3
masthead
2. srpna 1909.
5
article
Politické zprávy domáci.
Úplatková afféra uherská.
Zasedání sněmu je na 10 dní přerušeno.
Mezitím komisse vyšetřuje úplatkovou afférus
největší horlivostí. Dnes pracovala od 11—3
hod. nepřetržitě a bude pracovati ještě od 5 ho-
din odpol. do 10 hod. večer. 1 zejtra v neděl
bude míti sehůzi.
Dnes byli před ni obesláni: Emerich Rit-
ter, ředitel panství hr. Ladislava Szaparya, na
jehož jméno zněly spořitelní knížky, posl. Pa-
povi dané úplatkem, dále posl. Olay a Faya
mnozí úřadníci spořitelny, kde hr. Szapary
ukládá si peníze. Komisse dala si od tohoto
ústavu podati výtahy z knih.
Po 11. hod. objevil se na chodbě sněmovny
bratr Ladislava Szaparya Pavel, jenž prohlásil,
že bratr jeho již před komissi nepřijde, protože
pověděl vše, co na něm bylo, a že již o dje
do lázní. Učinilo to nedobrý dojem, protože
komisse není téhož mínění. Politická dráha hr.
Ladislava Szaparya může tím býti považována
za dokončenou.
Komissi předsedal posl. Rohonyi, jenž ozná-
mil, že vyzvání ke všemu uherskému obyvatel-
stvu, aby se každý hlásil, kdo by něco věděl
o podplácení poslanců, bylo po všech koutech
země rozšířeno pomoci plakátů.
Szaparya
Szaparya Pavel
Rohonyi
Emerich Rit
6
article
Dienesovi pověděl předseda komisse,že
ministr spravedlnosti dr. Plosz ještě včera po-
žádal berlínskou policii o zatčení Dienesa, avšak
dosud neobdržel odpovědi. Dodal, že boze
všeho je velmi podezřelé, že Diene-
sovi bylo možno prchnouti. K tomu
podotkl Polonyi, že má dojem, jakoby i Vídni
na tom záleželo, aby se Dienes šťastně dostal
za hranice. Nepodaří-li se Dienesa dopadnouti,
bude v něm tolo podezření utvrzeno a bude
mu to důkaz, že vláda stála za Dienesema
a proto jej odstranila, aby nebylo ještě více
poslanců kompromitováno.
Na to byli vyslechnuti posl. O l ay a
Fay. Prvý řekl, že má čtyři svěd ky.
kteří dosvědčí vinu minister
ského předsedy. Žádá, aby se hr. Khuen
Hedervarský poděkoval. Neučiní-li tak, provede
proti němu důkaz pravdy.
Posl. Fay vypověděl, že mu Pap s nej
větším rozhorlením vyprávěl o pokusu úplatko-
vém. Svědek měl dojem, že ty pení ze
dává vláda, a proto bylo usneseno druhého
dne tuto věc vzněsti před sněmovnu.
Posl. Polonyi: Včera bylo vyslovene
podezření, že Pap přišel k Olayovi také s úmy
slem, získati jej pro vzeli úplatku. Načež od
povídá Fay, že také Olay byl nesmírně roz-
hořčen a vyslovil se, že ta věc bez milosrden
ství musí být odhalena před celým národem.
O tom, že by šlo o soustavné podplácení po
slanců, Pap neřekl ničeho.
Olay dává čestné slovo, že Pap k němu
přišel s pevným úmyslem věc veřejně vyzraditi.
Plosz
Dienes
Khuen
Posl
Vídeň
Pap
7
article
Nepostačuje-li čestné slovo, nabízí přísahu. Mám
důkazy, praví, že předseda minister-
stva byl v přímém spojení s hr.
Szaparyem a že byli podplacen
ještě mnozí jiní poslanei. Ne-
vzdá-li se předseda ministerstv
své hodnosti hned, s důkazy těmi
proti němu vystoupím.
Nalehání komisse, aby tyto důkazy povědě
hned, Olay nepovolil.
Dnešní číslo sociálně-demokratického listu
peštského prozrazuje, že hr. Ladisla v Sz-
pary pokoušel se také socialisti-
cké poslance penězi získati pro
vládu Khuenovu. Měl s vůdci socialistů
Bokanyi, Goldberg a Grossmann schůzi, kdese
jich tázal, zač by upustili od svého nepřátel-
ství k hr. Khuenovi. Sociální vůdcové nabídku
jeho zhurta odmítli. Szapary se na to dolazo-
val, jaké politické požadavky mají. Odpo-
věděli, že všeobecné volební právo, úplnou svo-
bodu spolčovacl a shromažďovací. Szapary na
to, že tyto požadavky v nejbližší budoucnosti
nemohou býti splněny, že však by je bylo možno
sestaviti v pamětný spis a podati jej předsedovi
ministerstva, že by rád byl jejich prostředníkem.
Socialisté opět odmítli. Nieméně několik dní na
to vyšel v poloúřadním listu »Magyar Nemzete
článek, kde psáno, že předseda ministerstva má
obzvláštně zálibu v sociálných problémech. Od-
poledne se v Pešti vyskytla pověst, že Die-
nes byl v Hamburku zatčen.
Bokanyi
Goldberg
Grossmann
Nemzout
Pešť
Hamburk
8
title
Politické zprávy zahraničné.
9
article
V Praze, 1. srpna.
Praha
10
article
Židé v Rusku a v Americe.
Od ruského Čecha.
Čecho
Rusko
Amerika
11
article
Orgán české strany lidovy snaží se při každé
vhodné — nevhodné příležilosti zlehčovat a
zostuzovat Rusko, stavět je na pranýř jako zemi
barbarství, zpátečnictví surového absolutisti-
ckého tyranství, zkrátka jako pramen všeho zla.
Každou i sebe nepatrnější událost hledí „zval-
chovat“, rozdmychat, aby opět a opět mohl dělat
své posměšné poznámky: — „aby to působilo
jako zdravý protilék proti naivně obdivnému
smýšlení o Rusku, které vypěstovaly naše fanta-
stické denní listy!“ Orgánu tomu nevadí úplná
jeho neznalost sociálných, politiekých i kultur-
ných poměrů Ruska, ani jeho celého stroje, vy-
vinuvšího se za staletí; nevadí mu to proto, že
je si toho jist, že i jeho čtenářům je Rusko zemi
úplně neznámou a že nemusí se tedy obávati
poučení o opaku od některého ze svých čtenářů.
Bouchá směle do toho, věda, že tím vyšine se
v úctyplném obdivu svých pravdy neznalých
čtenářů, a pyšní se tak lacino dobytým vítězstvím
— nad naivnou nevědomostí svých věrných.
Hlavními zdroji jsou mu listy vídeňské, berlin-
ské, londýnské a z ruských zná jen orgány
nihilismu, revoluce a Židovstva. Někdy arcit
orgán zmíněný sám trne nad monstrosností lži-
vých zpráv, a tu sobě pomáhá výmluvou: „angli-
lické listy jsou lépe informovány.“ — V nej-
novější době vyskytl se mu nový pomocník v au-
toru „Půl roku v carské říši!“ Človiček ten do-
sahuje v sebevědomé, smělé neskromnosti svého
patrona, on dovedl během půl roku prozkoumati
celý stroj ruského žití — byti!! Naivně dětinná
národ má o jedno světlo víc!
Veliké štěstí pro nás, že nemůže onen spisek
čísti ani Angličan, ani Francouz, ani Němec.
poznavší Rusko, jinak by teploměr úcty před
námi u nich padl nizoučko, nízkol
Človiček
Angličan
Francouz
Němec
Rusko
12
article
Čím více nenávidí pravoslavné Rusko, tím
úže přilnul zminěný orgán celým srdeem svým
k „evangelickým“ veleříším, Germanii a k Ame-
rice. Při zmínkách o těchto státech mění se jako
kouzlem ton jedovatý, utrhačný ton, jímž psává
o Rusku, v nejlibeznější andělskou hudbu,
ovečka čtenář dovídá se, kde trůní mohutnost.
svoboda, neohraničená křesťanská láska! Roose-
velt, Vilém II., to jsou jeho vzory, jeho ideály!
Poslední sice svými výskoky lidumilnými vůči
Polákům, lidu občanskému vůbce a sociálným
demokratům zvlášť, někdy rmouti zmíněný or-
gán — a on, aby čtenář neměl za zlé, kárá ho
— ale málo malinko a co nejšetrněji. Za to
těžký kalibr metá na cara „samovládee“.
Roosevelt, ten neohrožený krotite
divokých zvířat! Ten mini, jak „Čas“ pyšně
hlásal, dát Rusku vědčt, že jemu (v záležitosii
Israelitů) nedůvěřuje a že je hotov, státi za ná-
sledky svého obvinění!!, a skutečně tyto dni
došla do Petrohradu officiální nota v té záleži-
tosti s peticí „amerických obyvatelů“ — —
ruská vláda dala panu Rooseveltu telegraficky
odpovědět, že nejen podobné petice nepřijímá,
ale že i sám fakt podání řečené pe-
tice samým presidentem se ignoruje
(„něprinimajetsa pravitěljstvom k svěděniju“)
famozná petice vandrovala v archiv. Zajisté
vhodná a jedině možná odpověď na tak bez-
taktnou opovážlivost.
Vilém II
Polák
Roosevelt
Rusko
Petrohrad
13
article
Věc s těmi „americkými obyvateli“ má se
takto: Před lety bylo mnoho Židů z Ruska, jak
známo, vypověděno; nahromadiloť se jich ob-
zvláště ve hlavních městech mnoho; byla jim
však na uspořádání svých záležitostí dána lhůta
několik let. Tito Židé, nabaživše se sladké svo-
body americké do syta, zatoužili po Rusi, a —
Amerika s největší ochotou pomáhala jim zapa-
kovati zavazadla, opatřila je křestnými listy, jen
aby se jich zbavila, a tak ti „křesťané“ (ale
„američti“) vraceli se do Ruska. Značnému po-
čtu jich se to podařilo, ale později při revisi pasů
na ruské hranici bylo ruským úřadníkům ná
padno, odkud se vzali ti četní Američané, mlu-
vící plynně rusky, i oznámili o tom do Petro-
hradu. Další přecházení bylo pak zamezeno. Co
je v tom nehumanného?
Žid
Američan
Rusko
Amerika
petrahrad
14
article
Nedávno potkal jsem se s jedním takovým
„Navrátilem“. „Jak sem přicházíte?“ tážu se
ho. „I, my se skoro všichní zase vrátili,“ od-
pověděl. Lépe v Rusku o hladu a chladu, nežl
v Americe o posvícení.“ „A svoboda?“ tážu se.
níkoli bez ironic. „Svoboda je tam větší,“ praví
Žid.“ — „A v čem zejmena?“ tážu se. „Ne-
žádají tam pasportů,“ odpovídá. — „Nu a eo
víc?“ — „No tak sebě,“ ale přece je v Rusku
mnohem lepší a snazší živobyti.
V celé Americe severní není Židů výše
160.000 i s Kanadou a Američané uměji je od
sebe držeti v jisté vzdálenosti; dělají to ovšem
diplomaticky, jakmile se větší jich počet z lodi
na břeh vysadí, ihned, „ve jménu lidskosti“ se
protestuje proti vystěhování chudých (aha, v tom
to vězí, by se nestali obtížnými!) a chytrákům
vždy to projde! Při všem tom ostává Amerika
vzorem veškeré svobody, — u lidí, neprohled-
nuvších to šíbalství, u honorovaných pochleb-
níků. Zřejmě, odkrytě se proti Židům Amerika
ovšem nestaví neb každý kandidát presidentstv
má židovských hlasů zapotřebi.
Navrátil
Svoboda
Žid
Američan
Rusko
Amerika
Kanada
15
article
Proč ti Židé opouštějí egyptské hrnce ameri-
cké svobody a dobrovolně vrhaji se v jicen
„policejního, knutovského jha samoděržavně ab
solutistického ruského režimu?“ A proč se vra-
cejí do Ruska vzdor desítkám millionů Hirchovn
kolonisačného fondu? Svědčí to o utlačování
jimž jsou Židé na Rusi dáni na pospas? Faleš-
nou nevoli vzbudila v „Času“ „ruská tyranie“
poněvadž sv. Synod nařídil, aby po možnost
zbraňovalo se Židům přestupovati na pravoslavi
dělá se prý to proto, aby „kulturnější živel“11
(židovský) nenasil mezi mužiky simě nespoko-
jenosti; tak „Čas“ lichotí svým čtenářům Israe-
litům. Panel učiňte si jednou exkursi do okoli
Berdyčeva, Fastova, Minska, Borisova i po Bře-
zině řece, památné z tažení Napoleona I. a
k Orši, a ohlédněte sobě ten „kulturnější živel'
a vám bude studem hořko za poklonu, udělanou
čtenářům Israelitům, kteří jsou skutečně jiní
Ba Židé čeští sami by vám měli říci: Neprašte,
pane! Kdy se Rusko „Času“ zachová? Kdyby
Židy nutilo k pravoslaví, spílal by; když ale
chce, aby zůstali věrní víře otců svých, spilá
Před lety bylo jinak. Rusko rádo vidělo.
dávali-li se Židé pokřtit a podporovalo je v tom.
Žid
Berdyčev
Fastův
Rusko
Rus
Minsk
Bra
Orša
cký svoboda
kulturní živel “ 11
Israe
16
article
Intelligence z nich stávala se luteránskou neb
reformovanou, chudší Židé stávali se pravoslav-
nými. Avšak za nedlouho vidělo se, že křtem
se na Židech nie nezměnilo (viz arcibiskupa
Kohna!), že přeběhlíci, jak intelligentní, tak ti
prosti — křesťanským věrám jen se smějí, chud
pak Židé že dělají z odpadlictví jenom kšeft, vy-
hledávajíce si mezi ruskými boháči křestné
kmotry, kteři nezřidka svým „křestným dětemí
i tisíce rublů do vinku dávali. Nyní ten zápal
Rusů zanikl a málo který už sedne na vějíčku
Židu, který k němu přijde se žádostí, aby mu
šel za kmotra, že se dá pokřtit. Rus vůbec ne-
věři na opravdovou upřímnost přeběhlíků, ří-
kaje: „Jevrej (Žid) kreščoný (křtěný) rovno što
(co) vor (zloděj) proščoný (jemuž prominuli). Na
Žid
Kohn
Rus
Company
17
article
Židech protiví se nám jejich často bezohledná
drzost, i stalo se, že k Alexandru III. dobralse
jeden takový, žádaje, by mu car byl křestným
otcem. „Počemu vy odkazujetes od svojej věry.
otázal se car; „z přesvědčení?“ Tu se Žid za-
pýřil a car mu řekl: „Stupajtě s bogem, jestl
váš starý bůh vás neuspokojil, náš také sotva vám
vystačí.“
Že i u intelligentů židovských přeběhlictv
z víry na víru začasté je ceny problematické a že
židovští novokřtěnci přechod vážně neberou,
toho bych mohl podati mnohé doklady. Intelli-
gent takový měl na př. i křestný list, i dřívější
rodný list od rabína. Při přijezdě na dáču (na
venkov) podala jeho žena úřadníku ten list od
rabína, zpozorovav to muž, volá: „Renci, gib
den anderen Wisch her, hier müssen wir ja Chri-
sten sein.“ („Renci, dej sem ten druhý hadr.
tady musíme býti křesťany.“) K nám pak sedicím
u stolu, řekl: „Kdyby do našeho reformovaného
zboru jednou přišel rabín místo pastora, ani by
chom toho neznamenali.“ A druhý „novokřtě-
nec“ dodal cynicky: „S'ist noch gut; dass Luthe
eben Luther hiess, darum sind wir „lutherisch“
wenn er Venus geheissen hůtte, wären wir „ve-
neriseh“.
Nesčíslněkrát „Čas“ tupil ruskou vládu
z nelečnosti a nevšímavosti ku potřebám studu-
jíci mládeže a ličil případy, kde studeníky z hladu
zns.
Žid
Alexandr III
Luther
Venus
18
article
nuceny byly a jsou vykonávat ponižujíci je
služby. Předně musím k tomu říci, že jen zlo-
myslník, neb předpojatý neznalec podobnou ne-
pravdu tvrdit může, a já bych od srdce si přál,
aby českému studentstvu jak se strany rakouské
vlády tak i od obecenstva našeho dostávalo se
tolik podpory všeliké, jako se dostává studentům
na Rusi. Jsem jist, že v redakci „Času“ nepo-
chybují o pravdivosti měho tvrzení, avšak
pravdu tvrditi o Rusku zapovídá jim úloha hano-
bitelů Ruska, již v redakci „Času“ na se
vzali.
Rus
Rusko
19
article
Ještě o „Času“ o kyšiněvských bouřích
Co tu bylo podezírání ruské vlády a gubernátora
V jak plamenných statích bylo vyličováno utr-
pení, jak chvělo se soucitné křesťanské srdce
„Času“1 Brzy na to přinesl telegraf, přinesl
žurnalistika zprávy o massovém ubíjení černochů
amerických. Tam, v Americe, v té na slovo
vzaté domovině veškeré pravé občanské svobody
— kde mladý poměrně národ, zhostivši se před-
sudků starého světa, vykonal ohromnou práe
kulturnou, utvořil nejmohutnější průmysl — nej-
rozsáhlejší obchod v kraji, právem honosícím
se nejdokonalejšími vynálezy tochnickými, kde
pyšně vyčnivají gigantské pomníky kultury, tam
u podnoží těch chrámů lidské práce a dovednosti
odehrávají se výjevy, zatemňující svojí příšer-
ností Neronovo ubíjení křesťanů, řádění středo-
věké inkvisice, vraždění novověké Arménů
Židů!! Na plápolajících hranicích v bolestných
křečích svíjejí se lidská těla, smrtelné sténáni
nešťastníků ohlušuje huronský chechot a řev
zdivočilé tlupy, obskakující hranici! Vraždi
starce, ženy, děti, pravidelné hony se zbraní a
psy pořádají na člověka, na syna nejsvobodněj-
šiho národa, z veliké části rovněž tak vyznavatele
víry Kristovy, jak jeho vražedník — a proč? —
proto, že je pleti černé! „Mezi námi,“ říká Gro-
ver Cleveland, „žije na 9 millionů černochů
kteří při veliké nekulturnosti mají hlubokou ná
klonnost k nešlechetnosti, nečistotě a lenivosti.
Neronův
Armén
Žid
Kristův
Amerika
Cleveland
Company
20
article
Neříká ale, že toho příčina je stálé otroctví, ve
kterém černoši od svých humanných, bílých bra
(ři utlačováni byli. Amorika přeživá historický
moment veliké hanby, vstupuje na joviště 20
století s pochodní vraždy! Není možná mysli
že by ona neodolala instinktu nenávisti, že by
keřistný egoism zvítězil nad spravedlnosti, hu
manností a nad křesťanskou láskou k blížnímu
Po dnešní den však musíme doznat, že všem
těmi vynálezy, tím nahromaděním bohatství Ame
ričané nestali se lidumily, busness plní tobolky
srdce nechá prázdněl
V Rusku nějaké intolerance nikdo nepocítil
dělnické otázky tu není, vyjímaje místa vzdálená
kde administrace neruská zneužívá mocí své
doba pracovní je povně znormována, a nevím
jak se mohlo stát, že prof. Masaryk tvrdí opak
toho. Němečtí ředitelé závodů sobě stěžuj
„unser Herr ist jetzt der Arbeiter“; ovšem, kd
sobě nepřeje vidět na Rusi pořádek, ten stará se
ho nevidět!
Horovat na Rusi pro západní parlamenta-
rism může jen člověk, neznající stroje ruského
sociálného žití. Aneb opět člověk nepřející, by
Rusko bylo celé, mohutné! Žádejme na Haná-
kovi — ať odloží svůj kroj — a nosí fraka
cylindr!
Neni nám Čechům na prospěch, když české
listy, a k tomu novou stranu representující, o Ru-
sku tak nesprávně píší a tak nerozvážně a ne-
spravedlivě Rusko posuzují! „Kdo měři Rusko
měřítkem západní Evropy“ — (velice se mýli“
— řekl již Puškin!
profesor
Masaryk
Rus
Čecho
Puškin
Rusko
Haná
Evropa
21
article
Belgie a francouzsko-anglické přátelství.
V belgické sněmovně uspořádán posledního
dne červencového významný politický projev.
Podnět k němu zavdal radikální poslanec J an-
son svou resolucí, ke které připojili se i minist
zahraničních záležitostí a vůdcové různých stran
sněmovních. Resoluce Jansonova, sehválená sně-
movnou jednomyslně a za všeobecné pochvaly
zní: »Vzájemné návštěvy krále Eduarda VII
a presidenta Loubeta byly skvělým posílením
srdečných poměrů mezi dvěma národy, které jsou
s Belgií spřízněny a zaručily její neutralitu a ne
odvislost. Skupina poslanců parlamentu franeouz
ského a anglického sešla se v Londýně, aby
dohodu a dorozumění mezi oběma zeměmi po
silila a pokud možno prosadila zavedení vše
obecně žádaného mezinárodního režimu smírčiho
jež bylo rozhodným krokem k odzbrojení. Necho
sněmovna projeví s dílem, anglickými a francouz
skými poslanci zahájeným, sympatie a vysloví
přání, aby mezinárodní parlamentní konference,
jež zasedati bude ve Vídni, ve směru tomto
zdárně pokračovala.«
Jansonův
Eduard
Loubet
Belgie
Londýn
Vídeň
J an
parlament
Necho sněmovna
22
article
Volba papaže.
Z konklave, jež uzavřeno jest od včerejška
pro veškeru veřejnost, dáno dnes o jedenácté
hodině dopolední první znamení toho, co se
uvnitř děje a odpoledne se tato viditelná známka
nezdaru volby papeže opakovala. Bělavý dým,
vystoupivši dnes dvakráte z komínu nad stře
chou sixtinské kaple, zvěstoval však nejen, že
zvolení papeže se při dnešní dvoji volbě ne-
zdařilo, ale prozradil také, že z hlavních kan
didátů na stolec papežský žádný prvním rázem
nedostal tolik hlasů, by byl zvolen. První, do-
polední velba měla, jak jsme již včera podotkli,
ráz více konvencionální, a hlasy rozptýlily se
na jména četných kardinálů, kdežto při odpo-
lední volbě sveden byl již tuhý boj mezi
Rampollou a Vanutellem. Jelikož
končil nerozhodně, dojde zejtra v neděli dopo-
ledne mezi těmito dvěma nejvážnějšími kandi-
dáty k boji novému, při němž budou hlasy již
soustředěnější.
Zda volba tato již rozhodne o příštím pa-
peži, těžko předvídati. Možná, že konklave,
objeví-li se přivrženci jmenovaných dvou ná-
padníků na stolec papežský neustupnými, pro-
táhne se několik dní.
Pobyt v konklave i za této eventuality
nebude celkem asi nepřijemným. Místnost
jeho jsou velice prostorny, neboť upraveny pro
něj všechny budovy, obkličující dvůr sv. Da-
maška s veškerými skleněnými galeriemi,
Rafaelovými výstupky a logiemi. Ve dřívěj-
ších stoletích stěstnati se musilo konklave často
v několika malých celách klášterních, ba stal
se také nejednou, že kardinálové měli jen za-
sedací síň a společnou místnost ke spani.
zařízenou nejprimitivněji, kdežto dnes má každý
kardinál byt o třech nádherně zařízených po-
kojích.
Vanutell
Rafaelová
23
article
Kromě toho jest v dnešním konklave ještě
dostatečný počet místnosti, že nalezlo v nich
pohodlný útulek všech 365 osob, které v něm
včera zavřeny. Jsou v nich ubytováni 40 arci-
biskupů a biskupů, tajemníci a sluhové kardi-
nálů, 14 kuchařů, 20 dělníků, 62 gardisté,
holiči, lékaři, lékárníci atd. »Konklave, pozna
menává trefně jeden list, tvoří při své uzavře
nosti pro sebe celý svět, jemuž neschází ničeho.
čeho mimo ně venku ve velkém světě třeb
jest k výživě a uhasení žízně. Pouze tam nen
žádná žena, jichž je ve Vatikáně jinak velký
počet. (Manželky úřadníků, služebné, posluhova
čky, pradleny atd.)«
Z uvedeného jest zřejmo, že život v dneš-
ním konklave při veškeré jeho uzavřenosti jes
dosti příjemný a že nevzpomene si v něm zajisté
nikdo na život konklave ve Vitorbo r. 1368
Tehdy zasedalo již čtvrtý měsíc a při nesvor
posti a neústupnosti kardinálů nebylo ještě na-
děje, že brzy papeže zvolí; obyvatelstvo bylo
proto na konklave velice rozhořčeno a vymstil
se mu tím, že kardinálům dodáván pak pouze
chléb a voda, a když ani to nepomohlo, stržena
s budovy konklávní střecha, by na ně pršelo.
Vatikán
24
article
Dnes se něco podobného voličům papeže při-
hoditi nemůže, zejmena uváží-li se, že přes to,
že očekává se provedeni volby nejvýše v něko-
lika dnech, zásobena jest kuchyně konklave tak,
že všech 365 osob žíti v něm může v nadbytku
celý měsíc; po měsíci dodaly by se do něho
ovšem nové zásoby v nemenší hojnosti.
Konklave dnešnímu nepřihodí se rovněž, eo
stalo se mu r. 1315 v Carpentvě, kde opposičn
strana francouzská zapálila nad zasedacím sálem
střechu a kardinálové vyskákati musili z něho
okny. Také r. 1831 zasedalo konklave přílis
dlouho a neprovodlo volby, až vybuchla pod
jeho okny puma, kterou položili Římané, roze-
zlení na to, že odňato jim právo účastenství na
velbě „řimského knížete primasa“. Dříve volilo
jej i kněžstvo a zástupci občanstva a teprve pa-
pež Mikuláš II. vložil papežovu volbu výhradně
jen do rukou kardinálů.
Říman
Mikuláš II
Carpentva
25
article
Živelní pohromy.
Živelní pohromy.
Krupobitim postiženým krajům usneslo se
obecní zastupitelstvo v Plzni v páteční schůz
věnovati prozatím 500 K z obecního důchodu
dále zahájí městská rada za účasti členů obec
ního zastupitelstva všeobecně sbírky v Plzni
Podobně učiní okresní výbor s hospodářským
spolkem.
Z měst pošumavských sděluje se nám: Říšský
posl. pan dr. Ladislav Dvořák, přerušiv na zprá-
vu o rozsahu poslední katastrofy sotva zahájené léčeni
na ostrově Norderney, navštívil všecka postižená mě-
sta svého volebního okresu, aby ve přímém styku
s poškozenými uradil se s nimi o krocích ochranných
V Písku sešla se za lím účelem mimořádná schůze
členů obecního zastupitelstva a voličů, které předsedal
starosta města pan Lukáš. P. dr. Dvořák poda
zprávu o krocích, jež učinil ještě před schůzí tábor-
skou u ministerského předsedy a místodržitele, nalé-
haje na rychlou a výdatnou pomoc státu
Místodržitel sice zavíta) do krajů zpustošených, ale
vláda do té chvíle neučinila žádného projevu, z něho
by bylo lze očekávati, že od slov přejde k činu. Pan
dr. Körber, pravil řečník, nedá se, jak jej známe
uchvátit dojmem kalastrofy, naopak on i této zhouby
bude chtít využitkovat pro své zámysly politické
bude as chtíti poskytnutí státní pomoci protáhnouti
až do zasedání říšské rady, protože si myslí, že tím
způsobem bude moci vykonávali na nás politický tlak
Dr. Dvořák ukazuje, jak jinak zachovala se vláda Thů-
nova vůči Karlovým Varům, jimž za nehody
mnohem menší poskytla hned přes 2 milliony zlatých.
doktor
Dvořák
Lukáš
Körber
Th
Plzeň
Norderney
Písek
Karlová Vary
26
article
Ba i pruská vláda zachovala se teď vůči zatope-
ným polským krajům mnohem blahovolněji, než vláda
dra. Körbra vůči 1/4 českého království. Vláda pruská
nejdříve sice váhala s pomocí, ale tisk pruský
zdvihl mocný odpor proti této nečinnosti vlády, uka-
zuje na to, že je právě úkolem a prospěchem pruské
státní myšlenky, dokázati Polákům ve chvíli živelni
pohromy, že jsou ještě členy pruského státu, který
zakročuje v jejich prospěch, kdy bída jejich je největší.
protože jinak apatická taktika pruského ministerstva
vrhala by Poláky v náruč myšlenky velkopolské. Mi-
nisterstvo pruské rázem změnilo svou taktiku, po-
skytlo nejen pomoci státní, ale ministři Hammerstein
a Studt postavili se v čelo široce založené akce lidu-
milné, jež zejmena v Berlíně má býti zahájena. Za to
naše vláda má pro živnostníky krásná slova, jak uká-
zal p. dr. Körber na sjezdu živnostnictva ve Vídni.
Polák
Hammerstein
Studt
Körber
Berlín
Vídeň
27
article
ale v praxi prohlašuje slovy p. místodržitele, zde v P-
sku pronesenými, že obyvatelstvo městské nehodu vy-
drží a konstruuje tak rozdíl a řevnivost mezi venko-
vem a městy! P. dr. Körber hlásá, že je úkolem jeho
vlády podporování hospodářských zájmů, ale když
má tyto ohrožené zájmy chránit skutkem, vymlouví
se, že stát dá tolik, kolik země, jejíž finance jsou tak
ubohé, a s veškerou vypočítavostí chystá se této ži-
velní kalastrofy zneužit k účelům politickým a ku
prodloužení, jak on si aspoň myslí, svého minister-
ského života. Proto jest úkolem obyvatelstva těchto
krajů, aby pozvedlo hlasu svého a žádalu s veškerým
důrazem pomoci státní ještě před zasedáním sněmu
a říšské rady a to odpisem daní, nezůročitelnými půj-
čkami a subvencemi. Dr. Körber má užiti § 14., pro-
tože tento právě pro případ takový byl vydán a říšská
rada schválí mu obnos sebe větší! Stav střední jest
dnes v existenci své ohrožen a kalastrofa bude mio
účinky i pro léta příští. Nebude-li rolník příštího roku
moci oseti a náležitě mrviti, nebude laborovati jen on.
Körber
doktor
28
article
ale i stav živnostenský a obchodnický. Tyto stavy
jsou tedy sice nepřímo, ale neméně nebezpečně ohro
ženy jako zemědělci. Jde mimo to o český jih, který
tíže snese nehodu, než jiné kraje; na českém jihu
na mnohých místech klesá populace i za poměrů nor-
málních, zvláště vystěhováním, na důkaz, že existen-
fy může pomoci jen stát a tu je povinností jeho.
ční podmínky jsou nedostatečné. Při dosahu kalastro-
poskytnouti ne almužnu, ale ukázali obyvalelstvu.
že stát, pro který toto krvácí a se hmotně vysiluje
nezapomíná na ně ve chvíli neštěstí! Řečník zmi-
ňuje se pak o poli akce svépomocné, o poskylováni
laciného úvěru poškozeným a podává zprávu o vý-
sledku intervence p. starosty Lukáše a své u místo-
držit. rady p. Frenela v Písku, který při vyšetřování
škod i rozdílení subvencí slíbil řídili se dobrozdáním
důvěrníků občanstva a slíbil vyšelření škod co nejdříve
místodržitelství předložiti. — Po této řeči potleskem
provázené rozproudila se čilá rozprava, které účast-
nili se náměstek okres. starosty a měst. radní p. dr
Štěpán, páni zástupci živnoslnictva a obchodnictva,
p. měst. radní Spitz, p. dr. Uhlíř, dr. L. Dvořák
a mnozí jiní, načež přijalo bylo jednohla sně
usnesení, v těchto listech již otištěné. Starosta města
pan Lukáš zmiňuje se pak o horlivé činnosti poslan-
ce p. dra. Lad. Dvořáka, který ku poradě a ochran
místních potřeb do Písku sám zajíždívá a inlervencí
v Praze i ve Vídni na místech příslušných ve mnohých
otázkách, jež pan starosta vypočítává, plalně přispěi
ke zdárnému jich rozřešení ve prospěch města. Př
schůzí projeli posl. dr. Dvořák a p. starosta Lukáš ce-
lým městem a navštívili mnohé poškozené.
Lukáš
Štěpán
Spitz
doktor
Uhlíř
L Dvořák
Dvořák
Lukáš ce
Písek
Praha
Vídeň
29
article
Ze Strakonic píše se nám: Poslanec náš p. dr
Lad. Dvořůk meškal právě v městě našem, kde inler-
venoval u okres. hejtmana p. Kendíka ve prospěeh
rychlého vyšetření škod, způsobených na Strakonicku
a Horažďovicku za součinnosti se zástupci autonom-
ními. Prohlédnuv škody, ve městě způsobené, zů-
častnil se pak se starostou města p. Ed. Kartou
a se zástupci města schůze okresního zastupitelstva,
které předsedal zem. posl. p. Meyer, majitel velko-
statku v Tažovicích. Ve schůzi léto podal posl. dr.
Dvořák zprávu o dosavadních svých krocích a před-
nesl návrhy. Rozpravy účastnili se starosta města
p. Karta, p. dr. Vorel, p. notář Votýpka, p. radní Karta
a j., načež učiněna jednomyslná usnesení o návrzích
p. dra. Dvořáka a p. starosty Karty.
Ze Strakonic navštívil dr. Dvořák Horažďovici
kde konala se na radnici za předsedniciví pana staro-
sty Ed. Skály důvěrná schůze zástupců voličstva,
načež večer odebral se posl. dr. Dvořák do čelně na-
vštívené členské schůze Živnoslonské besedy.
do níž pozváni byli i členové Obchodního gre-
mia a jiní voliči. Ve schůzi této, výkladem 3/4 hodiny
trvajícím, naznačil dr. Dvořák kroky, jež živnostnictve
a obchodnictvo v nejbližší době mělo by učiniti k
ochraně svých ohrožených zájmů. Výklady jeho byly
všeobecným polleskem a živým souhlasem provázeny
a schváleny; usneseno bylo mimo jiné domáhati s
rázného zakročení obchodních komor.
V Sušici, jak odtud se nám sděluje, svolal pan
starosta města Uhl mimořádnou schůzi obecního z-
stupitelstva, ve které posl. dr. Dvořák referoval
o výsledku jednání svého s okres. hejtmanem v Su-
šici p. Pacovským a prohlášení, jež tento učinil.
Kendík
Meyer
doktor
Dvořák
Vorel
Votýpka
Skála
Uhl
Pacovský
Strakonice
Strakonicko
Horažďovicko
Tažovice
Sušice
doktor lada
30
article
Ve schůzi v delší rozpravě uvážena zevrubně situace,
katastrofou způsobená. Jako starostové všech měst
krupobitím stižených, tak i starosta p. Uhl hned po
živelní nehodě učinil řadu opatření ku prospěchu po-
škozených. Posl. p. dr. Dvořák promluvil o nutnosti
akce státní a to před zasedáním sněmu i říš. rady
o ochraně zájmů živnostenských a zemědělských. Pan
starosta Uhl byl pak požádán a zmocněn učiniti pro-
hlášení, odpovidající usnesení v Písku učiněnému,
v těchto listech 29. m. m. otišlěnému.
Z Neveklova. Dne 29. července t. r. konala se zd
k vyzvání okresního výboru schůze starostů obci
okresu neveklovského za účelem porady o krocích ke
zmírnění bídy, nastalé následkem živelních pohrom
a k získání podpor na opravu cest vodou poškoze-
ných. Schůzi předsedal p. Jan Vilímek, náměstek
okresního starosty za přítomnosti 18 pánů starostů
obcí a p. Antonína Doležala, delegáta zemědělské rady.
Okresní tajemník sděluje kroky, které v této záležitosti
okresní výbor učinil. Zejmena vyslal pp. Jana Vilímka.
náměstka okresního starosty, a Antonína Doležala,
delegála zemědělské rady, aby zakročili ve prospěch
krupobitím postiženého rolniciva u c. k. místodržitel-
ství, zemského výboru a zemědělské rady královslví
českého. Zároveň učinil potřebná podání, v nichž vy-
líčil stav rolniciva v obcích krupobitím postižených
a žádal za rychlou a výdalnou pomoc země a státu
v nastalé nouzi. Krupobitím postiženy byly tylo poli-
tické obce: Bělice, Blazenice, Břežany, Chleby, Chrá-
šťany, Jabloná, Krňany, Krusičany, Lešany. Nahoruby.
Uhl
Posl
doktor
Dvořák
Vilímek
Doležal
Zejmen
Písek
Neveklov
Břežany
Chleby
Chrat
Jablonat
Krňany
Krusičany
Lešany
Blazenice
31
article
Netvořice, Oujezd, Rabíň, a Straný, z nichž Krňany.
Krusičany. Lešany a Oujezd stiženy byly ještě prů-
tržemi mračen. Živelními pohromami zničeno bylo
40—100% slibné úrody. Od jara opakujícími se bouř-
kami a posledními živelními pohromami byly komu-
nikace v celém hornatém našem okresu velmi poško-
zeny a zejmena obecní cesty byly tak vymlety, že
vyžadovati budou nákladné rekonstrukce a oprav.
Straný
Netvořice
Oujezd
Rabíň
Krňany
Krusičany
Lešany
32
article
Ve schůzi podán byl okresním tajemníkem výklad
zákona o odepisu daně pozemkové v případě živelních
nehod a potřebné pokyny za účelem domáhání se pod-
pory zemské a slátní ke zmírnění bídy a k rekon-
strukci a opravě poškozených veřejných cest. Shro-
máždění starostové obcí se vřelým díkem přijali lá-
borský projev českého poselstva ze dne 26. července
ve prospěch krajů živelními pohromami postižených
a vyslovili s ním plný svůj souhlas. Na základě tom
navrhují, aby po důkladném vyšetření škod žádáno
bylo: 1. za odpis daní za rok 1903 a 1904 a za zasta-
vení exekučního vymáhání nedoplatků; 2. za výdatnou
podporu státu a země: 3. aby sněm královslví českého
byl v nejbližší době svolán; 4. aby uzákoněno bylo
povinné pojišťování proti živelním pohromám; 5. ab
vedle státu a země také i okres a okresní hospodář-
ská záložna dle možnosti přispěly ke zmírnění nastalé
nouze; 6. aby země a stát poskytly obcím a okresu
potřebnou podporu na rekonstrukci a opravu poško-
zených komunikací; 7. aby okresní výbol zřídil po-
mocný komitét, do něhož by pozval za záslupce po-
sližených obcí pp. Antonína Doležala, delegůta
zemědělské rady ve Vys. Oujezdě, Jana Štěpána, sta-
rostu obce v Třepšíně a Jana Korbela, starostu obce
v Podělusech.
Z Poličky. Po strašné krupobitní katastrofě do-
stavují se účinky. V Korouhvi nouze a hlad začíná
rozprostirati svá osidla, bramborů není a nebude.
Následky jsou zjevné. Zoufa ost se vzmáhá, okamžila
pomoc velenutná
V jihočeských krajinách krupobitím postiženým
věnovala Záložna vinohradská 1500 K.
Doležal
Jan Štěpán
Korbel
Oujezd
Třepšín
33
article
IX výkaz příspěvků, složených v kanceláři prae-
sidla rady král. hlavního města Prahy pro obyvatele
v království českém živelní pohromou stížené
Antonie Kýhosová . . . . . . . . K 2.—-
Marie Hladíková . . . . . . . . .
Úřadníci pokladny poštovního ředitelství
Dr. Antonín rytíř Randa . . . . ..
Skutečské sludentstvo . . . . . . .
Redakce v Hradcí Králové . . . . .
Med. dr. Kohout ve Žlebech . . .
Výtěžek ze zábavy besedy »Čelakovskýe
v Zátiší
Sbírka pana mag. rady dra. Wagneraa
obecního staršího p. Václava Šrámka
mezi obyvatelstvem v VII. části Prahy
Spolek majitelů domů pro Holešovicea
Bubny . . . . . . . . . . . .
Josef Hybner, horní inspektor . . . .
Dr. Gustav Žďárský . . . . . . . .
Sl. Anna Stádníkova . . . . . . . » 2.—
A. D. J. . . . . . . . . . . . .
10.05
Josef Stěbule . . . . . . . . . .
Josef Král, řezník na Smíchově . . . ,
Rodina Čumpelikova z Mnichovic . . . 10.—
Úhrnem . . K 1382.09
K tomu dle předešlých výkazů. . . . » 5664.10
Celkem . . K 7046.19
Mimo to zaslal pan V. Justitz z Tetína pro
vdovy po dvou zabitých kočích ve dvoře Slavětíně
u Načeradce 4 K, jež kanceláří praesidiální zaslány
byly přímo představenstvu tamní obce k rozděleni.
1004
1145.—
Kýhosová
Hladíková
doktor
Antonín
rytíř
Randa
Kohout
Šrámek
Hybner
Žďárský
Stádníkův
Josef Stěbule
Král
Čumpelikův
V Justitz
Praha
Hradce Králové
Smíchov
Mnichovice
Tetín
Slavětín
Načeradec 4 K
Holešovicea Bubno
34
article
VIII. výkaz příspěvků, došlých poštovními po-
uká kami kancelaře Národní jednoty pošumavské ve
prospěch jihočeských menšin krupobitím těžce posti-
žených;
Pp. Jan Vejnar, lesní v Božanově 10 K, Václav
Pokorný, horní rada na Březových Horách 10 K,
Jaroslav Janota, č. k. vrchní zvěrolékař 10 K, pl. Paula
Nitschová, choť koloristy v Josefodole Kosmonosích
20 K, pp. Fr. Sládeček, vrchní horní inženýr v Cha-
bařovicích 20 K, J. Exc. svob. pán Eman. Salomon
z Friedbergů-Mirohorský v Praze 20 K, K. Stach,
vojenský puškař v Rzeszowě 10 K, pl. J Nováková
v Kralupech n. Vit. 10 K, nejmenovaná paní z Břežan
Panenských 10 K, sl. místní obec Skorkov u Star
Boleslaví 10 K, pí. Jana Šedová, choť přednosty sta-
nice v Týništi n. Orl. 10 K, pp. Josef Brůha, nad-
poručík v Rzeszowě 10 K, Vojtěch Zeman na Král.
Vinohradech 10 K, Hesoun ve Vídni 10 K, Bedřich
Motejlek, techn. úřadník státní dráhy ve Vídni X.2.
10 K. F. Hrdlička v Kasejovicích (kroužek kasejovi-
ckých hudebníků zasílá výtěžek z koncertu) 8 K, dr.
Vejnar
Pokorná
Březův
Janota
Nitschová
František
Sládeček
Eman
Salomon
K Stach
Šedová
Brůha
Zeman
Král
Hesoun
Motejlek
F Hrdlička
Božanov 10 K
Friedberg
Praha 20
Kralupy
Břežany
Skorkov
star Boleslav 10 K
Rzeszow 10 K
Vídeň
Kasejovice
Josefodol Kosmonosy
Rzeszowa 10 K
Vinohrady 10 K
J Nováková
35
article
Jan Krajan t. č. ve Vimperce 50 K, rolníci z obce
Třebonice v okresu smíchovském 44 K, Jos. Burian
v Essegu (pevnost) v Slavonii 4 K, V. Welzl, vrchní
topič cukrovaru v Sárváru v Uhrách 1 K, paní
A. Welzlová, choť téhož 1 K. pp. J. Kerpl, zámečník
cukrovaru v Sárváru v Uhrách 1 K, B. Kačírek, zá-
mečník cukrovaru v Sárváru 1 K, Jar. Chmelai,
plzeňská pivnice ve Vídni (sbírka) K 14.10, Frant.
Jech ve Všetulech 6 K, pí. Frant. Pučelíková, chol
c. k. supplenta v Příbrami 6 K, pp. Alois Erben
v Ostroměři 6 K, Jar. Chmelař, plzeňská pivnice ve
Vídni (sbírka) K 19.70, Ant. Sekal v Nov. Zámcích
na Moravě 30 K, Nejmenovaný v Dobříši 30 K.
Mg. Ph. Rud. Blažek v Jičíně zasílá jménem První
české »Disbarmonie« část výtěžku z koncertu, uspo-
řádaného 23. července v hotelu »Beránek« 15 K,
Ant. Graf ve Staňkově 15 K, Mikšovský v Chuděni-
cích 3 K, J. B. v Kroměříži 3 K, Jos. Stulík, ob-
chodník v Tuřanech 5 K,. Václav Špale, obchodník
v Žižkově 2 K, Václav Špale, studující v Žižkově
3 K, V. Můčka, lékárník v Praze 5 K, Frant. Cédl,
učitel v Kralovicích 5 K, Ant. Kašpar, účetní v Sedl-
čanech 5 K, J. Katovský, správce cukrovaru v Bašni-
cích u Hořie 10 K, Č. Vančura, účetní cukrovaru
v Bašnicích u Hořic 10 K, J. Včeliš v Bašnicích
u Hořic 10 K, Štillera, kontrolor v Bašnicích u Hořie
5 K, Soukup, přednosta stanice v Bašnicích u Hořie
5 K, Jar. Krátký v Bašnicích u Hořic 5 K, K. Dolejs
Jan
Burian
V Welzl
A Welzlová
J Kerpl
B Kačírek
František
Jech
Všetula
Pučelíková
Erben
Blažek
Beránek
Mikšovský
Špale
V Můčka
Cédl
Kašpar
Vančura
J Včeliš
Štiller
Soukup
K Dolejs
Vimperk
Třebonice
Slavonie
Uhry
Sárvár 1
Vídeň
Příbram
Ostroměř
Morava
Dobříš
Jičín
Staňkov
Chudit
Kroměříž
Jos
Tuřany
Žižkov
Praha 5
Kralovice
Bašni
Hořie 10 K
Bašnice
Hořice 10 K
Hořie 5 K
Hořice
Essega