Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v neděli dne 20. srpna 1905.

Praha

3

Číslo 228.

4 article

Na ranní n odpol. IIsty pkedplácí sat v Praze v administraci na měsia . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškon na ztbs a nt jta . . . . 7 K soh ve fillalkáchi na měsle . . . . . 2 K 30h Pošton: a maěinne na čtvvt lela . . . . 9 K e0h s dvojí ziešlkou na pěsle na čtrre ieta . . . ! 11 K co

Praha Pošton

5 title

Dnešní čislo pro Prahu la o 18 stranách.

Praha

6 article Rusko má lidové zastupitelstvo

Rusko má lidové zastupitelstvo Den 19. srpna 1905 znamená pro největši říši slovanskou úsvit nové doby: nač již před 95 léty šlechetný Alexandr I. pomýšlel — pra- vnuk jeho, tak v mnohém mu podobný car Mi- kuláš II., dnes konečně ve skutek uvádí. Rusko obdrži své zastupitelstvo lido vé, vzešlé z voleb všech národův, které za pět měsíců v Petrohradě se sejde a ustavi jako „státní duma“ čili říšský sněm ruský. Tak ohlašuje manifestem svým slavně ear Mikuláš II. právě veškerým národům říše svě: „Nyní nadešla doba, abychom dobré zá- měry Našich předků dále prováděli a z celé ruské říše zvolené muže povolali, aby se trvale a činně účastnili při zdě- lávání zákonův... „K tomu konci zřizujeme vedle trvajícíeh již institucí státních zvláštní poradný sbor, jemuž náležeti bude, aby při- pravoval a projednával osnovy zá- konův, jakož aby zkoumal rozpo- čet státní. V zápětí manifestu toho pak vydán již také základní zákon o pravomoci, jednacím a volebním řádu této volené poslane- cké sněmovny ruské, z něhož nabýváme obraz o dosahu a významu celé té reformy. Až dosud připravovala v Rusku všeliké zá- kony, opravy a novelly zákonův carem j me- novaná „říšská rada“ (gosudarstvennyj so- vět) — sbor, podobný asi naší „panské sně- movně“, však s tím rozdílem, že byli do něho pvoláváni také mladší, práce schopn odborníci z různých oborů státní správy a vědy.

Alexandr II Rusko Petrohrad říšský sněm cký sněmovna

7 article

O projednaných osnovách zákonů se hlasovalo a výsledek hlasování se předkládal caru k sankci, který však nebyl vázán bráti ohled na mínění většiny, nýbrž mohl třebas uděliti sankci osnově zákona, která v říšské radě zůstala v menšině. — Nuže, jak bude nadále? Tato „panská sně- movna ruská, jmenovaných carem zá konodárcův i nadále obstojí, avšak vedle ní zří zena bude od polovice ledna 1906 lidem vo lená sněmovna poslanecká, záleže- jící ze 412 na pět let volených, nedo- tknutelných zástupcův lidových. kteří mají právo iniciativy zá- konodárné, právo interpellační stížné, právo, zkoumat razpoče státni a tím právo dozoru a kon- troly nad veškerým hospodář stvím vlády a byrokracie. — Vizme příslušná ustanovení včerejškem pro hlášené ústavy ruské. „Gosudarstvennaja duma (t. j. sněmovn lidu) jest povolána, aby spolupůsobila při sdělávání a přípravném zkoumání osnov zá- konů, kteréž dle základních zákonů říšsko radou procházejí a nejvyšší samovládné moci ku potvrzení se předkládají, zní princip, vyslo- vený v článku I., načež pak v článcích 33. a 34 se pravomoe dumy takto určitěji stanovít Článek XXXIII.: „Do kompetence dumy spadají: 1. Všechny otázky, jež tý- kají se změn, doplnění, dočasného odvolání neb úplného zrušení trva- jících zákonů a posléze stanovení, změny a rušeni osobních stav s jich příslušnými rozpočty. 2. Roz- počty ministerstev a odvětví administrace, říš- ského rozpočtu, jakož i každý druh v rozpočtu nepředvídaných po- ukazů. 3. Zpráva nejvyšší kontroly, týka- jící se užívání říšského rozpočtu. 4. Všechny otázky, týkající se dražby některé části veřej- ných příjmů a státních statka. 5. Slavění že- lezníc státem. 6. Zakládání akciových společ- nost v oněch případech, kdy zakladatelé potře- bují nějaké dispense od platných zákonů.

8 article

7. Všechny otázky, jež se dumě z vlášt- ními earskými úkazy předloží. Článek XXXIV.: Duma má právo dávati podnět k osnovám zákonů a sesta- vovati osnovy zákonů, jež se tý- kají rušení nebo měnění trvají- elch zákonů a vydávání zákonů no- ých. Tyto osnovy zákonů nesmějí však otřá- sati základy trvajícího státního řádu, pokud tyto stanoveny jsou státními základními zákony. Článek XXXV.: Duma jest opráv- ěna požadovati od ministrův a od přednostů různých odvětví správy veřejné výkladya vysvětlení o jejichskutcích, kdykoliv duma shledá, že byly skutky těmi platné zákony porušeny. A ministři jsou dle čl. 25. povinn podati dumě žádané vysvětlení. Taktéž jsou ministři povinni (dle čl. 60.) nej- později za měsíc odpověděti na ka- ždou interpellaci, která měla aspoň 30 podpisů a byla většinou sněmovny přijata. Neshledá-li dvoutřetinová vět- šina sněmovny odpověď minister- skou uspokojivou, předloží se věc sa- mému caru k rozhodnutí! — Srovnejme s tím praxi parlamentní v Cis- lajtanii, kde nepotřebujt ministři na inter- pellace, třebas šlo o stížnost colých ná- rodů, vůbec nikdy odpovědětil

9 article

Přiznáno-li lidovému volenému zastupitelstvu právo neobmezené kontroly a posuzo- vání rozpočtů státních, přiznáno-li mu dále právo dozoru a kritiky svo- bodné nad skutky ministrů a všech vládních zřízencův, tedy nad skutky veškeré byro- kracie: pak je tím rozhodně podvázán tepna policejní a vládní libovůli, a Ru- sko vstupuje nepopíratelně v řadu států právních, států ústavních, v nichž zákon vládne stejně nade všemi a pro všecky. Na tomto dějinném skutku praničeho nezmění sebe jizlivější poškle- bek zarytých nepřátel Ruska, kterým nikdy ne- šlo o svobodu a blaho dobrého lidu ruského, alébrž jen o zkázu a rozvrat slovanskété veleříše a kteři tudíž dnes — jako na př. vídeňská „Neue Freie Presse“, nemohou na t ústavě ruské najíti poctivé nitky, nýbrž hyzdí trhají ji a štvou proti ní kde jakého židovsko- ruského anarchistu a revolucionáře jako prot holovému paskvilu a útoku na všechnu ústav- Jen že se při tom té ústavověrné cislajtan ské Frýně, hájivší všechny výminečné stavy všechny nejbrutálnější násilnosti a persekuce proti nám — přihodila krutá nehoda. „Neues

Rusko Neue Frei Presse

10 article

Wiener Tagblatt“ — tedy list z téhož tábora cislajtanských levičáků, v týž den, co „Neue Freie Presse“ zatracuje manifest a ústa- vu ruskou do pekel — soudí o ní zcel jinak. Píše v dnešním svém večerníku do- slova: „Den 19. srpna 1905 jest pro Rusko da- tem historickým. Nelze sice ještě mluviti o ran- ních červáncích, avšak šero mizí. Veřejný život v Rusku, jenž se za posledních let mohl pro- jevovat toliko křečovitými záchvaty, obd.rže volnost, aby na půdě ústavní pro- jevoval svá přání, své požadavky a své zájmy. Pši všech svých nedostateích jest manifest cárův úspěchem novo- věkého ducha veřejného. Základ- ní kámen jest položen. A byť i dějiny mladého ruského zastupitelstva lidového doznaly snad kdys dobu přerušení, tož nieméně samo- državí v Rusku již vyšlo lidu vstříc a podob- ného kroku nelze nikdy více zpáčiti a odčiniti.“

Wiener Rusko Neue Frei Presse

11 article

Soudíme také a troufáme, že přijme prot také veliká většina vlastencův ruských a s nimi i většina prozíravých patriotův ostatníeh národův Ruska ústavní manifest cara Miku- láše II. s povděkem nadějným, jako průlom do staré hradby despotismu, otvírající výhled světlý v jasné kraje lepší budouenosti, svobodnějšího rozvoje sil národních. Pravda, volební řád pro nastávající to zastupitelstvo národův říše ruské není svými volbami volitelů žádným ideálem; ale horší věru také není volebních řádů Cis- lajtanie nebo Pruska, s jejich třídními křiv- dami, jejich nestejně privilegovanými kuriemi a jejich volební geometrií; o volebním řádu uherském ani nemluvě. A posmívají-li se nepřátelé Ruska těm usta- novením jednacího řádu, dle nichž předseda ruské dumy může vylučovat poslance rušlcí trvale sněmovní řád z jedné nebo více sehůzí. tož se mohou posmívat také parlamentu angli- ckému, jehož řád z 28. února 1881 totéž stanoví; podobně jest i z anglického parla- mentu přibráno ustanovení, že schůze sně- movny ruské nemají být obecenstvu přístupny, nýbrž toliko zpravodajům novin. — Zbytečným zdá se nám naproti tomu ustanovení, že duma nesmí „otřásati“ základními zákony říše, ačkoliv i tomu podobné ustanovení chovala svobodo- myslná ústava belgická z r. 1830, zapoví- dajíe po řadu let každé pohnutí základními zákony ústavy. Tolikéž mohlo dobře odpadnouti ono opatření proti eventuální obstrukci sně- nost.

Mika Rusko Prusko

12 article

movny poslanecké, záležející v tom, že pak stač usnesení sněmovny druhé — rady říšské. Než, kteráž ústava vyšla na poprvé hned dekonaiá na světlo světa. Ani severoamerická ne, na níž pracovali Washington, Hamilton Jefferson. Jen když se národ ruský jednou vy- šinul v sedlo ústavní, jezdít už č as em snadno — dovede sám! —

Hamilton Jefferson Washington

13 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. Z Pešti, 18. srpna. (Socialisté prot Košutovi, Košut proti sociali- stům. — Činný odpor.) Socialisté tyto dni uspořádali proti Františku Košutovi demon- straci. Volali mu »Abeúg!«, ano i »Provaz na krk!«. Košut o tom promlouvá v » Budapestu« v článku nadepsaném: »Divide et impera«, z čehož vidno, že v činu sociálné internacionály spatřuje vládní intriku. Diví se tomu, že inter. nacionálové nejostřejším způsobem ozývají se proti straně neodvislosti, mezi jejímiž zásadam nalézá se všeobecné volební právo (ovšem takové které by neohrozilo maďarský charakter uher ského státu) a neobracejí se proti stranám, ktere jsou proti hospodářským a sociálním reformám, anebo proti vládě, jež se nevynasnažila o pro vedení ani jedině sociálné reformy. Na sjezdu udvarhelské župy za před- sedání místožupana Andora Damokosa usnesen ohlásiti vládě nedůvěru, úřadníkům župním za- kázati přijímati berně a svolávati reservisty Usneseno mimo to konati podobné sjezdy každý měsle, dokud nebude v Uhrách zákonitá vláda K provádění těchto usnesení zvolen 45členný komitét. Z Lublaně, 18. srpna. (Opomljen Slovinců vládou.) »Slovenski Narod« ža- luje, že ani při letošním jmenování členů pan- ské sněmovny vláda si nevzpomněla na Slovince kteří jsou jediným národem v monarchii, nema- jicím v panské sněmovně ani jediného člena Mezi těmito lordy je dlouhá řada takových kteří nemají jiných zásluh, než že pocházejí z aristokratického rodu nebo že zdařilými spe- kulacemi zbohatli. Do panské sněmovny jen proto nepovolávají žádného Slovince, že chtěj ponižovati a urážeti slovinský národ. I při le- tošním jmenování ani samy úřadní orgány nedo- vedou udati, jakých zásluh si dobyli někteří, že je pan Gautseh volá do panské sněmovny.

Košut Abeúg Gautseh Pešť Budapest Andorra Uhry Lublaň panská sněmovna Slovenski Narod

14 article

Zvláště významné je, že lordem jmenován dr. Matous Campitelli, bývalý zemský hejtman isterský, bojovník za idešly italské irredenty proti isterským Slovanům, kteři ho počítají mazi své nejáhlavnější napřátele. O žádných záslu- hách jeho ani o císaře, ani o stát mluviti nelze a právě tak ani o záslluhách o strii, leda jestl mu ve Vídni za zásluhu nepočitají, že ze všech sil se přičinil, aby Istrie zůstala zanedbána jak hospodářsky, tak i kulturně. Ze Zadru, 16. srpna. (Porada chor- vatských poslanců.) Včera se tu konala porada dalmatských poslanců na zemském i říš- ském sněmě. Usneseno svolati ke společné po- radě všechny opposiční poslance chorvat- ské. Usnesení provede komitét, do něhož zvo- leni poslanci dr. Čingrija, Milič a dr. Trumbiě.

doktor Matous Campitelli Čingrija Milič Trumbi Vídeň Istria

15 title

Politické zprávy zahraničné.

16 article

V Praze, 19. srpna.

Praha

17 article

Polský protostantism a německý jazyk. Otázka nacionalisace církve vzbuzena v po- slední době mimo chorvatské a slovinské země i u Poláků, jen že u těchto nikoli v lůně církve katolické, již Poláci ze starého a nepochopitel- ného nedorozumění nepovažují za svou církev národní. Otázka nacionalisace církve dere se, jak vidno, na povrch v různých končinách slovanské ho světa i v různých církvích. Při tom nelze za mlčeti podivení, že Čechové, kteří v jiných obo- rech národního života osvědčili tolik čilosti k otázce nacionalisace církve zůstávají téměi lhostejnými. Ve varšavském „Kurýru Národovém“ Vladi slav Giršovský, Polák, „syn pastora, dosud evan- gelík“ — jak se podepsal — ukazuje na fakt že v království polském prote stantská bohoslužba koná se p polsku jen na dvou místech: ve Var šavě a Soběsenkách; v ostatních pak farnostech užívají německého jazyka, ačkoli věříe jsou Poláci, po většině toho cizího jazyka na- prosto neznali. Jostliže — praví „Polák, syn pa

Polák Čecho Vlad Giršovský Soběsenky

18 article

stora“ — ruská vláda uznala za právo, aby zá- ken boží byl polským jazykem přednášen v školách, tím přírozenější jest, abychom ž dali, aby jazyk polský nebyl vy- háněn z církve protestantské tím spíše, že v době hakatismu je brubým rouhá- ním polské národnosti, když je polským evan- gelíkům němčina jazykem církevním. Poiský pastorát nezůstal hluchým k této otázce. Pastor Machlejd, odpovídaje Giršovské- mu, vyslovuje podiv, kterak to evangelík, „svn pastorův“, neví, že olázka o jazyku bohoslužeb- ném protestantského duchovenstva naprosto se netýká, protože v jejich církvi jazyk závisí úplně od ustanovení osadníků, a že každý osadník má nejen právo, nýbrž i povinnost v církvi působiti. mluviti, vliv míti, rozhodovati. „Vždyť u nás všecko založeno na plebiseitě. „Polák, syn pastorův“ zachoval se k tomuto prohlášení ironicky. V „Kurýru Varšavském“ přiznává, že pastorát v zásadě má pravdu, ale podotýká, že věc dokonce není tak prostá, jak ji představuje p. Machlejd. Polští evan- gelíci pohlížejí k jazyku Luthe- rovu s obzvláštním pietismem jako k jazyku posvátnému, pokládajíce ho za jediný živý úvazek s jádrem protestantismu. List uvádí výrok jistého německého pastora „Obracím-li se k věřícím německy, cítím se částí velikého protestantského celku; užívám-i v chrámě jazyka polského, mám pocit odtržení ed kořene. Vím, že je to nelogické, ale co dělati.

Pastor Machlejd Giršovský Polák Machlejd

19 article

Miluji vše polské, ale upřímně se modliti umím pouze německy. Pastoři polšti mají tedy stejný předsudek o němčině, jako polští kněží o latině v církvi. „Polák, syn pastorův“ domlouvá p. Mach. lejdovi, jenž slyne ve Varšavě jako upřímný Po- lák, aby vyhladil tento předsudek ze své duše a vzal na sebe v polském národě čestnou úlohu obnovitele polského protestantismu.“ Projekt nacionalisace protestantismu v Pol- sku možno přivěsti ve spojení s těmi názory které zvlášť ostře vysloveny v článku St. Kozlov- ského „Země a jazyk“ (Gazeta Polska č. 140). Zaznamenav, jaký dojem učinily v Prusku ústupky, jež car daroval Polákům v západních guberniích Ruska, p. Kozlovský ukazuje, že Prušáky neznepokojuje darování Polákům práva nabývati země, jako že cař učinil vážné ústupky jejich jazyku, z čehož následuje, že prak- tičti Poláci tak zv. idealné stránce národního ži- vcta přiznávají větší důležitost, než hospodář- ské. Z toho uzavírá p. Kozlovský, že národní práce polská nesmí jíti tak do šířky, jake do hloubky, a prohlubováním rozumí intensivné pěstění polské národnosti. Spojíme-li obé dohromady, můžeme se do mnívati, že myšlenka p. Giršovskéhe o znárod nění církve směřuje k takovému prohloubení pol ské národnosti, ovšem pouze jedním směrem.

Polák Mach Kozlovský Prušák Varšava Pola St . Kozlov Polsko Prusko Rusko

20 article

Marocké záležitosti. Zatčení alžírského občana Bu- Uzian-el-Mili niho je stále přodmětem ostrých úvah francouz- ského tisku, jenž zejmena poukazuje na to,že podobným způsobem jako se zatýkají Alžírané. mohli by se též zatýkati Egypťané, příslušníe nebo ochranci jiných států evropských. V Pa- říži očekávají, že energický protest francouz- ského plnomocníka přivodí propuštění Alžírana na svobodu a potrestání marockého kaida, který jej dal zatknouti. Diplomatické kruhy jsou zne- pokojeny touto událostí. Jak oznamují »Echo de Paris« a »Matin«, žádal francouzský vyslanec v Marokku 1000 duros odškodnění za zatčení Alžírana a dále 100 duros za každý den jeho další vazby. Sultán zdráhá se splnit požadavky francouzské. »Matin« se dovídá, že ministr-president Rouvien telegraficky zaslal vyslanci přesné instrukce Dále se tvrdí, že anglický vyslanec, následkem neochoty marocké vlády, dáti zadostučinění za zavražděného angliekého konsula v Mazaghanu žádá za vyslání dvou křižový ch lodi do Tangeru. Z Kolina n. R. oznamuje nám náš zvláštní zpravodaj: Dnešní »Köln. Zeitung« ob- držela telegram z Tangeru, dle něhož trvá nej- lepší poměr mezi francouzským a německým vyslancem, což bylo zřejmo též na hostině, ko- naně u německého vyslance, kde byl přítomen francouzský i anglický vyslanec. Rozhodně se vyvracejí všecky pověsti, že sultán chce zame- ziti reformy i že se chystá protievropské hnut.

Alžíraný Egypťan Paris Rouvien Köln Maroko Tanger Kolina můj Matin Zeitung

21 article

V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . . za 8h naz odpolední Va atialkách na venkově ranní čielo. . . . . . . . sh oupolední Inserá ty platí se hotově napře Předplscení a inserty přijímá sdmini- strace v Marlanské ulicl č. z TTam nachávejí ze též redakae tiskárna n okpedico „Národnich Listů“ Lukopisy se novraceji

TTam

22 article

O marocké půjčce oznamuje sez Paříže: Francouzská skupina kapitalistů chce nabídnouti německým bankéřům kompromisv záležitosti sultánovy půjčky i v zařízení státní banky. »Times« píše z Tangeru: Přes všechny opačné zprávy nebylo dosud nic rozhodnuto němdeké půjčce, kterou má sultán obdržeti na hypotéku různých nemovitosti v Tangerua přístavních městech. Je sice pravda, že v tomto směru v poslední době byly konány porady, ale je možná též, že s německé strany bylo upuštěno od tohoto podniku, neboť hr. Tat- tenbach dostal z Berlina přísný rozkaz, aby se úplně přidržel do- hodnutí z 8. července. Poměr fran- couzských i německých zástupců se v posled- ních dnech valně zlepšil. Zdá se, že v šecky komise, vyjednané mezi hr. Tat- tenbachem a Maghzenem budou zrušeny a všechno nasvědču je tomu, že Berlin jedná »bona fidek a trvá na tom, aby Tattenbach se podle toho řídil. Anglické lodstvo v Baltickám moř. Berlinský »Local Anzeiger« oznamuje ze Štětína, že spuštění na moře nové lodi »Císa- řovna Augusta Victoria« bude provázeno okol- nostmi politického významu. Jisto je, že an- gličtí admirálové zůčastní se slavnosti a že nikoli purkmistr hambur- ský, ale sám císař Vílém bude míti slavnostní řeč. Dle »Stetliner Abendpostu« nezakotví celá anglická eskadra ve Swinemünde, neboť křižácká divíse čtyř lodí a několik torpědových člunů zů- stane v Esbjergu. Poněvadž nálada v obyvatel- stvu je velmi podrážděná proti Angličanům, ne- jedou lodi do přístavu, ale zakotví v rejdě kdyby severní vítr jim v tom překážel, budou křižovati v okolí Bornholmu.

Tattenbach Anzeiger Augusta Angličan Paříž Tanger Tata Berlín Štětín Swinemünde Esbjerg Bornholm státní banka Times

23 article

Berlinská »National Zeitung« přináší o ná- mořních manévrech anglických článek, palrně in- spirovaný z vládních kruhů, v němž se prohla- šuje, že nebývá pravidlem, aby návštěvy cizích lodí byly spojeny vždy se slavnostmi. Když ně- mecké loďstvo před dvěma lety se objevilo vir- ských přístavech, nebylo též žádné slavnosti níkdo se nad tím nepozastavil. Anglické loďstvo odebralo se do Baltického moře, aby cvičilo to již vylučuje pořádání větších slavností. Ná- vštěva menších přístavů Swinemünde a Neufahr- wasser nemůže zavdati též podnět k nějakým slavnostem. Jak bude anglické loďstvo pozdra- veno, nelze dnes ještě věděti. Německé námoř- nictvo hledí této anglické návštěvě vstříc objek- tivně a vlídně. Především nutno míti zřetel na to, že anglická plavba je konána jen k vůl studiu. Ze Swinemůnde se oznamuje ze dne 18. t. m.: Zdejší magistrát a městské zastupi- telstvo zamítly návrh obecního staršího Müllera, aby se konala slavnost na počest anglických námořníků- Princ Jindřich opět do Spojených států. Pro podzimek ohlašuje se z Kielu nová cesta prince Jindřicha do Spojených států. Zdá se, že námluvy, jež se Vilémovi II. nepodařily u Edvarda VII., chce on obnoviti u Roose- velta.

Müller Jindřich Vilém II Edvard VII baltický moře Swinemünde Neufahr spojený stát Kiel

24 article

Vláda bez většíny? Portugalské sněmovny byly včera zahájeny Nebudou ale dle všeho zasedati dlouho, nebol vláda Castrova nemá téměř většiny, či jen ne- patrnou. Dojde proto záhy k rozpuštění sněmo- ven a k vypsání nových voleb. Žádný attentát na císařovnu čínskou! Na telegrafický dotaz činského vyslance v Vídni dostalo se mu z Pekina od vlády jeho ujištění, že zpráva nedávná o attentátu na cí- sařovnu čínskou jest úplně vymyšlena. Projevili jsme ihned pocbybnost o její správnosti, poně- vadž uvedené okolnosti atlentátu nezdála se od- povídati skutečným poměrům. K norské kriai Ve Švédsku opět řinčí mečem proti Nor- sku. Jednohlasnosť lidového hlasování o rozluce zřejmě je rozčilila. Denně v soukromých, ob-

Castrův Nora Vídeň Švédsko

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 15. srpna. H. (Z výstavy v Luttychu.) Ohromné boudy, poházené štukatérskou lacinou parádou. s bilými věžemi a kopulemi, připomínajícím architektonické fantasie cukrářů, lomozná skla- diště, kde se vrtí, zmítá, zbytečně jen na oko pachti na sta motorů všech druhů a systemů, budovy s facadami křiklavými, bombastickým a budovy holé, nahé jako stodoly, spoust hospod, krčem, barů, houpačky, skluzavky, ně- jaké Variété a napodobení středověké čtvrti — a vše rozstrkáno bez ladu a skladu, bez ja- kékoliv dekorativní celkové myšlenky uprostře města továrnického, to representuje světovou výstavu v Luttychu. »Světová« se jí říká, jako když sklepník v kavárně tituluje holobrádka studenta: »pane doktore«. Letošní evropský »world's fair« mne zvláště nenadchl. Jsme již trochu blaseováni. Ty vý- stavní improvisace effektní a ohlušující přešly bez hlubších stop a byly provedeny ve velkém stylu, jako poslední světová výstava v Paříži některé měly i umělecký půvab a soulad jako naše Jubilejní a Národopisná výstava, nebo po- slední výstava důsseldorfská.

Praha Luttych Paříž Luttych

26 article

Výstava v Luttychu má pouze rozměry světové výstavy. Ohromná rozloha. Směsice nej- různějších stavení, od »paláců« výstavních a ke drobným pavilonkům balkánských států. Ale schází jí styl a mise-en-scěne. Jeviště je dosti vhodné. Na březích široké řeky pěkně rozložený zelený výběžek Boverie, zahrada akli- matační, Cointe, Vennes, pěkné zahrady, posky- tující přiležitost k pitoreskním skupinám výstav- ním. Ale zde nebylo toho smyslu dekorativního, který i z výstavních banalit dovede vytvořit něco nad malebnost jarmarečních bud. Přechá- zite těkavě a omrzele tou hlučností výstavní, která však není kosmopolitiekou vřavou, pestrým mumrajem světových výstav, pozorujele ledabyl monumenty, jež si nedovolily ani nejmenší vy- bočení ze známého karakteru staveb, které snad dodává nějská »půjčovna výstavních pavillonů a paláců«, hrozite se attrakci, jež působí vehe- mentní odstředivostí svou vetchou starobylostí vzmáhá se vás truchlivost, když se proti vám z brány Starého Luttychu vyříti maškarní průvod historieký, jenž chce vás rozjařiti starou vallon- skou bujarostí . .. Vzpomínám si na přítele z Paříže. Bylto umělec, hudebník, divadelník. Temperamentn muž z jihu, plný humoru a obraznosti, černý. vousatý, neklidný. Paříž byla zaplavena turisty z celého světa jež přilákala velkolepá světová výstava, trium

Luttych Paříž

27 article

civilisace, apotheosa práce, zářivá meta pokroku atd. s Eiffelovou véží a authentickým břišním tancem tunisským. Měl jsem o té výstavě dosti neurčitý dojem Největší překvapení mi způsobila, když jsem v ní poznal, že i v Paříži je možno se nudit S osmahlým Jihofrancouzem jsem se selka v jeho klubu. »Pojďte, příleli a ctihodný cizinče, ukáž vám něco krásného !« Vzal mne pod paží a táhl mne zmateným ruchem boulevardů, veselou, jasnou ulicí Royale. přes náměstí Concorde do Polí Elysejských, tam. kde nejvíce šumělo, kypělo rozjaření davů. hrnoucích se do výstavy, aby obdivovaly triumí civilisace, lezly na Eiffelovku a okouzlovaly se smyslnými krásami orientálních tanečnic, pochá- zejících z exotických krajů, kde ční nedostupný Montmartre, kde bují neproniknutelný prales v Neuilly ..

Eiffelův Paříž Elysejský Eiffelovka Montmartre Neuilly

28 article

Ale nevešli jsme do elegantního boulevardu výstavního mezi obéma paláci Umění před mo- stem Alexandrovým. Přítel mne vlekl na opačnou stranu. Stanuli jsme u velkého záhonu. »To je nádherné, co? Ukázal mi kvetoucí skupinu keřů. Byl t jakýsi druh rododendronů. Kvěly ohnivýeh barev, pyšné, zářivé, skvělé rozvíraly se slune jako chvějné, opojně rty ženy žhoucím po libkům. »Sem chodím každý den,« pokračoval Pa- řížan zaníceným okem milence přírody a krásy pohlížeje na květy, na stromy, záhony a tráv- níky, opodál nichž v divokém zimničném chvatu proudil a vířil život výstavy, hlaholila, bouřila, hýřila Paříž, hnaly se nepřetržité řady povozů drožek, omnihusů, automobilů. »A tam nechodite?« ukázal jsem na vehod výstavní, obklopený hemžící se, tísnieí se černou massou lidí. »Ani tam nepáchnu,« odvětil Pařížan s opo- vržením nad tím vpádem barbarů, kteří svezl své zboží a výrobky se všech konců světa. Umělec, jenž byl nadšen krásným květem jejž dojal keř a strom uprostřed vřavy městské jenž by byl přes svou boulevardierskou blaseova- nost zaplakal v pohnutí nad krásou krajiny jako Perugino, byl velmi necitelný ke krásám, velkolepostem a úchvatnostem svělové výstavy na niž celý svět vyvaloval udiveně oči.

Alexandrová Pařížan Perugino Paříž

29 article

Vzpomněl jsem si na svého Pařížana, když jsem kráčel v luttyšské výstavé přes nový most Fragněe, jenž je zaleklou, nesmělou kopií pa- řížského mostu Alexandra III., když jsem uzřel palác krásných umění, který je parodií paříž- ského »Velkého Paláce« a když se přede mnou objevila ústřední budova výstavní, která je karikaturou všech možných a nemožných archi- tektur. Jak by mu asi bylo v těchto místech, na něž je nejpříjemnější pohled, když jsme k nim obráceni zády, jak praví Heine ve svém slavném cestopise. Hlavní ráz výstavy luttyšské — jež ovšem má mnoho imponujícího, zejmena v oboru strojnickém — tvoří francouzská práce a ně- mecké hospody Nejbohatší čásť výstavy průmyslu, školství, umění, zemědělství, mody, kolonií, tvoří Francie. Belgie je odleskem francouzské kultury, je pro- vineil francouzské civilisace. Proto ta převah Francie. Zejmena vysoce zajímavé jsou pavillony francouzských kolonií Tunisu, Alžíru, Indo- Činy, známé ostatně z poslední výstavy pa- řížské. Némci pak prakticky se uchopili zařízeni skoro všech hospod a zábavních podníků na výstavě. Mnichovské pivo a rýnské víno propa- gují ve světě velmi účinně německý vliv. Belgie a Hollandsko se hemží německými pivnicemi. Vsude najdete vinárny v germánském stylu, ně- meckými nápisy opatřené, kde se prodává moselské a rýnské též na sklenky. Belgičaní se přizpůsobují německému vlivu. Zdá se, že je jim v mnohém přístupnější nežli francouzský. Pachtí se sice všemožně po pařížském vkusua modě, ale v dřevákách je těžko tančit menust.

Pařížan Hein Francie Belgie Tunis