1
masthead
9. listopadu 1913. číslo 308.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
stva a Slovanstva; česká politika prý až dosud jen
sekundovala Němcům, atd.
Za nár. socialisty promluvil p. Šmejkal. By
aspoň formálně lepší p. Dyka. Devisa jeho řeči
byla: za vše špatné u nás mohou jen a jen Mla-
dočeši (kdosi zvolal ironicky: „i za to, když prší
Překvapoval posluchačstvo asi takto: národní so-
ciálové nejsou prý stranou mandátovou, chtějí prý
se smiřovat, ale na zemském sněmu, o jehož dělno-
sti ovšem nepověděl nic. Zle se pouštěl d
agrární strany: ona prý zavinila s drem. Kra-
mářem komisi a posl. Švehla prý se chtěl stát
slavným, atd.
Na to promluvil, uvítán bouřlivým potleskem.
místní naší organisací pozvaný řečník p. Jos. St.
Hevera, redaktor „Nár. Listů“ z Prahy, kter
navázal svou řeč na stesk realistického řečníka, ž
upadá zájem o veřejné věci, a dokumentoval na
psaní tisku radikálního a na řečích řečníků opo-
sičních, že není divu, utiká-li kde kdo z politiky.
Němec
Šmejkal
Dyk
Švehla
St . Hevera
Praha
5
article
Naši odpůrci nesmějí se divit, že když usilovali vy-
štvati z české politiky dra. Kramáře, že naše stra-
na jako železná hradba se postavila za dra. Krama-
ře i z důvodů osobních i věcných, když vývoj poli-
tických věcí dal úplně za pravdu jeho správnému
stanovisku.
Přešed pak na vlastní thema programu schůze.
vytkl, že řeči předřečníků vybijely se v remi-
niscencích a v kritice, leč, bohužel, žádný z nich
nepověděl to hlavní, oč přece se dnes mu-
sí jednat českému člověku: jak zaři-
dit postup české politiky, aby absolu-
tism v Čechách co nejdřive beze ško-
dy zmizel a abychom se dostali opě
k samosprávě, k dělnému sněmu a zem-
skému výboru. Řečník národně-sociální sice
vykládal známou nár. sociální formuli: nové volby.
svolání sněmu a v něm uzákonění všeobecného
práva hlasovacího. Tato cesta však je naprosto
neschůdná. Neboť kdyby vláda i vyhověla těm-
topožadavkům — jako že nevyhoví — Němci ne-
připusti projednání žádné volební opravy, na-
tož takové, která by zaváděla všeobecné, rovné
právo hlasovací, z důvodů nacionálně-politických.
Němec
Čechy
6
article
Při té příležitosti rozvinul řečník pohled na zemské
zřízení, dovodil, že ko změně volebního řádu zem-
ského je potřebí dvoutřetinové vělšiny, které bez
velkostatkářů nemáme, a že tudíž, poněvadž i vel-
kostatkáři z důvodů sebezachování jsou rovněž
odpůrci všeobecného rovného práva hlasovacího.
nutno zatim se domáhati cíle dosažitelnějšího: zří-
zení čtvrté kurie sněmovní, čistě děl-
nické.
Druhou cestu naznačujeme my: je to cesta
česko-německé dohody a přítomnost dala
nám už hojnou satisfakci, neboť agrárníci, ba už
i realisté prohlašují, že je nutno smiřovačky obe-
slati. My se nevnucujeme Němcům, ale jsme pře-
svědčeni, že jen vyrovnáním může býti zjednán
pořádek, jenž je naprosto nutný. Z absolutismu
vždy těžili a budou těžiti Němci. Času mnoho ne-
zbývá: vždyť přece musíme hledět, aby komisariát
stal se zbytečným a aby znova zavládly ústavní
poměry; živnostnictvo očekává netrpělivě podpůr-
nou zemskou živnostenskou akci a zřízení zemské
rady živnostenské; učitelé právem sahají ku pro-
středkům posledním, aby přivodili oprávněné zlep-
šení svého neutěšeného hmotného a právního stavu.
Němec
7
article
Abychom dospěli k opravdové demokratisaci
státu, nestačí pečovati jen o zavedení všeobecného
hlasovacího práva do sněmu a do komun, nýbrž
třeba zavésti demokracii v celé exekutivě, třeba
starati se o to, aby parlament byl dělným. Dokud
se nedohodneme s Němci, nebude schůdnou cesta
k demokracii v Rakousku.
U nás bohudíky jsme už dost vyléčeni z hurrá“
politiky; odstoupili od ní Staročeši i my Mlado-
češi. Jsme proti radikalismu, pokud je zásadní
jednostranný i proto, že nechce do smiřovaček
tam, kde se jedná o budoucnost celého národa, a
protože naši radikálově mluví jen to, co se libe
uším, ale od zodpovědné politiky všude ulikají
nemajíce odvahy, aby za ni nesli spoluzodpověd-
Ano, naše strana mladočeská je — chcete-li
— i vládní, ale jen potud, že chce prá-
vě, aby národ náš také měl podilu na
vládě vlastního státu. Strana naše dělá
politiku, je-li třeba, i „drobečkovou“ a je šťastna.
může-li třebas malými kroky, ale důsledně a jistě
pozvedati národ náš vždy blíže k jeho konečnému
ideálu. My ostatně nejsme pro nynější vládu bez-
podmínečně, nýbrž pro politiku volné ruky, která
říditi se bude dle činů této vlády.
Němec
Mlada
Rakousko
8
article
Ostatně náš radikalism prožívá už svou krisi,
posl. Klofáč v neděli mluvil o tom, že radikalismus
má jiti všude, nejen na ulici, ale také do komisí a
právě všude tam, kde se pracuje a o národě jedná.
My jsme po měsíce hlásali nutnost jíti do smiřo-
vaček, bylo nám to však vykládáno za slabost.
Dnes časy se změnily a na konec asi všechny strany
půjdou tam, kam my jsme ukazovali cestu. Ne poli-
tika posilivní, nýbrž zrovna česká radi-
kální politika stojí dnes před zkou-
škou politické zralosti. (Souhlas.)
V druhé části své řeči vyložil řečník přesvěd-
čivě, že naši poslanci rozhodně jsou pro nejrychlejší
projednání malého plánu finančníhoa
sice proto, že zemským financím se z něho dostane
podstatného údělu, dále že jeho výtěžku v Čechách
má býti použito k nezbytné již úpravě platu
učitelských a z výtěžku celého plánu finaně-
ního úhrada na úpravu platů státních úřadníků a
nost.
Klofáč
Čechy
9
article
zřízenců. Všechny české strany slibovaly státnímu
úřadnictvu, zřízenectvu a v Čechách učitelstvu.
Dnes však vidíme, že jediná strana mlado-
česká stoji otevřeně a upřímně za tč-
mito sliby, kdežto strany ostatní podrývaji
půdu finančnímu plánu z pohnutek zásadně poli-
tických.
Konečna vyjasnil i otázku jednotného
klubu českého, kterého je potřeba pro ve-
škeré politické eventuality. Nejen tudíž pro opo-
zici, nýbrž i politiku volné ruky, nejvíce však pro
eventualitu, že by česká delegace vstoupila do
kombinace vládní. A klub na podkladě principu
majority při zachování individualit jednotlivýtch
klubů. Řečník osobně je toho náhledu, že takový
klub je věci daleké budoucnosti, poněvadž český
radikalism není ještě pro politiku zodpovědnosti.
kterou on podmiňuje, dosti zralý. Proto bylo by
snad lépe, kdyby se pomýšlelo na zjednodu-
šení strannického problému českého
tak, aby příbuzné živly se shodly, po případě slou-
čily v jednu organisací. Řečník soudí, že tři strany
radikální by mohly utvořiti stranu jedinou; roz-
hodně však k nim dle minulosti a programu ne-
počilá stranu pokrokovou, která má více
společných zájmů se stranou svobodomyslnou.
Čechy
10
article
Dnes ovšem ocitla se na půdě politiky radikální.
čímž se každá kombinace už předem vylučuje.
To je hlavní obsah řeči p. red. Hevery, která
zanechala hluboký dojem. Po této řeči odehrál se
skutečný řečnický turnaj: s obsahem řeči našeho
řečníka polemisovali všichni tři řečníci stran opo-
sičních, jimž za naši stranu opět zevrubně odpově-
děli pp. prof. dr. Matoušek, red. Hevera a
účetní Jíra.
Když tento poslední jal se předčítati reso-
luci, která tlumočila zvláště přání, aby se če-
ské strany zúčastnily co nejvydat-
něji smiřovacího jednání, byl radikál-
ními pořadateli schůze dán pokyn, aby přečtení
schválení resoluce naší bylo zmařeno. Tu zejména
personál z lovárny p. Oty Kretschmera spustil pu-
stou vřavu, že resoluce ze nesmí čísti a odhlaso-
vati. Na to bylo odpověděno všeobecným, nelíče-
ným odporem obrovské mladočeské převahy po-
sluchačstva. Pan předsedající dr. Matys marn
tišil bouři, až posléze vládní zástupce dr. Rejzek
schůzi před jednou hodinou s půlnoci rozpustil.
Zasáhnutí orgánu c. k. vlády se radikálové tak n
báli, jako mla dočeské resolu c e.
Hevera
profesor
doktor
Matoušek
Jíra
Kretschmer
Matys
Rejzek
c e
11
title
Politický přehled.
13
article
„Neue Fr. Presse“ kárá Němce z vyrovnac
resistence protí kn. Thunoví.
„Neue Fr. Presse“ kárá Němce z vyrovnac
resistence protí kn. Thunoví.
Ve včerejší úvodní stati, v níž se zabývá
možností, řešiti parlamentní svízele „paten-
tem““ a promlouvá o tom, že by vláda mohla
ústupky, jež si Češí a Němci prý z bázně před
voliči navzájem učiniti nechtějí, vnutiti zemi
takovým či jinakým způsobem, pronáší „N.
Fr. Presse“ mezi jiným tato památná slova
na adresu německých vůdců z Čech:
„Vyhraditi knížeti Thunovi, s nímž nechtěii
dlíti v téže komnatě, největší vliv tam, kde se má
rozhodovati o nacionálním životě Němců, a tak se
zbaviti veškeré možnosti, aby omezili vůli protiv-
níkovu při opatřeních tak dalekosáhlých, to ne-
znamená, že by poslanci svalili se
sebe zodpovědnost, nýbrž znamená
to ji zdvojnásobiti a ztrojnásobiti.
Neboť patent, kterému bude kmotrem kníže Thun.
nemůže dopadnouti pro Němce tak příznivě, a by
se nespokojenost lidu neobrátila
proti těm zástupcům, kteří sotva za-
krývají, že ponechávají mu všechnu
vůli. Zkušenosti mnoha desitiletí nedopouštěii
ani výmluvu, že nacionální uspokojení dosaženo
býti musí sna útraty ústavy. Čechové, chovají se
tichounce, a ti klamali se mnohem méně často než
Němci. Konec by mohl dopadnouti tak, že by ústa-
va a práva německého lidu mohla býti postižena
neléčitelnými pohromami, a že by vzrůstající hněv
obrátil se proti těm, kdož patentu v Praze a v
Lvově nechtějí zatarasili cestu.
Neue
Němec
Thun
Čecho
Francie . Presse
Čechy
Praha
Lvov
14
article
Tato slova vůdčího německo-pokrokové-
ho listu jsou tím památnější, že to bylav
první řadě „N. Fr. Presse“ sama, která ve
štvaní proti účastenství místodržitele král
Českého na konferencích provozovala vý-
střednosti, vedle nichž mizí i žhavá nenávist
pražské „Bohemie“ a „Nordböhm. Tagblattu“
proti knížeti Thunovi. Byla to hlavně její
suggesce, která německou deputaci, fascino-
vanou Schreinerem, přiměla k jejímu vystou-
pení v předsednictvu ministerstva, kteréž ne-
bylo ani taktní, ani kenečně taktické, jak do-
kazuje táž „N. Fr. Presse“ včera. Proti upu-
štění od nejkrajnějšího odporu proti knížeíi
Thunovi řádí nýřanský dr. Perko v německých
krajinských listech, v nichž nejnovějším svým
článkem dovozuje, že Němci nepřejí si oktro-
Thun
Schreiner
doktor
Perka
Němec
Bohemia
15
article
je, ale nebojí se ho. Ze všech sil prý musí
k tomu pracovati, aby před rozhodným činem
vláda Thun-Stürgkhova ustoupila systému
Němcům přátelskému. Za všech okolností musí
prý Němci zabrániti, aby se kníže Thun ne-
stal kmotrem velkého oktroje, pročež nesm
býti v polním tažení proti němu odtroubeno
Pan dr. Perko by nebyl hloupý, ale je naivní
a vypouští ze svých fanfár jednu možnost —
že by „rozhodný čin“ mohl předcházeti od
stoupeni vlády „Thun-Stürgkhovy“.
Thun
Stürgkhův
Němec
doktor
Perka
16
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
17
article
Uherské reformy.
Uherské reformy.
Hr. Tisza, jenž 4. června m. r. „zreformo-
val“ uherskou ústavu, když bez debaty a bez
hlasování dal nový branný zákon v uherské
poslanecké sněmovně prohlásiti za přijatý.
„reformuje“ od té doby ostatní uherské svo-
body. Loni zreformoval volební právo tak, že
dnes již každá kandidatura závisí od schvá-
lení politické zprávy; „zreformoval“ sněmov-
ní jednací řád, že nedotknutelnost poslanců
vydal na milost parlamentní stráže a každého
nepříjemného oposičního poslance může uml-
četi vyloučením ze sněmu; „zreformoval“
shromažďovací právo, učiniv je úplně odvis-
lým od libovůle stoličných úřadů, jimž nad to
novým zákonem o tulácích dal možnost vypu-
diti ze země každého, kdo se nelíbí uherské
vládě. Nyní došla řada na „reformu“ porot-
ních soudů a tiskového zákona. Nový zákon
o porotách, jenž byl v pátek odhlasován
v druhém čtení a v úterý bude schválen i v
třetím čtení, činí nález poroty úplně ilusor-
ným, poněvadž ponechává nejvyššímu soudu
právo porotní výrok zrušiti. Nový tisko vý
zákon, jenž bude příští týden v poslanecké
sněmovně projednán a přijat, umlčí oposiční
tisk. Dle vládní osnovy politickým úřadům
dostane se práva zbaviti každý nemilý časo-
pis kolportáže, stíhati je peněžitými pokutami
pod jménem náhrady za škody, způsobené ne-
pravdivými zprávami, a zavésti preventivní
censuru. Mimo to má se zvýšití novinářská
kauce, která stihne zvláště těžce menší nema-
ďarské časopisy a některým vůbec znemožn
vydávání.
Tisza
Hradec
poslanecký sněmovna
18
article
V době, kdy v Chorvatsku je zrušena
ústavnost, kdy srbská církevní autonomie je
zastavena, kdy v Rěce vládne královský ko-
misař, byl aspoň v Uhrách ještě jakýsi stín
ústavnosti. Až hr. Tisza provede všechny své
„reformy“, promění se i Úhry v doménu šlech-
tické oligarchie, proti jejíž zvůli nebude za-
stání ani v časopisech, ani na schůzích, ani u
soudů, ani v parlamentě. Tak daleko dovedli
Uhry dědici Deákovi za 45 let dualismu.
Uher
Deák
Chorvatsko
Uhry
Tisza
19
article
O bosenský sněm.
O bosenský sněm.
Ve Vídni počaly opět konference ministra
ryt. Biliňského s bosenským náčelníkem
gener. Potiorkem, zástupcem Chorvatů.
drem. Mandičem, zástupcem mohamedánů
Šerifem Arnautovičem a s drem. Dimo-
vičem, Srbem, který podal min. Bíliňskému
návrh, jak by se bosenský sněm mohl učiniti
dělným.
Dr. Dimovič, který stojí nyní mimo vše-
chny tři bosenské srbské frakce, vysvětlil své
názory o dělnosti bosenského sněmu tyto dni
v záhřebském „Pokretu“. Když Bosna dostala
sněm, nadál se, že podobně jako v Chorvatsku
spojí se i v Bosně Chorvaté se Srby ke, spo-
lečné práci. Ale zmýlil se. V Bosně panují
ještě středověké poměry, kdy lidé se nedělil
a nespojovali dle národnosti, nýbrž dle nábo-
ženského vyznání. Vyznání rozhoduje v Bosně
dosud nejen při sněmovních volbách, nýbrž
ve spolcích, dokonce i ve spolcích hospodář-
ských a sportovních. Z počátku se zdálo ve
sněmě, že Chorvaté a Srbové budou postupo-
vati společně. Šlo o to, aby se jich národní po-
spolitost vyjádřila také společným názvem
Učiněn návrh, aby se prohlásily za úplně
rovnoprávné jazyky srbský a chorvatský, cy-
rillice a latinka. Ale jednání se rozbilo o spor.
má-li se říci, že jsou rovnoprávny cyrillicea
latinka, nebo cyrillice pak latinka.
Když to nešlo se Srby. Chorvaté se spo-
jili s mohamedány. Část umírněných Srbů vi-
děla v tom škodu srbského národa a hledala
Chorvat
Mandič
Arnautovič
Srb
doktor
Dimovič
Srba
Vídeň
Bosna
Chorvatsko
Boseň
Dimo
20
article
cestu k dohodě. To však jí bylo znemožněno
útoky radikálů, následkem čehož 13. umirně-
ných Srbů vzdalo se mandátů. Jde nyní o to.
jak napraviti, co bylo pokaženo. Dr. Dimo-
vič vidí možnost společného programu všech
tří bosenských náboženských skupin a nastíni
některé body toho společného programu.
Agrární otázka zajímá stejně všechno
obyvatelstvo zabraných zemí. Dr. Dimovič na-
vrhuje, aby se kmetům, kteří se vykoupí, od-
pustily úroky z peněz, na výkup jim půjčených
zemí. Tím by sedláci během 40 let ušetřili na
200 milionů korun. Pro tuto úlevu našla by
vláda podporu na všech stranách, také u Srbů.
Podobně všechny strany budou pro různé li-
berální opravy volebního řádu, jednacího řádu
sněmovního, soudcovskou neodvislost a svo-
bodu tisku. Poněvadž srbské duchovenstvo je
v Bosně hůře placeno, než nejnižší úřadnici
dr. Dimovič navrhuje, aby se ze státního ma-
jetku přenechala část půdy pravoslavným du-
chovním. Sněm se usnesl o úřadních pensích.
ale zákon uvázl v ministerstvech a nemá do-
sud sankce. Jest třeba zákon ten co nejrych-
leji uvésti v život. Pokud běží o zemský
jazyk. dr. Dimovič souhlasí úplně s Chor-
vaty, aby jazyk srbsko-chorvatský byl výluč-
ným jednacím jazykem všech zemských úřadů
ve vnitřní i vnější službě, také na železnicích.
kde by se připustila němčina jedině pro věe
vojenské. Konečně vláda musí obnoviti v pl-
ném rozsahu všechny srbské spolky, rozpu-
štěné po vyhlášení výjimečného stavu. Z
těchto podmínek našla by vláda ve sněmě do-
statečné opory u všech stran a bosenská krise
by byla rozřešena
Srba
doktor
Dimo
Dimovič
21
article
Za hranicemi.
Bulharské věci.
Za hranicemi.
Bulharské věci.
„Narodna Volja“, orgán národních
radikálů, trochu kysele se zmiňuje o tom místě
v trůnní řeči srbského krále Petra, kde pro-
náší naději, že přátelský poměr Srb-
ska k Bulharsku bude obnoven.
Srbsko prý je zbito od svého přílišného štěsti
a přátelství s Bulharskem hledá, aby zmírnilo
rány svého organismu. Přece však list nen
proti smíru, ale Srbsko musí dostáti jedné pod-
mínce: musí ve své Makedonii zabezpečit
bulharskému obyvatelstvu snesitelný politický
život, církevní a školakou svobodu.
Volja
Petro
Srb
Bulharsko
Srbsko
Makedonie
22
article
To zajisté Srbsko učiní, jakmile se poměry
v Makedonii ustálí a nastane utišení.
V Bulharsku brzy se budou konati nové
obecní volby. Vláda zahájila přípravyk
nim tím, že posilá policejní agenty po obcích.
aby přiměli jejich zastupitelstva k resignaci.
načež učiní se nový policejní nátlak za tím
účelem, aby všude prošli přívrženci vlády
„Narodna Volja“ nazývá takové jednání zlo-
činným a hanebným. Zločinné je proto, že nič
obecní samosprávu, a hanobné, že policie za-
strašuje svobodné občany, zastupitelstva i vo-
liče; ale hanebné jest i to, že občanstvo je lho-
stejno k tomu, jak mu berou obecní samo-
správu.
V Sofiji začaly vycházeti dva politické
denníky, „Politika“ a „Izgrěv“, jež se
doplňují. Stojí mimo dosavadní politické stra-
ny. Své oprávnění ve veřejném životě Bulhar-
ska odůvodňují tak: Do nebe volající potřeba
jež se bolestně pociťuje dnes, po prožité kata-
strofě, vyvolává u nás v život objektivný list.
neotrávený stranickými vášněmi, který chce
přehodnotiti všecky cennosti bulharského ži-
vota a s nestranným klidem chirurga, uřezá-
vajícího od těla nemocný úd, aby zachránil
ostatní tělo, analysovati všecky projevy veřej-
né činnosti v Bulharsku. To se státi musí, má-l
Bulharsko ozdravěti z gangrény, neboť jinak
by nevyhnutelně muselo přejíti v stav hniloby
a rozkladu. Tato práce nemůže býti vykonána
těmi, kdo nynější stav více méně zavinili, i
se musejí chopiti noví lidé, strannicky ne-
zaujatí a smělí i poctiví, aby každému po-
věděli plnou pravdu.
Narodno
Volja
Izgrěv
Bulhar
Srbsko
Makedonie
Bulharsko
23
article
„Mir“ (orgán Gešova) tvrdí, že nynější
vláda z úvěru na vojenské potřeby odcizila
částku 1.200.000 lvů. Z toho 250.000 Ivů zmi-
zelo před uzavřením míru a 950.000 lvů „vzal
k sobě“ jeden z ministrů. List to nazývá pro-
stým rozchvacováním státních peněz. Jak zná-
mo, z tohoto zločinu bude se za nedlouho zod-
povídati před soudem řadě bývalých ministrů
strany stambulovské, mezi nimiž vynikající
místo patří nynějšímu zahraničnému ministru
dru. Genadijevu. Jde o mnoho millionů státu
zpronevěřených peněz.
V bulharské společnosti už dávno se šuš-
ká, že také sv. synod úžasně hospo-
daří. Protože u tohoto sboru nebyla předpo-
kládána zlá vůle, byl požádán, aby svoje ho-
spodářské záležitosti dal na posouzení anketě
znalců, kterým záleží na nápravě, a nesvoli-li,
že to bude uloženo zvláštní komisi. Ale sv.
synod se prohlásil proti jednomu i proti dru-
hému, vymlouvaje se na svou autonomnost.
„Blgaria“ naléhá, aby komise byla jmenována
třeba proti vědomí sv. synodu; komisi má býti
dán úkol provésti revisi jmění všech
klášterů, kde, podle kolujících pověstí, dějí
se obrovské defraudace.
Mir
Ivo
Gešov
24
article
Gen. Savov dlouho již mešká v Caři-
hradě, kde pracuje o uzavření tajného
spolku mezi Tureckem a Bulhar-
skem. Poslání jeho dosud není dosaženo,
proto se ještě nemůže z Cařihradu vzdáliti. Až
bude věc hotova, gen. Savov odjede do Pa-
říže, aby si odpočinul. Bulharské listy mysli,
že mír nepotrvá déle, než do jara, kdy vv-
pukne válka mezi Tureckem a Ře-
ckem o Egejské ostrovy. Bulharsko bude míti
za úkol držeti v šachu Srbsko, aby nemohl
přiskočiti Řecku na pomoc. Jakmile se Srbsko
hne, aby učinilo zadost své spojenecké po-
vinnosti k Řecku, pozdvihne se proti
němu Makedonie a s jedné strany
do ní vpadnou Bulhaři, s druhé
Albanci.
Do Sofije přibyl z Albanie Petr Čau-
lev, jenž byl jedním z vůdců albanského po-
vstání proti Srbsku. Druhým vůdcem byl I sa
Boletinac. Čaulev, jak vypravoval v red-
akci sofijské Politiky, měl za operační basi Ma-
kedonii s asi 10.000 povstalci, a Boletinac Al-
banii. Z počátku úspěchy byly veliké, nebot
nikde nebylo srbského vojska. Čaulev rychle
vzal tato místa: Debar, Dolní Debar, Strugu,
Starovo, Podgradec, Kičevo, Rěsen a Ochrid.
Byli by vzali i Bitoli a táhli odtud na Prilep,
Veles a Skoplje, ale tusev týlepovstal-
ců objevila řecká vojska. Povstal-
ci ztratili dva dni. Zatim přitrhlo
vojsko srbské a vrhlo se divoce na
povstalce, kteří byli nuceni ustupovatis
velikými ztrátami. Srbové táhli jako mstitelé:
172 vsí vypálili. Nejvíc utrpěli Albanci. Ale
to vítězství Srbům nepomůže: Makedonie
se stane hrobem Srbska. Tak ujišťují
Petr Čaulev i jeho druh Pavel Christov.
Savov
Bulhar
Petr čaulev
Starův
Podgradec
Kičevo
Rěsen
Ochrid
Veles
Skoplj
Srba
Čaulev
Pavel Christov
Turecko
Cařihrad
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Makedonie
Albánie
Ma
Dolní Debar
Struga
Prilep
Boletinac Al
25
article
Diplomatická situace a dělení Turecka.
Ve „Figaru“ uveřejňuje bývalý ministr zahra-
ničních záležitostí Gabriel Hanotaux zajímavý člá-
nek, v němž poukazuje na nejasnost diplomatické
situace a nesjednocenost, která nyní vládne v ev-
ropském koncertu, jak viděti na příklad v samo-
statném postupu Rakouska a Italie proti Řecku.
Pisatel neskládá žádné naděje ani v opětné
sestoupení londýnské konference, po němž někteří
volají, poněvadž by se jen konstatovalo, jak bez
ostychu se zacházelo s jejími rozhodnutími, nebo
by se snad při poradách ještě zvýšily obtíže. Čle-
nové konference se drží stranou, protože dobře
cítí, že sebe menší iniciativa s jejich strany by
měla jediný výsledek, že by zpečetila jejich bez-
mocnost nebo jejich nejednolnost. Pokud jdeo
otázku albanskou, předvídalo se to. Z budovy, tak
pracně vystavěné v Londýně, zůstal státi jen kus
zdi, za nimž se mělo něco státi, jak se ohlašovalo.
Nikdo se nedal klamati zdáním: Albanie „kon-
venční“ byla neživotna. Ani její obraničení dle
hlavních rysů, načrtaných konferencí, nedalo se
posud provésti a nyní bude nutno odložiti je pro
nastávající zimu na jaro.
Vzhledem k tomu Rakousko a Italie jako při-
padní podálníci si přisuzují předem právo zakro-
čení a postupují společně proti Řekům. To ale není
vše. Již nyní se počíná prohlížeti ještě složitější
hra: Rakousko asi dostalo od Italie ústupky v se-
verní Albanii a za to jí přiznalo jiné ústupkyv
jižní Albanii a pokud jde o ostrovy Archipelu. Tak-
to se odhaluje schéma všeobecné dohody obou spo-
jenců: Ralie se rozvinuje ve Středozemním moři,
kdežto Rakousko si zabezpečuje Jaderské moře,
vše to na úkor Řecka a Srbska. Cesta krále Fer-
dinanda do Vídně a vleklost vyjednávání mezi Tu-
reckem a Řeckem opravňují veškerá podezření.
Figar
Hanotaux
Řek
Italia
Turecko
Rakousko
Řecko
Londýn
Albánie
Srbsko
Vídeň
král Fery
26
article
To jest jedna z kombinací ve dvou a po straně.
které se raději vyhýbají světlu londýnské konfe-
rence. Sluší přisuzovati stejnou povahu jiným roz-
hovorům, které se nedávno konaly v Berlině? Ne-
lze popříti, že postavení Německa v Turecku se
náhle sesililo. Dvě fakta, která mohou rozhodnouti
o budoucnosti světa, charakterisují náhlé úspěchy
německé diplomacie: je to jednak dojednání zá-
ležitosti baddadské dráhy bez oposice a pak ze-
jména to, že Německo úplně dostalo do rukou
vojenské sily Turecka. Nemyslilo se, že by věci
šly tak rychle a tak daleko.
Co se tedy stalo? Vrátíme-li se ku poslednímu
vyjednávání v Postupimi, nalezneme snad zase
vůdčí nit. Zdá se, že Petrohrad a Berlín pracovaly
na doplnění své dohody. Berlín ustupuje v Ar-
ménii. Petrohrad ustupuje v Bagdadu a v otázce
vojenské. Takto se počíná rozhodovati o přištích
onudech otomanské Asie. Rusko si vyhražuje se-
ver. Německo střed, jih a vojáky. Mladoturci chodí
po hlavních městech, shledávajíce půjčku a musí
dávati, co zbývá z jejich nešťastné vlasti, tomu,
kdo více nabízí.
V těchto dohodách, dnes ohlašovaných a zítra
popíraných. Francie, jak se zdá, dostala svůj. dál:
mluví se o dohodě, která by jí dávala jisté kon-
cese na železné dráhy v Malé Asil a v Syrii. Mají
tyto koncese nějaký politický význam, nebo jsou
jen hospodářského rázu? Posud se nic nevi.
Na všech stranách jeví se tedy jednotlivé kom-
binace, zvláštní dohody a zisky v kratší nebo del-
ší lhůtě... Jděme k podstatě věcí: je to vše nový
system, který se zkouší a který rozhodne o osadu
Výcbodu. Jsme svědky dělení Turecka ve vší ti-
chosti. Veřejné mínění nejeví zájmu, až se pro-
budí, budou události hotovy.
Na konec vybízí pisatel Francii, aby vykonala
svůj úkol v této rozhodné chvíli.
Berlín
Německo
Turecko
Postupim
Petrohrad
Ara
Bagdád
Asie
Rusko
Francie
Sýrie
27
article
Ti musí ustavičně člověka něčemu učit! Ja
opravdu nevím, co se mu na našich mravech
nelíbí — vždyť naše mládež chová se přímo
vzorně!
Podívejte se třeba ten mladý pán v elek-
trice! Má pravou nohu přes levou a každý
kdo jde kolem, otře si kabát o jeho podešev.
On o tom ví, ale je tak taktní, že nikomu za
to nevynadá. Vždyť by docela dobře mohl tu
nohu natáhnout do půl elektriky, aby lidé
přes ní klopýtali — ale neudělá to, poněvadž
je dobře vychovaný chlapeček... Ten hned
proti němu je také velmi slušný pán. Mohl b
si „sametky za nehty vyškrabovat taky až do-
ma, ale on to dělá už teď, právě proto, že je
ve společnosti a ví, že je neslušné ve společ-
nosti mít špínu za nehty. Ostatně, jestli se to
někomu nelibí, račiž uvážit, že mohl by si ne-
jen za nehty u rukou, ale i jinde, kde rostou.
provádět podobnou operaci... což by pro
okolí bylo rozhodně nepříjemnější.
Nebo tvůj soused na zadní plošině! Tak
hezky hvízdá, ani při tom nekoktá, tobě při-
mo do ucha, tu nejnovější a nejduchaplnější:
„Pépi, ty jsi můj celý svět...“ Dojista se na
něho hněvivě neobrátíš, ani ho neokřikneš.
neboť si uvědomíš, že ten člověk mohl by ten
krásný popěvek taky hvízdat na dva prstya
je vlastně velmi šetrným, že docela diskretně
pohvizduje ti ho do ucha. A dokonce vděč-
ným mu můžeš být, že tu „Pépi“ hvízdá od
západního až k severozápadnímu nádraží bez
ustání, neboť chce, abys tu melodii dokonale
se naučil a aspoň v něčem se vzdělal.
28
article
Ještě více příležitosti ku pozorování, jak
poměrně slušná a způsobná je mladá generace
v kavárnách. Prosím — takový mladý muž,
když vstoupí, mohl by tě vyrušiti ze čtení
svým „Má úcta“ nebo „Dobrý den“, po pří-
padě i poděkováním číšníkovi za pozdrav; ale
on tak neučiní a tiše, beze slova jde celou ka-
várnou, ba ani nesmekne, aby pohybem tě ne-
vytrhoval... Můžeš žádat větší slušnosti?
Nebo hraje billard a vrazí ti tágem do
nosu. Ty čekáš, že ti řekne to duchaprázdné
slůvko „Pardon“, kterým se vlastně nic ne-
řekne a neomlouvá, ale nikoliv, on je daleko
pozornějším a dá ti hned přátelskou radu ve
formě vlídné otázky: „Co pak si nemůžete
sednout jinam?“ — Jste-li moudrý a koncili-
antní člověk, uznáte, že ten slušný mladík má
docela pravdu, neboť on billard jinam přenést
nemůže, ale vy jinam si sednout můžete.
Taky se vám stane, že pracně shledáte
si po kavárně žurnály, jež čítáte, složíte si je
hezky vedle sebe, zaboříte se do čtení, a tu
přijde způsobný mladík a začne se vám v nich
přehrabovat. Je možná, že někde za dveřmi
už řekl „Je volno?“ nebo „S dovolením“, —
ale jestliže jste tuto běžnou frázi neslyšeli.
neodženete čteníchtivého jinocha, nýbrž se
slzou v oku nad tím radostným zjevem, že
umí číst a chce vůbec číst, vložíte mu vše-
chny noviny do náručí a řeknete mu, abysi
jen přišel zas', až mu je snesete — —
Zkrátka, neshledávám, jak zřejmo, že by
chování našeho mladého světa bylo nej
horší — — — ale když pan dr. Cuth mysli
ať jen chodí mládež pilně k němu na kate
chismus. Škodit jí to nemůže!
doktor
Cuth
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Richard Wagner v biogralu. Dnešní bio-
graf chce si zasloužit svoje jméno ve zcela novém
smyslu. Chce být skulečným životopiscem vynika-
jících mužů. Ukázku tohoto nového oboru působ-
nosti filmu vidíme v těchto dnech v blografu „Lu-
cerně“. Svrchovaně pohnptý a na sensační udá-
losti bohatý život Rich. Wagnera na první rá
musil tu padnout výrobcům Blmu do oka. V „Lu-
cerně“ předváději Wagnera ve všech důležitých fá-
sích života. V prvním obraze vidíme jej u otce umí-
rajícího otčima Geyera, pak mihnou se před zra-
kem naším jeho léta studií, pak počátky divadelní
dráhy, slasti a strasti života s Minou Plannerovon,
útěk z Rigy, fantastická plavba po moři, pobyt v
Pařiži, počáteční úspěchy dvorního kapelaíkaa
konečný půd revolucionáře v Drážďanech. Prová-
zíme bavreuthského mistra do exilu v Zurichu, sle-
dujeme tu tragedii Tristana a Isoldy, prožívanou
M. Wesendonhovou a Wagnerem pak pobyt v Mni-
chově a styk s nešťaslným Ludvíkem II., vidíme
uskutečnění Wagnerova ideálu v bayreuthském di-
vadle a stojíme konečně u rakve jeho v Palazno
Vendramia v Benátkách. Jednotlivé výjevy, při
nichž tu a tam fantasic pracovala, prokládány jsou
cfektně vypravenými výjevy z oper mistrových
Na jedotlivých obrazech vidíme věrné portréty
osob, jež v život Wagnerův zasáhly a dáváme se
zaujmout jich šťastné vysliženým dobovým rám-
com. Hudba, aranžovaná drem. Becerem, čerpá ne-
Wagner
Rich
Geyer
Tristan
Isolda
M Wesendonhová
Ludvík II
Wagnerův
Drážďany
Curych
Benátky
Palazno Vendramia
30
article
jen z Wagnera, ale i ze starších místrů, ani Rossi-
ního nevyjímaje. Má to nolnou příchuť komiky.
když melodie Rossiního doprovází výjev ze života
Wadnerova. O žádném z hudebních umělců není li-
teratura tak četná jako o Wagnerovi. A přece
pro biogrnfa, pracujícího živými obrazy, je tu ještě
místo. Výjevy z jeho života v „Lucerně“ zanjmou
loho, kdo život velkého mistra zná a poučí laika
Poslednějšímu jmenovitě ukáží, jak v životě Wagne-
rově osvědčilo s známé latinské: Per aspera a
ustra.
— Fr. Košut. Z Pešti, 8. listopadu. [K. k.
uh.) O zdravotním stavu Košutově byla v 6 hod.
večer vydána lékařská zpráva: Stav nemocného je
nezměněně vážný a povážlivý. Sil mu ubylo, funkce
střev se úplně zastavila. V 7 hod. večer byl z na-
řízení prof. Herzela propláchnut nemocnému ža-
ludek, načež se pacient poněkud utišil. Byla vy-
dána nová lékařská zpráva, že přijímání potravy
je minimální a činnost srdce poněkud oslabena.
— Pohřeb obětí melunské katastroty. Z P a-
řiže. 8. listopadu. (K. k.) Dopoledne konal se za
četné účasti obyvatelstva z lyonského nádražís
vojenskými poctami slavný pohřeb 15 poštovních
úřadníků, zahynulých při železniční katastrofě me-
lunské. President republiky poslal svého zástupce.
Wagner
Ross
Rossiní
Wadnerův
Košut
Košutův
Herzel
Francie
Pešť
Ilunský
31
article
Mezi smutečními hosty byli ministr obchodu, zá-
stupci ostatních ministrů, předsedové senátu a sně-
movny, vrchní úřadníci železniční společnosti a
četné jiné osobnosti. Na rakve položeno bylo množ-
ství věnců. Bylo promluveno několik řečí, mezi
jinými mluvil ministr obchodu, který oznámil také
četné důkazy sympatií z ciziny.
— Požár. Z Petrohradu, 8. listopadu.
Kavalergardské ulici vypukl požár, při němž za-
bynulo 5 lidí. Jeden hasič byl zabit spadlou římsou
— Náhlé úmrti. Z Jalty, 8. listopadu. [Spb.
Ag.) Velitel paláce generální pobočník Dedulin
náhle zemřel.
= Harry Thaw. Z Concordu, 8. listopadu.
New-hamshirský guvernér nařidil, aby Hatry Thav
byl vydán novovorským státním úřadům. O záleži-
tosti té bude nyní rozhodovati spolkový soud.
— Žák střelil po učiteli. Z Mohuče, 8. listo-
padu. (K. k.) Ve zdejší vyšší reálce vypálil 16letý
žák 3 rány z revolveru na učitele, který se ho
tázal, proč neodevzdal výkaz o prospěchu ve škole.
Učitel, který sledoval jeho jednání, udeřil ho do
ruky, takže první střela šla do stropu. Druhá střela
rovněž nikoho nezranila; třeli zasáhla nevyzvětle-
ným dosud způsobem žáka do hlavy. Kulka byla
operativně odstraněna. Státní zastupitelství zahá-
jilo vyšetřování.
= Vystěhovalecká panama. Z Černovců, 8. li-
stopadn. Cestovní kanceláře „Kompass“ a „Kolum-
bus“ v Černovcích byly policií definitivně uzavře-
ny. Majitelé jejich uprchli. V Iekanech byly tř
osoby zatčeny a illiálka Austro Americany zavře-
Požár
Dedulin
Thaw
Žák
Petrohrad
Kavalergardský ulice
Jalta
New
Hatra
Mohuč
Černovec
Americana
senát
Aga
spolkový soud
Concord
33
article
na. Také správce filiálky Austro Americany v No-
vosielici byl zatčen a kancelář zavřena. — Z Kra-
kova, 8. listopadu. Na žádost ředitelství zdejší pol-
ské vystěhovalecké společnosti dostaví se sem in-
terministeriální komise, která zkoumati bude ob-
chody a činnost této společnosti.
Neštěstí s princovým automobilem. Z Po-
stupimi. B. listopadu. Automobil prince Bedřicha
Leopolda jsynal přejel čtyřleté děvčátko. Princ dal
je ihned převézti do nemocnice, avšak děvčátk
podlehio brzo svému poranění. Podle výpovědi oči-
tého svědka je chauffeur nevinen, poněvadž děv-
čátko vběhlo přimo před automobil.
— Stávka. Z Opavy. 8. listopadu. (K. K.)
V továrně na sukno Jana Chlupáčka v Krňově
zahájili dnes navíječi a nifaři stávku pro propu-
štění dělníka.
Bedřich Leopold
K K
Chlupáček
Americana
Opava
Krňov
34
article
= Jak žije bývalý bavorský král Otto. Pře
volbou nového krále v Bavorsku byla, jak bylo již
oznámeno, předložena oběma sněmovnám dobro-
zdání lékařů o stavu krále Otty. Dobrozdání, vy-
stavené 1. listopadu, zopakovalo krátce celou
historii královy nemoci a líči nynější stav choro-
myslnosti. Král již dlouhá léta s nikým nerozmlou-
val, nepsal a také nečetl. Doba denní je mu právě
tak lhostejna, jako doba roční a také jiné věcí pro
něho neexistují. Přijímání potravy utrpělo během
času mnoho změn a je stále nepravidelnější, vzhle-
dem k době jídla, postupu jídel, používání příborů
atd. Nádobí a přibory často nahází pod stůl, nebo
jimi hází po nejbližším okoli. V posledních létech
král Otto dosti pravidelně pil mezi dnem jen čaj
a kávu a husté pokrmy požíval s umíněností ai
večer mezi 9 a 11 hod. Protože ztratil záhy zuby
a umělých nemůže používat, musí býti pokrmy při-
měřeně upraveny. Pozbyl zeela smyslu pro čistotu
a pěstování těla a musí být ošetřován jako ne-
mluvně. Již 30 let tráví král Otto na zámku
Fürstenriedu a okolnost, že duševní porucha ne-
ohrožuje jeho život, neboť není a nebylo u něho
žádného ochrnutí, opravňuje lékaře k náhledu, že
král Otto bude tak trávit ještě řadu let.
Otta
Ott
Bavorsko
35
article
Profesor theologie bude dán do klatby.
Z Mnichova, 8. listopadu. V Římě byla zahájena
akce za příčinou vynesení klatby nad profesorem
theolojie mnichovské university dr. Schnitzerem,
který je již suspendován od udílení a přijímání
svátostí. Dr. Schnitzer měl od začátku tohoto se-
mestru na filosofické fakultě mnichovské univer-
sity přednášky o všeobecných církevních dějinách,
čímz jednal proti zákazu církve, která mu v tomto
ohledu ukládá mlčení ve slově i písmě.
— Cholera. Z Mohuče, 8. listopadu. Zde
onomocněl věera hoch Béla Gregor asijskou cho-
lerou a nakazil 5 jiných hochů. Dosud událo se
v Mohuči 12 případů cholery, z nichž 5 skončil
smrtí.
doktor
Schnitzer
Gregor
Mnichov
Řím
Mohuč
36
article
Italské volby a katolíci.
Vatikánský orgán „Osservatore Romano“ při-
nesl ve středu neočekávané a zvláště závažné po-
tvrzení toho, co se uvádělo o závazcích, jež učinili
liberálové vůči Vatikánu. Praví, že hlasy kato-
líků bylo podporováno 228 kandidátů, kteří zvítě-
zili v první nebo druhé volbě, a naproti tomu pod-
lehlo více než 100 kandidátů socinlistických nebo
republikánských, kteří by bez zasažení katoli-
ských voličů byli dle všeho bývali zvoleni, takže
by počet mandátů „podvratných stran“, které do-
sábly již 96 poslanců, byl vzrbstl asi na 200.
článek tento způsobil v oficiálních kruzích ne-
milý dojem. To, co „Osservatore Romano“ říká, se
všechno vědělo, ale posud bylo možno zavíratik
lomu oči, nebo prohlašovati příslušné zprávy za
přemrštěné. Oficiosní „Tribuna“, která po prvních
volbách hlásela úspěch vlády nad katolíky, neod-
pověděla na podrobnosti, podané vatikánským or-
gánem. „Popolo Romano“ odpověděl, ale poněkud
rozpačitě. Nepopírá fakla, ale snaži se vysvětliti a
zmenšiti jejich výmnam,
Osservatore
Romana
Vatikán