1
masthead
26. srpna 1900.
2
masthead
II. Příloha „Národnch Listů
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Chmelobraní na Rakovnicku.
Růda Treybal.
V těchto dnech počalo česání chmel
v celém obvodu rakovnickém
Vlak za vlakem přiváží sem »č e sá če
z chudších krajin milé naší domoviny. Od mi-
nulé neděle naleznete na všech cestách houfy
tčchto česačů, kteří jdou »na jisto«. Maj
svá místa, své slatky, kamž namnoze již po
dvacet i více roků na česání chmele se dosta-
vují. Letošního roku následkem děsného sucha
tím vzniklé neůrody — bohužel — nalezneme
tu i rolníky a jich děti z chudších poloh po-
horských. Plicházejí za — výdělkem, za
chlebem. V jednotlivých rodinách našeho rol-
nictva na Rakovnicku bývá česáčů 80 až 250,
kteří tu pracují i přes 20 dnů a denně prů-
měrně vedle stravy a ubytování vydělávají po
214—31 korunách! Rodina čtyř až šestičlenná
odnáší si po chmelobraní 300— 400 korun na
hotovosti.
Chmeljeletošního roku ve-
lice pěkný, lupulínem bohatý,
silně aromatieký, jako hedbáv
jemný, velice stejnoměrný, be
choroby, bez škůdců, ale úro d
bude dle zkušeností již získanýc
něco přes polovinu roku loňského.
Následkem velice nepříznivého jara mohlo
se pozdě ve chmelnicích pracovati. Odorání i od
kopání a řezání bylo pozdní. Pak nastala veliká
parna a následkem toho chmel tolik neodnoži
jako jiná léta, neobyčejně rychle se vyvíjel a —
uzrával.
Ve mnohých polohách vyšších a nedosti
vlhkých počal list padati, chmelová hlávka sem
tam od svého vrcholku červenati a musilo se
rychle ku česání přikročiti.
Než to naše chmelaře nepřivedlo do ne-
snází. Oni ze zkušenosti bohaté vědí, kde a kdy
počiti, kde mají svoje česáče hledati a tak
během 3—5 dnů vše se připravilo a česán
plným proudem jeden lán chmelnice za lánem
k zemi sklání. Musítu býti da n pravdě
průchod, že chmelaření naše
na Rakovnicku velice vynikle
nad chmelařením zahraničným.
Růda Treybal
Rakovnicko
6
article
Doznávám, že nenašel jsem nikde
za hranicemi — na svých čtyřech
výzkumných cestách — tak ra-
cionální způsob chmelaření jako u nás.
Jedno jen pochopiti nemohu, že tak
málo našich lidí přichází se podívati na
tuto nejkrásnější a nejrázovitějš
dobu kultury chmelové na chmelo-
braní čili česání chmele.
Za malichernou věcí jede se podívati tisíce
lidí, ale v ten náš rázovitý kraj, na krásné
chmelobraní málo kdo si zpomene. A postači
k tomu — jeden den! — Výlet je nezapome-
nutelný.
Zajeďte prosím aspoň v duchu do nej
větší obce chmelařské v celém če
ském království do Kněževsi u Ra-
kovníka. Budete v tamních obelch vzorně
pohostěni a pochutnáte si po krásné procházce
»Hájení«, kde projdete lesem nejlepších
ehmelnic, na výtečném březňáku r akov-
nickém, který již ve středověku — dle prof.
Wintra — našim předkům a Pražanům
k duhu a veselíčku bylo. Unus papa Romae,
unus portus Ancone, una turris Cremonae, una
Ceres Racona. — Jeden papež v Římě, jeden
přístav v Ankonu, jedna věž v Kremoně, jeden
chmel (bohyně plodin) v Rakovniku. Tak psáno
již v XV. stolet.
V tomto městečku najdete u 44 rolníkůa
statkářů přes 3000 česáčů! — Tito od-
náší si ročně na 40 až 50.000 korun domů 1 —
Vždyť samotna tato obee produkuje ročně p ře
2600 q chmele.
Následkem takového přívalu dělnického lidu
vznikají i v autonomii obecní neodkladné mimo-
řádné práce, často velice nesnadné i spletité.
Než pevné a zkušeně ruce energického měšta-
nosty pana Jakuba Štrosa daří se tak
obtížný úkol hravě a on vedle vlastních prací,
jež jeho rozsáhlé chmelnice vyžadují, v níčem
svoje těžké a zodpovědné povinnosti nezadává.
profesor
Winter
Štroso
Kněževes
Ra
Řím
uno turris Cremonae
uno Ceres Racona
7
article
Již o l94. hod. ráno je tu živo. Česáči
vstávají, každý spěchá ku snídaní, jež vaří se
všude ve velikých kotlich a hrncích. Na to v zá-
stupech odcházejí za zpěvu a hovoru do jedno-
tlivých chmelnic, nesouce všecky potřebné re-
kvisity sebou. Hned o 5. hodiné je již česání
v plném proudu. Každý z česáčů zabírá svůj
řad. Pod plstěnými stany čekají na měření
přijímání chmele majitelé chmelnie a za každou
míru vydávají česáči známku (plíšek). Starožitnik
najde tu mnohé kožené prastaré »kapsáře«,
v nichž ukládají tamní dívky ony známky. Chme
sype se do žočků a odváží domu na su-
šárny a půdy ku sušení. Česá se přes poledne
až do 7. hod. večerní.
V tu dobu je pod stany u přijímání
chmele největší nával, neboť každý chce česati
do tmy a všicci snaží se najednou chmel od-
měřiti. Za tmy dojíždí se ke statkům. Česáč
spěchají ke kotlům pro večeři a rychle v kůl-
nách, ve stodolách a komorách ukládají se k
spánku. Jen sem tam vede se horor, míslem
hlaholí zpěv, jinde modlitba s harmonickými
zvuky zvonů line se krásným srpnovým ve
čerem.
8
article
Hlučno a živo tu jako v ležení vojenském
není tu ale ono zahálčivé lenošení; zde pa-
nuje horečná činnost — chlebotvorná a chlebo-
dajná práce.
Sušárny chmelové pracují tu ve dn
v noci po celou dobu chmel
bra ní.
Nad městečkem z 50 sušáren věžovitých.
bilé pruhy kouře a páry chladnou, tichou noe
srpnovou stoupají ku mléčné dráze hvězdna-
tého nebe. — A jaká tu ve všem panuje vzorná
dělba práce. Hospodář pevnou rukou otěž
všeho konání vede ku pevněmu eíli. Tu na
chmelnici, tu v sušárně ruku k dílu přikládá,
ano i za nocí nutno jemu dozírati. Hospodyně
a slabší dcerušky o stravování a nasycení svých
drahých a veliké armády dělnické vedou vzor
nou péči. Dospělejší divky pod stany na chmel-
nici chmel přijímaji a záznamy vedou. Mužská
mládež pečuje o odvážení chmele, chmeliny
sušárnách a na půdách pilně se zaměstnává
Horečná činnost jeví se u všech.
9
article
Musím doznati, že po dobu česání chmele
je tu praci ohromných a za počasí méně přízni-
vého i zdravi lidské ohrožujících. Jsem pře-
svědčen, že obdivem každého naplní ener-
gie a obratnost dívek pod stany pra-
cujících, jejich neobyčejná vytrval o st,
precisnost a pravá láska, s jakou
se svými česáči zacházejí, záznamy vedou
a pod. více. Nahlédnuv ve mnohý zápisník
chmelařský, něžnou rukou dívčí vedený, nalezl
jsem všude pořádek vzorný a přehled
velice praktický sestavený. Vzpomínám tu na
př. zápisní knihy chmelařské, která
mně byla na malý okamžik svěřena slečnou
M. L. V něm byla její rukou velmi pěkně
upravená statistika každé jednotliv
chmelnice rok od roku tak, že bez do
plňků dáti se může do tisku a to do práce
vědejcké.
Ostatně i další záznamy a poznámky v témž
zápisníku byly velice poučny a zajímavy, než
dopustil bych se nediskrelnosti, dada je na
forum veřejnosti,
S chloubou a hrdosti dávám prav dě
průchod, že vzorná a ůmorná práce
dívek v těchto chmelařských kra-
jinách zasluhuje plného veřej-
ného uznáníl
Česání je v plném proudu, dostupuje
kulminačního bodu (potrvá jen asi 10
dnů) a proto kdo můžeš, jdi se podí-
vati a jsem plně přesvědčen, že toho v žád-
ném ohledu litovati nebudeš.
I ten kostel kněževeský na ostrov
s dvěma mosty je v naší vlasti — unikem.
M L
10
article
Zřízen tak v době husitské. A pěkný park
kolem něho mile každého překvapl.
Naším sládkům a pivovarům radím ku
rychlému zakoupení chmele na
celou zásobu, neboť zkušenosti letošní
sklizně ukázují, že chmele bude jen as
polovina nebo jen maličko na
polovinu úrody loňské a cena as
podle toho daleko vy š šíl
Zkušenost dosvědčuje, čím je pěkný
bohatý chmel pivu, jeho lahodnosti, trvanli-
vosti a dobrotě.
Chmel letošní, vzorně tu v su-
šárnách sušený, vyniká vedle
vlastností na počátku tohoto
článku uvedených, čistotou, bar-
vou, leskem, lepkavostí, stejno-
měrností hlávky, bohatostí moučky.
lahodno vůní, celistvostí hlávek,
není míchaný a je vzorně česaný.
Že je nyní hledanějším hrubého
peckovitého chmele žateckého, je
dnes i v cizině známo a oceněno. —
Rakovnický obvod již ve středově ku
produkoval výtečný chmel, v »říši«
t. j. v Německu bledaný a měli tehdejší chme-
laři zajisté ochranné pečetidlo, jakové
z roku 1533 nalezl jsem na — K lato v sku
a studii o významu toho publikoval.
Jen nesolidním a lichvářským
obchodem chmelným bylo umožněno.
že zboží výtečné kvality vytlačeno je na-
mnoze zbožím míchaným, z Halice
i z Volyně dovezeným. Mnohé přední
pivovary v Čechách kupují chmel jen
od takovýchto obchodníků a plat
zboží ono až o 100 korun na 100 k
dráže, nežli by stálo u producentů! —
Tyto nezdravé a korrupční poměry
jsou velikým škůdcem českéh
chmelařství a olupují producenta o po-
ctivý, mozolně zasloužený vý-
dělekl
Doufám, že v budoucnosti z lořády tylo
budou na prospěch dobra a pravdy — kruhy
povolanými odstraněny.
Německo
Volyň
Čechy
11
article
Z domácího peněžního trhu.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
V Praze, 25. srpna.
Ruská krise a domácí úvahy o ní. — Jak
se zakládá. — Vztah mezi papíry ban
kovními a průmyslovými. — Čeho třeba
našemu obchodu? — Informace pod-
stalou obchodu. — Pražská bursa a jej
klid. — Obchod na ní. — Nové titry
Zemské banky. — Ljubljanská kreditn
banka.
Ruská krise, která vyplynula z nedostatku
peněz, poruchy bursovní hlavně ale z té okol
nosti, že, jak Afanasjev dovozuje ve své úvaze
»peněžní krise«, byly založeny četné podniky.
vypočtené na velký obrat bez dostatečného ka-
pitálu, přiměla mnohě ruské národní hospodáře,
aby přemýšleli o situaci na půdě domácí. Co
jest přičinou toho, že přes ulevující opatření
finančního ministerstva, přes to, že banky sní-
žily sazbu diskontní, přečetné firmy z příčiny
zdražených peněz živoři? Dle zpráv »Warš.
Dnev.« stěžuje se prý velmi v tamějších kruzích
obchodních do nesnází při vyřizování obchodů
se zbožím. Většina směnek z vnitřních okrsků
Ruska přichází prý osvědčena. Jako obchodníe
varšavští trpí prý také podnikatelé petrohradští,
moskevští a jiní. — Oproti tomu třeba konsta-
tovati s naší strany, že rimesy zasílané z našt
obchodní oblasti do Ruska podlehají protestu
pouze v obyčejném procentu. Snad vědomí pe-
něžní krise na hlavních emporiích obchodních
vzbudílo již také hospodářský pessimismus.
Afanasjev
Warš
Praha
Rusko
12
article
Vedle krise peněžní vystřebává finanční
sily Ruska také krise bursovní. Hříčkou nervos-
ních změn jsou kursy akcií průmyslových pod-
níků, které právě byly založeny na principu
shora uvedeném. Afanasjev ličí zajímavý vznik
společností takových. Několik osob, jichž jmění
činí kapitál asi 200.000 rublů, se spolči k za-
ložení továrny o nákladu 500.000 rublů. Jak
opatří si společnost prostředků, které se nedo-
stávají? Napišou se stanovy a pošlou minister-
stvu ku schválení. Jsou skutečně schváleny
s výhradou, že společnost zahájí svou činnost
až akciový kapitál plnou sumou bude splacen
u říšské banky. Zakladatelé obrátí se nyní na
některou banku, aby jim sumu, která se ne-
dostává, na den zapůjčila. Tím způsobem se
akciový kapitál »sežene«. Říšská banka o té
skutečnosti vydá doklad a zakladatelé o něm
telegrafují ministerstvu. Na to svolají valnou
hromadu, voli předsednictvo, kterému se udíli
přikaz, aby vyzvedlo základní kapitál od říšské
banky. Banka, která jej splatí, dostává jej zase
zpět. Majitelé akcií — a zároveň zakladatelé —
nyní své akcie lombardují, totiž vyzvednousi
od banky půjčku na své akcie v sumě asi 40
pet. jmenné hodnoty. Tím způsobem se opatřují
potřebné stroje. Dále využivá se ještě úvěru.
Dokud poměry ve světě průmyslovéma
obchodním jsou normální, pracuje nová továrna
bez nesnázi. Jakmile se ale objeví nejmenší
porucha, pozorujeme obtíže a kritické zjevy.
Úvěry se omezují, a to podniku, jemuž úvěr
jest condilio sine qua non, může býti osudným.
Vážným nebezpečím jej již ohrožuje případné
uskrovnění odbytu, ježto bilanční závěr společ-
nosti jest toliko tenkráte úspěšný, vyplní li se
všecky jeho podmínky. Podnik založený na
mnoha praemisách, pluje mezi nebezpečným
úskalím.
Afanasjev
Rusko
13
article
To vidí nyní v Rusku a toho si můžeme
také povšimnouti u nás, neboť i u nás často
jest pozorovati podnikavost na cestách vedlej-
ších. Nesnáze průmyslových závodů mívají za
následek tíseň ústavů bankovních, ježto tyto
jsou na nich zúčastněny znamenitými sumami.
Tento důsledek jest vyjádřen bursovní formuli,
že v Rusku s akciemi průmyslovými klesaj
také akcie bankovní.
Avšak symplomatickou pro nás jest také
otázka známého ruského národního hospodáře,
professora Janžula, pátrajícího po příčinách
krise ruské. Pronáší řečnickou otázku: »Čeho
třeba našemu obchodu?« a odpovidá: Nadešel
čas, kdy nutno, abychom nabyli přesvědčení,
že jest nezbytno získati nejlepších prostředků,
abychom se informovali o schopnosti úvěru ob-
chodních firem. Ruské obchodní kruhy nesmí
váhati, nýbrž dle vzoru Evropy západní zaklá-
dati společnosti informační a svazy k úpravě
úvěru jako jest »Union pour sauvegarder des
crédits«, Jestliže zakládání takových společnost
a svazů náleží podnětu obchodníků a průmysl-
níků, náleží vládě, aby neztěžovala zakládání
informačních kanceláří soukromých, které ovšem
musi býti pod jakýmsi dohledem.
V té příčině jsou tudiž v Rusku poměry
lepší. Tam dosud není informačních kancelárí.
které vystupujíce v »zájmu průmyslu a ob-
chodu« by je poškozovaly.
Janžula
Rusko
Evropa
14
article
Ale z úvahy, kterou předesíláme, může
býti zřejmo i tomu, kdo nestojí přímo na půdě
výkonného hospodářského činitele, jakou úlohu
mají informace pro obchod a průmysl. Jsou
pro ně významny tak, že jich nedostatkem vy-
světluje národní hospodář kriši ruskou. Ale ano.
informace, podstata a potřeba moderního ob-
chodu, jsou tak důležity, že krisi mohou způ-
sobiti také informace tendenění a špatně. Důle-
žitá odvětví naší produkce jsou v rukou cizích.
a z nepřátelské strany jsou o nás podávány
zprávy. Toť nejvíce odiosníl
Pražská bursa se nestará o boly cizl, ji
nářky berlinské i videňské jsou Hekubou. Ona
netouží po změně bursovního zákonodárství
nebyla stisněna námitkami differenčními, nebyla
také znepokojena zkouškami vymláceného obilí
nebo obavami ve příčině poměru na trhu po-
něžním. Na naše kursy se nevztahují důvody
lak přímé. Nám je bursovním bulletinem inter-
pretuje teprve Vídeň. A jsme živi také, a jsme
živi spokojeněji nežli v Berlíně nebo ve Vídni,
kde mají kursy náramně nervosní. Naše zá-
znamy jsou splše těžkopádné. Jaký div! Spo-
kojeně leží v ohradě kursového lístku a k jídlu
dostávají solidní krmě dividend. To nejsou
kursy spekulanta, který je mrská a honí, nýbrž
bodrého měsťana, který je krmí.
Hekuba
Vídeň
Berlín
spo
15
article
V Unionkách po náladě k prodejům jsme
zažili zase náladu ke koupi a reprise, po
naší úvaze, jak možno tendenční oslabování
kursu vykládati. Obraty byly v Unionkách
Živnostenských, které poněkud ochábly, a za-
znamenáváme také závěr v Hospodářských
Domácí trh důchodný byl obohacen dvěma
titry Zemské banky král. českého k uložen
kapitálu. Ve středu byly na pražskou bursu
uvedeny: 4 komunální dlužní úpisy a 4% me-
liorační dlužní úpisy onoho ústavu v korunách
za kus“ 93.50. Na základě tohoto kursu se
se zúrokují asi 41.r
Ljubljanska kreditna bank a ro-
zesilá právě prospekty o zahájení činnosti svoji
a skizzuje v nich program svůj. Tento jest
především positivní. Ljubljanská kreditna banka
bude se snažiti vystihnouti potřeby obecenstva
i podporovati průmysl a obchod. Negativní čin-
nost ústavu vyplývá z jeho úkolu, aby se stal
finanční osou Slovinců. Nebude soutěží jiných
ústavů domácích, neboť bude jich středem, ne-
bude nástrojem jen některé strany národní, nýbrž
stěžejním kamenem národní politiky hospodářské
Jest to činl
Ljubljansko kreditna banka
17
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 25. srpna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Týden jde za týdnom a jeden podobá se
druhému, jako vejce vejci. Obchod naprosto
vázne a často minou celé hodiny, aniž by došlo
k jedinému závěru.
Zástupci bank a peněžníků a velice pro-
řídlé obecenstvo scházejí se sice v bursovních
hodinách, z větší části však jen proto, aby ho-
vořili o úplné stagnaci všeho obchodu.
Základní tendence zdejšího trhu nemůže
býti nazvána chabou, ale bursa nemá síly, aby
se ze své strnulosti probudila a uvědomilasi
že nepříznivé momenty, jež skutečně neb
domněle působí, zejmena na trhu papírů žele
zářských v Berlíně, nemají na trhu zdejšín
onoho významu, který se jim z navyklé od-
vislosti od Berlína přikládá.
Domáci podniky naše železářské překonaly
dosti dobře následky stávky uhelně, slrojírny
jsou plně zaměstnány a ruch stavební, jak
z podražení papírů stavebních plyne, nabývá ve
Vídní nového rozmachu.
Vídeň
Berlín
18
article
Doly uhelné zaměstnány jsou tak, že po-
ptávce stačiti nemohou a ceny uhli dostupuji
výše nikdy netušené
Všechny tyto příznivé momenty musí však
ustoupiti před zprávami berlínskými, kde roz-
mrzelost pro úplnou nejistotu právního základu
obchodu bursovního dostupuje vrchole.
Pouze vlivem Berlína dá se vysvětliti, že
pololetní bilance Úvěrního ústavu, jež dopadla
lépe než bylo očekáváno, nedošla patřičného
povšímnutí.
Ústup akcií společnosti státní dráhy
tomto týdnu nepřekvapil, ježto malá spekulace
před ultimem obvykle realisuje, což za nynějsí
doby dá se provésti pouze se značnými ústupky
oneo
kursovými.
Většími variacemi upozornily na se pražské
železářské a české báňské; hlavní papír spe-
kulační, alpinky, stagnují, kdežto kurs rýmavsko-
n n
muráňských se drobí.
Větší avance doeílily papíry, stavobní n
perfekci kartelu cihelného a na pověsti o nových,
velkých státních stavbách ve Vídni.
Hodnoty turecké udržely kursy na pevné
mínění pro hodnoty tyto v Paříži chované.
Variace v minulém týdnu poznati lze p
někud z tohoto srovnání:
20. srpna 25. srpna
Berlín
Vídeň
Paříž
19
article
Papírová renta
97.50
97.65
Rak. zlatá renta . . . . . 116.60 116.90
Turecké losy . . . . . . 106.— 106.00
Rak. úvěrní ústav . . . . 663.25 657. 50
Banka pro země rakouské . 415.—
415.—
678.—
Uherská úvěrní banka . . . 682. 50
Bankovní jednota . . . . 493.—
493.—
Česká Unionka . . . . . 259.—
259.—
259.—
Živnostenská banka . . ..
258. 50
651.—
648.—
Společnost státní dráhy ..
110.—
Jižní dráha . . . . . . .
110.50
458.—
454.—
Polabská dráha . . . .
1069.—
Buštěhradská dráha lit. B. .
1074.—
281.—
Silniční dráha lit. A. . ..
284.—
273.—
278.—
»» lit. B.
765.—
764.—
Dunajská paroplavební spol..
330.—
326.—
Rakouská továrna na zbroj.
347.—
Rudolfova huť . . . . ..
451.—
452.—
Alpinky .. . .
Rým. muráňská společnost
511.—
512.—
286 50
287.—
Tur. tabáková režie
1810.—
1850 —
Pražská železářská společnost
1255.—
1245 —
Česká báňská společnost . .
280.——
279..50
Západočeská uhl. společnost
924.—
922.—
Mostecká uhlářská společnost
665.—
685.—
Wienerberger . . . . . .
242.30
242 25
Londýnska devisa . . . .
118. 25
118. 30
Ríšské marky . . . . . .
Bursa berlínská.
Z Berlína, 25. srpna.
(Původní dopis »Národních Listů«.)
(Týdenní přehled.)
Rudolfův
Bursa
jižní dráha
Berlín
úvěrní banka
Český Unionka
živnostenský banka
státní dráha
511
Český báňský společnost
Wienerberger
Londýnsko
20
article
Smýšlení na burse v minulém týdnu po
dobalo se počasí dubnovému; tu jasno, tu za-
mračeno a déšť. Kursy podléhaly stálým varia-
cím dle toho, jaké zprávy přinesl- dotyčného
dne drát z okresů průmyslových, z Ameriky
z Glasgowa.
Nálada a smýšlení na burse jest téměr
výhradně odvislá od zpráv z trhu železářského
a uhelného a neznějí-li zprávy ty příznívě, pak
ani zlevnění peněz a jistější zprávy z Činy ne-
stačí k udržení kursů.
Na trhu papírů železářských paralysovány
byly slabší zprávy z domácího trhu stoupáním
warrantu glasgowského a lepšími zprávami ame-
rickými, podle kterých situace tamějšího trhu
redukcí výroby a nákupy grossistů poněkudse
upevnila.
Ku konci týdne rozladila zpráva o zamy
šleném zvýšení akciového kapitálu železářen
Dortmunder Union, následkem čehož poněku
upevněné kursy papírů železářských znovu po-
volily.
Mnohem pevnější smýšlení panovalo u akeii
uhelných, neb zde patrně převládá mínění, že
konjunktura uhelná posud nedosáhla vrehole a
že rentabilita dotyčných papírů připouští dalš
zlepšení, což posledně uveřejněnými měsíčním
výkazy všech uhelných podniků bylo potvrzeno.
Amerika
Glasgow
Dortmunder Union
21
article
Útrpěly-li papíry uhelné nucenými realisa-
cemi a exekučními prodeji za insolventní essen-
ské firmy podnikanými větší depressí, pak sní
žená úroveň kursovní přilákala nové kupce
čilejšími obraty byly ztráty v zápěti odčiněny.
Trh bankovní a trh papírů dopravních byo
po celý týden mdlý a zejmena chabými byl
akcie dráhy transvaalské, jež trpěly zprávam
o oživeném odporu Burů.
Trh papírů ukládacích jevil obraty dost
čilé; domácí půjčky a renta italská podražily
Z ostatních rent trpěly pouze renty rumunské
o nichž obecenstvo na zprávy o konfliktu s Bul
harskem realisovalo-
Trh hodnot kasovních po počátečně de
pressi poněkud se zolavil,
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z následujícího:
20. srpna 25. srpna
205.3
Rakouské kreditky . . . . 206.50
173.10
Diskonto . . . . . . . 174.50.
187.75
188.75
Německá banka . . . . .
145 75
146.50
Obchodní společnost . . .
145.75
146.—
Drážďanská banka . . . .
německý banka
drážďanský banka
22
article
71.6
Španělské exterieury . ..
188.12
185.8
Bochumské hutě . . . . .
201 10
Lauřina hut
204.50
94. 75
95.87
Dortmund Union lit. C. . .
176. 60
179.87
Harpenské doly . . . ..
190.87
188.50
Gelsenkirchenské doly. ..
198.—
2000. 75
Hibernia . . . . . . .
341.—
342. 75
Consolidace . . . . ..
105.—
107.50
Dannenbaum . . . . . .
107. 60
108.50
Severoněmecký Lloyd . ..
119. 80
121. 50
Hamb. amer. dopravní spol..
86.70
Kanada . . . . . . ..
168.50
174.50
Transvaal . . . . . ..
108 50
108.30
Turecké losy . . . . .
Z kasovních papírů:
292.—
Concordia . . . . . . .
227.50
Eschweiler . . . . . .
Geisweider . . . . . .
216.75
158.—
Hochdahl . . . . . .
206.—
Katovické doly a železárny
260.—
Wilhelm . . . . . . .
159.—
Phönix . . . . . . . .
165.—
Rh. Stahl . . . . . . .
346.—
Schalker Gruben . . ..
197.25
Westfalia . . . . . . .
194.30
Orenstein Koppel . . ..
151.80
Rh. Metall . . . . . ..
174.—
Adlercemenť . . . . ..
222.—
Donnersmark . . . . . .
136.50
Huldschinský . . . . ..
217.80
Stettiner Vulean . . . ..
247.80
Bismark . . . . . . . .
134.25
Caro Hegenscheidt . . . .
183. —
Hoesch
120.—
Georg Marie . . . . . .
215.80
Königsborn . . . . . . .
Boesperde . . . . . .
Lloyd
Concordia
Hochdahl
Wilhelm
Stahl
Orenstein Koppel
Adlercemenť
Donnersmark
Hegenscheidt
Georg
Marie
Dortmund
Harpenský dol
75 Hibernia
50 Hamb
86.70 Kanada
Schalker Gruben
Stettiner Vulean
Hoesch 120
23
article
Nordstern
Nordstern
Chmelný trh v Lounech pořádán bude
zahradě a v sále hotelu »Občanské záložny«. Zahá-
jen bude v den sv. Václava dne 28. září o 9. hod.
dopol. a potrvá do 1. října 1900. Denně otevřen
bude od 8. hod. ráno do 6. hodin večer. Trh oheslán
býtí může jenom chmelem z letošní sklizně 1900.
výpěstovaným v král. českém. Chmel budiž zaslánv
celých žocích. Malé vzorky chmele nejméně po 1 kg
jsou též připustny. Chmel sířený se do trhu ne-
přijme. Sáčky na malé vzorky chmele vydávati bude
výbor v budově rolnické a chmelařské školy v Lou-
nech. Přihlášky k chmelnému trhu ohlášeny býti
musí písemně nejdéle do 21. září 1900 »Výboru vý-
stavnímu v Lounech«, jenž též všechny dotazy ve
příčině trhu ocholně zodpovi. Malě vzorky chmele
zasílány buďlež ve dnech od 20. do 21. září 1900
do budovy hospodářské školy v Lounech. Veliké
žoky dne 27. záři přímo na místo trhu do hotelu
»Občanské záložny«. Každý žok budiž opatřen pří-
slušným vážným lístkem. Při vzorku chmele neb
žočku budiž uvedeno, jaké množství má pěstitel na
prodej, po případě za jakou cenu. Malé vzorky
chmele se zpět nevrací.
Výstava hospodářských plodin v Lou-
nech 1900 bude za protektorátu okresního výboru
v Lounech a spolupomoci okr. hospod. spolku v Lou-
nech, Českého chmelařského spolku pro král. české
a Ovocnického spolku pro král. české pořádati Spo-
lek absolventů hospod. školy v Lounech ve dnech
od 23. zaří do 7. řljna 1900 v místnostech ho-
telu (zahradě a sále) »Občanské záložny« v Lounech.
svatý . Václav
Chmel
Louny
Lounechat
spo
hospodářský škola v Louny
Český chmelařský spolek pro král
spolek pro král
kg
24
article
Výstava buda obsahovati plodiny: chmal, ječmen,
ovoce, ovocné stromky a zeleninu, nářadí a nástroje
užívané při pěstování neb zpracování těchto plodia,
literaturu a učebné pomůcky. Přihlášky »Výstavnímu
výboru v Lounech« přijímají se nejdéle do 10. zářl
t. r., potřebně k nim tiškopisy dostati lze u výstav-
ního výboru.
Nový podnik. Jak se nám sděluje, tvoří s
společnost ku znovuzřízení olejny, která po šes
roků stála. Zůčastnění jak velkoobchodníků se řep-
kou, tak i kapitalistů jest prý zajištěné.
K výstavé kutnohorské. Seznam vystavo-
vatelů hospodářských strojů na výstavěv
Kutné Hoře nutno doplniti firmou První přerovská
strojnická továrna se slévárnou Ed. Kokora a spol.
filiálka v Praze, kteráž vyslavila největší a nejdražší
objekt.
Haličský petrolej v Hamburku. C. a k
generální konsulát v Hamburku píše, že akce vývozní
rakouských raffinerií petroleje, započatá v březnu t. r.
má býti na podzim vatně rozšířena. Očekává se, žee
budou odstraněny překážky, které dosud haličskému
petroleji vadily v soutěži na světovém trhu s petro-
lejem americkým a ruským, na kteréž dosud země
konsumní byly uvyklé.
Celni úvér. Aby se docílilo stejného postupu
při udělování celního úvěru, c. k. celními úřady
k tomu zvláště zmocněnými, oznámilo ministerstvo
financi, že dávky spotřební cís. nařízením ze dna
17. června 1899 za cukr, pivo, pálené lihové teku-
tiny a olej minerální ustanovené, nemají na dále býti
nižádnou závadou v povolování celního úvěru. Po-
něvadž celní úvěr zní na zlaté rák. čísla, kdežto na-
proti tomu zmíněné spotřební dávky však počítají se
ve měně korunové, bylo zároveň nařizeno, aby se
za účelem vedení v patrnosti „dotyčných skutečných
úvěrních obnosů zápis děl ve měně takové, na jakou
zní úvěr.
Ed
Kokora
Louny
Kutná hoře
Praha
Hamburk
25
article
O dopravě koroptví vydala správa berlínské
ústřední tržnice následující vyhlášku: Ač již ně-
kolikráte jsme upozornili na neúčelné a škodlivé
balení koroptví pro dopravu, docházejísem tyto přec
stále zkažené, prolože špatně balené. Užívání chvoji
a zeleni vůbec jest škodlivo a dlužno se vystříhati
všeho vlhkého obalu. Hlavně potřebí chránifi prot
mouchám. Pro poštu nejlépe se hodí malé proutěne
koše, pro dráhu větší. Není radno baliti do beden
pytiů a škatulí, poněvadž lam vzduch nemá pří-
stupu. Každý kus budiž zabalen do papíru, kterýž
chrání dobré zboží před nákazou od špatného. Vadné
kusy dlužno z dopravy úplně vyloučiti. Mnoho kus
do jednoho koše nebudiž vkládáno, mezery čím větši
tim lepší, dlužno vycpati dlouhou slámou. Star
koroptve nutno oddělovati od mladých, aby při roz
lišování ku prodeji nebylo potřebí dlouhého třídění
Na dráze nezbytno užiti rychlovlaků, nikdy náklad-
ních, neboť rozdíl v dopravném není nikdy tak ve-
liký, jako rozdíl v jakosti zboží čerstvého a mén
čerstvého.
Z vývozního spolku v Praze. Zástupee
železářského oboru v Pešti, jenž má a řídí
sklad zboží firem jím zastupovaných, zajímá se
zdejší výrobky kovové, zejmena o stavební kování,.
předměty osvětlovací, zbraně, sklo a hliněné zboží.
— Z Drače (Durazza) se sděluje: Nejdůle žitější
místo v dovozu má bavlněná příze, pivo, olovo, káva.
cement, železo, kůže, zboží kovové, lih, cukr a sirky.
Durazza
Pešť
Drač
vývozní spolek v Praga
26
article
Mimo silnou soutěž jiných-států jest Rakousko, pokud
dovozu se týká, na prvém místě. Na přání interes-
sentů zařídí Vývozní spolek v Praze patřičné šetření.
— Bývalý obchodník s dřívím v Černov-
cích hledá zastoupení zdejších firem jakéhokoli oboru.
— Jednatelská a komisionářská firm
v Alexandrii hledá zastoupení továrny na barvy, fer-
meže, oleje a drogy vůbec. — Obchodník se
skleněným zbožím v Curychu zajímá seo
naše výrobky skleněné.
—Petrolej v Uhrách. Uherské listy oznamují.
že akcijní společnost pro těžbu nerostných olejů ve
Réce, která od delší doby zabývá se hledáním pra-
menů petrolejových v Uhrách, našla na svém po-
zemku Komárníku (stolice šaryšská) ve hloubce 550
metrů surový petrolej. Nález je hlavně proto důležit,
proteže ním jest podán důkaz, že Karpaty také
uheské strany obsahují petrolej. Arciť zde u daleko
větší hloubce, nežli v Haliči.
Trhy poněžni.
Z Vídně, 25. srpna. (Závére čné
kursy.)
Renty: Únorová renta 97 60, společná
renta květnová 97 65, společná renta stříbrná
97.25, rakouská zlatá renta 116.90, rakouská
korun. renta 97.75, uherská zlatá renta 115. 20,
uherská korunová renta 90 60.
Losy: Státní z r. 1854 171.—, zr.
1860 po zl. 500.— 133.—, z roku 1860 po
zl. 100.— 160.—, z roku 1864 193.—, losy
tisské 139 25, losy úvěrního ústavu 384.—
vídeňské losy komunální 379.—, turecké losy
106 50.
Akcie bank: Banka anglo-rakouská 276.50,
vídeňská bank. jednota 493. —, rak. ústav pro
úvěr pozemkový —.—, rak. úvěrní ústav
657 50, uherská úvěrní banka 678.—, bank
pro země rakouské 415.—, vídeňská Unionk
550.75, česká banka Union —.—, Živnosten-
ská banka —.—.
Rakousko
Praha
Černov
Alexandrie
Curych
Uhry
Halič
Vídeň
Unionk 550.75
český banka Union
ská banka
Bank anglickýrakouský 276.50
27
article
Akcie dopravních podniků: Dráh
úslecko-teplická 2990 (——), česká severní dráha
—.—, buštěhradská lit. A. ——.—, bustě-
hradská lit. B. 1069 (—), dunajská paro-
plavební spol. 764.— (—.—), dráha duchcovsko-
podmokelská —.—, severní dráha císar
Ferdinanda ——, (——) dráha štyrsko-hradecko-
köflašská —.— (—), dráha lvovsko-černovická
—.—, rakouský Lloyd 795.— (—), společnost
rakouských místních dráh —.—, rakouská se-
verozápadní dráha 449 50, dráha polabská
454—, dráha pražsko -duchcovská —.—
společnost státní dráhy rakousko-uherské 648.—
lombardy 110.—, dráha pardubická —.—
silniční dráha lit. A. 284.—, silniční dráha
lit. B. 278.—
Akcie průmyslových podniků: Alpská
montanni společnost 452.—, severočeská uhlář.
společn. —.— (—), pražská želez. společn.
1850.— (——), rýmav.-muráňská spol. 512 —
turecká tabáková režie 287.—, rakouská továrna
na zbroj 326— (—.—), západočeská uhlář-
ská společnost 279 50, vídeňská stavební
společnost —.—, peštská společnost pro půj-
čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská
společnost 922.— (—), Schodnica ——
Devise: Německá místa 118.35, směnky
na Londýn 242.25, směnky na Pařiž 96 30,
směnky na Curych 95.70.
Valuty: Dvacetifranky 19.31, papírove
marky 118.30, papírové ruble 255/s.
Všeobecný, hluboký obchodní klid;
cizí hodnoty slabé, místní pevné.
Eskontní sazby 4/6, 4'/s procent.
Z Berlina, 25. srpna. (Telegr.) Papírova
renta —.—, stříbrná renta 96.50, rakouská zlal
Ferdinand
Lloyd 795
Schodnica
Papírův
Londýn
Curych
Berlín
státní dráha
452
922
Dráh úsleckoteplický 2990
28
article
292.50
224.75
213.50
157.40
203.50
156 80
162.—
347.—
191.—
189.50
144.—
173.——
222.50
135.75
215.40
251.—
132.75
179.—
118.10.
205.30
133.25
222. 75