Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvi

3

Obohod

4

Prmysl

5

Einaněnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 325. ze dne 24. listopadu 1907.

7 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 23. listopadu. Nulla dies sine linea . . . Nemožný hospo dářský svstém, který po desítiletí byl vůdčím tomto státu a proti kterému opětně a opětn podnikán boj, vrhá své stíny a chmury i do daně situace, kde zvolna počínají se uplatňovali snahy po obratu. A právě tyto dozvuky a remi niscence hříchů starých měly by vyzněti ener- giekou prací obrodnou. V posledních dnech pro- létla novinami zpráva, že německá vrtací spo- lečnost, která dosahovala roční dividendy př malém akciovém kapitálu až 500 proc., tvoři obdobou společnost v Rakousku. Tohoto postupu bylo se lze ostatně nadíti. Uvedená erkelenzská společnost prozkoumává složení jednotlivých ter rainů, nabývá kutacích práv a důlních měr prodává s obrovskými zisky ty terrainy, které lze s prospěchem vytěžiti. Její obchodní základ je tedy velmi jednoduchý: zasahuje všudy, kde interess soukromý jest malý a vyrovnává sou- česně malé risiko, jež vyplývá z obsáhlosti ter- rainových šeíření, velikými zisky, jichž dociluje všudy za pozemky, kde podmínky prosperity těžební jsou dány. A současně těží z okolnost že stát, který by byl vlastně v prvé řadě po volán zjišťovati geologické složení jednotlivých obvodů, věnuje této činnosti a působnosti po- zornost nejmenší. Nemá zájmu ani vědeckého. ani hospodářského. Že shora zmíněná společnos přenáši svoji působnost — a o nie jiného s vlastně nejedná — k nám, přivoděno řadou z jimavých okolnosti a nevyplynulo jen z ná hodné a pouze čistě obchodní úvahy.

Praha Rakousko

8 article

Otázka uhelná, specielně pak v dané si- cuaci, kdy nedostatek uhlí ohrožoval základy produkční činnosti národní, stala se zase hodné aktuelní. Uhelné bohatství toho kterého státu jako zdroj energie pro průmyslovou produkci. pro provozování drah, pro osvětlování měst pod. není majetkem, jehož zužívání bylo b lze jen tak beze všeho ponechati podnikavost soukromé. Zatím není ještě ani potuchy o tom že by bylo lze uhlí nahraditi činitelem jiným který by poháněl rostouci záplavu továren, který by zaručoval nerušenou vozbu — jakmile s uvédomí správa toho kterého státu, že přesuno- vání výdělečně činnosti národa v obor výroby průmyslové podmiňuje současně, aby bylo g- rantováno klidné provozování výroby télo a vze- stup její dostatečnými uhelnými fondy, vytěžo- vanými v poměru k celkové práci, ocitá se rá- zem před novými problémy své působnosti. Bo- hatství uhelné není konec konců nevyčerpatel- ným. Stát, v jehož krajích jsou skryta větší množství jeho, má současně záruku, že jeho průmysl stojí na pevnějším podkladu. A poně- vadž moderní působnost státu zřejmě vede k tomu, aby stát, pokud jen lze, zpevňoval celou hospodářskou basis těch, jimž slouží, vy- věrá logicky z tohoto poznání povinnost zasa- hovali vědomě a vrganicky v otázku správy využívání bohatství uhelného.

9 article

Německá politika říšská netajila si nikdy této nové své povinnosti. Její prozíravost vy- svítá jen tím více, uvážíme-li, že Německ v tomto směru je skutečně bohatě obdařeno. Jen Slezsko chová v sobě zásoby uhelné pro staletí. Ale při tom nejedná se pouze o to, aby těžba uhelná provozována byla s určitými ohledy k všeobocným poměrům hospodářským, ale i o to, aby z uhelných zásob v prvé řadě těžil průmysl domácí alespoň potud, že by měl zaručeno sta- bilní a dobré zásobování. K těmto úvahám druži se vážné momenty sociálně-politické: uhlí jest spotřebním předmětem širokých vrstev a regu- lace cen uhli otopného hraje důležitou roli soci- Nebyla tedy politika bývalého pruského mi nistra Möliera pouze politikou osobní nálady. že se Měller snažil o to, aby stát pruský naby rozhodujícího vlivu v rýnsko-westfálském syndi- kátu uholném, vyvoláno bylo správným pocho- pením tendence doby. Jak známo vyzněla prak- tieky tato politika Möllerova úsilím o zakoupen Hlibernie a požadavkem, aby fiskus pruský byl přijat do uhelného svazku kartelního. Möller pochopil veskrze správně, že touto cestou na- bude stát nejen vlivu na stanovení cen uhelných. ale i na regulaci těžby a odbytu uhlí z obvodu porýnského vůbec. Boj o Hibernii nebyl ovšem proveden tak, jak si autor jeho přál — několik taktických chyb vymstilo se velmi ostře a vedlo k řadě procesů mezi státem a skupinou akci - nářů, hájicích proti fisku zájmy syndikátu, který pochopitelně svoji bezohlednou politiku výdě- lečnou stavěl výše, než interesy všeobecné. Ale línie postupu byla dána a zachována.

Möllerův Möller Slezsko

10 article

Jak známo, následovala osnova zákona, kterou pruský sněm tak sympatieky přijal a kte- rou provedena zásada, že obkládání nových ter- rninů uhelných vyhraženo pouze a jedině státu. To, co už dosud přešlo v držbu soukromou, z- chovává se pro ni, pro budoucno ale vymyká se tento obor podnikavosti soukromému kapitálu. A aby bylo zřejmo, že tato politika uhelná na stoupena trvale a pevně, následuje v dané dobe uhelně tísně krok další. Bylo o něm již na tomt- místě referováno. Když s podzimem počal hro- ziti letos nedostatek uhli a když dopravní spo lečnosti nestačily na kupicí se potřeby dopravní upozornila vláda pruská správy důlních společ ností, že v prvé řadě nutno na to obraceti zření aby uhli dodáváno bylo průmyslu domácímu Teprve tehdy, až uhražena bude potřeba s této strany a až tedy bude garantována nerušená vý roba domácí, jest možno respektovati vývoz. Pru- sko vědomě tedy pracuje k tomu, aby výrobnost a tudiž i soutěžnost jeho průmyslu netrpěla ůjmy. Nutno otevřeně říci, že nelze si předsta- viti politiky správnější. Fiskus není jen povolán těžiti daňové z rostoucího výrobního úsilí ná- roda, nýbrž má přímé povinnosti práci tuto účinně a bezohledně podporovati. Že za této situace vrtací společnost přenáší své působení k nám, jest velmi pochopitelno. A logičnost postupu tohoto vysvitne tím více uvážíme-li, jak v tomto směru jsou naše země zanedbány. ální.

11 article

OPkládění terrénů ponecháno veskrze iniciativě soukromé, která namá jiného mě.itka a podnětu, než začasté všeobecné úvahy o geologickém složenía které tak často jest nápomocna náhoda. Stát v tomto směru nečiní praničeho. Přihlíží klidně, jak v hnědo- uhelné pánvi české se hospodaří způsobem tak mále důstcjným pro politiku hospodářskou toholo státu uhlí vyváží se valem do ciziny, bez chledu na to, že bohatství jeho není nekonečno a že dobu vytěžení možno přibližně určiti. Současně vylučuje dopravní politika domácí uhlí z nejprůmyslovějších částí Čech jež jsou odkázány na uhlí slezské. Právě prolo však že průmyslový ruch v Čechách rychle vzrůstá a že na druhé straně sousední Německo zřejmě přechází na dráhu ochrany svě těžby uhelné, bylo by piíka zem rozumné politiky obchodní, aby jednak stát vě- noval větší pozornest clázce, jak se hospodaři s bo- hatstvím uhelným v naší vlasti, a aby jednak již nyní obracel zření své k tomu, jaké jest geologické stožení obrovské většiny království dosud vlastně vůbec ne- prozkoumané. Jest přece přimo neslýchaným sla- vem, že vlastně celé tak zv. křídové moře (nižina středních Čech) není prozkoumáno v tornto směn

Čechy Německo

12 article

Náklady šetření podobného nebyly by značnya kdyby stát věnoval na ně alospoň 100.000 K v král českém, dostali bychom se zajisté záhy k výsledkům zajímavým. Co by stát provedl ve velikém měřiiku bude zatím provozovati v menším říšsko-německ společnost, která bude pak terrény s bohatstvím ulli nebo rud a pod. prodávati za drahé peníze domácin lidem nebo cizozemským společnostem. Politika oclnany nevyčerpává se přece ochrannými cly, ný- brž zahrnuje i snahu, aby píli a pednikavosti do- mácí vyhraženo bylo využíti bohatství ve vlast naší skrytého. Takovým způsobem třeba pojímat moderní úkoly státní a na konání jich také nutno velmi důrazně naléhati. Či jest zdravou dnešní pro- dejní situace v pánvi hnědouhelné, kde obchod mo- nopolisován v rukou dvou firem, proti nímž oslafní volné doly, menšina, jsou lak často v nevýhoděr A tento nemožný stav má býti posilování uváděním eventuelně německo-říšského kapitálu k nám?

13 article

Když už vláda mluví o benevolenci k výrokiním snahám, pak jest dilší povinností její, aby zjišto vala, pokud možno, pledpoklady rozmachu a zdaru jich. Ve tměru uvedeném možno mnohým prospěli knnohému zabrániti. A především možno i v tomto státu nastoupiti onu sebevědomou a prohlédavou po- litiku, kterou si vytýčilo Prusko. Ale — jest věru nejvyšší čas .. Stejně jako vídeňská byla i naše bursav posledním týdnu oživena málo. Zájem obrácen opětně především k hodnotám ukládaeím, na jichž trhu klonilo se smýslení splše k ochablosti Z bodnot dividendových jednány akcie stro- jírny dř. Daňkovy za 460 —. Jinak podáváno za akcie České průmyslové banky 414.—, Živ- nostenské banky 239 50, České banky »Unions 238 25, Pražské úvěrní banky 524.—, Hospod úvěrní banky 381.—, První české ake. poj. na život 250.—, První pražské zastavárny 450.— Králohradeckého úvěrn. ústavu 449.—, »Mer kuru«, akc. směn. spol. 590. —, První české tov. orient. cukrovinek 250.—, Kolinské tov. kávov. náhr. 620.—, pivovaru v Č. Budějovi- cích 825.—, České spol. pro prům. cukerní 140.—, Strojírny dř. Daňkovy 459.—, Podolské cementárny 198.—, První českomoravské stroj 850.—, aniž by došlo k obchodům.

Daňkův Kolinský Prusko Živa Č . Buděj Český průmyslový banka Český banka úvěrní banka hospoda úvěrní banka Český společenský Union 238 25

14 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. Z Vídně, 23. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. L..e) Finanční krise, která tak krutě postihla Spojen státy, odhaluje jednu za druhou ze slabostí a chyb táto podivuhodné země. Dnes vl se všeobecně, že t byli oni moderní piráti, organisující mobutné trusty a nelekající se žádných cest ani prostředků, kteti byli příčinou dnešní krise. Roosevelt — o kterém naprosto neprávem tvrdí se, že byl příčinou krise — nemohl dostati skvělejšího zadostučinění pro svoje stanovisko vůči trustovním magnátům, ač toto zadost- učinění jest tak hrozno pro celé hospodářství Unie. Zdálo by se, že trustoví spekulanti budou se svou nadvládou navždy hotovi, že mocná vlna bouřlivého odporu smete je s vysokého místa. Avšak co se stalo? Nejen že tato kasta nevychází z bouří krise oslabena, ona odchází jako vítěz, odchází posílena, s gloriolou záchrance vlasti. Když se jednalo o zachránění dvou velkých novo-yorských trustovních společností, nabídl Morgan svou pomoc, ale s tou podmínkou, že akcie Tenessee Steel Coal Co., které byly v majetku obou spo- lečností, převezme ocelářský trust. To bylo proti posledním zostřeným zákonům. Proto vyslal Morgan k Rooseveltoví dva své zástupce, kteří předložili presidentu toto ultimatum: buď bude povoleno po hlcení Tenessee Co., anebo nastane taková panika. jaké v zemi ještě nebylo! Roosevelt znal až přílis dobře jak moc Morganovu (který jest vlastně ná- strojem Rockefellerovým), tak jeho naprostý nedo- statek svědomí a — sklonil hlavu před trustovním králem. Aby zachránil zemi, zapřel vydané zákony i svoje přesvědčení a vydal svou moc v ruce finaně- ních pirátů. Morgan posílil moc ocelářského trustu a stal se současně — záchrancem vlasti ! Může býti ostřejšího výhledu do hospodářských poměrů Unie?

Roosevelt Morgan Rooseveltový Morganův Rockefellerův Vídeň Tenessee Steel Coal Company Tenessee Company

15 article

Ale Roosevelt, který musíl vzdáti se pod ostřím nasazeného nože, nevzdal se přece úplně. Dle zprávy »New York Tribune« (jchož vůdčí osobností, mimo- chodem řečeno, se prý Roosevelt po svém odstoupení stane) chce pres dent ve svém poselství kongresu ohlásiti nová zostřená opatření proti trustům železnicím. Není nemožno, že vzhledem k posledním zkušenostem tato zostření budou uzákoněna. Avšak ještě jeden zákon chce ohlásiti Roosevelt: reformu cedulového bankovnictví. Tato otázka jest s to, aby se stala prvním zá- jmem dne v Unii. Je známo, že Unie nemá ústřední cedulové banky a že bankovky vydává asi 6000 bank, roztroušených po celé rozsáblé ploše Spoje- ných států. Podkladem pro bankovky není zlato. nýbrž státní dluhopisy, a zde jest druhý kámen úrazu. Finance americké jsou skvělé, státní dluby jsou rychle spláceny a tak, kdežto na jedné straně vzrůstá potřeba oběžných prostředků, ubývá na druhé straně zákonitého podkladu bankovek. Tento stav nemůže býti udržitelný a vede k takovým ano- maliím, jako jest poslední vydání 150 mil. dol. stát- ních dluhopisů, které finančním stavem státu samého nikterak není odůvodněno. Otázka zřízení ústřední cedulové banky, která by vyhovovala potřebám oběž- ných prostředků a byla by záchrannou výspou v bouři krisí, bude tedy jistě někdy otázkou, o kte- rou bude bojováno při volbách hlavy státu. Bude tomu tak již nyní? Pochybujeme! Rooseveit sotva odváží se učiniti z otázky cedulového bankovnictví rozhodující otázku voleb. Neboť historie první ústřední cedulové banky (1791 až 1811) i drubé (1811—1841) nikterak nepovzbuzuje k napodobení. A přece mohla by to býti jen strana republikánů, která by mohla prověsti zceutralisování cedulového

Roosevelt New York kongres

16 article

bankovnictví. Ona, která bojuje za zcentralisováním zákonodárné moci ve Washingtoně, klerá není pří- telkyní decentralisační politiky jednotlivých státůa která dovedla učiniti Rooseveltovu imperialistní po- litiku populární tak, že demokratický kandidát Bryan neodváží se proti ni vystoupiti, jen ona mohla by vepsati postulát zřízení jednotné cedulové banky ve svůj štít. Ale překážky, které se tomu staví v eestu, nejsou malé. Ony tisíce malých cedulových bank, které svýmí penězi ovládají místní politiku, onen lokální patrio tism jižních a západních států až do směšnosti za- cházející, vzpominka na historickou už dnes postavu demokratického presidenta Jacksona, který — na ne- štěstí své vlasti — v letech třicatých minulého století zničil bydru moci jednotné cedulové banky ve stra- šném boji jako sv. Jiři — to jsou všschno momentr. proti kterým sotva hude stačiti i popularita takového Roosevelta. A tak nelze skládati mnoho naději v uskotečnění opravdu pronikavé reformy cedulového bankovnictví Unie. Trustovní magnáti, kteří ústřední cadulové banky si nepřejí, dovedou již v čas ztišiti vlny krise potud, aby vzbudili v širokách masách znovu pocit bezpečí, který jest největším nebazpečím všech reforem. — A tak snad až příští krise, ješta strašnější než dnešní, přivede i v Unii k vítězství věude dnes již se uplatnivší systém centralisace v cedulovém bankovnictví.

Rooseveltův Bryan Jackson Washington

17 article

Na počálka týdne se zdálo, že nastávají pro bursy lepší dny. Očekávané zvýšení diskonta v Lon- dýně nenastalo a současně oznamována pomocná akce americké vlády. Brzo však naděje zmizely. Za- kročení americké vlady nepovažuje se nikterak všude za šťastné a účinné a také množíci se zprávy o úpadku hospodářské konjunktury v Unii, které se jeví zcela zřetelně v hromadném vracení se vystěho- valců do Evropy, působily na evropské bursy jak ledová sprcha. Na trhu hodnot dopravních opětně stály v po- předí pozornosti akcie státní dráhy. Proslýchalo se. že státní dráha obdržela pozvání k vyjednávání s vládou a to stačilo, aby kurs stoupl a strhl sebou i ostatní železniční akcie. Během týdne ovšem tato vzestupná tendenee nemohla býti uhájena. Trt akcil bankovních měl kolisavé smýšlení Kurs akcil obou kreditek sledoval obraty ve vše- obecném smýšlení bursy, kdežto akcie banky pro země rakouské, ke kterým upírá se zájem ze zná- mých příčin, měnily tendenci dle zprávy o změnách ve vedení banky na veřejnost pronikajících. Kursové variace ostatně nebyly značné. Na trhu hodnot průmyslových bylo poměrně ticho. S počátku týdne měly železářské hodnoty smý- šlení pevné, později na méně výhledné zprávy z ci- zích trhů nastalo značnější ochabnuti. Z hodnot uhlářských nejpevnější byly akci západočeské uhelné společnosti. Trh rent byl klidný Důležitější kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 28. listop. 16. listo 95.80

Lon Evropa

18 title

Alpinky

19 article Rak. korunová renta . . .

Rak. korunová renta . . . 113.70 113.90 Rak. zlatá renta . . . . . 109 50 109.55 Uherská zlatá renta . . .. 92.10 92.— Uherská korunová renta . . Tarecké losy . . . . . . 181.— 181 50 623.— 622.— Rak. kreditky . . . . . . 399 25 398.— Banka pro země rakouské . 735.— 732.50 Uherské kraditky . . . . . 512.40. 515.— Bankovní jednota 983.— Pozemkový úvěrní ústav . . 239.— 239.— Živnostenská banka . . .. 645.50 653 25 Společnost státní dráhy .. 141 75 144 20 Jižní dráha . . . . . . . 420.— 419.50 Polabská dráha . . . . . 1039.— 1026.— Buštěhradská dráha lit. B.. 970.— 980.— Dunajská paroplavební spol. 449.— 418..— Rakouská továrna na zbroj. 580.— 581.— 507.— 506.50 Rým. muráňská společnosť. . 2361.— 2395.— Pražská železářska společnost 713.— 705.— Mostecká uhlářská společnost 473.— . . . . . 465.— Schodnica 242 50 242 15 Londýnská devisa . . . . 117.80 117. 82 Ríšské marky . . . . . .

Ríšský živnostenský banka jižní dráha

20 article

Ceská účasť na valné hromadě Rakousko-uherské banky. Česká společnost národohospo dářská dovoluje si tímto upozorniti české pp akcionáře Rakousko-uherské banky, že lhůta, do kdy nutno deponovati akcie, končí 30. listopadu t.r. Kdo by se tedy chtěl zúčastniti příští řádné valné hromady v únoru 1908, po případě i mimořádné. nechť nemešká — pokud se tak již nestalo — akcie, které na jeho jméno nejpozději do 30. června t.r byly přepsány, složiti ihned u nejbližší filiálky Ra- kousko-uherské banky. Nelřeba snad dodávati, že i na příští valné hromadě účasť česká musí býti co nejčelnější. Vyrovnávací dohoda o dalmatských drahách. Proto- kolární dohoda v příčině této otázky, která dosuo uveřejněna nebyla, zní: Železniční spoje n s Dalmacií. Čl. 1. C. k. vláda a král. uberská vláda shodují se v tom, zříditi železniční spojení a) z N. Města přes Metíiku k zemské hranici a odtu do Karlovce a b) z Ogulina nebo jiného vhodného místa linie Karlovac Rěka přes Očecac, Gospič, Gra čac, Malou Popinu a Pridubici k zemské hranici c) odtud do Knína. Vlády postarají se o to, aby stavba započala byla v r. 1908, resp. v příčině trati a) nejdéle v r. 1910 a trati b) v r. 1911. Čl. 2. N všech dalmatských tratích státních drah bude upraven tarifní bareme tak, aby s dopravou nákladů mez Uhrami a Rakouskem na jedné straně a Dalmacil přes ní na druhé straně stejnoměrně bylo nakládáno Rovněž přiznává se rovnoměrné nakládání s rakou- skou a uherskou dopravou nákladů s Dalmacií na uberských spojovacích tratích, jež budou vystavěny.

Rakousko Dalmacie Metíika Karlovec Ogulina Karlovac Gospič Knín Uhry Rakouskýuherský banka

21 article

Rakouské statní dráhy vezmou nad to zřetel na to aby snížení tarilů, povolované na dalmatských tra- tích v dopravě s mořskými přístavy, nabylo plat- nosti i při železmiční dopravě přes uhersko-dalmat- skou hranici, jsou-li tu náležité podmínky. Mez oboustrannými správami státních drah a jižní drahou buďlež zavedeno ihned vyjednávání za tím účelem aby zajištěna byla náležitá úprava budoucí želez- niční dopravy s Dalmacií, odpovídající konkurenč- ním poměrům zúčastněných železničních cest. Pi těchto vyjednáváních má býti také upravena olázka. pokud a v jaké formě má býti při tvoření tarif brán zřetel na konkurenci dopravy přes Terst nebo Rěku. Konečně bude při této příležitosti také ohrani- čeno ono sousední územi, pro které mohou dolno- krajinské dráhy vzhledem k získaným jimi zkrácení cest a k jich výkonnosti žádati přirozeně podíl na obstarávání transitní dopravy. — Jak jsme již sdělili má býti vláda zmocněna, aby k úhradě nákladů s výstavbou zmíněných trati spojených, vydala koru- novou rentu v obnosu 29.8 mil. K. V motivaci před- lohy o tomto zmocnění jsou uvedeny též někter údaje o těchto tratích. Trať N. Město-Metlika k zem. hranici ve směru proti Karlovci jest dlouhá asi 5e km. Odbočka do Černembelu jest dlouhá 11 km. Do- prava bude upravena asi tak, že přes linii Lublaň—

Dalmacie Terst Metlik Karlovec Lublaň km

22 article

N. Město—Metlika—Černembel bude zřízeno příme vlakové spojení. Náklady stavební této trati odhadují se na 18,400.000 K. Druhá trať dalmatského želez- ničního spojení z Kninu k zemským hranicím jest asi 19 km. diouhá a bude míti její stavba v hornaté krajině značné potíže. Proto budou činiti náklady asi 11 mil. K. Úhrnem tedy činí náklady přes2 mil. K. Z trliů peněžních. (23. listopadu.) Praha. Tak dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podáváno pouze za akcie: První české tov. orient. cukrovinek K 250.—, „Merkuru“, směn, akc. spol., K 590.—, První pražské zastavárny K 450.—, První české akc. pojišt. na živoj K 250.— Kolinské tov. kávov. ná hražko

Kolinský Metlik Knin Praha akciový . společenský první český akciový km

23 article

K 620.—, pivovaru v Čes, Budějovicích K 825.— Živnostenské banky K 239.50, České banky „Union“ K 238.50, České spol. pro prům. cukerní K 140.— strojírny Daňkovy K 459.—, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospod. úvěrní banky K 381.—, České prům. banky K 414.—, Podolské cementárny K 197. 50 Zajišťovací banky K 140.—, První českomoravské strojírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústa- vu K 449.— peníze. Vídeň. Intervence Francouzské banky způso- bila úlevu americké peněžní krise a napjetí na ně- meckém a anzlickém peněžním trhu povolilo. Na dnešní burse všnk přes to následkem nepříznivýcl celkem zpráv z ciziny a nechuti domácí spekulace panoval klid. Tendence v celku se nezměnila. Malý obchod v kulise a ve šraňku dál se při nezměněných kursech. Na plodinové burse stagnace potrvala, ačko- liv veškaré cizozemské bursy oznamovaly pevnějš smýšlení. Toprve na konci zdojší bursy nastalo po- někud animo, které však kursu příliš neprospělo Celkem zůstala úroveň kursu dobře upevněna. Oboj kreditky se málo zlopšily. Akcie bankovní povolily akcie státní dráhy dobře upevněně, severozápadn slabší. Alpinky a pražské železářské nižší, magne- sitové povolily, wienerberské cihelny klesly. Trh k ukládání dobře upevněn; na eskomptním trhu pe- níze stouply, 57/10—— 5/2 .

Daňkův Čes Budějovice Vídeň živnostenský banka Český banka Český společenský úvěrní banka Český průmyslový

24 article

Berlin. Průběh dnešní bursy byl pevnější vče- retsíha, jažto došly z Londýna lepší kursy. Náleži- tého zolavení dostalo se akciím železářských a uhel- nodolných podniků a jednollivým akciím domácích bank, Příjemně působilo zlepšení záznamů akcií paro- plavebních společností, jakož titrů amerických. Málo změněny zůstávají rakouské kreditky a státní dráha rakouská. Na trhu hodnot ruských vázl obchod téměř úplně, kursy se jen nepatrně ve svůj neprospěc pozměnily. Soukromý diskont setrval na 72%. Denní peníze za 61/4%. Sazba peněz k ultimu 71/4 %%. Pravídelná měsiční statistika českého průmyalu texlilního. Videňský spolek tkalců bavlny v Rakousku, v němž soustředěny jsou zvláště tkalcovny německé. sestavuje od delší doby pravidelnou měsíční statistiku o pohybech ve výrobě a odbytu režného zboží ba vlněného u nás. Tyto výkazy osvědčily se prospěš- nými pro celý průmysl tkalcovský, i sluší proto ví- tati, že — jak se právě dovídáme — čilý a vzorný náš Spolek českých průmyslníků textil- ních nsnesl se zavěsti podobnou službu statistickou také pro české režné tkalcovny a to ve shodě s spolkem vídeňským, tak že budeme nyní míti úplnou statistiku pro celou říši. Pražská obehodní živnostenská komora bude při této akci po- dobně prostředkovati v zájmu zachování obchodního a výrobního tajemství jednotlivých závodů jako u vídeňstého spolku komora dolnorakouská.

Pravídelný Berlín Londýn Rakousko

25 article

Akciový pivovar v Nuslích u Prahy konal včera v místnostech peněžní bursy v Neká zance X. valnou hromadu, již v nepřítomnosti předsedy p. Friedländra zahájil a řídil p. Vezelý, ředitel pražské Úvěrní banky. Přítomno bylo 29 akcionářů se 2360 akciemi a 468 hlasy. Jako loni, povstala i letos při výročni zprávě velmi oběírná rozprava. Člen správní rady p. V. Štěpánek velmi bystře rozehnal všechny mraky nespokojenosti, ukázal na porovnávaci sta- tistice, že závod dosáhl loni utěšeného rozkvětu, který po zaplacení kupňí ceny poveďe k fomu, aby akcio náři dostali dividendu: Pan dr. Schauer uvedl jak nebezpečné byly názory, jistým akčionářem pro- nesené a jak moliou míti v zápětí věliké obtížení zá- vodu a za souhlasů všech přítomných projevil po- zdrav chuvavému predsedovi p. Friodländrovi. Pan Fr. Hovorka zastal se zájmů drobných akcionářů. kle.i těžce nesou, že po řadu let nemnají dividlendua žádal, aby byly učiěny krcky za účelem dosažení kotování akcií na burse. Pan inž. Kindl vzdor ne- vyplácení divídendy pozoruje přece velký rozmach závodu, což svědčí o dobrém řízení jeho. Vyslovuje dík správní radě, zejména však p. V. Štěpánkovi. Po další rozpravě byla výroční zpráva schválena. Uvá- díme z ní: V uplynulém roce 1906-7 uvařeno bylo v závodě celkem 902 várek = 90.200 hektolitrů piva, tedy proti loňsku o 10.000 hektolitrů více. Úkaz ten jest zajisté potěšujícím tím více, povážíme-li, že letní období provázeno bylo počasím odbytu piv nanejvýše nepříznivým. Postup výroby přičísti sluší značnějšínu vzrůstu na počtu odběratelů, jakož i ro- stoucí oblíbenosti výrobku našeho v konsumujícím obecenstvu. Též očekávání naše, pronesené v po- slední zprávě výroční, pokud se týkalo zaveden

V Štěpánek doktor Schauer Hovorka Ing Kindl Nusle Praha Francie úvěrní banka

26 article

„Prelátu“, cplněno bylo do té míry, že odbyt tohot na bavorský způsob vařeného piva v minulém roce značně vzrostl. Naprotí tomu postižena byla v po- sledním roce výroba naše značně zdraženými ná- klady, zejména na účtech chmele, paliva, mzdy udržování strojů; na tomío posledním zvláště nut rými většími opravámi na zimotvorném zařízení Provedení i zůčtování rekonstrukce nespadá do doby prošlého správního roku 1906-7. Inventář rozmno žen a doplňován dle potřeby různými zařízeními nutnými jak v závodě samotném, tak i v hostincich čímž aktivum naše na účtě jeho vzrosilo o obnos 24.075 K 59 hal. Na domech svých mimo pivova se nalézajících po příkladě let předešlých odepsal jsme 1 a vložili jsme domy ty do bilance s hod- notou o odpis ten zkrácenou, poněvadž znehodno cení a opolřebení jichi za tento rok percentem onfm oceniti dlužno. Passiva naše na pivovaře a domech v roce tom zmenšena splátkami o 45.274 K 14 hal Zmínky zasluhuje, že se stalo dohodnutí s panem

27 article

Zikm. Waldstcinem o výhodnějších pro nás podmín- kách ohledně splácení a úrokování zbývajíci jeho pohledávky 180.000 korun. Rozhodnutím správního dvoru ve Vídní dáno bylo letos konečně, i místa ve stížnosti naši, vedené všemi instancemi do vyměřen výdělkové daně za rok 1897, takže sporná čásť daně i s přírážkami byla nám odepsána. Ministerium vni tra v dohodě s c. k. ministeriem financi schválil výnosem ze dne 20. dubna 1907 usnesení ve valných hromadách naší společnosti ze dne 10. listopadu 190e a ze dne 18. prosince 1906 učiněné, dle něhož akci- ový kapitál 3,000.000 korun, rozdělený na 6000 akcií a 500 korun nominale má býti snížen zničením 100 kusů zpět koupených akcií v nominálním obnosu 500.000 korun na 2,500.000 korun. S provedením redukce na základě ministeriálního povolení tohote bylo nutno vyčkati do zákonité lhůty, která vypršela dnem 14. října 1902, (ak že nespadá finalisování do- tyčné akce do rámce správního roku našeho 1906-7

Vídeň

28 article

Hrubý výtěžek v minulém správním roce 1906-7 po odpočtu v předu naznačené reservy na placení daní a přirážek dosud nepředepsaných obnáší 143.758 K 22 h. odečte-li se od něho onen celkový obnos řečených amortisačních reservovaných částek 100.495 K 58 h, jeví se čistý výnos 43.262 K 64 h. Dle sta- nov připadne reservnímu fondu 5 % 2163 K 13 h. a zbude 41.099 K 51 h. jež v připočtením přebytku přeneseného z loňského roku per 15.504 K 01 h tvoli celkový přebytek náš 56.603 K 52 h. Reservová ním výše uvedených částek dosáhly amortisační fondy naše úhrnného obnosu 760.683 K 64 h a přikázáním z čistého zisku vzrostl reservní fond na 15..301 91 hal. Usneseno, z čistého přebytku obnos 50.000 K přenést na nevý účet. 6000 K tantiemy správní radě Do správní rady zvoleni pp. Josef Friedlůnder Jaroslav Mužik a dr. Václav Nevole, přehližitel účtů pp. dr. Dlabač. Ant. Siřiště a Jan. Ryba Nedostatek vagonů v severozápadních Čechách. V severozápadním hnědouhelném okrsku žádáno bylo doly v první polovině měsíce listopadu 78 680 va- gonů a přiděleno jich pouze 55.265. Oproti loňsku přiděleno o 6752 vagonů méně. Dohoda kvotových deputací. Uberská kvotová deputace usnesla se předevčírem na zvýšení uberské kvoty o 2 procenta. Rakouská depulace učinila po dobné usnesení již v předešlém týdnu. Obě depulace shodly se tudíž, že kvota poměru příspěvkového bude činiti 63.6 ku 36.4. Nyní podají deputace parlamen- tům shodné zprávy a sněmovny budou usnášeti se o tom, zda kvota v udaném poměru má býti na 10 let stanovena. Vyjednávání s Buštěhradskou drahou. Jak jsm již předem oznámili, započaly včera porady mez

Friedlůnder Jaroslav mužik doktor Nevole Dlabač Jan Čechy

29 article

ministerstvem železnic a zástupei Buštěhradské dráhy stran kladení druhé koleje a karlovarského ústřed- ního nádraží. Druhá kolej má býti polužena ještě v délce 89 km Buštěhradská dráha žádá o prodlou- žení lhůty položení na tak dlouho, až projeví se toho potřeba. Anketa o úvěrních poměrech v Němacku. Jak oznamuje „Nordd. Allg. Ztg.“, zamýšlí německá říš- ská banka provásti prostřednictvím znalců důkladné šetření peněžních a úvěrních poměrů v zemi. Mimo to zamýšlí se anketa o otázkách bankovnictví, která jest tím více záhodna, že 1. lednem 1911 vyprší pri- vilegium říšské banky, což přirozeně vyžaduje dů- kladných předběžných studií Uvolnění prodoje cukru. Výbor cukerního kartelu uvolnil včera na prosinec s oprávněním, zdaňovatí z toho na listopad 8 procent kontingentu ku prodeji. Ceny zůstaly nezměněny Brusselské cukerní konference. Všeobecně se ma za to, že se pokusům Rakousko-Uherska, Německa a Francie podaři, pohnouti Rusko k tomu, aby přistou- pilo k hrusselské konvenci. Rusko přistoupí přec asi na kontingenlování svěho vývozu cukru, tak že by vyvezené množství bylo v určitém poměru k vnitřní spotřebě Ruska. V tom ohledu ovšem nejsou všechny neshody ještě odstraněny. Kdyby se podařilo získati Rusko pro vstoupení do konvence, bylo by trvání této zajištěno Úeská enlomologická spolačnost bude míti ob- čssnou schůzi členskou v úterý dne 26. t. m. o půl 8. hod. večer v místnostech Žemědělské rady na Vá- clavském nám. Ve schůzi bude přednášeti odborný učitel p. Ant. Vimmer: »O dvojkřídlém hmyzu v Krko- noších.« Hostům volno.

Vimmer Rakousko Uhersko Německo Francie Rusko Krka km

30 article

Amerlcká bavlna. Ze svě nejnižší úrovně dne 16 listopadu zolavily se v minulém týdnu záznamy bavlny o 67—62 bodů, ačkoli trhy bavlnářské stojí ještě pod jíhou zvláště dvou nepříznivých momentů. Jednak tu působí stálé nesnáze a krisové záchvaty amerického trhu peněžního, jednak i zprávy o čá- stečně již provedeném nebo teprve chystaném obme- zení výroby v americkém průmyslu textilním. Kruhy odborné odhadují z příčiny posléz řečené pokles kon- sumu asi o 12 mil. bal. Situace by se ještě zostřila, kdyby vypukla hrozící stávka v Lancashiru, kde pra- cuje na 50 mil. vřeten. Naproti tomu později nabyly přovahy opět momenty vzpružujíci, jakými byla ze- jména zpráva o akci vlády americké ke zmírnění kalamity peněžní, zejména však poslodní zprávy úřadní i soukromě o slavu sklizňovém. Tak na příklad firma Neill Bros. odhaduje běžnou sklizeň jen na 11-6 mil. proti 13.5 mil. loni) a kon- sum na 12.6 mil. bal Tento odhad působil na zpev- nění zvláště z toho důvodu, že loni odhad sklizně této firmy osvědčil se celkem správným. Poslední úřadní zpráva o vyluštění bavlny působila také vzpru- živě; čekaloť se v kruzích bursy bavlnálské vylu- štění aspoň 7.5 mil. bal., kdežto censovní zpráva uvádí jen 7.311.202 bal. Pohotová bavlna znamenala v Nov. Yorku 16. t. m. 10.60, 22, listopadu 11.20, do- dávka prosincová stoupla v těže době z 10.20 na 10.70, na leden z 9.80 na 10.33 a březen z 9.90 na

York Lancashir Neill Bros

31 article

Český odbor rady zamědělské konati bude v roce 1908 v době od 1. května do konce září v 16 odmě- ňovacích obvedech po jedné přehlidce chovného skotu, spojené s odměňováním. Více přehlidek v jednom ob- vodě konáno nebude. Hospodářské korporace, kleré miní v roce 1908 pořádati přehlidku chovného skotu, spojanou s odměňováním, nechť podají žádosti, do- poručené panem okresním delegátem, nejdéle do 15. ledna 1908. V žádostech musí býti uvedeno místo, kde přehlídka má býti konána, a den, kdy má býti konána. Mimo to musí býti ku podané žádosti při- pojen souhlas veškerých hospodářských korporacl tamního obvodu odměňovacího.

Český odbor rada

32 article

Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí v ponděli dne 25. listopadu 1907 přihlášeno jest 200 kusů hovězího dobytka původu domácího a 500 kusu původu haličského. Český odbor rady zemědělské vydal seznam ho- spodářských spolků, družstev a jiných hospodářských korporací s českou jednací řečí. Seznam obdržeti lze za zaslání obnosu 5 K; hospodářským korporacím přenechá se seznam za sníženou cenu 3 K. Konkurs prohlášen byl kraj. soudem v Hof Kutné na jmění Julie A. Skorkovské, obchod- níce v Humpolci. Konkursní komisař přednosta okres- ního soudu v Humpolci, správce dr. M. Netval, advo- kát tamtéž. Schůze věřitelů 27. listopadu, přihlášky do 25. prosince, rok likvidační 30. prosince. Ukončené konkursy. Vilém Píeiffer, hostinský v Ústí n. L. (prohlášen 5. října 1907). — F. Heinri- chová, obchednice v Nýdku (30. října 1900) Trhy. Výroční trh na dobytek hovězí, vepřea koně v Klatovech, koná se dne 25. listopadu 1907. 10.5

A Skorkovský M Netval Píeiffer F Heinri Hof Kutná Humpolec Ústí Nýdek Klatovy Český odbor rada

33 article

Banky, záložny a spořitelny. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Prare zřídila při své ústředně průmyslové oddělení, jehožto program právě rozesilá. Programí' tento, vydaný ve formě úpravné brožurky, nedotýká sa pouze dosavadního rázu bankovní činnosti, nýbrž staví banku přimo do služeb našeho průmyslového rozvoje a tím průmyslu tomuto dává oporu, která zajisté ve všech situacích může mu býti velice pro- spěšnou. Banka chce — jak výslovně v programu se praví — veklíniti se v průmyslový rozvoj našeho národa, aby za všech okolností byla mu pomocí i ra- dou k disposici a aby takto stála v popředí průmy- slavé činnosti našeho národa. Program průmyslo vého oddělení odpovídá veškerým potřebám, které průmysl oproti bance chovati může a vychází plnou měrou jim vstříc. Široké působnosti informační, která necbmezuje se pouze na opatřování iníormací o jednotlivých ústavech peněžních o průmyslových závodech všech forem, nýbrž přesunuje se i k in- formacím o obchodním slavu jednotlivých oborů prů- myslu, druží se součinnost a intervence při

Čechy Morava živnostenský banka

34 article

zakládání nových závodů. V prvé řadě banka nabízí opatřiti informace o stavu a pravděpot dobných vyhlidkách toho kterého oboru výrcbního, zkoumati projekty, skýtati finanční porady, dává di- rektivu k založení knih, finančnímu vedení podniků průmyslových a o všech závažných momentecha otázkách, které se při založení nového podniku vy- skytnouti mohou. Organisační činnost banky uplatňuje se všude tam, kde jeví .o potřeba sdružovali jednotlivé obory výrobní za účelem jednollivých pla- tebních podmínek a ve všech jiných směrech, kterými má býti přivedeno organičtější vystoupení jednotli- vých skupin výrobních a odstraňovány důsledky krajní soutěže. Snažic se býti ve styku s ruchem průmyslovým, zakládá banka zvláštní zpra v o- dajskou službu pro jednotlivé obory průmy- slové, kteréž zprávy rozesílá všem členům eventu- álních jednollivých organisaci odborných. Zajímavě dotýká se program otázky zakladatelské čin- nosti vlastní. V tom směru praví program:

35 article

„Zkušonosti moderního bankovnictví ukázaly, že jest omylno pokládati banku za činitele, který by mohl samostatně podnikati. Jet banka celou svou organi- sací a celým svým působnostním rázem ústavem, který může platně podporovati činnost a působnosí závodů, který ale nemůže již následkem velikého oboru obchodů svých věnovati se podnikání samo- stalnému. Ostalně jest bezpečný rozvoj závodu tím více zaručen, čím více znalců a odborníků v něm jest zůčastněno a čím více spjat k němu zájem širšich kruhů kapitalistických, na něm interesovaných. Mo- derní podnikání akciové a jiné jest ve svých zákla- dech založeno na důvěře a následkem toho nutno o to pečovati, aby vedení podniku po všech směrech svěřeno bylo rukám skutečně odborně kvalifikova: ným a pracujícím ke zdaru věci, beze všech ohledů osobních. Vycházejíce z těchto zdravých, a speciálně pro naše české poměry nezbytných předpokladů, usi- lujeme o skutečně zdravou podnikavost a jsme proto ocholní veškeré projekty, které by v tomto směru nám byly předloženy, prozkoumati a zasáhnouti všude tam, kde jdle o věc, jejížto zdar za všech