ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 46698db0-7631-11dc-83f4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 27 celkem · entity: person 55, place 28, org 7, work 3
1 masthead
15. listopadu 1908
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listů“ k číslu 315.
3 masthead
Strana 17
4 article Výtvarně uměnl.
Výtvarně uměnl. Marná epištola = Malá sbírka mono- a polychromních autolypií v podobě vkusně upravené knihy ro- zešla se asi mnohem dříve do světa, nežli se dostala na stolky raferentské. Pochopitelno. Praha měla letos mnoho hosti z ciziny a representace města mnohé z nich vílala přímo za své. Pri odjezdu prý jim rozdávala toto malé album na památku: sbírku pražských pohledů, jež si dal vybranými našimi umělci provést, anebo už ho- tové od nich byla zakoupila. J. Čelakovský na- psal k tomu čtyři stránky úvodu, který možno hned vedle čísti ve francouzském a anglickém překladu. Tedy skutečná a umělecky vkusná upomínka z cest. A poněvadž pro její obsah zašli si do pavilonu města Prahy na Jubilejní výstavě, kde byly ještě jiné kusy umění výtvar- ného, pro Prahu a jejím nákladem provedené prováděně, připojily ku pohledům kartony Ale- šovy pro vestibul staroměstské radníce kompo- nované, Myslbekovy skupiny na mostě Pala- ckého, Suchardův pomník F. Palackého, a tak se stala z alba malá ukázka toho, v jakém spo- jení je město s uměním výtvarným. My, kterí známe Prahu a vidíme denně, co se v ní děje, arci si doplníme tyto ukázky přemnohým jiným, podniky a objekty, jež sice nejsou právě umě- leckými, které však jimi měly být a které se jimi nestaly vzdor všemu včasnému volání u temperamentních hlasů i vyhrožování.
J Čelakovský Myslbekův Pala Suchardův F Palacký Praha
5 article
Kdyby se provedl plebiseit všeobecný v oby- vatelich města, myslím, že by správa dostala beze všeho absoluci. Plebiscit u umělců a ma- tého kroužku umělecky cítících lidí by ovšem vyzněl v přikré odsouzení. Při tom by se asi objevilo, že tito druzi odvolávali by se na doby minulé, jako zlaté, následování a udrženíhodné; první však by pro ně ani prstem nehnuli. Vzpo- mínáme-li ale toho, co bylo a uvažujeme-li, kte- rak se to stalo, že vskulku stará Praha je z valné části také uměleckou Prahou, dojme nás co nejkormutlivěji, že jsme nuceni denně dovolávati se umění v podnicích a v životě mě- sta, vykládati jeho významnost, ano nevyhnutel- nost, kdežto dříve rostlo a kvetlo umění na uli- eích a náměstích takřka samo sebou. Bylo zde a všude a nebylo třeba po něm se shánětia nejméně připomínati opatům, farářům, aristokra- tům, měsťanům a konšelům, že jejich kostelya residence, paláce, domy a radnice mají býti uměleckými výtvory. Co bylo solidní, bylo též umělecké až po řemeslný výrobek. Ale pravidlo druhdy stalo se výjimečným případem dnesa kdo vi, zdali vzdor vší apoštolské námaze dojde nová společnost zase k onomu stavu, v němž by uměním všady prosycená atmosféra byla to- tožná s onou, klerou stále dýcháme. Snadse dokonce všichni mýlíme, kdo vykládáme a ob- hajujeme biologickou nutnost, anebo aspoň nevy hnutelnou oprávněnost umění v obecném životě. V průmyslovém, obchodním a sociálním rozči- lení jakoby nebylo klidné chvile pro umělecké tvoření a umělecký požitek, leda že by jim s velkou námahou byly tu onde připraveny.
Praha
6 article
Jedno však při tom všem ukazuje se jisté umění a všechny záležitosti s ním souvisící kolem něho se kupieí je přece jen cos indivi- duálného v pasivním i aktivním smyslu. Množstvi. dav, spolek, sdružení a společnosti, ano i vý bory nejsou pravými a rozhodujícími činitely leda, jsou-li vedeni silnými intelakty jednotliveů, kterým se bezděčně anebo důvěřivě svěřujl. Množství ve svých žádostech a potřebách i na tomto poli je pouze průměrné a průměrnost leží na opačné straně silného uměleckého výkonu I tam, kde se sdružují ke společné práci lidé společných nebo přibuzných zájmů a cilů, ne- platí soubor nie, neníli součtem výrazných a pevných jednotlivců. Ostatní jsou tu jen pro hmotnou oporu hmotně stránky individuálného podnikání.
spolek , sdružený a společnost
7 article
Ony pražské pohledy. malby, jež jsou keprodukovány ve zminěném albu, jsou prý Krčeny k výzdobě Obecního, dřive Repre- sentačního a před tim Národního domu. Po- zorujte, jak stupeň pojmenování časem po- klesává, snad aby udržel stejný krok s klesa- jíeí výrazností a zmenšující se uměleckou po- tencí ve stavbě uloženou. Nase až přiliš zře- telné stopy všelikého dohodování se a kompro misů, až na konec zbude jen její velikost nákladnost a symboličnost, kterou nám potomei vyloží. Vyjímuje přislušných komisí nikdo nevi kde a jaké místo budou míti uvnitř budovy ony malby. Podle dosavadních zkušenosti možno však a je dovoleno hádati, že tato budoucí de- korace bude postrádati jednotnosli. Všelijské zřetely vedou prý k tomu, aby práce byla co nejvíce rozdělena; je prý mnoho uměleů, na něž slušno bráti zřetel. To byla také zásada pr výzdobě Pantheonu českého Musen. Že by však byla dovedla svésti v harmonickou dekorativní jednotnost umění tak rozdilného karakteru, jako je Brožíkovo, Ženlškovo a Hynaisovo, sotva kdo odváží se tvrditi, Je tu ještě jiná věc úvahy hodná. Projdete li knihu pohledů list za listem
Brožíkův Ženlškův Hynaisův národní dom
8 article
seznáte záhy, že čísla nejsilnější a nejrázovi tější nenálaží k řadě praci objednaných. Kdy by seznam udával také jakost, druh pře dloh, shle- dali byste, že to jsou skvarely, lepty a pod. tedy výtvory z vlastního popudu umělcova a tedy con amore pochopené, prolnuté a prove- dené na př. V. Strettim, J. Vajcem, A. Kašpa rem a j. Jsou-li toho druhu i mezi ostatní- mi, jako mistrovský kus A. Slavíčka, vybo- čují z urovnané řady ostatních. Ne pro odlš- nou fakturu, nýbrž silou a vroucností svého pojetí a vervnou energil svého provedení. Vedle nich věru ostatní činí dojem vlce méně způsob ných obrazů a svědomitých dovedných řešení daného úkolu. Byly žádány prospekty, částečné pohledy Prahy — zde jsou. Ale právě A. Sl - víček ukázal, nejen zde, kterak mobutná indi vidualita umělecká zvláštní při tom všady jednotně, úplně osobité a naprosto svérazně. ne pouze vidí, nýbrž proživá obraz Prahy kdekoli a síň jeho obrazů, vyčerpaných z Prahy, nejspíše by neobsahovala žádného histo- ricko-archaeologického poučení o jednotlivých vynikyjících památkách, za to by však byla uměleckým komplexem a cyklem, který by pro vždy byl sám památkou vrcholné výše českého krajinářského uméní na počátku dvacátého věku Vím však, že to není možno. Sila, rázovi- tost, mocnost osobnosti umělecké nemůže m oblibu množství a davu; spíše je odstrašuje, zaráží, leká, nežli by je lákala. Její vítězstvi v těchto shlucích může se udáti jen na cestách zvyklosti a ty jsou dlouhé, tak dlouhé, že snadno přežijou umělee samého.
V Stretti J Vajc A Kašpa A Slavíček Praha
9 article
A přece, přece ! Nemáme dnes většího, t jest finančně a činně většího činitele v podni- kání také uměleckém nad Prahu; to jest její správu. Její prostředky a celé její po staven vedou k určitým závaznostem a povinnostem Není neznámo, že k ni v mnohém ohledu mě sta ostatní vzhliží jako ke svému vzoru. Její ko- nání je tím zodpovědnější. V její moci lež velká část osudu toho, co jsme si zvykli nazý. vati uměleckou kulturou, ale tato nemůže vzrůsti jinak nežli skutečnými směrodatnými činy uměleckými. Jejich zrození nemá býti ani znemožněno, aniž jemu odporováno. Nemá býl také záležitosti lhostejnou. A nebude jí, jakmile správa města bude míti osobnosti, kterým tolo vše leží nejen na srdci, nýbrž přímo v krvi,a jichž energii bude také dána moc prováděti umělecké hospodářství a uměleckou politiku ke zdraví všeho umění a k vlastnímu prospěchu města. Pak teprve vyvedeni budeme z neplod ných nerozhodností a vší anarchie, v níž Prahu všude tam vězí, kde po zákonu přirozenosti b mélo silné a jadrné umění nastupovat v činnost Karel B. Mádl.
Mádl Praha
10 article Školská hlídka
Školská hlídka Pro dítě!
11 article
V nižádném oboru sociálně-kulturníhoži veta našeho není ještě tolik půdy nevzdělané. ladem ležící, ba škodlivým býlím zarostlé, jako na poli výchovy dětí, ochrany dítěte a uvědo mělé, účelně a vytrvalé péče o děti. Stoleti dva- cáté sice jest nazváno již „stoletím dítěte“, al musí uplynouti ještě mnoho let a zvláště musí objeviti se mnoho skutků, než budeme moci právem tvrditi, že krásný titul stoleli ditěte je více než fráse. Co doposud v tomto století pro ditě bylo vykonáno, to nevybočuje tuze z theore- mat druhé polovice minulého století, jež sice oplývalo krásnými reformními programy, mno- hými lákavými podněty a nadšenými resolucemnn nejrozmanitějších kongresů a porad, ale nevy- kázalo fakticky mnohem více, než zbudo- vání moderní povinné školy obec- né se všemi jejími přednostmi i vadami. Ovšem vybudování organismu obecného školství zname- nalo tak mocný úspěch a pokrok na nevzděláva- ném a zanedbaném poli výchovy mládeže, že není divu, ujalo-li se přesvědčení, že více již vlastně pro dítě ani konati nelze. Škola obecná vzrostla u nás dost neorgnnicky, jakoby rázem, a péče o tento výchovný útvar absorbovala vše chen zájem o otázky výchovné do té míry, že vlastně vybudovánm školy všechna ostatní péče končila. Vystavěny pěkné budovy pro školy, ně- kde i pravé chlouby obcí, skutečné školní pa láce, školy opatřeny namnoze dobrými pomů- ckami a snad i tu a tam jakýmsi komfortem novodobé školské kultury — ale tím vším, zdá se, upokojeno svědomí naší society, jakoby již více pro dítě vykonati se nedalo.
12 article
A zatím všechny ty školní paláce, vlastně správněji řečeno školní továrny, všechny ty p tentní tabule a lavice, všechna ta patentní počí tadla a veškery ty diagramy, fysikální přístroje, vzorné kabinety a sbírky, zkrátka všechnoto úsilí, vyčerpávané snahou po zevním zdokona lení školy, znamená vlastně jen díl, a poměrně malý díl splátky velikého dluhu, jímž jsme po *) Královské hlavní město Praha. — Pohledy Pražské a díla umělecků vystavená v pavilonu města Prahy na Jubilejní výstavě obrhodní a živnostenské komory pražské 1908. — Vydáno nákladem obc Pražské L.. P. 1908.
Praha
13 article
vinni mládeži, budoucí své generaci, která bohu- žel neutvařuje se jen vlivem našich, třeba nej moderněji a nejáčelněji zřízených škol, ale jež vyrůstá v societě, tedy v rodině, na ulici a ve společnosti, a která podléhá mnohonásobným a mocným vlivům přítomného sociálního života dříve než se zrodlila a od prvních okamžiků svého ži- vota stále a stále. Ale my si dobře neuvědomujome, že zbu dováním školy obecné vykonán jen díl povin- nosti vůči mládeží a zakotvuje se klamné pře- svědčení, že škola je začátek a konec veškeré povinné pěče o dítě. Nejvděčněji projevuje se osudný tento omyl v době po dokonané po- vinnosti školní. Miliony se věmují na škol- ství elementární, zajisté v pevné naději, že ško- lami možno s úspěchem založiti mravní povahu mládeže a zušlechtiti ji, ale když děti ze škol obecných vystouplé dorostou věku pro jich mravní i fysický rozvoj nejdůležitějšího a nejnebezpečnějšího, ponechává je společ- nost prostě jejich osudu a stará se o ně pramálo. A kdo má přiležitost sledovati mravní a intelek- tuální rozvoj našeho odrostu od 14. roku do povinnosti vojenské, musí ustrnouti, že s tako- vou lehkomyslností a bezstarostností věnovány milioný peněz na výchovu v několika úřadně na- řízených létech, aby potom v celé řadě následu- jících a právě nejdůležitějších létech takořka nic nebylo pečováno o to, aby fondy za- kladní, školou obecnou dané, byly podehyceny, zachovány a dále pě stovány a rozhojňovány.
bůh
14 article
A také v samé době povinnosti školní jes málo postaráno o to, aby odsíraňovány byly vše- chny překážky, stavící se výchovnému dílu n překážku. Výdělečná práce dětí se trpí, pravi- delná a povinná docházka školní je vlastně jen na papíře, na podporu zpravidelnění školní ná vštěvy neděje se celkem mnoho, ba doposu trvají osudné školní úlevy a vybírá se dokonce školní plat. O nejchudší mládež, strádající nedostat kem nejpotřebnějšího oděvu, obuvi a teplé stra- vy je postaráno u nás naprosto nedostatečně. nemluvíme-li ani o svízelných nedostatcích po- třebných pomůcek pro školní práci, o přeplňo vání tříd, vadách a nedostatcích hygienických. o nedostatečném a neorganisovaném dozoru nad mlédeží v době poškulní, ba dokonce o nedo- statku škol vůbec. Za těchto bědných okolností, kdy sice pouze a výhradně od školy očekávají se výchovně zá zraky a kdy nicméně ani tato výchovná inst- tuce, vystačující vlastně jen po dobu osmi roků, není vypravena tak, jak by si přát bylo, není se co diviti, vyskytují-li se v ml- deži naší individua, jež svou nemorálností uvád v úžas ony kruhy, které žijí v uspokojivém a blaženém vědomí, že zbudováním a vydržová- ním škol bylo učiněno pro výchovu mládeže vů- bee vše, co vykonati lze. A přece, jak svrchu jsme již uvedli, pol výchovné, obsahující oblast věkovou od nej- útlejšího mládí až po léta vojenské povinnosti a proniklé mnohonásobnými vlivy přitomného života sociálního se xšemi jeho bědami a stin- nými stránkami, je tak širé a obsáblé, že na něm jeví se elementární škola naše jako osa- mecená easka na dálné poušti, ladem ležíeí. Osaditi toto nepěstované pole krásnými květy a užitočnými plodinemi kulfurní práce vý chevné, nenechati ani jediného, sebe odlehloj šího koutku bez vzděláni, toť právě krásný pro- blém století díčte. Půda je zkypřena.
15 article
Není možno činitelům vlivným a moeným, jaký- mi jsou sborové zákonodární, samospráva, bo hatí jedinci a pod. vymlouvati se, že není práce pro zdárnou kulturu připravena. Od památného prvního mezinárodního kongresu v Trocader r. 1883, kdy ponejprv thooremata přislušní akce shrnuta v ujednocené požadavky až d- dnešní doby, kdy leží před námi obrovská litera- tura péče o děti a nepřehledná řáda obrněných resolucí nejsozmanitějších schůzí, porad a kon- gresů pedagogických, projednán problém svrchu řečený tak důkladně a všestranně, že zbývá je- diné, přikročiti k činů m. Ovšem pole činnosti je tak dalekosáhlé málo dosud pěstěné — že jest potřebno stanoviti postup kulturní práce, uvědomiti si co dři- ve a nejnutněji a co potom. Ponecháme-li zatím stranou reformní akci legislativní, k níž je třeba více dobrého porozumění a dobré vůle, než hmctných oběti, ale jež vzdor tomu jest s to za- chrániti mnohdy více cestou profylaktiekou, než se dá později i největším napjetím finančních sil napraviti, položme si konkretní a časovou otázku: jak zachová se naše česká veřejnost v této době jubilejní ke krásněmu podnětu jubi- lantovu: pro ditě! Dle určitě vysloveného přání má obraceii se oslavná dobročinnost na prospěch — ditěte. Krásná, vznešená, vskutku ušlechtilá a moderná tendonce! Avšak tak mnohá krásná sentence ztratí na svém půvabu, musí-li projíti obvyklou cestou ofieiosní interpretace, kferá vždy všemu lépe rozumi a která si obyčejně osobuje rozhodování i v tak delikátních připadech, kde by měla býti zatím tichou pozorovatelkou, jako v tomto pří- padě, kdy ihned. oficiální odborníci rozhodli
16 article
určitě a podrobně, co a jak, ačkoliv krásné desi derium: „pro dítě“, ponechává těm, kdož je na plniti chtějí, širokou volnost. Sotva že do veřejnosti proniklo heslo „pro daěl, přispěchali si úřadní odborníci s definicí, kteráž jest po jejich rozumu: zakládati ústavy pro slabomyslné, idiotické, epileptické, neplno- smyslné, churavé a opuštěné děti. Tedy vůbec pro děti abnormální. Pro děti normální, právě pro ty, které nám nejbezpečněji zaručují zdárnou generaci příšti, pro ty nenalezli oficiosní intorpretenti slůvka doporučení, ač právě tato mládež zvýšené ochra- ny a péče potřebuje, ač právě tu by peníz vy- daný byl zužitkován nejprospěšněji. Avšak, těžko jest nyní zvraceti silný proud a jmenovitě nám je našimi nepříznivými poměry znemožněno stavěti se proudu napřič, ježto bi hužel u nás také o ubohou, nešťastnou mládež abnormální je postaráno přímo — mncešsky. Uvážíme-li, že se situnce u nás vytvařuje tak. že na př. co nevidět dojíti může k tomu, že ne budeme míti vůbec české obecn školy pro děti nevidomé, nenastane- zavčas náprava, o níž se tak horoucně stará dv. rada prof. dr. Čelakovský, vzpomeneme- nedostatečné naší organisace školství pro slabo- myslné a p., nezbývá než přistoupiti na úzkou onu definici a uvážiti o tom, který způsob péče o děti je pro naše poměry v nynějším čase nej- přihodnější a nejpotřebnější.
profesor doktor Čelakovský
17 article
A tu je snadný výběr pro každého, kdo jer poněkud otázkami příslušnými se obírá. Není-. tedy možno obrátiti jubilejní dobročinnost po přednesti na prospěch dětí normálních, ne- zbývá než rozhodnouti se pro ten modus, kte- rý sice zachraňuje děti abnormál- ní, ale současně prospívá dětem normálním. Jest to ochrana dětí mra v aě zpustlých, rodinami zanedbaných. O tyto nešťastné oběti socilních poměrů, alkoholismu, rozvratu rodinného života a morální i fysické bídy je u nás postaráno nedostatečně. Ubožáei tito jsou na oblíž škole, která je před nimi s ce- lou svou autoritou bezmocná a která nemá ani dostatečných prostředků ani vůbec jinak mož- nosti, věnovati jim onu zvláštní péči, jež je nutna, mají-li tato tělesně jinak zdravá, živola schopná individua býti zachráněna pro ladskou společnost. Když r. 1881 Jules Simon, Berangen a Roussel učinili první návrh na omezení otcov ské moci, bylo dotazováno víee než jedenáct se ústavů, zpustlou mládež vychovávajících, co po kládati jest za hlavní příčinu zpustlosti mládeže. A jednosvorná odpověď učitelů šedesáti pět tise zpustlých dětí zněla: nehodní rodičové.
Jules Simon Berangen Roussel
18 article
Nuže, u nás nejsou poměry dnes podstatně jiné, ale o nápravu se staráme málo. Náš soude může zbavíti sice nehodného otce moci otcov ské — ale mluvme s praktiky jako na př. se soudním radou Rösslerem v Nuslích, kteří maj nejen smutnou příležitost otázku zpustlost mládeže z blízka sledovati a také vřelé poroz umění pro záchránu dětí a nadšenou touhu po- moci — a ti si postesknou, že celé to opatřen o odejmutí oteovské moci je vlastně jen pap- rové, poněvadž není ústavů, kam děti mravně ohrožené odevzdati. Školy naše mohou zpustl děti sice — vyloučiti, ale nemohou zároveň je do určitého úslavu odkázati. A o tom, jak jeden zpostlý hoch je mravní zkázou stům děti jiných a že výehova dítěte mravně ohroženého potře buje silnějšího prostředi výchovného než je bez- mocná škola a zkažená rodina, o tom všem psál je nadbytečno. Zkrátka, pro náše mrávně ohröžené déti n máme dostatečného počtu ústavů. Je zjištěno že nutné pomoci je tu třeba 500 dětem, jež nezbytně potřebují zvláštní výchovy, poněvadž domov je kazí. Dále nutno se postarati o 68 dětí ze škol vyloučených a o 218 dětí, jež jsou nejen mravně, ale i duševně, ba i fysicky zall- ženy. Potřebujeme vůbec nezbytně ústavů pro 786 nešťastných, mravně ohrožených dětí. Zem- ská komise pro ochranu dětí umístí v nejlepším případě oněch 86 děti — a nastává otázka, o s těmi sedmi sty?
Rössler Nusle
19 article
Proslýchá se, že zemský výbor po užije jubilejiho fondu na pro- spěch děti idiotních. Bude mi sned roz uměno, že bych z duše přál těmto ubožákům p moci. Ale děsně číslo 700 dětí mravně zpust lých, dětí, jež dokonalá výchova může zachrá- niti a vychovati v řádné členy národa, toto číslo křičí zoufalým výkřikem: Pamatujte napřed na ty, jež zachrániti ještě možno a které chro- žují sta a tisíce jiných a pomozte nejprvetěml Nuže, v který směr má býti řízena u nás dobročinná akce na prospěch dítěte? S dobrým svědomím lze doporučiti zemskému výboru, okresům, obcím i zámožným jednotlivcům: za- řizujte vychovatelny: zvláště pro hochy ve věku školou povinném, zvláště od 10—14 lel; zaměstnejte nešťastníky ozdravující prací vykonáte na ten čas nejkrásnější čin — pro ditě! F. V. Moravee. Učitolská jednota žižkovská puřádá v týdnu o 29. listopadu do 6. prosince t. r. výstavku uměle- ckých knih pro mládež. Pp. nakladatele žádámeo laskavé účastenství. Uspořádání výstavky svěleno knihkupectví p. Jirmana v Žižkově. Zvláště byli by- chom vděční pp. umělcům za půjčení originálů ilu- strací. Výstavce předchá zeli bude přednáška odb. oe p. Ani, ltambouška Mista učitelská ve školních okresech: českobrodském: katechty na měšť. chlap. v Červeném Kostelci, říd. učitele s nábožen, způso- bilostí ve Voděradech, učitelů 1. tř. v Mochověa Velence, 2. tř. v Kounicích, Mukařově, Nučicích Olešce; královédvorském: říd. učitele s nábož. způsobilostí ve Starém Plese, učitelky 1. a 2. třídy na divčí v Králové Dvoře. Žádosti od 14. listopadu
F V Moravee Kounic Žižkov Kostelec Voděrady Mochově Velenka Mukařov Nučice Oleška Králové Dvůr
20 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Dvě ošizené ženy. (Před čtyřělenným senš tem.) Slará moudrost indická praví, že není chylřej- šího tvora nad ženu. Ale tute starcindickou galant- nost zkorrigovalo písmo svaté svým známým podo- benstvím o sedmi pannách moudrých a sedmi po- šetilých, z nichž tyto poslední ukázaly se necpatr- nými a olej, kterým posvítiti měiy za noci ženichu a nevěstě, proplýtvaly na hlávkový salát. Podoben- stvím tím řečeno, dle nezdvořilého výkladu, že po- lovina žen je moudrá a rozšaíná, druhá pak méně moudrá a rozšafná. Do řad posledních patřily asi dvě ženy, jedna vlaslně položena, protože 17letá, které včera dosvěd- čovaly před soudem, jak lehko napaleny byly ne- svědomitým podvodníkem, brestaným už 26letým Karlem Nadlerem, bývalým účetním v pivovaru, nyní po delší čas však již darmošlapem bez práce. Zkažený, šestiměstčním žalářem pro podved již treslaný mladý muž. užil svého pěknéhio vzhledu k novým podvodům, menšího sice rázu, ale ošklivým. Dne 1. července přišel do Prahy a ubytoval se u pí. Marie T. na Král. Vinohradech a předslavil se jí tím- to způsobem: „Jsem technickým úřadníkem pražského masi- strátu a přeji si míti pohodlí. Budu vám platit mě- síčně 68 K — chcete-li víc, zaplatím víc.“ A dodal: „Na krejcar nehledím. Tatík je velkostatkářem n Boleslavsku a doslánu peněz, co jich budu chtft.- Důvěřivá bytná potěšena novým nájemníkení, který má tak zámožného papinka. a obsloužila jej co nejsvědomitěji. Když se však přiblížil den prvého placení, pan „technický úřadník magistrátní“ zmizel. nezaplativ oklamané bytné zni vindry. Ovšem se s ní také nijak nijak nerozloučil a po účtu se nezeptal.
Nadler Král Praha Vinohrady Boleslavsko
21 article
Současně, kdy oklamal bytnou, kladl osidla jiné ženě, tenlokráte osidla milostná. V Kinského zahradě zdvihl 17leté slečince Elle X. slunečník, klerý jí z ru ky vyklouzl a půl bodiny na to vyznal jí už lásku. Slečna Ella se mu svěřila, že je dceruškou tatí- ka, který má veliký dům a několik spořitelních kní- žek a pan Nadler naproti tomu jí sdělil, „že má tu čest s panem „inženýrem“ a ředitelem technické kan- celáře, jehož vyhlídky jsou velmi slibné, ano lépe řečeno, přímo skvělé. „Krom toho,“ pravil s nebe spadlý „přitel“ slečny Elsy, „jest olec můj velko- statkářem a mám tedy všechny podmínky k daleko- sáhlým nadějím do budoucnosti. Budele-li mi jen věr- na do skonání, budu nejšťastnějším smrtelníkem na světě.“ Umluvili si hned na druhý den na cno šťastně místo svého shledání dostaveníčko. A tu již pan sin- ženýr“ nabáll jí své srdce a požádal ji hned o pra- mizerné — dvě koruny. „Považ, Elinko, stala se mi nehoda. Otec telegraficky mi nařídil kouplti mu nádherný faelon a pár bujných vraníků. Penize sice mám, ale chybí mi dvě koruny. Nemohla by' s mi je zatím ty půjčit?“ Eliška — půjčila. Co by pro pana „inženýra neudělala! Za několik dnů zaklepal již pan „inženýr“ na dvéře bytu Ellina otce „Mám tu čest se představiti. Jsem X. Y., inženýr. a přicházím zcela otovřeně a upřimně prosit o ruku vaší ctěné slečny dcery Elišky. Otec chvili zůstal zkoprnělý nad tou smělost dnešního mladěho svěla, pak ale moudře otevřel dvě- ře a učinil rukou pohyb asi takový, jako archianděl Gabriel, když propouštěl prarodiče z ráje.
Ella Nadler Elsa Elinka Eliška Gabriel Budel
22 article
„Nostydo! — Zná děvče týden, schází se s ní za mými zády a už se opováží? Marš! — Pan „inženýr“ se po tomto přijetí dlouho ne- zdržoval a vylelěl ze dveří rychlostí aulomobilu o startu. Tké Eliška dostala svůj podll a zakázanou Kinskou, ale na „svého Karla“ zapomenout nemohla. Karel několik dní byl z ticba, ale asi za dva týdny došel od něho dopis, v němž psal sl. Elle: „Ležím v nemocnici. Musil jsem se podrobiti těžké plicni(!!) operaci. Jsem nejvýš neštasten. Nechod sem však. Nepustí Tě ce mně, neboť každé rozčileni mohu zaplatit životem. Pošli mně nešťastné- mu desítku na přilepšenou. Karel. Slečna Ella rozrušena osudem nešťastného mi- lence poslala mu vypůjčenou dvacelikorunu. Za týden poslal Karel nový dopis. Už se prý „sbírá“, ale bude ještě jednou operovan a proto po- třebuje ještě jednu desltku, aby se docela zotavil. Všecko jí to „tisíckrá!“ nahradí a do smrti jí bude vděčen. Dostal tody ještě jednu dvacelil orunu. Zntím vyšly švindle pana Nadlera na jevo, pá- tráno po něm a skutečně nalezen v nemocnici, al na oddělení, kde se léči rtutovými praeparáty a jodo- formem. Před senátem, jemuž předsedal rada vrch. z.- p. Kasalický klidně se ke všemu přiznal. Také z prudké lásky již vyléčená slečna E. se dostavi a a s velikým rozhořčením dívala se na člověka, s nim další známost mohla se jí státi pro celý život osudnou. Soud uznal Nadlera vinným zločinem podvodu a vyměřil mu trest osmiměsíčního, těž kého žaláře, posty náležité zostreného.
Marš Kinská Karel Ella Nadler Nostydo Tký Eliška
24 article FEUILLETON
FEUILLETON Týdenní táčky. Toho dna, kdy krise vídeňská byla nejkriso vatější, kdy Její Excellence paní Blanka Biener thová — jak s povděkom galantními státníky konstatováno — sílila vzáené panstvo v paláe. ministerstva vnitra čajem a vídeňské zpravo daje višňovkou — žili jsme my nekonferenčníe v Praze od rána až do noci v takovém napjetl jako když se čeká na polední výstřel a ten po řád nepřichází, ač všechny pražské hodiny už ukazují čtvrt na jednu. Tehdy ještě věřilo se v koaliční minister stvo a jmenovali se kandidáti, mozi nimiž kato lické mé srdce zvláštní radosti plnila dvě jména „černý prine“ Alois Liechtenstein, jako příšt ministr pro hledání veřejných praci, a Mořie Hruban, přiští ministr krajan pro olomoucké arcibiskupství S hlubokým povděkem kvitoval jsem při té příležitosti mužná slova, dnes na dobro demisio- Dovaného sxministra Práška, který, jak ko- respondence „Centrum“ radostně zaznamenala. „měl odvahu přímo a energicky zastatise dobrého práva katolické strany národní a dopo ručovati dra. Hrubana za ministra krajana.“
Blank Biener Liechtenstein Mořie Hruban Prášek Hruban Praha
25 article
Tato odvaha vůdce agrárníků byla tím od vážnější, když, jak známo, na svatováclavském sjezdu strany agrární pálilo se do klerikálů jak po sv. Anně do zajíců a agrární předák Udržaí proslovil takovou husitskou řeč, že předseda Národní rady ho za ni políbil a prohlásil jej „historikem českých sedláků“ Žel — zbožné naděje nás členů Piova spol- ku ve dva svaté ministry trpce byly sklamány. když v časných ranních hodinách včerejšího dne přišla zpráva: „Koalice rozbita — úřadnický kubinet nezbytný.“ s e Rázem přestalo se sázet na kandidáty mini- sterských fraků, ustala hádka, bude-li se vládnout dál s Čechy proti Čechům a na kvap odřeknuto — jak jsem koupil, prodávám — dva- náct objednaných uniforem II. třídy hodnostní. Po pětidenním a jednonočním napjetí vrá- tili jsme se tedy zase do občanských svých my- šlenek a debat o tom, proč je pěna na pivě bllá, proč nevychází slunce jen dvakrát týdně. budou-li napřesrok v módě ještě větší damské
Anna Čecho Čechy národní rada Piov společenský
26 article
klobouky, jak dopadne užší volba vinohradská a budo li dnes na Příkopě buml? Tato poslední věc, přetřásaná velmi živě n vídeňských konferencích, stále zaměstnává mysl české Prahy a burcuje různé, zajlíma ve vzpomínky a dokumenty, z kterých poučent mohl by si vzíti onen pán, jenž prohlásil, že prý je buml starobylým právem. Strašná chyba lávky! Kuhův „Montags- blatt“ sám proti bumlu vystoupil a není tomu ani rok! Laskavostí lékaře, jenž znám je jako spisovatel pod pseudonymem dr. Tušovský, dán nám k disposicí materiál, z něhož čtenář pozná, jak se toči vítr německého přesvědčení, když jde o to, hrát na utištěné. Není tomu ještě ani rok, co byla Praha svědkem rvačky mezi buršáky a kdy tytéž listy německé běsnily proti německým studen tům pustými články, volajíce na ně policii. Zde je důkaz:i „Monlagsblatt“ psal ve feuilletonu ze dne 25. listopadu m. r.: „Das ist nämlieh das possirliche an dem „Kulturkampí“ un- serer „wehrhaften“ Studenten.. Mit Gelst, Anschauungen, Freiheit, hat der Prager Studentenkrakehl wahrlích nichts zu thun. Aber desto mehr mit Kappen! Wie man ausserhalb des akademischen Bodens heute bereits über diese ewig wiederkehrenden Rippeleien der Bierstudenten denkt . .. Es ist nur bedauerlich, dass sich nicht aus den Studentenschaft selbst endlich eine kräftige Opposition gegen den Terrorismu s der po- genannten wehrlraften Studenten geltend macht.
Kuhův Montags doktor Tušovský Gelst Anschauungen Freiheit Praha unoserer Studenten
27 article
Diese ewige Kappenpolitik ist ein fach blamabl, kindisch und roh. Sie beginat aber auch die Freiheit der Universität ernstlieh zu bedroben... und es ist kein Wunder, wenn schliesslich die Polizei dem letzten Restchen akademischer Suverenität und Freiheit den Garaus macht!“ Milý čtenáři, tmí se ti v očích při čteni těchto slov, či se ti rozednívá? Četl jsi v minu- lých bouřích tak surový výpad proti německým studentům i jen v jediném českém listě? „Čepičkářství německých ochla- stů a rváčů studentských nemá s du- chem, přesvědčením a svobodou nic společného, nýbrž tento terro- rismus, tato věčná čepičková poli- tika jest jednoduše blamáží, je dě tinská a surová, takže policie bude musit učiniti tomu přítržl Kde jsto, „staří páni“, profesoři a poslanci, jichž politika je „dětinská a surová“ ?? A konečně, aby si nemohla stěžovati „Bo- hemie“, že ji ignoruji, ač se tolik pro zdar české Prahy namáhala, ať ai přečte, co vypráví Kollár v V. zpěvu Slávy Dcery o redaktoru prvotní „Bohemie“ Uhlovi: . Ortel vyřčen, aby toho lháře, věčně českým trestem trestáno totiž z oken na zem metáno eted a to nohy vzhůru, dolů tváře. Kolohnát ten tudíž s vysokesti musel kotrmelce dělati, takže všecky praštěly v něm kosti. Časopis on nectný v řeči Němce začal proti Čechům čarbati s názvem „Bohemia pro Bohemce“. Bohemia ve dnešní úpravě vyšla r. 1828, čarbá a dodnes neustala proti Čechům čarbati: ale zdá se, že krutý ortel, vyřčený Kollárem prs zatracence, stihá její redaktory trestem už zde na světě, neboť dělají za své hříchy, páchané na pravdě a spravedlnosti, kotrmelce s mostu do Vltavy...
Kollár Sláva Uhl Němec Čecho Praha Vltava Bohemia Bohemka Suverenität und Freiheit den Garaus macht