1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v nedéli 9. listopadu 1913.
Praha
4
article
arannt a večerní linty
přodplácí s
V Prane v adraintstrani
ne měsle.
na čtvrt leta
sK -
s dvoji donáškou
a měst
ne Stvrt let . 7 K
ve slákách , K sor
na másle
Pošton
na máslo
vis k
s dvojí zásilkoe
měsí
rei
na čtvrt leta
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20.
s přílohou pro venkov o 24 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20.
s přílohou pro venkov o 24 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 10. listopadu
v obvyklou hodinu polední.
Praha
6
article
Vážná situace.
Vážná situace.
Z Vídně, 8. listopadu.
(Zvláštní telef. zpráva „Nár. Listů.“)
O 4. hodině odpolední sešla se míni
sterská rada, které se zúčastnili
všichni členové kabinetu mimo Dlugosze,
meškajícího ve Lvově, a která trvala 21
hodiny. Jak se dovídáme, nezabývala
se však ještě žádnými opatřeními, která by
se stala, kdyby akce, ve Lvově zahájená
místodržitelem ryt. Korytowským za příči-
nou neshod mezi Poláky o volební reformě
zemské, neměla žádného úspěchu.
Zítrabudeministerský před-
seda hr.Stärgkh přijat panovní-
kem ve zvláštním slyšení. Bude
mu referovati o stavu věcí v Haliči a jejich
reflexu na poměry parlamentní. Teprv po
této audienci bude se uvažovati, co nutno
vykonati, aby jak v Haliči, tak ve Vídni —
a zejména v této — zabezpečil se jakýsi
přechod. Ovšem nemůže se jednat o žádný
přechod k nějaké hnilobě a malátnosti, ný-
brž o přechod k pořádku a nápravě.
Od 21. října, kdy sešla se poslanecká
sněmovna ke kampani podzimní po čtyř-
měsíční prázdni, aby projednala v plenu
malý finanční plán, jehož vyřízení před
létem zmařili hlavně Rusíni svými obstruk-
čními hrozbami, celá vnitřní politika, celá
činnost v parlamentě skorem záleží v —
pausách, za kterých zraky jsou upřeny
na Halič, na konflikt polsko-rusínský vů-
bec, na boj o volební reformu mezi oběma
národy a zvláště na vnitřní zápasy o ní v
polském táboře samém. Do té míry vy-
plňují Rusíni svými obstrukčními řečmí
svými obstrukčními „věcnými poznámka-
mi“, jichžto délce a přílivu nebrán
žádná hráz, všechen čas, skoupě
skromně plenárním schůzím vyměřený, ž
vzdávají se slova poslanci, kteří by za nor-
málních poměrů k dani lihové ještě mlu-
vili.
Dlugosz
Polák
Rusín
Vídeň
Lvov
Halič
poslanecký sněmovna
7
article
Dnes jest málo naděje, že podaří se vy-
jednávání, 1teré zahájil po své posledn-
audienci u císaře místodržitel ryt. Kory-
towski s polskými frakcemi haličského
sněmu, hlavně pak s odpůrci volební refor-
my a kompromisu polsko-rusínského. Na-
opak, nutno pokládati je nezdařený m
Příčiny odboje polských stran proti u-
jednáním, kteréž učinil dr. Bobrzyňski mez
některými stranami polskými a všemi Ru-
síny, o reformě volebního řádu zemského
jsou četné, vážné a hluboké. Nelze je pro-
stě hledati a najíti pouze v chování čtyř
katolických biskupů haličských. Přes ně
přešlo by se hravě k dennímu pořádku.
Hlavními důvody jsou obavy před
budoucnosti a před způsobem, jakým,
a místem, na kterém by Rusíní dosíci mohli
vítězství ve příčině volební reformy.
Kdyby ho byli dosáhli ve Lvově na
zemském sněmě, třebas i řečnickoua
lomoznou obstrukcí, bylo by jinak snáz a
léne. Poláci byli by se mohli v případě tom
s Rusíny nějak vypořádati bez součin-
nosti faktora třetíh o. Byli by tak
mohlí učmit na domáci půdě, kdyby ne
byli měli trapný pocit osamocenosti.
Kory
Bobrzyňski
Polák
Rusín
Lvov
8
article
Kdyby však Rusíni dosáhli úspěchu
svého stran volební reformy zemské tak
že by zmařili dělnost parlamentu říšského
a to ve věci pro úřadníky, učitele a země
důležité, jakou jest finanční reforma, kdy-
by se k tomu ještě stalo tak, že by ve sně-
movně nikdo rusínské obstrukci nečelil
hlavně proto, že Němci pořád ještě spolé-
hají na pomoc Rusínů proti každé kombi-
naci, ve které byli by Poláci proti Něm-
cům, Poláci nemohli by se zhostiti strachu
že Rusíni, povzbuzeni nynějším úspěchem
taktiku obstrukční obnoví, aby vymohl
zřízení samostatné university své ve Lvo-
vě, aby vymohli rozdělení zemské školn
rady, aby vymohli zřízení a rozdělení ze-
mědělské rady, aby vymohli rozdělení
zemského rozpočtu, zemského výboru atd
Když učiněna byla alternativa stran
složení nového zemského výboru haličské-
ho: buď 5 Poláků a 2 Rusíni anebo 7 Po-
láků a 3 Rusíni, učiněn byl návrh, roz-
množiti počet přísedících zemských na 11.
a to tak, že by Poláků bylo 8, Rusíni pak3
Rusín
Němec
Polák
Německo
9
article
Se strany polské potírán tento plán
na 11 zemských výborů. Je to pochopitel-
no, je to vysvětlitelno. Poláci totiž myslí,
že, vedlo-li v království Českém zvýšení
počtu přísedících zemského výboru na 14
k požadavku, aby zemský výbor byl roz-
ložen v kollegium německé a v kollegium
přísedících ostatních, mohl by počet 11
zemských výborů haličských vésti stejně k
rozkladu na dva sbory: 8 Poláků a 3 Ru-
Podolaně, velkostatkáří a autonomisté
svojí oposici proti volební reformě opírají
důvodem sociálně-agrárním. Praví, kdyby
volební reforma, jak byla smluvena, stala se
skutkem, že sedláci polští s rusínskými po-
dajíce si ruce, spojí se proti nim a stlač
jejich dosavadní vliv na samosprávu zem-
Nastane-li nyní jasno ve smyslu nega-
tivním, ukáže-li se, že vymizela — jako-
znamují poslední zprávy lvovské — posled-
ní možnost, upraviti poměry haličské po
dobrém, bude přirozeně všechen zřetel
všechna péče věnována poměrům na říš-
ské radě.
sínů.
Polák
Polák
11
article
Řeklo se: kdyby odstoupil ryt. Kory
tow si a byl nahrazen jiným místo-
držitelém a kdyby odstoupil hr. G ol u-
chowski a byl nahrazen jiným zemským
maršálkem, nastalo by zlepšení hned. Než
nemůže býti žádné pochyby, že osobními
změnami by se nepomohlo. Ani osobními
změnami ve Lvově, ani osobními změnami
ve Vídni. Že dr. Vitold Korytowski jest
schopný, obratný a rozhodný sprostředko-
vatel mezi stranami polskými, nikdo nepo-
pírá, tak jako nelze upříti hr. Stürgkhovi
že poslal do Haliče v čelo politické správy
muže krajně způsobilého. Více pak, než
hr. Stürgkh, nesvedl by mezi Poláky a Ru-
síny žádný druhý šéf vlády. Nadešla ne-
zbytnost, změna disposic opatření věcných
velkých rozhodnutí a pronikavých, tako-
vých, které by konec učnily odkladům
průtahům, šeru a přítmí a které by nebyly
počátkem činů a skutků, nýbrž hotovými
činy a skutky samými. Takové staly by se
arciť pro chvíli nejbližší aspoň zbytečnými
kdyby Rusíni celý politický svět překvapili
kdyby svoji obstrukci proti finančnímu plá-
nu zastavili, doufajíce a spoléhajíce na po-
moc s hůry.
Kory
doktor
Vitold
Stürgkh
Polák
Rusín
Lvov
Vídeň
Halič
12
article
Neumožní-li však vyřízení finančního
plánu před novým rokem, nezastaví-li svoji
obstrukční taktiku proti němu, musí na-
stati jasno v týdnu nejbližším.
Jedna věc jest ovšem vyloučena.
že rozhodnutí bude učiněno před volba-
mi do delegací, které budou v obou
sněmovnách říšské rady ve čtvrtek 13. t.
m. Volby ty se vykonají. Po nich teprve
vláda patrně vyčká ještě, co se stane ve
sněmovně. Nevzchopí-li se tato sněmovna
k sebeobraně tak, aby překonala rusínskou
obstrukci, bude nezbytno, aby pořádek
zjednala vláda sama. Nebylo by však žád-
ným pořádkem, nebylo by však žádným
zlepšením, nebylo by žádnou pomocí, kdy-
by hr. Stürgkh prostě poslal poslance do-
mů, kdyby říšskou radu odročil aneb
uzavřel, kdyby následovaly prázdniny ne-
určité délky a kdyby za prázdnin těch ně-
kolik drobotin, mezi nimi některé nezbyt-
nosti, aktivovaly se § 14. To bylo by jen
novým prodlužováním krise, neboť po
sebe delší přestávce a po návratu do sně-
movny poslanecké, nalezli by zákonodárci
tam stejný stav, jaký byl, když říšská rada
byla odročena anebo uzavřena.
Stürgkh
13
article
Odpomoci a reformy nelze
se nadíti od sněmovny, která
pohliží na obstrukci s fatali-
stickou lhostejností a tupým
klidem oddávajíc se bludu, že nynějším
jednacím řádem nelze obstrukci zdolati.
Odpomoci a reformy nelze se také nadíti
za nynějšího předsedy dra. Sylvestra, kte-
rý ve své dobrotě nemá k lámání obstruk-
ce ani chuti, ani říznosti.
O konkretnostech jednot-
livých, které bude nezbytno vyko-
nati, o opatřeních pro celé země, národy
a pro celý stát neodvratných, pronášeti se
již dnes, bylo by předčasno. Neučiníme
tak, již proto, abychom nerozmnožoval
kombinace, kterými se hemží noviny a
kuloáry sněmovny.
Za sítuace, v jaké se octl nejen parla
ment, nejen parlamentarismus vídeňský.
pražský a lvovský, ale také důležitý zájem
národa českého a království Českého, je-
den je neodbytný příkaz: aby
v českém táboře všichni, kdo
za politiku jsou zodpovědni.
uvědomili sobě neobyčejnou
vážnost nynější phvile. Pomě-
ry v naši vlastiou již tam,
kam v království haličském
teprve se dostanou, a stane-li se
ve Vídni pokus umožniti nějak dělnost na
sněmu haličském, neponechají zajisté věcí
v král. Českém neupravených a nerozře-
šených a nemohou suspensi samosprávy
tohoto království prodlužovatí dál.
Bouřiti publikum proti patentům a
zváti je na barikády, jak činí „Neue
Freie Presse“ soustavně, není žád-
ným lékem proti těžké chorobě, kterou
trpí největší země tohoto státu. V široké
veřejnosti nikdo, kdo chce živnou a plod-
nou práci, nedá se zlákati těmito svody.
Dávno již ujalo se u rozmyslných a soud-
ných voličů přesvědčení, že nynějš
zmatky nelze v interesu vše-
obecném dále trpěti, že naopak
v zájmu všeobecném je nutno jim učiniti
přítrž a že nenaleznou-li k tomu odvahu
a zmužilost poslanci, musí pomoc poskyt-
nouti někdo jiný.
Sylvestr
Vídeň
kuloár sněmovna
Neue Frei Presse
14
article
Zajisté v národě českém nikdo, zajisté
také v Rakousku nikdo, vyjímaje několik
pošetilců, nechce absolutismus.
Kdyby veliká veřejnost opravdu se bála
dlouhé éry absolutistické, povstal by proti
pouhé možnosti oktroje takový ruch.
vznikla by proti němu taková vzpoura, že
by z onoho kouta, ze kterého dnes burcuji
mysli proti patentům, podnikli výpravu,
by onen ruch ututlali. Široké vrstvy naše-
ho obyvatelstva, našeho lidu, našich tříd
výrobních, pracujících chtějí parlament.
chtějí parlament zemský a parlament ví-
deňský, nikoliv ovšem parlament skomí-
rající pod údery obstrukce, která ničí sa-
mý základ representační soustavy, ale
chtějí zastupitelské sbory
skutečně silně pracující—par-
lamenty dělné pro časové re-
formy, pro kulturní hospodář-
skou a sociální zvelebu a pr
pokrok ve všech oborech lid-
ského konání.
Po takové nápravě touží veškerá ve-
řejnost, po ní volá, jí si přeje brzy, ihned
— tak či onak. Věc, skutečnost, hot-
vou událost chce lid. Kdo ji po-
skytne, kdo přinese pokoj a jej zabezpečí
stalo se mu žell otázkou řádu druhého.
Rakousko
15
article
Český živel v rakouské
armádě.
Český živel v rakouské
armádě.
(Z kruhů vojenských .
Naše armáda jest potomkyní bývalé „cí-
sařské“ armády. Fakt tento nedocházívá oby-
čejně patřičného zdůrazněni. Zvláště v našen
oficiálním vojenském dějepisectví. A přece
dlužno si to uvědomiti, poněvadž tak mnohý
zjev v myšlení našich armádních kruhů nalézá
tu svého vysvětlení.
Tak zvaná císařská armáda 1. j. armád-
římského císaře německé národnosti má své
počátky v třicetileté válce. Valdštýnské plu-
ky pokládají se za první stálé vojsko císařské
Jeho úlohou bylo, zachrániti ohroženou váž-
nost koruny císařské v době, kdy severní ne-
přítel zaplavoval německé kraje a nevěrn
stavové svými vojsky posilovali nepřítele.
Bylo to vojsko získané při stole verbovním.
čistě dynastické, osobní. A tento ráz zacho-
valo si později i do dob, kdy novým způsobem
doplňování hlouběji zapustilo kořeny do ny-
nějších zemí naší říše, ba částečně i do dnešní
doby. Charakteristiku jeho smýšlení z dob
prince Eugena savojského podává Teuber
dile „Die österreichische Armee“ takto: Niko-
liv láska k vlasti vedla tehdy vojína ku pra-
porům — vždyť často žádné ani neznal. Stálit
pod prapory císařskými muži ze všech krajů
Eugen savojský
Teuber
Niko
16
article
Německa vedle synů Čech a Italie, Uhera
Švýcarska. Strádaliť i hladověliť často všichni
pospolu. Našliť oni právě svůj domov, svou
rodinu ve vojštil
Vojsko to samo cítilo se především vj-
skem císařským. Zajímavou episodu o tom vy-
pravuje zmíněný již Teuber z doby nastoupen
vlády královny Marie Terezie. Smrti císaře
Karla VI. vzata totiž v mužském rodu vymře-
lému domu habsburskému koruna císařská
habsburská vojska ztrácejí tudíž zakořeněný
titul „císařští“. Jsou nyní jen vojsky „Jejího
Veličenstva královny uherské a české“ a nu-
cena i staré historické císařské odznaky od
kládati. Teuber praví, že dělo se to velmi po
zvolna. Dvorní válečná rada sama nepředchá-
zela právě dobrým příkladem. Nazývala sebe
„po zvéčnělém římsko-císařském Veličenstvu
pozůstalá dvorní válečná rada“, jen aby se vy-
* drobnem prodeji
ranní člsle a soba
se s
večerni
se tk
Ve dliálkách na venkov
ranní čislo
rečerní
lnseráty
platá se botové napřen.
ředplaeení a ineerty přijlma
sdministrace v Marianské ala,a
Tam nacházejí se nel
redakce, tiskárna a expodttev
„Národních Llsrě-
Enkopisy se nevracei
Švýcarsko
Teuber
Marie Terezia
Karel VI
Německo
Čechy
národní Llsr
17
article
hnula novému titulu. Konečně ale přece bylo
nutno otázku nových odznaků a nové přísahy
vyříditi, ježto po volbě Karla Bavorského cí-
sařem římsko-německým odznaky císařské
octly se na praporech bavorských. A tu stalo
se tedy — událost zajisté pro nás velmi zaji-
mavá — že přísaháno ve vojsku, kteréž jest
předchůdcem nynější armády naší, královně
uherské a české a zavedeny nové prapory
barvy zelené se znakem království Českého
a uherského. Ale již po dvou letech, po koru-
novaci velkovévody Františka štěpána na cí-
saře římsko-německého, „vlétl zase dvojhlavý
orel“, jak praví Teuber, „rychle na rakouské
(vlastně habsburské) prapory, hrdě přilétl
zase k svému starému posvátnému hnízdua
k slunci své slávy“. Královna česká a uherská
nazývá se padále, jakby titul jejího manžela
byl přešel také na ni, císařovnou a vojsko od
té doby císařsko-královským. Císařským
vzhledem ke koruně německé, královským
vzhledem ke korunám české a uherské. Z toho
tedy jasně vyplývá, že v první řadě platila
armáda ta za vojsko císaře římsko-německé-
ho, a že jen neobyčejnými okolnostmi dostalo
se mu také titulu „královské“. Ovšem nesmi-
me zapomenout, že při všem tom hlavní jeho
ráz jest dynastický a že bychom v něm marně
asi hledali nějakého citu vlasteneckého.
Karel bavorský
František
Teuber
18
article
Většího připoutání k nynějšímu mocnář-
ství rakouskému dostává se této armádě no-
vým systémem doplňovacím, zavedeným roku
1781, t. zv. konskripcí. Systém konskripění
založen již na zásadě, že každý občan může
býti povolán k službě vojenské, při čemž však
platilo veliké množství osvobození a jen část
k službě konskribovaných také vyzvednuta
byla. Jednotlivým plukům ohraničeny stálé
okresy. Tento systém mohl býti však zaveden
tolíko v tak zvaných „zemích dědičných“, ne-
vztahoval se na země uherské a na Tyroly
aniž na Německo. Toto bylo rovněž již roku
1765 rožděleno na verbovní rayony a každý
pluk, mající v dědičných zemích svůj okres
konskribovaných, měl mimo to v Německu
svůj rayon verbovní. Skládalo se tudíž muž-
stvo takového pluku z konskribovaných ze
zemí dědičných a z naverbovaných z něme-
cké říše, v poměru 2: 3, z čehož jasně je zříti.
že tyto pluky a ony byly ve většině, měly roz-
hodně ráz německý, nerakouský. Více nacio-
nálními povždy byly a zůstaly pluky uherské.
doplňující se toliko verbováním v zemích uher-
ských. Rozeznávají se také již v době terezin-
ské pluky „německé“ od uherských a to ne-
jen při jízdě (husaři), nýbrž i u pěchoty.
Tyroly
Německo
19
article
Rok 1804, počátek císařství rakouského.
neučinil, jak se zdá, na „císařské“ vojsko val-
ného dojmu. Prapory a odznaky zůstávají ty-
též, osoba panovníkova tatáž, byť i v titulu
„cís. král.“ nadále „cís.“ něco jiného zname-
nalo. Ba ani ve způsobu doplňování nenastala
ihned pronikavá změna. Ač verbování v říší
německé rokem 1806 v dřívějším rozsahu pře-
stává, neupouští se ještě od něho úplně. Za-
vádí se tak zvané verbování pohraničné t.j.
cizozemci verbují se aspoň podél hranic,
když toto verbování nemá valných úspěchů
ruší se sice roku 1817, ale verbování cizinců
aspoň za účelem získání dobrých poddůstoj-
níků v platnosti se ponechávál
Nicméně je tedy jisto, že „císařské“ voj-
sko teprve rokem 1804 stává se vejskem ra-
kouským aspoň dle jmena a také co se muž-
stva týče. Zde počínají vlastně dějiny rakou-
ské armády. Důstojnictvo však i nadále, ba
můžeme říci až do zavedení všeobecné branné
povinnosti roku 1868, hlavně garnisováním
mnohých pluků v říši německé a působením
tak zvaných „plukovních majitelů“ doplňujese
z velké části z cizozemců, hlavně z Němec.
Tím stává se, že v duchu této armády nic s
Němec
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 3. listopadu.
— (Kronika.) Pěkný vzmach byl
ondy dopřáno provésti presidentu Spojených
států! Sedět si klidně doma ve své pracovně
ve Washingtonu, vztáhnout prostě ruku nad
psacím stolkem, stisknout nějaký knoflík:
tu chvíli sta mil od místa, daleko na jihu, na
úžině panamské shroutí se poslední překážka
tvrdé zemské hmoty, aby vody dvou širých
Oceanů, od počátku světa od sebe odděle-
né, mohly k sobě! Událost úctyhodná! Sku-
tečné rozhraní dob v rozvoji země a lidstva!
Arci, neobešlo se bez jisté dávky kultur-
né koketerie to symbolické gesto presidenta.
Všecko lidské dílo je už takové povahy. Bez
trochy zevní okázalosti ani by netěšilo.
Jsme proto tolik hrdi na velkolepý výkon
své mocenské vzdělanosti. S pýchou si opa-
kujeme příslušná data. Jakou bude míti délku.
šíři a hloubku nový průplav, jaké spousty země
tu pohnuty a odklizeny, jaké vzdory a překáž
ky zdolány. Jaké tisíce lidských hlav a rukou
spřeženy k dílu, a množství divuplných stro
jů, jež poháněny, miliony zlata vynaloženy
tisíce kilometrů cest křížem krážem na po
vrchu zeměkoule co příště ukráceno, co nedo
zírných výhod získáno, obchodních, meziná
rodních, a kdož ví, jakých!
Ejhle, triumí století, novodobé naší vzdě-
lanosti! Jaká smělost myšlenek, jaký obrovity
výkon soustavy pracovných sil!
— Však co se toho dotýče, neběží vlastně
o žádnou novotu! Myšlenka, překročit úžinu.
spojit Oceany, neproletěla lidským mozkem
teprve za našeho věku. Sám, první objevite
Nového světa, jak známo, hledal už v těch mi-
stech vhodný přechod.
— Hledal! Jenže nenalezl.
— Ne-li on, nalezli jiní. Do poslední do-
by obstarával spojku mezi Východem a Zá-
padem úžiny zvláštní vlak.
Praha
spojený stát
Washington
21
article
— Těžkopádná spojka! Teprv dvacátému
století bylo souzeno pojmout titanský záměr
odtrhnout od sebe celé světa díly od věků
spojené.
— Devatenáctý věk už dovedl totéž! U
Suezu odtržena Afrika od Asie.
— Devatenácté nebo dvacáté! Jedna do-
ba, jeden duch! Novověká vzdělanost! ...
— Ani starověk nebyl tu méně smělý
Spojku mezi Středozemním a Indickým Ocea-
nem opatřil dávno před Kristem egyptský
despota.
— Průplav rovinou pouště! Poměrně
snadný úkol. Zde u Panamy přemožen celý
horský pás, převaleny miliony krychlových
metrů nejtvrdší hmoty . .
— Pomoci dynamitu a elektřiny! Sta
bolýma rukama podnikali nemenší siláctvo
Samy Pyramidy nejsou-li navalené hory? Což
ochranný římský val mezi Rýnem a Dunajemí
Anebo čínský průplav od severu na jih mí-
řený napříč Nebeské říše! Což je konečně ně-
jakých sedmdesát kilometrů roztržené u Pa-
namy kůry zemské proti nesmírné hmotě na
sta mil přes hory doly se vinoucí tisícileté —
Čínské zdi?.
čím že tedy vlastně vyniká novověk nad
dávnověkem? Smělostí záměrů, vítězným si
láctvem nad překonaným vzdorem hmoty?
Jistě, nel
Také na svaté Rusi mají svoji ukázku
vodocestného divu světa. V nitrozemí planina
Altajská bývala tu rozvodím mezí přítoky mot
Kaspického a Baltického. Od časů Petra Veli
kého už té roztržky mezi oběma vzdáleným
vodstvy není. Pohoří přeťato průplavem. Vod-
stva obou protilehlých končin Evropy spojene
důmyslným průkopem. Dílo osmnáctého věku
Průkop vykonán mezi lety 1704—1712. Ovšem
nebylo vše na ráz hotovo. Dokončit všecky
práce vodocestné soustavy zabralo úsilí celého
věku. Dnes furisté, návštěvníci, kterým zbývá
dost času, aby si mezi Moskvou a Varšavou
stranou odskočili, zajíždějí do Višného Voloě-
ku shlédnout grandiosný výkon lidského duch
i síly!
Rus
Petro
spojený
Suez
Afrika
Asie
Panama
Rýn
Evropa
Moskva
Varšava
Višný Volo
22
article
Není konečně samojediný na světě. Jinde
Není konečně samojediný na světě. Jinde
mají podobné divy. Osmnácté století zaklá-
dalo si právě na toho druhu vodostavebných
velevýkonech.
Jiná věc je však hodna povšimnutí!
Myšlenka, spojit obě vodocestné síte
uvnitř nesmírné rozlohy ruské říše, nevy-
tryskla teprv z hlavy Velikého Petra ani jeh
doby. Je mnohem starší. Vlastně prastará.
Praotec ruského písemnictva, Nestor, v
pravuje ve své kronice
— Byla cesta z Varah do Hřek a ze Hřek
po Dněpru. A vrch Dněpru vlak (volok) do
Lovoti. Po Lovoti řece do Ilmenského jezera
velikého, z kteréhož jezera teče Volchov
vylévá se v jezero veliké Nevo. A toho jezer
ústí vchází do moře Kanajského a po tom
moři lze jíti až do Říma..
Cesta z jižného moře k severnímu! Tal
staří cestovali. Brali se po toku vod, měl
svoje pomůcky dopravné, svoje stanice cestov
né, svoji znalost světa, svůj přehled, svá dů
myslná zařízení.
Vrch Dněpru vlak!
Náklad dopraven vzhůru po Dněpru až
kam to šlo. Třeba však ještě dále, přes rozvodí
Odtud pak po druhé vodě směrem k moři
Bylo vše opatřeno. Zboží vyloděno a vlá-
čeno po suchu na protější lodě. Vrch Dněpru
vlak! Tak vznikla osada Vyšnoj Voločok
dnešní město. A po staletích, novověký car
duchem a směrem starého vlačiska, naří
dil vytýčit průpll av.
Jak asi chodily věci na „voloku“, lzes
domyslit. Jsou příbližné záznamy a poznámky
po ruce.
Kníže Oleg. u Nestora, podniká válečnou
výpravu proti Řekům. Veliké vojsko vypravil
Nesčetné lodice pustily se dolů po Dněpru
plaví se po moři ke břehům cařihradským.
Zde třeba vystoupit a brát se dále p
pevné zemi. Kterak?
— I poručil Oleg vojsku svému, aby ko-
lesa udělali a postavili korábyna koles
Petro
Dněpr
Volchov
Vyšnoj
Oleg
Řek
Varah
Hřek
Dněpr
Řím
23
article
Když byl pokosný vítr, napnuli plachty a s pole
táhli k městu..
Sta lodí vydá se na cestu po vodě. Na-
dejde potřeba vystoupit na sucho. Z lodí stanou
se vozy. A pochod jde dále po pevné zemi
Doba má svoji techniku, svůj důmysl míru
války. Má své cesty obchodní i válečné, svou
theorii i praxi, má svůj přehled i názor života.
svoje umění i svoji vědu.
Známy jsou ze středověku velikolepé vý-
kony pochodové výprav válečných, vpády
Hunů, Avarů, Vandalů, Normannů a pod. Hejna
dravých kobylek, se řeklo. Však ten podivu-
hodný pohyb třeba vésti, třeba řídit a opa-
třovatl Výprava přitrhne od severu, vnika
ústím řek Rýna, Sekvany, Loiry vzhůru p
vodě do nitra země. Na horním toku vod vy-
stupuje, pokračuje po rozvodí, a po řece Rho-
danu spouští se k moři Středozemnímu. A pře
Italii a balkánský poloostrov vrací se do svýcl
severních vlastí. Jaká okružní cesta!
Možná, barbarský podnik? Třeba všal
přiznat, nehledě k jiným opatřením, ti „bar
baři“ prokázali aspoň znamenitou vědomos
současného — zeměpisu.
Dávnověk měl svoje formy života, novo
věk má svoje. Podivno jen, jak některé zjevy
se opakuji.
Dávno před tím, než u Panamy pomýšlen
na průplav, přejížděl mezi přístavy na Vý
chodě a Západě úžiny — vlak. Spojku mez
vodními cestami obou oceánů obstarávaly jiné
síly. Na Suezské převlace, nežli proražena
cesta nosnému živlu, zastávalo přepravu ná-
kladů šestnáct set velbloudích hřbetů. Napře
zboží vláčeno, potom plaveno. A tu hle, týž
zjev, doložen z nejstarších časů.
Vrch Dněpru, volok!
R. 483 př. Kr. perský král Xerxes/ na zá-
mořské výpravě, aby si zjednal vhodný vstup
na evropskou pevnínu, kázal na dnešním polo-
ostrově Athosském vylámat průjezd pro své
lodi. Místo někdejšího průplavu, znatelné do-
sud, sluje podnes Provlaka. Bylo nad jiné
Hun
Avar
Normann
Hejna
Rýn
Panama
Dněpr
Sekvan
Italia
24
article
vhodno pro zamýšlený podnik. Býval tu před
tím mezi oběma zátokami patrně — vlak.
A jinde, nejinak. Zřízení odpovídalo po-
třebám doby. Náklad dopravovaný po vodě
bylo třeba po suchu přepravit dále, k jiné vodě.
K tomu cílí na vhodných místech zařizována
pomoc. Vrch Dněpru volok! A kronikář ne-
uznává potřebu nic dále vysvětlovat. Každý
slovu rozuměl. Zřízení bylo obecné. Na místech
přepravných vznikaly osady, obce, města. Mno-
há se udržela podnes a zachovala i jméno
svého účelu. Nápadno je množství míst, účelně
položených na zátočinách řek, na hřbetecha
přepážkách mezi dvěma vodami, zátokami, je-
zery i toky; míst, jež označena jsou jménem
někdejšího určení: Voloků, Voločisk, Vlačisk,
Vlaků, Přívlak, Provlak a pod. Mnohé arci za-
padlo v rumu věků. Nejstarší český kroniká
Cosmas zmiňuje se o poloze v žateckém kraji
mezi řekou Ohří a přítokem, tehdy stejně
označené (qui dicitur privlaka), dnes za-
pomenuté. Pozoruhodno ovšem, co se jeví při
místech v polohách obdobných, v kraji ne-
slovanském, románském a j. Objevují se
tu názvy ku podivu připomínající zvukem
totéž slovanské slovo. Vyskytují se tu
jména Volk, Walk, Balg. Blag. Falk
Falken. Falkoni ete. A vždycky místo
vykazuje stopy někdejší lopotné přepravy. V
sedmihradských Alpách, mezi ouvodím Maroše
a rumunským přítokem Dunaje, napadá jméno
průsmyku Vulcan. Nějakou stopu činnosti „so-
pečné“ ovšem marně bys tu hledal.
Barbaři starověku měli jiné podmínky ži-
vota, jinak odpovídali příkazům potřeb, než
my, synové novověkého pohodlí, tolik je jisto.
Co však se dotýče smělosti myšlenek a velko-
leposti pracovních výkonů, nijak si s naší
mnohomluvnou neohrožeností nezadali. Do-
jísta byla jejich podnikavost aspoň idejně —
původnější.
Vlačisk
Volk
Walk
Falk Falken
Dněpr
Přívlaky
Provlak
Ohře
sedmihradský Alpy
Dunaj
Vulcan
Balgie