1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, -vaneděli 15. listopadu 1903.
Praha
3
masthead
voni »rnobaegsonnaž silavzasao x
4
masthead
odažlion a ndle
nojalneno n
7
masthead
vle dotva oolimrito
10
masthead
tnluma ol ieale
11
article
Ka ranní a odpol. listy
přal, lásí see
v Prnze v admlnislraei
na nlale . . . . . . 21r
na čtvri lata . . . . B K
s dvoji donáškon
K po
na naěnle
14
article
. .. Kcok
na čtnit l ata
ve alislkácha
na něsla . . . . . . 9 K 30h
Toštout
na naěsíe
ss čtvrt leta . . . . 9 K 60
s drojí rásilkeu
Toštout
16
article
: k e
etvrti e ba
17
title
Dnešní čislo pro Prahu la o 22 stranách
Praha
18
article
Úřadnický kabinet Bienerthův.
Úřadnický kabinet Bienerthův.
Z Vídně, 14. listopadu.
V úterý ráno bude ve vídeňských úřad
ních novinách vyhlášena změna vlády: pro
puštění kabinetu bar. Becka a pak úřad-
nický kabinet Bienerthův, který složer
takto: ai v
dr svob, pán Bienerth — předseda
odborný šéf v ministerstvu vnitra, tajn-
rada svob. pán Haerdtl — ministr vnitra
dr. Jan Žáček — český ministr;
dr. Schreiner — německý ministr;
David Abrahamowicz — polský mi-
nistr;
podmaršálek Georgi — ministr zemské
obrany.
To jsou skuteční a definitivn
ministři nového kabinetu, celkem
5. Byli rozmnoženi mimo veškeré očekávání
jmenováním skutečného ministra vnitra míste
pouhého správce. Stalo se tak z toho dů
vodu, by křesťanšlí sociálové, kteří nemají
žádného stranníka v kabinetu, měli přívržence
svého, jakým svob p Haerdtl, autor
volební reformy, ve skutečnosti jest.
Správci jednotlivých resortů
byli jmenování:
odborný šéf ryt. Kaněra — minister
stva vyučování; bn
odborný šéf extra statum Mataja —
ministerstva obchodu:
bov šzjte
Bienerthův
Beck
Bienerth
doktor
Žáček
Schreiner
Abrahamowicz
George
Kaněra
Vídeň
19
article
odborný šéf ryt. Forster — minister
stva železničního;
oe
sekční šéf tajný rada svob p. JJorkasch-
Koch — ministerstva financí; o 2ee
odborný šéf Holzknecht — minister-
stva justice ;
ioq s b
odborný šéf hr. Wickenburg — mini-
sterstva práce;
odborný šéf Josef Pop — ministerstva
orby.
t eti
Jak zřejmo, jest tato lislina poněkud jiná
nežli prorokována. Odborný šěf a lajný rada
Rössler ustoupili musil nominálnímu kole
govi staršímu Matajovi, v ministerstvu ob
chodu resignoval sekční šéř Berger, klerý
jest teprve šest měsíců státním úřadnlkem, byv
dřive ředitelem městských slaveb vídeňských.
na prospěch odborného šéfa hr. Wicken-
burga, jenž přešel do tohoto resortu z míni
sterstva vyučování. Zajímavé jest že v kabinet
bar. Bieneriba jsou zvlastní nahodou tři Če
chově dr. Žáček, Kaněra a Pop a dv
Poláci Abrahamowicz a Jorkasch-
Koch, tudíž tolik členů, kolik Čechové a Polác
při sestavování patlamentního kabinetu žádali.
Na místech informovaných bylo řečeno, ž
jest přáním, kleré chovají nejvyšší kruhy, stejně
jako poslanci všech stran, aby úřadnický kabi
net bar. Bieneriha, ve kterěm zasedá 8 sekčních
šéfů, třeba jeden nabyl hodnosti skutečného mi
nistra, záhy byltransformován v ka
binet parlamentní.
Vlastnoruční listy cisařovy, svědělel členům
kabinetu Beckova, nebudou ještě zejtra (v ne
děli) uveřejněny, tojikéž ne listy, svěděící čle-
nům kabinetu Bienerthova. Návrh na jmenován
těchlo doručen bude panovníkovi te-
prve zejtra. Podepiše li je a budou-li do-
žate neenotolí stnňealalo vlávole e
dn mnsotu stenivzo bond
lebájon
šli ětsomiěn
Forster
Koch
Holzknecht
Pop
Rössler
Berger
doktor
Žáček
Kaněra
Polák
Abrahamowicz
Jorkasch Koch
Čecho
Bienerthův
20
article
dány v čas ministrům, budou v ponděli dopo-
ledne přijati mocnářem v audienci baron Beck
a jeho ministři, potom bar. Bienerth a jeh
skuteční ministři.
Dnes odpoledne měl dosavadní ministerský
předseda bar. Beck v Schönbrannu audienci
která trvala celou hodinu. Byla věnována, jak
se vypravuje, stsrostem o ne j b l i ž š
úkoly řlšské rady a přeměně pro
visorního kabinetu Bienerthov
v deťinitivní Po té stránce zajímavým
momentem jest, že bar. Bienerh, stejně jako
bar. Beck a bar. Gautseh, když byl napo-
sledy ministerským předsedou, jest toli k
šélem vlády a není správcemami ni-
sterstva vnitra, jakým byl hr. Ti s alfíe.
hr. Badeni, hr. Thun. bar G autsch, dr
Körbar a prino Hohen loh e. Soudí se z toho.
že bar Bienerth chce se nvolniti, aby
mohl míti pokdy pro svůj úkol, pro vybudování
parlameniního kabinetu a pro zjed-
nání pevných jeho základů, kterými může být
jediné spořádání jazykové otázky. Jak se doví-
dáme, předloží za tím účelem bur. Bienerth ne
prodleně jazýkový zákon prokril
českě, po připadě zákon o krajském zřízenl.
Sejde-li se sněm král, českého a burle-i
zabezpečena jeho dělnost, bude mu předložen
zákon o jazykových styetch s a mo-
správných ůřa di0. Zákon. o školách mi
noritních nebude ještě podán, pro-
tože budou se konati o něm napřed porady
se straná mi.
Beck
Bienerth
Baden
Thun
Körbar
Hohen
21
article
Kdo zmařil parlamentní vládu?
Kdo zmařil parlamentní vládu?
Hned jakmile J. Ex. baron Richard Bie-
nerth podjal se úlohy panovníkem naň vzne
šené, aby ve čtyřech až pěti dnech znovu
sklížil roztříštěnou německo česko - polskou
koalici, pronesli jsme silnou svou po-
chybnost o zdaru této akce jeho svízelné
Pravili jsme dne 10. listopadu, že nepovažu
jeme za možné, aby po všem tom příkoří
jakého nám během posledního roku od křiv-
ditelův německých načiněno a při známě je
jich nadutosti dovedl překlenout byť jen pro
zatímním můstkem dočasného příměří tu pro
past hlubokou, dělící dnes oba národy v ze
mích českých.
Pochybnost naše osvědčila se býti pod
statnou Po pětidenním vytrvalém vyjednávaní
a konferování »až do ochraptění a vysílení
— skončila námaha páně Bienerthova před
úsvitem včerejška tím, že »hlasem slzami
dušeným« doznal — úplné fiasko svého
pokusu.
Marně Poláci jako křesťaoští sociálové
Luegrovi prostředkovali; německým pychem
rozbitá koalice nedala se více sroubiti a tak
dojde v úterý ku jmenování úřadnick
vlády s Bienerthem v čele. Prav
se, že prý bude toliko prozatímní, přechodní,
ale historie učí, že »provisoria« v Ra
kousku trvávají ze všeho nejdéle .. . Parla
mentarism rakouský pak není žádným
starověkým dubem s kořeny nevývratnými
jako na př. anglický, ale spíše podoben
květině, která teprv nedávno byla zde akl
matisována a mnohým — přemnohým — ne
Než, pro dnes nechceme o tom uvažo
vati, dostane li zjevem úřadnické vlády
parlamentarism cislajtanský lehčí či těžš
voní.
Bie
Bienerthův
Polák
Bienerth
Pravy
22
article
ránu, nýbrž považujeme za důležitější
zjistit, oč se vlastně celý pokus Bienerthův
rozbil a pak uvážiti, jaké stanovisko dlužno
poselstvu českému vůči této úřadnické vládě
zaujati?
Ministerský předseda bar. Bienerth louče
se včera se svým experimentem, pravil prý
»Přes loyální snahy všech stran
dohoda ztroskotala« Naproti tomu neome-
škává německo-centralistický tisk svalovati
vinu zmaru na nás Čechy; tak zejmena
»Prager Tagblatt« včera dal si telegrafovaí
z Vídně ve 2 hodiny v noci: Právě sdě
lují účastníci konference, ze vyjednávání se
na dobro rozbilo Odpor trvá zejme na
na straně české. A pak opět o půl
čtvrté z rána: »Dohoda ztroskotala tím, že
dr. Kramář rozvinul požadavky české, žádaje
zejmena zřízení české university
na Moravě a dvoujazyčnost nápisův na
zemské dráze teplicko trutnovské atd.
Nejinak včerejší večerní »Bohemie« pro-
půjčuje místa této tendenční ličbě nejmeno
vaného ovšem »německého vůdce«: »Vy-
jednávání ztroskotalo ostvřdošíjn o s
Čechův, kteří především žádali, aby
bylo české universitě na Moravě vykázáno
určité místo. S naší (německé) strany bylo
odpověděno, že my Němci proti české uni
versitě na Moravé ničeho nenamítame, ale
že nesmí býti zřízena jako agitačn
předmět ve městě německém
V pozdní noci učinili Češi ještě, další
nepřjatelné požadavky stran dvojjazyčných
nápisů na zemských drahach místních, če
muž se strany naší (německé) tím méně
mohlo býti vyhověno, jelikož elektrická dráh
v Praze má pořad jen pouze české nápisye
— Již z tohoto německého líčení sameh
prozírá, kdo komu kladl »tvrdošíjný od
por a rozbíjel všechnu dohodu?!« — Či my
kteři požadujeme pro naši, ze tři čtvrtin če-
skou Moravu universitu českou přirozene
vhlavním městě země moravské.
Bienerthův
Bienerth
Čecho
Prager
doktor
Kramář
Čechův
Němec
Čech
Vídeň
Morava
Praha
český univerzita na Morava
Bohemia
23
article
Brně, anebo Němci, kteří sami mají
německou universitu v hlavním
městě Čech, v Praze, a činí z n
takový hrubý agitační předmět
že toho není příkladu ve vzdě
laném světě, nieméně ale brány Brna
před naši českou universitou urputně zaví
rají, podezřívajíce nás, že bychom prýsi
z ní v tomto »německém městě« (l!) — se
40 procenty českého obyvatelstva — učinili
»pgitační objekt« pro domovské právo svébo
naroda. — Rovně plátí o našem požadavku,
aby na dralách v zemi české zbudovaných
a z peněz obeu národů podporovanýcl
byly nápisy v obou zemských jazycích.
Trváme, že by porota vzdělahcův všenl
národů světa dala nám za pravdu, kdyby
chom jí předložili otázku, zdali v zemi.
osídlené 4 miliony Čechů a 2 miliohy
Němcův, stanice zemských drah byly opa
třeny nápisy v jazycích obou národův?
Opět tedy viděti kdo komu kladl nejeu
tvrdošíjný, ale zpupně nespravedlivý odpor
Avšak vládní sdělení prozrazuje ješle
jednu příčinu ztroskotání dohody: a tuu
byla zarputilost s jakou němečtí pokrokáři
a nacionálové z Čech vzpírali se to mu, aby
aspoň do té doby, než jim po vůli vlada
předloží parlamentu zákon jazykový pro
království české, c. k. soudové a politiet
Němec
Čecho
Němcův
Brno
Čechy
Praha
jazykový pro království
25
article
rětalabog v en
sai
26
article
úřadové v celých Čechách šetřili rovno-
právnosti jazyka českého ve vnějším
úřadování, tak aby Čech jako Némec všude
došel v Čechách práva svého jazykem svým
Ani »pro přechodnou tu dobu« nechtěl
poslanci němečtí uznati platné zá-
kladní zákony ústavní, ani říš-
ské ani zemské, nýbrž trvali na stano
visku pouhé své zvůle anarchisti ck
— rouhající se všemu historickémi i danému
právu, jakoz jim p ručil — Titla.
A Jeho Excelence pan Bienerth nemě
odvahy, aby pánům rozhodně připomenul.
že touto svou vzpourou proti právu a záko-
nům platným staví se prostě mimo půdu
veškeré civilisace? Všude na světě má se
zajisté za věc samozřejmou, že úřady
soudy jsou k vůli lidu zde a mají tedy
s obyvatelstvem domácím jednati řečí jeho
Jen »osvěta« německých hegemonů v Če-
ehách chce míti ubrácený svět. chce
aby zde český lidk vůli několika ně
meckým soudcům a úřadníkům byl nucen
učiti se němčině! — Opětujeme: ani pr
přechodní dobu do sdělání nového jazýko
vého zákona nechtěli od tohoto svého ab
surdního stanoviska němečtí svéhlavci upu
stiti a raději zmařili zřízení ministerstva par
lamentního, než by od svého nezřízeného
bezpráví odstoupili. — adoso
Tolik prozatím ke zjištění fakta, k do
tvrdošíjným vzdorem rozbil posléze všechno
vyjednávání.
A nyní nadchází otázka, kterak se po-
staviti vůči nové, úřadnické vládě, ve kteréž
prý bude německým ministrem kra-
amem pověstný dr. Schreiner (tl)
jemu čeliti má jako ministr krajan český — dr.
Čo
Titl
Bienerth
doktor
Schreiner
Čechy
27
article
Žáček. Pokud jeou zprávy vídeňské dosud
došlé spolehlivy, byla by v nové vládě opět
veškerá politicky rozhodná m-
nisteria v rukách německýcha
toliko ministerstvo vyučování a veřejných
prací v rukách českých odborných chefů
Bylo by tedy i toto úřadnické minister
stvo valnou svou většinou něme
cké (9 Němců proti 4 Slovanům). Již samo
toto složení vlády říše, v níž Němci činí to
liko 36, Slované však 60 proc obyvatel —
mohlo by nám stačit k největší nedůvěře
vůči novému kursu. Žadným z půl so
bem však nestačí pouhé dosazení
Čecha dra. Žáčka v hodnost českého mini-
stra krajana, aby delegace národa našeho
necítila se úplně neodvislou a s v n
blodnou ve svém postupu vůči nové vládě
která již osobností Schreinerovou pře
stává nám býti veličinou neznámou.
Němec
Slovan
Čecho
Žáček
Schreinerův
28
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 14. listapadu. (Bar. M. V. B e cko
Předseda dvaeátého estélo rnkouského kabi
netu, dr. MaxVladimir Beck syn českého ote
a čoské malky, ale ve Vidni poněmčený, obdrži
zejtra modrý arch, jímž zakonči nejpolmistějšt
kapilola jeho politického života. V čelo rakouské
vlády vstoupil dne 2. června 1906, v dubě nnu
jiné vážnější, kdy se v rakouském parlamentě
projednávala říšská volobní reforma a nedávno
před tím dosazená ulerská kosličná vláda, pro-
hlásivší společný rukousko-uherský celní tnrií
za autonomný tarif uherský, podrazila noby Be-
ckovu předchůdci, princi Ilohenluhovi. Baro
doktor
MaxVladimir Beck
Ilohenluh
Praha
Bara
29
article
V drobném p. ouejií
sh
rauní čísle o pobs
odpolední . . . . . . . sa 2 b
Ve flislkách na vonkovž.
ranní čislo. . . .
odpolední . . . . . . . . 4k
doro
Inseráív
platisa hotová le
Předplacssí a jaerty plljtnt sdnlsi-
slrace v Marianské ulici č. 3. e
Tam saebáaejí se tě1 redakee
tbkirsa n erpedice „ Národnich Lista“
Rakopisy se navracsji
Národnich List
Rakopisa
30
article
Beek, až dotod přednosta v ministarstvě orby,
nelekl se obtíží, které ho čekaly doma ve Vídni
i v Pešli a smělou rukou počal řiditi otěže státní
správy. Převzav po cvém předchůdci ministry
gener. Sehönaicha (zem. obrann), dra.
Kleina (spravodlnost), bar. Bienertha
(vnitro) a hir. Auersperga (orba), získal pro
svůj kabinet navé sily v ministrech ryt. Kory
tovském (finance), dru. Fořtovi (obchod),
dru. Marchetovi (osvěta), dru. Dersch at-
tovi (železnice) a v ministrech krajanech dru.
Pacákovi, hr. Dzieduszyckém a Pra-
dovi. Odpověděv na uherskou výzvu tím, že
odvalal Körbrovy předlohy, týkající se vyrovnání
s Uhrami, provedl ve sněmovně za pomoci svéh
polo parlamentního kabinetu, v němž zasedala
pět poslanců, v lednu 1907 volební opravua
v květnu téhož roku provedl nové říšské volby
na základě všeobecného volebního práva.
Beek
Klein
Bienerth
Auersperg
Kory tovský
Pacák
Körbrův
Vídeň
Uhry
31
article
Tim bar. Beck provedl první ze tří velkýeh
úkolů, které si vytknul, když vstoupil v čelo
rakouské vlády. Hned na to pustil se do řešen
úkelu druhého, nového vyrovnání s Uhrami. P.
půlietém nepřetržitém vyjednávání dosáhl toho
že v řijnu 1907 obě vlády podepsaly v Pešt
nové vyrovnání, jež v obchodních i průmyslo
vých kruzích rakouských prohlášeno za lepší
než bylo vyrovnání předehozí. Přes to však bylo
nutno ziskati pro vyrovnání i ony parlamentn
strany, jež nebyly dosud v kabinetě zastoupeny
a proto dne 10. listopadu 1907 provedena rekon-
strukce kabinetu, při níž odstoupili hr. Auers-
perg, Fořt, hr. Dzieduszycki, Pacák a Prade a
na jich místa vstoupili dr. Fiedler (obchod)
dr. Ebenhoch (orba), dr. Gessmann (ve-
řejné práce), pak Peschka, Prášek
Abrahamowiez jako ministři krajané. P
generálu Schönnichu, jenž povolán do společné
vlády, vystřídali se v ministorstvě zemské obrn-
ny gen. Latscher a Georgi; zesnulého Pesch-
ku nahradil 7. května 1908 opět Prade.
Beck
Dzieduszycký
Pacák
Prade
Fiedler
doktor
Ebenhoch
Gessmann
Peschek
Prášek
Schönnich
George
Uhry
Fořt
Tim bar
32
article
S rekonstruovaným kabinetem dr. Beek pro-
vedl v rakouském parlamentě právě před Váno-
cemi 19.7 uherské vyrovnání a ve schůzi na
rozehodnou prohlásil, že se chápe třetího svého
hlavního úkolu, vyrovnání starého sporu če-
sko-německého. Za příprav k vyrovnání,
jež záležely hlavně v sostavování jazykovéhe
zákona pro království české, vymohl si na sně-
movně zvýšení kontingentu zemské obranya
schválení státního rozpočtu. Ale po této vymo-
ženosti — rozpočet nobyl před tím projednán
celých šest let! — opustila dra. Becka, šťastna
hvězda. Jeho ruka, která dovedně vyřídila vo-
lební reformu a uherské vyrovnání, ukázala se
slabou a malomocnou na zkrocení zpupných ně.
meckých soudců ve zněmčeném území králov-
ství českého, parátnímu pariamentnímu řečníku
nestačilo dochu na zakřiknutí německých vý-
rostků, provokativně bumlujících po pražských
Příkopoch a naděje, že se mu podaří ukliditi
také česke německý spor, rozplynula se v niveč.
Den před tím, než podnl jménem celého kabí-
netu demisi, oznámil ještě deputaci pražských
buršáků, že výminečný stav nesměl na Prahu
uvaliti proto, aby neutrpěly újmy buršácké
bumly. Tyč, na níž jako Gesslerův klobouk tk
na Přikopech buršácká čapka, stojí dosud na
hanbu Prahy, ale prvý přes ni klopýtnul sám
ministerský předseda bar. Beck.
Z Pešti, 12. listopadu. (Chorvat ský
sněm svolán nebude.) Za nynější Rau-
ehovy návštěvy v Pešli „Pest. Lloyd“ obdržel
informace, že nyní i uherská vláda se přiklonila
k názoru bánovu, že by bylo bezůčelno svolávati
chorvatský sněm, který by hned na počátku za-
doktor
Beek
Beck
Gesslerův
Chorvat
Rau
Lloyd
Praha
Pešť
uherský vyrovnání
33
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 14. listopadu.
6—— (Kronika.) Zase jednou jsme zbo-
hatli o národní a politický úspěch. Víte už, jak
to přišlo. Hrozila katastrofa. Výminečný stav se
všemi hrůzami visel v povětří. Jenom spadnout
Úpěnlivé volání o pomoc na všech stranách.
— Božínku, jak jen uniknout nebezpečí
Nu, a unikli jsmell
Sebrali jsme všechen svůj »politický ume
a nebezpečí bylo zažehnáno. Podařilo se od-
vrátit katastrofu. A co se podaří, není li vždycky
jen — úspěch ? pnal
A takových úspěchů zaznamenáváme už
hezkou řádku za dobu své »politické« činnosti.
Od časů, kdy jako národ převzali jsme »otěže
svých osudů« sami do vlastních rukou — zrovna
malé půlstoletičko! — každých deset let tak
po dvou kusech! Nejméně! A máme v těch
věcech už svoji praxi! Napřed se vše zarid
tak, aby milý výminečný stav, chtěj nechtěj.
musil »hrozit«. A když je hezky ve vzduchu
potom následuje druhá část akce ! Nářek a za
žehnání. Nu, a to se s jistou virluošitou také
spraví. A úspěch, doklad naší politické »váhy
a obratnosti« je vyložen.
A ovoce čili výsledek dobytých takto
úspěchů?
Praha
34
article
Výslédek? Výsledek? Pástenal,ni tile
Honby na barevně čepičky už jsme pořá-
dali v letech šedesátých minulého století! A
potom v sedmdesálých, v osmdesátých a dále
Bylo to jako s jinými honbami. Vždycky ně-
jaký čas honba, potom zase doba šetření. Ne-
kolik dnů trvají bouře, pak se bouře potlačía
barevné čepičky, na nějaký rok, mohou se zase
volně procházet. Až zase doba honební nastane.
Tak bylo v letech šedesátých, v sedmdesátých.
osmdesátých minulého století a tak bude
příšté. Takové jsou naše — výsledky!
— Pardon ! Nejde o čepičky ! Barevné če-
pičky jsou zde pouhý symbol . . ie ene
Čeho symbol?
Symbol zpupnosti odpůrného nám živlu
Živel překáží našemu rozvoji národnímu, obme-
zuje naše úsilí kulturné. Zivel je dobývavý, pa-
novačný, usiluje zabezpečit pro vždy svoji nad-
vládu. A symbolem té zpupnosti je nám právě
— barevná čepička
— Dubrá ! Proč tedy nenecháme čepičku
čepičkou, symbol symbolem a neobrátime všecku
svou sílu a energii proti vlastnímu zpupnému
dtoa
úsilí?
— Proč? Proč? . . .
Moc má panenko, moc se pláš!
Za dnů pohnutých četlí jste provolání »po-
volaných činitelů«. Obracelo se k lidu. Stručný
obsah :
— Zanechat pouličných bouři ! Nejsou dů
stojny inteligence! A ke všemu jsou bezúčelny
Škodí vle než prospivají. Zachovat důstojny
klid ! . ..
Zeela správné! Demonstrace není proje
síly, ale slubosti. Je pouhá křeč, malomocn
škubot sevřeného svalu. Honbu na barevné če
pičky provozuje pouličný dav. Dav nenf zádný
myslitel, neuvažuje, nerozeznává cíle a pro-
středky. Má jen svou mysl vznětlivou a povoluje
okamžitému hněvu. Vytluče nějaké okno, zazpivá
nějakou písničku. Potom zakroči státní moc, dav
se rozuteče a nazejtři — barevné čepičky s
procházejí jako před tím. Nedůstujno, vskutku
Lépe zachovat klid!
Dubrý
35
article
A dále? Co dále? norol
A dále? Co dále? norol
Dav uposlechl. Je lehkovznětlá, ale zárover
dobromyslná bytost. Dá se snadno ukonejšit, po
slechne rád hlasu, k němuž má důvěru. Nsbude
už se bouřit proti prázdným symbolům. Z
chová důstojný klid. Co však bude dále? Z
symbolem skrývá se vlastní věc, za barevnou
čepičkou vězí dobývavost odpůrného živlu! A t
obrožuje naši národní bytost
Co bude tedy dále?
I tu něco napovědělo provolání. Arci, ne
mnoho!
— Zachovat klid a spoléhat na zá-
stupce, kteří už se postarají o to ostatn! . .
Kleří zástupci? A jak se postarají ?
Rozumí se, zástupci — parlamentní!
Však tu máme už také jisté zkušenosti.
Nejsou tuze povzbudnyl
Co hodlají počit parlamentní zástupei?
Budou především »intervenovat« u vlády. To
by bylo něco. Leč, nejsme sami tak chytř
Zároveň, rozumi se, budou intervenovat také
pánové zástupcí naproti! A z naší inlervene
nebude prozatim nic. Zahájí tedy naši svou par-
lamentní činností Přednesou ostré interpelace.
Ale zástupei naproti přednesou ještě ostřajší
interpelace !. Spustí dedy naši pradké řeči ! Ale
naproti spustí ještě prudší! A tak rána z
ranou, rakela za raketou, poma za pumou
A výsledek té patálie? Jako vždy, nula odlnuly
pojde Dávno to známe ! Pak ještě bouře a ob-
strukce zde, bouře a obstrukce tam, Hejslované
zde, Wacht am Rhein tam, parlament se —
zavře a . . ? Finita ě la commedia!
Snad ještě, počkejte! vystřídá se nějak
vláda! Vskutku, několik ministrů odejde do při
jemné pense, několik nových nastoupí a všecko
může začít — od repelice. Nechodí-li to tak
rok za rokem, deseliletí za desetiletím, už cel
půlstoletičko? Týz kolovrátek, zrovna jako s ba
revnými čepičkamil
Ale mezi tím! Něčeho si všimněte!
Wacht be Rhein
36
article
Mezi tím naši odpůrci vyklidili dočista syoje
územi! Vypudili češtinu z posledního koutku
A v našem ůzemí? Tu němčina úřadně i ne-
úřadně čim dále pevněji se zakofeňuje. A co
že podnikáme my, aby se nezakořeňovala ? Jak
se postarali naši zástupci, aby naše bytost ná
rodní byla chránéna, před nebezpečím, jež vše
mi skulinsmi se dere? V území naproli právé
si postavili nové dráhy, kam čeština vůbec uě
není připuštěna! A naším nejčeštějším územím
Tudy táhinou dráhy, kde nejen německy se úřa
duje, ale kde němčina má na venek i uvnii
všude přednost. Viz dráhu Rakovnicko-Protivín-
skou, kde už to tak chodí třicet let ! Viz trans
versálku, která běží územím už dvacet
Hloupá buršácká čepička nebo plsnička ná
strašně rozčiluje, ale celá mocná instituce, která
trvale pomáhá odnárodňovat náš život, která
klidně a ustávičně porušuje národní ráz našeho
území, nám — nepřekáží. Naopak, sami ješlě
na všech stranách pomáháme sesilovat váhu
moc nepřátelskou *) Co že na př. učinili naší
*) Právě jsme opět vzplanuli známým hněvem
— na jak dlouho? — proti nepřátelskému tisku,
jejž svou vlástní nezřízeností pomáháme živit! Kolik
podobných záchvatů hnévu už jsme prodělali! Ne
kolik kaváren a hostinců slíbilo, vyloučit lísty
zástupci, aby znemožaili takový přebmat v ná-
rodním zápase, jako byla ve chvili nejměn
vbodné dvo ujazyčná česká výslava v ohrože
ném trvalým přívalemi něměmny — českém
území?
Oslovení mají odpověď snadnou!
Rakovnicko
Protivín
37
article
— To jsou věci a otázky vnitřníh
národního života! My jsme zá dapcové parla-
mentní1 Nam náleží starost o záležitosti
národa tak řikaje vnéjsí, o poměr národa
ke státul A to je úkol tak důležitý, frake
tak těžká, že nelze vedle nl zastávati funkei
ještě druhou! . . . ssel
Zcela správné! Záležitosti vnější a vnitr
velikého šestimilionového tělesa nemohou vyři-
zovat jedny orgány, jedni lidě ! To dál prolý
rozum! Komu však zbývá ta druhů a nejdůle
žitější funkcel? i
Dav má zachovat klid a — spolehat na
zástupce. Parlamentní zástupei mají svou junke
v parlamentě. A kdo se postará o věci —
ostalní?
a onlousv lnlnleo
Nikdo se nehlásí
s d
olto
Zachovat klid
Pěkné heslo. Klid sluší inteliganci. A pra
víme se býti národem inteligentsím. Inteli gen
potká barevnou čepičku, poslechne dráždivou
plsničku a nedá se vyrušit z klidu. Inteligení
ví, národní práva nedobývají se vytloukáním
oken a pouličním kravalem. Inteligent zachová
Však je ten klid známkou inteligene
jenom za jediné — podminky l
Inteligent je si vědom svého záměru
volí za lim účelem pravé cesty a vhodné
prostředky!
Národ, který ve prospěch svých potřeb ne-
dovede než provést pauličnou demonstraci, kterou
veřejná moc potlačí a zbude jen — mravní ko-
covina; a potom už nedovede než točit klikou
o které právě běží. Kolik místností? Dvaceť ? Třicet
či padesát? Až zase záchvat přejde! Leč na st
a snad na tisíce bostinců a mistností po vší oblast
národní odebírá nepřátelské listy, protože je odeb
rat musí, prostě donuceno nepřátelskou — o
ganisaci (ubchodních cestujících). Tu žádné chvil
kově záchváty hnévu nic nepomobou, Mocnoslem
zřízeným ntize čeliti nezřízenými — zá
chvaty.
klid.
Inteligení vědět
38
article
parlamentuího kolovratu, kde rok od roku, de-
setiletí za desetiletím nula od nuly vždy pojde,
národ šesti milionů, klerý na svém vlastním
úžemí nedovede svému živlu a jazyku zjednat
náležitou platnost, nedovede zařídit svůj postup.
volit k němu pravé cesty a prostředky! Co s
o něm myslit?
Jaký poslup
Takový především, který žádná moc světa
nemůže potlačiti, protože je zákonrtý! Ta-
kový postup, který není projsvem slabosti, ale
projevem slly, protože neobashá hlouček ně-
jaké úžké ulice, ale širou frontu všeho národ-
ního télesa! Postup, který nemůže končit mravní
kocovinou, ale musl končit vllězstvím, prolože
svým důmyslem, svou důsledností a vytrvalostí
je neodolatelný: zkrátka postup zfí-
zeně mravné sily všeho národního celkul
Ovšem není možný hromadný postup tě-
lesa bez vhodného ústrojí. Prozatím národ náš
dodává pilné a poslušné zřízence, ať desátniky
nebo generály, ať strážalky na dráze nebo mi-
nistry do všech možných ústroji služeb veřej-
ných i soukromých, jenom svou vlastní ná-
rodníslužbu zařidit dosud — nedovedl-?)
Tu je zdroj mdloby a slabosti, kterou trpí.
A nebude lépe, dokud se nevzehopí z — pri-
mitivného stavu, vlastního bezvládí, dokud ne-
začne rozdělovat inteligentně úkoly a funkge
a dokud proti tuhé organisaci cizich hmotných
sil, kterými se všech stran je svírán a porobován,
nepo taví mohutnou organisaci vlastních sil
mravních, klerá — překoná všechon odpor.
39
article
Ale zachovat klid a nemít nikde nijak
opajřeny vhodné cesty a prostředky vůči nebez-
pečí, které naleha se všech stran: není-li pro
národ známkou docela jiné vlastnosti, nežli —
intel igence?
*) Ani poslanecký mandát není funkce organi-
sace národní, nýbrž kolečko zřízení stáludi he.
Prostředkuje mezi mocí vládní a zájmem občan
stva (voličstva), nikoli národa, což není jedno
Odtud trvala matomoc, vlastně bezmoc všeho narod-
ního úsili t. zv. poslanecké politiky. Viastní na-
rodní politiku ve statě vícenárodním může-li inte-
bgental národ pěstovat jinak, nežli především ve
svém vlastním tělese, svým vlastním — zřízením