Periodikum ALTO Viewer

1

24. listopadu 1907.

2

I. Přiloha „Národnich Listuk“

Přiloha Národnich Listuk

3

k číslu 325.

4

Strana 17.

5 article Časové otázky zahraniční politiky

Časové otázky zahraniční politiky (Francouzské studie o politice anglické a německé.) Řadu vynikajících jmen politických a publi- eistických čteme v čele knihy: »Les Questions netuelles de politique étrangére en Europe« vydané nákladem Felixe Alcana v Paříži. Je to sbírka konferencí a řečí proslovených v cyklu přednášek, uspořádaném v diplomatické seke »Spolku bývalých žáků volné školy věd politi ekých« a majícím za účel probrati nejdůležitějš otázky zahraniční politiky evropské. Známí, do- sud mladí politikové a žurnalisté z nové školy odehovanci slavného ústavu v rue Guillaume ve svých přednáškách uvedli francouzské stanovi- ske a francouzský poměr k politikám státo svropských Přednášky konaly se za prolektorátu za dírektního účastenství předních politiků. diplomatů a učenců. Objemná sbírka těchto konferencí je velm zajímavou lekturou pro každého, kdo chce míti jasný obraz o mezinárodní situaci. Patří to již k přednosti francouzských řečníků a autorů, že dovedou jssně znázorňovati a vykládati podobné problémy. Tato publikace je též důkazem velkého pokroku nynější Francie. Vidíme tu ovoce hor- hivé činnosti mladých pracovníků, kteří vyšli z školy Boutmya a Alberta Sorela s vědomím, že Francie musí poznávati cizí národy, hledsti mezi nimi sympatie a přátelstvi i studovati silu těch. s kterými by se mohla oetnouti v konfli ktu A ve skupině konferencierů » diplomatické sekce nacházíme i dobré přátely naše, kteří se věnuj studii záležitostí českých, jako zejména náš spolupracovník René Henry a dr. G. Louie Jar ay.

Alcan Sorel René Henry doktor G Louie Paříž rue Guillaume Francie Les Question netuelle jít politique étrangére en Europe

6 article

Rozvrh přednášek byl tento: Robert de Csix, redaktor v »Journal des Débats«, mluvil o politice anglické. Předsedající René Millet, francouzský vyslanec, připojil několik poznámek. O politice německé přednášel re- daktor »Tempsu«, bývalý vyslanecký sekretár André Tardlen a závěrečnou řeč prones bývalý ministr zahraničních věcí Ribot. O otázce rakousko-uherské mlu- vil Gabriel Louis-] aray, auditor státní rady a dále předsedající Francis Charme s, senáton a ředitel »Revue des Deux Mondes«. Záležitosti makedonské a balkán ské vykládal René Pivon, redaktor politiky zahrsniční v »Revne des Deux Mondes« a úvodní řeč pronesl Albert Vaudel, člen akademie trancouzské. O ruské politice přednášeli Reně Henry a Albert Leroy-Beaulie u, ředite Volné školy věd politických. V článku tomto se zatím zabývali prvními dvěma částmi konfsrenci, věnovaných politice snglické a německé. Obraz politiky anglické a jejíh systému dohod a slianci v Evropě velmni pěkne vylíčil Roberí de Caix. Anglická pol dika za braniční po době poměrnétu khduuostaTa pruntký zšchvat imperialismu a zdálo se, že vrcholem jejl bude nejmocnější expanse koloniální, avšak po té opět vrátila se k péči o rovnováhu evrop- skou, kterou vždy měli Angličané na zřeteli. Robert de Caix zabývá se politikou angli- ckou od kongresu berlinského. Tehdy Velká Britanie měla na mysli jen nebezpečí, hrozicí ji z ruského postupu v Asii, kde sledovala s roz- čilením tažení Skobelevovo do středu Asie a za- bžjení stavby železnice transkaspické. Anglie se sblížila přirozeně se státy, které zastavily Rusko po míru svatoštěpánském ve vítězném jeho po- stupu na Cařihrad. Anglie se sbližila s Něme- ckem. Trojspolek byl založen za stejným účelem.

Csix Millet Tardlen Ribot Gabriel Louis Pivon Vaudel Henry Leroy Beaulie Roberí Angličan Robert jít Caixa Evropa Velká Británie Asie Anglie Rusko Cařihrad Francis charm s Deux Monde Deux Mondes

7 article

Po r. 1880 byla sesllena tendence politiky angli- cké opirati se o středoevropské státy. Nasta rozpor o Egypt, v němž postavilo se Německo po bok Anglie proti Francii. Bismark pravili »V Egyptě jsem Angličanem!« Německo uza- vřelo s Anglii v době egyptské otázky, různé smlouvy, jimiž posilňovalo svou politiku v Africe. Italie podporovala Anglii i Némecko, poněvad Franeie byla její starou rivalkou ve Středozem- ním moři a Španělsko domnivalo se, že Anglie mu pomůže hájiti jeho nároky na Mlarok ko. Krise francouzsko-anglická se přiostřoval Ministr Henotaux mluvil ostře proti anglické politice v Africe a aféra fachodská, způsobená výpravou Marchandovou, málem by vedla ke katastrofě. Německo a Anglie byly ovládány duchem sbratření národů anglo-saských, národů silných. kteří mají čeliti národům úpadku, rage lafinské Chamberlain ještě r. 1900 v Leicestru mluvi o »teutonském« trojspolku. Ale záhy nastal obrat a velmi příkrý obrat Byl způsoben konkurenci obchodní. Anglie po- zorovala se žárlivostí a obavami ohromný roz- mach obchodu a námořnictvi německého. Parní lodstvo německé páčilo se r. 1890 na 196.000 tun a r. 1905 mělo 1,744.000 tun. To byl ovšem obrovský a znepokojující skok ku předu. Německý císař prohlásil: »Naše budouenost je na moři.« Je stále pozorovat, jak mocněse rozpíná německá energie koloniální.

Angličan Henotaux Marchandův Chamberlain Egypt Německo Anglie Francie Afrika Španělsko Leicestr

8 article

R 1902 odstupuje lord Salisbury, žák Beaconsfieldův, jenž 20 let bojoval proti Franci aby zajistil expansi britskou v Africe a uháji panství v Egyptě. Od té chvíle nasťá v nová orientace anglické politi ky R. 1902 v lednu byla ohlášena dohod tranko- italská ohledně moře středozemního Anglie se sblížila a spřátelila s Francií. Podpo- ruje loyalně její politiku v Marokku. Anglie má zájem na tom, aby Francie nebyla osamocena Po válce rusko-japonské se zvýšilo její vědomí tohoto zájmu. A tak pět let po největší kris znglo-francouzské, 4 léta pro manifestaci velm urč tých tendencí k systematickému sbližen anglonémeckému, byla utvořena francouzsko anglická »entente cordiale«. Vyslanec René Millet připojil ku před nášce Caixově několik poznámek. Zejména po ukázal na realismus anglické politiky. Vyhledává aliance, aby dosáhla svého elle. Francie by měl sledovati Anglii v politice realistické. Další přednáška znamenitého žurnalisty p André Tardiena, ředitele zahraničního od- dělení v »Tempsu«, o jehož činnosti jsme již v našem listě několikráte psali, pojednávala o politice německé. André Tardie znž věci nemecké z osobnlho dojmu. Věaovai

Beaconsfieldův Franek Millet Tardien André Tardie Salisbury Afrika Egypt Anglie Francie Maroko

9 article

vždy velkou pozornost událostem v Německu Pokládá zahraniční politiku německou za osobní politiku císaře Viléma II. Nšmecko, rostoucí ob- chodně a hospodářsky, hledající nové výboje v koloniích, hledí především k tomu, aby ubá- jilo svou mocnou posici v Evropě, jak se utvá- řila po r. 1871. Proti Francii bylo stále při- praveno. Aliance francouzsko- ruská znepokojila, ano pobouřila Německo a vzbudila ve Franci jisté naděje na odvetu. Německý císař tvářilse ke Francii velmi roztomile. Dovedl okouzlovati francouzské diplomaty a využitkoval napjet francouzsko-anglického za Fachody tou měrou, že nacionalističtí rozvášněnci proti Anglii ne- ustávali, aby Francie uzavřela s Německem spolek proti Velké Britanii.

Vilém II Německo Evropa Francie Anglie Velká Británie

10 article

Ani aféra Dreyfusova nezkalila mírumilovný poměr Francie a sousedního státu. R. 190 v Číně franconzské vojsko přijalo za mezinárod- ního velitele maršála Walderseea a císař Vilém projevil ke generálu Bounalovi potěšení nad touto confraternitou válečnou. Dva měsíce na to pro- hlásil německý kancléř, že není nikde mez Francií a Německem nějakých opravdových zá- jmových konfli ktů. Ale na konci r. 1901 mění se scěna, js- kási podrážděnost je patrná a propukne náhle. když r. 1905 německý císař objeví se před Tangerem. To znamenalo ohlášení nepřátelství Franci. V té době politika francouzská vyvinuje neobyčejnou činnost. Opírajíc se o Rusko. podnikla trojnásobnou akci zblížovací s Angli Italií a Španělskem. Delcasséova práce v tom ohledu přinesla dobré výsledky, jež působily na konferenci algecirasskou, kde diplomacie francouzská dobyla skutečných úspěchů. Německo marně se snažilo odtrhnosti Anglii od Francie, Bývalý milenec Paivin, nej- větší světák pařížský z konce let šedesátých hr. Henckel-Donnersmark přijel do Paríže ne aby oživil své veselé vzpomínky z minulýeh dob, ale aby provedl vážné poslání politické. Radil Francii, aby se rozhodla buď pro Londýn neb Berlín. Na italské sblížení s Francii patři Bülow jako na flirt a pravil tronicky, že Italie si chce jen zalančit s galantní Francií S neli- bostí pozorovali pak Němci, že se tvoří sblížen anglicko-ruské. A jak tvrdi Tardien, vznikl plán k tomuto sblížení Velké Britanie s Ruskem za konference algecirasské. Z hovorů, jež míval ruský vyslanec Cassini se sirem Arthurem Nicholsonem a sirem Donald Maeken- zie-Wallacem, »věrnymi tlumočníky názorů Eduarda VII

Dreyfusův Waldersee Vilém Bounal Franek Italia Delcasséův Paivin Henckel Donnersmark Paríž Radil Bülow Němec Cassin Nicholson Maeken Eduard Čína Francie Německo Tanger Rusko Španělsko Anglie Londýn Berlín Velká Británie Wallac

11 title

Školská hlidka.

12 article Národní školství v roce 1906.

Národní školství v roce 1906. V těchto dnech vyšla tištěná »Výroční zpráva c. k. zemské školní rady pro Čechy o stavu národního školství v království českém za rok 1906«, první to výroční zpráva nového způsobu, sdělaná na základě ministerského na- řízení ze dne 7. března 1906 č. 13.271. Ač- koliv zpráva kromě stručných poznámek, vlastně vysvětlivek ke konci připojených, dává mluviti jen suché řeči číslic, jsou její údaje nicméně s ohledem na nesmírnou důležitost národníh školství v našem živolé národním a kulturním tak zajímavy, že neváháme je sděliti co nej- rychleji s veřejností, poukazujíce při tom na některé význačné momenty. Předem buď připo- menuto, že rozhodným dnem pro veškeré číselné údaje zprávy jest 31. prosinec 1906. a že zpráva sestavena jest podle jednotlivých školních okresů, jichž jest celkem 117 a to 65 českých a 52 německých; vyšší počst okresů školních proti politickým založen jest v tom, že 17 polit. okresů (Brod Něm., Brou- mov, Budějovice Čes., Domažlice, Dvůr Králo vé.

Čes Čechy Německo Domažlice národní školství v království Broumov

13 article

Hradec Králové, Klatovy, Kralovice, Krumlov Český, Lanškroun, Litomyšl, Polička, Praha, Prachatice, Sušice, Trutnov a Žamberk) jes rozděleno na dva školní, český a německý v Liberci jsou rovněž dva okresy, město venkov. Rovněž jest na místě uvědomiti předem, že poměr české a německé národnosti dle výsledků posledního úřadního sčítání z roku 1900 činí 62 68 proc. : 37.26 proc.; během následujících řádků budeme tento klíč několi- kráte potřebovati. Kardinální chybou zprávy jest, že až na několik výjimek vykazuje své cifry a údaje nikoliv podle vyučovacího jazyka škol, nýbrž podle okresů, v nichž školy jsou, tak že jen příbližně a z hruba lze tu pokládati školy v českých okresích za české a v německýeh za německé. Přesnost zprávy tím ovšem trpt nesmírně, kalkulace ze zprávy čerpaná opoušt půdu rešlní a uchyluje se ku pravděpodobno ti.

Hradec Králové Klatovy Kralovice Krumlov Lanškroun Litomyšl Praha Prachatice Sušice Trutnov Žamberk Liberec

14 article

Veškerých veřejných škol obecných je v Če chách 5420 (v českých okresích 3131, v něme- ckých 2289); školy ty mají 17.398 třid (10.390 + 7008), chlapeckých škol jest 350 (204 +- 1 46). divčích 324 (192+ 132), smíšených 4746 (2735 + 2011). Dle vyučovacího jazyka jest 3147 českých a 2273 německých škol; v českých okresích jest 25 škol německých, v německých okresích 41 če- ských; percentuálně vyjádřeno, jest z celého po- čtu veřejných škol obecných 58 08 procent če- ských, 41 94 procenta německých, čili jest česká národnost v nevýhodě o 4. 62 procenta, to jest o 250 škol. Zajímavo jest, že v německých okresích jes poměrně více jednotřídek (614 proti 476), za t v českých více škol pětitřídních (651 proti 417) Školních expositur mají více německé okresy (89 proti 84), rovněž i přespolních stanic škol ních (11 proti 5). V německých okresích jest na 58 školáeh půldenní vyučování (v českých na 2), na 32 sko- lách učí se tam částečně půl dne, částečně celo- denně (v českých na 4). Měšťanských škol v Čechách pro chlapee jest 330 (české okresy 201, německé 129), pr dívky 237 (142 + 95) s 2067 třídami; dle vy- učovacího jazyka jest 342 českých a 225 ně- meckých (60 procent: 40 procent), německé mě šťanské školy v českých okresích jsou 4, české v německých 3. Nově bylo otevřeno běhen r. 1906 v českých okresích 30 škol obecných a 19 měšťanských, v německých 15 obecných a 13 měšťanských; neuzavřena v českých okre- sích ani jediná, v německých jedna měšťanská zrušena rozdělením na dvě samostatné, 3 obecné zrušeny proměnou v jině, takže vlastně v těchto ořipadech o vlastním zavření škol miuviti nelze.

Čechy chy 5420 + 7008 +1 46 smíšený 4746 pr dívka 237

15 article

Němčině jako nezávaznému předmětu učilo se toho roku na 330 měšť. a 586 obee- ných školách českých; češtině na 58 měšť. 79 obecných německých. Mimo to na 306 měšt. šk. (165 v českých a 141 v německých okre- sích) učilo se jazyku francouzskému, na (0 + 5) angličině, na 43 (9 + 34) těsnopisu atd. Větší snaha německých škol a dětí o stu- dium cizích řeči byla by nápadná, kdyby na druhé straně nebyla stlačována tou okolností, ž na poměrně malém počtu německých měšťan ských škol se vynčuje druhému jazyku zem skému, což dává žactvu více času k učení s cizím fečem. V českých okresích vyučuje se na 287 školách pracem ve školní zahradě, ač ji má 2951 škol mimo 750 hospodářských poli po- kusných; v německých okresích při 2105 škol- ních zahradách a 271 pokusných polích vy- učuje se pracem v nich na 1698 školách. Pomocné třídy jsou v českých okre- sích 3 (vesměs pro děti slabomyslné), v něme- ckých žádná. Pozoruhodno a pro české okresy čestno jest, že 274 školy (proti 45 v německých) maj své školní lékaře a 61 (proti 10) vlastní školn kuchyně; 14 škol tu (proti 3) má školní spo řitelny. Počet hospodářských kurst pokračovacích, spojených se školami ná- rodními, jest v českých okresích 89, v něme- ckých 24; jednoročních učebných kursů (t. zv. IV. tříd) při měšť školách mají obojí okresy po 17; mateřských škol vykazují české okresy 9e (s 237 pěstounkami, 4340 chlapci a 4576 děv- čátky), německé 224 (441, 6179, 6826); zato opatroven české okresy čítají 113 (235, 4688. 5110), německé 52 (109, 1764, 1945): celkem jest dle toho o děti školou ještě nepovinné tě- mito ústavy lépe postaráno v okrosích něme- ckých.

16 article

HřIšť jest v českých okresích 697 (v ně- meckých 185), dětských útulen a zaměstnáva- cích ústavů 51 (12), dětských ohříváren 5 (3). ferialních kolonil 17 (18), polévkových ústavů 1024 (758), vánočních nadilek 1007 (882). Po- lévkových ústavů ubývá dle připojených pozná- mek proto, jelikož opatřování životních potřeh pro ně v chudších krajích spojeno jest s vel- kými obtížemi. Soukromých škol měšťanský ch jest 20 (s právem veřej. 16, bez něho 4) a to v českých okresích 9 (8 + 1), v němeekých 11 (8 + 3). až na 2 případy chlapeckých ve- směs pro divky; s českou vyučovací řečí jest jen 7, s německou 13. Obecných škoo soukromých jest 213 s 522 třídami (s pr. veř. 155, bez něho 58) a to v českých okresích 102 (67 + 35), v německých 111 (88 + 23); školy ty jsou většinou smíšené. Soukromých škol obecných s českou řečí vyučovací jest 111 (87 + 24), s německou 101 (68 + 33), jedna česko-německá; v českých okresích jest něme- ckých soukromých škol 38, v německých jest českých škol 48. Nejzajímavější kapitola jedná o školn mládeži. Počet dětí školou povinnýcb roku 1906 činil v Čechách 1,123 013 a to 561,326 chlapců a 561 687 děvčat; na české okresy připadá děti 684.893 (343.102 + 341. 591) na německé 438 320 (218.224 +. 220 096). Z těchto dětí navštěvovalo veřejné národní školy 1,082 318 (989.736 obecné, 92.582 mě- šťanské); české okresy mají těchto dětí 605. 58 + 58749, německé okresy 384154 + 33 833 Na jednu školní siň připadalo v česlých okre sích průměrně 58 děti, v německých 55. Nej- větší počet děti na třídu má Kladensko (70 z českých a Ašsko (64) z německých okresů nejmenší Královédvorsko (čes.; 50) a Dubsk (něm.; 42).

Čechy Kladensko národní škola 1,082 318 87 + 24 Dubsk

17 article

Ostatní z dětí, školou povinných, zde ne- vykázané, navštěvovaly školy soukromé (měšt 1813, obecné 20 361), vyšší a odborně (13 820 a to 12 603 chlapců a 1217 dívek), vyučují se doma (876), zůstávají pro těžké tělesné nebo duševní vady bez vyučování (3670; mezi nimi jest dětí hluchoněmých 397, slepých 88, slabo- myslných 1409, zmrzačených 1776). Normálně vyvinutých dět, které přes to zůstaly bez vy učování, bylo jen 155. Zajímavo v této partii jest, že do snu- kromých škol chodí v českých okresích 8258 dětí, v německých 13.916, což zřejmě padá n konto soukromých škol menšinových v německé části království. Vedle dětí, které dle svého zákonného stár jsou žáky veřejných škol národních, navštěvuje je 12 675 děti ve věku školou ještě nepovinném, 7146 po vypršení věku školou zavazujícíh dobrovolně a 95 pro nevydání propouštěcího vy- svědčení, tak že úbrnný počet mládeže, školy ty skutečně navštěvujíci, jest 1,102 234 (550.773 chlapců a 551 461 děvčat) Z těchto dětl byl na školách s českou vyučovací řečí 683.561, s německou 418.673 (v českých okresích 670 258 + 7536), v německých 13 303 411.137), čili navštěvovalo české školy 62 019 a německé 37 99% z děti těch. Proti poměru obou národnosti v zemi jest to pro českou ztráta 0 664% čili 7319 dětí. Ve skutečnosti se ztrácí děti mnohem vice, nebo mateřskou řeč žáků tato stat- stika nazjištuje a jest známo, jaké množství děti českých navštěvuje německé školy. Z dětí do školy docházejících učilo se dru- hému zemskému jazyku jako nezávaznému před- mětu v českých okresích 122.730, v německých 14 634; tělocviku se zúčastnilo 354. 910 žáků 22 653 musí konati denně do školy cestu více než 4 km. dlouhou.

km

18 article

Všeobecné úlevy školní návštěvy zavedeny byly v četných okresích na 81 škole, v něme- ckých na 410 a požívalo jich 2230 +. 7766 déti ; 58.564 děti v českých a 16.696 v něme- ckých okresích mělo úlevy speciální. Trestů z zameškání školy rodičům uloženo v českýeh okresích 29.826, v německých jen 11.951 z toho 3/2 bylo odbyto vězením, ostatek poku- tami, které vynesly 49. 678 K. V 70 případec bylo proti nedbalým rodičům dožádáno opa- trovnického soudu o odpomoc. Konečně přicházíme k rubrice o učitelstvu, kde však postrádáme jeho roztři dění dle vy- učovacího jazyka škol, na kterých působí. Uči- telstva na veřejných měšťanských školách bylo 2820 (2117 = 75.19 mužů, 703 = 24 9 zen), na obecných 17.469 (14.584 = 83.5% — 2885 = 16 59); v poměru k německým vy kazují české okresy na měsťanských školách více učitelstva náležitě zkoušeného (1579 : 949 resp. na obecných školách více učitelů se zkou škou pro školy měšťanské (392: 146) Bez pře- depsané způsobilosti bylo 115 osob, většinou přechodně.

19 article

Učitelů náboženství, uslanovených školním úřady, bylo 134, ustanovených církvemi 3736 Na 1127 školách jest vyučování náboženstv obstaráváno učiteli světskými. Industriálnie učitelek 3396, z toho bez zákonné způsobilost 27; výkaz o tom, které z nich jsou deflnitivní a které za odměnu, bohužel schazí. Z d-finitiv- ních učitelských míst jest 1441 neob sazen definitivně, buď že jsou zastávána jinak, neb že obsszovací fízení nebylo v čas sbírání stati stiky provedeno. Na jednu učitelskou sílu — nehledě k uč- telům náboženství a k industriálkám — připadá v českých okresích 56, v německých 52 děl do školy chodicích; nejvíce na Kladensku (68 příp v Ašsku (61), nejméně na Královédvorsku (50) příp. na Dubsku (42) Na soukromých skolách jest učitelstva 894, z toho 388 mužů; převahu žen vysvětlu- jeme zde četnými konfesionálními školami kde jest vyučování obstaráváno členkami kon gregaci. Potud mluví čísla; k ocenění výsledků p stránce kulturní a národnostní přistoupíme jindy.

Kladensko Ašsko Královédvorsko Dubsko

22 article Denní oznamovatel.

Denní oznamovatel. na neděli, 24. listopadu Den od začátku roku 329. do konce roku 38. Východ slunce o 7. hod. 28 min. ráno, západ slunce o 4. hod. 5 min. odpol. — Vy chod měsíce o 7. hod. 42 min. več, zapad měsíce o 11. hod. 14 min. ráno. Katolíků svátky: Jana a Cr. Evangeliků : Protasa. Pravoslavných (11.): Viktora. Na ponděli, 25. listopadu. Den od začátku roku 329. do konce roku 37. Východ slunce o 7. hod. 29 mi ráno, západ slunce o 4. hod. 5 min. odpol. — Vy chod měsíce o 8. hod. 40 min. več., západ měsíce o 11. hod. 54 min. ráno Katolíků svátky: Kateřiny Evangelíků: Kateřiny. Pravoslavných (12.): Jana alm

Jan Viktor Kateřina

24 article

V odporném případu Milana Fučíka, jenž konečně sám doznává, co dříve zapíral, že byl — radikál, Sokol! — spolupracovníkem klerikálního Týdne, rádi by jeho pomahači za- vedli debatu stranou, aby se zdálo, že Milan Fučik neprovedl nic jiného, než že psal ne- příznivě o mě zemřelé ženě, a za to že je te stíhán. Milan Fučík opovážil se včera dokonce dovolávat se už docela po jezovitsku její světlé památky proti svým stihatelům — a za to je musím zakřiknouti co nejrozhodněji, nebot člověk jeho mravní kvalifikace a jeho špatného svědomí neměl by jména Hany Kvapilové ani vyslovit! Vždyť Milan Fučik dal se loni na jmouti, aby psal neslušným, urážejícím způ sobem do Týdne o mé ženě — rány jeho byly z těch bolestí, o nichž nepochybuji, že uspíšily smrtelný postup její nemoci — a když jsem, tuše jeho autorství, se ho na to zeptal, za- lhal všechno způsobem nejnesty- datějším a pak ještě na valné hromadě Máje proti vydavateli Týdne po měm boku po- stupoval. Toťta svrchovaná nemr av- nost, které se dopustil — a odn neočistí ho žádný »čestný soud«, byť si jich třeba ještě deset sám sestavil a mazaným otázkami je dirigoval. V Praze, 23. listopadu 1907

Fučík Kvapil Praha Sokol

26 article Poděkování-

Poděkování- Podepsaní dovolují si tímto jménem Spolku pro zasazení pamětní desky J. Vojtu-Slukovovi projeviti slavné správní radě lidového divadla »Úranie« své nejsrdečnější díky za uspořádání slavnostního před stavení ve prospěch pamětní desky Slukovovy. Jsme neskonale vděční za příkladnou ochotu a blabovůli. s jakou slavná správní rada vycházela vždy vstříc spolku výše jmenovanému. Také váženým členům divadelním platí náš vroueí dík za ochotu, se kterou se uvolili ke zmíněnému představení zváti, aby zdar vačera byl předem za- jištěn. Výtěžek 400 K, který spolku našemu odveden, jest ovocem lásky a úcty slavné správní rady P. T. členstva ke svému zvěčnělému řediteli, což s radostí kvitujeme. Svoje díky spojujeme s uctivou prosbou, aby dosavadní vzácná přízeň byla spolk našemu věnována do té doby, dokud svého účelu nedosáhne. Za Spolek pro zasazení pamětní desky J. Vojtu-Slukovovi V. Kliment. člen opery Národního divadla jako předseda. IogC M. Dvořák, jednatel.

J Vojta Slukov Úranie Slukovův J Vojta Slukov M Dvořák rada lidový divadlo národní divadlo

30 article Jeden svazek v plátně váz. K 3.

Jeden svazek v plátně váz. K 3. Svazek 1. Katechismus orchestrace. (Návo k instrumentování.) Dr. Riemann—dr. Hofe — 2. Katechismus déjin hudby. Dil I. Dějiny hudebních nástrojů a dějiny osnov tónovýci a notace. Dr. Riemann—dr. Borecký — 3a. Katechismus dějin hudby. Díl II. Dějiny tónových forem. Dr. Riemanu—dr. Boreck — 3b. Dějiny české hudby od dra. Boreckého — 4. Katechismus budby. (Všeobezná nauka o hudbě.) Dr Remann—Boleška — 5. Katechismus hry klavírní. Dr. Riemanu— Boleška. 22266 — 6. Katechi mus hudebních ná strojů. Dr. Rie mann— Boleška. — 7. Katecbismus zpěvu. S dodatkem: O č- ské výslovnosti a deklamaci. Danenberg— Piskáček — 8. Katech. taktování a dirigování. Schroeder— Rektorys Těchto O svazku stojí 7 korun, kdo zašle do 15. prosince v hotovosti předem obnos 2O Kor. a 72 baléřů na po- štovné kterémukoli knihkupci, obdrži všech 9 katechismů franko

doktor Riemann Hof Borecká Rieman Boreck Borecký Remann Boleška Piskáček Schroeder Rektorys Dila I

40 article

1. za 3 koruny 12.70 40. za 3 koruny 12.86 2. za 3 koruny 12.44 41. za 3 koruny 11.00 3. za 3 koruny 12.6 42. za 3 koruny 12.96 4. za 3 koruny 12 p 43. za 3 koruny 12.70 5. za 3 koruny 12.4 44. za 8 koruny 12.16 6. za 3 koruny 12.54 45. za 3 koruny 7 za 3 koruny 13.40 46. za 3 koruny 11.22 8. za 3 koruny 47. za 3 koruny 11.62 9. za 3 koruny 48. za 3 koruny 13.20 10. za 8 koruny 12.76

45

42 article

49. za 3 koruny 13.70 11. za 3 koruny 12.84 12.80 12. za 3 koruny 12.90 51. za 3 koruny 15.32 13 za 3 koruny 12. 50 14. za 3 koruny 12.34 52. za 5 korun 15. za 8 koruny 12.96 53. za 5 korun 16. za 3 koruny 12.70 51. za 5 korun 17. za 3 koruny 55, za 5 korun 13.58 18. za S koruny 12 82 56. za 5 korun 19. za 3 koruny 57. za 5 korun 20. za 3 koruny 12 46 58. za 5 korun 21. za 3 koruny 12.48 59. za 5 korun 22. za 3 koruny 13 76 60. za 5 korun 23, za 3 koruny 13.56 61. za 5 korun 14 09 24. za 3 koruny 25. za 3 koruny 13.40 62. za 10 korun 45.90 26. za 3 koruny 13 26 63. za 10 korun 27. za 3 koruny 13.40 64. za 10 korun 45.20 28. za 3 koruny 13.66 65. za 10 korun 46.12 29. za 3 koruny 66. za 10 korun 45.14 30. za 3 koruny 13.88 46.08 67. za 10 korun 81. za 3 koruny 13.34 68. za 10 korun 45.94 32. za 3 koruny 12 60 69. za 10 korun 45.68 33. za 3 koruny 12.54 70. za 10 korun 45.82 34. za 3 koruny 13 46 71. za 10 korun 45.78 35. za 3 koruiny 13.4 72. za 10 korun 46.60 36 za 3 koruny 12 98 73. za 10 korun 46.84 37. za 3 koruny 12.84 74. za 10 korun 47.— 38. za 3 koruny 18 20 75. za 10 korun 45.40 39 za 3 koruny 12 84 76. za 10 korun 45.6

64 68

44 article

Jmena autorů domácích jako Adámek, Beneš, dr Fořt, dr. E Grégr, Havlíček, dr. Herben, dr. Herola. Hořica, dr. Kaizl, Klement, Kramoliš, R. Kronbaner Larina, Machar, prof. Masaryk, T. Nováková, dr. Pacák. V. Pittnerová, Sumín, dr. Škarda, Šlejhar. dr. Viškov- ský, J. Vrchlický, z cizích pak jmena jako Čechov, D - stojevski, Dumas, Gorkij, Victor Hugo, Korsakom Laurie, Lejkin, bratří Margueritté, Nemirovič Dančenko Sienkiewicz, Zola atd. atd. jsou nejlepší m doporučením Skupiny tyto prodáváme jen, pokud zásoba vytříděných knih stačí, pouze za hotov za předem zaslaný obnos. Při zásilkách n venkov dlužno zaslati zároveň s obnosem na knihy ješté 20 h na nákladní list a balně. Skupiny knih expedujeme jen dle vy- daného námi prospektu a nemůžeme naprosto na nějakou záměnu jednotli- vých knih z jedné skupiny do druh přistoupiti. V zájmu kupujícího jest, aby pro případ vyprodání jednotlivých skupin učinil podmíněnou objednávku n více skupin. Knihý lze objednati též u každého řád- 22285 ného českého knihkupc Podrobný seznam knih v skupinách výše uvede- ných zašleme každému na požádání zdarma

Adámek Beneš Fořt doktor E Grégr Havlíček Herben Herola Hořica Kaizl Klement Kramoliš R Kronbaner Larin Machar profesor Masaryk T Nováková Pacák V Pittnerová Sumín Škarda Šlejhar Viškov J Vrchlický Čechov D stojevski Dumas Gorkij Hugo Laurie Lejkin Margueritta Nemirovič Dančenko Sienkiewicz Zola