ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 394602b0-70c5-11dc-968a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 145, work 6, place 105, org 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
2. srpna 1909.
4 masthead
Číslo 209.
5 article
Politické zprávy domáci. Úplatková afféra uherská. Zasedání sněmu je na 10 dní přerušeno. Mezitím komisse vyšetřuje úplatkovou afférus největší horlivostí. Dnes pracovala od 11—3 hod. nepřetržitě a bude pracovati ještě od 5 ho- din odpol. do 10 hod. večer. 1 zejtra v neděl bude míti sehůzi. Dnes byli před ni obesláni: Emerich Rit- ter, ředitel panství hr. Ladislava Szaparya, na jehož jméno zněly spořitelní knížky, posl. Pa- povi dané úplatkem, dále posl. Olay a Faya mnozí úřadníci spořitelny, kde hr. Szapary ukládá si peníze. Komisse dala si od tohoto ústavu podati výtahy z knih. Po 11. hod. objevil se na chodbě sněmovny bratr Ladislava Szaparya Pavel, jenž prohlásil, že bratr jeho již před komissi nepřijde, protože pověděl vše, co na něm bylo, a že již o dje do lázní. Učinilo to nedobrý dojem, protože komisse není téhož mínění. Politická dráha hr. Ladislava Szaparya může tím býti považována za dokončenou. Komissi předsedal posl. Rohonyi, jenž ozná- mil, že vyzvání ke všemu uherskému obyvatel- stvu, aby se každý hlásil, kdo by něco věděl o podplácení poslanců, bylo po všech koutech země rozšířeno pomoci plakátů.
Szaparya Szaparya Pavel Rohonyi Emerich Rit
6 article
Dienesovi pověděl předseda komisse,že ministr spravedlnosti dr. Plosz ještě včera po- žádal berlínskou policii o zatčení Dienesa, avšak dosud neobdržel odpovědi. Dodal, že boze všeho je velmi podezřelé, že Diene- sovi bylo možno prchnouti. K tomu podotkl Polonyi, že má dojem, jakoby i Vídni na tom záleželo, aby se Dienes šťastně dostal za hranice. Nepodaří-li se Dienesa dopadnouti, bude v něm tolo podezření utvrzeno a bude mu to důkaz, že vláda stála za Dienesema a proto jej odstranila, aby nebylo ještě více poslanců kompromitováno. Na to byli vyslechnuti posl. O l ay a Fay. Prvý řekl, že má čtyři svěd ky. kteří dosvědčí vinu minister ského předsedy. Žádá, aby se hr. Khuen Hedervarský poděkoval. Neučiní-li tak, provede proti němu důkaz pravdy. Posl. Fay vypověděl, že mu Pap s nej větším rozhorlením vyprávěl o pokusu úplatko- vém. Svědek měl dojem, že ty pení ze dává vláda, a proto bylo usneseno druhého dne tuto věc vzněsti před sněmovnu. Posl. Polonyi: Včera bylo vyslovene podezření, že Pap přišel k Olayovi také s úmy slem, získati jej pro vzeli úplatku. Načež od povídá Fay, že také Olay byl nesmírně roz- hořčen a vyslovil se, že ta věc bez milosrden ství musí být odhalena před celým národem. O tom, že by šlo o soustavné podplácení po slanců, Pap neřekl ničeho. Olay dává čestné slovo, že Pap k němu přišel s pevným úmyslem věc veřejně vyzraditi.
Plosz Dienes Khuen Posl Vídeň Pap
7 article
Nepostačuje-li čestné slovo, nabízí přísahu. Mám důkazy, praví, že předseda minister- stva byl v přímém spojení s hr. Szaparyem a že byli podplacen ještě mnozí jiní poslanei. Ne- vzdá-li se předseda ministerstv své hodnosti hned, s důkazy těmi proti němu vystoupím. Nalehání komisse, aby tyto důkazy povědě hned, Olay nepovolil. Dnešní číslo sociálně-demokratického listu peštského prozrazuje, že hr. Ladisla v Sz- pary pokoušel se také socialisti- cké poslance penězi získati pro vládu Khuenovu. Měl s vůdci socialistů Bokanyi, Goldberg a Grossmann schůzi, kdese jich tázal, zač by upustili od svého nepřátel- ství k hr. Khuenovi. Sociální vůdcové nabídku jeho zhurta odmítli. Szapary se na to dolazo- val, jaké politické požadavky mají. Odpo- věděli, že všeobecné volební právo, úplnou svo- bodu spolčovacl a shromažďovací. Szapary na to, že tyto požadavky v nejbližší budoucnosti nemohou býti splněny, že však by je bylo možno sestaviti v pamětný spis a podati jej předsedovi ministerstva, že by rád byl jejich prostředníkem. Socialisté opět odmítli. Nieméně několik dní na to vyšel v poloúřadním listu »Magyar Nemzete článek, kde psáno, že předseda ministerstva má obzvláštně zálibu v sociálných problémech. Od- poledne se v Pešti vyskytla pověst, že Die- nes byl v Hamburku zatčen.
Bokanyi Goldberg Grossmann Nemzout Pešť Hamburk
8 title
Politické zprávy zahraničné.
9 article
V Praze, 1. srpna.
Praha
10 article
Židé v Rusku a v Americe. Od ruského Čecha.
Čecho Rusko Amerika
11 article
Orgán české strany lidovy snaží se při každé vhodné — nevhodné příležilosti zlehčovat a zostuzovat Rusko, stavět je na pranýř jako zemi barbarství, zpátečnictví surového absolutisti- ckého tyranství, zkrátka jako pramen všeho zla. Každou i sebe nepatrnější událost hledí „zval- chovat“, rozdmychat, aby opět a opět mohl dělat své posměšné poznámky: — „aby to působilo jako zdravý protilék proti naivně obdivnému smýšlení o Rusku, které vypěstovaly naše fanta- stické denní listy!“ Orgánu tomu nevadí úplná jeho neznalost sociálných, politiekých i kultur- ných poměrů Ruska, ani jeho celého stroje, vy- vinuvšího se za staletí; nevadí mu to proto, že je si toho jist, že i jeho čtenářům je Rusko zemi úplně neznámou a že nemusí se tedy obávati poučení o opaku od některého ze svých čtenářů. Bouchá směle do toho, věda, že tím vyšine se v úctyplném obdivu svých pravdy neznalých čtenářů, a pyšní se tak lacino dobytým vítězstvím — nad naivnou nevědomostí svých věrných. Hlavními zdroji jsou mu listy vídeňské, berlin- ské, londýnské a z ruských zná jen orgány nihilismu, revoluce a Židovstva. Někdy arcit orgán zmíněný sám trne nad monstrosností lži- vých zpráv, a tu sobě pomáhá výmluvou: „angli- lické listy jsou lépe informovány.“ — V nej- novější době vyskytl se mu nový pomocník v au- toru „Půl roku v carské říši!“ Človiček ten do- sahuje v sebevědomé, smělé neskromnosti svého patrona, on dovedl během půl roku prozkoumati celý stroj ruského žití — byti!! Naivně dětinná národ má o jedno světlo víc! Veliké štěstí pro nás, že nemůže onen spisek čísti ani Angličan, ani Francouz, ani Němec. poznavší Rusko, jinak by teploměr úcty před námi u nich padl nizoučko, nízkol
Človiček Angličan Francouz Němec Rusko
12 article
Čím více nenávidí pravoslavné Rusko, tím úže přilnul zminěný orgán celým srdeem svým k „evangelickým“ veleříším, Germanii a k Ame- rice. Při zmínkách o těchto státech mění se jako kouzlem ton jedovatý, utrhačný ton, jímž psává o Rusku, v nejlibeznější andělskou hudbu, ovečka čtenář dovídá se, kde trůní mohutnost. svoboda, neohraničená křesťanská láska! Roose- velt, Vilém II., to jsou jeho vzory, jeho ideály! Poslední sice svými výskoky lidumilnými vůči Polákům, lidu občanskému vůbce a sociálným demokratům zvlášť, někdy rmouti zmíněný or- gán — a on, aby čtenář neměl za zlé, kárá ho — ale málo malinko a co nejšetrněji. Za to těžký kalibr metá na cara „samovládee“. Roosevelt, ten neohrožený krotite divokých zvířat! Ten mini, jak „Čas“ pyšně hlásal, dát Rusku vědčt, že jemu (v záležitosii Israelitů) nedůvěřuje a že je hotov, státi za ná- sledky svého obvinění!!, a skutečně tyto dni došla do Petrohradu officiální nota v té záleži- tosti s peticí „amerických obyvatelů“ — — ruská vláda dala panu Rooseveltu telegraficky odpovědět, že nejen podobné petice nepřijímá, ale že i sám fakt podání řečené pe- tice samým presidentem se ignoruje („něprinimajetsa pravitěljstvom k svěděniju“) famozná petice vandrovala v archiv. Zajisté vhodná a jedině možná odpověď na tak bez- taktnou opovážlivost.
Vilém II Polák Roosevelt Rusko Petrohrad
13 article
Věc s těmi „americkými obyvateli“ má se takto: Před lety bylo mnoho Židů z Ruska, jak známo, vypověděno; nahromadiloť se jich ob- zvláště ve hlavních městech mnoho; byla jim však na uspořádání svých záležitostí dána lhůta několik let. Tito Židé, nabaživše se sladké svo- body americké do syta, zatoužili po Rusi, a — Amerika s největší ochotou pomáhala jim zapa- kovati zavazadla, opatřila je křestnými listy, jen aby se jich zbavila, a tak ti „křesťané“ (ale „američti“) vraceli se do Ruska. Značnému po- čtu jich se to podařilo, ale později při revisi pasů na ruské hranici bylo ruským úřadníkům ná padno, odkud se vzali ti četní Američané, mlu- vící plynně rusky, i oznámili o tom do Petro- hradu. Další přecházení bylo pak zamezeno. Co je v tom nehumanného?
Žid Američan Rusko Amerika petrahrad
14 article
Nedávno potkal jsem se s jedním takovým „Navrátilem“. „Jak sem přicházíte?“ tážu se ho. „I, my se skoro všichní zase vrátili,“ od- pověděl. Lépe v Rusku o hladu a chladu, nežl v Americe o posvícení.“ „A svoboda?“ tážu se. níkoli bez ironic. „Svoboda je tam větší,“ praví Žid.“ — „A v čem zejmena?“ tážu se. „Ne- žádají tam pasportů,“ odpovídá. — „Nu a eo víc?“ — „No tak sebě,“ ale přece je v Rusku mnohem lepší a snazší živobyti. V celé Americe severní není Židů výše 160.000 i s Kanadou a Američané uměji je od sebe držeti v jisté vzdálenosti; dělají to ovšem diplomaticky, jakmile se větší jich počet z lodi na břeh vysadí, ihned, „ve jménu lidskosti“ se protestuje proti vystěhování chudých (aha, v tom to vězí, by se nestali obtížnými!) a chytrákům vždy to projde! Při všem tom ostává Amerika vzorem veškeré svobody, — u lidí, neprohled- nuvších to šíbalství, u honorovaných pochleb- níků. Zřejmě, odkrytě se proti Židům Amerika ovšem nestaví neb každý kandidát presidentstv má židovských hlasů zapotřebi.
Navrátil Svoboda Žid Američan Rusko Amerika Kanada
15 article
Proč ti Židé opouštějí egyptské hrnce ameri- cké svobody a dobrovolně vrhaji se v jicen „policejního, knutovského jha samoděržavně ab solutistického ruského režimu?“ A proč se vra- cejí do Ruska vzdor desítkám millionů Hirchovn kolonisačného fondu? Svědčí to o utlačování jimž jsou Židé na Rusi dáni na pospas? Faleš- nou nevoli vzbudila v „Času“ „ruská tyranie“ poněvadž sv. Synod nařídil, aby po možnost zbraňovalo se Židům přestupovati na pravoslavi dělá se prý to proto, aby „kulturnější živel“11 (židovský) nenasil mezi mužiky simě nespoko- jenosti; tak „Čas“ lichotí svým čtenářům Israe- litům. Panel učiňte si jednou exkursi do okoli Berdyčeva, Fastova, Minska, Borisova i po Bře- zině řece, památné z tažení Napoleona I. a k Orši, a ohlédněte sobě ten „kulturnější živel' a vám bude studem hořko za poklonu, udělanou čtenářům Israelitům, kteří jsou skutečně jiní Ba Židé čeští sami by vám měli říci: Neprašte, pane! Kdy se Rusko „Času“ zachová? Kdyby Židy nutilo k pravoslaví, spílal by; když ale chce, aby zůstali věrní víře otců svých, spilá Před lety bylo jinak. Rusko rádo vidělo. dávali-li se Židé pokřtit a podporovalo je v tom.
Žid Berdyčev Fastův Rusko Rus Minsk Bra Orša cký svoboda kulturní živel “ 11 Israe
16 article
Intelligence z nich stávala se luteránskou neb reformovanou, chudší Židé stávali se pravoslav- nými. Avšak za nedlouho vidělo se, že křtem se na Židech nie nezměnilo (viz arcibiskupa Kohna!), že přeběhlíci, jak intelligentní, tak ti prosti — křesťanským věrám jen se smějí, chud pak Židé že dělají z odpadlictví jenom kšeft, vy- hledávajíce si mezi ruskými boháči křestné kmotry, kteři nezřidka svým „křestným dětemí i tisíce rublů do vinku dávali. Nyní ten zápal Rusů zanikl a málo který už sedne na vějíčku Židu, který k němu přijde se žádostí, aby mu šel za kmotra, že se dá pokřtit. Rus vůbec ne- věři na opravdovou upřímnost přeběhlíků, ří- kaje: „Jevrej (Žid) kreščoný (křtěný) rovno što (co) vor (zloděj) proščoný (jemuž prominuli). Na
Žid Kohn Rus Company
17 article
Židech protiví se nám jejich často bezohledná drzost, i stalo se, že k Alexandru III. dobralse jeden takový, žádaje, by mu car byl křestným otcem. „Počemu vy odkazujetes od svojej věry. otázal se car; „z přesvědčení?“ Tu se Žid za- pýřil a car mu řekl: „Stupajtě s bogem, jestl váš starý bůh vás neuspokojil, náš také sotva vám vystačí.“ Že i u intelligentů židovských přeběhlictv z víry na víru začasté je ceny problematické a že židovští novokřtěnci přechod vážně neberou, toho bych mohl podati mnohé doklady. Intelli- gent takový měl na př. i křestný list, i dřívější rodný list od rabína. Při přijezdě na dáču (na venkov) podala jeho žena úřadníku ten list od rabína, zpozorovav to muž, volá: „Renci, gib den anderen Wisch her, hier müssen wir ja Chri- sten sein.“ („Renci, dej sem ten druhý hadr. tady musíme býti křesťany.“) K nám pak sedicím u stolu, řekl: „Kdyby do našeho reformovaného zboru jednou přišel rabín místo pastora, ani by chom toho neznamenali.“ A druhý „novokřtě- nec“ dodal cynicky: „S'ist noch gut; dass Luthe eben Luther hiess, darum sind wir „lutherisch“ wenn er Venus geheissen hůtte, wären wir „ve- neriseh“. Nesčíslněkrát „Čas“ tupil ruskou vládu z nelečnosti a nevšímavosti ku potřebám studu- jíci mládeže a ličil případy, kde studeníky z hladu zns.
Žid Alexandr III Luther Venus
18 article
nuceny byly a jsou vykonávat ponižujíci je služby. Předně musím k tomu říci, že jen zlo- myslník, neb předpojatý neznalec podobnou ne- pravdu tvrdit může, a já bych od srdce si přál, aby českému studentstvu jak se strany rakouské vlády tak i od obecenstva našeho dostávalo se tolik podpory všeliké, jako se dostává studentům na Rusi. Jsem jist, že v redakci „Času“ nepo- chybují o pravdivosti měho tvrzení, avšak pravdu tvrditi o Rusku zapovídá jim úloha hano- bitelů Ruska, již v redakci „Času“ na se vzali.
Rus Rusko
19 article
Ještě o „Času“ o kyšiněvských bouřích Co tu bylo podezírání ruské vlády a gubernátora V jak plamenných statích bylo vyličováno utr- pení, jak chvělo se soucitné křesťanské srdce „Času“1 Brzy na to přinesl telegraf, přinesl žurnalistika zprávy o massovém ubíjení černochů amerických. Tam, v Americe, v té na slovo vzaté domovině veškeré pravé občanské svobody — kde mladý poměrně národ, zhostivši se před- sudků starého světa, vykonal ohromnou práe kulturnou, utvořil nejmohutnější průmysl — nej- rozsáhlejší obchod v kraji, právem honosícím se nejdokonalejšími vynálezy tochnickými, kde pyšně vyčnivají gigantské pomníky kultury, tam u podnoží těch chrámů lidské práce a dovednosti odehrávají se výjevy, zatemňující svojí příšer- ností Neronovo ubíjení křesťanů, řádění středo- věké inkvisice, vraždění novověké Arménů Židů!! Na plápolajících hranicích v bolestných křečích svíjejí se lidská těla, smrtelné sténáni nešťastníků ohlušuje huronský chechot a řev zdivočilé tlupy, obskakující hranici! Vraždi starce, ženy, děti, pravidelné hony se zbraní a psy pořádají na člověka, na syna nejsvobodněj- šiho národa, z veliké části rovněž tak vyznavatele víry Kristovy, jak jeho vražedník — a proč? — proto, že je pleti černé! „Mezi námi,“ říká Gro- ver Cleveland, „žije na 9 millionů černochů kteří při veliké nekulturnosti mají hlubokou ná klonnost k nešlechetnosti, nečistotě a lenivosti.
Neronův Armén Žid Kristův Amerika Cleveland Company
20 article
Neříká ale, že toho příčina je stálé otroctví, ve kterém černoši od svých humanných, bílých bra (ři utlačováni byli. Amorika přeživá historický moment veliké hanby, vstupuje na joviště 20 století s pochodní vraždy! Není možná mysli že by ona neodolala instinktu nenávisti, že by keřistný egoism zvítězil nad spravedlnosti, hu manností a nad křesťanskou láskou k blížnímu Po dnešní den však musíme doznat, že všem těmi vynálezy, tím nahromaděním bohatství Ame ričané nestali se lidumily, busness plní tobolky srdce nechá prázdněl V Rusku nějaké intolerance nikdo nepocítil dělnické otázky tu není, vyjímaje místa vzdálená kde administrace neruská zneužívá mocí své doba pracovní je povně znormována, a nevím jak se mohlo stát, že prof. Masaryk tvrdí opak toho. Němečtí ředitelé závodů sobě stěžuj „unser Herr ist jetzt der Arbeiter“; ovšem, kd sobě nepřeje vidět na Rusi pořádek, ten stará se ho nevidět! Horovat na Rusi pro západní parlamenta- rism může jen člověk, neznající stroje ruského sociálného žití. Aneb opět člověk nepřející, by Rusko bylo celé, mohutné! Žádejme na Haná- kovi — ať odloží svůj kroj — a nosí fraka cylindr! Neni nám Čechům na prospěch, když české listy, a k tomu novou stranu representující, o Ru- sku tak nesprávně píší a tak nerozvážně a ne- spravedlivě Rusko posuzují! „Kdo měři Rusko měřítkem západní Evropy“ — (velice se mýli“ — řekl již Puškin!
profesor Masaryk Rus Čecho Puškin Rusko Haná Evropa
21 article
Belgie a francouzsko-anglické přátelství. V belgické sněmovně uspořádán posledního dne červencového významný politický projev. Podnět k němu zavdal radikální poslanec J an- son svou resolucí, ke které připojili se i minist zahraničních záležitostí a vůdcové různých stran sněmovních. Resoluce Jansonova, sehválená sně- movnou jednomyslně a za všeobecné pochvaly zní: »Vzájemné návštěvy krále Eduarda VII a presidenta Loubeta byly skvělým posílením srdečných poměrů mezi dvěma národy, které jsou s Belgií spřízněny a zaručily její neutralitu a ne odvislost. Skupina poslanců parlamentu franeouz ského a anglického sešla se v Londýně, aby dohodu a dorozumění mezi oběma zeměmi po silila a pokud možno prosadila zavedení vše obecně žádaného mezinárodního režimu smírčiho jež bylo rozhodným krokem k odzbrojení. Necho sněmovna projeví s dílem, anglickými a francouz skými poslanci zahájeným, sympatie a vysloví přání, aby mezinárodní parlamentní konference, jež zasedati bude ve Vídni, ve směru tomto zdárně pokračovala.«
Jansonův Eduard Loubet Belgie Londýn Vídeň J an parlament Necho sněmovna
22 article
Volba papaže. Z konklave, jež uzavřeno jest od včerejška pro veškeru veřejnost, dáno dnes o jedenácté hodině dopolední první znamení toho, co se uvnitř děje a odpoledne se tato viditelná známka nezdaru volby papeže opakovala. Bělavý dým, vystoupivši dnes dvakráte z komínu nad stře chou sixtinské kaple, zvěstoval však nejen, že zvolení papeže se při dnešní dvoji volbě ne- zdařilo, ale prozradil také, že z hlavních kan didátů na stolec papežský žádný prvním rázem nedostal tolik hlasů, by byl zvolen. První, do- polední velba měla, jak jsme již včera podotkli, ráz více konvencionální, a hlasy rozptýlily se na jména četných kardinálů, kdežto při odpo- lední volbě sveden byl již tuhý boj mezi Rampollou a Vanutellem. Jelikož končil nerozhodně, dojde zejtra v neděli dopo- ledne mezi těmito dvěma nejvážnějšími kandi- dáty k boji novému, při němž budou hlasy již soustředěnější. Zda volba tato již rozhodne o příštím pa- peži, těžko předvídati. Možná, že konklave, objeví-li se přivrženci jmenovaných dvou ná- padníků na stolec papežský neustupnými, pro- táhne se několik dní. Pobyt v konklave i za této eventuality nebude celkem asi nepřijemným. Místnost jeho jsou velice prostorny, neboť upraveny pro něj všechny budovy, obkličující dvůr sv. Da- maška s veškerými skleněnými galeriemi, Rafaelovými výstupky a logiemi. Ve dřívěj- ších stoletích stěstnati se musilo konklave často v několika malých celách klášterních, ba stal se také nejednou, že kardinálové měli jen za- sedací síň a společnou místnost ke spani. zařízenou nejprimitivněji, kdežto dnes má každý kardinál byt o třech nádherně zařízených po- kojích.
Vanutell Rafaelová
23 article
Kromě toho jest v dnešním konklave ještě dostatečný počet místnosti, že nalezlo v nich pohodlný útulek všech 365 osob, které v něm včera zavřeny. Jsou v nich ubytováni 40 arci- biskupů a biskupů, tajemníci a sluhové kardi- nálů, 14 kuchařů, 20 dělníků, 62 gardisté, holiči, lékaři, lékárníci atd. »Konklave, pozna menává trefně jeden list, tvoří při své uzavře nosti pro sebe celý svět, jemuž neschází ničeho. čeho mimo ně venku ve velkém světě třeb jest k výživě a uhasení žízně. Pouze tam nen žádná žena, jichž je ve Vatikáně jinak velký počet. (Manželky úřadníků, služebné, posluhova čky, pradleny atd.)« Z uvedeného jest zřejmo, že život v dneš- ním konklave při veškeré jeho uzavřenosti jes dosti příjemný a že nevzpomene si v něm zajisté nikdo na život konklave ve Vitorbo r. 1368 Tehdy zasedalo již čtvrtý měsíc a při nesvor posti a neústupnosti kardinálů nebylo ještě na- děje, že brzy papeže zvolí; obyvatelstvo bylo proto na konklave velice rozhořčeno a vymstil se mu tím, že kardinálům dodáván pak pouze chléb a voda, a když ani to nepomohlo, stržena s budovy konklávní střecha, by na ně pršelo.
Vatikán
24 article
Dnes se něco podobného voličům papeže při- hoditi nemůže, zejmena uváží-li se, že přes to, že očekává se provedeni volby nejvýše v něko- lika dnech, zásobena jest kuchyně konklave tak, že všech 365 osob žíti v něm může v nadbytku celý měsíc; po měsíci dodaly by se do něho ovšem nové zásoby v nemenší hojnosti. Konklave dnešnímu nepřihodí se rovněž, eo stalo se mu r. 1315 v Carpentvě, kde opposičn strana francouzská zapálila nad zasedacím sálem střechu a kardinálové vyskákati musili z něho okny. Také r. 1831 zasedalo konklave přílis dlouho a neprovodlo volby, až vybuchla pod jeho okny puma, kterou položili Římané, roze- zlení na to, že odňato jim právo účastenství na velbě „řimského knížete primasa“. Dříve volilo jej i kněžstvo a zástupci občanstva a teprve pa- pež Mikuláš II. vložil papežovu volbu výhradně jen do rukou kardinálů.
Říman Mikuláš II Carpentva
25 article Živelní pohromy.
Živelní pohromy. Krupobitim postiženým krajům usneslo se obecní zastupitelstvo v Plzni v páteční schůz věnovati prozatím 500 K z obecního důchodu dále zahájí městská rada za účasti členů obec ního zastupitelstva všeobecně sbírky v Plzni Podobně učiní okresní výbor s hospodářským spolkem. Z měst pošumavských sděluje se nám: Říšský posl. pan dr. Ladislav Dvořák, přerušiv na zprá- vu o rozsahu poslední katastrofy sotva zahájené léčeni na ostrově Norderney, navštívil všecka postižená mě- sta svého volebního okresu, aby ve přímém styku s poškozenými uradil se s nimi o krocích ochranných V Písku sešla se za lím účelem mimořádná schůze členů obecního zastupitelstva a voličů, které předsedal starosta města pan Lukáš. P. dr. Dvořák poda zprávu o krocích, jež učinil ještě před schůzí tábor- skou u ministerského předsedy a místodržitele, nalé- haje na rychlou a výdatnou pomoc státu Místodržitel sice zavíta) do krajů zpustošených, ale vláda do té chvíle neučinila žádného projevu, z něho by bylo lze očekávati, že od slov přejde k činu. Pan dr. Körber, pravil řečník, nedá se, jak jej známe uchvátit dojmem kalastrofy, naopak on i této zhouby bude chtít využitkovat pro své zámysly politické bude as chtíti poskytnutí státní pomoci protáhnouti až do zasedání říšské rady, protože si myslí, že tím způsobem bude moci vykonávali na nás politický tlak Dr. Dvořák ukazuje, jak jinak zachovala se vláda Thů- nova vůči Karlovým Varům, jimž za nehody mnohem menší poskytla hned přes 2 milliony zlatých.
doktor Dvořák Lukáš Körber Th Plzeň Norderney Písek Karlová Vary
26 article
Ba i pruská vláda zachovala se teď vůči zatope- ným polským krajům mnohem blahovolněji, než vláda dra. Körbra vůči 1/4 českého království. Vláda pruská nejdříve sice váhala s pomocí, ale tisk pruský zdvihl mocný odpor proti této nečinnosti vlády, uka- zuje na to, že je právě úkolem a prospěchem pruské státní myšlenky, dokázati Polákům ve chvíli živelni pohromy, že jsou ještě členy pruského státu, který zakročuje v jejich prospěch, kdy bída jejich je největší. protože jinak apatická taktika pruského ministerstva vrhala by Poláky v náruč myšlenky velkopolské. Mi- nisterstvo pruské rázem změnilo svou taktiku, po- skytlo nejen pomoci státní, ale ministři Hammerstein a Studt postavili se v čelo široce založené akce lidu- milné, jež zejmena v Berlíně má býti zahájena. Za to naše vláda má pro živnostníky krásná slova, jak uká- zal p. dr. Körber na sjezdu živnostnictva ve Vídni.
Polák Hammerstein Studt Körber Berlín Vídeň
27 article
ale v praxi prohlašuje slovy p. místodržitele, zde v P- sku pronesenými, že obyvatelstvo městské nehodu vy- drží a konstruuje tak rozdíl a řevnivost mezi venko- vem a městy! P. dr. Körber hlásá, že je úkolem jeho vlády podporování hospodářských zájmů, ale když má tyto ohrožené zájmy chránit skutkem, vymlouví se, že stát dá tolik, kolik země, jejíž finance jsou tak ubohé, a s veškerou vypočítavostí chystá se této ži- velní kalastrofy zneužit k účelům politickým a ku prodloužení, jak on si aspoň myslí, svého minister- ského života. Proto jest úkolem obyvatelstva těchto krajů, aby pozvedlo hlasu svého a žádalu s veškerým důrazem pomoci státní ještě před zasedáním sněmu a říšské rady a to odpisem daní, nezůročitelnými půj- čkami a subvencemi. Dr. Körber má užiti § 14., pro- tože tento právě pro případ takový byl vydán a říšská rada schválí mu obnos sebe větší! Stav střední jest dnes v existenci své ohrožen a kalastrofa bude mio účinky i pro léta příští. Nebude-li rolník příštího roku moci oseti a náležitě mrviti, nebude laborovati jen on.
Körber doktor
28 article
ale i stav živnostenský a obchodnický. Tyto stavy jsou tedy sice nepřímo, ale neméně nebezpečně ohro ženy jako zemědělci. Jde mimo to o český jih, který tíže snese nehodu, než jiné kraje; na českém jihu na mnohých místech klesá populace i za poměrů nor- málních, zvláště vystěhováním, na důkaz, že existen- fy může pomoci jen stát a tu je povinností jeho. ční podmínky jsou nedostatečné. Při dosahu kalastro- poskytnouti ne almužnu, ale ukázali obyvalelstvu. že stát, pro který toto krvácí a se hmotně vysiluje nezapomíná na ně ve chvíli neštěstí! Řečník zmi- ňuje se pak o poli akce svépomocné, o poskylováni laciného úvěru poškozeným a podává zprávu o vý- sledku intervence p. starosty Lukáše a své u místo- držit. rady p. Frenela v Písku, který při vyšetřování škod i rozdílení subvencí slíbil řídili se dobrozdáním důvěrníků občanstva a slíbil vyšelření škod co nejdříve místodržitelství předložiti. — Po této řeči potleskem provázené rozproudila se čilá rozprava, které účast- nili se náměstek okres. starosty a měst. radní p. dr Štěpán, páni zástupci živnoslnictva a obchodnictva, p. měst. radní Spitz, p. dr. Uhlíř, dr. L. Dvořák a mnozí jiní, načež přijalo bylo jednohla sně usnesení, v těchto listech již otištěné. Starosta města pan Lukáš zmiňuje se pak o horlivé činnosti poslan- ce p. dra. Lad. Dvořáka, který ku poradě a ochran místních potřeb do Písku sám zajíždívá a inlervencí v Praze i ve Vídni na místech příslušných ve mnohých otázkách, jež pan starosta vypočítává, plalně přispěi ke zdárnému jich rozřešení ve prospěch města. Př schůzí projeli posl. dr. Dvořák a p. starosta Lukáš ce- lým městem a navštívili mnohé poškozené.
Lukáš Štěpán Spitz doktor Uhlíř L Dvořák Dvořák Lukáš ce Písek Praha Vídeň
29 article
Ze Strakonic píše se nám: Poslanec náš p. dr Lad. Dvořůk meškal právě v městě našem, kde inler- venoval u okres. hejtmana p. Kendíka ve prospěeh rychlého vyšetření škod, způsobených na Strakonicku a Horažďovicku za součinnosti se zástupci autonom- ními. Prohlédnuv škody, ve městě způsobené, zů- častnil se pak se starostou města p. Ed. Kartou a se zástupci města schůze okresního zastupitelstva, které předsedal zem. posl. p. Meyer, majitel velko- statku v Tažovicích. Ve schůzi léto podal posl. dr. Dvořák zprávu o dosavadních svých krocích a před- nesl návrhy. Rozpravy účastnili se starosta města p. Karta, p. dr. Vorel, p. notář Votýpka, p. radní Karta a j., načež učiněna jednomyslná usnesení o návrzích p. dra. Dvořáka a p. starosty Karty. Ze Strakonic navštívil dr. Dvořák Horažďovici kde konala se na radnici za předsedniciví pana staro- sty Ed. Skály důvěrná schůze zástupců voličstva, načež večer odebral se posl. dr. Dvořák do čelně na- vštívené členské schůze Živnoslonské besedy. do níž pozváni byli i členové Obchodního gre- mia a jiní voliči. Ve schůzi této, výkladem 3/4 hodiny trvajícím, naznačil dr. Dvořák kroky, jež živnostnictve a obchodnictvo v nejbližší době mělo by učiniti k ochraně svých ohrožených zájmů. Výklady jeho byly všeobecným polleskem a živým souhlasem provázeny a schváleny; usneseno bylo mimo jiné domáhati s rázného zakročení obchodních komor. V Sušici, jak odtud se nám sděluje, svolal pan starosta města Uhl mimořádnou schůzi obecního z- stupitelstva, ve které posl. dr. Dvořák referoval o výsledku jednání svého s okres. hejtmanem v Su- šici p. Pacovským a prohlášení, jež tento učinil.
Kendík Meyer doktor Dvořák Vorel Votýpka Skála Uhl Pacovský Strakonice Strakonicko Horažďovicko Tažovice Sušice doktor lada
30 article
Ve schůzi v delší rozpravě uvážena zevrubně situace, katastrofou způsobená. Jako starostové všech měst krupobitím stižených, tak i starosta p. Uhl hned po živelní nehodě učinil řadu opatření ku prospěchu po- škozených. Posl. p. dr. Dvořák promluvil o nutnosti akce státní a to před zasedáním sněmu i říš. rady o ochraně zájmů živnostenských a zemědělských. Pan starosta Uhl byl pak požádán a zmocněn učiniti pro- hlášení, odpovidající usnesení v Písku učiněnému, v těchto listech 29. m. m. otišlěnému. Z Neveklova. Dne 29. července t. r. konala se zd k vyzvání okresního výboru schůze starostů obci okresu neveklovského za účelem porady o krocích ke zmírnění bídy, nastalé následkem živelních pohrom a k získání podpor na opravu cest vodou poškoze- ných. Schůzi předsedal p. Jan Vilímek, náměstek okresního starosty za přítomnosti 18 pánů starostů obcí a p. Antonína Doležala, delegáta zemědělské rady. Okresní tajemník sděluje kroky, které v této záležitosti okresní výbor učinil. Zejmena vyslal pp. Jana Vilímka. náměstka okresního starosty, a Antonína Doležala, delegála zemědělské rady, aby zakročili ve prospěch krupobitím postiženého rolniciva u c. k. místodržitel- ství, zemského výboru a zemědělské rady královslví českého. Zároveň učinil potřebná podání, v nichž vy- líčil stav rolniciva v obcích krupobitím postižených a žádal za rychlou a výdalnou pomoc země a státu v nastalé nouzi. Krupobitím postiženy byly tylo poli- tické obce: Bělice, Blazenice, Břežany, Chleby, Chrá- šťany, Jabloná, Krňany, Krusičany, Lešany. Nahoruby.
Uhl Posl doktor Dvořák Vilímek Doležal Zejmen Písek Neveklov Břežany Chleby Chrat Jablonat Krňany Krusičany Lešany Blazenice
31 article
Netvořice, Oujezd, Rabíň, a Straný, z nichž Krňany. Krusičany. Lešany a Oujezd stiženy byly ještě prů- tržemi mračen. Živelními pohromami zničeno bylo 40—100% slibné úrody. Od jara opakujícími se bouř- kami a posledními živelními pohromami byly komu- nikace v celém hornatém našem okresu velmi poško- zeny a zejmena obecní cesty byly tak vymlety, že vyžadovati budou nákladné rekonstrukce a oprav.
Straný Netvořice Oujezd Rabíň Krňany Krusičany Lešany
32 article
Ve schůzi podán byl okresním tajemníkem výklad zákona o odepisu daně pozemkové v případě živelních nehod a potřebné pokyny za účelem domáhání se pod- pory zemské a slátní ke zmírnění bídy a k rekon- strukci a opravě poškozených veřejných cest. Shro- máždění starostové obcí se vřelým díkem přijali lá- borský projev českého poselstva ze dne 26. července ve prospěch krajů živelními pohromami postižených a vyslovili s ním plný svůj souhlas. Na základě tom navrhují, aby po důkladném vyšetření škod žádáno bylo: 1. za odpis daní za rok 1903 a 1904 a za zasta- vení exekučního vymáhání nedoplatků; 2. za výdatnou podporu státu a země: 3. aby sněm královslví českého byl v nejbližší době svolán; 4. aby uzákoněno bylo povinné pojišťování proti živelním pohromám; 5. ab vedle státu a země také i okres a okresní hospodář- ská záložna dle možnosti přispěly ke zmírnění nastalé nouze; 6. aby země a stát poskytly obcím a okresu potřebnou podporu na rekonstrukci a opravu poško- zených komunikací; 7. aby okresní výbol zřídil po- mocný komitét, do něhož by pozval za záslupce po- sližených obcí pp. Antonína Doležala, delegůta zemědělské rady ve Vys. Oujezdě, Jana Štěpána, sta- rostu obce v Třepšíně a Jana Korbela, starostu obce v Podělusech. Z Poličky. Po strašné krupobitní katastrofě do- stavují se účinky. V Korouhvi nouze a hlad začíná rozprostirati svá osidla, bramborů není a nebude. Následky jsou zjevné. Zoufa ost se vzmáhá, okamžila pomoc velenutná V jihočeských krajinách krupobitím postiženým věnovala Záložna vinohradská 1500 K.
Doležal Jan Štěpán Korbel Oujezd Třepšín
33 article
IX výkaz příspěvků, složených v kanceláři prae- sidla rady král. hlavního města Prahy pro obyvatele v království českém živelní pohromou stížené Antonie Kýhosová . . . . . . . . K 2.—- Marie Hladíková . . . . . . . . . Úřadníci pokladny poštovního ředitelství Dr. Antonín rytíř Randa . . . . .. Skutečské sludentstvo . . . . . . . Redakce v Hradcí Králové . . . . . Med. dr. Kohout ve Žlebech . . . Výtěžek ze zábavy besedy »Čelakovskýe v Zátiší Sbírka pana mag. rady dra. Wagneraa obecního staršího p. Václava Šrámka mezi obyvatelstvem v VII. části Prahy Spolek majitelů domů pro Holešovicea Bubny . . . . . . . . . . . . Josef Hybner, horní inspektor . . . . Dr. Gustav Žďárský . . . . . . . . Sl. Anna Stádníkova . . . . . . . » 2.— A. D. J. . . . . . . . . . . . . 10.05 Josef Stěbule . . . . . . . . . . Josef Král, řezník na Smíchově . . . , Rodina Čumpelikova z Mnichovic . . . 10.— Úhrnem . . K 1382.09 K tomu dle předešlých výkazů. . . . » 5664.10 Celkem . . K 7046.19 Mimo to zaslal pan V. Justitz z Tetína pro vdovy po dvou zabitých kočích ve dvoře Slavětíně u Načeradce 4 K, jež kanceláří praesidiální zaslány byly přímo představenstvu tamní obce k rozděleni. 1004 1145.—
Kýhosová Hladíková doktor Antonín rytíř Randa Kohout Šrámek Hybner Žďárský Stádníkův Josef Stěbule Král Čumpelikův V Justitz Praha Hradce Králové Smíchov Mnichovice Tetín Slavětín Načeradec 4 K Holešovicea Bubno
34 article
VIII. výkaz příspěvků, došlých poštovními po- uká kami kancelaře Národní jednoty pošumavské ve prospěch jihočeských menšin krupobitím těžce posti- žených; Pp. Jan Vejnar, lesní v Božanově 10 K, Václav Pokorný, horní rada na Březových Horách 10 K, Jaroslav Janota, č. k. vrchní zvěrolékař 10 K, pl. Paula Nitschová, choť koloristy v Josefodole Kosmonosích 20 K, pp. Fr. Sládeček, vrchní horní inženýr v Cha- bařovicích 20 K, J. Exc. svob. pán Eman. Salomon z Friedbergů-Mirohorský v Praze 20 K, K. Stach, vojenský puškař v Rzeszowě 10 K, pl. J Nováková v Kralupech n. Vit. 10 K, nejmenovaná paní z Břežan Panenských 10 K, sl. místní obec Skorkov u Star Boleslaví 10 K, pí. Jana Šedová, choť přednosty sta- nice v Týništi n. Orl. 10 K, pp. Josef Brůha, nad- poručík v Rzeszowě 10 K, Vojtěch Zeman na Král. Vinohradech 10 K, Hesoun ve Vídni 10 K, Bedřich Motejlek, techn. úřadník státní dráhy ve Vídni X.2. 10 K. F. Hrdlička v Kasejovicích (kroužek kasejovi- ckých hudebníků zasílá výtěžek z koncertu) 8 K, dr.
Vejnar Pokorná Březův Janota Nitschová František Sládeček Eman Salomon K Stach Šedová Brůha Zeman Král Hesoun Motejlek F Hrdlička Božanov 10 K Friedberg Praha 20 Kralupy Břežany Skorkov star Boleslav 10 K Rzeszow 10 K Vídeň Kasejovice Josefodol Kosmonosy Rzeszowa 10 K Vinohrady 10 K J Nováková
35 article
Jan Krajan t. č. ve Vimperce 50 K, rolníci z obce Třebonice v okresu smíchovském 44 K, Jos. Burian v Essegu (pevnost) v Slavonii 4 K, V. Welzl, vrchní topič cukrovaru v Sárváru v Uhrách 1 K, paní A. Welzlová, choť téhož 1 K. pp. J. Kerpl, zámečník cukrovaru v Sárváru v Uhrách 1 K, B. Kačírek, zá- mečník cukrovaru v Sárváru 1 K, Jar. Chmelai, plzeňská pivnice ve Vídni (sbírka) K 14.10, Frant. Jech ve Všetulech 6 K, pí. Frant. Pučelíková, chol c. k. supplenta v Příbrami 6 K, pp. Alois Erben v Ostroměři 6 K, Jar. Chmelař, plzeňská pivnice ve Vídni (sbírka) K 19.70, Ant. Sekal v Nov. Zámcích na Moravě 30 K, Nejmenovaný v Dobříši 30 K. Mg. Ph. Rud. Blažek v Jičíně zasílá jménem První české »Disbarmonie« část výtěžku z koncertu, uspo- řádaného 23. července v hotelu »Beránek« 15 K, Ant. Graf ve Staňkově 15 K, Mikšovský v Chuděni- cích 3 K, J. B. v Kroměříži 3 K, Jos. Stulík, ob- chodník v Tuřanech 5 K,. Václav Špale, obchodník v Žižkově 2 K, Václav Špale, studující v Žižkově 3 K, V. Můčka, lékárník v Praze 5 K, Frant. Cédl, učitel v Kralovicích 5 K, Ant. Kašpar, účetní v Sedl- čanech 5 K, J. Katovský, správce cukrovaru v Bašni- cích u Hořie 10 K, Č. Vančura, účetní cukrovaru v Bašnicích u Hořic 10 K, J. Včeliš v Bašnicích u Hořic 10 K, Štillera, kontrolor v Bašnicích u Hořie 5 K, Soukup, přednosta stanice v Bašnicích u Hořie 5 K, Jar. Krátký v Bašnicích u Hořic 5 K, K. Dolejs
Jan Burian V Welzl A Welzlová J Kerpl B Kačírek František Jech Všetula Pučelíková Erben Blažek Beránek Mikšovský Špale V Můčka Cédl Kašpar Vančura J Včeliš Štiller Soukup K Dolejs Vimperk Třebonice Slavonie Uhry Sárvár 1 Vídeň Příbram Ostroměř Morava Dobříš Jičín Staňkov Chudit Kroměříž Jos Tuřany Žižkov Praha 5 Kralovice Bašni Hořie 10 K Bašnice Hořice 10 K Hořie 5 K Hořice Essega