ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3e47e150-8f1b-11dd-985f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 103, place 75, work 4, org 9
1 masthead
9. listopadu 1913. číslo 308.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
stva a Slovanstva; česká politika prý až dosud jen sekundovala Němcům, atd. Za nár. socialisty promluvil p. Šmejkal. By aspoň formálně lepší p. Dyka. Devisa jeho řeči byla: za vše špatné u nás mohou jen a jen Mla- dočeši (kdosi zvolal ironicky: „i za to, když prší Překvapoval posluchačstvo asi takto: národní so- ciálové nejsou prý stranou mandátovou, chtějí prý se smiřovat, ale na zemském sněmu, o jehož dělno- sti ovšem nepověděl nic. Zle se pouštěl d agrární strany: ona prý zavinila s drem. Kra- mářem komisi a posl. Švehla prý se chtěl stát slavným, atd. Na to promluvil, uvítán bouřlivým potleskem. místní naší organisací pozvaný řečník p. Jos. St. Hevera, redaktor „Nár. Listů“ z Prahy, kter navázal svou řeč na stesk realistického řečníka, ž upadá zájem o veřejné věci, a dokumentoval na psaní tisku radikálního a na řečích řečníků opo- sičních, že není divu, utiká-li kde kdo z politiky.
Němec Šmejkal Dyk Švehla St . Hevera Praha
5 article
Naši odpůrci nesmějí se divit, že když usilovali vy- štvati z české politiky dra. Kramáře, že naše stra- na jako železná hradba se postavila za dra. Krama- ře i z důvodů osobních i věcných, když vývoj poli- tických věcí dal úplně za pravdu jeho správnému stanovisku. Přešed pak na vlastní thema programu schůze. vytkl, že řeči předřečníků vybijely se v remi- niscencích a v kritice, leč, bohužel, žádný z nich nepověděl to hlavní, oč přece se dnes mu- sí jednat českému člověku: jak zaři- dit postup české politiky, aby absolu- tism v Čechách co nejdřive beze ško- dy zmizel a abychom se dostali opě k samosprávě, k dělnému sněmu a zem- skému výboru. Řečník národně-sociální sice vykládal známou nár. sociální formuli: nové volby. svolání sněmu a v něm uzákonění všeobecného práva hlasovacího. Tato cesta však je naprosto neschůdná. Neboť kdyby vláda i vyhověla těm- topožadavkům — jako že nevyhoví — Němci ne- připusti projednání žádné volební opravy, na- tož takové, která by zaváděla všeobecné, rovné právo hlasovací, z důvodů nacionálně-politických.
Němec Čechy
6 article
Při té příležitosti rozvinul řečník pohled na zemské zřízení, dovodil, že ko změně volebního řádu zem- ského je potřebí dvoutřetinové vělšiny, které bez velkostatkářů nemáme, a že tudíž, poněvadž i vel- kostatkáři z důvodů sebezachování jsou rovněž odpůrci všeobecného rovného práva hlasovacího. nutno zatim se domáhati cíle dosažitelnějšího: zří- zení čtvrté kurie sněmovní, čistě děl- nické. Druhou cestu naznačujeme my: je to cesta česko-německé dohody a přítomnost dala nám už hojnou satisfakci, neboť agrárníci, ba už i realisté prohlašují, že je nutno smiřovačky obe- slati. My se nevnucujeme Němcům, ale jsme pře- svědčeni, že jen vyrovnáním může býti zjednán pořádek, jenž je naprosto nutný. Z absolutismu vždy těžili a budou těžiti Němci. Času mnoho ne- zbývá: vždyť přece musíme hledět, aby komisariát stal se zbytečným a aby znova zavládly ústavní poměry; živnostnictvo očekává netrpělivě podpůr- nou zemskou živnostenskou akci a zřízení zemské rady živnostenské; učitelé právem sahají ku pro- středkům posledním, aby přivodili oprávněné zlep- šení svého neutěšeného hmotného a právního stavu.
Němec
7 article
Abychom dospěli k opravdové demokratisaci státu, nestačí pečovati jen o zavedení všeobecného hlasovacího práva do sněmu a do komun, nýbrž třeba zavésti demokracii v celé exekutivě, třeba starati se o to, aby parlament byl dělným. Dokud se nedohodneme s Němci, nebude schůdnou cesta k demokracii v Rakousku. U nás bohudíky jsme už dost vyléčeni z hurrá“ politiky; odstoupili od ní Staročeši i my Mlado- češi. Jsme proti radikalismu, pokud je zásadní jednostranný i proto, že nechce do smiřovaček tam, kde se jedná o budoucnost celého národa, a protože naši radikálově mluví jen to, co se libe uším, ale od zodpovědné politiky všude ulikají nemajíce odvahy, aby za ni nesli spoluzodpověd- Ano, naše strana mladočeská je — chcete-li — i vládní, ale jen potud, že chce prá- vě, aby národ náš také měl podilu na vládě vlastního státu. Strana naše dělá politiku, je-li třeba, i „drobečkovou“ a je šťastna. může-li třebas malými kroky, ale důsledně a jistě pozvedati národ náš vždy blíže k jeho konečnému ideálu. My ostatně nejsme pro nynější vládu bez- podmínečně, nýbrž pro politiku volné ruky, která říditi se bude dle činů této vlády.
Němec Mlada Rakousko
8 article
Ostatně náš radikalism prožívá už svou krisi, posl. Klofáč v neděli mluvil o tom, že radikalismus má jiti všude, nejen na ulici, ale také do komisí a právě všude tam, kde se pracuje a o národě jedná. My jsme po měsíce hlásali nutnost jíti do smiřo- vaček, bylo nám to však vykládáno za slabost. Dnes časy se změnily a na konec asi všechny strany půjdou tam, kam my jsme ukazovali cestu. Ne poli- tika posilivní, nýbrž zrovna česká radi- kální politika stojí dnes před zkou- škou politické zralosti. (Souhlas.) V druhé části své řeči vyložil řečník přesvěd- čivě, že naši poslanci rozhodně jsou pro nejrychlejší projednání malého plánu finančníhoa sice proto, že zemským financím se z něho dostane podstatného údělu, dále že jeho výtěžku v Čechách má býti použito k nezbytné již úpravě platu učitelských a z výtěžku celého plánu finaně- ního úhrada na úpravu platů státních úřadníků a nost.
Klofáč Čechy
9 article
zřízenců. Všechny české strany slibovaly státnímu úřadnictvu, zřízenectvu a v Čechách učitelstvu. Dnes však vidíme, že jediná strana mlado- česká stoji otevřeně a upřímně za tč- mito sliby, kdežto strany ostatní podrývaji půdu finančnímu plánu z pohnutek zásadně poli- tických. Konečna vyjasnil i otázku jednotného klubu českého, kterého je potřeba pro ve- škeré politické eventuality. Nejen tudíž pro opo- zici, nýbrž i politiku volné ruky, nejvíce však pro eventualitu, že by česká delegace vstoupila do kombinace vládní. A klub na podkladě principu majority při zachování individualit jednotlivýtch klubů. Řečník osobně je toho náhledu, že takový klub je věci daleké budoucnosti, poněvadž český radikalism není ještě pro politiku zodpovědnosti. kterou on podmiňuje, dosti zralý. Proto bylo by snad lépe, kdyby se pomýšlelo na zjednodu- šení strannického problému českého tak, aby příbuzné živly se shodly, po případě slou- čily v jednu organisací. Řečník soudí, že tři strany radikální by mohly utvořiti stranu jedinou; roz- hodně však k nim dle minulosti a programu ne- počilá stranu pokrokovou, která má více společných zájmů se stranou svobodomyslnou.
Čechy
10 article
Dnes ovšem ocitla se na půdě politiky radikální. čímž se každá kombinace už předem vylučuje. To je hlavní obsah řeči p. red. Hevery, která zanechala hluboký dojem. Po této řeči odehrál se skutečný řečnický turnaj: s obsahem řeči našeho řečníka polemisovali všichni tři řečníci stran opo- sičních, jimž za naši stranu opět zevrubně odpově- děli pp. prof. dr. Matoušek, red. Hevera a účetní Jíra. Když tento poslední jal se předčítati reso- luci, která tlumočila zvláště přání, aby se če- ské strany zúčastnily co nejvydat- něji smiřovacího jednání, byl radikál- ními pořadateli schůze dán pokyn, aby přečtení schválení resoluce naší bylo zmařeno. Tu zejména personál z lovárny p. Oty Kretschmera spustil pu- stou vřavu, že resoluce ze nesmí čísti a odhlaso- vati. Na to bylo odpověděno všeobecným, nelíče- ným odporem obrovské mladočeské převahy po- sluchačstva. Pan předsedající dr. Matys marn tišil bouři, až posléze vládní zástupce dr. Rejzek schůzi před jednou hodinou s půlnoci rozpustil. Zasáhnutí orgánu c. k. vlády se radikálové tak n báli, jako mla dočeské resolu c e.
Hevera profesor doktor Matoušek Jíra Kretschmer Matys Rejzek c e
11 title
Politický přehled.
12 title
Země české.
13 article „Neue Fr. Presse“ kárá Němce z vyrovnac resistence protí kn. Thunoví.
„Neue Fr. Presse“ kárá Němce z vyrovnac resistence protí kn. Thunoví. Ve včerejší úvodní stati, v níž se zabývá možností, řešiti parlamentní svízele „paten- tem““ a promlouvá o tom, že by vláda mohla ústupky, jež si Češí a Němci prý z bázně před voliči navzájem učiniti nechtějí, vnutiti zemi takovým či jinakým způsobem, pronáší „N. Fr. Presse“ mezi jiným tato památná slova na adresu německých vůdců z Čech: „Vyhraditi knížeti Thunovi, s nímž nechtěii dlíti v téže komnatě, největší vliv tam, kde se má rozhodovati o nacionálním životě Němců, a tak se zbaviti veškeré možnosti, aby omezili vůli protiv- níkovu při opatřeních tak dalekosáhlých, to ne- znamená, že by poslanci svalili se sebe zodpovědnost, nýbrž znamená to ji zdvojnásobiti a ztrojnásobiti. Neboť patent, kterému bude kmotrem kníže Thun. nemůže dopadnouti pro Němce tak příznivě, a by se nespokojenost lidu neobrátila proti těm zástupcům, kteří sotva za- krývají, že ponechávají mu všechnu vůli. Zkušenosti mnoha desitiletí nedopouštěii ani výmluvu, že nacionální uspokojení dosaženo býti musí sna útraty ústavy. Čechové, chovají se tichounce, a ti klamali se mnohem méně často než Němci. Konec by mohl dopadnouti tak, že by ústa- va a práva německého lidu mohla býti postižena neléčitelnými pohromami, a že by vzrůstající hněv obrátil se proti těm, kdož patentu v Praze a v Lvově nechtějí zatarasili cestu.
Neue Němec Thun Čecho Francie . Presse Čechy Praha Lvov
14 article
Tato slova vůdčího německo-pokrokové- ho listu jsou tím památnější, že to bylav první řadě „N. Fr. Presse“ sama, která ve štvaní proti účastenství místodržitele král Českého na konferencích provozovala vý- střednosti, vedle nichž mizí i žhavá nenávist pražské „Bohemie“ a „Nordböhm. Tagblattu“ proti knížeti Thunovi. Byla to hlavně její suggesce, která německou deputaci, fascino- vanou Schreinerem, přiměla k jejímu vystou- pení v předsednictvu ministerstva, kteréž ne- bylo ani taktní, ani kenečně taktické, jak do- kazuje táž „N. Fr. Presse“ včera. Proti upu- štění od nejkrajnějšího odporu proti knížeíi Thunovi řádí nýřanský dr. Perko v německých krajinských listech, v nichž nejnovějším svým článkem dovozuje, že Němci nepřejí si oktro-
Thun Schreiner doktor Perka Němec Bohemia
15 article
je, ale nebojí se ho. Ze všech sil prý musí k tomu pracovati, aby před rozhodným činem vláda Thun-Stürgkhova ustoupila systému Němcům přátelskému. Za všech okolností musí prý Němci zabrániti, aby se kníže Thun ne- stal kmotrem velkého oktroje, pročež nesm býti v polním tažení proti němu odtroubeno Pan dr. Perko by nebyl hloupý, ale je naivní a vypouští ze svých fanfár jednu možnost — že by „rozhodný čin“ mohl předcházeti od stoupeni vlády „Thun-Stürgkhovy“.
Thun Stürgkhův Němec doktor Perka
16 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
17 article Uherské reformy.
Uherské reformy. Hr. Tisza, jenž 4. června m. r. „zreformo- val“ uherskou ústavu, když bez debaty a bez hlasování dal nový branný zákon v uherské poslanecké sněmovně prohlásiti za přijatý. „reformuje“ od té doby ostatní uherské svo- body. Loni zreformoval volební právo tak, že dnes již každá kandidatura závisí od schvá- lení politické zprávy; „zreformoval“ sněmov- ní jednací řád, že nedotknutelnost poslanců vydal na milost parlamentní stráže a každého nepříjemného oposičního poslance může uml- četi vyloučením ze sněmu; „zreformoval“ shromažďovací právo, učiniv je úplně odvis- lým od libovůle stoličných úřadů, jimž nad to novým zákonem o tulácích dal možnost vypu- diti ze země každého, kdo se nelíbí uherské vládě. Nyní došla řada na „reformu“ porot- ních soudů a tiskového zákona. Nový zákon o porotách, jenž byl v pátek odhlasován v druhém čtení a v úterý bude schválen i v třetím čtení, činí nález poroty úplně ilusor- ným, poněvadž ponechává nejvyššímu soudu právo porotní výrok zrušiti. Nový tisko vý zákon, jenž bude příští týden v poslanecké sněmovně projednán a přijat, umlčí oposiční tisk. Dle vládní osnovy politickým úřadům dostane se práva zbaviti každý nemilý časo- pis kolportáže, stíhati je peněžitými pokutami pod jménem náhrady za škody, způsobené ne- pravdivými zprávami, a zavésti preventivní censuru. Mimo to má se zvýšití novinářská kauce, která stihne zvláště těžce menší nema- ďarské časopisy a některým vůbec znemožn vydávání.
Tisza Hradec poslanecký sněmovna
18 article
V době, kdy v Chorvatsku je zrušena ústavnost, kdy srbská církevní autonomie je zastavena, kdy v Rěce vládne královský ko- misař, byl aspoň v Uhrách ještě jakýsi stín ústavnosti. Až hr. Tisza provede všechny své „reformy“, promění se i Úhry v doménu šlech- tické oligarchie, proti jejíž zvůli nebude za- stání ani v časopisech, ani na schůzích, ani u soudů, ani v parlamentě. Tak daleko dovedli Uhry dědici Deákovi za 45 let dualismu.
Uher Deák Chorvatsko Uhry Tisza
19 article O bosenský sněm.
O bosenský sněm. Ve Vídni počaly opět konference ministra ryt. Biliňského s bosenským náčelníkem gener. Potiorkem, zástupcem Chorvatů. drem. Mandičem, zástupcem mohamedánů Šerifem Arnautovičem a s drem. Dimo- vičem, Srbem, který podal min. Bíliňskému návrh, jak by se bosenský sněm mohl učiniti dělným. Dr. Dimovič, který stojí nyní mimo vše- chny tři bosenské srbské frakce, vysvětlil své názory o dělnosti bosenského sněmu tyto dni v záhřebském „Pokretu“. Když Bosna dostala sněm, nadál se, že podobně jako v Chorvatsku spojí se i v Bosně Chorvaté se Srby ke, spo- lečné práci. Ale zmýlil se. V Bosně panují ještě středověké poměry, kdy lidé se nedělil a nespojovali dle národnosti, nýbrž dle nábo- ženského vyznání. Vyznání rozhoduje v Bosně dosud nejen při sněmovních volbách, nýbrž ve spolcích, dokonce i ve spolcích hospodář- ských a sportovních. Z počátku se zdálo ve sněmě, že Chorvaté a Srbové budou postupo- vati společně. Šlo o to, aby se jich národní po- spolitost vyjádřila také společným názvem Učiněn návrh, aby se prohlásily za úplně rovnoprávné jazyky srbský a chorvatský, cy- rillice a latinka. Ale jednání se rozbilo o spor. má-li se říci, že jsou rovnoprávny cyrillicea latinka, nebo cyrillice pak latinka. Když to nešlo se Srby. Chorvaté se spo- jili s mohamedány. Část umírněných Srbů vi- děla v tom škodu srbského národa a hledala
Chorvat Mandič Arnautovič Srb doktor Dimovič Srba Vídeň Bosna Chorvatsko Boseň Dimo
20 article
cestu k dohodě. To však jí bylo znemožněno útoky radikálů, následkem čehož 13. umirně- ných Srbů vzdalo se mandátů. Jde nyní o to. jak napraviti, co bylo pokaženo. Dr. Dimo- vič vidí možnost společného programu všech tří bosenských náboženských skupin a nastíni některé body toho společného programu. Agrární otázka zajímá stejně všechno obyvatelstvo zabraných zemí. Dr. Dimovič na- vrhuje, aby se kmetům, kteří se vykoupí, od- pustily úroky z peněz, na výkup jim půjčených zemí. Tím by sedláci během 40 let ušetřili na 200 milionů korun. Pro tuto úlevu našla by vláda podporu na všech stranách, také u Srbů. Podobně všechny strany budou pro různé li- berální opravy volebního řádu, jednacího řádu sněmovního, soudcovskou neodvislost a svo- bodu tisku. Poněvadž srbské duchovenstvo je v Bosně hůře placeno, než nejnižší úřadnici dr. Dimovič navrhuje, aby se ze státního ma- jetku přenechala část půdy pravoslavným du- chovním. Sněm se usnesl o úřadních pensích. ale zákon uvázl v ministerstvech a nemá do- sud sankce. Jest třeba zákon ten co nejrych- leji uvésti v život. Pokud běží o zemský jazyk. dr. Dimovič souhlasí úplně s Chor- vaty, aby jazyk srbsko-chorvatský byl výluč- ným jednacím jazykem všech zemských úřadů ve vnitřní i vnější službě, také na železnicích. kde by se připustila němčina jedině pro věe vojenské. Konečně vláda musí obnoviti v pl- ném rozsahu všechny srbské spolky, rozpu- štěné po vyhlášení výjimečného stavu. Z těchto podmínek našla by vláda ve sněmě do- statečné opory u všech stran a bosenská krise by byla rozřešena
Srba doktor Dimo Dimovič
21 article Za hranicemi. Bulharské věci.
Za hranicemi. Bulharské věci. „Narodna Volja“, orgán národních radikálů, trochu kysele se zmiňuje o tom místě v trůnní řeči srbského krále Petra, kde pro- náší naději, že přátelský poměr Srb- ska k Bulharsku bude obnoven. Srbsko prý je zbito od svého přílišného štěsti a přátelství s Bulharskem hledá, aby zmírnilo rány svého organismu. Přece však list nen proti smíru, ale Srbsko musí dostáti jedné pod- mínce: musí ve své Makedonii zabezpečit bulharskému obyvatelstvu snesitelný politický život, církevní a školakou svobodu.
Volja Petro Srb Bulharsko Srbsko Makedonie
22 article
To zajisté Srbsko učiní, jakmile se poměry v Makedonii ustálí a nastane utišení. V Bulharsku brzy se budou konati nové obecní volby. Vláda zahájila přípravyk nim tím, že posilá policejní agenty po obcích. aby přiměli jejich zastupitelstva k resignaci. načež učiní se nový policejní nátlak za tím účelem, aby všude prošli přívrženci vlády „Narodna Volja“ nazývá takové jednání zlo- činným a hanebným. Zločinné je proto, že nič obecní samosprávu, a hanobné, že policie za- strašuje svobodné občany, zastupitelstva i vo- liče; ale hanebné jest i to, že občanstvo je lho- stejno k tomu, jak mu berou obecní samo- správu. V Sofiji začaly vycházeti dva politické denníky, „Politika“ a „Izgrěv“, jež se doplňují. Stojí mimo dosavadní politické stra- ny. Své oprávnění ve veřejném životě Bulhar- ska odůvodňují tak: Do nebe volající potřeba jež se bolestně pociťuje dnes, po prožité kata- strofě, vyvolává u nás v život objektivný list. neotrávený stranickými vášněmi, který chce přehodnotiti všecky cennosti bulharského ži- vota a s nestranným klidem chirurga, uřezá- vajícího od těla nemocný úd, aby zachránil ostatní tělo, analysovati všecky projevy veřej- né činnosti v Bulharsku. To se státi musí, má-l Bulharsko ozdravěti z gangrény, neboť jinak by nevyhnutelně muselo přejíti v stav hniloby a rozkladu. Tato práce nemůže býti vykonána těmi, kdo nynější stav více méně zavinili, i se musejí chopiti noví lidé, strannicky ne- zaujatí a smělí i poctiví, aby každému po- věděli plnou pravdu.
Narodno Volja Izgrěv Bulhar Srbsko Makedonie Bulharsko
23 article
„Mir“ (orgán Gešova) tvrdí, že nynější vláda z úvěru na vojenské potřeby odcizila částku 1.200.000 lvů. Z toho 250.000 Ivů zmi- zelo před uzavřením míru a 950.000 lvů „vzal k sobě“ jeden z ministrů. List to nazývá pro- stým rozchvacováním státních peněz. Jak zná- mo, z tohoto zločinu bude se za nedlouho zod- povídati před soudem řadě bývalých ministrů strany stambulovské, mezi nimiž vynikající místo patří nynějšímu zahraničnému ministru dru. Genadijevu. Jde o mnoho millionů státu zpronevěřených peněz. V bulharské společnosti už dávno se šuš- ká, že také sv. synod úžasně hospo- daří. Protože u tohoto sboru nebyla předpo- kládána zlá vůle, byl požádán, aby svoje ho- spodářské záležitosti dal na posouzení anketě znalců, kterým záleží na nápravě, a nesvoli-li, že to bude uloženo zvláštní komisi. Ale sv. synod se prohlásil proti jednomu i proti dru- hému, vymlouvaje se na svou autonomnost. „Blgaria“ naléhá, aby komise byla jmenována třeba proti vědomí sv. synodu; komisi má býti dán úkol provésti revisi jmění všech klášterů, kde, podle kolujících pověstí, dějí se obrovské defraudace.
Mir Ivo Gešov
24 article
Gen. Savov dlouho již mešká v Caři- hradě, kde pracuje o uzavření tajného spolku mezi Tureckem a Bulhar- skem. Poslání jeho dosud není dosaženo, proto se ještě nemůže z Cařihradu vzdáliti. Až bude věc hotova, gen. Savov odjede do Pa- říže, aby si odpočinul. Bulharské listy mysli, že mír nepotrvá déle, než do jara, kdy vv- pukne válka mezi Tureckem a Ře- ckem o Egejské ostrovy. Bulharsko bude míti za úkol držeti v šachu Srbsko, aby nemohl přiskočiti Řecku na pomoc. Jakmile se Srbsko hne, aby učinilo zadost své spojenecké po- vinnosti k Řecku, pozdvihne se proti němu Makedonie a s jedné strany do ní vpadnou Bulhaři, s druhé Albanci. Do Sofije přibyl z Albanie Petr Čau- lev, jenž byl jedním z vůdců albanského po- vstání proti Srbsku. Druhým vůdcem byl I sa Boletinac. Čaulev, jak vypravoval v red- akci sofijské Politiky, měl za operační basi Ma- kedonii s asi 10.000 povstalci, a Boletinac Al- banii. Z počátku úspěchy byly veliké, nebot nikde nebylo srbského vojska. Čaulev rychle vzal tato místa: Debar, Dolní Debar, Strugu, Starovo, Podgradec, Kičevo, Rěsen a Ochrid. Byli by vzali i Bitoli a táhli odtud na Prilep, Veles a Skoplje, ale tusev týlepovstal- ců objevila řecká vojska. Povstal- ci ztratili dva dni. Zatim přitrhlo vojsko srbské a vrhlo se divoce na povstalce, kteří byli nuceni ustupovatis velikými ztrátami. Srbové táhli jako mstitelé: 172 vsí vypálili. Nejvíc utrpěli Albanci. Ale to vítězství Srbům nepomůže: Makedonie se stane hrobem Srbska. Tak ujišťují Petr Čaulev i jeho druh Pavel Christov.
Savov Bulhar Petr čaulev Starův Podgradec Kičevo Rěsen Ochrid Veles Skoplj Srba Čaulev Pavel Christov Turecko Cařihrad Bulharsko Srbsko Řecko Makedonie Albánie Ma Dolní Debar Struga Prilep Boletinac Al
25 article
Diplomatická situace a dělení Turecka. Ve „Figaru“ uveřejňuje bývalý ministr zahra- ničních záležitostí Gabriel Hanotaux zajímavý člá- nek, v němž poukazuje na nejasnost diplomatické situace a nesjednocenost, která nyní vládne v ev- ropském koncertu, jak viděti na příklad v samo- statném postupu Rakouska a Italie proti Řecku. Pisatel neskládá žádné naděje ani v opětné sestoupení londýnské konference, po němž někteří volají, poněvadž by se jen konstatovalo, jak bez ostychu se zacházelo s jejími rozhodnutími, nebo by se snad při poradách ještě zvýšily obtíže. Čle- nové konference se drží stranou, protože dobře cítí, že sebe menší iniciativa s jejich strany by měla jediný výsledek, že by zpečetila jejich bez- mocnost nebo jejich nejednolnost. Pokud jdeo otázku albanskou, předvídalo se to. Z budovy, tak pracně vystavěné v Londýně, zůstal státi jen kus zdi, za nimž se mělo něco státi, jak se ohlašovalo. Nikdo se nedal klamati zdáním: Albanie „kon- venční“ byla neživotna. Ani její obraničení dle hlavních rysů, načrtaných konferencí, nedalo se posud provésti a nyní bude nutno odložiti je pro nastávající zimu na jaro. Vzhledem k tomu Rakousko a Italie jako při- padní podálníci si přisuzují předem právo zakro- čení a postupují společně proti Řekům. To ale není vše. Již nyní se počíná prohlížeti ještě složitější hra: Rakousko asi dostalo od Italie ústupky v se- verní Albanii a za to jí přiznalo jiné ústupkyv jižní Albanii a pokud jde o ostrovy Archipelu. Tak- to se odhaluje schéma všeobecné dohody obou spo- jenců: Ralie se rozvinuje ve Středozemním moři, kdežto Rakousko si zabezpečuje Jaderské moře, vše to na úkor Řecka a Srbska. Cesta krále Fer- dinanda do Vídně a vleklost vyjednávání mezi Tu- reckem a Řeckem opravňují veškerá podezření.
Figar Hanotaux Řek Italia Turecko Rakousko Řecko Londýn Albánie Srbsko Vídeň král Fery
26 article
To jest jedna z kombinací ve dvou a po straně. které se raději vyhýbají světlu londýnské konfe- rence. Sluší přisuzovati stejnou povahu jiným roz- hovorům, které se nedávno konaly v Berlině? Ne- lze popříti, že postavení Německa v Turecku se náhle sesililo. Dvě fakta, která mohou rozhodnouti o budoucnosti světa, charakterisují náhlé úspěchy německé diplomacie: je to jednak dojednání zá- ležitosti baddadské dráhy bez oposice a pak ze- jména to, že Německo úplně dostalo do rukou vojenské sily Turecka. Nemyslilo se, že by věci šly tak rychle a tak daleko. Co se tedy stalo? Vrátíme-li se ku poslednímu vyjednávání v Postupimi, nalezneme snad zase vůdčí nit. Zdá se, že Petrohrad a Berlín pracovaly na doplnění své dohody. Berlín ustupuje v Ar- ménii. Petrohrad ustupuje v Bagdadu a v otázce vojenské. Takto se počíná rozhodovati o přištích onudech otomanské Asie. Rusko si vyhražuje se- ver. Německo střed, jih a vojáky. Mladoturci chodí po hlavních městech, shledávajíce půjčku a musí dávati, co zbývá z jejich nešťastné vlasti, tomu, kdo více nabízí. V těchto dohodách, dnes ohlašovaných a zítra popíraných. Francie, jak se zdá, dostala svůj. dál: mluví se o dohodě, která by jí dávala jisté kon- cese na železné dráhy v Malé Asil a v Syrii. Mají tyto koncese nějaký politický význam, nebo jsou jen hospodářského rázu? Posud se nic nevi. Na všech stranách jeví se tedy jednotlivé kom- binace, zvláštní dohody a zisky v kratší nebo del- ší lhůtě... Jděme k podstatě věcí: je to vše nový system, který se zkouší a který rozhodne o osadu Výcbodu. Jsme svědky dělení Turecka ve vší ti- chosti. Veřejné mínění nejeví zájmu, až se pro- budí, budou události hotovy. Na konec vybízí pisatel Francii, aby vykonala svůj úkol v této rozhodné chvíli.
Berlín Německo Turecko Postupim Petrohrad Ara Bagdád Asie Rusko Francie Sýrie
27 article
Ti musí ustavičně člověka něčemu učit! Ja opravdu nevím, co se mu na našich mravech nelíbí — vždyť naše mládež chová se přímo vzorně! Podívejte se třeba ten mladý pán v elek- trice! Má pravou nohu přes levou a každý kdo jde kolem, otře si kabát o jeho podešev. On o tom ví, ale je tak taktní, že nikomu za to nevynadá. Vždyť by docela dobře mohl tu nohu natáhnout do půl elektriky, aby lidé přes ní klopýtali — ale neudělá to, poněvadž je dobře vychovaný chlapeček... Ten hned proti němu je také velmi slušný pán. Mohl b si „sametky za nehty vyškrabovat taky až do- ma, ale on to dělá už teď, právě proto, že je ve společnosti a ví, že je neslušné ve společ- nosti mít špínu za nehty. Ostatně, jestli se to někomu nelibí, račiž uvážit, že mohl by si ne- jen za nehty u rukou, ale i jinde, kde rostou. provádět podobnou operaci... což by pro okolí bylo rozhodně nepříjemnější. Nebo tvůj soused na zadní plošině! Tak hezky hvízdá, ani při tom nekoktá, tobě při- mo do ucha, tu nejnovější a nejduchaplnější: „Pépi, ty jsi můj celý svět...“ Dojista se na něho hněvivě neobrátíš, ani ho neokřikneš. neboť si uvědomíš, že ten člověk mohl by ten krásný popěvek taky hvízdat na dva prstya je vlastně velmi šetrným, že docela diskretně pohvizduje ti ho do ucha. A dokonce vděč- ným mu můžeš být, že tu „Pépi“ hvízdá od západního až k severozápadnímu nádraží bez ustání, neboť chce, abys tu melodii dokonale se naučil a aspoň v něčem se vzdělal.
28 article
Ještě více příležitosti ku pozorování, jak poměrně slušná a způsobná je mladá generace v kavárnách. Prosím — takový mladý muž, když vstoupí, mohl by tě vyrušiti ze čtení svým „Má úcta“ nebo „Dobrý den“, po pří- padě i poděkováním číšníkovi za pozdrav; ale on tak neučiní a tiše, beze slova jde celou ka- várnou, ba ani nesmekne, aby pohybem tě ne- vytrhoval... Můžeš žádat větší slušnosti? Nebo hraje billard a vrazí ti tágem do nosu. Ty čekáš, že ti řekne to duchaprázdné slůvko „Pardon“, kterým se vlastně nic ne- řekne a neomlouvá, ale nikoliv, on je daleko pozornějším a dá ti hned přátelskou radu ve formě vlídné otázky: „Co pak si nemůžete sednout jinam?“ — Jste-li moudrý a koncili- antní člověk, uznáte, že ten slušný mladík má docela pravdu, neboť on billard jinam přenést nemůže, ale vy jinam si sednout můžete. Taky se vám stane, že pracně shledáte si po kavárně žurnály, jež čítáte, složíte si je hezky vedle sebe, zaboříte se do čtení, a tu přijde způsobný mladík a začne se vám v nich přehrabovat. Je možná, že někde za dveřmi už řekl „Je volno?“ nebo „S dovolením“, — ale jestliže jste tuto běžnou frázi neslyšeli. neodženete čteníchtivého jinocha, nýbrž se slzou v oku nad tím radostným zjevem, že umí číst a chce vůbec číst, vložíte mu vše- chny noviny do náručí a řeknete mu, abysi jen přišel zas', až mu je snesete — — Zkrátka, neshledávám, jak zřejmo, že by chování našeho mladého světa bylo nej horší — — — ale když pan dr. Cuth mysli ať jen chodí mládež pilně k němu na kate chismus. Škodit jí to nemůže!
doktor Cuth
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Richard Wagner v biogralu. Dnešní bio- graf chce si zasloužit svoje jméno ve zcela novém smyslu. Chce být skulečným životopiscem vynika- jících mužů. Ukázku tohoto nového oboru působ- nosti filmu vidíme v těchto dnech v blografu „Lu- cerně“. Svrchovaně pohnptý a na sensační udá- losti bohatý život Rich. Wagnera na první rá musil tu padnout výrobcům Blmu do oka. V „Lu- cerně“ předváději Wagnera ve všech důležitých fá- sích života. V prvním obraze vidíme jej u otce umí- rajícího otčima Geyera, pak mihnou se před zra- kem naším jeho léta studií, pak počátky divadelní dráhy, slasti a strasti života s Minou Plannerovon, útěk z Rigy, fantastická plavba po moři, pobyt v Pařiži, počáteční úspěchy dvorního kapelaíkaa konečný půd revolucionáře v Drážďanech. Prová- zíme bavreuthského mistra do exilu v Zurichu, sle- dujeme tu tragedii Tristana a Isoldy, prožívanou M. Wesendonhovou a Wagnerem pak pobyt v Mni- chově a styk s nešťaslným Ludvíkem II., vidíme uskutečnění Wagnerova ideálu v bayreuthském di- vadle a stojíme konečně u rakve jeho v Palazno Vendramia v Benátkách. Jednotlivé výjevy, při nichž tu a tam fantasic pracovala, prokládány jsou cfektně vypravenými výjevy z oper mistrových Na jedotlivých obrazech vidíme věrné portréty osob, jež v život Wagnerův zasáhly a dáváme se zaujmout jich šťastné vysliženým dobovým rám- com. Hudba, aranžovaná drem. Becerem, čerpá ne-
Wagner Rich Geyer Tristan Isolda M Wesendonhová Ludvík II Wagnerův Drážďany Curych Benátky Palazno Vendramia
30 article
jen z Wagnera, ale i ze starších místrů, ani Rossi- ního nevyjímaje. Má to nolnou příchuť komiky. když melodie Rossiního doprovází výjev ze života Wadnerova. O žádném z hudebních umělců není li- teratura tak četná jako o Wagnerovi. A přece pro biogrnfa, pracujícího živými obrazy, je tu ještě místo. Výjevy z jeho života v „Lucerně“ zanjmou loho, kdo život velkého mistra zná a poučí laika Poslednějšímu jmenovitě ukáží, jak v životě Wagne- rově osvědčilo s známé latinské: Per aspera a ustra. — Fr. Košut. Z Pešti, 8. listopadu. [K. k. uh.) O zdravotním stavu Košutově byla v 6 hod. večer vydána lékařská zpráva: Stav nemocného je nezměněně vážný a povážlivý. Sil mu ubylo, funkce střev se úplně zastavila. V 7 hod. večer byl z na- řízení prof. Herzela propláchnut nemocnému ža- ludek, načež se pacient poněkud utišil. Byla vy- dána nová lékařská zpráva, že přijímání potravy je minimální a činnost srdce poněkud oslabena. — Pohřeb obětí melunské katastroty. Z P a- řiže. 8. listopadu. (K. k.) Dopoledne konal se za četné účasti obyvatelstva z lyonského nádražís vojenskými poctami slavný pohřeb 15 poštovních úřadníků, zahynulých při železniční katastrofě me- lunské. President republiky poslal svého zástupce.
Wagner Ross Rossiní Wadnerův Košut Košutův Herzel Francie Pešť Ilunský
31 article
Mezi smutečními hosty byli ministr obchodu, zá- stupci ostatních ministrů, předsedové senátu a sně- movny, vrchní úřadníci železniční společnosti a četné jiné osobnosti. Na rakve položeno bylo množ- ství věnců. Bylo promluveno několik řečí, mezi jinými mluvil ministr obchodu, který oznámil také četné důkazy sympatií z ciziny. — Požár. Z Petrohradu, 8. listopadu. Kavalergardské ulici vypukl požár, při němž za- bynulo 5 lidí. Jeden hasič byl zabit spadlou římsou — Náhlé úmrti. Z Jalty, 8. listopadu. [Spb. Ag.) Velitel paláce generální pobočník Dedulin náhle zemřel. = Harry Thaw. Z Concordu, 8. listopadu. New-hamshirský guvernér nařidil, aby Hatry Thav byl vydán novovorským státním úřadům. O záleži- tosti té bude nyní rozhodovati spolkový soud. — Žák střelil po učiteli. Z Mohuče, 8. listo- padu. (K. k.) Ve zdejší vyšší reálce vypálil 16letý žák 3 rány z revolveru na učitele, který se ho tázal, proč neodevzdal výkaz o prospěchu ve škole. Učitel, který sledoval jeho jednání, udeřil ho do ruky, takže první střela šla do stropu. Druhá střela rovněž nikoho nezranila; třeli zasáhla nevyzvětle- ným dosud způsobem žáka do hlavy. Kulka byla operativně odstraněna. Státní zastupitelství zahá- jilo vyšetřování. = Vystěhovalecká panama. Z Černovců, 8. li- stopadn. Cestovní kanceláře „Kompass“ a „Kolum- bus“ v Černovcích byly policií definitivně uzavře- ny. Majitelé jejich uprchli. V Iekanech byly tř osoby zatčeny a illiálka Austro Americany zavře-
Požár Dedulin Thaw Žák Petrohrad Kavalergardský ulice Jalta New Hatra Mohuč Černovec Americana senát Aga spolkový soud Concord
33 article
na. Také správce filiálky Austro Americany v No- vosielici byl zatčen a kancelář zavřena. — Z Kra- kova, 8. listopadu. Na žádost ředitelství zdejší pol- ské vystěhovalecké společnosti dostaví se sem in- terministeriální komise, která zkoumati bude ob- chody a činnost této společnosti. Neštěstí s princovým automobilem. Z Po- stupimi. B. listopadu. Automobil prince Bedřicha Leopolda jsynal přejel čtyřleté děvčátko. Princ dal je ihned převézti do nemocnice, avšak děvčátk podlehio brzo svému poranění. Podle výpovědi oči- tého svědka je chauffeur nevinen, poněvadž děv- čátko vběhlo přimo před automobil. — Stávka. Z Opavy. 8. listopadu. (K. K.) V továrně na sukno Jana Chlupáčka v Krňově zahájili dnes navíječi a nifaři stávku pro propu- štění dělníka.
Bedřich Leopold K K Chlupáček Americana Opava Krňov
34 article
= Jak žije bývalý bavorský král Otto. Pře volbou nového krále v Bavorsku byla, jak bylo již oznámeno, předložena oběma sněmovnám dobro- zdání lékařů o stavu krále Otty. Dobrozdání, vy- stavené 1. listopadu, zopakovalo krátce celou historii královy nemoci a líči nynější stav choro- myslnosti. Král již dlouhá léta s nikým nerozmlou- val, nepsal a také nečetl. Doba denní je mu právě tak lhostejna, jako doba roční a také jiné věcí pro něho neexistují. Přijímání potravy utrpělo během času mnoho změn a je stále nepravidelnější, vzhle- dem k době jídla, postupu jídel, používání příborů atd. Nádobí a přibory často nahází pod stůl, nebo jimi hází po nejbližším okoli. V posledních létech král Otto dosti pravidelně pil mezi dnem jen čaj a kávu a husté pokrmy požíval s umíněností ai večer mezi 9 a 11 hod. Protože ztratil záhy zuby a umělých nemůže používat, musí býti pokrmy při- měřeně upraveny. Pozbyl zeela smyslu pro čistotu a pěstování těla a musí být ošetřován jako ne- mluvně. Již 30 let tráví král Otto na zámku Fürstenriedu a okolnost, že duševní porucha ne- ohrožuje jeho život, neboť není a nebylo u něho žádného ochrnutí, opravňuje lékaře k náhledu, že král Otto bude tak trávit ještě řadu let.
Otta Ott Bavorsko
35 article
Profesor theologie bude dán do klatby. Z Mnichova, 8. listopadu. V Římě byla zahájena akce za příčinou vynesení klatby nad profesorem theolojie mnichovské university dr. Schnitzerem, který je již suspendován od udílení a přijímání svátostí. Dr. Schnitzer měl od začátku tohoto se- mestru na filosofické fakultě mnichovské univer- sity přednášky o všeobecných církevních dějinách, čímz jednal proti zákazu církve, která mu v tomto ohledu ukládá mlčení ve slově i písmě. — Cholera. Z Mohuče, 8. listopadu. Zde onomocněl věera hoch Béla Gregor asijskou cho- lerou a nakazil 5 jiných hochů. Dosud událo se v Mohuči 12 případů cholery, z nichž 5 skončil smrtí.
doktor Schnitzer Gregor Mnichov Řím Mohuč
36 article
Italské volby a katolíci. Vatikánský orgán „Osservatore Romano“ při- nesl ve středu neočekávané a zvláště závažné po- tvrzení toho, co se uvádělo o závazcích, jež učinili liberálové vůči Vatikánu. Praví, že hlasy kato- líků bylo podporováno 228 kandidátů, kteří zvítě- zili v první nebo druhé volbě, a naproti tomu pod- lehlo více než 100 kandidátů socinlistických nebo republikánských, kteří by bez zasažení katoli- ských voličů byli dle všeho bývali zvoleni, takže by počet mandátů „podvratných stran“, které do- sábly již 96 poslanců, byl vzrbstl asi na 200. článek tento způsobil v oficiálních kruzích ne- milý dojem. To, co „Osservatore Romano“ říká, se všechno vědělo, ale posud bylo možno zavíratik lomu oči, nebo prohlašovati příslušné zprávy za přemrštěné. Oficiosní „Tribuna“, která po prvních volbách hlásela úspěch vlády nad katolíky, neod- pověděla na podrobnosti, podané vatikánským or- gánem. „Popolo Romano“ odpověděl, ale poněkud rozpačitě. Nepopírá fakla, ale snaži se vysvětliti a zmenšiti jejich výmnam,
Osservatore Romana Vatikán