2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. listopadu 1913. číslo 308.
4
article
nanosti v podnicích, snižování cen výrobků a ro-
stoucí zahraniční konkurence mají i nadále vliv na
snahu realisační, neboť na základě uvedených mo-
mentů soudí se i na sníženi dividend. K ob-
sáhlým realisacím došlo zejména na úterní burse
hodnotách železářských, v nichž konány
rozsáhlé nucené prodeje. Zvláště akcie Pražské že-
lezářské společnosti, alpské báňské společnosti, rý-
mavsko-muráňské a Zenica utrpěly značné kurnove
ztráty velkými prodeji. Z citelného stlačení kurso
nejen jmenované hodnoty, nýbrž i ostatní, náleže-
jící do této skupiny, se již nevybavily.
Značným útokům kontreminy vystaveny byly
zejména hodnoty zbrojařské, jichž kurso-
vá úroveň tisněna byla jak nucenými prodeji, tak
i také různými zprávami; zejména poukazováno na
nepřiměřenou rentabilitu při vysokých kursech.
Zvláště akcie škodových závodů padly až na
742.50. Zprávy, které byly o jmenovaných akcifch
publikovány, byly nesprávny, neboť závody jsou
krajně zaměstnány a kromě zahraničních, stále ro-
stoucích objednávek očekávají se i velké objed-
návky tuzemské. Následkem jmenovaných zprát
kurs jich lehce se zotavil novými koupěmi. Take
akcie rakovské zbrojovky ke konci týdne se znač-
ně zlepšily.
5
article
Celkovou mdlou tendenci utrpěly i hodnot
petrolejářské. Akcie haličské karpalky ku-
povány byly zasvěcenými kruhy při nízkých zá-
znamechi neboť se proslýchalo, že společnost sli
buje si značný výtěžek z nových pramenů nafto-
vých na území uherském.
Značnější poptávkou vynikaly v minulém tý-
dnu hodnoty lihovarské. Předpokládá se
že nastane sblížení uherského kartelu lihovarskéh
s rakouským, čímž nastane vzájemná dohoda, tý-
kajíci se cen i exportu a budou se hájit stejneměr-
ně zájmy obou kartelů. Zavedením obligatorního
koncesování pro nově zakládané líhovary u nás
omezí se další rozšiřování jich. Také pečítalo s
namnoze se zvýšenou dividendou; u akcif Brosche
odhadována byla na 50 korun, u Mladoboleslav-
ských na 80 K.
Snížení privátního diskontu v Berlině o 1/49
větší nabídky peněz z Německa při 31/4 %. t. j. o
1% nižší než dříve, příznivě působilo na pátečn
burse i na trh ukládacích hodnot a rent
Jakmile francouzská půjčka bude vyřízena, možno
očekávati i obrat k lepšímu na jmenovaných trzích
Devisi a valuty ke konci týdne jsou nížší
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehleduí
8/XI. 31./X
Rakouská korunová renta. . . 81.50 31.4s
Rakouská zlatá renta . . . . 104.35 104.40
Uherská korunová renta . . . 8 -40.
Berlín
Německo
6
article
80.75
Uherská zlatá renta . . . . . 98.55
98.9
Rakouský úvěrní ústav. . . . 619.75
622 30
Uherská úvěrní banka . . . . 811.50
81.5
Rakousko-uherská banka . . . 2048.—
2070.—
Živnostenská banka . . . . . 262 .50.
254.75
Česká průmyslová banka . . . M436.—
435.50
Pražská úvěrní banka . . . . 640.—
641.—
Stotní dráha
. . . . . 659.90
692 30
Jižní dráha
. . . 106.—
108-1
Buštěhradská dráha lit. B. . . 887.—
902.—
Rakouský Lloyd
599.—
. . . . . 605.—
Kralodvorská cementárna . . . 344.—
355.—
Alpská báňská společnost. . 784.50
811.50
Poldina hut
765.—
Pražská železářská společnost . 2649.—
2728.—
Zbrojovka
964.-
. . 959.—-
Mostecká uhlářská společnost. . 882.—
895.—
Škodovy závody
. . 777. —
Haličsko-karpatská petrolej. sp. 980.—
1000.—
Mladoboleslavský lihovar . . . 1220.—
1235.—
Londýnská devisa . . . . . . 24.12
Lloyd 599
Škodův
Rakousko
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Stotní dráha
Poldin hut
8
article
Akciový pivovar v Nuslích
Akciový pivovar v Nuslích
konal včera dopoledne v Pražské úvěrní bance
16. valnou hromadu, již předsedal p. Lad. Peterka.
Přítomno bylo 19 akcionářů, zastupujících 2502
akcie se 498 hlasy.
Ve výroční zprávě se uvádi: Šestnáctý správni
rok náš byl pro obchodní a průmyslové podnikyv
říši naší všeobecně kritický. Tíseň poměrů, nastav-
ší u nás pro neblahé téméř po celý rok udržo-
vané válečné napieti, neušetřila v ničem také prů-
mysl pivovarský; neboť konsum piva následkem
hospodářské deprese stále více klesá a po strán-
ce úvěrové, která až na malé výjimky téměř u
veškerých závodů pivovarských jest velice zá-
važným činitelem, nastaly poměry nebývale ob-
tížné. Ke všemu tomu přidružilo se ještě letošního
roku v nejlepších jindy pro odbyt náš letních
měsících krajně nepříznivé, chladné a deštivé po-
časí, trvavší od června do srpna, čímž úplně zkla-
mány byly naděje pivovarníků, očekávajících ale-
spoň částečnou náhradu ve zvýšeném odbylu piva
v těchto letních měsících. Avšak nedosti na tom.
Aniž by bylo bráno ohledu na stávající přímo zou-
falé hospodářské poměry, dolehla na výrobky naše
v době této kruté tísně nová břemena, a to zvy-
šováním tak zvaného pivního krejcaru v obcích
k dovršení všeho v posledním měsící tohoto
správního roku našeho, v srgmu, zavedením nové
zemské pivní dávky v království Českém, obná-
šející 4 koruny na hektolitr piva.
Peterek
Nusle
pražský úvěrní banka
9
article
Neblahé následky takovéto nepředložené sa-
nační politiky zemské a obecní, směřující k ublti
našeho pivovarského odvětví průmyslového tím
že ke krytí všech možných deficitů uvalují se nej-
větší břemena stále toliko na pivo, jeviti se budou
nejeno mv době nejblíže příšti, ale i na delší čas
způsobem překvapujícím pro ony rozhodující či-
nitele, jimž na zachování důležitého tohoto prů-
myslu z důvodů hospodářských nejvíce by záležeti
mělo. Tyto okolnosti všechny byly i u nás pří-
činou dalšího pokračování poklesu ve výrobě
odbytu za uplynulý rok, neboť uvařeno bylo v zá-
vodě našem toliko 73.225 hl piva, tudíž o 6575 hl
méně nežli v roce před tím. Že při naznačené zhor-
čené situaci náš bilanční výsledek letošní nezůstal
ještě více pozadu za výsledkem roku loňského
odůvodněno jest tím, že podařilo se nám plně za-
městnati a využitkovati i letos sladovnu naši vý-
hodně — a zpeněžití i částečně led z přebytečné
zásoby a že při prodeji domu čp. 1063 na Král
Vinohradech, o němž jsme se v předešlé výroční
zprávě své byli zminili, byl docilen výtěžek. Z ce-
ny domů mimo pivovar se nalézajících odepsali
jsme 1% na umoření, neboť znehodnocení jich za
uplynulý rok odpovídá skutečně odpisu tomua
uvádíme domy ty v bilanci naší hodnotou o odpis
naznačený zmenšenou.
Královský Vinohrady
10
article
Z hrubého získu v uplynulém roce 1912/13
294.159 K 22 hal. po odečtení celkového obnosu
řečených amortisačních reservovaných částek
126.287 K 86 hal. a amortisačního odpisu na do-
mech 3511 K 23 hal., zbývá čistý výnos 164.360 k
13 hal. Záloby naše pozůstávají: v úětu fondu re-
servního dle § 32. stanov povstalého z čistých pře-
bytků 48.884 K 31 hal., v účtu zvláštního fondu
povstalého následkem redukce akciového kapi-
tálu 422.854 K 80 hal., ve fondech amortisačních
to: a) ve zdaněném všeobecném fondu amortisač-
ním z r. 1898/1899 70.000 K. b) ve speciálních re-
servách, jimiž provedeny byly odpisy ztrát a zne-
hodnocení na příslušnostech provozovaccíh za po-
sledních 14 roků 1.390.403 K 29 hal., úhrnem
1,932.142 K 40 hal.
11
article
Vyhlídky naše do nastalěho nového roku
správního nejsou, bohužel, nikterak nadějnými.
Při nedávno konané valné hromadě spolku pro
průmysl pivovarský v Čechách bylo konstatováno.
že důsledky zavedení čtyřkorunové zemské dávky
z piva právě v nejkritičtější době hospodářské
tísně jsou pro průmysl pivovarský v Čechách ne-
dozírné a jeví se již nyní způsoebm přímo kata-
strofálním jak v pivovarství samém, tak i ve soříz-
něných s ním kruzích průmyslových a obchodnich
a ve stavu hostinském. Proto můžeme jen s oba-
vami hleděti nejbližší budoucnosti vstříc.
Výroční zpráva po sdělení revisorů účtů byl
bez debaty schválena.
Čistý zisk 164.360 K 13 hal. byl takto rozdě-
len: 5% fondu reservnímu 8218 K, 10 áni tantiema
správní radě 16.436 K, 5%ní dividenda z akciovéhe
kapitálu 2,500.000 K. t. j. na 5000 akcií po 25 K —
125.000 K, smlouvou podmíněné tantiémy, pak re-
munerace úřadníkům, zřízencům a dělníkům pivo-
varským 11.347 K 20 hal., pro podpůrný fond děl-
níků a zřízenců v našem závodě pivovarském
1000 K. pro národní a dobročinné účely 1000 k
zbytek 1358 K 93 hal. spolu se zbytkem čistého
zisku převedeným z r. 1911/12 57.879 K 21 hal.
úhrnem tudiž 59.238 K 14 hal. převeden na nový
účet.
Doba k vyplácení dividendy stanovena ode
dne 10. listopadu 1913.
Do správní rady zvoleni pp.: M. Blecha
JJaroslav Mužík a dr. Ant. Schauer; revisory
pp.: Jan Ryba, Ant. Siřiště a dr. Bedřich
Dlabač.
M Blech
doktor
Antonín
Schauer
Jan
Bedřich Dlabač
Čechy
12
article
„Ferrum“, akc. spol. pro průmysl železář-
ský v Praze. Z Brna se nám píše: Akc. spo-
lečnost železářská „Ferrum“, založená přec
nějakou dobou Moravskou agrární a průmy-
slovou bankou v Brně, počiná se vyvíjeti vel-
mi slibně, takže možno ji řaditi již dnes ko
předním našim českým závodům na zboží že-
lezné. „Ferrum“ najalo, jak známo, arcibiskup-
ské železárny ve Frýdlantě na slezských
hranicích a železárny arcibiskupství pražské-
ho v Rožmitále, jež byly oboje dříve za-
řízeny jen primitivně. Válcovna ve Frýdlante
pronajata kartelu a zastavena, naproti tomu
rozšířena a zdokonalena v obou výrobnách
produkce komerční litiny, takže musilo d
nich býti investováno 700.000 K resp. 300.000
K. Z oboru tohoto vyrábí „Ferrum“ hlavně
železná kamna, jež vyváží zejména d
Haliče a do Uher. K vůli uplatnněí se na trhu
pražském zakoupilo „Ferrum“ jednu z před-
ních pražských firem na železná kamna
hodlá si také na Moravě v nejbližší době při
pojiti další železářský závod značného roz
sahu. Znamená tedy „Ferrum“ již dnes znač
nou českou posici na Místecku a i závod roz-
mítálský jest pro chudé Podbrdsko dosti dů
ležitý. Možno tedy společnosti z těchto du
vodů i nadále přátí všeho úspěchu. —vl.—
Kralupská rafinerie minerálních olcjů na
byla koupí jámy na surový petrolej „Ha bs
burg“ v Tustanovicích a „Silvij“ v Bory-
slaví spolu s přilehlými rozsáhlými pozemky
na nichž možno zříditi ještě tři další šachty
Praha
Brno
Frýdlant
Rožmitál
Halič
Uhry
Morava
Podbrdsko
Tustanovice
Ferrum
Ferrum
13
article
Česká sirkárna, akc. spol. v č. Budějovi-
cích, v likvidaci. K informaci a uklidnění pp
akcionářů České sirkárny sděluje se s nám
z kompetentního místa, že v poslední době v
různých časopisech šířené zprávy jsou zcela
bezpodstatnými a nesprávnými. Provedení li-
kvidace zdrženo bylo jedině proto, že podrob-
né zúčtování s tolika závody, jako soustředila
akc. spol. pro zápalkové zboží „Helios“, vy-
žadovalo nejen velíké práce, nýbrž i značného
času. Likvidační výbor České sirkárny s p
poslancem Jindř. Pavlíčkem, kterýž byl
za poděkovavšího se p. Netuku dne 15. října
1913 zvolen předsedou, v čele zasadil seu
předsednictva akc. spol. „Helios“ o urychlení
konečného vyúčtování a výsledek dvojnásobné
intervence, kteréž zúčastnili se pp. posl. Pa-
vlíček, stavitel Kebl, velkoobchodník Le-
derer a ředitel Hule, vyzněl v úplné obou-
stranné dohodě ve smyslu usnesení posledn
mimořádne valné hromady akcionářů České
sirkárny a definitivním zúčtování. Po tomto
nestojí ukončení likvidačních prací České sir-
kárny nic více v cestě a bude o něm pp. ak-
cionářům v nejbližší době veřejnou vyhláškou
v čanopinech podána blížší zpráva.
Měšťanský pívovar na Král. Vinohradeel
koná zítra 10. října dopoledne řádnou valnou
hromadu. Výstav piva v uplynulém správním
roce činil 64.117 hl. o 3900 hl méně než v
roce předešlěm. Bilance vykazuje čistý zisk
pouze K 2465.32 (proti 79.695 K za rok
1911-12). Tato značná diference vyvolána byla
ovšem v prvé řadě přísnější metodou bilanco-
vání, aby finanční základ podniku byl poku
možná zesílen. Jak již oznámeno, nebude
pivovar vinohradský letos platiti žádnou
dividendu.
Jindřichův
Pavlíček
Netuka
Kebl
Hule
Král
Český sirkárna
14
article
Temešvárský občanský pivovar, akc. společ-
nost, konal 7. t. m. řádnou valnou hromadu. Ná-
sledkem technické rekonstrukce podniku stoupi
výstav piva o 26%5. Čistý zisk za rok 1912-13 činí
263.955 korun. Usneseno vypláceti dividendu
1025, t. j. 20 K na akcii.
Žatecký pívovar, který má dosud formu zapsa-
ného společenstva s ručením obmezeným, usnes
se přeměniti se ve společnost s r. o.
Mnichovohradištská továrna obuví, akciová
společnost, konala 7. t. m. za předsednictví presi-
denta Fiedlera řádnou valnou hromadu. Čistý
zisk za uplynulý správní rok činí 81.478 K, z něhoj
usneseno vypláceti dividendu 18 K na akcii
— 9 procent (stejně jako loni). Při volbách zvo-
leni znovu dosavadní funkcionáři: řed. Fiedler za
presidenta a advokát dr. Kompert za vícepresi-
denta, dále pp. Heřm. Schneck a Ludvík Schafer
za revisory.
Fiedler
doktor
Kompert
Schafer
15
article
Jednota průmyslníků v obvodu obch. komory
pražské. V úterý 11. t. m. o 8. hod. večer koná s
v jídelně hotelu „U černého koně“ měsíční shro-
máždění, při němž p. docent dr. R. Marschner
ředitel Úrazové pojišťovny dělnické pro království
České, přednese o thematu „Ochrana před u-
razem a první pomoc. Dva problémy
moderní pěče o dělníka.
Z trhů peněžních, 8. listopadu. Dle mezitím-
ního výkazu Říšské banky německé k 5. li-
stopadu sloupl kovový poklad od začátku měsíee
o 9 mil. mk., kdežto v soudobí loňském zazname-
nůn pokles o 20 mil. mk. Portefeuille zmenšnl s
o 47 (loni o 73) mil. mk., cizí peníze stouply
66 mil. mk. (loni poklesly o 23 mil, mk.) Nekry-
tých bankovek vykázáno 5. t. m. 491 mil. mk. prot
784 mil. loni, takže nynější stav říšské banky je
o 293 mil. mk. přiznivější než loni touto
dobou. — V posledních dnech lze pozorovali jak
v Berlině, tak ve Vídni mírné ulehčení na trhu
peněžním, jež došlo výrazu i ve snížených sazbách
soukromého diskontu. Tento znamená nyní ve Vídni
514% až 514 %, v Berlíně 41/2 90.
doktor
R Marschner
Berlín
Vídeň
16
article
Vídeň. Čilé zpětné koupě Alpinek a Ško-
dovek, jakož i akcií společnosti státní dráhy
Lombarnů vtiskly burse z počátku přívětivý ráz
při čemž hybnou silou byla obleva, která nastala
na peněžním trhu. Dobrým podnětem byly také
příznivé siluační zprávy z burs cizozemských.
popředí nalézaly se Alpinky, které se vydatně zota-
vily po silném poklesu v posledních dnech. Zájem
soustředoval se také na akcie společnosti státní
dráhy, které získaly ze spekulačních koupí. Pozděj
spekulace obmezila podstatně svoji činnost, když
v Berlině nastalo oslabení účinkem nepříznivých
zpráv z Mexika. Reflex tohoto oslabení ukázal se
zde také v sestupném pchybu kursu, poněvadž ob-
jevil se spčtně sklon k realisacím. Příznivější
disposice projevila se ve šraňku, kde převážně pa-
novala koupěchtivost, zejména v oboru hodnot že-
lezářských, z nichž akcie Pražské železářské spo-
lečnosti stouply o 29 a báňské a hutní společnost
o 15 K. Z devis, které celkem zůstaly nezměněny.
zvýšila se rakouská korunová renta o 15 h. Devisy
a valuty byly slabé. Z našich papírů obchodován
akcie Živnobanky za 263 K. Lublaňské banky z
400.25 K. České cukerní placeny 325 K, Chorvatské
za 1360 K a v západočeských kaolinkách došlo k
obchodům za 738 K. Na trhu eskomptním byl stav
765.—
11720
. . . . . . . 117.75
Vídeň
Berlín
Mexiko
Živnobanka
18
article
peněz nezměněný Sazby za první akcepty bankov
činily 5147.
19
article
Petrohradská bursa. Dvěma svátky na za-
čátku týdne omezen byl bursovní obchod na
dny. Během těchto dvou svátků soustředil se ob-
chod v ruských hodnotách na cizí bursy a sku-
tečně též vyznačoval se jak Berlin tak i Paříž znač-
ným poklesem všech ruských papírů. Přes zname-
nitou situaci železářskosuhlířského průmyslu v Ru-
sku nemohou se ruské trhy ubrániti mezinárodní
chabosti zahraničních burs. Šírší obecenstvo jest
úplně vysíleno, spekulace decimována a dalšímu
velkému znchodnocení kursů zabraňuje jen t. zv.
Berlín
Paříž
20
article
Červený kříž, který při špatných bursách inter-
venuje nákupy, aby při nejbližším vzpružení na-
koupené kusy opět prodal. Následkem toho nent
trvalejší vzestupný proud možný a ruské bursy
proto laborují vnitřní slabostí Petrohradská burs
zahájila svou činnost ve středu a vlivem neuspo-
kojivých záznamů z Berlína a z Paříže pokračovaly
místní kruhy v realisacích, které uplatňovaly se
i na páleční burse, takže lýden konči při nejniž-
žích záznamech. Ani zprávy o nastávající veliké
železniční půjčce, která sloužiti má ke stavbě no-
vých drah, nemohly bursu oživiti a na burse za-
vládla všeobecná lhostejnost. Na trhu bankovním
klesly citelněji akcie vlivem nižších berlinských
záznamů stlačené. Akeie Mezinárodní banky kleslv
o 13 r. na 483.—, Ruská banka ustoupila o 4 r. na
375.—. Azovske-donská klesla o 11 r. na 500.—
Sibiřeká o 3 r. na 567.—, Průmyslová taktéž o 3r.
na 337.— a za Privátní banku placeno 250.—. V pa-
pírech zemelných bank nekonal se téměř žádný
obrat a z pojišťoven bylo placeno za První 1425.—
za Ruskou 95.—, za Ruskou transportní 106.—
Z drah zlevnily Sovero-doněcké o 6 r. na 320.—
Rybinské klesly o 5 r. na 396.—. Jihovýchodní u-
stoupily mírně na 295.50. Voroněžské ochably o ie
rublů na 758.— a za Roztovské placeno 2850.—
Na trhu průmyslovém převládaly vesměs prodeje.
které se citelně dolkly zejměna napírů naftových
na hlášené klesání cen nafty v Baku. Akcie No-
kelovy nafty klesly přechodně vlivem Berlina
20 r. na 975.—. Baku zlavnily o olných 33 r. na
699.—, za Kasniiské placeno 3325.— až 3165.—.
Ruska
Rybinský
Berlín
Paříž
Bak
mezinárodní banka
ruský banka
21
article
Lianozov oehably na peřižské pradeje o 12 r. na
254.— a Mantašev zlevnily o 7 r. ra 753.—.
„Bankovní zprávy“, vydávané Českou ban-
kou v Praze přirážejí ve svém listopadovém
či-le následující zajímavé články: „Zlatý pekla
čelných evropských bank“ (pokračováníl. Nové
podniky a zvyšování kapitálů. Zakladatelaká čin-
2ost v Rakousku. Finanční přehled. Tržní zprávy.
Různé zprávy. Předelatné 1.20 K roěně.
Praha
Rakousko
22
article
Zrušení přopravních omezení na Balkán. C.k
ředitelství státních drah v Praze vyhlašuje: Veške-
rá místní a přimá doprava do Srbska a přes Srbsko
bylo 28. řijna t. r. opětně zahájena s těmito ome-
zeními: Se Srbskem, Bulharskem a Tureckem jest
přímá přeprava do a z Cařihradu, jakož i do ae
Ristovce neobmezena: v přepravě se stanicemi, le-
žícími v novém srbském územi na tratich Risto-
vee-Goumendje a Skoplje-Mitrovice, jakož i do So-
luna možno přiiímati zboží s přímými listy náklad-
ními pouze do Bělehradu. Z Bělehradu dlužno zbo-
ží novými listy nákladními podati. Cestující musí
pro trať Ristovac-Goumendje a Skoplje-Mitrovice
nové listky v Bělchradě zakoupiti a zavazadla tam
znova podati. Jelikož srbské státní dráhy a vý-
chodní dráhy opět zahájily přímou přepravu, mož-
no nyní přímé zásilky zboží rychlého a nákladní-
ho do všech bulharských stanic pojatých do přímé
přepravy a přes Liubínec přijámaii
Úřadní zpráva o stavu ovocných kulfur a vinie
v Čechách a na Moravě. Ke včerejší slovné zprávě
ministerstva orby o stavu ovocných kultur a vinie
v jednotlivých zemích předlitavských na konei
rijna t. r. dodáváme ještě číselnou klasifikaei
stavu jednotlivých druhů ovoce v jednotlivých
přirozených krajích Čech a Moravy. V Če-
chách jsou dle zprávy úřadní tyto přirozené kra-
je: I. česká nížina (snodní oblast). II. česká nížina
(hořejší oblast). III. jižní předhoří Sudet. IV. Cheb-
sko. Tepelsko, Středohoří. V. hornaté kraje Beroun-
ska a Brdska. VI. pánev budějovicko-plzeňská. VII
Balkán
Praha
Srbsko
Bulharsko
Turecko
Cařihrad
SkopljeMitrovice
Bělehrad
Čechy
Morava
Sudety
Cheb
Tepelsko
Beroun
Brdsko
RistovacGoumendje
23
article
Českomoravská vysočina (Táborsko a Německo-
brodsko). VIII. Českomoravská vysočína (Pelhři-
movsko a Hlinečko). IX. Pošumavsko. Úřadní či-
selná slunnice známek značít 1 = velmi dobrý.
2. — nadprostřední. 3 — prostřední. 4 = podpro-
střední a 5 — velmi špatný stav. Sklizeň jednotli-
vých druhů ovoce byla v Čechách koncem října
1913 takováto: (římská čislice značí kraj, arabská
odhad stavul: JJablka I. 3—4. II. 4—3. III. 4. IV.
4—3. V. 3—4. VI. 4—3. VII. 4. VIII. 4. IX. 3. Skli-
zeň jahlek jest tudiž v Čechách vesměs prostřední
nž podprostřední. Hrušky: I. 3. II. 3. III. 3—4.
IV. 3—4. V. 3—4. VI. 4—3. VII. 4. VIIl. 4. IX.4
Sklizeň hrušek jest většinou prostřední až podpro-
střední. — švestky: I. 2—3. II. 3—4. III. 3—4
IV. 2. V. 3—4. VI. 4—3, VII. 3—4. VIII. 4—3
IX. 3—4. Sklizeň švestek jest tudiž prostřední.
misty podprostřední a nadprostřední. — Sklizen
třešní, merunek a broskví byla již ukon-
čena a klasifikovány byly v dřívějších zprávách. —
Ořechv: I. 5. II. 5. III. 5. IV. 5. V. 5.
VI. 5. VII. 4—5, IX. 4. Sklizeň ořechů jest většinou
velmi špatná. — Vinice: I. 4. IV. 4. — N
Moravě jsou dva přirozené kraje: I. jižní Morav
a II. severní Morava. Sklizeň jednotlivých druhů
ovoce byla koncem srpna t. r. takováto: Jabl k m
3—4. II. 3—2. — Hrušky: I. 3. II. 3. —
Švestky: I. 3—4. II. 3—4. — Ořechy: I. 4
II. 5. — Vinice: I. 4—3.
Hruška
Táborsko
Německo
Čechy
Morava
I . 4 II
Vinica
českomoravský vysočina
JJablka I
IX
N Morava
24
article
Zemědělský týden v Praze, přednáškový cyklu
pro praktické zemědělce, bude uspořádán — jal
jsme již oznámili — také v r. 1914 v měsíci únoru
I když dlužno Zemědělský týden v jeho systému
a v hlavních rysech, jako zkušeností let minulýcl
osvědčené zařízení, zachovati, přece jen vitá po-
řadatelstvo veškeré náměty, návrhy themat, které
zasluhovaly by zvláštní pozornosti, vyslovení se
otázce, do jaké míry zařaditi do programu i jino-
jazyčné přednášky kapacit zahraničních atd., ve
snaze vyhověti pokud možno každému přání naš
zemědělské veřejnosti. Vzbledem k zájmu, který
po prvním ohlášení Zemědělského týdnu řadou do-
tazů se projevil, sděluje Zemědělský archiv toul
cestou, že je třeba již nyní zaslati přihlášky, ježte
počet účastníků vzhledem k bezpečnostním naří-
zením o používání přednáškového sálu nesmí pře-
stoupili 300 nsob. Veškerá sdělení vyprošují se
pod adresou: Zemědělský archiv v Praze-Il.
Václavské nám 10.
Jižní dráha. Dne 21. t. m. koná se v Pařiži
schůze majitelů priorit Jižní dráhy. Očekává se, ž
budou bez výhrady přijata usnesení zástupců fran-
couzských majitelů priorit ve Vídni. Schůze bude
míti jen přípravný ráz. Ke skutečnému schválení
arrangementu dojde teprve v oficiální schůzi maji-
telů priorit, kterou kuratoři svolají do Vídně pra-
vděpodobně v prosinci. V nejbližších dnech budou
se konatí vnitřní porady finaněního, výboru správ
JJižní dráhy stran vstoupení do styku s kuratory
a bude též rozhodnuto o terminu mimořádné valné
hromady akcionářů. Pomýšlí se svolati ji na konec
prosince neb na počátek ledna. S francouzskou
vládou bude se vyjednávati o finančních pod-
mínkách, zvláště o kolku půjčky, jež se má vydati
na místě italské annuity, pravděpodobně písemně.
Praha
Václavský já
Vídeň
JJižní dráha
25
article
Situace sirkového průmyslu. Vývoz sirek bal-
kánskou válkou trpěl jen málo. Pokles odbytu v
první polovině t. r. vyvolán byl spíše zdrželivostí
prodávačů a bude čilým vývozem v poslední době
odčiněn. V lednu až září t. r. činil vývoz zápalek
68.518 q v hodnotě 3.494.418 K [v soudobí 1912-
76.179 a v hodnotě 3,885.129 K). Vývoz do evrop-
ského Turecka poklesl v uvedené době se 16.577
na 8344 a. Naproti tomu vývoz zápalek do Edypta
stoupá. Soudí se, že celkový vývoz zánalek v tomto
roce stoupne na 5 mil. K. Snahy uherských sir-
káreno ulvoření organisace dle vzoru rakouské
dosudse neuskutečnily. Soudí se však, že zave-
dení daně ze sirek v Rakousku povede k stejnému
kroku v Uhrách a že v souvislosti s tím uskuteční
se i organisace uherských sirkáren
Obmezení výroby v textilních továrnách
Čechách. „N. Wr. Tagblatt““ dovídá se z Liberce:
Křise v rakouském textilním průmyslu zasahuje
stále širší kruhy. Před několika dny obmezily vý-
robu textilní továrny ve východních Čechách. Ny-
sí také firma „Heřmana Pollacka syno-
vé“ přikročila k obmezení výroby ve všech svých
závodech v Čechách (v České Třebové, Broumově.
Velkovsi, Chrastavě, Parníku a Praze) a sice tím
způsobem, že kromě úplného zastavení většího
počtu tkalcovských stavů bude se pracovati jen
po 5 dní v týdnu.
Odbyt německého svazu ocelářského čini
v říjnu t. r. dle zatímného výkazu celkem asi
524.000 (v září t. r. 520.392 a v říjnu 1912: 540.586
t. Na polotovary případá 157.000 (142.522, resp.
164.380) t., na železniční materiál 238.000 [247.325
resp. 198.567) t. a na formové železo 129.000
(130.545, resp. 177.639)t.
N Wr
Heřman Pollack
Turecko
Rakousko
Uhry
Čechy
Liberec
Český Třebová
Broumov
Chrastava
Praha
26
article
Německá výroba surového železa. V říjnu
t. r. výroba surového železa v Německu a Lucem-
bursku dle zjištění Spolku německých železářských
a ocelářských průmyslníků dosáhla nového re-
kordu. Činila totiž 1.650.205 (v září t. r. 1,589.197
a v říjnu 1912 1.589.262) t. Denní výroba činilav
říjnu t. r. 53.232 t (v září t. r. 52.973 t]. Na jedno-
tlivé druhy připadalo na slévárenské surové železo
296828 t. na Bessemerovo sur. žel. 31.670 1, na Tlro-
masovo sur. žel. 1,048.318 1. na ocelové a zrcadlové
železo 232.436 t a na pudlované surové, železo
38 953 t. V prvnich 10 měsícich 1913 činila
celková německá produkce surového želez
16.093.564 t oproti 14.536.876 t v lednu až říjnu 1912.
Z důsseldoriské báňské bursy se sdzluje. Na
trhu uhelném a koksovém situace ochabla, na že-
lezářském trhu se sezměnila. Záznam pásového
železa ochabl z 117.50—122.50 marky za tunu pře
týdnem na 115—120 marek, cena svářkového tv-
čového železa, jež znamenalo posledně 138—14
morek, byla v pátek škrtnuta
Trhy. Přiští výroční trh na hovězí dobytel
a zboží koná se v Labské Týnici v úterý
18. listopadu.
Bessemerův
Německo
Luc
Tlro
Labská Týnice
27
article
Konkura uvalen byl obchodním soudem videň-
ským na „Auto“, světelnou reklam n
spoleěnost s r. o. ve Vídni VI., Leungru-
beng. 12. — Peštský obchodní a směnečný soud
uvalil konkurs na Všeobecnou úvěrní do-
pravni banku, akc. spol. v likvidaci v Pešti
Tato společnost založena byla Ústřední bankou pr
ohched a průmyrl v r. 1910 s kapitálem 100.000
musila však již v dubnu 1913 usnésti se na likvi-
dací. Nyní požádala sama o uvalení konkursu. če-
muž soud vyhověl. — Velkostatkář dr. Štěpán
Kronits v Zomboru oeil se v platební tísnií
pastiva činí na 2 miliony korun.
Banky, záložny a spořitelny.
Mnlestrnoská záložna v Praze vykazuje za
měsic říjen nových vkladů K 304.413.12, výplat
K 443 292.30; zůstatek vkladu dne 31. října 1915
K 6 6 2.516.27
Trhy peněžní
Pražská bursa.
doktor
Kronits
Vídeň
Leungra
Pešť
Praha
28
article
V Praze. 8. list
V Praze. 8. list
Zástavní listy čes. hyp. banky 59
Zást, listy čes. hyp. banky (v zl.] 49
Zást. listy čes. hyp. banký (v K) 4
Žástavní listy čes. hyp. banky 3 1/49.
Zákl. úpisy čes. zem. banky 49
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K) 49
Mel. úp. č. zem, banky (ve zl.) 4
Mci. úp. čes. zem. banky (v K) 4
žel. úpisy čes. zemské banky 4
žákl, dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . . . 49
Mužní úpisy Živnost. banky 41/4
Dluž. úpisy Čes. prům. banky 4 1/%
Mlužní úpisy Ústřední banky
českých spořítelen . . . 49
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spotitelny pražské . . 492
Zást. listy mor. byp. banky 5
Zást. listy mor. hyp. banky 4
Kom. dl. dp. mor. zeměd. banky 4
lel. úpisy mor. zeměd. banky 4 e
Žást. listy I. mor. spořítelny 4 1/49
Zást. listy I. mor. spořitelny 42
Zást. listy hal. zemské banky 4 1/4
Zást. listy hal. zemské banky 49
Kom. dl. úplsy hal. zem. banky 490
Železnič. úp. hal. zem. banky 49
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/9
Zást listy Hal. ake. hyp. banky 4
Zást. list« Rak.-uherské banky 49%
ást. listy Dolnorak. hyp. úst. 4
Vást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/%5
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 4
om dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/2 e
Zást. listy Rak. hyp. banky 4
rlor. obl. spol. rak. míst. drah 3
duská státní půjčka z r. 1906 5
lulharská stát. půjčka z r. 1909 43/9
(norová společ. renta (v pap.) 4.2
Dubnová spol. renta (ve stř.) 4.29
Květnová spol. renta (v pap.] 4
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . 49
» korunová renta . 49
„ investiční renta . . 31/%
Ceská banka Union . . . . . .
Mel
Hal
Praha
mec
5 Zást
město
Hal
4 Zást
Ceský banka
Union
Zást
Železnič
Vást
Dubnová společenský
květnový společenský
29
article
Česká banka . . . . . . . ..
České průmyslová banka . . . .
Česká zajišťovací banka . . . .
Hospodářská úvěrní banka . ..
Chorvatská zemská banka . . ..
Jadranská banka . . . . . .
Lublaňská úvěrní banka . . . .
Úvěrná banka úč. spol. v Růžom-
berku [Rószabegy) . . . . . .
Moravské agrární a prům. banka
Pozemková banka . . . . . ..
Pražská úvěrní banka . . . ..
První čes. akc. pojišťovna na život
První pražská zastavárna . . ..
Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. ..
Živnostenská banka . . . . ..
Haličská akc hypoteční banka . .
Rakousko-uberská banka . . . .
Buštěhradská dráha (lit. A) . .
Buštěhradská dráha flit. B) . .
Pražské paropl. po Vltavě a Labl.
Kolínská továrna chemická . .
Alpinská, montanní společnost .
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . ..
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Čes. Budějovicích
El.-tech, ake. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . ..
aňkova strojírna . . . . . . .
Poldina huť . . . . . . . .
Pražská železářská společnost ..
Rustonova strojírna . . . . .
Pražské papírny, akc. spol. . .
Chorvatská cukerní . . . . .
škodovy závody . . . . . ..
rvní česká továrna orient. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot. .
Kolben
Rustonův
Růžom
Hradec Královský
Vltava
Čes . Budějovice
Modřany
Zápy
Český banka
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
zemský banka
jadranský banka
pozemkový banka
úvěrní ústav
živnostenský banka
hypoteční banka
Poldin huť
30
article
Vídeňská bursa.
Vídeňská bursa.
Z Vídně, 8. listop. (K. k.) Dodat. burs.
Rakouské kreditky 620.50, uherské kreditky 812.—
anglobanka 335.25, bankovní jednota 512.25, uni-
opka 58450, banka pro země rakouské 511.50.
státní dráhu 689.50, lombardy 106.20, Škodovk
776.—, turecké tabákové 350.—, cýmavsko-mu-
ráňské 636.25, alpinky 782.—, květnová rent
80.95, uherská korunová renta 80.50, ruské —.—
turecké losy 228.33, marky za hotové 117.70, marky
no ultimo 117.83. Smýšlení bez obchodu.
x. Z Vídně. 8. listop. (Telfgr. »Nar. Listůe.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 199.05, 199.35, Bukurešt na krátké lh. —.—
Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.—. —.—
Brusel na delší lhůty —.—, —.—. Německo šek.
na krátké lhůty za 100 mk, 117.6214, 117.821/24. Ně-
mecko na delší lhůty —.—
Londýn sek
krátké lhůty, 100 lib. st. 241.1712, 241.571/4. Londým
na delší lhůty —.—
—. Nový York za 100 dol.
italie šek a krátké lbůty za 100 lir.
4.65, 94771/%, Italie na delží ihůty —.—, —
Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za
100 rub. 253 50, 254.50, Petrohrad delší lhůty
—. ——. Paříž šek na krátké lhůty za 100 tr
95.271/2. 95.421/2, Paříž delší lh. —.—, —.—. Curych
basilej šek aa krátké lhůty 95.20, 95.35, na
elší lhůty —.
—. Švýcary šek a krátké
lhůty 95.20, 95.35, na delší lháty —.—,
Vídeň
Nara
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Škodovk 776
32
article
Z Berlíne, 8. listop. [. k. v 1 hod. 15 min.
sreditky 198.37, stát. dráha 151.12, lombardy 22.87.
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 8. listop. (Závěr. kursy.) Amster-
dm krátkodobé 169.05, Londýn krátkod. 20.46 1e.
Paříž krátkodobé —.—, Vídeň krátkodobé 84.87
Vídeň dlouhodobé —.—, rak. papír. peníze 84.95,
ruské papír. peníze 215.06, 32% německá půjčka
76.30, německo-rakouské doly 249.—, duchcovská
zlářská spol. 315.25.
Z Berlina, 8. listop (Dodat. bursa.) Kreditky
19837. berlínská obchodní 155.—, darmštatská
anke 115.62, německá banku 245.25. diskonto ko-
mnanditní 182.75, drážďanská banka 146.75, národní
banka 116.—. státní dráha 115.12, lombardy 22.50.
eltimore 93.75. Kanada 226.50, Gotthard —.—
eridionální dr. 105.75, středomořská dráha —.—
dráha Henri 160.50, 392 říšská půjčka 76.30, ital-
ská —.—, španělská —.—, turecké losy 160. 75,
uher. korunová renta 80.50, bochumské 205. —
Phönix 249.50, Lauřina huť 149.—, Consolidace
315.62, gelsenkirchenské 172.37, harpenské —. —
llivernia —.—, Paket hamb. 134.62, Hans
270.50, severo-německý Lloyd 118.62, dynamit. trust
—.—. Smýšlení slabé.
Z Frankiurtu, 8. listop. (Tlgr. závěr. kursy.
Gotthard
Henri 160.50
Hans 270.50
Lloyd 118.62
Berlín
Londýn
Paříž
Vídeň
Kanada
Consolidace
drážďanský banka
národní banka 116
Lauřin huť 149
Phönix 249.50
Frankiurt
33
article
Kreditky 198.10, státní dráha 150.50, lombardy
2275, 4% rak. korunová renta květnová —.—.
1% rak. kor. renta dubnová 83.80, 4 9% rak. zlat
renta 88 25, 4% uherská zlatá renta 82.40, 42
uherska kor. renta 30.20, Phönix 251.—. Smýšlen
pevné.
Z Hamburku, 8. listop. (Peněžní bursa.) 42
rak. střibrná renta [leden-červenec) 83.55, 4 %% rak.
zlatá renta 88.—, 49% uherská zlatá renta 82.50.
rak. kreditky 198.25, akcie rakouské státní
dráhy —.—, lombardy 22.80, hamb. paroplavební
akciová společnost 134.50. Llovd 119.—, Vídeo
vista 84.85, cena střibra: 84.75 peníze, 82.25 zboží.
Smýšlení klidné.
Pařížská bursa.
Z Paříže, 8. listop. (Počateční bursa.) 3proc.
renta 86.95. Smýšlení stálé.
Z Paříže, 8. listop. (Telegr. závěr. kursv.
3% renta 87.02, italská renta 98.25, rak. po-
zemk. úvěrní ústav 1234, státní dráha —. —
lombardy 111.—, cheky na Londýn 25.30, rakou-
ská zlatá renta 88 15, uherská zlatá renta 84.—
otomanská banka 630.—, tabáková režie 372.—
ruské 1906 102.50, turecké losy 195.50, Rio Tinto
1849, španělské exteriery 90.30, Randské báň-
ské hodnoty —.—. Smýšlení pevné.
Hamburk
Paříž
Londýn
Rio Tinto
134.50
Phönix 251
44
article
V Praze, 8. listopadu.
Obili. Znam. se za 50 ké trans.: pšenice
1913. 76—80 K 10.30, K 11.20, velkozrnná 9.20,
9.40, vadná kor. 8.50, 8.75, žito 1913 70 a
73 kg K 8.60, 9.— ječmen výběr K 8.70, 8.85,
I. jakosti 8.20, 8.30, střední 7.55, 7.70, merkantilní
7.20, 7.30; oves výběr 1913 7.—, 7.15, prima 1913
6.75, 6.85, merkantilní 1913 6.60, 6.70, vadný 0.—
kukuřice cinquantin 1912 10.50, 10.60, kukuřice.
cizozemská 8.40, 8.50; kukuřice uher. 0.—, 0.—
vikev česká —.—, —.—, haličská 0.—, uherská
zimní —.—, —.— pohanka —.—; proso
Luštěníny. Ceny za 50 kg transito: fasole
k vaření K 15.—, 16.—, ke krmení —.—, —.—
boby —.—, —.—, hrách Viktoria 15.—, 17.—
k vaření žlutý 12.—, 13.50, k vaření zelený 14.—
17.—, ke krmení 10.—, 12.—, čočka 1913 20.—
Seetena. Ceny za 50 kg: mák modrý český
1913 20.75, 27.—, ruský 1912 —.—, —.—, kmin
holandský 36.50, 37.50, kmín haličský —.—, —. —
lněná semena uberská —.—, —.—, konopná se-
mena uherská —.—, —.—, haličská 11.75, 12.25.
Seeten
Praha
Viktoria
kg
45
article
Řepka 17.—, 17.50, řepkové pokrutiny 8.50, 8.75,
lněné pokrutiny 9.—, 9.25.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transitor seno
lis. 1913 české 5.25, 5.40, předlitavské 4.50, 5.—
cizí 4.25, 4.60, sláma cepy mlácená 2.80, 3.05, ke
stlaní 2.10, 2.40, krmná sláma 2.70, 2.90.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české
1912 13.—, 16.—, švestky české 1913 16.—, 19.—
merkantil. bosenské 17.50, 18.—, bosenské 110/120
21.25, 21.75, 95/100 23.75, 244.75, 80.85 27.—, 28.—.
70/75 29.50, 30.—, třešně —.—, višně —.—, —.—
—.—, křížaly —
hrušky —.—
Povidla bosenská, 100 kg 1913 52.50, 54.—,
slazená a cezená 100 kg —.—
Jetelová semena 50 kg: červený 1913 75.—
85.—, červený kokotice prostý 1913 75.—, 93.—.
bílý 1913 60.—, 120.—, švědský 1913 65.—, 80.—
úročník —.—, —.—, thymotée —.—, —.—, ružák
15.—, 24.—, vojtěška česká kokotice prustá —.—
vojtěška francouzská 78.—, 85.—
Vičenec (ligrus) jednosečný 16.—, 18.—, dvoj-
Řepka
Jetelová
kg
23.75
29.50
60
article
sečný —
Šlad po 50 kg: Ia 13.—, 13.25, lla 12.—, 12.25,
Brambory 50 kg: k jídlu 2.50, 3.—.
Sušená čekanka 50 kg promptní 0.—, 0.—
Škrob po 100 kg transito! pšeničný —.—
—.—, rýžový —.—, —.—, vlbký brambor. škrob
16.50, 17.50, brambor. L. jakosti 31.—, 31.50, nej-
jemnější 32.—, 33.—, nejjemn. škrobová moučka
32.50, 33.50.
kg
65
article
Z Vídně, 7. listop. (Telf. zpr. »Nár. Listů«.)
Plodinova bursa. Po dlouhé nákupni zdrže-
livosti vyskylla se na dnešdi hlavní týdenus burse
poptávka potřeby ve chfebovinách poněkud lépe
a zájem nebyl obmezen pouze na dobré a jemné
provenience, aěkoliv v těchto snáze docíleny byly
uzávěrky, nežli v jiných druzích. Poptávka po
pšenici byla se strany českých a moravských
obchodníků, jakož i z venkova. Nabídka byla
ochotná. Vlastnici žádali z počátku plné ceny
znesnadňovali tím obchod. Vzhledem na poklesy.
oznámené z Pesti, vzdali se vlastnici dalších po-
kusů, získali tydenniho poklesu 3 hal. a obchody
vyvinovaly se pak snáze. Zdá se, že nyní, kedy
polní práce jsoucukončeny a zimni osení skýtá
dobré vyhlídky pro příští rok, také nabídka pro-
ducentů a dovozy na místních trzích se zvětší.
Obchod uspokojoval, ačkoliv velkomlýny, které
až do konce roku jsou surovým produktem záso-
beny, kupovaly jenom málo. V žitech možno
bylo nakoupití rovněž o 5 hal. laciněji. Vedle ob-
vyklých předlitavských a slovárkých druhů docí-
leny byly také v žitech z pešťského okoli lepší
obraty dílem k směsi, dílem také proto, že pro-
venience tyto se nyní lépe vyplácejí. Poptavka
na haličský účet jest nezměněna a alimentuje
velkou část obchodů. V ječmenech kupuje
export jen málo. Poněvadž však různé pivovary
moravské sladovny jeví lepší zájem o úhradu vy-
skytující se polřeby a jemných druhů se nedo-
stává, byla tendence příznivá. Dobré a prostřední
druhy byly velmi snadno skupovány a tudíž vše-
obecně ceny zůstaly nezměněny. Jen docela oje-
diněle povoleny byly malé slevy. Ostatní druhy
byly zanedbávány. Z pícnin poklesla kukuřice
tomto týdnu o 15 hal., poněvadž majitelé velkých
Plodinův
Vídeň