Periodikum ALTO Viewer

1

2. srpna 1903

2

Přiloha „Národnich Listů

3

k číslu 209.

4

Strana 13.

5 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Školství v devatenáetém století. Pod tímto názvem přináší veliké, obsahen a vyobrazeními bohaté dílo Vilímkovo „XIX. sto letí obsáhlejší stat, věnovanou obecné škole unásavcizině, jejíž vznik a vývo náleží k význačným událostem minulého století. Podobné stati nenajdeme v jinojazyčných spisech, věnovaných pokroku světa ve stolet devatenáctém, a v knihách německých, obecné školství líčících, nalezneme jenom nejpohodl- nější výpisy z běžných dějin paedagogiky, které především opakují vylíčení působení paedagogů německých, pomíjejíce pracovníků pro lidovou školu v národech ostatních. Spisovateli české stati, Josefu K likovi, nezbylo než vážiti ze všeobecných a paedagogi- ckých encyklopaedií našich (Stručného Slovníku Paedagogického) a cizích, užiti pomoci několika osvědčených znalců lidové školy v cizině a hojný materiál samostatně zpracovati tak, by i stručný výbor účinných osob, zákonodárství, vlivuplných událostí, významných spisův atd. podal jasný a poutavý obraz vývoje vychovatelských my- šlenek a skutkův, obraz z vnitřních i vnějších dějin paedagogiky takový, jenž by českého čtenáře co nejlépe o utváření se lidové osvěty poučil. Že při stlačování přerozsáhlé látky n objem co nejmenší musil auktor vzdáti se stati- stiky, při níž by ostatně spousta velikých čísel čtenáře jen unavila, že musil v zákonodárstvi školním přestati na naznačení hlavních údajův, že z bezpočtu osob a knih mohl jmenovati a cha- rakterisovati jenom nejvýznamnější, rozumí se samo sebou.

Vilímkův Josef

6 article

Za to zasluhuje jeho práce již proto uznání, že vývoj lidové školy ve vlastech našich a v zemích slovanských uvádí ve styk a souvislost s osvětnými a vzdělavacími proudya událostmi, které veškerým světem hýbaly- Myšlenku obecné školy jako ústavu, všechen lid pro život společenský připravujícího, velice jasně vyslovil, všestranně odůvodnila znamenitě obhájil „učitel národův“, český vy- hnanec Komenský již v Didaktice (1628 až 1632) — avšak teprve zacházkou přes Berlín, jenž jeho didaktické spisy latinské vyčerpal a si osvojil, vrátila se do vlasti, z níž vyšla, teresián- skou opravou škol r. 1770 a ožila, byť méně -yze a jasně v Methodenbuchu opata Felbi- gra, rádce Marie Theresie, která pronesla proslulé heslo: „Školství jest a zůstane pro všecky časy politicum.“ Bylo to v době osvěty francouzské, jejíž štítonoši v četných zemíen evropských provodili veliký vliv na znovuzřízení soustavy vzdělavací, vytýkajíce prvým jejím článkem řádnou školu obecnou.

Komenský Marie Theresie Berlín

7 article

Nalézáme je na úsvitě nové doby v plne práci po celé Evropě, v britské Indii a v Ame- tice. Často pomáhají osvětu v široké vrstvy lidu vnášeti účinnou methodou vzájemného vyučo- vání, při které skrze pomocníky: vyspělejší žáky, učitel veliká množství, celé hromady žáků může ovládati. Ve Francii za generální i- spektory škol od r. 1802 volí se proslulí učenci, v Rusku zřizuje se téhož roku ministerstvo vy- učování, pro osvětu v národech jihoslovanskýe již v té době jsou činni přední jejich vychovatelé a školmistři lidoví: Piramowicz, Kolon- taj a Potocki v zemích polských, Obra- dovič v Srbsku, vladyka Petr Druhýv Černé Hoře, Neofyt Rylský a Slavej kov v Bulharsku. V zemích rakouských zatím po smrti Marie Theresie dostavila se k lidovému školství neteč- nost a za Františka Prvého nasloupilo tuhé zpá tečnictví Politickým zřízením škol z r. 1805, dílem hraběte Rottenhanna ne- blahé paměti. Reakce státní dusí i arcibiskupa vídeňského Milde, jenž bez účinu vydává po- krokovou učebnici obecného vychovatelstv (1811—13); pronásleduje pražského osvícence Bolzana, mluvčího krásných řečí vzdělava- cích (1813); překáží osvíceným kanovníkům polským Píramowiczi a Kolontajovi; obmezuje činnost proslulého lidového paedagoga Slovineů biskůpSlomšeka; v Praze značně seslabuje účinnost ředitele školy normální Pařiz ka, Vzáenou výjimkou jsou učitelé jednotlivci, opravdu „učitelé národní“, kteří nedbajíce tlaku veškerého okolí svého, horlivě a všemi silami své školy pro lid úsilně zvelebují: borovský Ve- selý, hudlický Seydl, rožmitálský Ryba, chrastecký Filcík, hudlický Línek a jiní.

Potocki Obr Druhýv Rylský Marie Theresie František Rottenhann Mild Bolzano biskůpSlomšek Seydl Ryba Filcík Evropa Indie ame Francie Rusko Srbsko Černá hoře Bulharsko Praha Kolon

8 article

Někteří kněží čeští také pěstovali osvětu lidovou, podporovali venkovské školy a jich učitele svou radou a pomocí, zakládali knihovny vikariátní, hájili český jazyk i pro školy hlavní — na př. novodvorský Rautenkrane r. 1818 — pracovali literárně — chrudimský Ziegle v I. 1823—46 soustřeďoval v Přiteli mlá- deže všechny pracovníky v oboru české vý- chovy. Ke Komenskému pozornost obracejí Pala- cký výborným životopisem našeho Amosa (1829); Kollar svými Kázněmi (1832) jako pravý apoštol Komenského šíři jeho myšlenky; královéhradecký professor Chmela s nejvěl- ším úspěchem šíří Komenského Orbis pictus (1833). Jak patrno, zásluhou jednotlivý ch vlastenců spisovatelů, kněží a učitelův udržuje se ve vlastech našich zájem pro lidové vzdělání i v době, kdy „Rakousko nepolřebuje žádných učených, nýbrž jen dobrých poddaných.“ A tomu je co děkovati, že ve vlastech na- šich v době reakce a po ní rychle ujímají se zásady „nové“ výchovy a pokrokové učby, z které všechen život svůj v oběť přináší Jan Jindřich Pestalozzi. Tento „muž srdee svými ústavy ve Švýcarsku, z nichž ústav v Yver- donu je cílem poutí vychovatelů celého světa obrací pozornost ku potřebám lidového vzdělání jsa si vědom, že tou dobou sice „jen slabé ubli ve vlhkou, mokrou slámu klade,“ že však „ne- daleký vítr na uhlí zavane, mokrou slámu vysuší a vzníti“ (1801). Pestalozzi, stoupenec Rous- seaův, jest odchovanec osvěty francouzské, ale překračuje ji, stávaje se prorokem nové doby za heslem lidskosti. Od něho paedagogikav Epropě i za Atlanticem rozvíjí se trojím směrem.

Ámos Kollar Komenský Chmel Jan Jindřich Pestalozzi Rous Atlantic Palo Rakousko Švýcarsko Yver chrudimský Ziegl Orbis pictus

9 article

Vznikají ústavy pro děti opuštěné, sirot- čince, polepšovny, ochranovny, školy pro děti shudé, vesnické, v nichž chovanci zaměstnávají se nejen učením, ale i prací: za příkladem Pe- stalozziho, Fellenberga, Wehrlihoa Girarda ve Švýcařích jdou lippská kněžnu Pavlina, florencský senátor Lambru- schini. V duchu Pestalozzího berlínský pro- fessor Fichte mluví řeči k německému ná rodu pro mravní jeho výchovu. — Prvopočáteč nou výchovu klade Pestalozzi — jako Komenský — do rukou matek a v jeho duchu zřizuje F rö- bel dětské zahrádky, jež se šíří po příkladě Fröblova ústavu v Keilhau (1817) i v Německu i v Italii, kde pro ně znamenitě působí mantovský Aporti, i ve Franeii; tou dobou děti dodne zaměstnávající „dárky“ Fröblovy nastupují svou pouť po celém světě. Pro pokrokovou obeenou školu v duchu Pestalozziho v Německu vystu- puje berlínský Diesterweg, přítel Fröblův, jenž vůdcem učitelstva stává se výbornými spisy (1827—51). K heslu přirozené výchovy rozumu. srdce a ruky působením „otce turněrů“ Jah na (1809) druží se heslo výchovy zdravotní — tělo- evikem. Všecka paedagogika německá v plný řád a znamenitou soustavou uvedena universit- ním professorem v Královci a Göttinkách, Her- bartem (1806—1841), jenž ustavuje paeda- gogiku i za vědu, které stanoví účel mravovědaa prostředky podává duševěda, i za umění, které pracuje vychovávací vládou, vychovávacím vy- učováním a vedením (kázní) a má vychovati děti za lidi zdraví, všestranného zájmu pro věe osvětné schopné a charaktery mravně. Paedagogika Herbartova šíří se po celo střední Evropě, nalézá stoupence i v Americe jen francouzská, anglické a ruská paedagogika jejímu vlivu unikají.

Wehrliho Girard Pestalozzi Komenský Fröblův Jah Paedagogik Herbartův Německo Italia Královec Evropa Amerika Fröblov ústav v Keilhau Herabart

10 article

Ve Francii proti logické i umělé soustavě Herbartovy paedagogiky působí positivism Com- tea (1839), jenž i paedagogiku ze stupně boho- slovného (překonaného) přes stupeň metafysický (přítomný) chce dovésti na stupeň positivní (bu- doucí) a doporučuje, by školy se zařídily za sdě- lovatele věd v jejich postupném vývoji, dle stup nice věd, která vyvreholuje ve vědě společenské V Anglii positivista Bain chec výchovou tě- lesnou, mravní a krasoukou vésti chovance ke štěstí, ctnosti, dokonalosti, užívaje při tom pod- mínek a prostředků, přirozeností chovancovou daných (1880). Směr positivní u výchově slo- vutný Spencer nejvíc zahrocuje, uče o vy- chování praktickém, nerci-li užitkářském, o vý chově rozumové, mravní a tělesné, pro udržen těla při zdraví a síle, pro práci, zjednávající po- travu a přístřeší, pro rodinu, pro poměry spole čenské a politieké (1861). Ale také ruští paedagogové odvracejí se o soustavy německé ku potřebám života prakti- ckého. Proslulý Ušinský (* 1824) hlásá samosvojnou výchovu ruskou, pro kterou ústa- vem mateřským stává se jeho dívčí sirotčinec Smolný v Gačině. Matkám — vychovatelkám především píše Rodné slovo, Dětský svět a Ma- teřský jazyk, kteréž spisy se šíří ve stech tisíeů výtiskův a působí mohutně ve školách ruských pro využívání mateřské řeči — a všeho okolí chovancova — u výchově a pro vedení chovance k samostatné, jeho úsobě hovíci práci tělesné a duševní.

Herbartův Bain Spencer Francie Como Anglie Ma

11 article

Střízlivá kritika vzdělavacích soustavv Evropě a Americe, kterou Ušinskij provádí, za- hrocuje se u Tolstého (* 1828) v příkré od- mitnutí veškeré paedagogiky německé i francouz- ské. Ušinského obracení pozornosti vychovate- lovy od učiva k učni dospívá v Tolstého škole jasnopoljanské k tomu, že děti samy po svém zájmu vlastním učivo si volí. Praktickým vy- chovatelům musí se praxe školy jasnopoljanské jeviti jako čirá negace všech dosavadních zá- konův a pravidel školní výchovy, mohou po chybovati o tom, zdali by takové zřízení sou- kromé osvědčilo se ve školství veřejném, a zdali průměrní učitelé dovedli by rozpoutané děti ovlá- dati tak jako duchaplný hrabě Tolstoj. Avšak an oni nemohou unikati důsledkům, které plynou z Tolstého díla literárního světové pověsti, totiž, že třeba vykonati přehlídku úkolů výchovy zkoumati, zdali nemají se zjednodušiti poukazem k jednomu potřebnému, které již Komenský na prahu svého záhrobí prohlásil a jehož našemu světu prospěchářskému a požitkářskému opravdu se nedostává, totiž k účinné lásce k bližnímu! Zříme, že „německá“ paedagogika Herbar- tova nebyla obecně přijata. V Německu samém od Herbarta se odchýlili jeho současníci, ber- línští professoři universitní. Byli to Beneke jenž od Herberta uchýlil se v duševědě a svo- bodomyslný pastor Schleiermacher, jenž v sociálních důsledeích výchovy spředešel Spen- V Italii lidovost školy a význam osobnosti učitelovy zdůrazňoval Tomašič (Tommaseo) na krátko ministr vyučování v republice benát- ské (1848). V Čechách nastal v obecném školství obra v létech čtyřicátých. cera. III

Ušinskij Tolstý Tolstoj Herbart Herbertus Schleiermacher loupen Evropa Amerika Německo Čechy Tolstý škola

12 article

Bylof zrušeno Rottenhannovo Politické zří- zení škol (1845), a za Ferdinanda Dobrotivého počalo zase více se přáti školám obecným snahy Vinařického, Jungmanna, Slá- my Bojenického, Smetany Plzeňského a Ša- faříka po uvedení jazyka mateřského v jeho přírozená práva ve školách přinesly konečně ovoce. V památném roce 1848 uvolněno učitel- stvu v tom, že obnoveny jeho porady, škola vy- hlášena ústavem, jejž zřízovati sluší obci, jeho jazykem vyučovacím stanoven jazyk mateřský- Ovšem neprovedeny ve školství obecném v Rakousku tak základní opravy jako v mnohých státech Evropy, Alžiru, anglické Indii a jižní Americe, ani takové, jako v Uhrách přičiněním pekrokového ministra vyučování barona z Eöt- wösu — avšak zájem pro otázky osvětné a škol- ské byl přece probuzen a udržován. Ve vídeňském ministerstvu vyučování měly školy obecné vzácné přátele v podtajemníku svo- bodnému pánu z Feuchtersleben, za mi- nistra Thuna v tajemníku svobodném pánuz Helíertu a dvorním radovi Krumbhol- zovi. Záhy znovuzřízena správa školství, opra- veny školy normální, znovuzřízeny školy hlavní, prohlášena povinná dochůzka školní, zlepšeno vzdělávání a hmotné zaopatřování učitelstva, pro- slulí školní radové Wenzig v Čechách a Prau- sek na Moravě velmi účinlivě počali ze školy Rottenhanské odklízeti největší obmezenost v učivu a čistě mechanické methody. Noviny Havlíčkovy, hojnější, obsažnější a přístupnější literatura nauková, časopisy a jednoty učitelské a rozkvetší literatura školská probou- zející se škole lidové poskytovaly oporu a pro- středky, jakých dříve neměla.

Dobrotivý Jungmann Bojenický Smetan Alžir Havlíčkův Rakousko Evropa Indie jižní Amerika Uhry Eöt Čechy Morava Wenzig Krumbhol

13 article

Ovšem po roce 1848 nastalá reakce i v Ba- vorsku i v Prusku — zde pověstnými Regulativy ministra Raumera z r. 1854 — obecné škol ství snížila opět na nejnuznější opatření k vypě stování „zbožné skromnosti“ v mládeži a ne- smírným útlakem a odepřením veškerých pro- středků vzdělavacích nutila učitele, by byli co nejvíce „bohabojni, tiši a skromni“ — i hloupi také Rakousko konkordátem r. 1855 odevzdalo téměř výhradní vládu nad školstvím církvi ka- tolické — avšak ono památné probuzení duchů v r. 1848 trvale již neutlumeno. Nejpamátnější zjev z té doby byl všenaučný ústav národní, který za novou „Budeč“ zřídil Amerling, jenž své všenaučné snahy pěstoval po zrušení Budče na vzorní hlavní škole v Praze, na jejím ústavě učitelském a v jejich poradáeh budečských. V tomto středisku po Komenském obnovené paedagogiky české pracovali výteční učitelé praktičtí, katecheta Škoda, Walter, Tesař, Josef Bačkora, Bíba a Mužák jichž působnost se šířila i na učitele venkovské prvou, na svou dobu výbornou literaturou metho- dickou, kterou svými spisy založili. Oni muži vychovali prvou pokrokovou generaci vlastene- ckého učitelstva, kterému kanovník Vinařic ký podal znamenilou pomůcku v nových čítankách a pro jehož vzdělání a zájmy liteňský Řezá poskytl Školu a život a Národní školu, pokračo- vatele Posla z Budče. Dva jiní osvícení kněži — Doucha a Pravd a — vzorně pečovali o spi- sy pro mládež.

Raumer Amerling Komenský Walter Tesař Bačkora Bíba Mužák Doucha Prusko Rakousko Budeč Praha Vinařice Škoda národní škola

14 article

Praha měla též samostatný dělinec ve vzorné „školce“ Svobody, jehož žák Štěp. Bačko- ra zosnoval výtečné učení zeměpisu Čech. Pro lepší vyučování češtině působil Vla- sák, pro základní učení Vorbes, jenž obnovi zásady Komenského z jeho Didaktiky české. tehdáž poprvé vydané. Jak mohutná byla tou dobou myšlenka lidové osvěty, patrno i z toho, že uchvátila i archaeolog Vocela, jenž ke stanoviska potřeb společnost národní osnoval úplnou soustavu školskou, i pří rodovědce Purkyně, jenž zase v Akademii se stanoviska přírodovědného vybudoval původn osnovu soustavy osvětné. A k nim přistupuje veliká řada českých mu- žův i žen, především v jiných oborech národní práce činných, ale lidovému školství přispěti vždy ochotných. „Nevyšlo tedy u nás slunce po- jednou r. 1867 novými zákony školskými, nýbrž předcházela ho záře.“

Svoboda Štěp Vl Vorbes Komenský Vocel Purkyně Praha Čechy

15 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Pushbal! na výstavě hořické. Re- presentační dosud nepřemožená mužstva I. třídy A. F. C. »Karlin« a K. A. »Žižka« hrajou dnes na vý. stavním idealním hříšti závodním v Huřicích, rozho- dovací boj o primát mužstev velmičových. Jak známo »Karlín« zvítězil nad S. K. »Union«, z něhož později t. zv. Pražský team byl složen. K A. »Žižka« po- razil po tuhém boji Pražský team 21: 19. Na každé straně utká se mužstvo o 8 mužích dle přesných Hanaganových pravidel pushballu. Soudcové pp. Šva- g ovský a Šindelář. Nádherný velmíč paraduje ve sportovním pavilloně a soustřeďuje stále četné diváky svým gigantickým zjevem. Zapas mezi K. A. »Žižkou« a A. F. C. »Ka Iínem« jest prvním zápasem mužstev I. třídy o vedoucí místo na evropské pevnině vůbec, bude tudiž sporlovní požitek dne nezapomenulelný. ** V Brně budou pořádány mezinárodní athle tické závody dne 6. a 8. zářl. ** Ve Vídni hrán bude 15. a 16. t. m. zápas velmíčem, kterého zúčastní se I. pražský pushiball team se Sp. C. Wieden. Příští neděli brají prvn zápas ve Vídni kluby F. C. Rapid a F. C. Wieden. ** V Novém Yorku budou přištíbo roku konány veliké zápasy, kterých zůčastní se i Rus Jiří Hacken- schmidt, dále Tom Jenkins, Jack Carkeek a celů řad vynikajících zápasníků.

Pushbal F C Karlin Žižek Nádherná Žižka Iín Wieden Rapid Rus Hacken Jenkins Carkeek Re Karlín Brno Vídeň Nový York

16 article

Vodní sporty- ** Jarvis zvítězil v ploveckém mistrovství Anglie na dlouhou vzdálenost a utvořil nový rekord, nebot uploval vzdálenost okolo 534 angl. míle za 1 hod 3 m. 481/4 vt. Jarvia vyhrál toto mistrovství šest kráte za sebou. Nejvělším soupeřem byl letos Jarvi- sovi mladý, snaživý Billington, který v čase 1 hod 5 m. 1 vt. po něm cíle dosákl a dlouho závod ved až stižen byl křečí. Jarvis a Billington ulkají se opěi 4. srpna o mistrovství na 1 angl. míli; na 410 vardů a 1/2 míle nebude asi Jarvis proti Billingtonovi slan tovati. Z cyklistského ruchu- ** Korková držátka na řídítkách kul zobecněla docela v posledních létech. Korek hodí se pak sku- tečně znamenitě pro držálka a je lepší než guma, roh, dřevo a pod. Přednosti korku jsou ty, že zapo- cením rukou nestává se hladkým a ssaje pot. Jediná chyba je, že korek brzo se ušpiní, ale tu je lehká pomoc. Hadříkem v benzinu namočeným snadno všecku špínu s držátek očistíme. Automobilism. ** Automobil-klub pro dámy, jehož členem mohly by býti pouze dámy, majitelky vozů, měl být zalo- žen v Londýně. Ale k uskutečnění plánu toho ne- došlo a sice z důvodů, že dámy popraly se již při sehůzích ustavujících, neb každá z nich chtěla by ve výboru. Jelikož nebylo možno dneiliti shody, tedy Autemobil klub odepřel dáti slíbenou podporu 100 liber šterlinků a tak budou musit se dámy připoji ke klubu pánskému. Čís. 345 192/803. Šnchy- Veškeré dopisy a příspěvky bultež adresovány Jan S mu tný v Příbrami. Úloha č. 633 (originál) Josef Opočenský v Praze.

Jarvis Jarvius Billington Jan Opočenský Anglie Londýn Šncha Příbram Praha Autemobit klub

17 article

Bílý začne a dá 3. tahem mat

18 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů e.) V Praze, 1. srpna. (Nesnáze volby stavu. — Obchod vklas sické nevážnosti. — Hospodářské trh- liny. — Pražská bursa. — Papíry o pev- ném zúročení a dividendové.) Božislav Bedněný právě absolvoval čtvrtou třídu c. k. gymnasia. Výsledek tento přivodilo consilium abeundi, a otec tudíž za dvacet krej- carů si zjednav odborný spis, ve dne uvažuje v noci nespí, kam syn by se octl s tím pracně nabytým vzděláním předběžným. Kam s klukem nepovedeným? Matka navrhuje úřad, třeba vojnu, olee poněvadž chlapec není k ničemu, obehodní aka domii. Byla konference rodinná. „Tedy na vždy nešťastným chceš učinitt dítě,“ vzlyká matka rodiny, vždy milující a od- pouštějící: „prosím tě, zač pak ten kupec stojí?

Ted Praha

19 article

Vyrovná se svým poslavením obchod stavuji nému? Při volbě povolání jest přece dáti před- nost takovému, které zaručuje jakousi jistotua vážnost! Ile, úřad zajišťuje pohodlné živobytí, přiměřenou ženitbu, váženou uniformu a bez- starostné stáří. Jak oslňující budoucnost má karléra vojenská. Což pak hoch musí kvitovat Ne, lehkomyslný není, je toliko rozumem méně vyspělý, to se ale poddá. A obchod? Uboh dítě, proč by bylo hned házeno do postavení které nemá ani záruk, ani lesku, ani vážnosti do stavu, který v nevážnosti bude a vždycky byl.“ — Dáma sestupuje k důkazům klassickým: Bůh obchodníků u Římanů a Řeků byl zloděj,a svět antický pohlížel na obchodníky a kupce jako na nepřátole cnosti. Pluto pravil: Obchod kazi mravy; lépe by bylo, aby Minotaurus sežral Athéňany, nežli aby se stali národem obchod- ním a plaveckým. Cicero vyjádřil se pak: Kra- máři by nedošli výdělku, kdyby zle neklamali kupee. Svatý Chrisostomus odepřel dokonce kupcům věčnou blaženost. — Proč by tomu ne- vinnému dítěti měla býti snad stížena i věčná budoucnost. K obchodu má vždycky času dost, nebude-li míti štěstí ani v úřadu, ani na vojně..

Říman Řek Minotaurus Athéňan Cicero Chrisostomus Pluto

20 article

Stav obchodní jest utočištěm po sledníml V takových rozhodnutích jest získáván drahocenný materiál obchodu. Menší potence duševní se pojí k menší potenci kapitalistické. A protože stav ten velmi často musí absorbovat prvky méně cenné, pohlíží se naň také často jako na méně cenný; touto vzájemností před sudek se udržuje a trvá, a zůstává rovněž pro blémem nerozřešeným, jak s oným materiálem živým a mrtvým lze státi ve světové soutěži. Podceňování obchodu není důkazem o neváž- nosti k němu jediným. Nevážnost ona je patrna také ve veřejném chování obecenstva k obchod nímu stavu, a nevraživost k němu jasně shle dáváme ve veřejných břemenech, která jsou naň uvalována tihou nejplnější. Tlak tento dle prostého zákona vzbuzuje protitlak. Z neuznání činnosti obchodní vzniká pohrdavost jeho představitelů proti „neproduk- tivním“ stavům jiným. „Zok s penězi“ stojí ve světě jako Angličan a žid. Protože jen peníze jsou při něm váženy, on často miluje jen peníze To jsou hospodářské trhliny v Girardinově spole čenské stavbě.

Angličan Girardinův

21 article

Ke charakteristice obchodu na přažské burse v poslední době možno užiti fraseologie již stereotypní: pro domácí dividendové papíry není pražádného zájmu. Ježto pak ani v hod notách o pevném zúročení k uložení kapitálu nedocházelo k obratům, mohlo by se dojíti k zá- věru, že z úctyhodné sumy stopadesáti millionů, kterou uvolnil červencový kupon, ani krůpěje nepřišlo vhod domácím zástavním listůma dluhopisům. Závěr ten jest však klamný. Okol- nost, že žádný obchod nebyl v těchto papírech ujednán na pražské burse, není důkazem, že z volného splatným kuponem kapitálu nebylo žádného obnosu použito ke koupi důchodných titrů na pražském místě. K obratům těm do- šlo. Máme tudíž jen zase důkaz, že pražská bursa ještě dále není domácím trhem, a vy světlujeme si to, neboť dosavade není podmínek aby zdravým vývojem se brala v před. Ješt není obecenstvo tak vyškoleno, aby v burse shle- dávalo to, čím bursa skutečně je, totiž trh — tato správná představa jest zatemněna před- sudkem, že bursa je místem, kde lze snadno nabýti bohatství. Ještě nemá pražská bursa pev- ného středu, okolo něhož by se krystalisovali činitelé ostatní. Jádrem oným by měl býti svaz bank — a z těchto přece jen některým na tom záleží, aby pražská bursa bursou — nebyla. Začátek týdne vystoupil se zájmem pro akcie bankovní, a jednány z nich akcie Hospo- dářské banky po 320.—, Pražské úvěrní po 560.—. Příznačnou se stala nabídka v Cuker- ních po 149.— a Zajišťovacích po 200.— Zboži toto bylo důsledkem známých dalších příčin. Daňkovky poněkud polevily v kursu (365—363).

Cuker

22 article

Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 1. srpna. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Nechuť k obchodům, která jest již po celou letní sezonu hlavním příznakem zdejších poměro bursovních, stupňována byla v tomto týdnu novými komplikacemi v uherském parlamentě a klesnutí rent nejen uherskou, nýbrž i rakouskou vignetou armádní řečí opatřených, ukázalo, že cizina dívá se na ubohé politické poměry jinak a že je také trochu přísněji posuzuje než my sami. A začiná-li se pro- bouzeti nedůvěra k rentám, jak potom mají nalézti oblibu akcie, když mimo to poměry předních průmy- slových odvětví jsou při nejmenším nevyjasněnyz O pololetní bilanci rak. úvěrního ústavu vy- skytly se v tomto týdnu první zprávy, a sic v listech berlínských a v celku vzato, nebylo v nich nic vice, než co na tomto místě sděleno bylo pře týdnem. A podle toho také ten kurs kreditek ostatních bank. Bez zvláštních příčin došlo také k menším variacím hodnot dopravních a některé papíry, jež v předminulém týdnu ostře poklesly, se tentokráte jako obyčejně po každé deroutě trochu zolavily. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová ronta . . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . . . . Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . .. Společnost státní dráhy .. Jižní dráha Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . .

Vídeň živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost mostecký uhlářský Wienerberger

23 article

25. červencee 1. srpna 100.70 100.60 120.90 12 85 120.55 120.05 99.35 121.25 122 25 661.25 659. — 409.50 409.50 731.— 728.— 479.50 478.50 915.— 916. — 251.— 251 — 669.— 666 50 81 . 25 81.50 424.— 425 — 976.— 980.— 882.— 871.— 349 — 350.— 366.— 364.50 458. — 454.— 1620.— 1610.— 1080. — 1050.— 620. — 640.— 732.— 745.— 705.— 710.— 239.20 239 20 117.37

24 article

Berlínská bursa. Z Berlina, 1. srpna. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled. Obchod v tomto týdnu nevybočil nijak z ob- vyklých mezí a podnikány byly větším dllem ony transakce, jež byly podmíněny ultimovou regulaci. Výminku tvořily toliko hodnoty báňské, pro něž směrodatnou byla účetní uzávěrka a prohlášení sedmi- procentní dividendy bochumských oceláren. Deklarování dividendy mnohem vyšší než jak se všeobecně očekávalo, zavdalo v první řadě podnět k úhradním koupím, jež potrvaly několik dní, v druhé řadě pak ke koupím spekulačním, jimiž se zdvihl kurs přes 180. Přirozeno, že získali tím i ostatní hodnoty železářské a částečně i uhlářské. Leč pevné smýšlení nemohlo se udržeti až do konce tohoto týdne, nýbrž počínajíc pátkem poměrně značně ochablo a celý obraz bursy se jaksi náhle změnil. Spekulace, která dříve nehrubě si všímala otřesů novo-yorských, byla jimi nyní zastrašenaa když ještě z Londýna hlášeny byly nízké kursy zlatodolných papírů a pak některé insolvence, uká- zaly se ještě obavy v příčině dalšího utváření se poměrů na domácím trhu průmyslovém. Rozladily tu jednak dosti četné zprávy o zavá- dění šicht prázdně a pak usnesení rýnsko-vestfál- ského syndikátu v příčině omezení výroby koksu. Okolnosti tyto vysvětlovány byly menším odbytem a hromaděním se zásob. Velice četné závody, jež byly dříve na velkou produkci zařízeny, začaly totit plnou parou pracovati, jakmile po známém předcho- zím omezení výroby dostavily se známky všeobec- ného lepšení, ale zdá se, že při tom ocitly se asi tam, kde byly dříve, totiž že z nedostatku odbytu musí se omezovati produkce. Při tom zprávyz amerického trhu jsou stále horší, ceny železa k e- sají, a vyhlídky do budoucnosti nejsou dle »Iron Age« a »Iron Mongera« valné.

Monger Berlín Londýn Iron Age

25 article

Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení Rakouské kreditky . . .. Německá banka . . . .. Obchodní společnost . .. Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury . .. Bochumské ocelárny . .. Lauřina hut Dortmundské »Union« lit. Č. Harpenská uhl. spol Gelsenkirchenská uhl. spol.. Hibernia . . . . . . . Consolidace . . . . .. Severoněmecký Lloyd . .. Packet . . . . . . .. Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . . Turecké losy Z kasovních papírů: 301.— Concordia . . . . . . .

Lauřin Lloyd Concordia Kanada Transvaal drážďanský banka Hibernia

26 article

295.50 225.— 223. — Eschwenlské . . . . . 160 25 Geisweidské . . . . . . 160.25 165 60 164. — Hochdahl . . . . . . . 204. 60 204. 90 Katovické . . . . . . 221. 25 219 75 Wilhelm . . . . . .. 133 30 135.— Phönix . . . . . . . . 408.— 407.— Schalker Gruben . . . . 128.6 131.— Westlaha . . . . . . . 143. — 141 80 Orenstein . . . . . . . 165.— Hasper . . . . . . . . 162 25 211.50 214.50 Donnersmatk . . . . . . 102.— 99 60 Huldschinský . . . . . . 205.25 205.10 Vulcan . . . . . . . . 226 80 227 Bismark . . . . . . . . Hoesch . . . . . . . 162.25 166 50 161 5u 15 1.75 Königsborn. 258. 50 236 20 Nordstern . . . . . .

Hochdahl Wilhelm Westlah Orenstein Hasper Phönix Schalker Gruben Nordstern

28 article

Čukorní vtázen. ž lortssima moderato 32 nedo- cházejí z Vídně bojovné zprávy a v úvahách listů při- pravuje se nálada smíru. Jak jsme již dříve rozpoznali a jak se nyní také oznamuje, není ve Vídni naprosto námitek proti tomu, aby bylo zaručeno i nadále Uhrám právo zásobovati domácí spotřebu výhradně a jen uherským cukrem, jak se stalo zákonem roz- vrhujícím kontingent domácí spotřeby mezi obě po- loviny říše. V zásadě je tedy dohoda. Co se týče pro- vedení, není dosud jasno. Proti celní čáře mezi oběma říšskými polovinami ohražuje se jak uherský, tak předlitavský ministr financí. Tento modus jest také odmítán císařem. Hledá se tedy úprava jiná. Mezi ji- nými vynořil se i návrh jistého průmyslníka, aby za- vedena byla vývozní cla 6 fr. z cukru vyváženého do druhé poloviny říše. Z cukru dováženého na př. z Předlilavska do Uher vybírala by předlitavská vlád clo 6 fr. Opatření to bylo by možno spojiti také s dnešním způsobem placení cukerní daně spotřební. Dnes totiž nutno před vyvezením cukru z továrny zaplatiti daň z něho (38 K za 100 kg netto). Děje s to buď hotovými nebo úvěrem daňovým. Zároveň vydá se boleta pro dozor zdaňovací a průvodní list, takže možno vždy provésti kontrolu. Boletu musí příjemce uschovati, aby mohl prokázati případně koup a původ. Bylo by tedy možno tímto způsobem vy- bírati i clo 6fr. Bude-li tento modus přijat, ovšem není dnes ani zdaleka známo. Diskutuje se o věci a pře- třásají se názory. Rozhodnouti bude ovšem nutno v nejbližších dnech. Báňský průmysl 1902. Ministerstvo zemědělství uveřejňuje právě data báňského průmyslu za 1902.

Vídeň Uhry kg

29 article

Vyjímáme: Surové železo vyrábělo 1902 celkem 2 závodů (o 5 méně než 1901). Celkem bylo v nich zaměstnáno 5104 osoby (— 1190). Ze 71 vysokých pecí pracováno na 40 (— 8) po 1755 (— 314) týdnů, vyrobeno bylo 8,315.443 q (— 532 997 q) kujného surového železa a 1,602.824 q (+ 149.268 g) slévá- renského, celkem tedy 9,918.267 q (— 385.729o v ceně 75,619.090 K (— 4.805.229 K). Průměrná cena q činila u kujného 7 K 43 h (— 13 h) a slé- várenského 8 K 64h (— 65 h). Těžba kamenného uhlí rovněž klesla. Činila 110,450.293 q (— 6,938.006e čili 591%) v ceně 96.900.125 K (— 12,756.480 K). průměrná cena činila 87 K 73 h (— 5 K 68 h). Cel- ková cena těžby hnědého uhlí činila 109. 3 mill. k (— 158 mill. K). Moožství zmenšilo se o 3.3%. Sjezd českých textilníků koná se v neděli dne 9. srpna o 11. hod. dopol. v Hořicích v c. k. odborně škole sochařské a kamennické. Program: 1. Zahájení sjezdu a uvítání hosti předsedou p. Jos. Bartoněm ml.

Bartoň Hořice

30 article

2. Sto let bavinářského průmyslu. Přednese c. k. řádný professor a děkan právnícké fakulty p. JUDr- Albín Bráf na českém vysokém ačení Karlo-Ferdi- nandově v Praze. 3. O zušlechťovacím řízení. Po- jedná cís. rada p. JUDr. Rudolí Hotowetz, sekretář obchodní a živnostenské komory v Praze. 4. Výhody elektrického pohonu v průmyslu vůbec a textilním zvlášť. Objasní vrchní inženýr p. K. Novák, předn. ústř, městské elektrárny a docent na c. k. vysokých školách technických v Praze. 5. Zřízení nové české obchodní a živnostenské komory v severo východních Čechách. 6. Volné návrby. 7. Banket o 2. hod. v ho- telu »U zlatého beránka«. Couvert 3 K. Přihlášky k banketu zároveň se zasláním poplatku 3 K přijíma kancelář spolková v Praze, ve Špálené ulici čís. 24 nejdéle do 6. srpna. Vyhláška o pramenech nákupu skrniskových se- men. K vyhlášce českého odboru rady zemědělské příčině strniskových semen došly následující nabídkyá Anl. Pošta, rolník, Újezd u Zbečna, p. Křivoklát. nabízí žlutou hořčici. J. Schwarze syn, obchod s obilím v Benešově u Prahy : českou vikev, zelený hrách, zimní hrách, hořčici. Berlh. Ber gma n n, obchod s obilím: vikev a jeřici. Jiljí Kriner, obch. s obilím v Praze: hořčici bílou, hrách malý, kolene obecný, kolenec obrovský, lupinu modrou, muchar. pohanku ruskou hnědou a stříbrošedou, řepku letní novoseelandskou, víkev obecnou, kukuřicí Cinquan- tino, vikev písečnou, vikev pisečnou smíšenou s ján- ským žitem, hrách ozimý, žito svatojanské, směsku z vikve písečné, hrachu ozimového a žita janského.

Bráf JUDr Hotowetz K Novák J Schwarz Kriner Praha východní Čechy Špálený ulice Újezd Zbečno Křivoklát Benešov živnostenský komora v Praga vysoký škola technický v Praga . 5 živnostenský komora český odbor rada KarlaFerdi zlatý beránek

31 article

Bližší podmínky, co se týče množství a ceny, sdělí na požádání český odbor rady zemědělské pro král. české jednotlivým tazatelům. Z c. k. rakouských slátních drah. Dnem 1. čer- vence 1903 nabyly platností tyto larifní pomůcky:: 1. Dodatek I. k přídatku tarifů dílu II., dodatek III. k ta- rifu, díl II. sešit 1., dodatek I. k tarifu, díl II. sešit 3., pak dodatek II. k tarifu, díl II. sešit 5. pro vý- chodo-severozápadní rakouský svaz železniční. 2. Do- 25. července 1. srpna 208.30 207. 25 187.75 187 25 210. 25 212.25 155 75 151. 50 147 75 147 37 90. 50 91.25 178.50 178.25 219.— 219. 50 81.30 81.50 182.— 179 10 183.25 185 50 181.20 177 25 389.50 389 50 98.12 97.62 100 10 101..25 119.— 119 80 167.50 166 50 131. 25 132. 75

rada zemědělský pro král II