ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 3969b750-70c5-11dc-bd91-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 110 celkem · entity: person 70, place 55, org 7, work 6
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
2. srpna 1903
4 masthead
Číslo 209
5 article
„A kdo tě zase naučil plovati? Theoretick i prakticky? He? Beze mne bys teď nemohl ji zachrániti i kdyby byla jen dva metry od břehu.“ „Milý Gustave! Uznávám to a do smrti toho nezapomenu. Ale hleď, ty znáš ještě tolik sportů a pomocí jich snad si ještě vydobudeš bohatou ženu. Kdežto já... Byl jsi vždy mým dobrým přítelem a dobrý přítel nad zlato! Buď jím i nyní. Nezapomínej, že sportsman, toť genileman ! Ukaž se hodným svých sportovních přátel všech evrop- ských národů! Přepusť mně ji!“ Gustav byl pohnut mou řečí, přednesenou s ciceronskou výmluvností a neodporoval již Skočil jsem do řeky a ploval jsem rychlými rázy k tonoucí dívce. Bál jsem se již, že bude mrtva a že snad — běda! — ani nenaleznu její mrtvolu. N štěsti tomu tak nebylo. Když jsem se přiblížil člunu, spatřil jsem ji držeti se člunu. Vypadala jako andílek, neboť na ramenech přivázané ryb měchýře zdály se býti křídly. A když na mě ještě pohledla zrakem zaroseným slzami a vltav- skou vodou, byl jsem okouzlen.
Gustav
6 article
„Věděla jsem to, že přijdete“ — zašeptal hlasem nyvým „Jak že? Vy jste mne čekala?“ „Právě vás nikoli, ale muže. Neztratil jsem ještě viru v ušlechtilost mužské povahy — Ale, což jste nečell můj inserát?“ „Nemám ani zdání“ — opověděl jsem v údivu. „Sáhla jednou rukou do člunu, vzala čísl „Národní Politiky“ a podala mi je. Četl jsem: „Skutek křesťanského milosrden ství může vykonati pán, který ve středu v 7 hod večer zachrání starší dívku, zachovalou, příjem ného zevnějšku, úplně bez věna, před jistou smrtí ve Vltavě, naproti Bráníku. Dívka ta ruě svou ctí za své dobré srdce a že svého vysvo boditele učiní šťastným.“ „To jste tedy vy?“ otázal jsem se a pro- hlížel jsem ji. Starší byla skutečně, a přiznala-l se k tomu, bude i ostatní pravda. Stiskl jsem vroucně obě její ruce a objal jsem ji, pokud t neobvyklá situace dovolovala.
Vltava
7 article
„Budeme šťastni,“ šeptaly naše rty v šťast ném souzvuku. V románech byli vždyeky šťastni splní se mi tedy i to. Pohledl jsem vítězoslavně na břeh. Gustav stál tam zachmuřen, sklíčen, ruce založené a dle všeho deklamoval monolog z Hamleta. Nemohl jsem snésti pohledu naň. Radost má měníla se v žalost. Vítězoslavný úsměv zhořkl mi v trpké a bolestné stažení rtů. „Co jest ti, míláčku?“ — otázala se mne „Hleď — tam stojí můj přítel, jediný přitel, kterého mám na světě. Až dosud nie nás nerozloučilo, svorně jsme žili, svorně jsme bojo- vali za ideály lidstva. Až dnes! — Také on chtěl tě zachrániti, ale já ho předešel. A nyní trpí. Hleď na něho. Zdá se mi, že pláče . .. Byla dojata. „Ubohý. — Jak mu jen pomoci —. ?“ V mé duši burácela krutá bouře. Mám právo zničiti štěstí svého přítele? Mohu duši jeho uvrhnouti ve věčný smutek a strádání? Nikolil Má altruistická duše se tomu vzpírá. Jest mou povinností, odříci se štěstí a přenechati je ji- nému. Rekl jsem: „S bohem! Ať on vás zachrání! Jest vá více hoden. — Držle se pevně, přijde hned.“ Rozloušil jsem se s ní. V okamžiku byl jsem na břehu, poklepal jsem Gustavovi na ra- meno, neboť mne ani nepozoroval. „Vzdávám se jí. Nemohl bych tě vidět trpět! Buď s ní šťasten... učiň ji šťastnou .. s bohem!“ Vzlykot přerval má slova. Gustav objal mne políbil mne několikráte, potřásl mi pravicí. „Jsi hodný hoch, dobrý kamarád! Ano debrý přítel nad zlato. Vrhl se do vody. Já zatím smuten, rychle se oblekl a od- kvapil. Jakmile jsem přišel domů, sebral jsem rychle své věci do kufru a prvním rychlíkem odjel z Prahy. Neboť i Gustav jest hodný hoch, také or jest dobrý přítel a mohl by zase on míti hryzení svědomi a chtěti mi ji přenechat. A tak bychom nikdy nebyli hotovi. Ať ji má on a ať jest sn šťasten!..
Gustav Rekl Praha
8 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Divadlo v letních měsících V posledním čísle svých „Pamětí vaudevi! listy“ vypravuje Ernest Blum svým dobrácky ironickým způsobem polou dojemné, polou ve selé historky z teskných dob divadla v letnic měsících, kde se obecenstvo přímo úzkostlivě vyhýbá několikahodinnému pobytu v uzavřených místnostech. „Zející prázdnota, panující v tu dobu vdi vadlech,“ praví Blum, „má především vliv na duševní stav pokladníka. Dříve bývala divadla smlouvou zavázána, hráti po celý rok; tehdaž ne- bozí podnikatelé divadel za parných letních dnů zdvojnásobovali svoje úsilí, aby přilákali obe- censtvo, jemuž se do divadla nechtělo. Na boule- vardu du Temple hrávali některý večer až dvace uktů. Začínalo se o 1/45. a končilo teprve o jedne hodině. To byla požehnaná doba volných vstu- penek, jež ostatně tehdaž neudělovány tak štědře. jako nyni, poněvadž tehdaž ceny míst byly velm mírné. „Čekával jsem vždycky netrpělivě na velká letní vedra, abych ukojil svoji touhu po divadle.
Blum Temple
9 article
Když panovalo africké vedro, kdy i velbloudům pouště byly by se zdály boulevardy příliš pusty odvážil jsem se, dopsati ředitelům, aby mi po- volili dvě volné vstupenky a obyčejně byli dosti zlemyslní a listky mi povolili. Vzpomínám si, že kdysi v divadle Gaité jakýs pán v lóži prvého pořadí pod záminkou velkého vedra svlékl kabát a seděl klidně ve vestě s rukávech od košile. Ostatně byla košíle bezvadně čistá a velmi krásně pracována. Později jsem se dověděl, že muž ten byl továrník prádla, jenž chtěl dělat re- klamu svému zboží.“ „U kontroly téhož divadla Gafté dostavi jsem se kdysi za hrozného vedra s poukázkou na dvě sedadla: byl jsem samoten, neboť nikdo nechtěl jíti se mnou. Kontrolor vzal poukázku pronikavě na mne pohlédl. „Je to lístek pro dvě osoby,“ pravil. „Ano,“ na to já. „Ale jste toliko jeden, nesmíte dovnitř. „Proč pak ne? „Dá-li ředitel poukázku na dvě sedadla činí tak, aby divadlo naplnil.
Gaitý Gafta
10 article
„Na to vám mohu toliko odpověděti, že jsem vyzval již několik svých přátel, aby šli se mnou, ale nikomu se do toho nechtělo, poněvadž je tuze horko. „Jest mi velmi líto, ale sám dovnitř ne smíte, vyhledejte si společníka! „Přese všecko dusné vedro chtěl jsem stů co stůj vidět kus, který toho večera měli herci hrá v potu tváře a bloudil jsem po boulevardu, abych vyhledal trpělivého tvora, jenž by se mnou sdílel místo v divadle. Rozumí se, že jsem byl všude hrubě odbyt, až jsem konečně učinil energick rozhodnutí: jsa již tehdaž zlomyslný jako vau- devillista, vyhrnul jsem si límec kabátu, stáhl klobouk hluboko přes oči a odebral se na novo s lístkem do divadla ke kontrole. „Ale vy jste přece samoten!“ namíta na novo kontrolor. „Ne,“ odpověděl jsem změněným hlasem „Pan Blum, jemuž poukázka poslána, mne po zval. Přijde ihned za mnou. „Dobrá!“ A kontrolor mne propustil a da mi celou lóži, kde jsem ovšem nadarmo čeka na toho zatr... Bluma.
Blum
11 article
„Nejvíce ku politování jsou ovšem herci. kteří v takovém vedru musejí hrát. Ve výprav ném kuse, jejž jsem spáchal, musil se jakýs ne- šťastný herec přestrojit za medvěda a skorem půl hodiny běhat po jevišti v tomto přestrojení. Div se nerozplynul, jak se potil! Vklouzl do své kůže počátkem května s bříškem, jež počalo ku- latět, ale v srpnu byl již zas tak hubený, jako denní příjem divadla. Všecek rozzuřen, spěchal k řediteli a žádal o přídavek. Avšak divadelní ředitelé nechtějí v letní sezóně takovýmto žer tům rozumět.. „Vaše medvědí kůže není niklerak teplá, odpověděl, „sám jsem nařídil, aby ji udělalico možná nejlehčí. „Tak?“ odpověděl herec, „vsázím se, že v ní nevydržíte ani hodinu!“ „A já se sázím, že v ní vydržím den, b dva dny. „Platípo „Platí. A ředitel poslal si pro medvědí kůži, oblék se do ní a úřadoval v tomto přostrojení. Potil se jak náleží, ale žádaný přídavek dá nemusil.
12 article
= Z posledních let života Dumara (st.), jehož sto leté výročí právě bylo ve Francii oslaveno, uvád Gabriel Ferry v „Revue“ tuto zajímavou vzpomínku „Roku 1864 vrátil se slavný romancier z Neapole do Paříže. Mnoho peněz si nepřinesl a když jej ře- ditel divadla Gaité požádal o nové drama, přikroči účinně k dílu a ze svých „Mohicans de Paris“ pořídi pětiaktové dílo. Premiěra byla slavnostně ohlášen a vše z počátku se dařilo. Pojednou však promluvila censura a kus byl — zakázán. Dumas však nebyí jedním z těch, jenž by dovedl ke všemu, co se jeh zájmů týkalo, lhostejně mičeti. Napsal okamžitě cí- saři list tohoto znění: „Sire! V roce 1830 byli a ješti dnes stojí ve Francii tři mužové v čele literárního hnutí. Tito tři mužové jsou: Viktor Hugo, Lamartine a já. Huge jest zneuznáván, Lamartine zničen. Nedám se umlčeti jako Hugo, ale zničen mohu býti jako Lamartine a také budu zničen. Nevím, proč mne censura pronásleduje. Napsal jsem 1200 svazků a vy- dal je tiskem. Není mým úkolem, abych posuzoval jejich literární cenu. Přeloženy do všech řečí pronikly všude tam, kam je pára mohla zanést. Stalo se to. ač jsem ze vzpomenuté trojice nejmenším, snad proto že jeden z nich jest myslitelem, druhý snilkem, kdežto já lidovým spisovatelem. A z 1200 mých svazků nen jediného, kterýž by nesměl vzíti do rukou dělník z Saint-Antoinu. třeba by byl sebe větším republiká nem. nebo chovanka ze Saint-Germainu, kdyby byla zásad sebe cudnějších. A přece jen, sire, spatřuje ve mně censura člověka naprosto nemorálního...“ Na to vypočítával Dumas, jakých škod censurou svých dě) utrpěl. Přesahovalo to obnos 12 millionů franků. A za několik dní po odeslání těchto zajímavých řádků censura Dumasovy „Mohykány“ propustila na za- kročení císaře a kus těšil se nevšednímu úspěchu.
Dumar Ferry Dumas Hugo Lamartine Dumasův Francie Neapol Paříž SaintAntoine SaintGermain Gaitý Mohican jít Paris
13 article
= Zalykač z doby před 2000 roky vystaven jest té doby v Drážďanech a zní v překladu asi takto „V roku 25. dne 16. epipht. Mladý otrok Aristogenův syn Chrysippův z Alabendy, prchl z Alexandrie, jmé nem Hermon, alias Neilos, rodem z Bambyke, ne plných 18 roků stár, prostřední velikosti, bezvousý. má na levé straně nosu čočkovitý výrůstek, pruh přes levou část obličeje, na ruce stříbrný prslen. Kdo jej přívede, obdrží 2 talenty a 3000 drachem; kdo pro- zradí jeho bydliště, 1 tal. 2000 dr. Oznámení přijímá úřad strategů.“ Až na lo, že se v historickém zatykači neuvádí barva vlasů, již ovšem z pravidla u orientáleů netřeba připomínati, nepostrádá se ve starověké listině praničeho, co i za dnešních dob jest předepsanou pod- mínkou formální platnosti zatýkacích rozkazů.
Aristogenův Chrysippův Alabenda Neilos Drážďany Alexandrie Hermon 1 tala
14 article
= Prazvláštní způsob urážky na cti. Před odvo- lacím soudem cvikovským zodpovidal se 17letý zá- mečník Arnošt Blechschmidt z přestupku urážky na cti proto, že svou tanečnici nechal při zábavě v kol stát a od ní odešel. Soud uznal, že tím vydáno byl děvče veřejnému posměchu a žalovaný odsouzenk pokutě 20 marek. A soud mimo to rozhodl, že má býti hned po rozsudku vzat do vazby, poněvadž prý n něm lpí podezření z útěku Konec kavárny de la Régence. Již po dobu několika roků pozoruje se v Paříži, že pamětihodné kavárny a starodávné restauranty s obzoru mizí. Osudu tomuto propadla také jedna z nejznámějšíck kavárních místností Café de la Régence na place du Théater francais. Její salony bývaly shromaždištěm věhlasných pařížských šachistů již od konce XVII století. K její hostům náleželi také d' Alembert a Jenn Jaques Rousseau. Voltaire nabyl tam pověsti jednoh z nejhorších hráčů, kdežťo Diderot oblíbil si kibico- vání. V pozdějších dobách navštěvoval kavárnu také Napoleon Bonaparte. Ale již v prostředí minulého století překročila Café de la Régence dobu svého rozkvětu a počala ztráceti ráz. V posledních dneel císařství i v osmdesátých letech sice opět se vyši- nula, neboť Jales Grévy, jenž slynul pověstí zname- nitého šachisty, často do kavárny přicházel a mnobo přálel s sebou přiváděl. To však byla poslední čra slynoucího kavárního závodu. Od té doby se kroužek návštěvníků stále tenčil, až konečně byla kavárna zrušena a proměněna v moderní restauraci.
Blechschmidt jít le Régence Rousseau Voltaire Diderot Bonaparte Jales Grévy Paříž d ' Alembert café jít le Régence
15 article
= Z praxe pruského faškáře. Nelze popříti, ž největší počet taškářů a darebů dodává světu země, kde mimo boha se lidé nikoho nebojí. Berlinský proces, jehož málo proslaveným hrdinou byl 27letý Eduard Kurzendorf, jest toho nejnovějším dokla- dem. Potitování bodní rodičové zbavili se nezdary. když byl ještě mlád: poslali ho do Ameriky. Aie brzy se vrátil a počal jim dělati čest znova. Navštíviv jedno z větších pruských měst, s jehož poměry byl obeznámen, zvěděl, že rytmistr ležícího tam hulán- ského pluku, hrabě Hardenberg, právě odcestoval. Kurzendorf založil na tom své plány i sloužil mu nemálo k tomu jeho zamlouvající se zevnějšek. Vy- hledal byt rytmistrův a představil se hospodyni téhož jakožto bratr hraběte. Jistota, s jakouž vyslu- poval, uvedla hospodyni v omyl, i ponechala do- mnělému pánovu bratru byt k volnému používání Na to odebral se Kurzendorf k továrníku Wolfovi bydlicímu v téže ulici a jakožto »bratr hr. Harden- berga« žádal o zápůjčku 500 marek. Továrník mu však nevěřil a odkázal jej na příští den. Zatím tele grnfoval rytmistrovi, od něhož zvěděl, že aní žádného bratra nemá. Kurzendorf však do té doby, nežli jej mohla policie zatknouti, zmizel a přeložil sídlo své působnosti do jiného posádkového města, kdež opět navázal styky s důstojnickými kruhy, představiv se jim jakožto bratr hraběcího rytmistra. A také se mu od několika nadporučíků podařilo vylákati značnější půjčky. A když mu i tam začala hořet půda pod no- hama, odjel konečně do Berlína, kdež však brzy padl do rukou policie a odsouzen byl do vězení na 3 mě- síce. Po odbytém trestu dopraven byl dareha do pracovny.
Kurzendorf Hardenberg Wolf Harden Amerika Berlín
20 article
(Zasláno. Na nejstarší pražské obchodní škole Ant. Skřivana. Růžová ul., 8 n. (zal. r. 1856) počiná nový béh 16. září Program se oehotně zašle 17509 přírodní alkalická 15195 Recká „Achaia“ vína: Mavrodaphine slad., Acha ský Sec natrpklé, jsou nejchut. a nejv silící. Sklady : lékár ny, drog., lahůdk. a lepší záv. Pro Čechy hlav. skl. a zás H. F. Seidel, Praha, Vodičkova ul., 30. (Též řecký koňnk 17357 Pollllkům, Jakož 1 všem, kdaž polltické událostl se zájmem sleduji a veškerým ötenářům vůbec doporučujeme nové, důlež ité dilo
Skřivan Čecho H F Seidel Achaia Praha Vodičkův ulice pražský obchodní škola Anta
26 article
Za S korun 50 haléřů. 17648 Obsah: Předmluva. Po skončeném druhém vy- rovnání rakousko-uherském. Pospolité zále- žitosti mezi Rakouskem a Uherskem v ob- dobí 1879—86. Třetí vyrovnání rakousko- uherské z r. 1887. Pospolité záležitostiv dobé 1888—1896. Provisorní vyrovnání z let 1897—1899. Pospolité záležitosti v době 1900—1903. Předlohy o čtvrtém vyrovnání rakousko-uherském v r. 1903. Závěrek. Na skladě v každém knihkupectví.
Rakousko Uhersko
49 article
Nový školní rok 1903-4 počne na denní škole dne 15. záři 1903 zápisem žáků do 1. třidy (od 9—12 hod. dopol.). Podminky přijeti jsou tyto: 1. dokonaný 14. rok, 2. tělesná způsobilost k sochařství neb kamenni- cřví, 3. dvé třídy školy řemeslnické neb tři třídy školy měšťanské či střední neb celá průmyslová škola po- kračovací. Zápis řádných žáků do vyššich třid bude proveden dne 16. září 1903 od 8-11 hod. dop. Hospi- tanti v jednotlivých předmětech budou přijati poku místo stač íkdykoliv. Mlstrovského kursu pro kamenníky pouze II. běh otevřen bude dne 3. listopadu 1903. Písemné předběžné přihlášky do školy denní přijímá program školy za 40 h a učebnon osnovu za 60 k i v poštovních známkách zašle a ke všem dotazům ochotně odpoví: C. k. ředitelství odborné školy sechař- ské a kamenické v Hořicích.
Hořice
54 article
17533 Vilém Dokoupil, c. k. vládní rada spojená s lidov. divadlem „Uranie“. Každ. neděli, čtvrtek a svátek velký voj- koncert kap. c. a k.p. pl. č. 88. Zač. o 1/24. h. Vst. vol. Fr. Morávek, rest 17550 zahr. velko
Dokoupil František Morávek
62 article
Rest. dvor. piv. Mezin. Orf. Krátká pohost. hra pův. ensemblu. „Folies Caprice“ z Budapešti Vystoup. uměleck. sil jen prvého řádu. Umě lecké hodiny, div. burleska. Dráteník. Obrovský úspěch. Zač. o 8. hod. Konec o 1/212. hod 17585 na vysokou provisi, po příp. na pevné postavení. Nab. pod zn. „Krmivo P. L. 8904 na výpravnu návě- ští Rudolfa Mosce v Praze, Na příkopě, 14. 17691
Orfa Caprice P L Mosec Mezina Budapešť Uma Praha