2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
20. srpna 1905. Číslo 228.
4
article
Úspěch »Námluv Pelopovýche byl nezvykle
hřmotný; po třetím aktě všichni představitelé zároveř
s básníkem bezpočetně vyvoláni byli před oponu.
Protestovati musíme, že za ní zůstal v obvyklé
skromnosti umělec, který jediný přispěl, že »Ná-
mluvy Pelopovy« zjovily se nám oproh dřívějškuv
docela jiném světie. Genišlním řízením svým okázal
Karel Kovařovic, na jaké výši stojí jeho umění
v ovládání orchestru. Jako pavučinovou přízí opře-
deno bylo slovo pianissimy orchestru a plastická
srozumiteinost středních hlasů dala slyšetí se tak
jakoby před námi byla otevřena krásně rytá parti-
tura. Celou obšírnou studií by stálo okázati, jak Ko
vařovic zjemnělým sluchovým organismem vypěstií
náš orchestr na výši, na které slýchávali jsme taký
dosud jen v cizině, když mu vévodíl Richtěr, nebo
Mottl. Bylo by žádoucno, aby Kovařovic v druhém
šestiletí své divadelní působnosti se svým znameni-
tým orche trem zavedením pravidelných velkýci
koncertů filbarmonických také svoje veliké umění
osvobodil z nezaslouženého nepovšimnutí. Jistě by
taková instituce, k níž má Kovařovic výtečně vyško-
lený sbor k disposici, za účasti vynikajících solistů
světových musila i hmotně prospívali a znad bychom
se polom dočkali toho, že by na př. díla rázu Ber-
liozovy symfonie »Romeo a Julic« nebyla uzavřen
našemu obzoru na sedm zámků.
K závěrku připomenouti dlužno, že Haydnova
hymna, instrumentovaná Fibichem na objednávku
bývalé správy divadelní, hraje se v nesprávné vers
tehdy obvyklé, kterou krajan náš (nedávno zemřelý
Karel Komzák opravil dle původního textu. Několik
tahů pěrem by pomohlo poříditi authentické znění
v něm zvláště mordent na předposlední textové sla
— ška.
bice je tak charakteristický.
Pelopových
Pelopův
Kovařovic
Richtěr
Mottl
Haydnův
Fibich
Komzák
Romeo a Julic
5
article
+ Heroldovo pražské kvartstto uspořádá počát-
kem podzimní saisony několik koncertů
Čechách a na Moravě a po odbytí jich na
stoupí velké tournéc v cizině. Tournée toto zahájeno
bude koncerty v Lipsku a Berlíně, načež následovati
bude řada koncertů ve Švédsku, Dánsku, Norsku
Holandsku.
+ České pěvecké kvartello, jež dne 6. t. m
opustilo Prahu, vydávajíc se na koncertní tournée
kolem světa, vypluto z Evropy dne 11. t. m. a do-
razilo rychlolodí Hambursko - americké lini
»Deutschland« — po šestidenní plavbě okeánem —
dne 17. t. m. o 2. hod. odpol. šťastně do No-
vého Yorku, kdež očekáváno byto svým ameri-
ckým impressariem a množstvím svých amerických
přátel.
+ Pan dr. Zdeněk Nejedlý potvrzen minister-
stvem vyučování za soukromého docenta hudební
vědy na c. k. české fakultě filosofické.
Heroldův
doktor
Nejedlá
Čechy
Morava
Lipsko
Berlín
Švédsko
Dánsko
Norsko
Holandsko
Praha
Evropa
Deutschland
vý York
Český pěvecký
Hamburský
6
article
»Prodaná nevěsta« v Miláně. Hudební závod
firmy Fr. A. Urbánek, vedle Národního divadla,
vystavuje ve výkladní skříni svého závodu originální
plakát, vydaný ku představením »Prodané nevěsty
v Miláně. Týž je vyzdoben obrázkem Mařenky a
Kecala a upoutává najmě svým nezvykle velkým
rozměrem.
+ Věneo pisní českých skladatelů. Nakl ada-
telství Fr. A. Urbánka v Praze, vedle Národ-
ního divadla, jež tuto velmi potřebnou sbírku vydalo,
zfskalo si již dávno velké zásluhy o naše populární
a oblibené edice hudební. Zvláště hudební ústavy
pěvecké nabyly v něm nakladatelství, ve všech smě-
rech jim vyhovujícího. Tak i poslední novinka tohot
českého hudebního nakladatelství je určena zvláště
ku potřebě všem našim mladým pěvcům
S českou písní nechť zahájí svou dráhu pěveckoua
nechť si ji i pro celý život oblíbí. Z celé řady skla-
datelů písňových vybrány tu pravé perly, jež libí s
všem a nikde s účinkem se neminou. Počilámeli
mimo to i s tím faktem, že tato obsažná sbírkaje
vydáním velmi levným (stojí 4 K), nemůžeme než
co nejvřeleji doporučiti ji naši české hudební veřej
Urbánek
Mařenka
A Urbánek
Milán
Francie
Praha
Francie . A
národní divadlo
7
article
+ Fr. Cibuly »Populárni škola na citeru«. Leží
před námi publikace velké a trvalé ceny. Mistr hry
citerní Fr. Cibula pociťuje již nedostatky dosavad-
ních škol citerních, přes to, že v některých jako
spoluautor je jmenován, odhodlal se vydati školu
vyhovující všem požadavkům, které klade dnes učiteli
žák do vzorné školy citerní. Úsudek o vý-
tečném tomto díle je krátký: žádná z dosavadních
ať českých či cizojazyčných škol nedosahuje té dů-
kladnosti v propracuvání jak theoretické tak praklické
části, žádná není svým obsahem tak srozumitelně
podána, tak bohala, skvostně vydána a tak levnou
jako je právě v Edici M. U. vydaná Popu-
lární škola na citeru«. Tvrzení toto nejpád-
něji také potvrzuje »faktum, že jedině tato
škola vydána péčl Ústřední jednoty če-
ských citeristů«, obdržela vyznamenání, jehož
se dosud žádnému dílu nedostalo. Škola rozvržena
je ve tři částí: 1. theoretickou, 2. praktickoua
3. zábavnou, obsahující nejoblíbenější nynějšl
skladby ve vzorném zpracování. V části theoreti-
cké nachází se lehce pochopitelný, důkladný vý-
klad, v části praktické pak hojnost cvičiva zpříjem-
něného melodiemi národních písní a oblíbených po-
pěvků. Vysvětlivky cizích, v hudbě se vyskytujících
výrazů, prstoklad, znaménka přednesová všade do-
podrobna jsou udána. Škole připojena je dvojba-
revná tabule všech hmatů. Vydáním obohacena ci-
terní titeratura na dlouhou dobu, ježto důkladnějšího
zpracování nelze si takřka již ani mysliti. Mistr Fr.
Cibula i nakladatel Mojmír Urbánek mají o vy
dání díla velkou zásluhu. Cena je pouze 4 K, tedy
nejlevnější všech českých škol. Aby nevznikiy
omyly, nutno žádati vždy Cibulovu Populárn
školu z Edice M. U. (zelená obálka).
nosti.
Cibula
Populárni
M U
Urbánek
Francie
Cibulův Populárn
8
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
»Sokol« v Žižkově. Pravidelné cvíčení žáků počne
1. zářím, při čemž nacvičovány budou již cviky pro
veřejné cvičení, jež bude v neděli dne 15. října t. r
Cvičiti bude žactvo, dorost a členstvo. Budiž proto
účasť na cvičení co nejhojnější, by toto veřejné vy-
stoupení jednoty se dokonale zdařilo. Zápis žáků
jest v pondělí, ve středu a v pátek od 7. hod. več
v tělocvičně.
»Sokol« smíchovský zůčastní se sjezdu župy
Jungmannovy, spojeného s výletem dne 27. t. m.
v Berouně. Šchůze členstva jednoty v kroji na ná-
draží smíchovském o 7. hod. ranní, odjezd o 7.30d
Lodenic, pochod k sv. Janu pod skalou (pohov), dále
přes Hostín do Berouna (oběd). Odpoledne župní
sjezd (cvičení praporu, závody v běhu a přetahování
lanem). Návrat večerním vlakem. Jest nutno, aby
veškeré členstvo, činné i přispívající, v zájmu dd-
stojného vystoupení jak jednoty tak i župy sjezdus
zúčastnilo.
Jungmannův
Jan
Žižkov
Beroun
Hostín
Sokol
d Lodenic
9
article
Věstník živnostenský a délnickj.
Věstník živnostenský a délnickj.
Sjezd mistrů krejčovských z Čech, Moravy a Slezske
v král. městě Plzni.
(Dokončení.)
O veřejných dodávkách pojednal třetí refe
rent pan Fr. Voršilák, jednatel zájm. odboru
krejčovského z Karlína. V dobře promyšleném refe-
rátu svém poukazuje, že v řadě nejdůležitějších po
žadavků řemeslnictva stejí ne na místě posledním
požadavek mistrů krejčovských, aby stát zhotovován
svých řemeslných potřeb, ne-li výhradně, tedy aspeř
z větší části zadával kruhům maloživnostenským
Vzhledem k fiskální poplatnosti stavu živnostenského
jest nejen spravedlivý, ale má i jisté oprávnění. Při
spívá li stav živnostenský danémi svými na udržen
slátní správy, jest povinností této uhražovali své po
lřeby u stavu živnostenského. Vláda však není pří-
zniva požadavkům malého femeslnictva. Zcela jinai
by to vypadalo v kruzích maloživnostenských a vše-
obecnému blahobyfu prospělo, kdyby vláda v tomie
požadavku projevila stavu řemeslnému tolik pěízně
kolik jí projevuje stavům jiným. Na tuto přízeň ma
přirozené právo i maloživnostnicivo! Čeští řemesl
níci nezávidí jiným stavům, když vidí, že vláda
k upravení jich hmotných poměrů podniká daleko
sáhlou akci, podmínénou nákladnou finanční operací
ale trpce to nese a pociťuje, když vláda při upra
vování mzdových a pracovních poměrů stoji rozhodne
na straně dělnické, zalizuje proň nemoc. pokladny
úrazové, živnostenské soudy, nejuověji pak chyst.
Voršilák
Čechy
Morava
Plzeň
Francie
Karlín
10
article
vládní osnovu o starobním pojišťování slavu dělni
ckého a na tyto instituce živnostnictvo musí přispí
vati. Na polřeby stavu rolnického vynakládá se ma
zimálně 7 mill. K, kdežto na potřeby stavu živno-
ztenského, v němž zahirnuto jest dopravnictví, velko-
průmysl a velkoobchod, všechna řemesla a živnosti
vynakládá se pouze 676.000 K, tudíž ani ne desetina
toho, co se vynakládá na stav rolnický, což při zda-
nění stavu zemědělského vynášejícím 30,638.000 K
naproti zdanění stavu živnostenského, vynášejícímu
144,175.000 K naprosto v nižádném poměru není.
Řečník udává ciferně spotřebu mužského oděv
při ministerstvech v Cislajtanii, která činí úhrnnou
sumu 7.014.117 K. V sumě této ještě není zahrnu
náklad na tak zvané úřadní obleky, které jsou pan
šalovány, což vyžaduje rovněž celou řadu tisíců ko
run! Dále zmiňuje se o mzdových cennících tová
renských, kterými pracující lid jest dřen, že není na
prosto schopen oněch povinností, které stát svým
příslušníkům ukládá. Proto jest povinností povola-
ných činitelů a hlavně živnostenských inspektorů
aby přísně v zájmu lidskosti a humanity dohliželi
takových továrnách, by zákonné předpisy k ochirane
továrenské práce byly přísně dodržovány a to lis
117 K
11
article
stane, nebude možno, aby továrník opovážil se sta
noviti mizernou cenu za zhotovení výrobku, na němž
dělník musí tolik hodin pracovati. Velkou bolestí
slavu řemeslnického jest zhotovování řemeslných vý-
robků, zvláště pro erár v rakouských trestnicích. Tam
neplatí se ovšem daně, žádné nájemné, žádné živo-
bytí. To vše se tam dostane od státu; pak není divu,
že práce trestnická je levnější, kdežto živnostnictvo
pod tlhou platů a dalších životních potřeb velmi
upadá Trestníci používati se mají k pracím
polním, melioračním atd. a ne zabývatije
pracemi řemeslnými, při nichž znalost řádného
zhotovení jest hlavní podmínkou. Dle zprávy ze sta-
tistické kanceláře, za poslední rok vydané, pracoval
se v rakouských trestnicích 132 840 krejčovských
dnů, kdažto naproti tomu v tomže roce, dle téže
statistické kancsláře zahálelo v království če
ském 54.788 dělníků krejčovských, kteří na účet ze
mě v okresních stravovnách musili býti vydržování
O zadávání erárních prací dalo by se mnoho uvésti
však pro krátkost času uvedl řečník ty nejhlavnější
a stinně stránky těchže a které neblahý vliv mají na
stav živnostenský. Prolo nutno vším úsilím domáhati
se zlepšení dosavadních poměrů a nedati se ničím
odstrašiti.
12
article
Navržena tato resoluce
»Velmi těžce neseme, že vláda v záležitosti erár
ních dodávek, Jmenovitě vojenských, stojí proti ma
loživnostnictvu na stanovisku úporném, neb jen ne
patrná čásť přenechává se maloživnostnictvu, kdežte
z mnoha jiných erárních dodávek jest maloživnost
nictvo úplně vylučováno, neb jich nabytí stěžováno
Zejmena těžce se nás dotýká a velice škodlivě pů-
sobí, že přes všecky naše slížnosti a protesty není
dosud zrušena, ba ani obmezena křiklavá konkurence
trestnická, která jest vážné a dovedné práce řemeslné
nedůstojna a která jest na úkor domácích, daně
jiné poplatky platicích samostatných živnostníků.
Rovněž tak slesk náš týká se soukromých veřejno
právných drah, probíhajících král. české, jejichžto
práce mimo král. české jest zhotovována. Z té pří-
činy prohlašujeme a žádáme: aby bylo pracováno
na důkladně a pronikavé organisaci našeho řemesla
za účelem domáhání se erární a vojenské práce, neb
jen my živnostníci poskytujeme dostatečnou záruku
za dobré, trvanlivé a přesné zhotovení této. K dosa-
žení těto buďtež zakládána výrobní a nákupní druž-
stva, neb jen společným úsilím a společnou prae
dosaženo může býli splnění tohoto požadavku na-
šeho, o jehož podporu žádáme zároveň veškeré po-
slance všech politických stran českých, by na ml-
stech příslošných o jeho splnění se zasazovali.«
Resoluce schválena.
13
article
Čtvrtým reřerentem p. MUDrem. Vikt
Sedláčkem z Prahy podán byl obsáhlý referát
zdravotní otázce při provozování živnosti krejčov-
ské. Uvedl v první řadě dílny, kde pracuje se za
levný peníz pro konfekcionáře. Tam nejvíce se uho-
stí bída, nemoc, následkem čehož snadno se šíří ná
kaza v práci se nacházejícího, neb již vyrobeného
oděvu v dílnách těchto. Na udržování všeobecného
zdravotnictví pořízena byla cetá řada zákonitých
ustanovení a může se doufati, že při dobré vůli na
leznou se cesty, jimiž se dá docíliti podporování
všeobecné hygieny, aniž by se komukoliv v zájmu
veřejnosti odebíralo právo na živobytí Řečník cituje
nařízení, jež v ohledu veřejného zdravotnictví již
byla vydána, avšak netze říci, že těmito opatřeními
je vykonáno všechno. Uvádí případy, jakým způso-
bem šíří se nákaza šatstvem nemocného člověka. Z
tím účelem nutno, aby stalo se opatření, by nařízen
byl přísný lékařský dohled na dílny, v nichž se
zvláště pro konfekcionáře šatstvo vyrábí. Zároveň
aby konala se občasná mikroskopická prohlídka
šatstva v konfekčních závodech a obchodech s ob
nošeným šatstvem. Šíře zmiňuje se řečník
o dělníku, který pracuje po domácku (štukverká ř)
je v moci konfekcionáře, který jej skrovným výděl
kem s jeho rodinou uvalí v bídu a nemoc, kdežtou
mistra, který má své dílny, dělníky a učné, o něž je
postaráno v nemocenských pokladnách mistrovských.
dělnických a učňovských, nemůže se nemoc a ná-
kaza tak snadno rozšířiti jako se stává v bytě ubo-
hého dělníka. Z důvodů těchto nutno žádati, aby
tomto směru příslušné kruhy učinily nátežitá opa
tření a nápravy.
Sedláček
Praha
všeobecný zdravotnictví
14
article
Po přednesení referátu navržena resoluce
»Budlež všichni lékaři úřady zdravotními vyzváni, aby
při oznamování infekčních chorob uvedli, zda se
rodině nemocného nepracuje do konfekčního závodu
a kterého. V případu kladném ať se nařídí důkladná
desinfekce ještě buď v práci se nacházejícího neb
už vyrobeného šatu a léž veškerého šatu z bytu ne-
mocného odvedeného do závodu, počínaje od té doby
od kleré se může počítati doba incubační dotyčno
choroby. V obchodech se starým a obnošeným šat-
stvem budiž ihned provedena důkladná desinfekce
veškerého šatu; každý kus oděvu budiž po desin-
fekci opatřen zvláštní úřadní známkou, že byl des-
infikován. Žádný kus oděvu jinak, než opatřen
zvláštní úřadní známkou o vykonané desinfekci na-
budiž připuštěn ku prodeji. Budiž nařízena občasná
úřadní mikroskopická prohlidka šatů v konfekčních
závodech a obchodech s obnošeným žatstrem. Budiž
celá veřejnost vyzvána, aby veškerá onemocnění in-
fekční, o nichž by se dalo předpokládati, že vzniki
následkem nosení šatu stíženého tímto onemocně-
ním, byla přímo a ihned ohlašována příslušnému
zdravotnímu úřadu zároveň s označením místa ná-
kupu. Aby se dala prováděti kontrola zdravotního
stavu dělnictva pracujícího do konfekcí i vyrobeného
žatu tamtéž, budiž nařízeno závodům konfek čním.
že veškeré zboží konfckční musí býti vyráběno v
dílnách účelně zařízených a že závody konfekční pod
ztrátou provozování živnosti nesmí žádnou část šalu
nechávati zpracovati po domácku.« Resoluce
schv átena,
Slovo vyžádal si nám starosty společenstva krejči
malostranských pan Vácha z Prahy, který pánům
referentům za jejich důkladně, dobře propracované
referáty vzdal dík a nabádal přitomné k tomu, aby
ve smyslu přednozených stížností na dále účinně ku
prospěchu řemesla krejčovského pracovali.
Vácha
Praha
15
article
Pan Holubička z Brna navrhl dodatek
resoluci bodu I. pořadu jednání, jímž se vláda
vyzývá, aby splnila požadavek veškerého řemeslni-
ctva a živnostnictva: uzákonění zemských a okres-
ních jednot živnostenských. Dodatek schvá len
Pan Dolejš, předseda společenstra krejčí vídeů
ských uvádí, že žirnostnictvo po diouhá léta do-
máhá se svých práv a ochrany, však dosud marně.
Co sjezdů již se vykonalo, ale výsledek takřka žádný.
Zádá tudíž, aby veškeré živnostnictvo spojilo se z
účelem zlepšení jeho poměrů v mohutný jeden celek,
aby šlo za stejným cílem a mělo stejné jednotné
přesvědčení. Novella živnostnictvu nevyhovuje. Trvá
na požadavku, aby uzákoněna byla zkouška mistrov-
ská, by tulo povinen byl složiti každý, kdo by
chtěl se stäti samoslatným.
Pan Holub z Krakora přináší pozdrav od kol
legů haličských. Schvaluje názory předřečníka a praví.
má li stávati řádu živnostenského, ať týž stává pro
řemeslníky a živnostníky a ne pro velkoprůmyslníky.
Pronáší přání, aby požadavky řemeslnictva došly
svého uskutečnéní
Pan WegelLeckel, předseda všeob. rakou
ského svazu mistrů krejčovských z Vídně, sděluje
jménem této korporace, že úplně souhlasí s resolu-
cemi, na tomto sjezdu pronesenými a lylo rovněž svaz
bude podporovati. Slěžuje si na konfekcionáře a židy
Tito mají úplnou nadvládu. Tém se všude s přísluš
ných míst přichází vstříc, řemeslnictvu však nikoliv
Pokud se týče podávání dobrozdání ve věcech malo-
živnoslenských, nesouhlasí, aby talo podávána byl
obchodními komoramni, ve kterých rozhioduje ze tř
čtvrti velkoprůmyst. Žádá, aby se úsilovně o to pra-
coealo, by požadavky řemeslnictva nejen v poslan
cké, nýbrž i v panské snémovně, která o všem roz
hoduje jako nejvyšší instance, byly schvalovány.
Holubička
Dolejš
WegelLeckel
Tito
Brno
Novella
Vídeň
16
article
Pan post. Jirousek sděluje, že zemská jed-
nota za účelem dosažení řádných oprav řádu živno
slenského zahájila již dříve akci, která setkala s
s plným souhlasem nejen v král. českém, ale takřk
u všech sesterských jednot, jak českých, tak i něme
ckých. Všecky příjaty elaborát zemské jednoty z
svůj. Ujišťaje, že i na dále zemská jednota bude vy
trvale ve prospěch řemesluietva a živnostnictv
pracovati.
Rovněž pp. poslanci dr. Baxa a Fresl přísli
hují, že požadavky na sjezdu tomto pronesené dl
sil svých badou podpor vati.
Předseda sjezdu pan Bočan appelluje zvlášte
na žurnalisťiku, aby ita byla při poža
davcích řemeslnictva temuto nápo
mocna a působila v tom smyslu na veřejnosť uve
řejňováním všech stesků malého řemeslnictva a živ-
nostnictva, by širší kruhy byly c stescích těchto uvě-
doměny. Vzdává dík zemské jednotě, jejímu předse
dovi v. posl. Jirouskovi a zájmovému odboru krej
čovskému za veškerou práci, již ve prospěch řemese
a živností vykonávají, dále za uspořádání sjezdu, ve
škerým korporacím, jež vyslaly zástupce ke sjezdu
tomuto, panu c. k. instruktoru živn. společenstev dru.
Jirousek
doktor
Baxa
Fresl
Bočan
17
article
K. Polákovi, pp. poslancům i všem přítomným dele-
gátům společenstevním a žádá, aby u svých spole
čenstev pracovali ve prospěch jednotného postupu
se zemskou jednotou, což provázeno bylo sou-
hlasem.
Pan Skřivánek z Brna pronáší pozdrav o
sesterské jednoty moravské a dík za uspořádání sje-
zdu, jenž má být průpravou k docílení oprávněných
požadavků mistrů krejčovských.
K sjezdu omluvili se: říš. a zem. poslanec p. dr
J. Herold; instruktoři živn, společenstev pp. dr.
Tomaschek z Praby a Ot. Tichý z Brna. Blahopřejné
telegramy zaslati: starosta král. města Plzně p. dr-
Peták: první moravské družstvo oděvníků v Brně
společenstvo krejčí v Prostějově; společenstvo oděv-
níků v Jaroměři a společenstva oděvníků v Mostu
Blahopřejné přípisy zaslali: p. posl. dr. Em. Dyk
společenstvo konc. svobod. a řemesl. živností v Úh.
Ostrohu; živnost. společenstvo č. II. v Humpolci ; V
živnost. společenstvo krejčí ve Vys. Mýtě; XI. spo-
lečenstvo maloobchodníků v Plzni a společenstvo ka
deřníků, holičů a vlásenkářů v Plzni. Sjezd ukončen
o 5. hod. odpolední.
Skřivánek
Herold
doktor
Tomaschek
Praby
Otakar
Peták
em
Dyk
Brno
Plzeň
Prostějov
Jaroměř
Most
Úhy
Humpolec
Mýto
18
article
* Nemocenská pokladna truhlářů přestdlila a na-
lézá se nyní v Praze-II., ve Štěpánské ulicí č. 38n
(vedle dvorního pivovaru), I. poschodí, II. schody
přes dvůr.
* Sjezd živnostnictva z Moravy a Slezska pořáda
společný pracovní sbor Zemské jednoty živnosten
ských společenstev na Moravě a Ústředního spolku
živn stníků moravských v Brně za spolupůsoben
živnostenských korporací hodonských v neděli dne
27. t. m. o 1. hodině odpol. v sále besedního domu
v Hodoníně. Pořad sjezdu: 1. Uvítání předsedou
Společného pracovního sboru Zemské jednoty živno-
stenských společenstev a Ústředního spolku živnost
níků moravských p. J. Faustem. 2. Proslov k účast
níkům sjezdu členem předsednictva Zemské jednoty
živnostenských společenstev. 3. O různých časových
otázkách živnostenských promluví p. Al. Holubička.
komorní rada a místopředseda Ústředního spolku
živnostníků moravských v Brně. 4. O odporu vlády
proti autonomii společenstev a vůči opravě živno-
stenského řádu promluví red. K. Anděl, koč. učitel
Zemské jednoty živnostenských společenstev na Mo-
ravě. 5. Závěr.
* Z Mnichova, 19. srpna. (C.-B.) Jak večerníky
sdělují, byly neshody mezi staviteli a dělníky po
13/shodinném vyjednávání u živnostenského soudu
uklizeny dohodou o nové sazbě mezdní. Dělníkům
dostáne se průměrně a minimální mzdy, jež se dnem
1. dubna 1906 a 1907 zvýší. Spor 2 měsíce trvající
jest tím ukončen.
J Faust
Holubička
K Anděl
Praha
štěpánský
Morava
Slezsko
Hodonín
Mnichov
II
spolek živnostenský stník moravský v Brno
spolek živnostník moravský v Brno
19
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šaohy.
Mezinárodní turnaj šachový v Barmen.
** Ve čtvrtém. utkání vyhráli dále: Bernstein
s Janovským, v. Bardeleben s drem. v. Gottschallem
a Schlechter se Süchtingem. Mieses remisoval s Leon-
hardtem a partie Alapin Maroczy, Burn-prof. Berge
a Čigorin John nebyly dohrány. V druhém oddělení
vyhráli: Spielmann se Schwanem a dr. Perlis s Por-
tem. Remisovali: Leussen s Regiem a Fahrni s Prze
piorkou. Nedokončenou parti z třelího utkání vy
hrál Regio s drem. Perlisem Ve třetím oddělení vy-
hráli: Moewig s Middletonem, Blejkmans s Petzol-
dem a Rubinstein s Löwym. Remisoval Sartor
s drem. Gajdsem. — Stav po čtvrtém utkání: Ja-
nowský, Bernstein 3, Schlechter 21/2. Maroczy (1)
Burn (1), Berger (1), Marshall, Mieses a v. Barde-
leben 2. Leonhardt a Süchting 11/2 výher. V druhém
oddělení: Cohn, Spielmann, Neumann. Swiderski 3.
Caro, Fleischmann, dr. Perlis, Regio 21/2, Przepiork
a Leussen 2 výhry. Ve třetím oddělení: Důras, Ru-
binstein 31/2. Kieseritzky 3, Blejkmans (1). Cohn 2 1/2.
Heilmann, Vidmar 2 (1), Moewig 2, Löwy (1), dr.
Gajdes a Sartori (1) 11/2 výher. V pátém otkání do-
sud vyhráli: Alapin s prof. Bergrem, Leonhardí
s drem. v. Gottschallem, Fahrni se Spielmannem,
Baird s Petersonem, Leussen s Postem, Englun
s Middletonem, Vidmar s Rubinsteinem a Důras
s Petzoldem. Remisovali: Süchting s Wolfem
Schlechter s Burnem, Maroczy s Čigorinem a Cobn
s Regiem.
Bernstein
Janovský
Gottschall
Schlechter
Süchting
Mieses
Leon
Alapin Marocza
Berge
Čigorin
John
Spielmann
Schwan
doktor
Perlis
Regio
Rubinstein
Löwy
Sartor
Berger
Marshall
Bard
Cohn
Neumann
Cara
Fleischmann
Důras
Blejkmans
Heilmann
Löw
Gajdes
Sartori
profesor
Bergr
Leonhardit
Fahrni
Baird
Peterson
Leussen
Englun
Vidmar
Petzold
Wolf
Burn
Marocza
Cobn
Barmen
Middleton
Bernstein
Kieseritzky
Burn
Regio 21 / 2
Marocza
Vidmar 2
Moewig 2
20
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
U okresního soudu pro přestupky.
Výstřel na jevišti divadla »Uranie« v Holešovi-
cích. Dne 25. května byla v divadle »Uranii« provo-
zována bra »Don Carlos, infant španělský«. Hlediště
bylo potěšitelně naplněno a obecenstvo se zá jmem
sledovato hru a po každém aktu bouřlivě tleskalo
V pátěm aktu však pojednou bylo obecenstvo ne
málo vzrušeno episodou, kterou nikdo nečekal, ze
jmena herci byli ji překvapeni. Pan Bohdan Lach
mann, režisér divadla, který hrál roli markýza Posy.
měl být zákeřně zabit výstřelem z ručnice a úno
úkladného popravčího byl svěřen inspicientu divadl
p. Janu Čermákovi. Zvláštním řízením náhodys
stalo, že náboj (korek) z ručnice vnikl p. Lachman-
novi do tevé strany krku a způsobil mu bolestnou
ránu 7 em dlouhou a 4 cm. širokou. Pan Lachmann
musil ulehnouti a přes týden byl vzdálen svých di-
vadelních povinností. O případu tomto vyrojilo se
mnoho pověstí, které vyvrátil p. Lachmann při vý-
slechu u policejního komisařství prohlášením, ž
jest úplně vyloučeno, že by se byl výstřel stal
z nějakého nepřátelství nebo pomsly, poněvadž sp
Čermákem byl v dobré shodě. Ovšem vinu měl pan
Čermák přece, poněvadž dle předpisu měl ručnic
držet hlavní do vzduchu a střilet jinam, nikoli
přímo na účinkujícího herce. Pan Čermák nemilou
náhodu nemohl vysvětlit. V ustanovený okamžik
spustil kohoutek ručnice, ale rána nevyšla. Proto
spustil druhý kohoutek a ani mu nenapadlo mířit
na p. Lachmanna. Záležitost dostala se ku projed-
nání před okresní soud pro přestupky, kamž byl pan
Čermák na včerejší dopol. předvolán jako obžalovaný
z přestupku proti bezpečnosti těla dle 8 431. tr. zák
Po provedeném řízení odsoudil jej soudce, tajemníl
p. Drbálek, k peněžité pokutě v obnosu 10 K.
Carlos
Lach
Posa
Čermák
Lachman
Lachmann
Holeš
centimetr
21
title
Věstník spolkový.
22
article
Zábavy.
Zábavy.
Velkolepou zahradní slavnost n
ostrově Střeleckém v neděli dne 27. srpna pořádají
pražští typografové ve prospěch svých nezaměstna-
ných kollegů. Z příprav čilého zábavního výboru již
dnes možno usouditi, že o nejpříjemnější zábavu
bude v plné míře postaráno. Hudba, tanec, pošta.
veliká tombola vedle jiných attrakcí, baviti budou
účastníky na ostrově samém. V hořejším sále bude
pak uspořádána umělecká akademie, při níž účinko-
vati budou přední členové Dělnického divadla
Praze VII., pěvecký odbor spolku »Typografia«
zvláště pak typografické smyčcové kvartetlo, které na
koncertě »Typografie« v Rudolfinu, o svátcích svalo-
dušních pořádaném, svým uměleckým výkonem po-
stavilo se mezi přední hodební umělce. Účinkováním
kollegů těchto, kteří v nejbližší době odeberou se n
umělecké tourné po Čechách, nabude akademie vý-
značné přítažiivosti. O dovršení celého dne starati se
budou naši salonní komikové koll. Čermák ml., Svo-
boda a Bareš, kteří svými nejnovějšími výstupy mus
rozesmáti i největší mrzouty. O záb ivu malých ná
vátěvníků postará se Dělnická télocvičná jednota
která uspeřádá různé hry, pak králíčkové divadl
koll. Jetela, mall komikové Beerovi a medvědáři. V
zvláště k tomu účelu zřízeném paviloně uspořádáno
bude spíritistické sezení, hádání z ruky a jiná kouzla
O občerstvení starati se budou spanilé dámy v but
fetu, který bude pěčí jich zlízen. Ke dni tomu vy-
dáno bude též zvláštní, bobatě vypravené číslo hu-
moristického časopisu »Šídlo«, jehož obsah nemálo
přispěje k dovršení veselé nálady dne. Vstupné sta-
noveno v předprodeji na 20 h, u pokladny na 30h
Bareš
Jetel
Beer
Šídlo
Čechy
divadlo Praga
Rudolfinum
23
article
Lístky v předprodejí má p. Matějec, restauratér, pan
Ad. Motyčka, holič a koli. Jar. Štolba, kustod, všichn
v domě Typogr. Besedy ve Smečkách, dále p. J
Hakl, holié v Žitné ulicí a p. Jos. Moravec, holič
Žižkově. Prokopovo náměstí. Podrobné programy dá
vány hudou v den zábavy u pokladny. — Na Stře
leckém ostrově jest dnes dopoledne prome
nádní koncert při volném vstupu a odpoledne za-
hradní koncert.
Schůze.
Dne 20. srpna: Svaz assekuračník
v Praze koná schůzi výboru v kavárně Métropol
v Praze přesně o 10. hod. dopoledne. Přijímán
členů.
Vycházky a výlety.
Ženský odbor Českoslovanské ob
chodnické besedy v Praze pořádá dnes v ne-
děli 20. srpna vycházku do Klecan, spojenou s před-
náškou redaktora koll. K. Šimůnka. Program: Odjezd
o 2. hod. odpol. z nádraží státní dráhy v Hlybernaké
ulici do Selce, odkudž převoz Vltavou a pocho
k pomníku Václava Beneše Třebízského. U pomníku
promluví o významu a životě spisovatelově red. koll
Simůnek. Po přednášce volná zábava.
Matějec
Ada
Motyčka
Štolba
Hakl
Jos
Moravec
K Šimůnek
Beneš
Žižkov
Prokopův náměstí
Praha
Klecany
Hlybernaký
Vltava
svaz assekuračník v
Métropol
24
article
Carský manifest a říšská duma
Carský manifest a říšská duma
Říšská duma.
Z Petrohradu, 19. srpna (»Spb Ag.«
Ukaz k senátu s dnešním datem naři-
zuje ntvoření říšské (gusudarstvenné)
dumy a stanoví zároveň, aby veškeré otázky
jež se vztahují na vybudování vládní soustavy
předloženy byly dumě. Posléze prohlašuje s
úkaz ze dne 18. února 1905 v téže věci z
neplatný.
Publikace manífestu carského.
Z Petrohradu, 19. srpna. (C-B) Mani-
fest a zákon o říšské dumě byl dnes
ve »Vládním Věstníku« uveřejněn
O polednách byla také mimořádná schůze se-
nátu, v níž přečten byl mnnifest.
Manifest cara Mikuláše II.
Z Petrohradu, 19. srpna. (C.-B.) Car Mi
kuláš II. vydal tento manifest:
Rusko vzniklo a zmohutnělo neochvějnou
solidaritou cara s lidem a lidu s carem. Svor
nost mezi carem a lidem tvoři velikou mravní
sílu, kterou Rusko během století bylo utvořeno
chráněno proti všem nehodám a útokům, a která
jest základem jednoty, neodvislosti a nedělitelnost
i hmotného blahobytu a duševního rozvoje nyn
i v budoucnosti. V našem manifestě ze dne 26
února 1903 vyzvali jsme všechny věrné syny
k dorozumění, aby státní organisace byla vybu-
dována a stanoven pořádek vnitřního života.
Ukaz
Mikuláš II
Petrohrad
Rusko
25
article
Obírali jsme se tím uvésti v soulad zvolené
veřejné korporace s orgány vládními a odstra-
niti rozmíšky mezi oběma, působící zhoubně
na pravidelný vývoj státu. Naši předkově samo-
vládní carové měli tento předmět stále na zře
teli. Nyní nadešla doba vybudovati jejich dobré
úmysly dále, povolati muže zvolené z celé říše
ruské, aby brali stálý a aktivní podil na vypra-
cování zákonů, tím že zřizujeme k platným in-
stitucím státním zvláštní poradní sbor, jenž jest
pověřen prozatímním vypracováním a projedná-
ním osnov zákonů a zkoumáním státního roz-
počtu. Z toho důvodu shledali jsme, zachová-
vajíce fundamentální stát, udržující samovládnou
moc, za dobré zříditi gosudarstvonnju
(říšskou) dumu a potvrditi volební řád
této dumy, která se vztahuje na celé územ
říše s výminkami, jichž jest zapotřebí pro jed
notlivá území se zvláštními poměry.
Co se týče účastenství delegátů knížectv
finského při pracích gosudarstvenuje (řišské)
dumy, učiníme v té příčině zvláštní opat ření.
Současně uložili jsme ministru
vnitra, aby předložil Našemu potvr-
zení bez průtahu volební řád pro go-
sudarstvenuju dumu a to tak, aby
poslanei 50 gubernií a voj nské pro-
vincie donské mohli se shromážditi
nejpozději v polovici měsíce ledna
1906.
Vyhražujeme si právo vybudovati gosu
darstvenuju (říšskou) dumu a neopomeneme,
prokáže-li život sám potřebu zvláštních změn
ku prospěchu říše a dle požadavků doby dát
v daném okamžiku potřebně rozkazy.
26
article
Chováme přesvědčení, že zvolenci všeho
důvěřujícího lidu, kteří budou povoláni zúčast-
niti se zákonodárných prací vlády, osvědčís
před Ruskem hodnými carské důvěry, klerou
byli povoláni k účastenství při tomto velikém
díle. Máme přesvědčení, že v úplném souhlasu
s jinými institucemi a úřady říše námi ustano-
venými budou pomáhati horlivě v pracích pro
zdar naší společné matky Rusi a v posílen
jednoty, bezpečnosti a velikosti říše i k pokoi
a zdaru lidu.
Prosice o požehnání nebes pro práce kor-
porace Námi zřízené a v neochvějné důvěře
dobrotivost boží a ve veliké historické osudy
vytknuté Prozřetelnosti naší drahé vlasti, dou-
fáme bezpečně, že s pomocí Všemohoncihoa
za spolupůsobení všech jeho synů R usiko
vyjde z nynějšich těžkých zkou-
šek vítězoslavně a že znova po
vstane ve velikosti a vslávě svých
tisíciletých déjin.
Dáno v Petěrhofu, 19. srpna v r. 1905
Naší vlády v jedenáetém roce.
Volební řád pro říšskou dumu.
Z Petrohradu, 19. srpna. (C -B.) Volebn
řád ríšské dumy obsahuje tato všeobecná usla-
novení: Volby do dumy konají se:
1. V provinciich a territoril ch
2. V následujíeích měste ch
Petrohradě, Moskvě, Baku, Astrachaně, Varšavě
Vilně, Voroněži, Jekatěrinoslavi, Irkutsku, Ka-
zani, Kijevě, Kišiněvu, Kursku, Lodi, Nižním
Novgorodě, Odězse, Orlu, Ríze, Rostovu na
Donu, Samaře, Saratovu, Taškendě, Tiílisu
Tule, Charkovu, Jarosiavi.
Rus
Rusko
Petrohrad
Moskva
Bak
Astrachaň
Varšava
Vilno
Voroněž
Jekatěrinoslav
Irkutsk
Ka
Kijev
Kišiněv
Kursk
Novgorod
Samara
Saratov
Taškenda
Charkov
Jarosiav
Tiílis Tula
27
article
V Polsku, Sibiři, Kavkazu, Tur-
kestaně a v několika provineilch
volby budou se konati dle zvlášt-
ního ustanovenl.
Počet členů dumy pro každou gubernii,
každou provincii, nebo každé město jest sta-
poven ve zvláštním seznamu. Úhrnný počet
zvolených činí 412, z nichž 28 voli
se v městech. Volbu členů dumy v provin-
eiích a territoriích vykoná provincialní volební
shromáždění, které skládá se z volitelů zvole-
ných: 1. statkáři okrsku; 2. městskými voliči
a 3. plnomoeníky malých venkovských okrsků
a stanie.
Polsko
Sibiř
Kavkaz
28
article
Úhrnný počet voličů v každé provincii jest
stanoven ve zvláštním seznamu. Shromáždění
volilelů čitají v obou hlavních městech po 160
členech, v ostatních shora zmíněných městech
po 80 členech.
Z volebního práva jsou vylončeni
ženy, pak muži nedosáhnuvší 25. roku, učitelé
na školách, osoby vojenské a příslušníci ná-
mořnictva v aktivní službě, kočovníci a cizo-
zemští státní příslušníci, pak osoby, které byly
trestány pro zločia, insolvenci neb deserci. Mim
to nezúčastní se voleb guvernéři, policejní pre-
fekti a jejich pomoeníci v místech, kde vykoná-
vají svůj úřad. Ženy smějí voliti z ulo-
žení mužů nebo synů. Oleové mohou
odstoupiti právo voliti svým synům.
Shromáždění volitelů účastní se stat-
káři, mající v příslušném okrsku pozemkový
majetek ve výměře ve zvláštním seznamu usta-
novené, dále majitelé báňských podníků ve vý-
méře ve zvláštním seznamu uslanovené, vlast-
nici průmyslových podniků v hodnotě 15.000
rublů, členové duchovenstva, mající církevní
statky v příslušném okrsku.
Shromáždění městských voličů účastní se
osoby, mající nemovitý majetek aspoň 1500 ru-
blů, pak průmyslníci I. třídy.
V městech na počátku řádu uvedených
účastní se shromáždění voličů majitelé měst-
ských nemovitostí v hodnotě aspoň 3000 rubl
v obou hlavních městech a 1500 rublů v ostat-
nich vypočtených městech, průmyslnici I. tř.,
osoby platicí daně z nájemného 10. tř. Nik de
nemůže odevzdati více hlasů než
jeden.
Volby konají se pod dozorem ministra
vnitra, gubernátora a policejního přefekta.
K volbám ve zmíněných městech utvoří se v ka-
ždém volebním okresu zvláštní volební komise,
složená z předsedy a 2 členů, zvolených purk-
mistrem, z osob, k volbě oprávněných. Volb
koná se tajně, kuličkami.
Nik
29
article
Volební shromáždění měst a provincil vol
zvláštním seznamem ustanovený počet členů
dumy a to rovněž tajně kuličkami.
Za členy dumy mohou býti zvoleny jen
takové osoby, které dají k tomu své svolení.
Státní úřadníci mohou přijati
volbu jen s podmínkou, že součas-
ně zřeknou se svého postavení. Z
kandidáta pro dumu lze se nechati ohlásiti jen
v jednom místě volebního shromáždění, bez
ohledu na to, je-li v městě nebo na venkově.
Mohou býti voleny jen osoby, ru-
ského jazyka úplně znalé.
Volba v Polsku, SIbíři atd
Z Petrohradu, 19. srpna. (»Spb. Ag.«)
Carský rozkaz nařizuje utvoření konference z
předsednietvl hr. Solského k úradě o způsobu
velení do říšské dumy v Polsku, na Urále
v územi turgojském, Sibiři, Turkestanu, Kav-
kaze, v stepích a území kočovných obyvatelů,
dále k uspořádání a revisi rozpočtu ministerstev
a státního rozpočtu, jakož i k povolení úvěrů,
na něž ještě nepamatováno v řádu říšské dumy.
Otázky, vynořivší se se zavedením říšské dumy,
mají býli co nejdříve vyřízeny.
Solský
Polsko
Petrohrad
Sibiř
Turkestán
30
article
Radosť v Petrohradě.
Z Petrohradu, 19. srpna. Jelikož obsah
manifestu, kterým se prohlašuje ústava, byl
všeobečně znám, nepřinesla zvláštní vydání
petrohradských denníků velkého překvapenl.
Radosť je však všeobecná, poněvadž po roz-
ličných, sobě odporujících zprávách posledních
dnů panovala nejistola ohledně toho, kdy bude
manifest vydán a ohledně obsahu práv, jež
budou národu poskytnuty. Zvláště chovány obavy,
že Pobědonoscevova strana v poslední ještě ho-
dině odstraší cara od vydání manifestu.
Co se tkne obsahu zákona o ústavě,
poukazuje se zvláště na to, že vliv reakce jev
se zvláště v ustanovení, že jednání dumy bude
tajné a že zprávy novin musí býti censuro-
vány presidentem dumy. Okolnost, že následkem
toho referenti sněmovní budou úřadům známi,
bude překážkou volného referování o poradáeh
sněmovních. (K hořejšímu sdělení, že jednání
dumy bude tajné, dlužno připojiti, že dle článku
42. president má právo povolovati k plenárním
schůzím, vyjma tajné, přístup zástupcům tisku,
po jednom referentu za každý list. Red.)
Petrohrad
Pobědonoscevov strana
31
article
Volební přípravy
Z Varšavy, 19. srpna. S jakým napjetím
se všude čekalo na zákon ústavní, vysvítá z toho,
že v celém Polsku se konají volební přípravy-
Ve všech větších městech konaly směrodalné
osobnosti minulého týdne porady o kandidátech.
Mezi Poláky a židy došlo ke kom-
promisu.
Vitte o řišské dumě.
Z Berlina, 19. srpna. Dle zprávy »Lo-
calanzeigru« z New Castlu označil ministr
Vitte výnos earův ohledně ústavy za mílost
carovu, která má dalekosáblý význam.
Na dotaz, zdali pro případ, že Vítte nepří-
nese domů žádného míru, bude povzbuzen ruský
národ, aby podporoval vládu po dobu trvání
války, Vitte odpověděl: »Carský manifest
o ústavě nejen posílí vlastenectví
a národního ducha ruského, ale
dokáže také celému světu, že mu-
sili jsme pokračovati ve vnucen
nám válce, ač jsme našim odpůr-
cům povolili požadavky, které
před tim kladli.«
Na dotaz, zda manifest byl vydán jen za
tím účelem, aby osladi ruskému národu hořkou
pilulku japonských požadavků, odpověděl Vílte
»To je naprosto vyloučeno. Rusko je ochofno
k povolnosti, ale ne k tomu, aby se dalo po-
kořiti.«
Sdělení manifestu lidu.
Z Petrohradu, 19. srpna. Carský manifest
byl v poledne přečten v mimořádné schůzí se-
Polák
Lo
Varšava
Polsko
Berlín
New Castle
Vitte
Rusko
Petrohrad