ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 394391b0-70c5-11dc-9413-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 54, person 34, org 7, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXII.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 2. srpna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 209.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplácí set v Praze v sdninistraci na měsíe. . . . . . 5 k na čtvet leta . . . . s dvojí donáškou na měal ka. . 7k 5h ve dlinlkách 2 K no na něste Toštou: měs n r ia: . . . 9 k o s drojí slsilkon na měsí n tví leta . . . ii k s
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranách.
Praha
6 article Praská to)
Praská to) Veliké a trpce zasloužené zadostučinění zjednává nám konečně po třiceti pěti letech vítězoslavící lži a křivdy dějinná Nemesis Rozpomeňme se na tu hrdopýchu, na tu vítězoslávu našich starých trapičův a vrahův koncem července r. 1868. Jak se tehda nadý mali a holedbali pýchou na cimbuří nově vy budovaného hradu své nadvlády, svých politi ckých privilejí a své německé hegemonie Jakým to zpupným smíchem rouhali se naší opposici a jakou krutou persekucí pronásledo- vali mstivě národ náš, bráníci svého života proti křivdám té lžiústavy prosincové a toh dualismu, vydávajícího nás hospodářsky na po- spas Uhrám, národně a politicky však Němcům. toužicím již tehda — dvě léta po Sadové — po znovuspojení »spolkových zemíe rakouských s Německem. Slunce přízně mocných jim svítilo jasem nejštědřejším, byli neobmezenými pány jimi obro- zeného, »svobodného (!)« Rakouska, nad jehož slovanskou většinou troufali si panovati pro věky Však my ztýraní, žalářovaní a pokutovaní Čechové nepozbývali jsme nieméně víry v konečné vítěz- ství pravdy a práva, i neustávali jsme hodujícím Belsazarům psáti plamenné své »mene tekel« na skvoucí tu nádheru jich nemravné bábelské despocie založené na hliněných sloupech křivdy. lži a bezpráví. Věřili jsme jim v oněch nej- hroznějších dobách útisku neohroženě, že přijde den, kdy počne to v pyšně té jejich budově dualistické nad zpupnými hlavami jejich strašlivě praskat a pukat, tak že celi zděšení hledati budou východu, ale nenaleznou ho ve zmatku a hrůze své. A hle, jak se naplňují slova naše.!. Jaké to zděšení, jaký poplach, jaký zmatený hluk bědný nářek rozléhá se dnes táborem někdej ších zpupných tyranův a mučitelů našich.
Němec Čecho Uhry Německo Rakousko
7 article
Slyšme to pamálné kvilení orgánů něme ekých ústavákův z pražského německého kasina »Praská to hrozně v trámoví monarchie !e zabědoval včera 1. srpna »Prager Tagblatt«. — »Ba ne, to není jen pouhý praskot, ale to již hotový rachot!... Podobá se, že hodina dila z roku 1867 (dualismu a prosincové ústavy) vypršela! — Maďarská opposice rozbijí nárazy beranskými ono vyrov nán mezi Uhry a Rakouskem tehda uzavřené a tal zvaná uherská vládní strana tomu boření bud trpně ne-li činně přihlíží. Však i zde v Ra- kousku brojí proti vyrovnání tomu odpůrei političtí i národohospodářští. Způsob, jakým vyřizují se pragmatické spo- lečné záležitosti, selkává se s odporem a rovněž i způsob, jakým se hospodářská pospolitost mezi Rakouskem a Uhrami provádí. Oba parlamenty jsou v nepříjemném neladu, uherský říšský sněm rovně jako rakouský rajehsrát již dávno. Nikde nemá vláda za sebou většiny, ani tam, ani zde . .. Nikde není již pevného bodu, vše se viklá a kolísá. Schází všeliká spolehlivá opora. Nevíme, kde se zachytit, abychom zastavili to zmitání anebo se proti němu ochránili! « — »Od roku 1867« — balamutí prolhaný orgán pražského kasina své čtenáře jako své špatně německé svědomí — »jsou Němci v Ra- kousku stále zatlačováni (!!), na místě útočnosti musili se obmezit na pouhou obranu (l)
Němec Uhry Rakousko Ra Prager Tagblatt
8 article
a místo aby dobývali, postrádají ještě dnes i jen pouhé ochrany své národní državy (!!). Slovaně pošinovali se vždy víc a více v popředí jeviště, ryli separatistickými snahami proti jednolnému semknutí sil, bažili po roztřištění celku a byli při tom vládámi podporováni (1!) Avšak«. — podřikává se »Prager Tagblatt« — »takév Uhrách se obmyšlené pomaďařen nepodařilo: pouze Němci byli tam odná rodněni, ale Slováci a Rumuní byli toliko ná- silně potlačováni a povstanou při nejbližších vol- bách, budou-li to volby »čisté«, silou netu- šenou.« — Přímo kaustické to podřeknutí se lháře v svědectví dějinné pravdy. Ano to byl pravý smysl onoho beusťovsko andrássyovského vy rovnání rakousko-uherského, v tom byl celý vtip dualismu i výklad, proč jej Němci přijali. V Uhrách se obmýslela maďarisace, v Cis- lajtanii germanisace. »Nechle nám panství nad Slovany v zemích koruny uherské a mějtež si panství nad Slovany v ostatních královstvích zemích« — tak zněl pakt Andrássův s Němcem Beustem. Aby si zajistili nadvládu svou nad námi — neváhali němečtí hamižníci schváliti dualism, neváhali obětovati jmění a prospěch všech národů neuherských. Jen k vůli své mrzké a nespravedlivé nadvládě nad námi Slo- vany podnikli a uzavřeli tu smlouvu leoninskou, jakkoliv dobře věděli, jaké z ní vzejdou časem neblahé následky pro monarchii. Na vzájem tehdejší vládnoucí státníci uheršt neváhali obětovat Němcům právo staroslavného království českého, neváhali uznat za ústavnos tu fikci prosincové ústavy, ušité na tělo ně- mecké centralistické většiny a olupující většinu probudilých národů této poloviny říše horrendn nespravedlivými volebními řády o naležité za- stoupení v tom ústředním parlamentě, přecpaném na úkor oloupených sněmů zemských neroz- umnou přěmírou kompotonční až do překrvení.
Prager Němec Slovák Beust Uhry Slovan
9 article
To je ta nemoe rakouská, která konečně propukla v krisi tak prudkou a vážnou, že ně- mecko-centralističtí doktoři trnou a pitomí, že jejich famulus »Pr. Tagblatt« bědně naříká »Státní mašina uvázla tu i tamle V Rakousku usilují Míladočeši, aby zastavením parlamentu vynutili na vládě koncessí národních, v Uhrách opět košutovci stejným prostředkem obstrukce hledí podobně vynutit koncesse ná rodní na koruně. Ani zde ani tam parlament nepracuje, státní rozpočty visí ve vzduchu, rovněž hospodářský poměr obou států mezi sebou i k cizině. Schází všeliký pevný podklad pro hospodářský vývoj. Nevíme, co stane se za deset dní s rakon- ským cukrem, nevíme, jak bude s ním nakládáno po 10. srpnu v Německu a v Anglii. To jsou neudržitelné poměry! Tak to dále potrvati nemůže. Vždyť již i ta nejspolehlivějšt dosud opora vlád rakouské byrokracie počíná vy- povídat službu, vždyť už i mínistři-úřadníe říkají: »Oho, k tomu se na dále nepropůjčímel« Krise monarchie vůčihledě se blíží, ba lze ji takřka již rukama hmatat v Rakousku jako v Uhrách, ve vládách, v parla- mentech, v hospodářských olázkách, v poměrech vnitřních i zahraničných, ba i v samé armádě, tomto dosud nezvratném bodu. A nikde spasné myšlenky, nikde velkého státníka, jenž by tu spoušť ovládl, nýbrž všude jen malicherné prostředečky na 24 hodin a mali duchové, již nikoho neuchvátí. Krise monarchie obrovskými
Rakousko Uhry Německo Anglie
10 article
kroky nadchází. Trhliny a rozpukliny stávají se vždy většími, praskot a rachot vždy zvučnějším bezradnost vždy patrnější, zmatek vždy hroz- nějším. « — Opětujeme: ejhle, jaké to veliké zadost učinění naší pravdě a naší věci spravedlivé Ano tam to musilo konečně logicky a nezbytně dojíti s tou moudrostí stáfní, která si umínil zajistit panství německé menšině nad 65pro- centní většinou slovanskou a proto nedbal zákonův a zadržovala národům slovanským rovné právo jejich jazyků v úřadecha správě veřejné, proto udržovala hrozné bez- práví volebních řádů zemských i říšských, proto naddržovala choutkám německých zuřivcův až jim vyhradila hotové »liberum velo« proti vše- likým našim požadavkům a potřebám. Takové hospodářství »staropolské« nemohlo věsti jinam než k tomu dnešnímu. »praskotu a rachotu v trámovi!«
11 article Zemské pojišťování.
Zemské pojišťování. Naše rolnictvo plným právem se úsilovně domáhá konečného zavedení veřejného zem- ského pojišťování. Tak dne 21. května t. r. v Holetíně (v okresu hlineckém) valné shromážděné rolnielvo po zevrubněm výkladu okresního starosty Karla Adámka o důle- žitosti a prospěšnosti veřejného pojisťovánía o zdárných jeho výsledeích v jíných zemích jednomyslně uznalo, že jest nezbytnou potřebou, aby byla zahájena horlivá akce ke zřizení zem- ského pojišťování v království českém, a požá- dalo hospodářský spolek pro okresy chrudimský. nasavršský a blinecký, jakož i okresní výbou hlinecký, aby se tohoto díla ujaly. Taková reso- luční usnesení jednomyslně učiněna také na valných skromážděních rolnictva okresu hline ckého ve Svratee dne 24. května a v Ka meničkách dne 5. července t.r. Okresní zastupitelstvo hlinecké ve svém zasedání dne 13. července t. r. se usneslo, aby byla podána zemskému výboru žádost za zavedení veřejného zemského pojišto- vání a aby také byla okresní zastupitelstva v království českém vyzvána k součinností př tomto podnikání. Po tomto usnesení poda okresní výbor hlinecký zemskému výboru žádos tohoto znění: Zemskému výboru král, českého v Praze Řádné pojišťování proti všem hospodářským škodám, vznikajíeím živelními nebo osobním pohromami, jest čelným úkolem prozíravé poli tiky hospodářské a sociální.
Adámek Holetín Ka Praha zemský výbor král
12 article
Dokonalým pajišťovásím má býti soukrom spekulaci zamozeno kořistění z neštěstí a maj býti odvráceny hospodářsky zhoubné následky pohrom živelních a j. netoliko od těch, jež jim byli přímo postiženi, ale také od celé společ nosti, jež jest neštěstím jednotlivců nepřímo sti žena. Pojišťováním proti škodám z požáru krupobiti, jakož i proti pádu dobytka jest chrá něn nejdůležitější národní majetek. Dle neúplné statistiky zemským výborem r. 1894 vydané byly oceněny v království če ském veškeré budovy na 1625 mill. zl. Poji stěno bylo budov v ceně 807 míll. zl. V některých a to zvláště chudých okresíel nebyla ani 1/3 budov pojišténa. V král. českém způsobeno v r. 1884 1710 požárů škod 4,500. 000 z » 1890 2318 » » 6.200 000zl „ » 1898 2842 » , 8,100 000l Při krupobitích nejde toliko o škody n plodinách způsobené, ale také o následky zni čené sklizně pro další vývoj celého hospodařen a proto bývá nepojištěný a nezahospodařený rolník pollučením začasté na mizinu přiveden V království českém bylo v létech 1885—1890 krupobitím způsobeno škod za 4,200.000 zl. Následkem krupobití bylo odepsáno v krá lovství českém pozemkové daně v létech 1891 až 1895 653.867 zl., průměrně ročně 130.773 zl., což se rovná ztrátě katastrálního výnosu 5,700 000 . V roce 1898 bylo krupobilím způsoben škod v král. českém za 11.2 mill. korun.
13 article
Domácí zviřecívo, jež jest začasté nejeen nější částí majetku rolníkova, je chorobami úrazem i pádem poměrně více ohrožováno, nežl nemovitosti. Zabezpečení rolníka proti škodám na do bytku dokonalým pojištěním, jest také čelnou zárukou intensivního vývoje chovu dobytka jeho zušlechťování. Domáci zvířectvo bylo v král. českém c něno v r. 1900 na 211.7 mill. zl. ztráty na kažlivými nemocemi dobytka způsobené činil v r. 1895 téměř 300.000 zl. Pojišťování proti těmto škodám a zhoubán nesmí býti výdělkářské. Nikdo nemá práva z ne štěstí spoluobčana těžiti, proto musí býti poji šťování institucí veřejnou, zaručující netolik bezpečné, ale také pokud lze plné a všeobecn pojištění. — Z uvedených sťručných dat jes zřejmo, jak veliké důležitosti jest pojišťování v král. českém vůbec a že jest svrchovaně n čase, aby konečně přistoupeno bylo také v tomt království k provedení veřejného pojišťování zem ského, o něž se již po celá desetiletí vyjednává Po zkušenostech při soukromém a veřejné pojišťování v cizině a také v naší říši nastřá daných nemůže býti nižádné pochybnosti, ž také v král. českém může a musí býti tento velký úkol řešen zřízením veřejného pojišťování zemského, jimž bude zaručeno netoliko bez pečné, ale také pokud lze levné pojištění a jímž se usnadní všeobocné rozšíření pojišťování.
14 article
Veřejné pojišťování v Badensku již v létech 50. a v Bavořích v létech 70. závedené, vůbec zdárně prospivající, dalo podnět k prvým po- kusům o zavedení veřejného zemského pojišťo vání v naší říši. Největších úspěchů docíleno bylo v Dol. Rakousích, kde bylo zavedeno zemské pojišto- vání proti škodám z požárů r. 1897, prot krupobiti a proti nemocem a pádu dobytka r. 1900 a kde bylo zemské pojišťování rozšiřeno v r. 1899 na pojišťování živomi a důchodov a na pojišťování proti úrazům. Ačkoliv tyto zemské pojišťovny musily se soukromými výdělkovými pojišťovnami krušně závoditi, přece valně přispěly ke zlevnění prémi a také ke zmírnění sociální bídy. Zemské pojišťování se stalo v Dolníeh Rakousích veledůležitým činitelem hospodářským a nabývá velkého významu stále rostoucím účaslenstvím malého lidu. Konkurrencí zemské pojišťovny proti škodán z ohně byly donuceny soukromé pojišťovny snižovati vysoké prémie a tím vzniklé úspor pojištěných v 4 letech od založení zemské po jišťovny proti škodám z ohně se vypočítávaj na 8 mill. korun. Výsledky zemského pojišťování proti po žárům, jakož i výslodky pojišťování skotu a V drobném prodejit ranní člo o a0b5 . . . a l h odlpoledni Ve úlialkich na venkova ranní čílo. . . . . sdpolední . . . . . . . . 3h Iuserá ty plati se hstově 1re Přeěplteení a feeertr plimi Znist- rnou v Marianske ulici č. l. Tam nachárejí se těž ro čabee tiskáras a expočice Národnichi Lista- Dukopisy ze nsvracrji.
List Dukopisa Bavory Dolo Rakousy Dolníeh Rakousy Znist Marianske ulice re Přeěplteení
15 article
koni byly opětně na sněmu dolnorakouském uznány přímo za skvělé. Po vzoru dolnorakou- ském byla zřízena zemská pojišťovna dobytka na Moravě r. 1899 a v Korutanech r. 1900. Při zemské pojišťovně dobytka v Dolních Rakousích bylo pojištěno v r. 1900—01 53 677 členů na 173.995 kusů dobytka ví ceně 49,155.260 korun. Při zemské pojišťovně dobylka na Moravě bylo do konce r. 1902 pojištěno 22.610 kusů skotu a 2160 koní v ceně 6,446. 860 korun. Na Moravě byla zřízena po usnesení sněmu ze dne 27. dubna 1900 tské zemská pojišťovna živolní. Nejzřejmějším důkazem zdárného vývoje hospodářské prospěšnosti veřejného, vzájemného zemského pojišťování, založeného za součinnosti samosprávných orgánů zemských a bezprostřed- ních interessentů (místních svazů), jsou rozvahy zemských pojišťoven v Dolních Rakousích a na Moravě. Koncem r. 1901 bylo při všech zemských pojišťovnách v Dol. Rakousích pojištěno 161.247 členů proti živalním škodám (nepo- čítaje pojištění úrazově a pojištění povinného ručení) okrouhle na 867,667.000 korun, na jistiny 36,070.000 korun, na ročn důchody 187.355 korun. V r. 1891 tyto zemské pojišťovny přijaly zhruba 3,682 800 korun na roční důchody vyplatity náhrad 1,385.937 korun. Při zemské pojišťovně životn a důchodové byli koncem r. 1901 pojištěni 22.902 členové na jistiny 36,070.379 korun. Kromě toho byla koncem r. 1901 1471 pojistka proti úrazům. Na Moravě bylo při zemské pojišťovně dobytka koncem r. 1902 pojištěno 24 775 kusů hovézího dobytka a koní v ceně 6.5 mi lI korun. Při zemské pojišťovně životní a důchodové na Moravě bylo pojištěno v prvém roce jejího trvání 6 mill. korun jistin, 750.000 korun důchodů.
Morava Korutany Dolní Rakousy Dolo Rakousy
16 article
Takových úspěchů dosáhlo zemské pojišto- vání v Dol. Rakousích a na Moravé jíž v prv- ních létech, kdy musily tyto zemské pojišťovny čeliti nejzuřivější konkurrenci kapitálově silněj- ších starých a pevně zakořeněných soukromých pojišťoven, kteréž postřehujíce nebezpečí, jež jim závoděním těchto zemských ústavů hrozí, používaly všech prostředků k jich udolání. Po těchlo zkušenostech nemůže býti ni- žádné pochybnosti o prospěšnosti a zdárnosti zavedení veřejného zemského pojišťování takév království českém. Nebude snad tvrzeno, že by v tomto království bylo nemožným, co za po- měrů nepříznivějších v Dol. Rakousích a na Moravě bylo již zdárně provedeno? Za těchto poměrů nejde o podnikání od- vážného, nákladného pokusu, ale o řešení veli- kého úkolu ochranné politiky hospodářské po přikladu jiných zemí a proto v plné důvěře žá- dáme zemský výbor království českého, aby maje zřetel ke zkušenostem netoliko v Německu, ale zvláště také v Dol. Rakousích a na Moravě při zavádění veřejného zemského pojišťování nastřá- daným, se ujal iniciativy k zavedení veřejného, zemského pojišťování především proti škodámz požáru, krupobití a pádu dobytka v království českém.
Dolo Rakousy Morava Německo
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O branách vyšehradských. Od Popelky Bilianové. Hlava zatočí se vnímavému pozorovateli jenž vystoupí na ochoz hradeb vyšehradských a odtud se dívá po odumřelém hradišti. Těžko věru mysli na něčem se zachytiti, když starý náš Vyšehrad srovnán jest se zemí a z rubu na rub obrácen ve vzhledu svém. Mysl bezděky obrací se ke branám, prasturým to tepnám ži- vota vyšehradského. Leč i tu nesnadno vpraviti se v původní osnovu slavného místa! Vyšehrad tolikrát měnil svoji podobu Nejstarší z bran vyšehradských jest zříce nina. Bývala to brána Karlova na nynějším předhradí pevnostním, směrem k Pankráci. Když Karel IV. v roce 1350—51 vystavěl zdi kolem Nového města, obezdil též Vyšehrad a vystavěl bránu, již co do vzhledu podobna byla jiná u sv. Jana na Bojišti, tak řečená Svinská (dle trhů) v nynější ulici Ječné. Z brány Karlovy zachovala se až do našich dob pouze spodní čásť na straně severovýchodní. Misto bylo asi od pradávna vlastním prahem Vyšehradu, če- muž svědčí mnohá okolnost. Horská šije Vyšehradu jest v místech těchto nejužší a tedy nejzpůsobilejší ke zdělání příkopů, jakož staří Slované tomu rozuměli.
Bilianová Karel Iva Jan Slovan Vyšehrad Karlov Pankrác Karlov
18 article
Staré popisy praví o bráně Karlové, že byla to stavba sličná a mohutná, Opatřena byla devíti věžičkami a dřevěným ochozem pro stráž, hlídku konající. Ve věži brány bydlíval hlásný. Příkop před branou byl velice široký a vedly přes něj ke bráně dva mosty: dřevěný a zdvihaci. ve hradebním přikopě zřízeno bylo umělé bludišté pro kratochvili důstojníků. Z někdejší Karlovy brány zbyla jen spodní čásť na straně severovýchodní. Přesilné zdivo svědčí o bývalé mohulnosti její a veliké otvory po stropních trámech ukazují na neobyčejnou sílu trámoví. I šířku bývalého příkopu lze dnes ještě odhadnouti: od zříceniny brány, na níž z venčí dosud lze znamenati dvojité spáry kamenné, patky oblouků i patníky dole na rozích, po ny- nější silnici přijdeme mimo kontumační stanici na kamenný most, pod nímž rozkládá se malá čásť bývalého příkopu. Za dřívějších dob příkop táhl se až ke bráně. Nyní jest zasypán silnicí. Staří usedlíci vyšehradští často mluvío vojenských pecech a každý jinam je klade jeden do poustky za kapli Panny Marieve hradbách, druhý do samé brány Karlovy. Možná, že tyto peci na rychlo stavěny byly ze staviva rozbořené brány Karlovy, tam snad, kde nyní zejí polozbourané oblouky do hradních valů to v dobách, kdy Vyšehrad rozšířen byl směrem k Pankráci, tedy v sedmnáctém nebo osmná- etém stoleti. Hradební zeď, na severní stranu brány Karlovy se vížicí, nasvědčuje původu staršímu. Nese patrné známky rozdilné slavby.
Karel Příkop Karlův Vyšehrad Pankrác Karlov Marieve hradba
19 article
Má střílny ve výši, co by tak voják kleče střilel — malé čtyřhranné kanálky. A střilny vedou do ohromného náspu hlíny vedle brány A podezdívka hradeb vystavena tedy pro to, aby zeď odolala velikému tlaku hlíny. Tu bez déky vnucuje se domněnka, že tyto hradby ještě dřive byly postaveny než za doby Karlovy a že Karel IV. tyto trvající hradby pouze do- plnil a opravil, neboť aspoň s této východni strany své vždycky býval Vyšehrad dobře opevněn. Ve zdi hradní u brány, pokud omítka jest opadalá, viděti tu a tam kámen tesaný. z čehož zřejmo, že stavivo tu bráno z jiných rozbořených budov. V jednom výmolu zvetšelé zdi nalezen i kamenný mlat, přiseknutý kužel kterýž nějak se slavivem do zdi se dostal. Zbytek prastarého Vyšehradu. I ostatní dnešní brány vyšehradské nale zají se asi v místech, kde od pradávna brány či branky bývaly. Ve hradním příkopě před branou Karlovou jsou dvě výpadně branky; jedna vede rovnou k Podolí, druhá lomenou chodbou do hradeb- ního příkopu k Nuslím. Ve výpadní branee k Podoli má od dávných let své obydlí jeden ze starousedliků vyšehradských. Branka k Nu slim zdí jest přepažena a v přední části jeji jest chlév. Obě branky z venčí hradeb jsou zazděny, ale kamenné ostění jejich dobře jest patrno. V kamenných obloucích mostu, jenž pře klenuje hradní příkop, má dílnu zdejší bednář Několik kroků z mostu k jihu stojí brán Táborská, poslední v opevněném Vyšehradu. Jest silná a zakrslá s ohromnými náspy po bo- cích a vysokými zdmi s obou stran. Vystavěna jest na místě dvorce a několik
Karel Iva Podolí Nusle Vyšehrad Karlová
20 article
domků, jež zde stávaly v r. 1655. Byla opa třena také širokým příkopem a mostem dřevě- ným. Ale příkop dávno již zasypán a postavena tu silnice. Neobyčejně úzká brána Táborská nestačila by dávno potřebě, kdyby proudy lidstva z okol nebyly odváděny přes Slupy ku Praze. Až po- stavena bude silnice tunelem skály vyšehradské ještě méně lidí tudy projde: Vyšehrad je mrtvý bod v rozpínavosti města — na svoje štěstí! Táborská brána jest tak úzká, že chode vedle povozu hezky se musí ke zdi přitlačiti nechce li býti koly stržen, nebo koňmi podupán Táborská brána jediná ze všech ostatních praž ských byla až do doby nejnovější každou no zavírána. Kromě vlastních dubových vrátní měla ještě železná vrata mřížová, jakáž dosud spa třují se u brány Francouzské na Vyšehradě Vrata odstraněna teprv nedávno, když za biléh dne zabil se kůň nárazem o ně. Na západ od brány Karlovy vypinají s vysoké hradby nejposlednějšího opevnění, jímž úplně změněna bývalá tvářnost Vyšehradu. V hradbách na silnici proti zřicenině brány Karlovy stojí vzdušná brána Leopoldova, vše obecně Francouzskou zvaná. I před ní jest široký příkop. Vystavěna jest za Leopolda 1. ke kone sedmnáctého věku i s hradbami nynější pevnosti, po způsobu pevností francouzských. Odtud as jméno lidové: francouzská a mylný názor,že vystavěli ji Francouzi, když v r. 1742 Vyšehradu dobyli. O bráně zmiňují se letopisy již vr. 1710 před dobytím Vyšehradu. Francouzové jen zvýšili kolem hradby. Brána byla asi po stu letech svého trvání zazděna. Hned vedle prolo- men ve hradbách průchod, kudy se po dřevěném mostě jezdilo až do r. 1841, kdy brána opě prolomena a vystavěna tudy táborská silnice.
Karlův Leopold Francouz Praha Vyšehrad Leopoldov
21 article
Průlomem hradeb jezdívalo se horem za kapličku sv. Martina k zazděné nyní bráně na severní straně hradeb. Ve hlubokém hradním přikopě před branou Francouzskou viděti je ve staré zdi Karlově směrem k Nuslím výpadní branku dřivím z bedněnou. Rovněž taková branka byla prý (dle popisu Heroldova) na straně k Podoli obrácené v témž hradebním přikopě. Po té však dnes není an stopy. Ale na rytině Sadelerově z r. 1606 zna menati jest v místech těchto vehod jakýs nebo sestup blíže hradební věže. V místech téchlo tvoří hora vyšehradská přirozenou roklinu, na jejímž dně jest stará sludeň. I jest tudiž do mysl na snadě, že mohla i zde být branka, která vedla do vinohradů vyšehradských na straně Podoli. Zabedněná branka směrem k Nu slím jest na dně hlubokého přikopu na ruky dosah od hradeb, vystavěných v 17. slolel Branka jest v nevalně silné aniž vysoké zd kamenné (nové hradby jsou z cihel) a vyše- hradská stráň jest v místech těchto nejpovlov nější. Místo jest i letopisci označeno za nej slabší v opevnění Vyšehradu. Vnitř hradiště jest okoli výpadní branky v zdi Karlově k nevíře proměněno posledním opev něním (ze stol. 17.). Milníkem zde jest kapličk sv. Martina, kteráž stojí na hřebeně hory vyše hradské, od niž se v dosti ostrém sklonu sva žovaly stráně vyšehradské, jak viděti na zbyteleh Karlovy zdi. Sklon stráně tvořil vnitř hradist u paty hradeb druh jakéhosi příkopu, jak dosu viděli i podle výše střilen i podle zbytku zmolu za domkem potravní daně. U výpadní branky byl by sklon skorem neuvěřitelný, kdyby ne- svědčilo proň zevní okolí branky. Na rytině Sadelerově, aniž na starším obraze Vyšehradu neviděti branku; snad zastě- ňuje ji kostel sv. Jana Stětí, kterýž stával u hradeb blízko branky, tam, kde dnes se týč ohromné hradní náspy za kapli sv. Martina n baště sv. Rocha.
Martino Heroldův Sadelerův Jan stětí Roch Nusle Vyšehrad Karlov zdít
22 article
Nejblíže od Francouzské jest zazděná brána na severní straně hradeb v koutě nad silnicí kteráž z dolního města Vyšehradu vede do pevnosti. V těch místech stála brána již ve stole 15. a nazývána jest — dle Tomka — Jerusa- lemskou. Hradby od brány směrem k řece zbořeny byly za bouří husitských v r. 1420. ale brána zůstala. Cesta k ní vedla jakýmsi úvozem nebo roklí od náměstí vyšehradského (mezi kapli sv. Martina a kostelem sv. Jana Stětí). Na rytině Sadelerově znamenati jest dům z náměstí vyšehradského s podjezdem k místu brány. Viděti i rokli i domy v tom směru, al brány neviděti aniž hradeb jakých. Možná, že ztracena je na rytině za stromy zde zobraze- nými. Ale na starším obraze Vyšehradu viděti jest ve zbytku hradeb i menší otvor bránu na- značující i zřejmou cestu k ni. Touto nyní zazděnou branou jezdívalos až do r. 1841, kdy vystavěna vedlejší nová brána Cihelná, v ústech lidu na Vojenskou po- křtěná, nejmladší z bran vyšehradských. Vojen- skou nazvána, že v ní mají svou strážníci vojáci, hlídku na Vyšehradě konající. Pevnostní kasematy táhnou se od probošstv ke bráně Vojenské a odtud obvodem ke bráně Francouzské a dále baštou sv. Anežky až k baště sv. Ludmily na skále nad Podolím. Vejdeme-li z Vojenské brány do kasemat směrem k Pře- myslovce, po nějaké chvíli stoupáme do kopečku, až možno rukou dosáhnouti vysokého stropu kasemat: to jdeme přes zazděnou bránu v koute hradeb, jejímž prostorem položeno jest — po- trubí kanálu. V kasematách jsou nad Přemy- slovkou zazděné střílny a potom ještě dva sály, jeden nad druhým, s velikým oknem nad ská- lou k Nuslím.
Tomek Jerus Martino Jan stětí Anežka svatý . Ludmila dolní město Vyšehrad Vyšehrad Nusle nad Podolí Přema
23 article
Směrem k Vltavě na skalním výběžku jest malá branka s kamennými schody dolů do rad- nice vyšehradské. Tudy vedla od nejstarších dob vozová cesta ke hradišti vyšehradskému svažovala se po výběžku hory za radnicí pod kostel sv. Alžběty, kterýž stával v místech, kde nyní jest dům »u Lumíra« proti radnici na ná- městí. Pod kostelem byl můstek přes Botič blíže Vý- toně a cesta odtud vedla ku Praze kolem staré solnice. Cesta byla za starodávna důležitá z mnoha příčin. Dole na Výtoni soustřeďoval se obchod po vodě, i clo se tu vybíralo na pro- spěch Vyšehradu, tudy vedla nejbližší cesta ku Praze a ke knížecímu sídlu na Vyšehi radě, jenž býval za starých dob střediskem zdejšího života. A když stroskotána sláva Vyšehradua hrad na pouhou tvrz zařízen, pozbyla i cesta svého významu a zaměněna za pohodinější ke bráně Jerusalemské. Na rytině Sadelerově zobrazena cesta sko rem do podrobnosti a hradeb při ní neviděti — jen zdi zahrad poblíže Na západ před samotným kostelem jest ještě branka k Vltavě směřující. Od pradávna chodilo se tudy po schodech dolů k vodě.A ještě jedna branka bývala: vedle knížecího pa- láce směrem k Podolí. Po té dávno již není ani slechu, jakož i po skalní otezce, kteráž k ní vedla mimo vinici vyšehradskou. Všeck stopa její zmizela v tělese nynějších hradeb. Otevrou-li se ještě kdy ty staré tepny Vy- šehradu, aby jimi zaproudil nový život?
svatý . Alžběta Vltava Lumír Botič Praha Výtoň Podolí