Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

24. listopadu 1907.

4

Císlo 325

5 article

odpovědi bratrské jejich přijetí a musíme jim odpověděti týmž způsobem v našem stoličném městě. Nesmi se zapomínati, že poslední válka s Tureckem měla ohromný význam pro všechno východní Slovanstvo. Trvale utvrzena byla nezávislost Srbska a založena nezávislost Bul- harska. Díky materské péči Evropy, pode jbem tureckým zůstala pouze Makedonie. Lépe nelze vzpomenouti událostí těch, než pozváním do Petrohradu, do vojenské stolice ruské říše, vo- jenské deputace bratrských národů balkánského poloostrova, Bulharů, Srbů a Černohorců. Výroční den míru svatoštěpánského se sku- tečně výborně hodí k tomu, aby Rusové oplatili Bulharům za nadšené přijetí, které jim uchystali v Sofii, Ale den ten nehodí se ani ke svolán sjezdu Slovanů balkánských, ha ani ne k vy- slání do Petrohradu vojenských deputací z Bul- harsla, Srbska a Černé Hory. Jeť známo, že význam svatoštěpánského míru pro Srby je zceln jiný, než pro Bulhary, a že král Milan Obre- novič právě z tohoto míru, byť nepotvrzeného, vzal si záminku ke svě protiruské polilice. Nedá se mysliti ani dnes, že by Srbsko v„slalo vo- jenskou deputaci k oslavě svatoštěpánského míru ani do Petrohradu, ani kamkoli jinam. Se Srbskem by byla solidárnou Černá Hora.

Bulhar Srba Černohorec Rus Obre Turecko Srbsko Evropa Makedonie Petrohrad Sofie Černá Hora Slovan

6 article

Ke svolání slovanského sjezdu není třeb zvláštní výroční příležitosti; za to však je ne- vyhnutelno pozvati naň všechny slovanské ná- rody podobně, jako bylo v Moskvě r. 1867. Roz- hodně pochybeno bylo by, kdyby si Rusové ze Slovanstva vybrali jen čásť, a z té části jen je- diný stav vojenský. Rusové by se nyní měli znova chopiti my- šlenky na uspořádání všeslovanské výstavy, ná- sledkem války a revoluce odložené, a za té vý- stavy uspořádati prvý velký a všeobecný slovan- ský sjezd, anebo několik sjezdů odborových. Návrhem „Nového Vremene“ by asi nebylo vyhověno úmyslu mecenáše slovanských sjezdů v Rusku, pana Borzenka. Žid purkmistrem věčného města. V Římě, kde, jak jsme již sdělili, byla klerikálům při volbách mnoholetá vláda nad městem urvána, zvolen bude po usnešení po- radního výboru vítězných liberálův a socialistův za purkmistra obecní rada Arnošt Nathan. Nathan, israelita, jest smýšlením republikán byl do nedávna velmistrem svobodných zed- nářův. Republikánský purkmistr v sídle králov- ství jest v pravdě — italský zjev.

Roza Rus Borzenka Žid Arnošt Nathan Nathan Moskva Rusko Řím obecní rada

7 article

K boužlivým dnům Nasiova procesu. V politických kruzích italských zavládl úplný zmatek následkem odročení Nasiova pro- cesu do 3. prosince, do kdy mají býti vyhle- dáni noví obhájci. Soudí se namnoze ale, že bude povolán znovu vyšetřovací výbor sněmovny poslanecké, aby vyšetřil otázku »subsidif« a po tu dobu — celé měsíce snad — že senát pře- ruší své sezení. Nasi by asi sotva byl v té době na svobodu propuštěn. Asi 70 bývalý ch ministrů a st. podtajemníkův usi- luje ale v parlamentu, aby trapná otázka »podpor« oněch nebyla roz- přádána. Tyrdí se, že by Nasi ve sněmovně poslanecké promluvil velikou řeč obhajovací že by se tu konečně vytasil se slibovanými od- haleními. Za zády Ruska. Bývalý japonský vyslanec v Berlíně hr Juouye prohlásil v Tokiu v rozmluvě s novi- náři, že Německo v době rusko-japonské války chovalo se nejen neutrálně, nýbrž přímo Japonsku příznivě, i přimlouval se za přímou informační službu německo-japonskou, aby tisk japonský neupadal v tendence proti- německé. Jak známo, podařilo se Německu za války oné Rusko od Francie poněkud odchýliti a to ujišťováním, že Berlín chová se v dob krise té k zájmům ruským mnohem ochotněji nežli Paříž A v Petrobradě věřili .. .. . Hr Juouye zajisté ale dobře ví, co praví! Nejvyšší soudce proti Rooseveltovi. Brewer od nejvyššího soudu Spojených stálů vyslovil se ve veřejné schůzi proti kandidatuře Rooseveltově, protože samou ústavou severo- americkou období 7 let je ustanoveno jakožto

Juouy Roosevelt Rooseveltův Rusko Berlín Tokio Německo Japonsko Francie Paříž Hradec Brewer

8 article

nejdelší lhůta presidentská pro jednoho a téhož muže. Z Marokka. Situace Muleve Rachida, náčelníka mehally vzdorosultána Muleje Hafida stává se povážli- vou. Kmeny, na které nejvíce spoléhal, ho opouštějí. Můsil se zříci útočného postupu prot sultánově ozbrojené moci. Moený kmen Mzabb postavil se též proti vzdorosultánovi a chce se připojiti k mužstvu maghzenovu. Muley Rachid dal ohlásit, že v čelo vojska se postaví Mulay Hafid, ale ani to nepůsobilo, neboť kmeny, dříve pro něj zaujaté, ztrácejí důvěru v sultána Marakeši. Kmeny žádaly vůdce vzdorosultánovy mehally, aby opustil jejich území, neboť jim překáží v obchodních stycích s Casablankou. Náčelník mehally vyžádal si den na rozmy- šlenou. Podle zpráv alžírských odjely dva koráby z tamního přístavu do Cusablanky. Vezou 200 mužů, určených pro expedici generála Druda Rovněž odjíždějí do Casablanky selník Bertrand z 1. pluku afrických střeleů, badatel Doutté, profesor z Alžíru. lak naložiti se sbirkami pro Slovensko?

Mulej Hafid Mulay Hafid Druda Bertrand Maroko Casablanca Alžír Slovensko Muleve Rachida

9 article

Na tuto otázku odpovidá řed. Kar. Kála takto Prvními nám v této době buďtež s iro te a vdovy v Černové. Na druhém místě třeba uvážit, že je potřebí podpory rodinán uvězněných. V celku však buďtež nám stálým úkolem kulturn“ podniky slo- venské, tam naše troška přinese užitek nej- větší. Vidím především děti a obecný lid. Je známo, že slovenská řeč je i ze škol obec- ných (Pudových) téměř vyloučena; a tak dět ská literatura má úkol nahrazovati školu, má nepoměrně větší význam, než dětská litera- tura u nás. Sem proto směřujž česká pomoe nejprve. My už lépe pochopujeme význam dět pro národ, my už dávno víme, co znamenají pro národ massy lidové, my, vyrostše v příznivějšín ovzduší, máme citlivější smysl pro osvětu, proto — i kdyby Slováci jinak smýšleli — držme se hesla, pomáhati Slovákům nejprve na poli kul- turním. Slováci jsou uzpůsobilejší obětovat na sirotky, na rodiny uvězněných a agitaci volební než na osvětu, proto tím více pamatujme na ni my. Mám tedy na mysli dětský ča sopis a knížky pro děti, pole to tuze zanedbané, potom čtení pro lid. Předplácejte „Sloven- ský Týždenník“, pro sebe i pro slovenský lid aby zaplavil celé Slovensky (ročně 4 K, Pešť VIII.; předplácejte „Slovenskou kniž- pici“ (2 K 20 h ročně, Pešť VIII.). Vycházejí sebrané spisy Vajanského; kupujte je pro sebe a předplaťte pro slovenský lid. Salva připra- vuje ilustrované pohádky, jakově tak upravené. aby byly i pro českou mládež i český lid, tak že Čech bude se jimi přiučovat slovenštině, Slo- vák češtině — sem zaměř naše pomoc. My mu- síme slovenské věci tak pronikat, abychom sam vypozorovali, čeho se Slovákům nedostává musíme sami navrhovat a organisevat kulturní práci, jestliže oni opomíjejí — jsmeť přece jen v organisaci práce kulturní zběhlejší.

Slovák Vajanský Salva Slovensko Pešť Čechy St

10 article

Vyučit slovenského šuhajce náležitě řeme- slu, posílat jej do pokračovací školy, zásobovat jej dobrým čtením a vrátit jej Slovensku jako dobrého a vzdělaného řemeslníka, člověka ná- rodně uvědomělého, to cením výše, než kdybyste sebrali a na Slovensko poslali dvě stě zlatých. My musíme sbírat, a to nejen po soudních křiv- dách a masakrech, nýbrž trvale a pravidelně, ale hledme ze své trošky hodně namlit, hleďme docílit prospěchů trvalých a a širších vrstev národa. Vzdělávat sta slovenskýeh šuhajeův na našich školách, zvláště odborných (rolnických, v mlékárnách, ve školách řemesl- nických, průmyslových, obchodních, lesnických, hudebních), to by byl příval národní osvěty, to by šla síla a dech do krajů slovenských. .. Ze šuhajee, dobře vychovaného na české škole rol. nické, bude pak učitel celé slovenské dědině i kruji; dobrý absolven“ naší varhanické školy a konservatoře bude pak slovenskými krásnými písněmí promlouvat k Evropě. Čtenář mi už porozuměl; pět set zlatých sirotkovi, je da milý, ale dobře sirotka vychovat je dar lepší. Po českých městech jezdí Hlinka; mluvi pravdu s účinem velikým — budeť najisto po- žehnání z jeho obětavosti. Rád bych viděl, aby po něm přijel ještě řečník jiný, jenž by, naše nás už klidnější, vylíčil nám podrobně poměry literární a kulturní vůbec a přednesl návrhy. jak bychom měli Slováky podporovati na poli kulturním. Docházeji mne z Čech i ze Slovenska do- tazy o účelu sbírek, návrhy různé, proto jsem své mínění pověděl veřejně a prosím jiné časo- pisy, aby je se svými čtenáři sdělily.

Slovák Slovensko Evropa Hlinka Čechy

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné zasedal dne 23. t. m. za předsednictv dra. Václava Škardy. Usneseno jednomyslně po- děko vati dru. Kramářoví za jeho karlínskou ře a vysloviti úplný souhlas s jeho výklady. Karlín ská řeč dra. Kramáře byla vydána tiskem a míst ním organisacím strany byla zaslána k rozšíření Jednomyslně usneseno poděkovati žurnalistice pražské a venkovské, která hájí postup poslanců strany, schválený jednomyslně všemi příslušný. mi institucemi strany. Poněvadž za příčinou ná- vštěvy panovníkovy byli někteří poslanci vyznn- menáni, usneseno, že není polřebí, aby se vzdá- vali mandátů. Vyznamenání dostalo se jim z záslužnou činnost v samosprávě. Na schůz akademického odboru Národní jednoty pošumav- ské,kde se má promluviti o poměru národní strany svobodomyslné k menšinové práci, byl delegován školní rads dr. J. Motelka. Usneseno v době nejbližší svolati širší výkonný výbor.

Škarda Kramář doktor J Motelka Karlín akční výbor národní strana svoboda

12 article

— »Dva citáty.« Pod tímto záhlavím otisk včera lidový list svobodomyslný toto: »Národní Listy« dne 22. listopadu 1907 číslo 323. v úvodním článku: »Zprávě posl. Klofáče dlužno věřiti bezpodmínečně . . .. »Národní Listy« dne 18. dubna 1907 čís. 106: »Je-li p. Klofáč pře- svědčen, že hraje vážnou politickou roli, pak se mu musí blahopřáti k této illusi. Jednu věcsi však vyprošujeme ! Nelhat! List p. Klofáčův tvrí atd « Jak se časy mění. . . e Co mínil orgán p. dra. Kramáře dokáza těmito dvěma citáty. Zajisté to, že se zprávě posl. Klofáče, o níž je řeč v našem úvodním člénku ze dne 22. listopadu, nesmí věřiti bezpodmínečně, aneb že se ji vůbec nesmí vě- řiti. Jaká to byla zpráva? Že posl. Klofáč měl s bar. Beckem konferenci, v níž mu bar. Beck sdělil, že vláda chystá nové dorozumívací kon- ference, že pomýšli skutečně na zavedení kraj- ského zřízení v Čechách, na upravení úřad- nických poměrů, kteréž, jak jmenování soudeů neustále ukazují, nemohou býti vládě lhostejny a jí již nyní připravují veliké potíže, dále na jisté omezené užívání vnitřního úřadního jazyka českého. Proč se této zprávě nemá věřit?

Klofáč Klofáčův Kramář Beck Čechy

13 article

Proto, že jsme dne 18. dubna t. r. usvědčili orgán posl. Klofáče, že nemluvil pravdu, když prohlásil, že jsme s velikým gustem otiskovel nějakou zprávu z »N. Fr. Presse«, kdežto re skutečnosti jsme tuto zprávu prohlásili za ne- možnou na základě zevrubných důvodů? O to se totiž jedná v »Nár. Listech« ze dne 18. dubna t. r. Což orgán p. dra. Kramáře v citátové horečce ovšem zamlčuje, neboť úplný citát by se mu nebyl hodil do krámu. V dubnu za návštěvy panovníkovy nemě! orgán páne Klofáčův ani on sám pravdu (jako vícekráte i jindy !), když tvrdil, že k českoněmeckým smiřovačkám dojde před volbami, za císařovy návštěvy, a když tvrdil později, že k nim dojde hned po volbách. Neměl pravdu, neboť sku- tečně v žádné z těchto lhůt nedošlo k smiřo vačkám českoněmeckým a nám bylo snadno vyvraceti tuto nepravdu již tehdáž, když jsme měli k tomu výrok předsedy ministerstva bar Becka, jenž k dru. Eppingrovi pronesi tenkráte za svého pobytu v Praze slova: Úmysl, jako- bych měl zavésti jednání o národnostní doroz- umění, jest mne dalek, neboť rozumím do te míry politice, abych nahlédl, že za této dobý o takových úmyslech nemůže býti ani řeči Jest však možno, aby si posl. Klořáč vymysli dnes celou svou vlastní konferenci s bar. Beckem, o níž se jedná v našem pátečním článku, a všechny výroky předsedy ministerstva v ní učiněně o záležitosti tak nesmírně daleko- sáhlé a přímo opochální pro osud celého ná- roda jako jest zahájení dorozumívacích konfe- rencí?1 Zelhati něco podobného — nikoli — k tomu za schopna nemůžeme považovati nikoho ze zástupců lidu českého. Až dosud zpráva Klofáčova orgánu vyvrácena nebyla. Proto nesm

Klofáč Kramář Klofáčův Beck Praha

14 article

býti také zatajena před širší českou veřejností, než k jaké byla původně pronesena a poněvadž se tkne nejživotnějšího zájmu českého, mus býti o ní také diskutováno. Ať pochází od ko- hokoli! Konečně dlužno opraviti jeden z věc- ných omylů lidového orgánu strany svobodo- myslně. Není totiž známo, že by byl zavedi bar. Beck v Tyrolích krajské zřízení, neboť ve skutečnosti dosud zavedeno není a proti úmyslu zavésti je, panuje právě s německé strany ty- rolské největší odpor. Také není pravda, že »jsou rozumní Němci ochotni k ústupku o svého dosavadního stanoviska a že jsou ochotni přistoupiti i na zásadu dvojjazyčnosti veškerého úřadnictva v zemích českých«, jak jim radil berlínský profesor Hans Delbrück. Ale jest pravda, že po přání všech Něme krajské zřízení v Čechách má býti jenom jiným formátem národnostního administrativního roz- dělení v Čechách a že z německých krajů má býti české úřadnictvo a úřadní čeština vůbec vyloučena — Nenávist německých studentů a profe- sorů proti českému národu. O tomto všeobecně známém zjevu došla nás nová zpráva z Lib- verdu, kde je královská česká hospodářská aka- demie s německým jazykem vyučovacím. N této odborné škole studuje celá řada Čechů

Beck Němec Delbrück Tyroly Čechy Libra

15 article

Slovanů vůbec, i je jenom přirozeno, že češti a slovanšti jinoši a mladí mužové používají př svých zábavách a v rozhovorech mezi sebou rodného svého jazyka, tedy nikoli němčiny. Vi- nou německé nesnášelivosti není na ústavě lib- verdském pokoje ani klidu. Řekne-li se, že ně- mečtí akademikové tamější počínají si zpupně, uvěři tomu každý, kdo vůbec zná mravy a ne- mravy českých Němců. Němci na př. pokřikují na české své kolegy slovy: „lhi könntet alle nach Tabor gehen“ (můžete všichni jíti do Tá- bora!). Na lavicích v síních pro přednášky je vyryt nápis: „Tschechischer Esel, geho nach Tabor!“ (Český osle, jdi do Tábora !). Zdá se, že z těch, kdož za ústav a jeho dobré jméne jsou zodpovědni, ještě nikdo neviděl nápisu toho, tak jasně vyznačujícího německou vzdělu- nost. Jak surové jsou mravy německých akade- miků, dokazuje spor, při kterém německý po- sluchač urazil českého těmito slovy: „Sie sino ein Schuft, und das wiederhole ich noch ein- mal: sie sind ein ganz gemeiner Schuft“ (jste otrapa, opakuji ještě jednou: zcela sprostý otra- pa!). — Onel ly urazil jeden německý poslu- chač svého českého kolegu. Jeho přátelé ozná- mili věc úřadně ředitelovi ústavu a ředitel za- hájil o ní dle své povinnosti příslušné vyšetřo- vání. Při té příležitosti nazval jeden německý — mimochodem řečeno mimeřádný — posluchač akademíky neněmecké provokatery! Výsled kem celého řízen“ bylo, že profesorský sbor lib- verčské akademie vydal pro posluchačstvo ústa- vu tuto vyhlášku: „Das Singen tschechischen

Slovan Němec Schuft Tabora Tá Tábor Tschechischry Esel SF Schuft

16 article

Lieder, sowie der übermässig laute Gebraueh der nicht deutschen Sprache ist innerhalb den Räume der deutsehen kgl. böhm. landwirtschait lichen Akademie untersagt.“ (Zpěv českých písní, jakož i přes niru hlasité uží- ván neněmecké řeči, je v prostorách německé král. české zemědělské akademie za kázáno). Profesorský sbor tohoto ústavu po- stavil se tímt způsobem do pivní řady něme ckých štváčů. Ano, dal se mezi štváče, nebot nemohl nevěděti, že svou vyhláškou těžce uráží všechny neněmecké akademiky. Ti skutečně se urazili nad pohanou, profesorským sborem zpá- sobenou jich rodnému jazyku, i usnesli se za- staviti návštěvu přednášek tak dlouho, poku vyhláška zůstane vyvěšena v ústavu. Lze oče- kávati, že o protičeské provokaci velkoněme- ckých profesorů na libverdské akademii bud na příslušných místech promluveno náležité — C. k. obrosní soud v Chebu nedbá roz- hodnutí a nařizení o. k. vrohního zemského sou- du pro král. české. Jak známo, rozhodl pře krátkou dobou c. k. vrcbní zemský soud pro král. české, že c. k. sbudy v Chebu jsou p vinny přijímati a vyřizovati česká podání. Sub praes. 16. listopadu 1907 Mí. III. 253.07 podal pražský advokát pan dr. Jos. Mužík jménem svého klienta na p. J. R. v Chebu českou ža- lobu na zaplaceni částky 137 K 80 h, která mu vyřizením ze dne 20. listopadu 1907 vrácena byla, poněvadž prý není sepsána jazykem v ze- mi obvyklým. Pan dr. Mužík podnikl ovšem ihned potřebné krok, na obhájení práv jazyka slovo.

doktor Jos Mužík Cheb

17 article

větší části obyvatel král. českého. Tento přípaa dokazuje však opětně, že odpor německých soudců proti jazyku českému a proti platným zákonům i předpisům jazykovým dosavadními kroky zlomen nebyl , že funkcionáři těchto c.k. soudů vedou si dle rady vůdců německých a že tedy jest zapotřebí opětného nejenergičtějšího zakročení zástupců národa českého ve Vídni na ubájení práv českého jazyka zákonem zaruče- ných.

Vídeň

18 article

— Z Národni rady české. Usnesením ústředního výborr Národní rady české z 28. října doplněny byly definitivní instrukce k z4- kladním řádům, pokud se týče ustanovení valném sboru jako všenárodním českém shromáždění pro II. tříleté období Národní rady české. Provedením pak těchto usnesení nabývá valný sbor Národní rady české, v němž má se zobraziti celé naše tak mnohostranné rozvrst- vení češké národní společnosti, své podoby de- finitivní. Jde nyní v prvé řadě o to, aby žádosti Národní rady české v tom směru byly vyřízeny v době co nejkratší a zpráve o tom byla jí ne- odkladně poslána, aby tote všenár odní shromáždění české poprvé nohlo býli svoláno k svému zasedání. Učiňtež tedy veškeří dožádaní činitelé po- vinnosti své zadost co možno bez odkladu! Reorganisací pracovních od- borů Národní rady české za součinnosti nej- lepších českých odborníků má býti v době nej- bližší po té dokončena první tato fase všenárodní české instituce, kráčející v posavadních těžkých poměrech ku předu za velikým ideálem. Jak známo, jsou v ústředí Národní rady české v Pra- ze zřízeny za účelem usnadnění práce zejména úrady v důležitých kcích a otázkách zásadních tyto pracovní odbory: slátoprávní, samosprávný, národohospodářský, osvětový, menšinový, jazy- kový, zabraniční a finar ční. Obrovským přímo návalem prací z veškerých oborů života národ- ního nebylo posavad možno rozvinouti ve všech

28 . říjen národní rada bor národní rada

19 article

odborech těchto činnost žádoueí a utvořiti z nich pravé sbory iniciativní i pracovní. Orga- nická tato dělba práce a její rozvoj najde z no- vém zřízení Národní rady české žádoucího usku- tečnění tedy nyní a nepopíratelná síle my- šlenky všenárodní české naší instituce uplatne se zajisté co nejzdárněji. Nejlepší záru- kou všeho toho jsou značné, byť veřej- nosti nesdělované úspěchy posavadní mncho- stranné činnosti Národní rady české, a to za po- měrů nad pomyšlení obtížných a při nedostatku prostředků k zahájení celonárodních akcí zamý- šlených, k nimž ovšem přece jen dojde, proto- že k nim v zájmu společné věcí české dojíti must! Jest tedy příkazem národní povinnosti, ano nezbytnosti, byť jen na základě dobrovoln discipliny národní, aby dostalo se Národní adě české především se strany všech nejzávažněj- ších činitelů v národě, povolaných k součinnost tím nebo oním způsobem, podpory žádoucí, bez níž by Národní rada česká velikého svého ideálu nikdy nemohla losíci. — Klub národní strany svobodomyslně. Pracovní komise národohospodářská sejde se k důležité poradě v pondělí dne 25. t. m. o 147. hodině večerní v místnosti klubovní. — Anketa pro reformu škol středních bude miti schůzi ve čtvrtek dne 28. t. m. o 6. hodině ve- — Z klubu voličů novoměsíských. Po zda- řilé poslední schůzi, která věnována byla úpravě čtvrti svatopetrské a jež těšila se zasloužené účasti členstva, následovati bude příští týden po usnesení výboru členská schůze s progra- mem politickým. Ke schůzi té pozvání budou četní pp. poslanci. Rozhovor „O poli- tické sítuaci“ uvolili se zahájiti posla- nec p. JUDr. Jos. Herold. Schůze tato do- jista bude velmi zajímavou, ježte bude v ní po- dán jasný obraz nynější parlamentní situace, která v poslední době zajímá celou českou ve- černí.

JUDr Jos Herold

20 article

řejnost. — Politické schůze. Politický klub pro dolejší Nové město v Praze koná v pondělí dne 25. listopadu t. r. v 8 hod. večer v sále pivovaru „u Bucků“ na Poříčí v Praze členskou schůzi. Program 1. zahájení a sdělení správního vý- boru; 2. rakousko-uherské vyrovnání a dnešní politická situace; reforuje říšský poslanec pan Ladislav Čech; potom politický rozhovor; 3. volné návrhy. Hosté jsou víláni.

Bucek Čo Nová město Praha

21 article Hudba.

Hudba. + Zmatek v hudbě. Prozatím jenom v Německu. Němci jsou úplně desorientování moderní svou tvor- bou, jež soustředí se vlastně na třech jménech: Hi- chard Strauss, Max Reger, Gustav Mahler. Od pre- miéry „Salome“ datují se jakési rozpaky, jakési pro- bírání se z opojení, v němž přijímána německá Mo- derna jkožto zjevení, prvý krok dále od Richar Wagnera, a kde Richard Stmuss prohlašován z velkého proroka, genia a tvořitele nových velkých cest. „Salome“ způsobila i při svém ohromném zovním úspěchu jakési zaražení: neboť tomu pocilu neubránil se nikůo, že zašel tu umělec příliš daleko. aneb rozhodně aspoň tak duleko, že — nelze dále. A tu přišla reakce — jsko všecky reakce příliš prud- ká, přestřelující a zmatek přinášející; jedni zůstal věrní novému směru, druzí upírají nové škole všecko, všecičko — i umění.

Němec Strauss Reger Mahler Salome Richar Wagner Stmuss Německo

22 article

Zajímavé, hluboko založené úvahy, hodné re- prrodukce, podává profesor Karel Schmalz v Ber- lině. Porovnáme-li moderní partituru s klasickou, vi- díme nesmírné zkomplikování prostředků výrazových a téměř úplné rozplynutí formy. A to jsou ti dva faktoři, kteří zavinili zmatek v hudbě. Rozmnožení výrazových prostředků, způsobené bud přbráním nových nástrojů, neb rozdělováním v jednotlivé purty nástrojů slávajících, zdálo se nutným, jakmile hudb obrátila se k programu. A cesta programní hudby šla daleko; ličil-li Beothoven zničení potoka a řádění bouře, líčil Wagner už šlehající plameny a Slrauss hluboké filosofické problémy a odloučení čuše o těla. Hudba stává se v delailech stále charakterisli- čtější — a v celku stále bezcharakternější. A pochy- bení týká se samých základů hudby. Hudba jest je- diná z umění, jež je výhradně samo na sebe pou- kázáno. Malíř, architekt, sochař má své vzory v při- rodě; ne tak hudebník: ten slyší v přírodě jednotlivé zvuky, ne však melodie, harmonie. A přece spočívá vývoj hudby umělé na vývojí harmonie. A děje-li se postupný vývoj harmonie na základě stálého při- pojování nových disonancí, dlužno tu šetřiti jistých uměleckých mezí

Schmalz Wagner

23 article

Rozbiti formy způsobila jen programovost hudby V oboru hudby absolutní jest rozbití a změna staré formy úlohou pro genia — snad nerozluštitelnou; forma však rozbila se tím, že symfonická báseň roz- plynula se v neurčité, určované jen ze zevnějška — temafem. Thema, lářka, rozbily formu i hurmonii zmutek v hudbě přivodila moderní programovost hud- by: hudba vysioupila ze svého živlu — jest čas, rez- vážiti vše dobře- Prof. Schmalz pátrá po původu zmatku a při- chází k — Beethovenovi. Od deváté symfonie pře- stává obsah činiti pouze náladu, nýbrž stává se elementem vývoje, a dospívá k programní hudbé A prof. Schmalz jde hodně daleko: považuje „po- slední Beelhoveny“ za práci — senilní; vrchol Wag- nerův jsou „Mistři pěvcí“, „Prsten Niebelungův“ je práce senilní; a Strauss — dítě své doby — pohybuje se od „Zarathustry“ v sestupující linii tvorby: stal se, ač mlád, již — senilním. Má „Salome“ hudebně- historický význam? Ano; ale negativně: na obsah nejvýš nervosní, odporný přimyká se nervosní, ne- pělená hudba. Styl je nový: pro disonance a rythmi- cké schválnosti nelze už poznali, a také jest skoro lhostejno, hraje-li se dobře či falešně, zpívá-li se či mluvíli se. „Salome“ jest mezník, jenž znači.

profesor Schmalz Beethoven Niebelungův Strauss Salome

24 article

Až sem a ne čále! — Naše doba není přízniva hudbě, není přizniva umění vůbec. Stojíť ve znamení přírodních věd a techniky. Obojí rozšiřilo obzor, stvořilo komfort, ale vyžaduje rozumu, ne citu. Naše doba je dobou pro- blémů přemýšlení, měně dobou problémů citu. Doba strojů a továren jest dobou obchodu a průmyslu; intelekt jest napínán, a když unaven touží po klidu je to rozptýlení a zábava, po kterých touží, ne vážné umění, jež opět napiná duševní slly. Technika za- sáhla hluboko i v umění: ve výtvarné fotografie v hudbu aparáty jako gramofon, planola. Také pro dukující umělec učí se od techniky; lehce obrací se zájem více k technické stránce umění, než k umění samému; stane se také, že takovýto vliv dopadne na vnitiní disposici tvůrčí, jež rovněž je založen spše vědecky reflektivně, než umělecky intuitivně Hile, další příčina zmalku: technické převládá nao uměleckým. A kudy k nápravě?

25 article

Žízeň duše lidské po rozplynutí v hudbě je ne ulišitelná, vroucí; ovšem touha ta neuhasí se v mo- derní hudbě a posledních chválených výtvorech mla- daněmecké školy, jež vyžadují zapracování a nami- havé přípravý, a způsobují nejvýš soucitění, ale ne — požitek. Vážný jest život — umění budiž veselě A tam hledí vývoj: zpět od hudby reální k hudhě ideální, cd programové k absolutní! Jeden koloběl historie se uzavřel: od Beelhovena ke Straussovi Supiny padají nám s očí: v oboru relativní hudby jsme u poslední meze: v tomto směru (Straussově není dále hudby. A pro obrození musíme sáhnouti před tuto dějinnou periodu — tody před Beetho- vena — k Mozartovi. To je konečný výsledek úvahy. Nejedná se o jednoduché reprodukování a napodobení nýbrž o nové tvořuní v duchu Mozartově. Omezen obsahu, zjednodušení formy, zjednání rovnováhy me zi obsahom a formou. Úvahy tyto jsou pro nás nesmírně poučně zajímavé; a sledujeme-li pochod myšlenkový těte úvahy, a zvláště její výsledek, vtírá se mimnoděk jedna myšlenka: uzná -li se v Německu, co profeson

Strauss Straussův Mozart Mozartův Německo

26 article

Schmalz praví, a bude-li se na obrození němacké hudby v duchu Mozartově pracovati, pak budou Němci daleko za námi: neboť chtějí-li slyšeti hudbu na základě Mozarta obrozenou, my jim můž eme poskytnouti hotovou věc: Smetanu a Dvořáka, ja- kožto vzory, základní piliře nové stavby. Profesor Schmalz píše v podrobnostech tak, že se člověk až diví, že mu jméno: Dvořák — samo do péra ne- skočilo. Celkem však stojí věc tak: Němci starají se svou hudbu, cílí, že jsou na scestí, že doba velkých produktivistů pro ně minula, a žádostivě ohlížejí se po spáse kol.... A my tu spásu máme, máme t dvě drahá životní díla, o nichž Němci mnoho slyšeti nechtějí — ale schází nám ta starost a péčeo naši hudbu. Účinek doby strojů, železa, průmyslu obchodu je u nás daleko znatelnější — u obecenstva, než u produkujících umělců + Willy Burmester, vírtuos na housle uspořádá koncert v Rudolfině dne 5. prosince o půl 8. hod. večarní. Vstupenky v hudebním závodě Em. Welzlera Ferdinandova třída, čís. 36. Z České Filharmonie. Dnes přesně o 4. hod. odpolední koná se osmý (od založení instituce 99) symfonický koncert v sále Plodinové bursy. Dirigení dr. Vilém Zemánek. Solistka slč. Tereza Stoltko z Vídně. + Anna Řeháková ze Žižkova, žákyně virtuosa na klavír Karla prof. ze Sladkovských, vykonala státní zkoušku ze hry klavírní a jest oprávněna vyučovati na školách středních a ústavech učitelských.

Schmalz Mozartův Němec Smetan Dvořák Will Burmester Ferdinandův doktor Zemánek Stoltko Řeháková Karel profesor Vídeň Žižkov Sladkovský Český filharmonie

27 article

+ Sirotám černovským. (Za tu našu Slovenčinu!) od moravského skladatele C. M. Hrazdiry na slova dra. Al. Kolíska vyjde v nejbližších dnech. Objednávky přijímá dr. Al. Kolísek v Hodoníně Mojmír Urbánek v Praze. + Salonní Album. V Edici M. U. vyšlo přrávě IV. vydání konkurenčního alba salonních skladeb Za nepatrný peníz naskylá se tu každému příležitost opatřiti si svazek 14ti nejhledanějších skladeb, jež hudební literatura salonní poskytuje. Album čeliti má vydáním cizozemským, jež stala se tak oblíbenými že statisíce do roka je jich k nám expedováno. Vy- dání ta však ani z daleka nevyrovnají se právě vy- danému albu v Edici M. U., neboť přihlédnuto zde nejen ke všem těm skladbám, jež ve vydáních cizíeh jsou obsažena, ale album doplněno ještě skladbam novými, jež v jiných alhech se nenacházejí. Skladby jsou většinou přístupny hráčům prostředního stupně a hodí se i dobře jako zábavný materiál ke každe klavírní škole. Krámská cena jednotlivě zakoupenýeh těchto skladeb jest 28 korun, v Edici M. U. slojí však pouze 1 K 80 hal., ve skvostné lipské vazb 4 K. Album vyšlo nákladem hudebního závodu Moj míra Urbánka v Praze (Hlávkův palác)

Slovenčin M Hrazdira Kolísek doktor Al Urbánek M U Hodonín Praha Moja míra Urbánek Hlávkův palác

28 article

+ Lohká vánoční mše. Jméno V. HIo ráka má mazi církevními skladately již svoje ctitele obdivovatele, natřeba tudíž teprve zvláště vypočítá- vali veškeré přednosti, jimiž se jeho »Ml i ss Pastoralis«, již pro 4 smíšené hlasy s průvodem varhan upravil a na celý text daplnil peof K. Stecker, honosí. Dílo to zajisté radostně přijato bude všude tam, kde malými prostředky provozovati chtějí ušlechtilou hudbu cirkevní. Part i hlasy 3 K Dalšími skladbami vánočními jsou: Sládek Ferd. Patero vánočních zpěvů pro 2 hlasy (2 K 40 hal.). — Stecker K. Koleda pro 2 hlasy (2 K 40 hal.). — Zelinka J. E. Malý kotedníček, 5 dětských jedno a 2nlas. koled (I K 50 hal.). — Horák Lad. 9 vá- nočních koled pro 2 dělské hlasy (2 K). — Kříž- kovský Pav. Zpěvy vánoční pro mužský smíšený a ženský sbor (3 K 60 hal). Veškeré skladby jsou lehounké a s průvodem varhan neb harmonia a vy- šly nákladem firmy Fr. A. Urbánek v Praze, vedle Národního divadla. + Nové a tím časem hlodané hudebniny (zpráva hudebního závodu Mojmíra Urbanka, Hlávkův paláe) Ponchielli, Gioconda. Opera. Klavirní výtab s lextenn. Rébikofí, Pelite Suite de Ballet. Pro piano na dvě ruce. D. Scarlatti. Úplné vydání klavírních děl ve3 váz. svazcích (populární levné vydání). Fanchey, 10 skladeb pro varhany. Muldermaus, Úkolébavka pro house a klavír. Newel, Květomluva pro houslea klavír. Léhar, Romance pro hovsle a klavír. Weis, Polský žid. Klavirní výtah s textem a 2rační (k pre- miéře na vinohradském městském divadle). Miadý 28 písní pro školy mateřské a nejnižší třídy škol obecných s průvodem piana (Edition M. U.) Časopis »Dalibor« čís. 6. ročník XXX. Pamětní číslo k ote- vření II. českého divadla na Král. Vinobradech.

V Hio Pastoralis K Stecker Sládek Ferd Patera Zelinka Urbánek Urbanka Hlávkův Ponchielli Giocondo D Scarlatti Léhar Weis Dalibor Král Praha Fanchey Francie . A národní divadlo Suite jít Ballet městský divadlo Edition M . U

29 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. O projektu založení americkébo Bay reuthu za oceánem poblíž Hudsonu mluví se píše již dávno. Paní Nordica, slavná a vlivná zpěvačka, zamilovala se do svého projektu tak, že jej skutečně již zabezpečila přes všecky nedůvěřivé pochyby, jimiž byl její smělý plán hned od počátku zahrnován. Dnes je Wagaerovské divadlo dle proslu- lého bayreuthského vzoru hotovou věcí, a jeho úplné zařízení a otevření otázkou času, nepříliž dlouhého. Paní Nordica nabídla řízení podniku známému mnichovskému intendantu Ernstovi v. Possart jenž se sice ještě nerozhodl kladně, ale pravděpo- dobně tak učiní. — Ruská censura pracuje velmi nesystematicky. Zatím, co celé řadě listů se v posledních dvou letech silně polevilo, mají někteří gubernátoři či jejich poděízené orgány za to, že se

Nordica Ernst Wagaerovský divadlo

30 article

mohou vraceti do »zlatých dob« svojí svrchovanosti. Velice trpí známý ruský spisovatel J. G. Koro- lenko, autor proslulých »Sibířských povídek« pro- následováním censury. Korolenko rediguje nyní již na šestý rok měsíčník »Russkoje Bogatst voe, jeden z předních a nejváženějších t. zv. »tlustýche žurnálů. V posledních bouřlivých třech letech byl mu měsíčník již asi pětkráte zastaven, a kont- nuitu ve vycházení udržela redakce jakž takž jen tím že dávala revni prozatímní jiná jména. Korolenko měl na krku jen za minulý rok 1906 tři liskové pro- cesy, za rok letošní již čtyři. Moskevský generální gubernátor zakázal nyní i lidový týdenník »Mu- žická pravda«, který měl se hodně lacino vydá- vati pro selské obyvatelstvo, a pro jehož spolupra- covnictví byl Korolenko také získán. — Česko ně- mecký spisovatel Robert Saudek, žijící v Ber líně, známý také několika feuilletany z našeho listu, vydal před nedávnem veliký román, nazvaný »Ber- lín-Démon«. Román, čerpaný z ovzduší velikých obchodních domů světového města, vzbudil mnoho pozornosti v krilice i ve velejnosti, a německé listy ohlásily v těchto dnech již třetí vydání. Poslední zpráva z Berlína oznamuje, že román bude míti ještě soudní dobru. Akciová společnost ohromného restau- račního podniku na Friedrichstrasse berlinské, zná- mého návštěvníkům německého sídelního města pod jménem »Císařského sklepa«, cítíc se býti obchodně poškozena několika větami, jimiž autor románu cha- rakterisoval život v kavárně této společnosti, žádala za zavedení trestního řízení proti němu. Románu Saudkovu přispěje to asi jenom k reklamě.

Korolenko Saudek Saudkův Berlín Russkoj Bogatst

31 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. = Z vídeňské výstavy »Baterle mrtvých«. Z Vídně, 23. listopadu. Výstavu válečného obrazu »Baterie mrtvých« od Václava Sochora navštívil dnes arci- vévoda Bedřich. Zastal tam podmaršálka Merkela, který, jak povědomo, zachránil v r. 1866 u Chlumu jako poručik jediné dělo baterie gröbenské. Arci- vévoda dal si Sochorem představiti podmaršálka Merkela a jím pak vyložiti situaci u Chlumu. Na dolaz arcivévodův, vystihl-li malíř obrazu dobře situaci, odvětil podmaršálek Merkel, že by nikdy nebyl tušil, že malíř může se přiblížiti skutečnosti tak, jako se to stalo na obrazu Sochorově. Arci- vévoda pobyl tři čtvrti hodiny ve výstavě a vyslovil politování, že výstava bude zavřena již v pondělí; rozloučil se s podmaršálkem Merkelem a Sochorem a řekl: »Dávno již se mně nic nelíbilo tak, jako tento úchvatně krásný obraz.« Výstava navštivena byla bezplatně a bromadné za prošlého týdne veške- rým mužstvem zdejší brigády dělostřelecké.

Baterle Bateria Sochor Bedřich Merkel Vídeň Chlum