Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

20. srpna 1905.

4

Číslo 228.

5 article

chodních stycích opakují se urážky Norův Švédy. Přes to snaží se vůdeové norští do- cílit smírného rozřešení, na něž dle všeho též dojde, třeba po dlouhém mezidobí, až se vášně uklidní. Dvůr švédský dokonce nyní, vida jedno- myslnosť lidu norského, nebrání se již tak zhola myšlence na povolání některého prince norského na trůn švědský. Avšak nyní netouží zase No- rové po něm: hanlivé výpady švédského tisku připravily i prince švědské o veškeru již popu- larklu. Vážná rozhodnutí vlády španělské. Španělský ministr vojenství předloži sně- movnám novým předlohu, dle níž mají se opev- niti Baleary. Ve Španělsku byly už dávno obavy, že některá velmoc mohla by se Balear zmocniti jako výhodné opory pro středomořskou politiku svou, ať by to, třeba v pozdní budoucnosti. byly Německo neb Anglie. Rozčilení nesmírné, způsobeně v Xeresu, Huelvě a v Cordově vypuknutím hladu, trvá dosud. Sněmovny španělské, v niehž vláda neměla pevné většiny, byly právě rozpuštěny. Nové sněmovny se- stoupí se 11. řijna.

Norův Švéda Španělsko Německo Anglie Xeres Huelva Cordův

6 article

Úspěchy turecké proli povstalcům arahským. Maršálek Feizi paša oznámil z Yemenu nové úspěchy své vládě cařihradské. Maršálek Šakir paša potřel asi 3000 povstaleů a dobyí vesnice a pevnosti Beitu el Dželili na přikré hoře Gomlonské. Deset povslalců bylo zajato, mnoho povstalců bylo pobito. Turecké vojsko povstalce ještě stihá. Poslední porážky povstaleů arabských budou cíliti až — na Temži. Zhoršená siluace v německé osadě jihoafrické. Jak již telegram dopolední sdělil, byl bi- skup Spies s několika mnichy a sestrami na costé mezi Kilvou a Livalem domorodci zabit. Dle zpráv německých listů vypraví se dne 10. září z Německa 6000 mužů do východní Afriky proti povstalcům. Není tedy tamní vzpoura domorodců tak malá a čistě místní, jak officiosové ještě včera ličili. Německo ne- potlačilo ještě povstáni na západě jižní Afriky, jež ho stálo na 200 millionů marek a veliké oběti na životech a již stojí před vzpourou domorodců v druhé osadě svojí. Zdá se, že národům afriekým kultura tak, jak ji větěpuje německý lajtnant a německý spekulant, nikterak nesvědčí.

Spies Temže Německo Afrika jižní Afrika

7 article Boykotovaná Praha.

Boykotovaná Praha. Katastrofou nutno nazvati stav, v jakém se zásobování našeho veleměsta ociťuje. Poměry stávají se už zhola nesnesitelnými. Valně zdra- žená masa zdražují se od trhu k trhu, kilo- gram některého zboží, Ize-li je vůbec dostati. stojí již hodně přes 1 zl.; že malý člověk s ho již drahnou dobu dopřáti nemůže, je na snadě. Některé údaje objasní nám věe dokonale Tak ku př. klesl normální počet hovězího do- bytka v trhu a 1000 kusů (z toho 100 až 150 českého původu) o celou polovinu, t. j. na 500 k., telat so 200—300 na 42 kusy, váhu hov. masa k výseku s 50—60.000 kg. na 15.000 kg (o celé tři čtvrtiny), že na 1000 kusů vepřového dobytka přijde českých kus 5 (1), bylo již svého času uvedeno. Ceny stouply: žírného dobytka živá váha za 1 kg. z obvyklých 32—36 kr. na 48 kr. telata celá v kůži z 52—60 kr. na 95 kr., ve- přové maso z 54—58 kr. na 88 kr., sejímané pečeně z 66 kr. na 1.06 zl. až 1.12 zl., sko- pové z 42—46 kr. na 64—68 kr., zboží valnou většinou cizího původu, tím též horší jakosti. Pr nastalém nedostatku veškerého zboží musí ko nané záchranné kroky, jakými jsou: vysekávání masa v režii korporaci vzbudit útrpný úsměv. Zde drahotu nedělá řezník, neb kde není čeho prodávati, neprodá ani magistrát a nepomůže ani veřejná korporace. Kolkolem jsou hranice uzavřeny vyjma srbských a i z těch jde do- bytek do karanlén a nám se pošle teprv to, co maďarská milost nám poslat dovolí. I jakmile v Uhrách zpozorují, že by horrentní ceny ny- nější mohly poklesnouti, ihned se dodávka i toho mála, které nám uštědřují — zarazí. V Čechách to naproti tomu vypadá, jakoby chov dobytka vůbec byl přestal. Však i z toho mála, které zde máme, jde ještě větší část do Německa.

Uhry Čechy Německo Boykotovaná Praha kg zl

8 article

Tak ku př. bylo o trhu v Drážďanech žírného dobytka českého původu 300 kusů, u nás v Praze touž dobou 154 kusy, aniž však by ceny utržené v Drážďanech oproti naším valně se byly lišily. Jediná a též bezpečná možnost zde odpomoei spočívala by v tom, jsou li obavy před zavle- čením dobytčích nemoci, aby zřídily se na hra- nicích jatky a v těch nechť se za lékařského dozoru poráží. Dráhy jistě pak ve svých ledo- vých vozech dopraví maso ve výborném slavu i kvalitě na kterýkoli bod říše, ceny potom oka- mžitě klesnou o 40—50 proc., bude po bídě nouzi ihned. To se však na rozhodujících dnes místech nechce a člověka hnusem naplňuje způ- sob, jakým se veřejnost balamutí, i nesmírný stupeň stupidnosti, s jakou se k odvrácení hroz- ných těchto poměrů přikročuje.

Drážďany Praha

9 article

Pokud drůbeže se týče, jsou poměry co možná ještě horší. České husy jdou do Ně- mecka živé beze všeho cla, tím ušetří tamní obehodník asi 33 kr. na kuse. Jaké množství českých hus do Německa jde, osvědčuje fakt, že jen jediný z větších tamních obchodniků pro- střednictvím agentů 20 000 hus skoupil a jaký obnos jenom na ele vydělal! Co nejde do Němec, to skoupí velká kvanta konsumující po- hraniční obchodníci z Čech přímo na Libuši Sadské s úplným obejitím Prahy. Co nám za takých okolností zde může zbýt? Za to si na- mnoze naše vlastní husy v podobě uzených prsíček u lahůdkářů, notně zdražené, budeme z Německa kupovat zpět. Na nás tu v tržnici zbude místo české husy uherská vrba a stála-li druhdy dobrá česká husa 2 zl. až 2 zl. 20 kr., platíme nyní za uherského modráka 3—4 zl. a není ani mnohdy k dostání. Našich kuřat takřka není, slepic a vajee také ne (drůbež pěstovat prý se nevyplácí), ku- řátko stojí 65 kr. až zl. 1.20, místo 35—60 kr. druhdy, vajec (až od Uralu) kopa zl. 1.85 až 2 zl., místo zl. 1.25 až zl. 1.45 druhdy. Žírný dobytek nemáme a to jednou pr sucho, podruhé pro mokro, telata již také ne,

Němec Libuše Německo Čechy Sadská Praha Ural

10 article

prasata hynon červenkou, drůbež morem, pro ovce nemáme pastvišť — hranice však zavřem a — — basta! Ký div tudíž, když k nám jdou kuřata z Verony a z Uher, odtud i husy, kro- cani až z Novopazarska, kapouni ze Štyrska, ostatní masa z Haliče a Uher a milliony a mil- liony českých peněz putují do ciziny. Konečně i jabika dostáváme z Ameriky Australie, bochánky ovocné a s vejci barvený mi z jižních Tyrol. Naučme je tam v Terstu vařit ještě knedliky a můžeme si pak lehnout na mez a mlit bez ustání onen nyní v Čechách tolik oblibený refrain »Vládo, poslanci, pomozte ! . .. Zalkal by člověk nad osudy nešťastné télo země, jejíž příslovečné bohatství zvrhlo se za- viněně v osudný paškvíl a ona lidu svému K. B. v macechu.

Verona Uhry Štyrsko Halič Amerika Austrálie Tyroly Terst Čechy

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O »české« šlechtě. Projev hraběte Černína, tedy potomka starého, nepopíratelně českého rodu, jenž zjevné hlásá poněmčení ná- roda našeho a jenž s urážlivou bezohlednost staví se do řady nejhorších nepřátel našich, neméně jako odpověď mladého hraběte Clam Martinice na Černínovu německou zpověď, jež na místě rozhodného odbytí ve hlavních věcech s ním souhlasí, ba problašuje, že konservativní šlechta má povinnost vyhledávati všechno, co ji sbližuje s německo-ústaváckou, vyvolaly u nás opět diskusí o postavení tak zvané »české« aristokracie v národě. Jsou to zejmena něme- cké a v první řadě vídeňské listy, jež i nyní nepřestávají vykládati o tom, jak prý feudalové váude podporují snahy počešťovací, ve všech otázkách, jež hýbají veřejným životem, staví se do řad národně českých a vůbec pří každé pří- ležitosti snahu jeví, osvědčiti sa jako šlechta česká. Nejsme tak politicky naivními, abychom se s potéšením k tomuto německému soudu o

Černín Martinic Černínův

12 article

konservativní šlechtě připojili, ale také ne tak obmezenými, abychom v neodůvodněné domý- šlivosti oné podpory, o niž do jisté — ovšem nevelké — míry se strany konservativních šlech- ticů se opíráme, zříkati se chtěli. Však jako všechny alliance v politice, je také dosavadní alliance s konservativní šlechtou jako se stranou různorodou založena na prospěchu obapolném, vzájemném a nesprávné bylo by stanovisko, kdybychom pohliželi na přízeň velkostatkářskou se stanoviska jiného, domnívajíce se snad, že páni v některých otázkách jdou s námi k vůli krásným našim očím. Védi proč tak činí a nejdou dál ve svém přátelství k nám, než kam až sáhá jejich interess. A zrovna tak měli bychom si počínati my. Předovším měli bychom se ale vzdáti konečně klamného domnění, že jde tu o nějakou slechtu »českou«, Páni samí proti tomu protestují, dokazujíce, že strana jejich nesnese kriteria národního, nýbrž že jest výhradně politickou, jinými slovy, že jest konservativně klerikální.

Páňa

13 article

Je pravda, že velkostatkářská strana a šlechta konservativní nejsou pojmy totožné a nepopl- ráme, že ve straně té i mezi šlechtou jsou jednollivei, kteří jako Čechové též národně eíti, ale těch je poskrovnu. Českou šlechtu, pokud jde tu o pojem hromadný, nemáme. Toho si buďme vědomi. A ne- rmuťme se k vůli tomu a neopakujme ne- ustále antikovaný stesk, že by bylo jinak, kdy- bychom měli svou šlechtu jako Maďaři. Ostatné dávno již nejsou urození páni tím činitelem, ja- kým byli ještě před padesáti lély. Českou šlechtu proto nemáme, že ani ti nejlepší, jež pokládáme za své, již sami o sobě tvrdí, že jsou Češi a jež proto oslavujeme, ani česky necítí ani tam, kde člověk zbaven všech ohledů sám sobě žije, česky ne- mluví a vůbec pro národní vývoj a pokrok českého lidu nemají po- chopení. Navštivte Národní divadlo a spo- čítejte, mnoholi tam sedi českých šlechticů šlechtičen a jděte do divadla německého a po- čitejte tam. Dejte si předložít konta knihkupecká »naší« aristokracie a vizte, mnoholi obětují na české knihy. Mnoholi byste nalezli českých komtesek, jež vědí o tom, že existuje nějaký

Maďar Čech národní divadlo

14 article

Svatopluk Čech, nějaký Vrchlický, nějaký Heyduk nebo Jirásek? To není česká šlechla. Té ne- máme a míti nebudeme. Vždyť i ti falešně i správně nobilisovaní bývali plebejei z rodů velmi problematických po svém »povýšení« v první řadě — výjimky ovšem stuší i tu uvésti jako všude — snaží se odhoditi to své nepohodlné češství, které s »urozeností« jaksi principiálně se nesnáší. Nám nezbývá nic jiného než opatřiti svou národní domácnost bez šlechty. Bylo by nemoudré odpuzovali vůbec někoho, kdo k nám se hlásí a chce býti upřímně náš, bylo by po- šetilostí podceňovati v politíckém boji spojen- ství to či ono — ale ve svém národním bytí učme se konečně kalkulovat bez šlechty. — K říšské velhě na Znojemsku. Podle výsledku voličské schůze, Všeněmei svolané av Drnoholci dne 15. srpna konané, postavi vedle všeněmecké, také německo-lidová strana svého samostatného kandidáta pro mandát pátě kurie úmrtím německého lidovce Pemsela uprázdněný. Na schůzi drnoholecké, na kteréž po řeči poslance Karla H. Wolfa představil se u shromážděnými Všeněmci také přijat byl za kandidáta starosta Beigel z Dolní Bystřice, vystoupil také německo- lidový poslanec Luksch, který prohlásil se proti kandidatuře všeněmeckého sedláka Beigla i sdělil, že na brněnské schůzi 100 starostů z 12 okresů znojemského obvodu, svolané německolidovou stranou, zvolen 45členný komitét, jemuž uloženo postaviti vhodného kandidata, pro kteréhož bude hlasovati strana německolidová a německoliherální.

Čo Vrchlický Heyduk Jirásek Karel Wolf Beigel Luksch Znojemsko Dolní Bystřice

15 article

Luksch napomínal německé voličstvo, aby volilo tohoto nejmenovaného dosud kandidáta co nejsvor- něji, ježto volební skupina páté kurie čítá »bez- mála 45 procent« Čechů a postaven býti musí kandidát, který by vyhovoval voličům židovským, německoliberálním, křesťanskosociálním a sociálné- demokratickým, aby nepřišel ani jediný německý hlas na zmar. Tímto prohlášením zástupce strany německolidové zahájen vlastně volební boj mez stranou německolidovou, německoliberální a stra- nou všeněmeckou. Hustopečský orgán všeněme- cký namítá poslanci Lukschovi, že bylo povin- ností strany německolidové, ihned po Pemselově smrti, člena její strany, zaujati stanovisko k do- plňovací volbě, jako prý to udělali Češi a nečekali až jiní, také povolaní činitelé, se věci zmocní. Leč strana německolidová prý teprve potom se odhodlala k předběžné poradě, až Beigel ohlásil svou kandidaturu. Podle nynějšího stavu věe

Luksch Čecho Pemselův Čech Beigel

16 article

— praví řečený všeněmecký orgán — jest prý nevyhnutelným smutný, ale tím prudčí volební boj mezi stranam německými. I činí tudíž všeněmecká strana volebnímu výboru obou ostatních německých stran. když prý již hodlají neodvolatelně svého kandi- dáta jmenovati, aby pečoval o to, by veškeré židovské, křesťansko-sociální a sociálně-demo- kratické hlasy takovému »divotvornému« kandi- dátu byly odevzdány, aby se skutečně ani jediný z nich neztratil. O zbývající hlasy bude prý už postaráno tak, aby všechny sjednoceny byly na osobě Všeněmce Beigela. Dojde-li pak k nevy- hnutelné užší volbě, uvídí prý se, zdali volič stran protivných jsou skuteční Němci. Za každý při této užší volbě scházející hlas židů, křesťan- ských sociálů a sociálních demokratů bude prý poslanec Luksch nikoli jen jihomoravským voli- čům, nýbrž se svou stranou všemu německému lidu v Rakousku zodpověden. To ať prý si pan poslanec Luksch a strany jemu blizké řádně rozváží.

Němec Luksch Rakousko

17 article

— Rterak německý tiak v Čechách proti českému lidu bojuje. Především bezmezným štvaním, bovkotem, potom však a to zvláště de nunciací a sice systémem na nejširším základé a v podrobnostech co nejzevrubnějším. Možno směle říci, že při nejmenším 25 procent všeho papíru, německými venkovskými listy v Čechách potištěného, vyplněno jest pustě nenávistnými, co do jazyka bezměrně nízkými, co do tendence pomyslně nejničemnějšími články proti českému lidu, jeho národním, kulturním a hospodářským snahám. Pravzorem štváčského německého listu ve kovského je »Brüxer Zeitung«, kteráž pě- stuje denunciační protičeskou vřavu ve velkém ve zvláštní rubrice, nazvané »Auf deutschen Wacht« (»Na německé stráži«). Pokaždé jest tato rubrika siláckým výkonem, sestávajícím z mistrovských kusů udavačství, vyhrůžek a po- velů šikům surovců v každém »německéme městě na »drobnou národní práci« čekajících.

Čechy Brüxer Zeitung Auf deutschen Wacht

18 article

Na ukázku co vše našim Němcům překáží, co jim v tomto zemském ráji, pro Čechy na po- hled, pro Němce ve skutečnosti — rajský život kali, stůjž zdo výběr hesel a ukázek ze sobot- ního čísla mosteckého německého strážce: Rej začíná zprávou »Štvanice proti ně- meckým státním úřadníkům«. Štvanice záleží v tom, že český politický spolek v Duchcově žádá, aby konkurs na místo 3. berního inspektora byi vypsán také česky v českých listech !.. . Hned po- tom pichne do oka zpráva, nadepsaná »Pan Sa- mánek befiehlte. Český politický klub v Li- berci usnesl se na resoluci proti vládní osnově zemslého voleb. řádu, již prohlašuje nepřijatelnou, vše slovy nejmírnějšími. »Br. Zig.« připojuje k tomu poznámku, že tak neobyčej ě smělou řečí. jakon vede zpupný český vůdce v německolidovém Liberci, nesměli by mluviti Němci v Pízni anebo Král. Dvoře. Prade a soudr. jsou prý z hadrů pa- náci, že si něco podobného dají líbiti. — »Českou podkopnickou práci v Ma r. Lázníche provozuje tamější český lázeňský lékař dr. Mladě- jovský, poněvadž ve svém časopise pru české lázně vybízí Čechy, aby se v lázních všude přiznávali ke své národnosti, na poště, úřadech a přihl. list- cích hájili práva českého jazyka. Jak by prý se vedlo německému tékaří, který by v českém místě provo- zoval tak neostýchavě něm. nacionální propagandu Takové provokace dají prý si »Marienbadští« libat?

Němec Král Lázních doktor Čechy Duchcov Liberec Ma Český politický klub

19 article

— »Českým kavalirem« jest podle »B. Z hrabě Jindřich Taaffe, protože propůjčil kus tráv- níku ve svém parku v Kolfnci ýkde zjiátční dva Němci!) místnímu odboru Národní jednoty pošu- mavské k slavnosti. — Ve zprávé »M atič ní sbírky v c. a k. kasárnách« denuncují se čeští vojáci jakožto »nacionální agitatoři«, poně- vadž vojáci 12. setniny pěš. pl. čis. 102 sebrali mezi sebou přispěvek na Ústřední Matici školskou. Neúnavného pozorovatele každého hnuti v českém táboře trápí i české slavnosti minuté i zakázané. »Velká sokolská demonstrace na dol- norakouskéhranici« svzdoroslavnost Sokolů v Břeclavi na den 15. t. m. ohlášena«, přiměla jej ke vzdechu: »Takhle pracuje Čech na všech kon- cích a koutech k rozdrobení německé državy !e stejně trání jej zakázaná župní slavnost v Krum- lově: Drzost českých rudokošiláčů nezná žádných mezí. »Českou krtčí práci v Deutsch- böhmene provozují spojené české spolky v Tanvald Šimperku, poněvadž měly 9. národní slavnost. Češi postoloprtského okresu, že sbírají na jubilejní fond Narodní jednoty severočeské, chomutovský odbor matiční tím, že poslal těchto dnů značný obnos Malici. »Čeští kněž!« římské církve podporují rádi a obětavě Němcům nepřátelsk podkopné účely tím, že »Svaz českých bohosloveů v Litoměřicích« sebral a odvedl pro Maticí příspěvky.

Taaff Němec Čech Malik Čechy Krum Deutsch Tanvald Litoměřice Sokol v Břeclav Narodní svaz český bohoslove

20 article

— »Protidynastickou českou demon- straci« provedli prý přibramští ostrostřelci, že na místě starého černožiutého praporu pořídili si bílo-čorvený se lvem. — Český c. k. státní úřadník nezná v národním chledu žádných mezí, neboť »B. Z« je přesvědčena, že vyhoví všichni čeští úřadníci výzvě Ú. M. Š. a věnují její pokladně 21 kr., jež dostávají měsičně na péra. Na konec pak denunciaci do — německé říše, kam již i »Národní kolek český« našel vstupu. Několik láter hromů dostává se tu vůbec českým spolkům v Německu, ale hamburskému »Sokolu« kletba nejjadrnější, poněvadž »učinil po- čátek« a objednal český národní kolek ve větším množství . . . Úřady v Německu činí se takto po- zornými na tulo a podkopnickou práci.« Toť krátký jenom výtah ze tři sloupců drob- ného tisku, při čemž ovšem »mastnola« vyne- chána. Celek čte se za sebou jako nepřetržilá řada proklínání a jest důkazem, kterak Němei sledují každý pohyb, každý počin český, aby jej ztupivše denuncovali, a potom napodobili.

Ú M Š Německo Český c Sokol

21 article

— K organisaci boje za rovná práva jazyková. (Z Národní rady české.) Ziořády porušování jazykové rovnoprávnosti v zemích koruny české jsou známy a slesky ve sméru tom jsou nesčetné. Ná- rodní rada česká také v tomto směru krok za krokem koná svoji povinnost zjednávati prů- chod i rovnoprávnosti jazykové. O všech akcích, ze- jmena statistických, nelze se zde šířiti. Na základě úrad jazykového odboru žádá však dne s Národní rada česká veškeré české samosprávné korporace okresní i obecní, dále pak české důvěrníky a všecky věrné našince i také v území poněmčovaném, abyj pokud možná nejdříve laskavě zaslali spo lehlivý materiál o porušování rovnoprá vne- sti v zevnějším úřadování a ve styku se stra- nami. Zvláště jde tu Národní radě čoské o spole- hlivá a možno-li řádně vždy ověřená úřady samo- správnými nebo organisacemi národními sdělení, jak

Z národní rada český

22 article

jsou označeny v určitém městě neb místě úřady státní, zvlášté polilické, soudní, finanční, poštovní železníční (i soukromých drah), jaká jsou razítka, pečeti, různé tiskopisy a pod., jsou-li v prodejnách všude oboujazyčné poštovní a železniční tiskopisy, jsou-li nápisy české na prvním či druhém místě, jak jsou komolena česká jména v německých označeních s doklady, jakož žádoucna jsou i sdělení veškerých věrohodných stížnosti dalších. Jde totiž Národní radě české především o konečné sebrání a upra- vení celého značného materiálu jako konkretního podkladu k akci za zaručené zákonem rovné právo obou národností také ive směru úpině rovnoprávního upravení úřadování ze vnějšího, kde tak úžasné a urážlivé šlapání dobrých jazykových práv českého národa v jeho více než tisícileté vlasti trpěti dále nemůžeme, o jiných dal ších zlořádech na místě tomto ani nemluvě. Spo- lehlivé a ověřené zprávy ony spolu s doklady možno-li razítek, pečelí, vignet, značek podacího protokolu tiskopisů (také na př. značek železničních stanic na zboži) zasílány buďiež z království českého kance- láři Národní rady české v Praze-II, Jungmannova třída č. 28, a z markrabství moravského i vévodství slezského kanceláři moravského odboru Národní rady české v Brně, Solniční ulice 13. — Osobní. Zubní lékař pan dr. Koutník na vrátil se a ordinuje opětně v obvyklých hodinách na Václavském náměstí č. 72. — P. MÚDr. Z. Janke odborný lékař nemocí ušních, nosních, krčních vad řeči, meškati bude od 21. t. m. do 12. záři mimo Prahu. — Starosta měst pražských p. dr. Srb nastoupi včerejškem ládenní dovolenou a po dobu jeho ne- přitomnosti zastupovati jej bude v úřadě prvý ná- městek p. dr. Karel Groš.

doktor Koutník P Múdr Z Janke Srb Groš Jungmannův třída Solniční Václavský náměstí Praha lář národní rada český v PragaII slezský kancelář moravský odbor národní rada český v Brno

23 article

— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Korbelá- Fova, dcera učitele měšť. škoty a pan Jaroslav Vajtr, majitel závodu drognistického, slaví sňatek dnes dne 20. t. m. o 9. hod. dop. ve farním chrámu sv. Prokopa v Žižkově. — Pan Bohumil Bek absolvent odborné školy chrudimské a dlouholetý archilekt-kompositeur firmy Jos. Krejčík v Praze a slečna Lola Pokorných (Pikulíkova), dcer spisovatele v Knlné Hoře, slaviti budou sňatck svůj dne 22. t. m. v arciděkanském chrámu sv. Jakub v Kutné Hoře. — Úmtí. Dne 19. t. m. ráno zemřel člen vý- boru místního odboru Národní jednoty pošumavské pro Staré město, Malou stranu a Hradčsny pan JUC. Hynek Jelínek, adv. koncipient. Pohřeb bude se konati v ponděli o 4. hod. z kaple farního chrámu sv. Štěpána. — V Senomatech zemřel pan Adol Holý, maj. realit, býv. sládek a veřejný společník firmy Bratří Holých v Žatci. Pohřeb zesnulého kon se dnes o 4. hod. odpol. z domu smutku v Senoma- tech na hřbitov sv. Štěpána. — V lázních sv. Mar kéty u Prachatic zesuula pí. Františka Schw a zová roz. Snětivých, vdova po vrchním inženýru při gener. ředitelství c. k. priv. buštěhradské dráhy. Tělesné pozůslatky zvěčnělé budou z lázní oněch d Prahy převezeny a zde o 4. hod. odpol. dne 21. t. m. z ústřední síně na Olšanech do vlastního hrobu uloženy. — Z „ráje“ celního úřadnictva české národnosti V posledním zasedání sněmu království českého inter pelloval poslanec dr. Šamánek presidenta zemského finančního ředitelství o činnosti meziměstského cel- ního správce Knobla a tázal se jeho Excellence, zdali je mu známo, že správce Knobl zakazuje svému pod- řízenému úřadnictvu vydávati české celní kvitance?

Mařenka Vajtr Prokop Bek Krejčík Lolo Pokorná Pikulíkův svatý . Jakub Úmt JUC Jelínek Štěpán Adol Holá Schw doktor Šamánek Žižkov Praha Knlný hoře Kutná hoře Senomaty Žatec Senoma Prachatice Olšany Jos pošumavský pro Stará město

24 article

Od té doby minuly již skoro tři měsíce a nacionální správce Knobl poživá dosud nezkrácené přízně zemského finančního ředitelství. Přízeň tato, jak se zdá, se poslední dobou nápadným způsobem stup- ňuje! Od meziměstského (Halbstadt) celního úřadu byli během několika týdnů přesazeni dva čeští úřad- níci a to: assistent P. do Seidenbergu (v Prusku)a assistent N. do Aše. Obě přesázky byly motivovány „ohledy služebními“ — a jsou snad odpovědí na in- terpellaci dra. Šamánka! Zemské finanční ředitelství pečuje, jak vidno, všemožně o to, aby se dostalo rozhodnutí říšského soudu (o celních kvilancích) ná- ležité platnosti a aby celní úřady v království če- ském měly náležitý počet úřadnictva, znalého prvního jazyka zemského. Proto dává svými důvěrníky psáti do „Tagblattu“ a „Bohemie“, že se české celní kvi- tance vydávají jerom na požádání stran („Bohemie“ ze dne 16. ledna 1905) — proto nepři- jímá českých praktikantů a proto snad také přesazuje české úřadníky z Meziměstí do Aše a Seidenbergu. Víť zemské finanční ředitel- ství dobře, že přesazením do Aše a Seidenbergu se nejlépe zahání chuť k vydávání českých celních kvi- tancí. Panu správci Knoblovi dostalo se na místo dvou Čechů — dvou Němců, kteří zajisté nikoho ne- upozorní na záslužnou a nestrannou činnost svého pana chéfa. Připomínáme jenom ještě, že zemským finančním ředitelem je „indifferentní“ p. Joseí Tersch, celním zemským referentem „známý“ pan vrchní fi- nanční rada Lauermann a inspektorem celního úřadu v Meziměstí pravá ruka celého referálu pan vrchní celní kontrolor R., celní referent „Tagblattu“ a „Bo- hemie“ a osvědčený náš přítel!

Seidenberg Šamánek Čecho Němec Tersch Lauermann Prusko Aš Meziměstí Bohemia Halbstadt

25 article

— Sokolslvo — „kultura hnátá“. Klerikálům brněnské „Ilídce“ není po chuti výzva České obce so kelské k Hlusovým oslavám. Klerikální „Hlídka“ píše „Výzva tato je charakteristická pro celé to úpadkov „sokolství“ naše. Mezitím, cc národy evropské, ba polobarbarské duchem závodí a duchem vítězí, u nás ta „kultura hnátů“ stále se ještě vystrkuje v po- předí našeho národního živola. A to dokonce čím dále více ještě ve všemožných sportech měrou nikdy ne- bývalou.“ Radíme brněnským klerikálům, aby ne- chaly „kulturu hnátů“ na pokoji a všímali si raděj kultury mnohých příslušníků svého tábora, jichž jmě- na není potřebí uváděti — Německý svatební protokol, vlastně „Braut- průfungs-Protokoll“ vydává dosud i českým stranám farní úřad ve — Vodňanech! Jsou to asi archy ze staré zásoby tiskopisů, či snad je dosud „vnitřní úřadní“ řečí duchovní správy diecese budějovické — cislajtánská „státní němčina“?

Hlusův Hlídek Vodňany

26 article

— Jak v Opavě psali roku 1623 správnou če- štinou. Ve vysokomýtském městském museu, ktere lelos olevřeno bude v pátek dne 8. a v neděli 10. září a jež vyniká cennými a zajímavými histori- ckými památkami, vyložen jest dle tehdejšího způ- sobu správně psaný český list města Opavy zr. 1623 začínající slovy: „My půrgmistr a radda města Opavy známo ezinime tímto listem našim obecnie a obsahující sdělení „že jsoú před nas do úplné rad předstoupili opatrní muži Ondřej Wolfinger a Martin

Wolfinger Martin Opava

27 article

Pacek spolusousedé naší a tů jsoú pod přísahoů, zdvihnuvše dva prsty ku pánu bohů jednostejně vy- znaly a vysvědčili, že Jiří Franěk, ukázatel listu tohoto, z dobrých, ctně a chvalitebné zachovalých, po- dle vejsady a řádu církve svaté křesťanské v man- želstvo zdávaných rodičů od olce Jana Fraňka a Anny máteře své pošel a na svět splozen jest, kterýžlo ro- dičové i zvejž jmenovaným Jiříkem Fraňkem, synem svým, jsouce zde mezi námi po všecky časy poctivě jak dobrým náleží zachovali. Nic takového což by cti a dobrej pověsti jejich škoditi a k ujmě býti mohlo po sobě nepozůstavivšíi. Do nichž i mi také nic zléhe nevíme, nýbrž všechno dobré a chvalitebné. A prolež všech jednoho každého podle řádů, stavů a povahy jeho, k němuž byse často psaný Jiřík Franěk živnos sobě oblíbivše neb po jiných potřebách zvých nahodil, přátelsky prosíme, že jeho etně a řádně splozeného a chvalitebně zachovalého majíc mezi sebe příjměte. obydlí a živnost jemů příti, naň laskavi jsouce ctných žádostech a potřebách jeho fedrovati budele Toho se mi jednomu každému podle náležilosti v ta- kovej i větší libosti povolně odslůžiti a přátelský od- měniti rádi chceme. Tomů na svědomí jsme pečeť naší městskou k tomůto listu přivěsiti daly. Jenž dána psán v městě Opavě a v pondělí před svatým Ma- tějem apoštolem božím, leta Páně Tisícého šestistého dvacátého třetího počínajíc.“ — Tak psali a úřadovali po bělohorské bitvě purkmistr a rada města Opavy dlouho potom ještě. Německý ráz Opavy není tedy příliš starý.

Franěk Anna Jiřík Franěk Toma Tisícý Opava svatá Ma

28 article

— Německé přípisy krajského soudu v Táboře. Město Tábor jest sídlem krajského soudu, kterýž v ja- zykových záležitostech počíná si tak, jakoby byl někde v Chebu. Onehdy byl tamějším trestním senátem od- souzen pražský jeden příslušník a zpráva o tom po- dána magistrátu pražskému v jazyku německém.a jaký prazvláštní postup při tom zachován! Líčení konalo se v řeči české a rozsudek vyhotoven také v jazyku českém. Z toho opatřen německý překlad a ten postoupen pražskému magistrátu. Jak nespoleh- livým byl překlad, zřejmo z toho, že soud v rozsudku vyslovil možnost uvalení policejního dozoru na od- souzeného, kdežto v německém překladu rozsudku stanoveno určitě uvalení policejního dohledu. Magi- strát pražský obrátil se tedy stížnosti na vrchní zem- ský soud, aby soudům v království českém bylo na- řízeno vydávati zprávy o odsouzených příslušným obcím v jednacím jejich jazyku, tedy magistrátu praž- skému v jazyku českém. Máme to u krajského soudu v Táboře udatné české přislušníky!

Tábor Cheb krajský soud v Tábor

29 article

— Povinné užívání kerunové měny. Společen- stvo různých živnosti na Král. Vinohradech upozor- ňuje všecky své členy na vyhlášku c. k. okresního heilmanetví. dle níž všichni obchodníci a živ- nostníci jsou povinni při označování cen ve vý- kladních skříních, jakož i při vedení svých knih účet- ních a vystavování účtů užívati měny koru- nové. Zejmena ve výkladních skříních označováno budiž zboží číslicemi tak, aby palrno bylo, že jde jenom o koruny. Přestupky vyhlášky té stíhány budou dle ustanovení § 131. ř. živp. pokutou do 800 K, po případě nastanou-li podminky § 188. ř. živ. odnětím živnostenského oprávnění.

Král

30 article

— K volbám doplňovacím do komisí všeobecné dnně výdělkové ukládacího okrosu „Král. Vinohrady- Město“, které konati se budou pro III. třídu dne 25. a pro IV. třídu dne 23. srpna u c. k. okresního hejtmanství na Král. Vinohradech (Korunní tř. č. 15), doporučují zástupcové obchodníhe gremia, jakoži všech společenstev po společné poradě a také v do- hodě s Rtemeslnicko-živnostenskou besedou následu- jící kandidáty: a) pro III. třídu: za člena p. Antonína Toufara, obchodníka v čp. 403, za zástupce pana Františka Zavřela, restauratéra na nádraží císafe Františka Josefa; b) pro IV. třídu: za členy pp.: Karla Zeithamla, majitele krejčovského závodu v čp. 508 a Antonína Suchomela, řezníkr v čp. 1075, za jich zástupce pp. Václava Líbala, hostinského v čp. 926 a Josefa Macka, truhláře v čp. 677. Páni voličové se vyzývají, aby se voleb co nejvíce zúčast- nili. Hlasovací lístky, od voličů podepsané, buďlež odevzdány osobně nebo zaslány poštou i s legitimací úřadu volbu řídícímu. Možno však také odevzdati hla- sovací lístky podepsané s připojením legitimace ná- sledujícím pánům, kteří jich zaslání poštou obstaraj a sice: Václavu Tichému, obchodníku v Palackého tr. č. 54; Antonínu Suchomelovi, řezníku v Korunní tř. č. 105, Františku Glazarovi, mistru truhlářskémuv Barákově ulici č. 3: Karlu Zeithamlovi, krojčímuv Krameriově ulici č. 25; Josefu Černému, obchod. s po- hravinami v Brandlově ulici č. 15; Václavu Bambou- sovi, obuvníku v Táborské ulici č. 60: Janu Hájkovi obchodníku s nádobím v Palackého třídě č. 3.

Král Toufar František Josef Zeithaml Suchomel Václav Macek Tichý Palacký Glazar Černý Bamba Hájek Rtemeslnicko Barákův ulice Krameriův ulice Brandlův Táborský ulice Palacký třída

31 article

— Hlavni seznam osoh, k úřadu porotčímu způ- sobilých v obvodu král. hlav. města Prahy pro rok 1906, byl právě sdělán a bude v Jobě od 2. do 9. září denně od 8 do 12 hodin veřejně vyložen v presidiální úřadovně na Staroměstské radnici. Každý, jemuž na tom záleží, má na vůli ve lhůtě této písemně nebo protokolem v presidiální úřadovně námilku činit, bud že byl v seznamu opomenut, anebo že byl do seznamu zapsán někdo nezpůsobilý. — Z Filantropické družiny. Ve prospěch stavby sirotčince v Brandýse n. Lab. pořádá tamější odbor Filantropické družiny zábavní večírek dne 26. srpna o 1/48. hodině večerní v Sokolovně. Na pořadu je přednáška slč. T. Haissingrové „Má cesta de P- liže“. (Ve 120 obrazech světelných, skioptikonem pro- mitaných.) Po přeunášce tanec. Čilý odbor tamější. v jehož čele se nalézají pí. B. Kohoutová, choť sta- rosty, pí. A. Melicharová,choť továrníka a ví. F. Kraj- niková, doufá v hojnou účnst obecenstva z Brandýsa a okolí, ježto hmotný úspěch večírku uspíší stavtu přístřeší pro děti nejopuštěnější. Vstupné za osobu 1 K, bez obmezení dobročinnosti. Dary ve prospěch stavby sirotčince přijímá T. Haissingrová, starostka, t. č. v Brandýse n. L. — Nejmenovaná dobroditelka darovala s heslem „Láskou k lásce“ 1000 K k oslavě 75. narozenin J. V. císaře na stavbu sirotčincev Brandýse n. L. s přáním, aby sirotčinec jmenován byl „juhilejním

T Haissingrová Kohoutová A Melicharová Praha Brandýs cesta jít P

32 article

— „Domácnost“ pryní česká kuchařská škola v Praze vypisuje ve smyslu usnesení, uči- něného u příležitosti 20letého trvání spolku, pět na- dačních míst pro ženy a dívky z rodin nemajetné in- telligence české, jimž bude po dobu jednoho roku spolkem uděleno bezplatné vyučování ve škole ku- chařské s celým zaopatřením. Místa rozdělena jsou na: dvě nadání nesoucí jména „Manželů Podlip- ných“, pro příslušnice král. hlav. města Prahy, dvě nadání nesoucí jména „J. Ex. manželů Rando- vých“ pro příslušnice král. českého a jedno nadání pro příslušnice markrabství moravského neh vévodství slezského. Uchazečky podejtež své žádosti, opatřené 3Chal. národním kolkem, do 20. září t. r. výboru spolku „Domácnost“ v Praze, Lazarská ulice č. 1718, II. V žádosti budiž uveden stručný běh života žada- telky a budiž doložena 10hal. národním kolkem opa- třenými průkazy o stáří a příslušnosti, vysvědčením zachovalosti, nemajetnosti, vysvědčením lékalským, posledním školním, aneb z místa posledního zaměst- nání. Nezletilé uchazečky povinny jsou kromě toho přiložiti písemný souhlas rodičů aneb jich zákonitých zástupců. Nastoupení v kuchařské škole dne 15. října t. r.

Randa Praha Chala lazarský ulice spolek „ domácnost

33 article

— Nevypisování uprázdněných míst učitelských na Smíchovsku. Ve školním okresu smíchovském je uprázdněno mnoho učitelských míst, ale konkurs na ně se nevypisuje proti výslovnému znění zemského zákona ze dne 19. prosince 1875, dle něhož má okresní školní rada na uprázdněné místo učitele konkurs ihned rozepsati. Jak se tohoto zákonitého nařízení dbá, nejlépe viděti na tomlo příkladě: V měsíci březnu t r. byli učitelové měšťanských škol na Smíchově pp. Březina a Srp jmenováni defin. řediteli. Od té doby minulo skoro půl roku, ale místa, po nich uprázd- něná, nebyla dosud vypsána. Nevypisováním učitelských konkursů jest učitelstvo zkráceno ve svých příjmech i postupu. Doufáme, že toto upozornění stačí, aby uprázdněná místa učitelská ve škol. okresu smí- chovském byla vypsána.

Březina Srp Smíchov

34 article

— Výstava chrysanthem. Dle přihlášek, z Prahy i z venkova docházejících, možno tvrdit, že výslava lato bude jednou z nejdokonalejších výslav tohoto odboru. Z dotazů z nejširších okruhů na čas, zařízení a úpravu výstavy lze seznati, jaké oblibě se tato kvě- tina těší, a dle toho lze doufat, že i u nás se pořádati budou každoročně, jak se to ve všech pokročilých městech světových děje, jako druhdy jiřinkové — nym chrysanthemové výstavy. Přihlášky přijímáa veškeré dotazy zodpoví předsednictvo, Král. Vino- hrady, „Riegrovy sady“ — Slavnostní otevíení evang. rel. kazalelské sta- nice ve Mšeně u Mělníka koná se dne 8. září o 9. hodině dopol. ve dvoraně tamější městské radnice. Za- hajovaci řeč prosloví dp. E. G. A. Molnar, senior evang. rel. církve obvodu pražského z Krábčic. Slav- nostní kázání bude míti dp. B. Gerža, farář z Nebužel.

Král Riegrův E G A Molnar B Gerža Praha Mšeno Mělník Nebužely

35 article

Odpoledne o 2. hodině přednášeti bude v týchž míst- nostech dp. F. Žilka, farář z Mělníka. Thema: „Ná- boženství a život — Na vzdělání českých dítsk Ústřední Matic školské dne 17. a 18. srpna přispěli: Z pokl. č. 246 v hostinci p. K. Becka v Štěpánově K 9.40, z pokl. č. 605 v Libčanech K 2.70, odbor Ú. M. Š. ve Vla- šimi K 105.—, z pokl. č. 300 na Vápenici K 14.—, z pokl. č. 600 „u Maroušků“ K 2.50, z pokl.č. 527 „u Hrdličky“ K —96, odbor Ú. M. Š. v Nym- burce K 2281 K 34 h, okresní výbor v Rakovníku K 20.—, odbor Ú. M. Š. v Mýtě K. 35.50, odbo v Troubkách u Přerova K 100.—, rlakce a admi- nistrace „Pozoru“ v Olomouci K 9.95, týž K 26.65, studující v Třebechovicích pod Orebem ze zábavy K 80.—, při taneční zábavě v hostinci p. J. Fejfara v Kamenici u Konecchlumí K 3.06, spořitelní a zá- ložní spolek pro Žehuň K 15.—, při národní slavnosti v Obratanech K 9.20, obecní úřad ve Zhoři K 2.44. při večírku „pražského luftáckého tria“ v hostinci „u Sokola“ v Modřanech K 4.—, Jul. Chvojka z Uh.

F Žilka K Beck Ú M Š Maroušek Hrdlička J Fejfar Jula Chvojka Mělník Štěpánov Libčany Ny Rakovník Mýto Troubky Přerov Olomouc Třebechovice Konecchlumí Zhoř Modřany spolek pro Žehuň obecní úřad Sokol

36 article

Hradiště ze sázky K 1.— — Dary. K uctění památky sl. Anny Červeně, odborné učitelky I. měšť. školy v Žižkově, zaslala místo věnce knihovně pro dívky odrostlé, zvěčnělou založené, 12 K slečna Kristna Kozelská. Větší partii zábavné četby dodá knihkupectvím pana c. r. Otty téže knihovně její matka pí. Anna Červená .— K uctění památky nezapomenutelného soudruha svého, zvěčnělého inženýra Antonína Váchy, darovali přátelé jeho 74 K Ústřední Matici školské. Obnos ten odveden místnímu odboru hořickému. — Řemeslnický dům v Praze. Z řemeslnických kruhů došel nás tento slesk: Na žádost pražského řemeslnictva postaven byl nákladem obce pražské dům se řemeslnickými dílnami a malými byty. Ač benevolence slavné obce zasluhuje největšího uznání řemeslnictva, přece vytknouti jest, že při stavbě tohoto domu nebylo dbáno memoranda Řemeslnicko-živno- stenské besedy pražské, v němž naznačeno bylo, jakými moderními prostředky by dům opatřen býti měl, aby vyhovoval svému účelu. Staví-li jednollivec řemeslník, jemuž štěstí přálo, pro svoji potřebu dům, neopomene zajisté ničeho, co by prospělo jeho zá- vodu: lím více stáli se mělo tak u domu, který určen jest pro celou řadu živnostníků, kteří svým postave- ním sváděti musí krutý boj o svoji existenci. Nehledě k tomu, že mnohým velmi důležitým návrhům, v me- morandu uvedeným, nebylo vyhověno, o nichž dnea rozepisovati se bylo by bezúčelno, dovolujeme si toliko poznamenati, že dům len postrádá telefonu a laké míti prý ho nebude a přece tato vymoženost lidského důs myslu jest zrovna pro malého živnestníka pravým

Anna červenit Kristna Ott Červená Vácha Žižkov Praha řemeslnický dům