1
masthead
24. listopadu 1907. Císlo 325.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Le Salon d'antomne.
(Psáno pro »Nár. Listy«.)
= Již podruhé byl zahájen pařížský »Le
Salon d'automne«, výstava to neodvislých
umělců, jež teď nabyla takového významu
jako dvě jiné výstavy, které se otevírají na jaře-
Snad i tento Salon stane se jednou tak střízlive
rozumným jako výstavy »La Société Nationale«,
která ještě do nedávna stála proti akademickému
umění, zastoupenému v »La Société des Artiste
Frangais«. Na začátku býváme obyčejně revo-
lueionáři a končíme, vzhledem k bujně mládezi
jako reakcionáři.
Salon letošní má, mimo jiné, pět sálů,
které zlomyslní Pařížané přezvali »sály divo
kých šelem«. Kdežto někteří kritikové-novatéř
procházejí se tu s výrazem pronikavého pocho
pení ve tváři, měšťáci bloudí tu se zřejmým
zděšením a ti, kteří nejsou plně obeznámen
moderním malířstvím, snaží se nadarmo uta-
jit svou nechápavost a bezradnost.
Pařížan
Le Société Nationale
Le Salony d ' antomne
Le Salony d ' automne
Le Société desátník Artiste Frangais
5
article
Opomenul jsem dodati, že celá řada velm
řádných lidí směje se upřímně při pohledu na
některá plátna. Vskutku také jsou tu některá,
jež více nezasluhují. Je těžko říci, kdo mě
větší zábavu: zda jejich autoři, kteří, jak se zdá
místo štětce měli v ruce koště, či diváci, sna-
žíce se porozuměti tomu zúmyslnému dětinství.
Tak na př. najdete tu krajiny, namalované tak,
že jsou vedle sebe jen jako několik vlnících se
stužek, položeny syrové barvy. Dle katalogu
jmenuje se to »Pahorky«. Vlastně však připo-
míná to práce našich venkovanek, kleré si koupí
u švadleny pestré látky, z nichž pak sešívaji
ubrusy, barevné jako mosaika.
Stalo se, že dělnici, kteří instalovali tuto
výstavu, provedli, abych tak řekl, kriliku
zmíněných obrazů: jak se zdá, pověsili obrá-
ceně celou řadu těchto zneuznaných chei
d'oeuvrů. Vypravuje se, že teprve když přišl
jejich vlastníci, dali je zavěsit správně; visl-l
však správně či obráceně, nedovedu při nej-
lepší vůli říci. Abel Faivre, náš slavný karika-
turista, je, myslím, také na váhách: ve »Fi-
garu« vykreslil tohiž člověka, který chodí výsta-
vou po rukou a odlehčuje si: »Namalovat obraz
není těžko, ale dívat se naň.«
Faivre
6
article
Než přes to jsou mezi našimi mladým
umělci mnozi, kterým se ne nedostává nadání. Do-
mnivají se, že nejlepší způsob k tomu, aby pro
nikli, je, staví-li se nesrozumitelnými. Lidě jsou
zvědavi na ty, kteří mají pověst nejexceptionelněj-
šlch. Než buďte bez starosti. Až si na ten způ
sob získají pověst, pak budou pomýšlet na objed-
návky.
Zaznamenám tu jména některých umělců.
neboť mnozí z nich vystaví za nějaké třič
čtyři roky obrazy, které dnes pečlivě skrývají
kuchyni neb v koupelně a jimž se pak dostane
plně našeho obdivu.
Henri Matissé je patrný talent, ovládajíe
dobře štětec. Vystavuje několik krajin, mícha-
nici to hrůbě rozetřených barev, a studii, nazva-
nou ironicky: »Výrazná hlava«. Oválný tvan
této hlavy podobá se tak asi penízi, rozmáčknu-
tému vlakem a obraz je namáznut, jakoby je
maloval maliř pokojů.
Charles Guérin, člen jury, je jedním z pře
dáků této družiny. Jeho ženský akt má takový
vzhled, že by vám navždy dovedl zošklivit Ve
nuši: vyobrazená žena je zkroucena, má zelená
kolena a žlutá ňadra a jak se zdá, je sama
sebou ohromena.
Suréda vyjel si do Alžíru a namalova
»Návrat jezdců«. Jeho obraz je velmi barevný
až přespřiliš. Burnusy jezdců splývají tu jak
červené, hnědé a bílé larvy. Působí to dojmem,
jakoby všechny ty nesčíslné skvrny uchváti
sámun.
Podobně i Laboureur, Lanquetin a L
Villéon kazí si upřílišněnostmi formálními svů-
zajímavý a osobitý způsob vidění.
Henri Matissé
Guérin
Suréda
L Villéon
Alžír
7
article
Nelibilo by se mi v jeho společnosti; ale
vždy bych si vážil množství jeho znalostí, jeho
technické zkušenosti, přes to, že je tak těžko-
pádná, tak hrozně neúplná, jako vědomosti ně-
jakého vesnického paedagoga.
Naproti tomu ne nedostává se Bertě Mori
zotové ani ducha, ani gracie. Zmíněná umělkyně
byla svakyní Manetovou, žačkou Corotovou
tato musa impresionismu zvala do svého salonu
Moneta, Degase, Renoira, Puvise de Chavannes
a Stěpána Mallarmés. Méla tak prostředí velmí
umělecké, zachovala si však v něm plně svou
originalitu. T. de Wyzewa napsal, že »muži
obyčejně voli ženám předměty jejich díla « Ale
Berta Morizotová dovedla se dívat svým žen-
ským zrakem a oživit vše svou ženskou sensi-
bilitou, svou dětskou spontanností, vrozenou
gracií a idealisujícím zvroucněním, vlastním
druhému pohlaví. Proto ta sláva, jíž se jí dnes
dostává, když již úloha, kterou hrála ve vývoji
impresionismu, je skončena.
Berta Mori
Manetův
Corotův
Monet
Degas
Renoir
Puvis
Chavannes
Mallarmés
T Wyzewa
Morizotová
8
article
Byla impresionistkou v nejvlastnějším
smyslu slova. Jistý kritik položil si otázku
Není ženským způsob malby u celé této škole
Zdaž jasný tón, lehkost štětce, svěžest světla,
elegantní snadnost, s jakou buď úmyslně nebo
jakoby z opomenutí nedokončují impresionisté
svých obrazů, zdaž to vše není spíše vyjádře-
ním pohyblivého a rozmanitého povrchu věcí,
než jejich vnitřních vztahů? Při své nanej-
výš jemné ženské sensibilitě zachycuje Berta
Morizotová velmi pronikavě přelétavé kouzlo
dojmu. Je pravděpodobno, že ona první dala
v impresionismu popud ke světelnému tónu
malby.
Uvěříme tomu tím spíše, prohlédneme-li si
její kopie Frangoise Bouchera, které jsou vysta-
veny spolu s jejími obrazy. Umělkyně zvyšo-
vala v nich ještě měkkost kresby i něžnost
růměneů; v tom předstihla i mistry koloristy
XVIII. věku. Svým vlívem učinila Francoise
Bouchera ještě ženštějším; postavy, které ona
vytvořila na svých kopiích, budí více pozorno-
sti, než jejich originály. Tyto zvláštní pohyby
těl jsou vlastním výrazem jejího umění, jež se
vyjadřuje ne tak hlubokou symfonil, jako spíše
lehkou melodií.
Morizotová
Frangois Boucher
Francois Boucher
9
article
Máme upřímné přání, aby co největší počet
z dnešních »divokých« stal se v budoucnosti
předmětem obdivu. A to také se stane. Což
nepozorujete ten zvláštní světelný svit na obraze
»V Provenci« od Alberta Andréa? Nejste za-
ujati perspektivní hloubkou této krajiny, i při
zdánlivé drsnosti jejích barev? Camoin, jenž
posud neovládá štětec tak jako André, namal-
val s naivním verismem portret »Malá Lina«.
Na Lemordantově objemném obrazu, určeném
pro některou bretaňskou radnici, procházejí se
v modravém odstínu krajiny bíle a černé odění
Bretaňci a čeří se viny podivně zbarveného
moře. Suše a tvrdě, jak bývá u španělských
malířů, maluje Jaeques Brissand býčí zápas
Také »Žena s knihou« od Luisa Suea, je po-
zoruhodna klidnou životností i prostotou a silou
celkového pojetí. Tytéž přednosti, zmnožené
ještě živým realismem, nalezneme v obrazu
»Maquinnonaye« od Eugena Martela.
Zmíním se ještě o jednom z umělců, jenž
maluje impresionisticky, ale tak, že s velmi
jemným citem pro všechny vymoženosti tohoto
způsobu malby spojuje živý smysl pro kresbu
tradicionelní. Je to Tancréde Synave. Jeho
dětské hlavy, jeho »Odpočívající žena« jsou díla
plná půvabu.
Není tu tedy nedostatek znamenitých ma-
lířů: vedle krásných podzimních krajin Grame-
ryho, Paul Emile Bertona a Belgičana Willaerta,
vystavují v tomto doupěti zbojníků mistři již
známí. Georges d'Espagnat má tu místo svých
obvyklých živě barevných jižních krajin několik
zátiší, Raul du Gardier vystavuje dobrý por-
tret, Eugěne Chigot zajímavé pohledy na zal
sněžený zámek; Georges Desvalhiěres řadu ele-
gantních portretů a Lévy Dhurmer novou sbírku
studií ženských aktů, na nichž rýsují se formy
jakoby z pod oblaku barvitých tonů pastelových
André
Camoin
Lemordantův
Sue
Maquinnonay
Martel
Tancréde Synave
Berton
Willaert
Georges d ' Espagnat
Raul
Gardier
Desvalhiěres
Lév
Provence
Malá Lin
10
article
K vůli úplnosti ještě zmínka o některých
skulpturách a kresbách. Sochařství zastoupeno
tu dosti chudě: jsou to práce Alberta Marquea
Roda de Niederhauyern a poprsí Zoly a Le-
conta de Lisle od José de Charmoy.
Dále uvádím: pravdivé a lehce improvi-
sované kresby Herman-Paulovy, psychologicky
zajímavé a živě podané črty Maxima Dethomase
Nesmím také opomenouti dvou vzácných grafiků
Francise Seymoura Hadena a Manuela Robbea.
Paříž má tedy výstavu, v níž přicházejí
k platnosti nově směry a bizarrní či odvážné
novinky. Celkový dojem je týž, jakým působí
i ostatní umění naší doby, ať již divadlo, hudba
nebo kniha. Všude se setkáváme s překvapujíeí
dvojitostí: na jedné straně sklonnost k demo-
kratickému, k tomu, co podporuje sílu a vývoj
prostého života a na druhé: složitá technika,
zjemněná citlivost a rafinovaný duch. Apollo
naši doby byl by neurasthenikem a sportsmanem
unnn
Henri Verne — Paříž.
Marque Rod Niederhauyern
Zola
jít Lisla
Charmoy
Herman
Paulův
Dethomas
Seymour Haden
Robbe
Apollo
Verne
Paříž
11
title
Sportovní věstník.
12
article
Dnešní zápasy
Dnešní zápasy
Slavia - Sparta
S. Herites.
Slavia Jun. v. X. . . . . . . . . S. Hradecký.
Novoměstský v. Vinohradský . . . S. Neubert.
Novo II. v. Olymp II. . . . . . . S. Hereyk.
Čechie Karlín v. Vršovice . . . . S. Zdrůbek.
Čechie II. v. Vršovice II. : . . . . S. Sebek.
Olympia v. Praha I. . . . . . . S. Markalous
Olymp (Žižkov) v. Čechie, M. str. . S. Jaroš.
Praha VII. v. Letná. . . . . . . S. Stanička.
Mimo Prahu.
S. K. Plzeň v. Slavia Reserves . . S. Holasz.
S. K. Kladno v. S. K. Smíchov. . . S. Seidl.
A. F. K. Kolín v. S. K. Pardubice : S. Šmucr.
S Herites
S Hradecký
S Neubert
S Hereyk
S Zdrůbek
S Sebek
S Markalous
S Jaroš
S Holasz
S Seidl
A F K Kolín
S Šmucr
Vršovice
Praha
Žižkov
Čechie
Letná
Pardubice
Slavia
Sparta
Slavia Juna
Nova II
Olymp II
Čechie Karlín
Čechie II
Olympia
13
article
Athletika a sportovní hry
Athletika a sportovní hry
** Slavia-Sparla. K dnešnímu zápasu slaví
Sparta toto mužstvo: Titl. Kopecký, Vlček; Fallada,
Rezek, Trapek; Beránek, Krátký, Hradecký, Tond
a Müller. Nastupuje tudiž náhradník za Bauma,
** Dnešní hockey. P. K. C. Ruch hraje
o 1012 hod. dop. na svém hřišti proti mužstvu Ječné
reálky. — A. C. Sparta o 10. hod. na Vendelinces
Pražským teamem.
** Výbor S. K. Slavia nám zasílá tento do-
pis, který uveřejňujeme, nezměnivše ani čárky:
Valectěný pane redaktoré! Ve svém listu uve-
řejnil jste zprávu, že výbor Sportovního klubu „Sla-
via“ ve schůzi své 14. listopadu t. r. konané usnesl
se nepodávati časopisům žádných zpráv oficiálních.
Zpráva tato není správnou, jelikož výbor v pravdě
usnesl se pouze na tom, neoznamovati listům posta-
vení mužstva pro nedělní matche, jelikož ve čtvrteč-
ních schůzích výborových nebývá z pravidla možno
definitivní sestavení určiti a listy pak samy případné
změny původně oznámeného sestavení vždy káraly
dokonce je za mystifikaci obecenstvu označily.
Žádajíce za laskavé uveřejnění v zájmu pravdy, dě
kujeme přecem za otisknutí a trváme v úctě za Spor
tovní klub „Slavia“ v Praze Semanský, jednatel,
Mr. Ph. V. Kužel, II. sekrelář.
Titl
Kopecká
Vlček
Fallada
Rezek
Trapek
Beránek
Krátká
Hradecký
Müller
Baum
K C
A C
S K
V Kužel
Sl
Praha Semanský
Slavia
Sparla
Sparta
sportovní klub
14
article
Výbor Slavie činí dobře, že chce seslabiti trap
ný dojem svého vystoupení proti žurnalistice; ovšem
mohl tak učiniti méně diplematickou formou, která
by byla působila lépe. Výbor praví, že se ne usnesl
nepodávati oficlálních zpráv, nýbrž neoznamovati se
svení mužníva. Čfenáři naši — a výbor Slavie
sím také — dobře vědí, že v posledních několika
měsících oficiální zprávy jiné než o sestavení mužstva
listům nezasílal. Jeciliže se tedy usnesl nezasílatí ani
těchto zpráv, které byly jedinými v poslední době,
pak se prostě usnesl nezásílati listům vůbec žádných
zpráv, čili usnesl se na bovkotu listů. Seděli jsme
sami po léta ve výboru S. K. S. a víme také, že
nebývá vždy (nikoli zpravidla) možno sestaviti
ve čtvrtek mužstvo definitivně; víme však takéa
ví to i výbor S. K. Slavie, že možno listům — p
známé ochotě jejich — ještě v sobolu oznámiti pří-
padně změny Výbor Slavie praví, že „listy pak samy
připadné změny původně oznámeného sestavení vždy
káraly“. To vypadá nejinak, než jako by chtěl říci:
Kdo dostane oficiální zprávu, nemá kritisovati. A kri-
tisuje-li, nedoslane oficiální zprávy. Svoboda projevu
jest nejvyšším statkem každého člověka a tím spíše
novinářovou. Poctiví novináři za ni hojovali proti
nejmocnějším činitelům a dovedli za ni i trpěti. A my
jí neprodáme za čočovíci oficiální zprávy, tím spíše
nikoli, že volnosti své nezneužívá me, jak
každý čtenář nám zajisté potvrdí. Vime ostatně, že
ono usnesení, kterým se výbor S. K. Slavie postavil
(nikoli jednomyslně) proti většině denní žurnalistiky,
se stalo v nepřítomnosti předsedy inž. Z. Kruliše, kte-
rý jakožto muž velkého rozhledu by nikdy neby
tohoto činu připuslil.
Ing
Z Kruliš
Slavia
15
article
znovu vštípiti svým podřízeným orgánům hlav
ustanovení aulomobilního řádu zr 1905. To b
ovšem neoprávňovalo hořejší titul, kdyby ministcr
stvo nedávalo svým orgánům přímo „do péra“, ž
mohou omeziti automobilní svobodu zvláštními usta-
noveními. Činí to v neviňoučké formě dotazu, zda
by se na základě zkušeností nedoporučovaly jisté
změny řádu z r. 1905 a zda zejména zákonná ma-
ximální rychlost na volných silnicích, stanovená na
45. km, není přílišna. Na politických úřadech jest ze-
jména po případě doporučiti, aby na jistých tralích
teto maximum bylo sníženo na 30 km. Ale nejen to
km
17
article
onn
Ministerstvo přímo stanoví okolnosti, za nichž mo-
hcu úřady automobilní vozbu přímo v jistých čá-
slech silnic zakázati. V dalším se zdůrazňu e možnost
odejmouti řidičům licenci a to i doživotně. Tím
jscu automobilisté a s nimi ovšem i průmysl vy
dáni úplně na milost a nemilost kdokterého nepřítele
automobilismu Komando křesťansko-sociálních auto-
fobů z dolnorakouského sněmu bylo vyplněno s ocho-
tou, která při zuřivé nenávisti těchto pánů vzbuzuje
obavy, že tento atentát na hubení svobody automo-
břlistů není poslední.
nejlépe koupíte u fy. Bratří
otůčkové v Praze, Spále-
21415
aat
Praha
19
article
Zimní sporty.
*e Pražští lyžaři! V případě, že by padal
v noci se soboty na neděli snih, nebo bude-li dnes
dopoledne v dostatečné míře padati, podnikne Český
Ski klub v Praze vycházku s lyžemi do Chuchle.
Najde-li se příhodné místo k jízdě, bude se jezditi,
jinak podnikneme menší procházku. Schůzka v 1.50
odpol. na Frant. nádraží, ve 2.02 odpol. na Vyše-
hradském nádr., ve 2.05 odpol. na Smíchově.
František
Praha
Chuchle
Smíchov
Český ski klub
35
article
Estampes.
Estampes.
Pro klavír na 2 ruce.
1. Impatience. 2. Sérénade du Pierrot. 3. Dl
cours intime. 4. Marqnis et Marquise. 5. A la
Watteau (Menuet). 6. Badinage. Cena 3 koruny
(Edition M. U. č. 550.)
Tyto skladby slavného polského pianisty vyni-
kají brilantním klavírním stylem, vznešenou
stavbou harmonickou a nejušlechtilejší melodi-
kou v pravém slova smyslu.
Sešit věnován jest paní arcivévodkyni Marii
Terezii.
Určeny jsou jen vyškoleným pianistům.
Bohuslav hrabě Kolowrat
Pierrot
Marie Terezia
Bohuslav
Kolovrat
Edition M . U
le Watteau
43
article
Cena 3 K (Edition M. U. č.61.)
Cena 3 K (Edition M. U. č.61.)
Dlouho očekávané dílo, dýšící svěžesti
mladé síly, representanta českého umění hudeb-
ního, odevzdáno veřejnosti. Tato práce jest
jednou z nejvelkolepějších, jež Suk napsal a
stojí v popředí symfonické hudby novodobé ve
svétové literatuře.
V nejbližší době vyjde v Edition M. U.:
Č. 551. Ant. Dvořák, Čert a Káča, Ope-
ra. Klavírní výtah s textem 14 K, skv.
váz. 17 K (poštou o 60 h více).
Nutno učiniti ihned objednávku
výhradně v podepsaném závodě.
Jos. Suk op. 16. Klavírní trio.
(V klasickém slohu. Nakladatelstvím
zachráněna práce z r. 1890.)
Vít. Novák op. 29. Balladao
duši Jana Nerudy. Pro bas s pri-
vodem klav ru
K. Hoffmeister, Serenády. Cy
klus pisní pro střed. hlas s průvodem
klaviru.
Suk
M U
Dvořák
Vít
Novák
Neruda
K Hoffmeister
Edition M . U
48
article
Fr. Prochaska, Tichá láska.
Cyklus písní pro vyšší hlas s průvodem
klaviru na slova Jar. Kvapila.
Věnováno památce Hanny Kva-
pilové a opatřeno velkým svétlotiskem,
provedeným obrazem umělkyně, z roku
1884, kdy psány byly pro ni autorem
básné „Tichá láska“.
V. Řihovský op. 24. Litanie
lauretanská. Pro soli a 4hlast
ženský sbor s prův. varhan nebo hur
Věnováno kongregaci ctlh. škol
ských sester v Chrudimi.
František . Prochaska
Kvapil
Hanna kva
V Řihovský
Chrudim
Tichá láska
50
article
Prozatím vybízi mnohá z těch pláten
k úsměvu. Než, jsme přesvědčení, že naši mladí.
až překonají v sobě tyto úmyslné rozmary.
vráti se v doménu opravdového umění, přiná-
šejíce si plnou svobodu názoru a překvapujíe
odvážnost kresby.
Tuším, že něco podobného chtěli nám při
pomenout tím, že uprostřed své výstavy sesta
víli exposice některých ze svých milovaných
mrtvých mistrů: Carpeauxe, Cézannea, Berlhy
Morizotové.
Carpeaux — podobně jako jeho mist
Rude dlouho zneuznaný — slaví dnes plné ví
tězství. Nepočínal si jako tak mnozí dnešní so
chaři, již s řemeslnou úmyslností nechávají svá
díla nedokončena: Carpeaux pečoval o linii,
uhlazoval obrysy a dle vlastních slov snažil se
nalézti »život v pohybu, v obrysech a liniích«.
Dovedl zachytiti život s neobyčejným půvabem
a s neporovnatelným mistrovstvím. Klidnou bo
hatosti tvarů, výrazností těl a hlubokým výra-
zem tváří připomíná Michel-Angela, Rudea
Houdona. Je však dalek jakéhokoli napodobení
Jeho »Ugolino s dětmi« křičí přímo bolestnou
pravdivosti a přece se jeho tvůrcí podařilo
při tom zachovati této složité skupině postav
celkovou harmonii. Jeho »Genius tance « — so-
cha, zdobící Operu — poskytuje nejvyšší možnou
mez, kterak lze v mrivý kámen vdechnouti ži-
vou lehkost pohybu. Jeho poprsí žen jsou plna
něžné poesie, přes to však naprosto nefalšované
a poprsí mužů, jako Garniera, J. Grévyho, Du
mase syna atd., žijí hlubokou psychologickou
pravdivostí.
Berlha Morizotová
Michel
Angel
Rude Houdon
Garnier
J Grévy
Cézannea
Genius tanec
socha
51
article
Je však třeba, abych se zmínil o prudké
polemice, rozviřivší se při otevření podzimního
Salonu kolem Cézannes, jenž, dle pravdy, by
pouze jedním z druhořadých hrdinů impre-
sionismu. Dnes však jeví se snaha zveličiti nad
míru jeho význam. Rozumí se, že se k tomu
nemiči se strany těch, kteří jej vůbec neminí
brát vážně. Cézanne byl umělec nanejvýš upřímný
a jeho dílo, jež je zde zastoupeno 50 obrazy.
svědčí o nesmírně naivnosti samouka a o odváž-
ných, někdy zdařilých, experimentech malíře,
který stál v odboji proti ofictální škole. Sděluje
nám beze lsti a bez zručnosti upřímně svou
pravdu; jeho štětec je tvrdý, ale přesný, zjed-
nodušuje odvážně sice, ale výrazně; jeho způ
sob malby dociluje nezřídka krásy a jeho barvy
jsou obyčejně velmi bohaté.
Cézannes
Cézanne
53
article
Cizinci jsou tu zastoupeni četně a působ
velmi šťastným vlivem i v středisku umělecky
tak bohatém jako je Paříž. Dekorační výslně
ohromných rozměrů, které Josě Maria Sert na-
maloval pro vichskou katedralu, nejsou bez mo-
hutného dojmu. Autor zvolil si dobrou školu,
rozpomenuv se na Michel-Angela. Práce Johna
Laverya neliší se valně od jeho dřívějších děl.
Jeho portret »nejkrásnější dívky světa« Mise
Edny Mayové řadí se prostě k jiným jeho
pracím. Také Němec Borchardt nepodává nic
nového svým portretem pani Rousseliěrové
O jemně a vroucně eítících českých uměleích
Kafkovi, Kahlerovi, Kupkovi a Frant. Šiímonov
nelze se zmíniti než pochvalně.
Ale hřebem Salonu je výstava belgických
malířů. Zaujímá tři velké sály a zachycuje dvojí
směr belgického umění za posledních 50 let.
První škola lpí na řádně dokončené, jinak dosti
ponuré malbě, jejíž romantická komposice je
vypočtena na efekt. K této škole patří několik
malířů, kteří zemřeli před 15—20 lety, zejména
Agneessens, bezohledný portretista a malíř žen-
ských aktů, a zvláště Braekeler, jehož interieury
jsou plny teplých, diskretním světlem prosyce-
ných stínů.
Jos
Sert
Michel
Angel
Laverya
Mayová
Němec
Borchardt
Rousseliěrová
Kafka
Kahler
Kupka
František
Paříž
54
article
Dva mistři, Alfred Stevens a Félicien Rops
jeden proslulý svým parisianismem, druhý sata-
nismem, poutají dosud náš zájem; zdá se však,
že s překonanou modou vymizelo i něeo
z jejich graciesního či perversního půvabu.
Za to nová škola prozrazuje skutečné ta-
lenty jako Clause, malíře krajin, podaných velmo
prostě a přirozeně, Laermanse, jehož deko-
rační výplů »Slepec« není nikterak nezdařilá.
Zajímavo je, kterak flámští maliři rozumějí obrazu
interierovému. Knopffův obraz »Při hudbě
Schumannově« znázorňuje ženu s hlavou sklo-
něnou do dlaní a se strany bíle osvětlenou. Je
to dojemné a sentimentální. Pokud se mne týče,
dávám přednost živě realisticky podané »Důvěře
v boha«, kde je zobrazena stařena u lůžka
svého umírajícího muže. Pozornosti zasluhují
dvě plátna Jamese Ensora: »La Coloriste« a
»Měšťanský salon v roce 1881«, kde je velmi
jemně analysováno neurčité a složité světlo mo-
Stevens
Félicien Rops
Claus
Knopffův
Schumannův
James Ensor
Le Coloriste
60
article
Jen Praha, Václavské nám. 33.
Jen Praha, Václavské nám. 33.
Šmejkal v Táboře. Naši stručncu zprávu
doplňuje teto sdělení p. A. H. v Táboře: Meziná rodní
zápasy, pořádané zde cirkem Aloxandria, shromá-
ždily řadu zápasníků zvučných jmen. Magnetem je-
jich bylo účastenství mistra Šmejkala, jenž zname-
nitě disponován, bez porážky dobyl první ceny, ač
mezi soupeři jeho byli Goldbach Lurich II., mistr
lehké athleliky Nitschke z Berlína, Randolfi Koubaa
turecký champion Thakir Pelivan, s nímž rok před
tím zápasil v Paříži v mistrovslví světa dvě hodiny
nerozhodně, načež následkem poranění nucen byl
se vzdáti. Konečný zápas s Th. Pelivanem konán
za obrovské účasti obecensíva, a když mistr Šmejkal
již za 19 minut svého, 140 kg vážícího prolivníka
položil na obě lopatky, rozlehla se v cirku bouře
jásolu. Manege mžikem naplněna nadšenci, již zdvihli
vílěze na ramena za hlučného potlesku. Šmejkalovi
podán čestný dar, stříbrný věnec, a když vsedl do
kočáru, vypřaženi mu koně, načež nadšenými milov-
níky sporlu dopraven byl do hotelu. (Vice rozvahy
neškodilo táborským enthusiastům, skromnost
Šmejkalová byla tu asi vzata na skřipec. P. r.) Také
berlínský mistr Nitschke, jenž neobyčejnou měrou
těšil se přízní obecenstva, obdržel čestnou cenu, stří-
brný pohár. Jak se doslýcháme, hodlá kroužek
sportsmanů ! hotelierem p. Novým v čele pořádati
na jaře velkou mezinárodní konkurenci, k níž mají
kýti tpozváni přední mistři. — Více tak reelníei
podniků na českém venkově a byl by záhy vypleněn
nešvar jarmarečních zápasů,
A. H
lnodedlee
Ve své třídě v zá-
vodu na Semmering
onte
Šmejkal
Goldbach
Lurich
Thakir Pelivan
Vic
Šmejkalová
Nová
A H
Praha
Václavský já
Tábor
Berlín
Paříž
Randolfi Koubao
Th
kg
71
article
NOVINKA
1: 300.000, velikost 1800K107 em.,,
ve 23 barevných tonech,
s doe. dra. Karla Absolóna a asist. Zd. Jaroše.
Cena v deskách K 12.—, na plátně v deskách K 15.60,
ne lo na lištách K 16.20.
Novinka vítaná: horníkům, zemědělcům, podnika
telům staveb, silnic, železnic, správám velkostatků
okresním výborům, hejtmanstvím, městským a jiným
úřadům, továrnám a všem, kteří mají co činiti s prak
tickým využitkováním hornín — školám vysokým, střed
ním, měšťanským atd.
Provedení na geologickém ústavě c. k
české university poskytuje záruku z
správnost a úpinost.
Jasný přehled, snadné orientování-
monia.
Hudební závod — Velkosortiment —
Antiquariat — Sklad a půjčovna
pian, gramotonů a desek, strun a
notového papíru — koncertní ředi-
telství — Vydavatelatvo hud. týden-
níku „Dalibor
Absolón
Zdeněk
Jaroš
Dalibor
Velkosortiment
ústav c
82
article
Dosud vyšlo 140 svazků, obsahujících jen vj-
borné loutkové hry pro děti a dospělé! Hry tyto jsou
na repertoiru všech loutkových divadel, a byly
uznány nejen za divadelně, ale i lite-
rárně a výchovně cenné!
Seznam na požádání zdarma a franko!y
Cena svazku elegantně vypraveného pouze 12 hal. a
15 hal., poštou franko o 5 hal. více. Dostati lze ve
všech knihkupectvích, zejména u naktadatale
Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlíně.
Skvostný, bohatě iilustrovaný vánoční ka-
talog za zaslaných 25 hal. ve známkách na pošt
22244
Storch
Karlín
83
article
Vážné nabídnutí k sňatku
Vážné nabídnutí k sňatku
Disponent světové společnosti, 27
roků starý, velké elegantní postavy,
ročním příjmem K 15.000.— a obrov-
skou budoucnosti, hodlá se co nejdříve
[během dvou měsíců) oženiti s velmi
hezkou, distinguovanou dámou (také
mladou vdovou] v přiměřeném stáří.
Jen dámy z nejlepších rodin, které jmě-
ním K 250.000.— vládnou, pištež pod
zn. „Noblesse oblige“ do ins. kancel.
Jana Grégra v Praze.
Grégr
Praha