ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 465394b0-7631-11dc-a404-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 39 celkem · entity: place 22, org 6, person 87, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, -vaneděli 15. listopadu 1903.
Praha
3 masthead
voni »rnobaegsonnaž silavzasao x
4 masthead
odažlion a ndle nojalneno n
5 masthead
Číslo 315.
6 masthead
níee
7 masthead
vle dotva oolimrito
8 masthead
dtansnb
9 masthead
zando
10 masthead
tnluma ol ieale
11 article
Ka ranní a odpol. listy přal, lásí see v Prnze v admlnislraei na nlale . . . . . . 21r na čtvri lata . . . . B K s dvoji donáškon K po na naěnle
13 article
ornce ji
14 article
. .. Kcok na čtnit l ata ve alislkácha na něsla . . . . . . 9 K 30h Toštout na naěsíe ss čtvrt leta . . . . 9 K 60 s drojí rásilkeu
Toštout
15 article
na malake
16 article
: k e etvrti e ba
17 title
Dnešní čislo pro Prahu la o 22 stranách
Praha
18 article Úřadnický kabinet Bienerthův.
Úřadnický kabinet Bienerthův. Z Vídně, 14. listopadu. V úterý ráno bude ve vídeňských úřad ních novinách vyhlášena změna vlády: pro puštění kabinetu bar. Becka a pak úřad- nický kabinet Bienerthův, který složer takto: ai v dr svob, pán Bienerth — předseda odborný šéf v ministerstvu vnitra, tajn- rada svob. pán Haerdtl — ministr vnitra dr. Jan Žáček — český ministr; dr. Schreiner — německý ministr; David Abrahamowicz — polský mi- nistr; podmaršálek Georgi — ministr zemské obrany. To jsou skuteční a definitivn ministři nového kabinetu, celkem 5. Byli rozmnoženi mimo veškeré očekávání jmenováním skutečného ministra vnitra míste pouhého správce. Stalo se tak z toho dů vodu, by křesťanšlí sociálové, kteří nemají žádného stranníka v kabinetu, měli přívržence svého, jakým svob p Haerdtl, autor volební reformy, ve skutečnosti jest. Správci jednotlivých resortů byli jmenování: odborný šéf ryt. Kaněra — minister stva vyučování; bn odborný šéf extra statum Mataja — ministerstva obchodu: bov šzjte
Bienerthův Beck Bienerth doktor Žáček Schreiner Abrahamowicz George Kaněra Vídeň
19 article
odborný šéf ryt. Forster — minister stva železničního; oe sekční šéf tajný rada svob p. JJorkasch- Koch — ministerstva financí; o 2ee odborný šéf Holzknecht — minister- stva justice ; ioq s b odborný šéf hr. Wickenburg — mini- sterstva práce; odborný šéf Josef Pop — ministerstva orby. t eti Jak zřejmo, jest tato lislina poněkud jiná nežli prorokována. Odborný šěf a lajný rada Rössler ustoupili musil nominálnímu kole govi staršímu Matajovi, v ministerstvu ob chodu resignoval sekční šéř Berger, klerý jest teprve šest měsíců státním úřadnlkem, byv dřive ředitelem městských slaveb vídeňských. na prospěch odborného šéfa hr. Wicken- burga, jenž přešel do tohoto resortu z míni sterstva vyučování. Zajímavé jest že v kabinet bar. Bieneriba jsou zvlastní nahodou tři Če chově dr. Žáček, Kaněra a Pop a dv Poláci Abrahamowicz a Jorkasch- Koch, tudíž tolik členů, kolik Čechové a Polác při sestavování patlamentního kabinetu žádali. Na místech informovaných bylo řečeno, ž jest přáním, kleré chovají nejvyšší kruhy, stejně jako poslanci všech stran, aby úřadnický kabi net bar. Bieneriha, ve kterěm zasedá 8 sekčních šéfů, třeba jeden nabyl hodnosti skutečného mi nistra, záhy byltransformován v ka binet parlamentní. Vlastnoruční listy cisařovy, svědělel členům kabinetu Beckova, nebudou ještě zejtra (v ne děli) uveřejněny, tojikéž ne listy, svěděící čle- nům kabinetu Bienerthova. Návrh na jmenován těchlo doručen bude panovníkovi te- prve zejtra. Podepiše li je a budou-li do- žate neenotolí stnňealalo vlávole e dn mnsotu stenivzo bond lebájon šli ětsomiěn
Forster Koch Holzknecht Pop Rössler Berger doktor Žáček Kaněra Polák Abrahamowicz Jorkasch Koch Čecho Bienerthův
20 article
dány v čas ministrům, budou v ponděli dopo- ledne přijati mocnářem v audienci baron Beck a jeho ministři, potom bar. Bienerth a jeh skuteční ministři. Dnes odpoledne měl dosavadní ministerský předseda bar. Beck v Schönbrannu audienci která trvala celou hodinu. Byla věnována, jak se vypravuje, stsrostem o ne j b l i ž š úkoly řlšské rady a přeměně pro visorního kabinetu Bienerthov v deťinitivní Po té stránce zajímavým momentem jest, že bar. Bienerh, stejně jako bar. Beck a bar. Gautseh, když byl napo- sledy ministerským předsedou, jest toli k šélem vlády a není správcemami ni- sterstva vnitra, jakým byl hr. Ti s alfíe. hr. Badeni, hr. Thun. bar G autsch, dr Körbar a prino Hohen loh e. Soudí se z toho. že bar Bienerth chce se nvolniti, aby mohl míti pokdy pro svůj úkol, pro vybudování parlameniního kabinetu a pro zjed- nání pevných jeho základů, kterými může být jediné spořádání jazykové otázky. Jak se doví- dáme, předloží za tím účelem bur. Bienerth ne prodleně jazýkový zákon prokril českě, po připadě zákon o krajském zřízenl. Sejde-li se sněm král, českého a burle-i zabezpečena jeho dělnost, bude mu předložen zákon o jazykových styetch s a mo- správných ůřa di0. Zákon. o školách mi noritních nebude ještě podán, pro- tože budou se konati o něm napřed porady se straná mi.
Beck Bienerth Baden Thun Körbar Hohen
21 article Kdo zmařil parlamentní vládu?
Kdo zmařil parlamentní vládu? Hned jakmile J. Ex. baron Richard Bie- nerth podjal se úlohy panovníkem naň vzne šené, aby ve čtyřech až pěti dnech znovu sklížil roztříštěnou německo česko - polskou koalici, pronesli jsme silnou svou po- chybnost o zdaru této akce jeho svízelné Pravili jsme dne 10. listopadu, že nepovažu jeme za možné, aby po všem tom příkoří jakého nám během posledního roku od křiv- ditelův německých načiněno a při známě je jich nadutosti dovedl překlenout byť jen pro zatímním můstkem dočasného příměří tu pro past hlubokou, dělící dnes oba národy v ze mích českých. Pochybnost naše osvědčila se býti pod statnou Po pětidenním vytrvalém vyjednávaní a konferování »až do ochraptění a vysílení — skončila námaha páně Bienerthova před úsvitem včerejška tím, že »hlasem slzami dušeným« doznal — úplné fiasko svého pokusu. Marně Poláci jako křesťaoští sociálové Luegrovi prostředkovali; německým pychem rozbitá koalice nedala se více sroubiti a tak dojde v úterý ku jmenování úřadnick vlády s Bienerthem v čele. Prav se, že prý bude toliko prozatímní, přechodní, ale historie učí, že »provisoria« v Ra kousku trvávají ze všeho nejdéle .. . Parla mentarism rakouský pak není žádným starověkým dubem s kořeny nevývratnými jako na př. anglický, ale spíše podoben květině, která teprv nedávno byla zde akl matisována a mnohým — přemnohým — ne Než, pro dnes nechceme o tom uvažo vati, dostane li zjevem úřadnické vlády parlamentarism cislajtanský lehčí či těžš voní.
Bie Bienerthův Polák Bienerth Pravy
22 article
ránu, nýbrž považujeme za důležitější zjistit, oč se vlastně celý pokus Bienerthův rozbil a pak uvážiti, jaké stanovisko dlužno poselstvu českému vůči této úřadnické vládě zaujati? Ministerský předseda bar. Bienerth louče se včera se svým experimentem, pravil prý »Přes loyální snahy všech stran dohoda ztroskotala« Naproti tomu neome- škává německo-centralistický tisk svalovati vinu zmaru na nás Čechy; tak zejmena »Prager Tagblatt« včera dal si telegrafovaí z Vídně ve 2 hodiny v noci: Právě sdě lují účastníci konference, ze vyjednávání se na dobro rozbilo Odpor trvá zejme na na straně české. A pak opět o půl čtvrté z rána: »Dohoda ztroskotala tím, že dr. Kramář rozvinul požadavky české, žádaje zejmena zřízení české university na Moravě a dvoujazyčnost nápisův na zemské dráze teplicko trutnovské atd. Nejinak včerejší večerní »Bohemie« pro- půjčuje místa této tendenční ličbě nejmeno vaného ovšem »německého vůdce«: »Vy- jednávání ztroskotalo ostvřdošíjn o s Čechův, kteří především žádali, aby bylo české universitě na Moravě vykázáno určité místo. S naší (německé) strany bylo odpověděno, že my Němci proti české uni versitě na Moravé ničeho nenamítame, ale že nesmí býti zřízena jako agitačn předmět ve městě německém V pozdní noci učinili Češi ještě, další nepřjatelné požadavky stran dvojjazyčných nápisů na zemských drahach místních, če muž se strany naší (německé) tím méně mohlo býti vyhověno, jelikož elektrická dráh v Praze má pořad jen pouze české nápisye — Již z tohoto německého líčení sameh prozírá, kdo komu kladl »tvrdošíjný od por a rozbíjel všechnu dohodu?!« — Či my kteři požadujeme pro naši, ze tři čtvrtin če- skou Moravu universitu českou přirozene vhlavním městě země moravské.
Bienerthův Bienerth Čecho Prager doktor Kramář Čechův Němec Čech Vídeň Morava Praha český univerzita na Morava Bohemia
23 article
Brně, anebo Němci, kteří sami mají německou universitu v hlavním městě Čech, v Praze, a činí z n takový hrubý agitační předmět že toho není příkladu ve vzdě laném světě, nieméně ale brány Brna před naši českou universitou urputně zaví rají, podezřívajíce nás, že bychom prýsi z ní v tomto »německém městě« (l!) — se 40 procenty českého obyvatelstva — učinili »pgitační objekt« pro domovské právo svébo naroda. — Rovně plátí o našem požadavku, aby na dralách v zemi české zbudovaných a z peněz obeu národů podporovanýcl byly nápisy v obou zemských jazycích. Trváme, že by porota vzdělahcův všenl národů světa dala nám za pravdu, kdyby chom jí předložili otázku, zdali v zemi. osídlené 4 miliony Čechů a 2 miliohy Němcův, stanice zemských drah byly opa třeny nápisy v jazycích obou národův? Opět tedy viděti kdo komu kladl nejeu tvrdošíjný, ale zpupně nespravedlivý odpor Avšak vládní sdělení prozrazuje ješle jednu příčinu ztroskotání dohody: a tuu byla zarputilost s jakou němečtí pokrokáři a nacionálové z Čech vzpírali se to mu, aby aspoň do té doby, než jim po vůli vlada předloží parlamentu zákon jazykový pro království české, c. k. soudové a politiet
Němec Čecho Němcův Brno Čechy Praha jazykový pro království
25 article
rětalabog v en sai
26 article
úřadové v celých Čechách šetřili rovno- právnosti jazyka českého ve vnějším úřadování, tak aby Čech jako Némec všude došel v Čechách práva svého jazykem svým Ani »pro přechodnou tu dobu« nechtěl poslanci němečtí uznati platné zá- kladní zákony ústavní, ani říš- ské ani zemské, nýbrž trvali na stano visku pouhé své zvůle anarchisti ck — rouhající se všemu historickémi i danému právu, jakoz jim p ručil — Titla. A Jeho Excelence pan Bienerth nemě odvahy, aby pánům rozhodně připomenul. že touto svou vzpourou proti právu a záko- nům platným staví se prostě mimo půdu veškeré civilisace? Všude na světě má se zajisté za věc samozřejmou, že úřady soudy jsou k vůli lidu zde a mají tedy s obyvatelstvem domácím jednati řečí jeho Jen »osvěta« německých hegemonů v Če- ehách chce míti ubrácený svět. chce aby zde český lidk vůli několika ně meckým soudcům a úřadníkům byl nucen učiti se němčině! — Opětujeme: ani pr přechodní dobu do sdělání nového jazýko vého zákona nechtěli od tohoto svého ab surdního stanoviska němečtí svéhlavci upu stiti a raději zmařili zřízení ministerstva par lamentního, než by od svého nezřízeného bezpráví odstoupili. — adoso Tolik prozatím ke zjištění fakta, k do tvrdošíjným vzdorem rozbil posléze všechno vyjednávání. A nyní nadchází otázka, kterak se po- staviti vůči nové, úřadnické vládě, ve kteréž prý bude německým ministrem kra- amem pověstný dr. Schreiner (tl) jemu čeliti má jako ministr krajan český — dr.
Čo Titl Bienerth doktor Schreiner Čechy
27 article
Žáček. Pokud jeou zprávy vídeňské dosud došlé spolehlivy, byla by v nové vládě opět veškerá politicky rozhodná m- nisteria v rukách německýcha toliko ministerstvo vyučování a veřejných prací v rukách českých odborných chefů Bylo by tedy i toto úřadnické minister stvo valnou svou většinou něme cké (9 Němců proti 4 Slovanům). Již samo toto složení vlády říše, v níž Němci činí to liko 36, Slované však 60 proc obyvatel — mohlo by nám stačit k největší nedůvěře vůči novému kursu. Žadným z půl so bem však nestačí pouhé dosazení Čecha dra. Žáčka v hodnost českého mini- stra krajana, aby delegace národa našeho necítila se úplně neodvislou a s v n blodnou ve svém postupu vůči nové vládě která již osobností Schreinerovou pře stává nám býti veličinou neznámou.
Němec Slovan Čecho Žáček Schreinerův
28 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 14. listapadu. (Bar. M. V. B e cko Předseda dvaeátého estélo rnkouského kabi netu, dr. MaxVladimir Beck syn českého ote a čoské malky, ale ve Vidni poněmčený, obdrži zejtra modrý arch, jímž zakonči nejpolmistějšt kapilola jeho politického života. V čelo rakouské vlády vstoupil dne 2. června 1906, v dubě nnu jiné vážnější, kdy se v rakouském parlamentě projednávala říšská volobní reforma a nedávno před tím dosazená ulerská kosličná vláda, pro- hlásivší společný rukousko-uherský celní tnrií za autonomný tarif uherský, podrazila noby Be- ckovu předchůdci, princi Ilohenluhovi. Baro
doktor MaxVladimir Beck Ilohenluh Praha Bara
29 article
V drobném p. ouejií sh rauní čísle o pobs odpolední . . . . . . . sa 2 b Ve flislkách na vonkovž. ranní čislo. . . . odpolední . . . . . . . . 4k doro Inseráív platisa hotová le Předplacssí a jaerty plljtnt sdnlsi- slrace v Marianské ulici č. 3. e Tam saebáaejí se tě1 redakee tbkirsa n erpedice „ Národnich Lista“ Rakopisy se navracsji
Národnich List Rakopisa
30 article
Beek, až dotod přednosta v ministarstvě orby, nelekl se obtíží, které ho čekaly doma ve Vídni i v Pešli a smělou rukou počal řiditi otěže státní správy. Převzav po cvém předchůdci ministry gener. Sehönaicha (zem. obrann), dra. Kleina (spravodlnost), bar. Bienertha (vnitro) a hir. Auersperga (orba), získal pro svůj kabinet navé sily v ministrech ryt. Kory tovském (finance), dru. Fořtovi (obchod), dru. Marchetovi (osvěta), dru. Dersch at- tovi (železnice) a v ministrech krajanech dru. Pacákovi, hr. Dzieduszyckém a Pra- dovi. Odpověděv na uherskou výzvu tím, že odvalal Körbrovy předlohy, týkající se vyrovnání s Uhrami, provedl ve sněmovně za pomoci svéh polo parlamentního kabinetu, v němž zasedala pět poslanců, v lednu 1907 volební opravua v květnu téhož roku provedl nové říšské volby na základě všeobecného volebního práva.
Beek Klein Bienerth Auersperg Kory tovský Pacák Körbrův Vídeň Uhry
31 article
Tim bar. Beck provedl první ze tří velkýeh úkolů, které si vytknul, když vstoupil v čelo rakouské vlády. Hned na to pustil se do řešen úkelu druhého, nového vyrovnání s Uhrami. P. půlietém nepřetržitém vyjednávání dosáhl toho že v řijnu 1907 obě vlády podepsaly v Pešt nové vyrovnání, jež v obchodních i průmyslo vých kruzích rakouských prohlášeno za lepší než bylo vyrovnání předehozí. Přes to však bylo nutno ziskati pro vyrovnání i ony parlamentn strany, jež nebyly dosud v kabinetě zastoupeny a proto dne 10. listopadu 1907 provedena rekon- strukce kabinetu, při níž odstoupili hr. Auers- perg, Fořt, hr. Dzieduszycki, Pacák a Prade a na jich místa vstoupili dr. Fiedler (obchod) dr. Ebenhoch (orba), dr. Gessmann (ve- řejné práce), pak Peschka, Prášek Abrahamowiez jako ministři krajané. P generálu Schönnichu, jenž povolán do společné vlády, vystřídali se v ministorstvě zemské obrn- ny gen. Latscher a Georgi; zesnulého Pesch- ku nahradil 7. května 1908 opět Prade.
Beck Dzieduszycký Pacák Prade Fiedler doktor Ebenhoch Gessmann Peschek Prášek Schönnich George Uhry Fořt Tim bar
32 article
S rekonstruovaným kabinetem dr. Beek pro- vedl v rakouském parlamentě právě před Váno- cemi 19.7 uherské vyrovnání a ve schůzi na rozehodnou prohlásil, že se chápe třetího svého hlavního úkolu, vyrovnání starého sporu če- sko-německého. Za příprav k vyrovnání, jež záležely hlavně v sostavování jazykovéhe zákona pro království české, vymohl si na sně- movně zvýšení kontingentu zemské obranya schválení státního rozpočtu. Ale po této vymo- ženosti — rozpočet nobyl před tím projednán celých šest let! — opustila dra. Becka, šťastna hvězda. Jeho ruka, která dovedně vyřídila vo- lební reformu a uherské vyrovnání, ukázala se slabou a malomocnou na zkrocení zpupných ně. meckých soudců ve zněmčeném území králov- ství českého, parátnímu pariamentnímu řečníku nestačilo dochu na zakřiknutí německých vý- rostků, provokativně bumlujících po pražských Příkopoch a naděje, že se mu podaří ukliditi také česke německý spor, rozplynula se v niveč. Den před tím, než podnl jménem celého kabí- netu demisi, oznámil ještě deputaci pražských buršáků, že výminečný stav nesměl na Prahu uvaliti proto, aby neutrpěly újmy buršácké bumly. Tyč, na níž jako Gesslerův klobouk tk na Přikopech buršácká čapka, stojí dosud na hanbu Prahy, ale prvý přes ni klopýtnul sám ministerský předseda bar. Beck. Z Pešti, 12. listopadu. (Chorvat ský sněm svolán nebude.) Za nynější Rau- ehovy návštěvy v Pešli „Pest. Lloyd“ obdržel informace, že nyní i uherská vláda se přiklonila k názoru bánovu, že by bylo bezůčelno svolávati chorvatský sněm, který by hned na počátku za-
doktor Beek Beck Gesslerův Chorvat Rau Lloyd Praha Pešť uherský vyrovnání
33 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 14. listopadu. 6—— (Kronika.) Zase jednou jsme zbo- hatli o národní a politický úspěch. Víte už, jak to přišlo. Hrozila katastrofa. Výminečný stav se všemi hrůzami visel v povětří. Jenom spadnout Úpěnlivé volání o pomoc na všech stranách. — Božínku, jak jen uniknout nebezpečí Nu, a unikli jsmell Sebrali jsme všechen svůj »politický ume a nebezpečí bylo zažehnáno. Podařilo se od- vrátit katastrofu. A co se podaří, není li vždycky jen — úspěch ? pnal A takových úspěchů zaznamenáváme už hezkou řádku za dobu své »politické« činnosti. Od časů, kdy jako národ převzali jsme »otěže svých osudů« sami do vlastních rukou — zrovna malé půlstoletičko! — každých deset let tak po dvou kusech! Nejméně! A máme v těch věcech už svoji praxi! Napřed se vše zarid tak, aby milý výminečný stav, chtěj nechtěj. musil »hrozit«. A když je hezky ve vzduchu potom následuje druhá část akce ! Nářek a za žehnání. Nu, a to se s jistou virluošitou také spraví. A úspěch, doklad naší politické »váhy a obratnosti« je vyložen. A ovoce čili výsledek dobytých takto úspěchů?
Praha
34 article
Výslédek? Výsledek? Pástenal,ni tile Honby na barevně čepičky už jsme pořá- dali v letech šedesátých minulého století! A potom v sedmdesálých, v osmdesátých a dále Bylo to jako s jinými honbami. Vždycky ně- jaký čas honba, potom zase doba šetření. Ne- kolik dnů trvají bouře, pak se bouře potlačía barevné čepičky, na nějaký rok, mohou se zase volně procházet. Až zase doba honební nastane. Tak bylo v letech šedesátých, v sedmdesátých. osmdesátých minulého století a tak bude příšté. Takové jsou naše — výsledky! — Pardon ! Nejde o čepičky ! Barevné če- pičky jsou zde pouhý symbol . . ie ene Čeho symbol? Symbol zpupnosti odpůrného nám živlu Živel překáží našemu rozvoji národnímu, obme- zuje naše úsilí kulturné. Zivel je dobývavý, pa- novačný, usiluje zabezpečit pro vždy svoji nad- vládu. A symbolem té zpupnosti je nám právě — barevná čepička — Dubrá ! Proč tedy nenecháme čepičku čepičkou, symbol symbolem a neobrátime všecku svou sílu a energii proti vlastnímu zpupnému dtoa úsilí? — Proč? Proč? . . . Moc má panenko, moc se pláš! Za dnů pohnutých četlí jste provolání »po- volaných činitelů«. Obracelo se k lidu. Stručný obsah : — Zanechat pouličných bouři ! Nejsou dů stojny inteligence! A ke všemu jsou bezúčelny Škodí vle než prospivají. Zachovat důstojny klid ! . .. Zeela správné! Demonstrace není proje síly, ale slubosti. Je pouhá křeč, malomocn škubot sevřeného svalu. Honbu na barevné če pičky provozuje pouličný dav. Dav nenf zádný myslitel, neuvažuje, nerozeznává cíle a pro- středky. Má jen svou mysl vznětlivou a povoluje okamžitému hněvu. Vytluče nějaké okno, zazpivá nějakou písničku. Potom zakroči státní moc, dav se rozuteče a nazejtři — barevné čepičky s procházejí jako před tím. Nedůstujno, vskutku Lépe zachovat klid!
Dubrý
35 article A dále? Co dále? norol
A dále? Co dále? norol Dav uposlechl. Je lehkovznětlá, ale zárover dobromyslná bytost. Dá se snadno ukonejšit, po slechne rád hlasu, k němuž má důvěru. Nsbude už se bouřit proti prázdným symbolům. Z chová důstojný klid. Co však bude dále? Z symbolem skrývá se vlastní věc, za barevnou čepičkou vězí dobývavost odpůrného živlu! A t obrožuje naši národní bytost Co bude tedy dále? I tu něco napovědělo provolání. Arci, ne mnoho! — Zachovat klid a spoléhat na zá- stupce, kteří už se postarají o to ostatn! . . Kleří zástupci? A jak se postarají ? Rozumí se, zástupci — parlamentní! Však tu máme už také jisté zkušenosti. Nejsou tuze povzbudnyl Co hodlají počit parlamentní zástupei? Budou především »intervenovat« u vlády. To by bylo něco. Leč, nejsme sami tak chytř Zároveň, rozumi se, budou intervenovat také pánové zástupcí naproti! A z naší inlervene nebude prozatim nic. Zahájí tedy naši svou par- lamentní činností Přednesou ostré interpelace. Ale zástupei naproti přednesou ještě ostřajší interpelace !. Spustí dedy naši pradké řeči ! Ale naproti spustí ještě prudší! A tak rána z ranou, rakela za raketou, poma za pumou A výsledek té patálie? Jako vždy, nula odlnuly pojde Dávno to známe ! Pak ještě bouře a ob- strukce zde, bouře a obstrukce tam, Hejslované zde, Wacht am Rhein tam, parlament se — zavře a . . ? Finita ě la commedia! Snad ještě, počkejte! vystřídá se nějak vláda! Vskutku, několik ministrů odejde do při jemné pense, několik nových nastoupí a všecko může začít — od repelice. Nechodí-li to tak rok za rokem, deseliletí za desetiletím, už cel půlstoletičko? Týz kolovrátek, zrovna jako s ba revnými čepičkamil Ale mezi tím! Něčeho si všimněte!
Wacht be Rhein
36 article
Mezi tím naši odpůrci vyklidili dočista syoje územi! Vypudili češtinu z posledního koutku A v našem ůzemí? Tu němčina úřadně i ne- úřadně čim dále pevněji se zakofeňuje. A co že podnikáme my, aby se nezakořeňovala ? Jak se postarali naši zástupci, aby naše bytost ná rodní byla chránéna, před nebezpečím, jež vše mi skulinsmi se dere? V území naproli právé si postavili nové dráhy, kam čeština vůbec uě není připuštěna! A naším nejčeštějším územím Tudy táhinou dráhy, kde nejen německy se úřa duje, ale kde němčina má na venek i uvnii všude přednost. Viz dráhu Rakovnicko-Protivín- skou, kde už to tak chodí třicet let ! Viz trans versálku, která běží územím už dvacet Hloupá buršácká čepička nebo plsnička ná strašně rozčiluje, ale celá mocná instituce, která trvale pomáhá odnárodňovat náš život, která klidně a ustávičně porušuje národní ráz našeho území, nám — nepřekáží. Naopak, sami ješlě na všech stranách pomáháme sesilovat váhu moc nepřátelskou *) Co že na př. učinili naší *) Právě jsme opět vzplanuli známým hněvem — na jak dlouho? — proti nepřátelskému tisku, jejž svou vlástní nezřízeností pomáháme živit! Kolik podobných záchvatů hnévu už jsme prodělali! Ne kolik kaváren a hostinců slíbilo, vyloučit lísty zástupci, aby znemožaili takový přebmat v ná- rodním zápase, jako byla ve chvili nejměn vbodné dvo ujazyčná česká výslava v ohrože ném trvalým přívalemi něměmny — českém území? Oslovení mají odpověď snadnou!
Rakovnicko Protivín
37 article
— To jsou věci a otázky vnitřníh národního života! My jsme zá dapcové parla- mentní1 Nam náleží starost o záležitosti národa tak řikaje vnéjsí, o poměr národa ke státul A to je úkol tak důležitý, frake tak těžká, že nelze vedle nl zastávati funkei ještě druhou! . . . ssel Zcela správné! Záležitosti vnější a vnitr velikého šestimilionového tělesa nemohou vyři- zovat jedny orgány, jedni lidě ! To dál prolý rozum! Komu však zbývá ta druhů a nejdůle žitější funkcel? i Dav má zachovat klid a — spolehat na zástupce. Parlamentní zástupei mají svou junke v parlamentě. A kdo se postará o věci — ostalní? a onlousv lnlnleo Nikdo se nehlásí s d olto Zachovat klid Pěkné heslo. Klid sluší inteliganci. A pra víme se býti národem inteligentsím. Inteli gen potká barevnou čepičku, poslechne dráždivou plsničku a nedá se vyrušit z klidu. Inteligení ví, národní práva nedobývají se vytloukáním oken a pouličním kravalem. Inteligent zachová Však je ten klid známkou inteligene jenom za jediné — podminky l Inteligent je si vědom svého záměru volí za lim účelem pravé cesty a vhodné prostředky! Národ, který ve prospěch svých potřeb ne- dovede než provést pauličnou demonstraci, kterou veřejná moc potlačí a zbude jen — mravní ko- covina; a potom už nedovede než točit klikou o které právě běží. Kolik místností? Dvaceť ? Třicet či padesát? Až zase záchvat přejde! Leč na st a snad na tisíce bostinců a mistností po vší oblast národní odebírá nepřátelské listy, protože je odeb rat musí, prostě donuceno nepřátelskou — o ganisaci (ubchodních cestujících). Tu žádné chvil kově záchváty hnévu nic nepomobou, Mocnoslem zřízeným ntize čeliti nezřízenými — zá chvaty. klid.
Inteligení vědět
38 article
parlamentuího kolovratu, kde rok od roku, de- setiletí za desetiletím nula od nuly vždy pojde, národ šesti milionů, klerý na svém vlastním úžemí nedovede svému živlu a jazyku zjednat náležitou platnost, nedovede zařídit svůj postup. volit k němu pravé cesty a prostředky! Co s o něm myslit? Jaký poslup Takový především, který žádná moc světa nemůže potlačiti, protože je zákonrtý! Ta- kový postup, který není projsvem slabosti, ale projevem slly, protože neobashá hlouček ně- jaké úžké ulice, ale širou frontu všeho národ- ního télesa! Postup, který nemůže končit mravní kocovinou, ale musl končit vllězstvím, prolože svým důmyslem, svou důsledností a vytrvalostí je neodolatelný: zkrátka postup zfí- zeně mravné sily všeho národního celkul Ovšem není možný hromadný postup tě- lesa bez vhodného ústrojí. Prozatím národ náš dodává pilné a poslušné zřízence, ať desátniky nebo generály, ať strážalky na dráze nebo mi- nistry do všech možných ústroji služeb veřej- ných i soukromých, jenom svou vlastní ná- rodníslužbu zařidit dosud — nedovedl-?) Tu je zdroj mdloby a slabosti, kterou trpí. A nebude lépe, dokud se nevzehopí z — pri- mitivného stavu, vlastního bezvládí, dokud ne- začne rozdělovat inteligentně úkoly a funkge a dokud proti tuhé organisaci cizich hmotných sil, kterými se všech stran je svírán a porobován, nepo taví mohutnou organisaci vlastních sil mravních, klerá — překoná všechon odpor.
39 article
Ale zachovat klid a nemít nikde nijak opajřeny vhodné cesty a prostředky vůči nebez- pečí, které naleha se všech stran: není-li pro národ známkou docela jiné vlastnosti, nežli — intel igence? *) Ani poslanecký mandát není funkce organi- sace národní, nýbrž kolečko zřízení stáludi he. Prostředkuje mezi mocí vládní a zájmem občan stva (voličstva), nikoli národa, což není jedno Odtud trvala matomoc, vlastně bezmoc všeho narod- ního úsili t. zv. poslanecké politiky. Viastní na- rodní politiku ve statě vícenárodním může-li inte- bgental národ pěstovat jinak, nežli především ve svém vlastním tělese, svým vlastním — zřízením