev Paříž
27
article
Tereza je z nejnovějších děl Massenetových
premiéru svou měla loni 7. únera v Monte Carlu
Monte Carlo bylo již několikráte Massenetovi můst-
kem na scěny pařížské, jež ku podívu ani lak před-
nímu národnímu skladateli není snadno ztéci. Tak
z jeho novější tvorby Jongleur de Notre Dame“
„Cherubin“ dostaly se přes Monte Carlo do Komické
opery rařížské. Tereze se to doposud nepodařilo
a její nedávný neúspěch v Berlíně a teď toliko ča-
stečný v Praze, sotva k tomu přispějí. Zmíněná kar-
dinální vada libretla přes všechnu jeho vnitrní dra-
matičnost, ze které však nejméně na prvé jednání se
dostalo, i jistá jednotvámnost hudby přes veškeru její
čistě Massenetovskou noblesu budou vždy kamenem
úrazu rozhodnějšímu úspěchu.
A přece je to Massenet, mluvící k nám z díla
řečí přepodobnou svému Wertheru! Massenet deli-
kátní, sentimentální, přisládlý a zase pathetický,
momentu dramatickém i silný. V partituře jeho není
tentokrát oddělených čísel, skladatel spojuje výjevy
plynným orchestrálním proudem, ž něhož jen vý-
značnější episody se jasněji odlišují. Ale v té splýva-
vasti jest také citelná monotonie, poněvadž skladatel.
ať již vinou textu, ať vlastní, nenalezl dosti barvi-
tosti a pohybu pro své dílo. Má jen dva tóny: jeden
vojenský, harašivý, který představuje revoluci, druhý
sentimentální, jenž nese inlimní drama citu. Již ou-
vertura nás poučuje o tomto dualismu, kde sentimen-
tálnost má však nadvládu. Má ji v celém díle jak
rozměrem své oblasti, tak váhou své invence, iež iest
Tereza
Massenetův
Cherubin
Massenet
Monte Carlo Monte Carlo
Monte Carlo
Berlín
Praha
Jongleur jít Notre Dame
28
article
v intonacích ryze citových nepoměvně šťastnější. Snění
Terezino v parku mezi padajícím listím, elegie Ar-
nandova nad rodným domem a místy, jež byly svěd-
ky jeho lásky, jeho připomínání minulosti Tereze při
graciosních zvucích menuelu, v druhém jednání ci-
tově žhavá i pohnutá scéna, kdy přemlouvá Terezu
k útěku, toť episody, hodné skladatele „Werthera“
Vůbec při trojici Tereza, Armand, André častěji mu-
síme mysliti na Charloliu. Werthera a Alberta, jenom
že tu není té básnické síly dramatického podkladu.
V delikátních podrobnostech zůstal Mlassene
evšem i v „Tereze“ svým. Již moment, že hlavní
ženskou úlohu přiděluje allu, vzdávaje se výhod
sopránu v celém dne, jest příznačný skladatelovu
smyslu pro zvukovou barvu. Jistá chmura a snivá za-
stlenost má leželi nad jeho dramatem. Podzimní ná-
lada parku a milostného snění lasky ztracené chvěje
se bolestně v kvartových sledech harí, smutek mluví
z kraťoučké fráse sólové violy při návralu Arman-
dově, krásné kantilény houslí a cell přejímají tak
rády leč překypujících cilů, vzdálenými upomínkami
vpadá klavír, jehož rozkošný menuet s nádechem
slesku přejímá pak orchestr v předehře k druhému
jednání. Toto má silnější akceniy. Dovedou zaujati,
davedly by i sírhnouli — kdyby nesrozumitelnost
dějů, jež přeloženy na ulici, nepodrážela jejich účin.
Terezin
Tereza
Werther
Armand
André
Albert
lada parka
Ara
29
article
Dílo nastudováno bylo kapelníkem p. Zunou
pečlivě. Dirigent dosáhl v orchestru i jemnosti, i při-
padného vzruchu. Ale na jasnější vypracování slova
na jevišti neměl zapomenouti. Zvláště sl. Reissově
nebylo skoro nic rozuměti. Jinak zpívala úlohu Te-
rezy správně a také pěkně ji hrála, i zjevem činila
ji sympatickou. Hlas pěvkyně má příjemný timbre
Proto tím důtklivěji upozorniti ji dlužno na vady vý-
slovnosti, ničící ušlechtilé její úsilí. Také p. Pokorný
jako Armand zabíhal do téže vady. Hre jeho a před-
nesu schází ještě pravá suggestivnost, ale tenor jeho
není bez zvukového půvabu, má určitou jímavou
měkkast a slibuje do budoucnosti. Thorela podal p.
Ouředník výrazně i důstojně. Klavír při menuetu
bylo by lépe dát do orchestru než za kulisy. Ráz ce-
lého výjevu vede k tomu, že zvuk ten žije toliko ve
vzpomínce. Jinak musíme se dle přirozených zákonů
scény ptáti: Kdo to v domě hraje? Poněvadž André
odešel, Tereza s Armandem jsou v parku, zbývá z osol
na listině v dramatu uvedených již jenom domovník.
Režie p. Dobrovolného měla na scěně ruku šťastnější
něžli za scénou. Výjevům za kulisami scházela dra-
matická působivost úplně. Dopadají příliš malicherně
na krvavou tragedii pouliční, jejíž předslavu maji
v diváku vzbuditi Obecenstvo přijalo novinku zvláště
po prvém jednání dosti vřele
+ České kvartelo. Ve dnech, kdy se zase jednou
za hranicemi kydá tolik sprostoty po všem, co jest
české, není na škodu si vzpomínali umělců, kteří již
po tolik let šíří světem slávu českého umění. »Česlé
kvarteto« koncertuje na své letošní cestě právě v Nizo-
zemsku, kam se dostalo přes řadu německých měst,
z nichž právě v Berlíně našli nejvíce pochopenía
uznání. Ctitelé kvarteta v Amsterodamě shledali, že
naší kvartelisté 7. listopadu 1908 mají 250, koncert
Zuna
Reissův
Armand
Ouředník
André
Tereza
Dobrovolný
Niza
Berlín
Český kvartet
30
article
na půdě holandské a užili té příležitosti, aby pro-
měnili jeviště koncertní v zahradu, okrášlenou sochou
Beeth venovou a aby z tohoto večera jedním slovem
udělali intimní hudební slavnost. České kvarleto bylo
na jevišti ovšem pozdraveno i řečí. Z této řeči, která
vyšla i tiskem, aspoň několik vět uveřejníme: »Mi-
mům nevine potomstvo věnců: proto jest věcí sou-
časníků, aby vůči nim konali svou vděčnou povin-
nost. A tato povinnost vůči Vám jest vetmi veliká.
Je to po 250., že krásné melodie největších mistrů
Vaším uměním uvádějí obecenstvo v nadšení. Obe-
censtvo Vás vždy vítalo s radostí, třeba jeho hold
nepřijímal vždy lvaru tak vidilelného jako dnes. Váš
životní cl jest, předváděti díla nejušlechtilejšího
umění, umění, jež náš národ dovedl odjakživa vy-
soko ceniti, jež však žádný národ si nesmí výhradně
osvojovati. Toto umění není poutáno hranicemi, ne-
mluví jazykem jiným než mluvou všeho lidstva. Jako
nebeská obloha klene se vysoko nade vším lidským
konáním. Při tomto umění budiž Vám heslem slovo
Goethovo: »Jsi roveň duchu, jejž chapeš !« Toto slovo
může každý z Vás vzlahovali k sobě, neboť, zavře-li
posluchač uči, zdá se mu, že slyší jediného místo
čtyř, a odvráti-li se úplně, zdá se mu, že slyší or-
chestr. Zůstaň Vám příznivou Musa, jejímž službám
jste se věnovali, a až se dočkáme tisícího koncertu,
kéž se těšíte téže svěžesti živola a téže výši umě-
lecké, která naplňuje dnes obdivem všude Vaše po-
sluchače...« S kterýmž přáním se ovšem z plna
srdce srovnávají i čeští přátelé »Českého kvarteta«.
Goethův
Ob
Musa
31
article
+ Koncert Lange-Bergmann. Koncert frankfurt-
ského virtuosa na housle Jana Langea a pražského
vírtuosa na klavír Emila Bergmanna konati se bude,
jak již oznámeno, dne 24. t. m. v Rudolfině. Začátek
o 1/28. hod. večer
+ Koncert Alexandra Sébalda koná se již 20
listopadu o 128. hod. več v Plodinové bur-
se. Pořad: Paganini 24: Caprices pro solové housde
Listky v hudebním závodě Em. Wetzlera, Ferdinan-
dova tř. 36.
+ Kraus, 40 etud pro začátočníky, op. 77. Edi-
tion M. U. č. 579. Cena K 2.40. Eludy tyto určeny
jsou pianistům začátečníkům a lze jich s úspěchem
použili jako doplňku kterékoli klavírní školy. Aby
všeobecné cvičební příklady vzbudily u žáka větší
zájem, použito u některých etud motivů národních
písní. Skutečná paedagogická cena levného tohote
díla jest nepopíratelnou. Vzorný prstoklad ulehčuje
studium. Tisk je krásný a jasný. Nakladatel Mojmír
Urbánek v Praze. Hlávkův palác
+ Z Českého spolku pro komorní hndbu v Pra-
za. Serie mimoládných lelošních koncertů má obe-
censtvu předvésti světovou lHeraluru solovou, poku
do rámce komorních koncertů spadá. První koncert
koná se již v úterý dne 17. t. m. o 7. hod. večer
v Rudolfině. Věnován jest zcela literatuře varhanni
a má vedle Bacha hlavní zřetel k literatuře francouz-
ské u nás málo celkem známé. Solistou večera jest
Alfréd Sillard. Lístky předplatné na všechny kon-
certy pro členy 6 K, pro nečleny 12 K i jednotlivé
Bergmann
Lange
Sébald
Paganini
Wetzler
Ferdinan
Kraus
M U
Urbánek
Bach
Sillard
Rudolfina
Ed
Praha
Seria
Hlávkův palác + Z Český spolek pro komorní hndba
+ koncert Lange