Periodikum ALTO Viewer

1

20. srpna 1905

2

Přiloha „Národnich Listů

3

k číslu 228.

4

Strana 13

5 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Mezinárodní umělecká výstava v Benátkách. = Horké červencové odpoledne. Dožeei palác jiskřil bílým svitem nad molem, u ně- hož nesčíslné gondoly se houpaly mezi černým tyčemi zaraženými do mořského dna. Gondo lieři seděli ve stínu palácové kolonády. Aza nimi, až na nepatrné rozvlnění, odpočivala hla- dina celé laguny v nehybném snění, modravá mihotající se — tam, kde ji uvedl v rozruch šroub některého parníčku — ostrými, osle pujícími svity. Ocil jsem se na jednom z těchto parníčků čili »vaporeltů«. Obstarávají dopravu mezi mě- stem, městskými zahradami a ostrovem Lidem. kde se nalézají mořské lázně. Několik dam, Benátčanek i cizích, sedělo na přídě; jely se koupat do moře. A z nich šířila se ta zvláštní, pronikavá, ale příjemná, zneklidňující, ale bla- živá vůně mošusu, která vás obklopí na všech vaporettech, jichž cílem Lido je. Mijeli jsme zvolna Rivu degli Schiavoni,u níž, mezi flotillou bárek kotvila divise torpád, těch černých, ocelí vybitých potvor, jež, pře to, že jejich drobný vzhled byl zveselen sušl- eím se prádlem, mají do sebe cosi odpuzuji- cího, nevlídného. Mijeli jsme nemožně rozbité. jako zemětřesením napolo zřicené chalupy za sv. Biagiem, hemžící se nahými a polonahými dětmi. A hned za touto ukázkou bídy objevily se — jak už se již nesčíslněkrát přihází tomto městě bohatém na kontrasty — zelen svítíci Giardini Publici. Vystoupite na přistavní prám a po několika krocích jste mezi palmam a piniemi, v sadech.

Schiavon Giardini Benátky Lido

6 article

Tam nalézá se výstavní budova. Ve dva- celisedmi sálech rozvěšeny a rozloženy jsou zá- silky ze dvou dílů světa, Evropy i Ameriky Nevím přesně v jakém počtu. Tuším, že tuje najisto přes 2000 čísel. A třeba že mezi těmi nejlepšími pracemi nenajdete mnoho, jež byste neznali odjinud, je přece jen nutno doznati, že výstava svojí celkovou uměleckou úrovní stojí hodně vysoko. Ale, až na výstavku sochaře Bistolfiho, není tu nic kollektivního. Každý výtvarník zaslal ze svého umění právě tu ukázku, kterou asi nejspíše doufá zpeněžit, neboť benátské výstavy, dík hojnému přilivu cizinců, jsou dobrým obchodním trhem. Dobrou polovinu tvoři exposice italská. Je ro řaděna dle provincií tak, že tu naleznete sál věnovaný Piemontsku, Benátsku, Emilii, Lom- bardii, Toskánsku, Latiu a »sale del Mezzogi- orno«, zahrnující Neapolsko a Sicilii. Z ostat- ních zemí jsou tu zastoupeny: Holandsko. Uhry, Francie, Švédsko, Německo, Anglie Amerika. Nie není pádnějším důkazem pro to,-že Amerika nemá svérázné umělecké noty jak právě tato výstava. Najdete tu všemožnou smě sici manýr, od Maca Evona genrového obrazu ve stylu Gérarda Dou, přes naturalist- skou »Poslední večeři Gariho Melcher' s ee až po Donnatovy portréty upomínajíe silně na ty, jež známe od Lenbacha. V tělo exposici řemeslnické odráží se exoticky jediný obraz, zabloudivší sem bůh vi jakým řízením osudu: je to Whistlerův »l'arrangement en blane et noir«.

Nevím Bistolfi Mac Evon Gérard Donnatův Whistlerův Evropa Amerika Piemontsko Benátsko Emilie , Lom Toskánsko Latio Neapolsko Sicílie Holandsko Uhry Francie Švédsko Německo Anglie Gari Melcher ' s

7 article

Holandský sál je věnován leptům a litho- grafiím. Storm van's Gravesande, zná- mý z výstavy »Manesa«, je tu zastoupen řadou point sěche: moře rozbouřené i klidné, přistavní města za noci, ozářená světly elektrických lamp laguny a několik pohledů na Benátky, to vše zachyceno tím zvláštně drsným, jakoby tolike napověděným způsobem, který je jemu vlastní Také Toorop má tu několik čísel, ale nejza- jímavější z jeho praci nutno hledati mezi olejí v mezinárodním sále: shledáte se tam s jeho »starci na mořském břehu«, provedenými poin tilistickou manýrou a pestrými až do nemož- nosti. Dojmem daleko ucelenějším a úhled nějším, za to však psychologieky bohatým, po sobí jeho portrět dra. Timmermanna. Z oslat- ních Holanďanů uvádíme ještě lithografli Aart- sovu »Sváteční den« a de Josselina de Jong »Povolání sv. Petra a sv. Ondřeje.« Na uherský sál nebylo šetřeno nákladem je vypraven s luxem, jemuž se, tuším, nemůže rovnat žádná z ostatních výstavních místností Ale pokud se obsahu týče, je nejslabším ze všech. Nejen že tu není skoro nic výrazného. nic nového v cílění a provedení, ale co chvil narazite na prostřednost a hůře. Munkáe- syovy »Noční tuláci« nechávají vás svojí genrovitostí bez zájmu. Ještě nejzajímavějším je tu Lázslóův portrét hraběte Petra de Vay. koloristicky sytý Grünwaldův obraz » V ú- dolí«, L. Pála »Les« a L. Marka portré dámy.

Manesa Timmermann Holanďan Josselin jít Jong Ondřej Vay Grünwaldův L Pála Benátky laguna povolání svatý . petra

8 article

Francouzský sál je hned vedle. Spolu se švédským a anglickým tvoří nejlepší čásť vý stavy. Maďaři si zvolili nebezpečného souseda Neboť právě jako u nich je nedostatek individua- lity, tak u Francouzů najdete ji přebylek, nebo kolik tu jmen tolik umělců a jakých! Nevíle kam se obrátit dříve: vždyť takořka všichniti, kteří nám činí soudobé francouzské umění dra- hým, jsou tu: Aman- Jean delikátní a nyvý; Besnard, jehož portrét věvodkyné Ruffo- Seillovy má do sebe celý půvab francouzských portrétistů XVIII. stol. J. E. Blanche »Benátské zrcadlo«, hebkostí svých nuancí a jemným třpy- tem svých tónů dodává postavě divky stojíeí před zreadlem jistého neodolatelně fysického kouzla. Podobným dojmem, jenom že jinými prostředky docíleným, působí Caro-Delv a il- leovo »Diner v bílém domé«. Carriěre zaslal »studii dle přírody«, překvapující ve své jednoduchosti a účinu. Novým mezi nimi je V. Koos, jehož alegorický obraz »Cybele« pro- zrazuje jistou uměleckou ruku. PakL S imo n výrazný portrét J. Blanche a Raffaělli ho »Boulevard o půlnoci«. V tomto oddělení za- stoupená dvě čísla La Toucheov a nemají té karakteristické svítivosti, jakou působí jeho »Benátská noc« v mezinárodním sále. Tamtéž jsou umístěny portrěty od Carola Durana a Rolla. Vedle jmenovaných má francouzská výstava staré mistry, jež známe všichni: Mane- ta, Pissara, Renoira, Sisleye. Mezi plastiky jsou tu Bartholomé s mramoro- vou studnici, Charpentier. Dalou: »Po- iibek«, R. Salnt Marcea ux.

Maďar Francouz Aman Jean Besnard Blanche Cara Delv V Koos Cybele Duran Roll Pissar Renoir Sisley Charpentier R Salnt

9 article

Přes to že v den mě návštěvy ve výstav vydechovaly Benátky žhavým vedrem, ovanulo mne při vstupu do švédského oddělení cosi ze soverního chladu. Těch 70 čísel, které tvoři jejich kollekci, je spojeno svazkem jisté nitrné přibuznosti, jistým základním společným zladě- ním, které trvá i tehdy, když individuality,v nichž se projevuje, jsou si zásadně protikladny. C. Larsson vedle výborného vlastního por- trétu je zastoupen řadou akvarelů, plných ži- vota, rozkošného humoru a pohádkové symbo- liky (na př. »Pyramus a Thisbe«). B. Lilije- fors má tu několik olejů se svěže zachycený mi ptáky. Nudity A. Zora upomínají poněkud na podobné Degasovy, ale liší se od nich svojí selskou, krevnatou smyslnosti a robustností. O vážně založená busta prof. Kronberga od C Milla poutá pozornost svým dekorativním pů- vabem. Není lepšího kriteria než to, které se na- skytá při mezinárodních výstavách, kam se sešlo vše, co je v umění karakteristického. Tu leprve při zvýšeném měřilku podmíněném okolní produkeí ukáže se skutečná hodnota díla.

C Larsson B Lilij A Zora Degasův profesor Kronberg Benátky C Mill

10 article

Myslil jsem na to v sále německém, kde Mo dersohnův »Sváteční den ve Worpswedě« ukazuje, kolik hluboce cítěné poesie je stajeno v plátnech worpswedské školy. Vedle něho sluš jmenovati Dettmannovu »Píseň Frysie«, výborné »truhláře« Herterichovy, Mar- rův »Pramen«. Kampf obeslal výslavu vý- razně malovaným portrétem houslisty G. Zi- gela a obrazy z venkova, luští zajímavě světelný problém zvířete v přírodě. Ze skulptury jmenu- jeme vervní bronz Klimschův »Otero«. Je ku podivu, kterak soudobé Německo postrádá určitého národního odlišení, jež lze ať jižv míře větší či menší postihnout u všech ostat- ních vystavených skupin. Postrádá-li ho Německo, je za to patrné v obou sálech anglických. Jistý půvab jemné síly dýchá ze všech pláten zde vystavených nejen to: kdežto všude jinde stává se před- mětem umění realita, zde jedině nalezlo se místo pro sen, pro fantasii, pro meditativní malbu. Jedním z nejmohutnějších dojmů působí Craneovy »Parky«. Vedle nich drobný obrázek Wattsův »Endimion« a pak J. W. Waterhouseova »Shalottská paní«. Bran gwynovy »Melouny« dosahují ve svém zu hnědlém zabarvení a věrné kresbě vysoce de- korativního účinu. Mezi portretisty vyniká W.

Dettmannův Frysie Kampf G zi gel Klimschův Otero Craneův Wattsův Endimion Waterhouseův Meloun Mar Německo Shalottská paní

11 article

Ch. Furse svojí uslechtile malovanou »Dianou s hor« a W. Nicholson velasqueským por- tretem děcka. V mezinárodním sále je zařazen velký allegorický obraz B. Shawa »Láska, Dobyvatelka« v koloritu tvrdém poněkud, ale výrazném. Mezi Španěli jste v plamenném koloritu jižního slunce a . .. Zulosgova štětce. U celé řady zde vystavujících najdete jeho vliv. Tak u Bilbaovy »Otrokyně«, u Losadpvýeh »Cikánů na trhu« a Chicharrových »Ře- ckých venkovanů v kostele«. Zuloaga vy- stavuje toliko dvě drobnější práce » Hlídač z Htorae a »Staré domy v Haro«, které nepřinášejí nic no- vého v jeho způsobu malby. Anglada je zastoupen několika ukázkami svého umění fan- tastického a perversního. De la Gandara má tu korrektně malovaný portre! Jeana Lor- raina. Sorollay Bastida velké, zlatými slunečními paprsky hýřicí plátno »zašívání plachet.« Výstava Ilalů samých, rozdělena, jak jsem podotkl, dle jednotlivých provincií, má do sebe sice mnoho zajímavého, ale schází ji několik mohutně uměleckých individualit, které by do- vedly trvale upoutat zájem. Celková úroveňje tu sice vysoká, to, čeho mohou žádati na maliř po stránce řemeslné, najdete tu v bohatém vý- běru, ale bohužel že také skoro nic více. Jes tu sta malovaných pláten, a, až na řídké vý- jimky, skoro žádné nemluví k duší. Timto nedostatkem svérázných uměleckých karakterů lze si vysvětlit, proč soudobé italské výtvarnictví, tak bohatě produktivní, hraje tak nepatrnou úlohu na poli mezinárodním.

Diana W Nicholson Shaw Španěl Zulosgův Bilbaův Cikán Anglada Jean Lora Haro

12 article

Mezi Piemonlany, nejbližšími krajany to Segantiního, najdete nejeden obraz živě upomí- nající na mrtvého mistra. Tak na př. Pas- colo nebo A. Tavernier. Zajímavý je tam basrelief E. Rubina »Oheň«. V. Bre s sa nin v benátském sále vystavuje rušný rokokový karneval. A. Milesiho portrét Carduecího a J. Brassa portrét pí. Liny Brasovy prozra- zují umělce nadaného jemným niterným bystro- zrakem. K nim se řadí delikátní A. Rietti a L. Selvatico svým v tlumených odstinech drženým portrétem plavovlasé dámy. V emili- anském sále má Boldini velmi dobrý, ale úplně pod Whistlerovým vlivem malovaný jeho portrét; G. Previati symbolický obraz noci prchajíci přede dnem; E. Burzi jemněcl- těný pohled na Benátky za měsícem ozářené noci; G. Guisti bizarrni dvojici maškar- Z Lombarďanů lze ještě nejspíše se zminii o »Ohni« L. Bazzara. V toskánském oddě- lení je G. Chiniho portrét maliře a jeho choti a nejlepší portrét z celé italské exposice S. Tofanariho »Dáma s růží«. Tamtéž má P. Novellini několik obrazů s historickými náměty. V sále del mezzogiorno« naleznete zná- měho Balestrieriho, který tu má triptychon »Chopin«.

A Tavernier E Rubin V Bre A Milesi J Brassa Lin Brasov A Rietti Boldin Whistlerův E Burzi L Bazzar G Chini S Tofanari Chopin Benátky

13 article

Zajímavá je plastika »David« A. Uga. V římském sále vystavují G. Ferrari a E. Lionne. V jedné z prostranních tribun nalézá se kollektivní výstava sochaře L. Bistolfiho. Většinu z jeho děl, vzniknuvších mezi 1895a 1905, tvoři náhrobky. Bistolfi snaží se zbaviti svá díla co nejvíce theatrálního vzezření, jež v tomto genru bývá v Italii tak častým. V ně- kterých, v »Kříži« na př., dovedl svoji snahu realisovati s nevšední zdařilosti. Rozkošně jsou jeho drobné figurky a portréty, kde, jak se zdá. je umělec v nejvlastnějším svém živlu. O. Theer. Nové publikace redakci této rubriky zaslané Časopis Společnosti přátel staro žitností českých v Praze, Ročník XIIi číslo 1. Za redakce J. V. Šimáka tento čtvrtletní časo pis drží se výborně a nahromadil vskutku už množ- ství dobrého, vítaného, mnohdy také hned dobře zpracovaného materiálu k poznání déjinného postupu a vývoje umění v Čechách, doby středověké i po- zdější. Toto první číslo je takořka zároveň progra- mem, neboť vedle místopisných příspěvků Josef Teigeho a J. V. Šimáka, týkajících se Prahy a Pojízeří a z archivních pramenů vyvážených K. V. Adámka výpisků ze zpěvníku XÝIIi století obsahuje stručnou, ale velmi jasnou a in- struktivnou stať A. Wiehla o bývalé Táborské bráně na Vyšehradě, kterou autor velmi důmyslně a přesvědčivě rekonstruuje ze stávajících zbytků po mocí slarých pohledů ve stavu 15. stol. Kromě toho počínají se dvě obsáhlé přílohy :A Masáka »Pečeti české, moravské a slezské« (pan stva) s autotypními reprodukcemi, jejichž tisk, jakož i ostatních vyobrazení oproti starším ročníkůms znamenitě polepšil. Druhou přílohou jest počátek ob šírné monografie Jos. Brániše »Svatá (Zlatá) Ko- runa«, založené na dobré znalosti a kritice pramenů.

David A Ug G Ferrari E Lionne L Bistolfi O Theer J V Šimák Josef Teige K V Adámek A Wiehl Brániš Svatá Praha Čechy Vyšehrad slezský Jos

14 article

Vedle Památek archaeologických a Časopisu histori ckého má tento ku podivu laciný sborník (4 K) své dobře vyplněné místo. Arcbitektonický obzor. Roč. IV., č.8 obsahuje m. j. A. Cechnera Soutěžný návrh na dostavbu radnice pražské na 3 listech. Knihař. Orgán společenstva knihařů ozdoh níků. Roč. VII. č. 3. Lehner F. J., Dějiny umění národa českého. V Praze »Unie«. Seš. 36., předposlední II. dílu. Volné směry. Vydává »Manes«. Roč. Ix č. 7. (C. Mauclairs Le symbolisme scientifique et la peinture décoralive — s českým překladem. — Ch. Baudelaire: Co jest romantism. — O barvě. (přel. K. Svoboda: »Kronika«. Reprodukce maleb studií J. Uprky, A. Hofbauera, K. My sl- beka, J. Plečnika a plastik St. Suchar dy L. Šalouna a B. Kafky.) Krása našeho domova. Věstník »Svazu okrašlovacích spolků v království českém« a klubu »Za starou Prahu« čís. 10., obsahující přednášku Zd. Wirtha »O zahradách starých a nových« a zprávy o valných hromadách obou spolků, jichž je tent list orgánem, uzavírá I. ročník. Program svůj splnil časopis dobře a články povzbuzující, jakož i zprávy informující, venkoncem svědčí o dvojí ušlechtilé snaze: staré památky uchovávati, o nové zkrášlení českého kraje se starati. Mnoholi nadšení a vytrva- lého idealismu je k tomu u nás třeba, svědčí na př to, že téměř všechny kroky za prvním účelem v Praze podstoupené jen z nepatrné části setkalys s výsledkem. Nejčastěji byl »praktický postup« sil nější.

A Cechner Baudelaire K Svoboda J Uprka A Hofbauer J Plečnik Stanislav L Šaloun Kafka Krása Zdeněk Wirth Praha 4 K svaz okrašlovací spolek

15 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Řád školní a vyučovací pro vše- obecné školy obecné a pro mě- šťanské školy jest již v ministerstvě věcí duchovních a vy učování definitivně stanoven a k vydání úplno připraven. Také český překlad je dokončen zredigován. Poslanec Špindler, jako před- seda školského výboru klubu českých svobodo- myslných poslanců na radě říšské, věnoval, jak jsme již dříve měli příležitost referovati, velikou pěči meritu řádu školního, jsa ochotným pro středníkem mezi Ústředním spolkem učitelským a ministerstvem kultu. Společně s poslancem Čiperou vymohli celou řadu příznivých změn, učitelstvu a škole prospěšných. Aby pal i text český úplně vyhovoval po stránce jazy- kové i odborně věené, utvořena za souhlasu mi- nisteria z posl. Špindlera, posl. Čipery a učitele F. V. Morayce, jakožto zástupee Z. Ú. S., komise pro zredigování českého textu.

Špindler Čipera F V Morayce klub český svoboda

16 article

Školní řád vydán bude na základě §§ 4.a 78. říš. zákona o školách obeených ze dne 14. května 1869. Z. ř. č. 62, jakož i článku II. zá- kona ze dne 2. května 1883,z. ř. čís. 53. Platný bude pro království a země, zastoupené na říš- ské radě, vyjimajíc království haličské a vladi- měřské s velkovévodstvim krakovským. Celý řád obsahuje 223 8§. Rozdělen je ve tři hlavy, z nichž první jedná o všeobecné škole obecné, druhá o škole měšťanské a třetí o do- mácím vyučování a soukromých školách. Celkem rezěleněn je řád v 16 odstavců, z nichž jednají; 1. O zařízení obecné školy. 2. O školní povinnosti. 3. O přijetí do obecné školy- 4. O zařazení do tříd, oddělení a skupin 5. O vyučovacím čase a prázdninách. 6. O návštěvě školy. 7. O školní kázni. 8. O klassifikaci a vysvědčeních. 9. O učitelských osobách. 10. O právech a povinnostech správce školy. 11. O učitelské konferenci. 12. O měšťanské škole. 13. O soukromých ústavech vyučovacích 14. O domácím vyučování. 15. O péči o děti. 16. Ustanovení závěrečná.

obecný škola4

17 article

Český ústav ku vzdělání učitelei v Litomyšli stane se od počátku nového školního roku skut- kem. Starožitná, svérázná a — zámožná Lito- myšl odhodlala se ke zřízení ženského paeda- gegia, chtějíc vedle svého gymnasia míti i ústav pro vyšší vzdělání dorostu dívčího. Ozývaly se hlasy, že snad lépo a účelněji by Litomyšl roz řešila otázku vyššího vzdělání dívčího, kdyby zřídila lyceum dívčí. Avšak po důkladné úvaze odhodlala se Litomyšl přece jen ke zřízení sou- kromého učitelského dívčího pnedagogia, jako ústavu, který jest s to, nejen opatřiti vyšší vzdě- lání, ale i zabezpečiti existenci absolventkám ve veřejně službě školské. Jeť pravda, že máme již soukromých učitelských ústavů více, nez vzhledem k malému počtu uprázdněných míst pro učitelky jest potřebí, ale nutno při tom vzít v úvahu, že většina dosavadních ženských uči- telských ústavů jest klerikální, a že všecky

Litomyšl

18 article

tyto klerikální ústavy těší se hojné návštěvě, tl že klerikální kruhy, postřehnuvše vhodnou dobu a přihodnou situaci, připravovaly se již ke zří- zení nového ústavu klerikálního a k rozšířen trvajících. Zřídí-li tudíž za těchto okolností Lito- myšl ústav moderní, duchem ryze národ- ním a pokrokovým vedený, zachrán celou řadu českých žen vůbec a učitelek zvláště od vlivu klerikálního, a poskytne celé řadě če- ských dívek příležitosti nabýti vyššího vzdělán i průpravy k učitelství v duchu pokroku. Proto lze jen vítati šlechetné a obětovné odhodlání mě- sta Litomyšle, a to tím více, ježto modality př stanovení základních stanov nového ústavu, kte- rýž má nazván býti „Komenium“, jsou velm příznivé vzájemnému poměru učitelstva vůbee k novému paedagogiu, a svědčí o dobrém poroz- umění zástupců města Litomyšle, s uvědomělým starostou města p. Laubem v čele, pro součin- nost organisovaného učitelstva s občanstvem př novém tom díle kulturním. Svědčí o tom již první článek stanov „Komenia“, který zní

Laub Litomyšl Komenium

19 article

„Ústav ku vzdělání učitelek v Lito- myšli zřizuje se a vydržován bude osadcu města Litomyšle, ku pod- nětu a za mravního spolupůsoben Zemského ústředního spolku jed- not učitelských v král. českém“ Učitelstvo, soustředěné ve své veliké organisaci. bude míti příležilost, svými třem delegáty v ku- ratoriu ústavu dbáti nad rozvojem a směrem ce lého ústavu, ale bude moci i konati paedago- gický dozor nad ubytováním chovanek, bude sta- rati se o hmotnou podporu chudých žaček, a na konec bude míti povinnost, všemožně o to se starati, aby absoiventkám ústavu, které se k praktické službě školní odbodlají, opatřena byla i místa učitelská. Rozumí se, že při této milé shodě a úmluvě mezi vydržovateli ústavu a mez Zemským ústředním spolkem učitelským, který bude již v zájmu svého členstva dbáti o roz květ a pokrok ústavu, najde se i modus, aby slušný počet nejnadanějších a nejsehopnějších dcer učitelských do nového ústavu také vskutku přijat byl. Přejeme novému ústavu hojného zdaru, od- kazujíce jej zvláštní pozornosti české veřejnost a pevně doufajíce, že šlechetný a rozvážný čin města Litomyšle bude odměněn hojným úspě- chem. Mnoho zdaru!

Litomyšl

20 article Sportovni věstník.

Sportovni věstník. Antomobil ve službách pošty. Karel L. Glückselig- Starým, již příslovečným „poštovským herkám“ vystupuje v nové době samohybných vozídel, vážný a nebezpečný soupeř: poštovní automobil, jenž, jal se zdá, modernímu dopravnictví v krátké dopě do- pomůže na vrchol vývinu a dokonalosti. Dnes, kdy potřeba trvalých a pohodlných styk jednotlvců i celých národů mezi sebou jest stále žá- doucnější, rychlé a bezpečné přepravování věcí i zpráv pisemních nutnější, hledí i dopravnictví postupovati důstojně s osvětou ku prospěchu průmyslu i obchodu. Modernímu dopravnictví už nedostačuje zužitko- vání sil animálních a proto hledí se všemožně eman- cipovati ze závislosti na zvířatech tažných a nahra- žuje je pokud možno silami neorganickými: parou. elektřnou a motory samohybnými A tak dočkáme se snad ještě doby, kdy polkávat budeme ve městech i na venku bleskurychlé automo- bily poštovní, jež vytlačí na vždy staré vetché archy poštovní do sbírek musejních. Starý, historický signál. „jede, jede poštovský panáček“, jenž lahodně, mnohdy i méně lahodně zaznival z trumpet postillionů po ni- vách českých — navždy zmlkne před plačtivým — pá, pá, pá. Poštovní správy veškerých čelnějších států, ma- jíce na zřeteli značné výhody a přednosti samohyb ných vozidel, zabývají se pilně již od deseti let prak- tekou myšlenkou zavedení automobilů ve služby po- štovní, v nichž vlastně rychlost a naprostá spolehlivost prostředků dopravních hraje úlohu nejdůležitější.

L Glückselig Stará

21 article

Ve velkých, lidnatých městech, kde pravidelné časté a rychlé svážení dopisů vybíraných ze schránek. jakož i rozvážení roztříděného a zpracovaného male riálu ku poštám vlakovým do čelných nádraží a na- opak, přivážení došlého materiálu do úřadu centrál- ního i filiálních, nabývá důležitosti větší a větší, tam zdá se ambulance automobilová k témuž účelu ná- ležitě vypravená nejlěpe vyhovovati. Myšlenka zužitkování automobilu a uvedení téhož ve služby poštovní, nalezla nejúrodnější půdu v posla- necké sněmovně francouzské, kdež v plenu i rozpo čtových výborech bývá často příčinou čilých debat Již v r. 1898 byla ve Francii zřízena za pomoci státu pravidelná spojení automobilová k dopravě osch i nákladu a vydány předpisy, jimiž stanovena rychlost jízdy ve měslech na 20. mimo obvod měst na 30 km za hodinu. Při pokusech rok na to, v r. 1899, obstál automobil poštovní výborně při zkoušce k dopravě zásilek listovních mezi centrálním úřadem poštovním a mezi úřady v četných okresech. Doprava vyko nána mnohem rychleji a precisněji, než s polahy koh- skými. Na základě těchlo zkušeností zavedeny jsou v Paříži od května roku loňského nové typy poštov- ních automobilů s pohonem elektrickým. Pro venko v užívání jsou motory benzinové a petrolejové. Německá říšská správa poštovní nabyla výbor ných zkušenosti zavedením prvých modernějších vo- zidel během průmyslové výstavy v Berlíně v r. 1890 Ve Virtembersku již od 1. října 1898 s prosp chem automobil užíván na trati 31 km, již vykoná ve 2 hodinách.

Francie Paříž Berlín necký sněmovna km

22 article

Též na západní hranici říše německé konány byly pokusy mezi Gorzem a Novéant-Corny, jakož i mezi Malmedy a Slavelotem projížděly automobily s pohonem lihovým, transportující osoby a sloužící též i účelům pošty V Bavorsku konány pokusy s prospěchem stř davým. Za to však v Dánsku béřou věc automobilovou zcela vážně a utvořila se již veliká společnost, jež obrala si za úkol, veškeré poštovní úřady v zemi spo- jiti sití automobilovou. Správa poštovní svolila ku podniku tomuto, vyžádala si však před definilivním uzavřením smlouvy krátkou dobu na zkoušku. V Hollandsku užívá se samohybů v poštovní služ- bě přespolní; též v Rusku ke spojení míst, jež nejsou přímo na trati železniční. V Anglii jest ovšem automobilism úplně zdomác- nělý a na vysokém stupni vývinu. Generální pošt- mistr britský vyslovuje naděje, že mu umožněno bud záhy automobil pokud možno nejvíce rozšířili ve služ- bu poštovní — v níž má nedohlednou budouenost. V Italii zaveden ve službu poštovní první auto- mobil v Miláně v polovici února r. 1903. Též v Ru- munsku pořídil prefekt distriktu Dolj poštovní auto mobil k dopravě osob i pošty mezi Crajovou a Beche tem a správou poštovní zavedena právě jízda mez Bukurešlí a Oltenicí na zkoušku. Osvědčí-li se zaří- zení toto, hodlá generální ředitelství rumunských pošt službu automobilovou i na jiné trati, jako Tulča—Kon- stanca a j. rozšřili. V Curychu zaveden před nedávnou dobou první automobil ve službu pošty, kterýžto první pokus za- jistě zihy korunován bude četným rozšířením.

Malmeda Slavelot Bavorsko Dánsko Rusko Anglie Milán Curych Kon

23 article

Též u nás v Rakousko-Uhersku dána byla již pří ležitost domácímu průmyslu automobilovému, by zdat nost svoji zřízením automobilů poštovních osvědčit mehl. Zemský sněm dolnorakouský ve Vídní zanáše se již v r. 1899 různými návrhy, jež směřovaly ku podpoře automobilismu vůbec a jež skutečně nezů staly bez vlivu na pozdější uspokojivý a rychlejší vý vin léhož. V Pešti již po několik roků užívá se samohybných tříkolových motorů, ke svážení materiálu ze schránek poštovních. V Předlitavsku věnuj moderním vehiklům samo hybným prozalím hlavní pozornost správy vojenské Mnisterstvo vojenství objednalo dva automobily pr poštu vojenskou, kteréžto přiděleny byly 17. jízdn divisi a měly býti při loňských velkých císařských maněvrech v jižních Čechách ponejprv upotřebeny vyzkoušeny. Poněvadž manévry, jak známo, odloženy byly, bude zkouška ona asi roku letošního učiněna Oba samohyby jsou systemu de Dionova s po honem benzinovým, s pneumatickými okraji kol. Ma nipulační vůz, jenž obsazen jest řidičem, dvěma úřad- níky poštovními a sluhou, pohybuje se při plném za- tížení kolem 200 kg rychlostí 40 km za hodinu. Do těchto obou prvých automobilů polní pošty vojenské kladou se odůvodněné naděje nejlepšího vý- sledku. Pro územi zabrané, Bosnu a Hercegovinu, zho- toven byl na rozkaz c. a k. ministerstva vojenství v prosinci předešlého roku poštovní automobil vojen- ský rakouskou továrnou Daimlerovou ve Vídeňském Novém Městě dle údajů setníka vojensko-technického komitétu R. Wolla. Automobil tento s benzinovým motorem 15 k. s. pojme 600—750 kg materiálu po štovního, mimo pět osob se zavazadly. Průměrná rych- lost při normálním zatížení obnáší 23 km v hodině Prostor na benzin nebo lih jest velmi objemný, takže zásoba jeho vystačí na ujetí 200 km. Obal koles jest z gumy masivní.

Dionov Daimlerův R Woll RakouskoUhersko Vídeň Pešť Předlitavsko Čechy Bosna a Hercegovina Nový město kg km

24 article

Jízdy na zkoušku konány byly v době zimní 24. prosince m. r. do 3. ledna t. r. v okolí vídeňském za vedení poštovního úřadníka a dvou vojínů z Bosny kteříž na dobu 6 týdnů dleli v továrně Daimlerově by si dokonalé zacházení se strojem osvojiti mohli Veškoré jízdy na zkoušku, jichž zúčastnili se zá- stupci ministerstev, zvláště ovšem vojenského a ob chodu, uspokojovaly všeobecně v každém ohledu. Jedné takové jízdy na zkoušku a sice na Exelberg, zů- častnil se též ministr obchodu svobodný pán z Callo v průvodu ministerského rady barona Buschmanna za zvlášť nepříznivých okolností. I tato cesta koruno- vána byla výtečným výsledkem Automobil tento určen jest pro Sarajevo a zdařil jízda jeho v nejkrutších dobách lednovýcr z Vídně do Sarajeva nejlépe kvalifikuje možnost dopravy po- štovní na vzdálenosti veliké, za okolností velenepříz- nivých. Dne 16. ledna t. r. v 10 hod. 30 min. opustil vůz Vídeňské Nové Město při zatížení 3350 kg, by dokáza rekord, o jehož úžasných útrapách došly velmi inter- essantní zprávy. Jen nadlidské námaze a hrdinnosti průvodců c. a k. setníka Wolfa, poštovního assistente Karla Valníčka a dvou chauffevrů možno děkovati že obrovské závěje sněhové, rokle a skaliska při 2 zimy šťastně byly překonány. Dne 28. ledna vjel první poštovní automobil slav nostně do Sarajeva a o 1 hod. odpoledne v neporu- šeném stavu stanul před budovou poštovního ředi telství.

Daimlerův Buschmann Wolf Valníček Bosna Sarajevo Vídeň Nová město kg

25 article

Rozhodný tento úspěch první dlouhě cesty n zkoušku poštovním vozidlem samohybným nezůstan asi bez povšimnutí a správa poštovnictví rákouského v krátké době využitkuje dobrých zkušeností těchte a to tím spíše, že mladý posud automobilismus ra- kouský v dobách nejposlednějších utěšeně vzkvétá do budoucna mnoho slibuje. Minulý měsíc brezen podává o tom četné důkazy. V odboru výboru práv- ního v pariamentě vysloven četnými znalc“ a zástupei automob. klubů i průmyslu automobilního vřelý po- vděk nad zamýšlenou úpravou. Též ministerstvo ob- chodu prospělo značně domácímu průmyslu automo- bilnímu, rozluštivši příznivě otázku celních vztahů k ostatním státům. A že přízeň a zájem c automobilism jest dnes již všeobecný, dokázal mravní úspěch i výsledek ko- merciální před několika dny skončeně pálé intern. výstavy automobilů ve Vídni. Jevila značnou přítaž- livost a budila nejživější zájem celé společnosti vídeň- ské, kruhů sportovních i žurnalistických. Živou po- zornost budily i výrobky české, našich čilých firem domácích, jež výstavu čelně a čestně obeslaly a jež v několika dnech i nám poskytnou příležitosti na vý- stavišti v Král. Oboře seznamiti se s nejmodernějším pokrokem v industrii automobilové. Athletika a sportovní hry- ** Období kopané započíná zejtra zápasem »S. K. Slavie« v Drážďanech proti klubu »Sport- lust«. »Slavie« sestavila k zápasu tomuto své muž- stvo následovně

Král Vídeň Drážďany odbor výbor právní Slavia sportlust

26 article

Jenfk Veselý Nový Benda E. Kotouč Macoun Baumruck Benda J. Jenny Malý Vaněk Nahradník: J. Renner. Tak totiž mužstvo udáno ve včerejší odp. »N. P. Do mužstva tedy zařadění i Nový a Baumruck, bý- valí »Spartáni« a ještě dříve členové »S. K. Slaviae (a před tím 7). Kabáty se mění — lidé zůstávají ale tíž. ** Frištenský vyzval celou řadu zápasníků jak již oznámeno bylo, k zápasům v Náchoděa uvolil se všechny položiti za 10 minut Když by s mu pak to nepovedlo, zavázal se zaplatiti 100 K v prospěch Ústřední Malice školské. Frištenský mínil a jeho soupeřové ale — změnili, totiž svůj pobyt, neboť řídíce se pořekadlem »Kdo uteče, ten vyhraje — potichu z Náchoda zmizeli. Na věčnou paměť za- znamenáváme jména těchto neohroženců: Ant. P- trák, mistr pro Čechy (17), Šavero Bareš, mistr pro Polsko (1?), Boh. Veselý, mistr v Čechách (!?), Jan- kovský, mistr pro Rusko (1?) a Fürst, mistr pro Ty- rolsko (!?). Těmto těžkým athletům svědčila by spíše athletika lehká — když ukázali takové vlohy ke běhu.

Jenfk Veselá Benda E Kotouč Macoun Baumruck Benda J Malá Vaněk Nahradník J Renner Nová Baumruck Slaviae Veselá Jan Fürst Náchodě Náchod Čechy Polsko Rusko Šavero Bareš

27 article

Z oyklistského ruchu. ** Henri Mayer vyhrál 15. t. m. velkou cenu ve Vichy před Rüttem a Michaudem. ** Král Viktor Emannel věnoval pro závod Řím- Neapol-Řím (460 km.), dne 20. září konaný, čestnou cenu. ** V Kodani konány 17. t. m. závody. V za- hajovacím bandicapu zvítězil Poulain (0) před Wege- nerem (10) a Poulsenem (40). Předběhy velké ceny v prvním rozběhu zvítězil Faxol před Lundem, Hu- berem a Hansenem. První dva náhlým nástupem ujeli oststním V druhém rozběhu zvítězil Andersen před Schener- mannem a Wegenerem, ve třetím Theile před Far- leyem, v dalších zvítězili Ellegard, Bader a Poulain. Jizdy naděje vybráli: Farley před Scheuermannem, Wegener před Johansenem a Hansen před Olsenem. V posledním Huber uzavřen. V tandemech zvítězila dvojice Ellegard--Poulain před Bader— Schederman- nem a Thetle— Wegenerem. V handicapu prvním Ellogard (0) před Huberem (25) a Olsenem (200). v závodě 15 km. zvítězil Scheuermann (15:35) před Hansenem (1 dráhu zpět), Theilem a Huberem, kteři oba poslední měli delekty motorů.

Mayer Michaud Emannel Poulain Poulsen Faxol Hu Hansen Andersen Wegener Ellegard Bader Scheuermann Johansen Olsen Huber Schederman Thetle Theil Vichy Řím Neapol Kodaň Lund Wegener km

29 article

** Ze cvičitelského sboru národn jednoty českých střelců na Smíchově. Dnes v neděli dopolední cvičení členstva ve střelbě do obyčejného i kuželkového terče a cvičení prostná. Řídí cvičitel br. J. Smíšek. Po ukončení řádná schůze cvičitelského sboru »na Knížecí«. Mimo jiné na programu: Závodní střelha a vycházky. Honba a myslivost. ** Spolek pro ochranu honby acho psů v království českém pořádá dne 27., 29. a 29. srpna 1905 XXI. zkušebné hledání psů v Pardubicich. Při té příležitosti koná také sice dne 27. srpna 1905 o 4. hodině odpolední vý- roční řádnou valnou hromadu v místno- stech »U Minaříků« za předsednictví J. Exceli. hra- běte Nostitze-Rienecka. Hledání koná se v pondělí dne 28. a v úterý dne 29. srpna 1905 na honbišti p. R. Drasche svob. p. z Wartem- bergu u Stéblové. V pondělí dne 28. t. m. o 8. hodině več. bude uspořádán represenlační ve- čer v místnostech restaurace »Bubeneč«, spojený s udilením cen. Při večírku účinkují členové smí- chovského divadla pí. Zieglerová a p. Char- vát, dále pp. E. a J. Čihák, Kraus, Trusch Zablatský. Mimo jiné provedena bude opera »Tajemství černých rukavic« od MUDra. Plačka a Pro- slava Ladicházky. Přihlášky k ubytování řízeny bud- tež nejdéle do 25. srpna t. r. na p. J. Minaříka v Pardubicích (Frankovka)

J Smíšek R Drasche Zieglerová Char Kraus Trusch Zablatský Mudra Plaček J Minařík Smíchov Knížecí Wart berg u Stéblová Bubeneč Čihák Pardubice U Minařík bě Nostitz

36 article

Dovoluji si s veřejností sděliti, že dnem 18. srpnem 1905 přestal jsem býti vydavatelem a zodpovědným redaktorem časopisu „Po- platník“, majetku to ob. st. Práška pod fingovanou osobou p. Ed. Albrechta. Stalo se tak proto, že odepíraje poslech- nutí svého chéfa, p. Václava Práška, který sváděl mne k činům za účelem zkompromito- vání jeho osobního protivníka, naložil se mnou způsobem, který bude soudně projednán. Vše bližší s veřejností sdělím a jednání páně Práškovo dle pravdy osvětlím.

Prášek Albrecht Práškův