2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
5
article
prošli veškeré bývalé »učebny« a působila to dujmem
zvláštním, když shlédnuta malá ona jizba, ve kteréž
nyní 3 konceplní úřadníci zaměstnáni jsou, ve kteréž
však před léty tísniti se musilo 65 primánů. Účast-
níci pozdrželi se také v místnosti, ve které druhdy
bývala oktáva a v níž právě v den sjezdu před 3
ruky započaty byly ústní zkoušky maturitní. Na t
za laskavého doprovodu nynějšího ředitele gymnasla
problědnuty skvostné místnosti nové gymnasijní bu-
dovy, jmenovitě kabinety, slavnostní slň, knihovna,
tělacvična a některé učebny a tu mimoděk konána
porovnání s onou nepraktickou těsnou budovou, ve
které účastníci sjezdu celá gymnasiální studia svá
před lety konati musili. Odtud odebrali se účastníci
do chrámu, kamž za dob gymnasiálních na mši
chodívali. O 11 hod. dopolední sloužil kanovník
6
article
ThDr. Jan Sykora za assistence dvou kněží smuleční
mži za veškeré zesnulé professory a kollegy. Tato
čásť slavnosti zanechala v účastnících nejhlubší da-
jem. Když sestoupil s povozu dr. Vaňaus a podav
rámě starému prof. Vařečkovi vedl ho předsiní do
chrámu, tu zcela spontanně rezestoupili se účastníci
sjezdu ve špalir, kterým oba p. professoři prošli, za
nimi seřadili se bývalí žácí, kráčeli v řadách po
dvou na místa, kde v chrámu drohdy sedávali a za
zvuku starých známých varhan, obcovali jako druhdy
mši. Na konci bohoslužeh měl dr. Sýkora ke shro-
mážděným účastníkům, jakož i k ostatním, četně se
dostavivšímu a ze starých známých a přátel se sklá
dajícímu obecenstvu hluboce dojemnou řeč. při níž
vzpomněl a jmény vypočeti všech těch, kdož od dob
studií gymnasijních až do tohuto sjezdu smztí byli
vyrváni. Když slovy tklivými líčil minulé doby
studií gymnasialních, pak doby živola praktického,
tu nikdu z přítomných neubránil se hlubokému po
hnutí, ba mnohý nestyděl se ani za slzu, která pod
tolika dojmy v oko jeho se vtlačila. Jmenovitě
vzpomínka na zesnulého kollegu notáře Eugana
Sykora
doktor
Vaňaus
Vařečka
7
article
Rutteho, jenž ještě veškerých předběžných prací ke
sjezdu se zúčastnil, avšak dva dny před sjezdem zemřel
a právě v den, kdy sjezd začiti měl, v Praze ke hrobu
nesen byl, působila na všechny dojmem mohutným.
Byl to věrný, upřímný druh, který, ač okolí jeho vě-
dělo, že zákeřná choroba kořen zdravi jeho podrývá,
do poslední chvíli těšil se, že bude se moci zúčasíniti
sjezdu, avšak osud nedopřál, aby tužba jeho došla
splnění. Po dokončených bohoslužbách odebrali se
účastníci do atelieru p. Josefa Picka, který je již jako
abilurienty před 30 roky byl fotografoval, k pořízení
skupinové fotografie, načež následoval přátelský oběd
v besední místnosti „U města Hlamburku“. Při hostině
proneseny upřímné zdravice oběma bývalým profes-
sorům, kteří přes námahu, jaké jim dostavení se na
sjezd nutně působiti musilo, cestu do Jičína vážili,
jakož i přítomnému nynějšímu řediteli gymnasia ji-
činského p. Adamu Fleischmannovi, pořadatelům sjez-
du, načež vřele odpověděl jménem professorů p. V.
Rutte
Picek
Fleischmann
Praha
U město Hlamburk
Jičín
8
article
Vařečka a p. řed. Adam Fleischmann. Po skončeném
obědu podniknuta společná vycházka proslulými lipo-
vými alejemi do libosadu, načež část účastníků odjela,
část při přátelském besedování ještě večer v Jičíně
prodlela. Mimo jemnované již bývalé professory účast-
nili se sjezdu následující kollegové: P. Alois Broul.
děkan v Heřmanově Městci, František Farský, poklad-
ník při poštovním ředitelství v Praze, dhr. Jindřich
Fiala, advokál v Žižkově, Jan Hák, ředitel Malostranské
záložny v Praze, Edvard Jelen, notář v Táboře, Julius
Kudrnáč, professor na reálce v Karlině, dr. Karel Mo-
tejl, advokát v Praze, P. Josef Pauer, farář v Jablonci
n. Jiz., Karel Pekárek, notář v Roudnici n. L, Edvart
Pinz. notář v Nasavrkách, František Píeifer, rada zem-
ského soudu na Horách Kutných, Lad. Sehnal, majitel
realit v Král. Vinohradech, ThDr. Jan Sýkora, kanov-
ník a universitní professor v Praze Pozdravné přípisy
či telegramy zaslali z bývalých professorů: V. Hospod-
ka, ředitel gymnasia ve Vysokém Mýtě, dr. Josel Ku-
bišta, professor v Č. Budějovicích; z kollegů pak: Jan
Bareš, magistrální rada ve Vídni, dr. Boh. Bečka, pro-
fessor v Táboře, dr. Gustav Gruss, universitní profes-
sor v Praze, F. V Klenka, správce lázní v Bělovsi,
Vařečka
Fleischmann
P Broul
Farský
Fiala
Hák
Jelen
Julius Kudrnáč
doktor
Karel molybden
P Pauer
Pekárek
Edvart Pinz
Píeifer
Sehnal
Král
Sýkora
Josel
Bareš
Boh
Bečka
Gruss
Jičín
Heřmanův Městec
Praha
Žižkov
Tábor
Karlin
Jablonec
Jizera
Roudnice
Nasavrky
Kutná
Vysoký Mýto
Č . Budějovice
Vídeň
Klenk
Běloves
malostranský záložna
9
article
Frant. Lamač, správce pošty v Jičíně, Gust. Molitor,
notář v Nov. Hradech, F. Václav Pilnáček, farář v Ku-
něticích, P. Václav Sál, farář v Lánech na Důlku, Ka-
rel Stembera, řídící učitel v Jaroměři, Frant. Tůma
rada zemského soudu v Táboře a paní Růžena Rut-
tová, vdova po notáři v Praze. Se slibem, že za 5 lel
opětně se sejdou, rozešli se účastníci, každý za svým
povoláním
František
Lamač
Molitor
F Pilnáček
Václav Sála
Tůma
Rut
Jičín
Ku
Lány
Ka
Jaroměř
Praha
zemský soud v Tábor
10
article
— Z obcí předměstských. Ve schůzi městské rady
v Karlíně dne 27. t. mi vyřízeny mimo jiné tyto zále-
žitosti: Schválen protokol o schůzi odboru ubytova-
cího ze dne 17. července. Dodatečně schváleno, že ma-
jiteli domu čp. 214 nařízeno připojení domovní stoky
na obecní stoku v Havlíčkově ulici. S výhradou schvá-
lení obec. výboru povoleno 420 K na opalření 6 mřiži
se záklopkami pro stokové otvory na tržišti na Jung-
mannově náměstí. Ke sjezdu učitelstva menšinových
škol 6. srpna v Praze delegování pp. Hugo Demartini
a Ot. Hejimánek. Vzat na vědomí přípis pojišťovacích
ústavů rakouských o vystavování vysvědčení pro žá-
dosti a náhradu škod požárních a sdělí se, že praxe
zdejšího obec. úřadu ve smyslu přípisu se prováděla
a provádí. Vzato na vědomí, že automobil voj. záso-
bovacího sboru bude jezditi ulicemi karlínskými nej-
menší možnou rychlestí. Vzat na vědomí přípis správ-
ní rady elektrických podniků pražských o tom, proč
o sv. Janě vozba z Karlína k Národnímu divadlu byla
změněna. Přijat protektorát slavnosti Ústř. Matice
školské, chystané na září l. r. Usneseno při pojme-
nování ulic bráti dle možnosti zřetel na to, aby ulice
neměly stejná jména s ulicemi pražskými. Usneseno
připojiti se k akci obce pražské na opatření pomoci
českým krajinám postiženým koncem července t. r.
živelními pohromami. Technicko-stavebnímu odboru
odkázán dotaz obchodního gremia karlinského obl.
koupě parcely v bloku VI. pozemků invalidních.
Jung
Hugo Demartini
Otakar
Jana
Karlín
Havlíčkův ulice
Praha
národní divadlo
11
article
— Sjezd českého učitelstva a přátel školství
Praza. V pátek dne 7. srpna 1903 o 8. hod. pořádán
bude na počest sjezdu ve velké dvoraně žofínské
Umělecký večer, jenž svým vybraným progra-
mem, jebož provedení vzali na se umělci osvěděení,
slibuje návštěvníkům hojně požitků v pravdě uměle
ckých. Večer ten pořádán jest ve prospěch »Spolku
pro zbudování učit. domu a Bolzanov
i Samostatného sirotěince. Přátelům uči-
telstva naskytá se vhodná příležitost, by hojnou
účastí osvědčili dávnon přízeň svou a přispěli lak ku
rozhojnění fondu pro postavení učilelského domu
ruku v ruce s učitelstvem osnšiti tak mnohou slzu
sirotků po učitelích. Při koncertě se vzácnou ocho
tou vzhledem k dobročinnému účelu účinkují: S
Ota Hinkeova sl. Ella Liškova, koncertní pěvkyně.
sl. Božena Procházkova, virtunska na klavír, sl. Če
ské pěvecké kvarteto, p. Otto Popelka, člen opery Na-
rodního divadla v Brně, p. Alois Kapoun, virtuos na
housle a konirabas, p. Alois Charvát, člen smíchov-
ského divadla a p. Jan. Tomáš. Pořad: 1. J. Malát.
Hinkeův
Liškův
Procházkův
Popelka
Kapoun
Charvát
Jan
Tomáš
J Malát
rodní divadlo v Brno
12
article
»Máje« České pěv. kvarteto. 2. Bohdan Lack: »Ara-
besque«, koncertní valčík sl. Bož. Procházkova. 3.a)
Fr. Picka: »Až přejde den«, b) Víl Novák:. »Večere
sl. Ota Hinkeova. c) dr. Ant. Dvořák: »Moravské
dvojzpěvy« sl. Ella Liškova a sl. Ella Hinkeova. d)
O. Nedbal: »Dudák« sl. Ota Hinkeova. 4. a) Wiena-
temps: »Dumkas, b) HI Wieniawski: »Polonéza« p.
Al. Kapoun. 5. P. J. Čajkovskij: árie knížete Gre-
mina z opery »Eugenij Oněgin« p. Otto Popelka. 6.
»Medik Saska«. Povídání, p. Al Charvál. 7. Gramee
fon. Předvede pan Jan Tomáš. 8. J. V. Novolný: »Be-
chyňské pisně« p. Otto Popelka. 9. J. Abert : »Kon-
cert pro kontrabas« pan Al. Kapoun. 10. Saint Sačnn-
»Serenáda« České pěv. kvarteto. 11. »Baron Fočí-
lek«. Karakterní typ, p. Al. Charvát. Zbylé listky po
po 1 K prodávají se ve sjezdové kanceláři v buďově
vyšší dívčí školy ve Vodičkové ulici. V den Uměle-
ckého večera přímo na Žofině.
— Pro zřízení druhé české reálky jv Plzzni vy-
slovilo se jednohlasně obecní zastupitelstvo plzeňské
v páteční schůzi se zřetelem k velikému počlu žactva
na ústavě nynějším, na kterém bylo v minulém roce
608 žáků; při každé třídě byly odbočky, při čtvrté
třídě pak dvě. Se zřetelem k zápisu již před' prázdni
nami, kdy zapsáno 86 žáků, bude žachva po prázdni
nách mnohem více, nežli v minulém školním roce
Lack
Bož
Procházkův
Picek
Novák
Hinkeův
doktor
Antonín
Dvořák
Liškův
Nedbal
Dudák
Wieniawský
P J Čajkovský
Eugenij Oněgin
Popelka
Al Charvát
Jan Tomáš
Novolný
J Abert
Al
Baron
Charvát
Žofina
Francie
Sasko
Be
Saint Sačnn
Český pěv
Vodička ulice
Ara
Kon
kníže Gre
13
article
Počítá se na 700 žáků; v zájmu žactva a professor
stva jest tudíž naléhavo, aby reálka česká byla roz
dělena; nestačí již ani místnosti. Proto usnesla se
obec podati žádost k zemské školní radě za zřízen
druhé české reálky v Plzni. Netřeba při-
pomínati, že kdyby šlo o německý ústav, již dávno
by byly v Plzni dva.
— Škola slovanských jazyků, řízená Slovanským
klubem, vstoupí školním rokem 1903.—4 do třetího
roku. Velké účastenství pánů i dam ze všech oborů
zaměstnání, nejrozmanitějšího stáří, jakož i doba
trvání kursů (které, původně na 4 měsíce určené,
musily býti prodlužovány až do konce června), jest
důkazem, jak velký zájem se u nás jeví pro učení
se slovanským jazykům ve všech vrstvách a jaké
oblibě se škola slovanských jazyků těší. Letos počne
vyučování 1. říjnem. A dle přihlášek vyučovali se
bude všem slovanským jazykům a to lehko pochopi-
telnou methodou bez gramatiky, učiteli té či oné
slovanské národnosti, jejímuž jazyku se vyučuje.
Kurs kteréhokoli jazyka slovanského trvati hude
čtyři měsíce. Obnos 8 korun za kurs třeba složiti
ihned při přihlášce. Jinak na přihlášku zřetelse
nebere. Vyučováno bude každému jazyku jednou
v lýdnu. Bude li účastenství dam dostalečné, bude
pro dámy zvláštní kurs vyučovací. Jelikož znalost
slovanských jazyků v našich hotelích, restauracích
kavárnách jest bídná nebo lépe žádná a návštěva
slovanských hostí rok za rokem v Praze roste
otevřen bude zvláštní kurs pro číšníky a cicerony
vyučovati se bude ruštině a polštině. Jest v zájmu
všech, kdo se slovanskými hosty do Prahy přijíždě
jícími přicházejí ve styk, aby po slovansku je obslou
žiti dovedli. Přihlášky přijímá sekretariat Slovanského
klubu v hötelu u anglického dvora v hodinách
odpoledních.
Plzeň
Praha
14
article
— Nadace. Z úroků nadání založeného panem
Josefem Knurou pro skutečně chudě a stářím pokro-
čilé pomocníky zednické z Prahy uprázdnilo se
úmztím jedno místo nadační s ročním požítkem 84
korun. Kdož by se o toto misto nadační ucházet
chtěli, podejtaž žádosti své opatřené křestním listem,
listem za vyučenou, vysvědčením chudoby, výkazem
o své příslušnosti v podacím protokole magistrátu
král. hlav. města Prahy na radnici staroměstské do
31. srpna 1903. Při tom výslovně se připomíná, že
k žádostem, jež podány budou po lhůtě konkursní
neb opatřeny nebudou předepsanými doklady, přihlí
žeti se nebude.
— Zvláštnosti Prahy, cizinci hojně vyhledávanou.
jest mimo jiné i rozkošný pohled na malebný koutel
Mulé strany, zvaný pražskými Benátkami. Kdokoli
kráčí po Karlově mostě na levý břeh vllavský, ne
opomene zastaviti se aspoň na okamžik a zadivati
se dolů po proudu Čertovky, při čemž mimoděk zavadi
zrak jeho i o náměstíčka — vlastně pouze rozšíře-
nou zde ulici Lužickou — která prostízá se právě pod
Prokovovou sochou sv. Víla, protějšku to známého
„Turka“. Ale nejen cizincc, i rodilý Pražan slane tu
leckdy, upozorněn daleko slyšitelným hlukem a křikem
dětí či protíraje si očí, do nichž právě snad zava-
auvší vítr vmetl mu odkudsi zdola kotouč drobného
prachu. A věru, že stojí za povšimnutí toto ne sice
již tak půvabné, ale jinak rozhodně zajímavé soused-
ství našich Benátek. Člověk vidí zde lotiž pořádek,
jakého by nenašel ani v některém zapadlém městečku.
Knura
Turek
Pražan
Praha
Benátky
Karlov most
Čertovka
15
article
Stala se totiž veřejná tato ulice zajmena v posledn
době skladištěm vozů pískařských, cihlářských, „val-
ňáků“ i jiných, jichž ve dne i v noci — to vůbee
neosvětlených — stává tu neustále pět, šest, někdy
až i desel; některý snad dán byl sem k správě kováři.
jenž na druhé straně mostu, v „Lázních“, má svoje
dílny, většinou však jsou to vozy povozníků, kteie
večer je sem zavezou a ráno si opěl s koňmi pro
ně přijedou, nebo, nepotřebujíce jich nechávají je
tu státi delší dobu. Proč by také najímali pro ně
polřebné místnosti, když tady mají místa dosl a —
zadarmo! Nemyslíme přece, že by snad magistrát jim
by prostor tento za nepatrný poplatek či snad dokonce
z protekce na něčí přímluvu k tomuto účelu prona jal.
Už proto ne, že nepřístojnost tato je příčinou zla
ještě jiného. Vozy ty jsou totiž eldorádem mládeže
z okolí, zvláště ovšem pánů uličníků, kteří provozují
na nich i na volném prostranství nejen zdravý tělo-
cvik, nýbrž i nejodvážnější útoky válečné, spojené
podle pravidel klukovské taktiky s nevylíčitelným
mnohdy řevem, což při náležitém střídání mužstva
trvá s malými přestávkami po celý den. A to trpo
se zde na velejné ulici — jakož, podotýkáme mimo-
chodem, i na jiných ulicích malostranských a praž-
ských vůbec jako v žádném snad jiném městě — pod
16
article
Irekventovaným mostem Karlovým v době, kdy město
značným nákladem zřídilo v blízkých sadech na Letné
na Nebozízku i v Kinského zahradě pro děti vhodně
upravená hříště, na něž právě malostranská mládež
zajisté nikterak nemá daleko. Leč to není ještě
všechno. Zídka, lenující Čertovku, je zde lákadlem
pro slabší pohlavi. Z daleka široka scházejí se sem
služky, mezi nimiž mihne se ovšem i voják nebo
učedník, aby na příhodném zajisté tomto místě ne-
rušeně — vyklepaly špinavé koberce! A tak od šesté
hodiny ranní do desáté hodiny večerní ozývají se tu
mchutné rány rákosových plšcaček, vzdouvajících
spousty prachu a činících pobyt v hlízkých domácno-
stech přímo nemožným. Přimyslite-li si k tomu ještě.
že se zde někdy kovají koně a spravují vozy, že do-
konce — jak zase onehdy v pátek se stalo — na
blízku bydlící soustružník, rozestaviv si klidně na ulie
všechny potřeby, sbíjí hu hřmotně díla větších roz-
měrů, politujete dojista ubohé obyvatele okolních do-
mů, kteří vše to musejí poslouchati a pomalu již an
duševně pracovati, ani spáti nemohou. Podali sice
s majiteli domů policejnímu ředitelství stížnost, vy-
líčili všecky tylo zlořády, ale nápravy se nedovolali
Zídek
Čertovka
Letná
Karlová
17
article
Strážník, náhodou tudy jdoucí zaklikne snad někdy
skolačící děti, které ovšem, jakmile zmizí za rohem.
spustí znova, zapíše snad někdy některou služku, když
deset, dvacet jiných, bůh ví až odkud, pohodlně již
své koberce vyklepalo, a vše jde dále zase v starých
kelejích. Také my nepišeme tyto řádky snad s nadějí
že tímto způsobem pomoženo bude trýzněným oby
vatelům okolním a vymýtěna tato pražská ostuda. Za-
znamenáváme prostě podařenou ukázku ze živola
pražských ulic XX. století, která snad zajímati bude
jednou budoucího pisatele kulturních obrázků a adre-
sujeme řádky své i širší velejnosti, aby odvykla ko-
nečně nemístné nedůtklivosti a nezazlívala — jak
nedávno se stalo — cizímu cestovateli, když s po-
směchem zmíní se o honfech umouněných, křičících
dělí, jež upoutaly u nás jeho pozornost. Nekřiv-
díme mu. Stačí, aby šel přes Karlův most, podívat se
na Hradčany — a který tudy nejde? — a může
takovou poznámku napsati s dobrým svědomím.
Hradčany
Karlův most
18
article
— Ordinace zubní pro chudé a méně majelné
bude přičiněním tří českých odborníků pražskýchv
pondělí 3. srpna otevřena ve Spálené ulici č. 25. Po-
rada udíleti se bude bezplatně ve všední dny od 3 do
7 hodin odpol., v neděli a ve svátek od 8 do 10 hod.
dopol. Případné operace zubolékařské (plombování a
takání zubů, umělá náhrada zubů) vykonávati s
budou chudým, pokud obec pražská na zařízeni
a vedení ordinaco něčím přispěje, zdarma. Lidě
méně majetní, kteří lékaře zubního potřebují, ale mi-
nimální sazby (stanovené spolkem českých zubních
lékařů) honorovati nemohou a proto nuceni byli dáti
si koliavé zuby u různých fušerů trhati neb špatně
plombovati, mají nyní příležitost za mírný honorák
opatřiti si pomoc zuli.ího lékaře. Jest v zájmu paciento
i zubních lékařů, by k léčení do ordinace doporučován
byli praktickými lékaři pacienti, jichž poměry ma-
jelkové nedovolují, vyhledati odbornou pomoc a pri-
vátní praxi zubních lékařů. Není pochyby, že pří-
slušné kruhy podporovati budou tento krok zubních lě-
kařů, který v důsledcích směřuje k tomu, aby hy-
giena chrupu, která dosud příliš byla zanedhá vána.
došl. v nejširších kruzích obecenstv. pravého po-
rozumění.
19
article
— Sady obca pražské. Letošního roku bylo vy
sázeno v městských sadech pražských rostlin: ve
velkém sadě novoměstském 86.840), v sadě Čelakov
ského u musen 12.370, na Karlově náměstí 90,00u
na Vyšehradské stráni 2895, v opatrovně na De
kance 2240 v chudobinci u sv. Hartoloměje 3850
v chorobinei na Karlově 1810, v české dělské ne
mocnici na Karlově 3400, v sadě při kostele n
Karluvě 5650, na Žefině 72320, u pumníku cisaře
Františka 7870, na Poříčí 23.280, na Fügnerově ná
městí 13.930, na Komenského náměstí 11 870, u Ru
dolfinum 23.450, na ostrově Velkých Benátek 590
na Letné 45 040, na Nebozízku 21.240, v Odkolkov
zahradě 3970, v Chotkových sadech a na Hradčan
ském nám. 14.659, v zahradách při školách a opatrov
nách 12.420, v sadech v Libni 4360, úhrnem vysá
zeno 434.084 Veškeré rostliny tyto byly letošním
jarem vypěstovány v Rajské zásobní zahiradě.
Karluv
František 7870
Fügnerův
Chotkův
Karlov náměstí
Karlov 1810
Karlov 3400
Žefina
Komenský náměstí
Benátky
Letná
Hradčany
ský já
Libeň
20
article
— C k. státní dráhy. Z obecenstva se nám sděluje
Radostné jest cestování z Prahy směrem k Pí
sku, zvláště před nedělí neb svátkem a to zvlášti
vlakem odpoledním č. 325/615. Ačkoli správě želez
niční z každoroční zkušenosti velmi dobře je známe
jak značná frekvence panuje v létě mez
Prahoua Příbramí a přece ani letos nepostaral
se, aby jízda byla snesitelnou. Z Prahy vypraví vlal
jen o 7 vozech, jež dříve než dojedou na Smíchov
jsou plně obsazeny. Tam po dlouhém zkoumání ko
nečně připnou 1 neb 2 vozy další, jen aby čekajíe
ohecenstvo mělo kam nastoupili, aniž by pamatován
bylo na stanice další, obzvlášlě na to, že cestou při
stupují i celá procesí poutníků, do Př-
brami jedoucích. Konduktoři při nedostatku míst
nakládají cestující obecenstvo do vozů jako slanečky
bez ohledu, zda se jich šat poškodí neb znečistí. Když
vlak přibude do Zdic, nařizuje se z vyššího rozkazu
cestujícím, aby ze zadních vozů přestoupil
do předních, jelikož na Protivin půjde
dle předpisu pouze 7 vozů, vozy ostatní že
musí do Prahy zpět. Má tedy nastati nakládání sla-
nečků znovu, jen aby se vyhovělo předpisu! Nyni
sledujme jízdu ze Zdic — kde vyměnili lokomotivu—
k Prolivínu! Následkem téměř trvaléh
stoupáni trati a špatné výkonnosti pa-
rostroje (do Zdic dodávají se jinde vybrakovano
a za nepotřebné uznané) jede vlak tak zvolna
a kodrcavě, jak na oné lokálce, kde, spě
cháli někdo, nechce si ani přisednouti
Praha
Smíchov
Zdice
Prahoua Příbram
21
article
Kdyby zde jezdil nějaký velký pán, nebo dvorní radao
případně několik Němců, jislě by šlo do Příbrami
vlaků více o větším počtu vozů a vělší rychlosti, jako
na př. do Benešova, kde při pouhém lokálním vlaku
jede 15 i více vozů s výbornou lokomotivou. Zde n
trať třikráte tak dlouhou stačí 7 vozů.
tažených brakem! Dráha jen když vydá lístky
za něž přijme peníze. Jak se cestující dostanou na m
sto, je pánům lhostejno. Oni nejedcu, neb když jedou
mají k disposici zvláštní vůz i dobrý stroj. Vzdor těmto
křiklavým nešvarům nepovolila dráha žádané roz-
množení vlaků. Rozmnožení toho jest nutně třeb
zavedením nového vlaku do Příbrami od plzeňského
č. 313 nebo 319. Rovněž dodání řádných výkonných
Jokomotiv očekává se v době nejkratší i doufáme, že
tento pokyn ředitelství železničnímu k zjednáni ná
pravy postačí, aniž by splnění toho musilo býti vy
máháno.
— Změny držehnosti. Katolický spolek „Praha
koupil od sleč. Marty Müllerovy-Krausovy dům čp
176—II. v Křemencové ulici za 90.000 K. Páni Ferdi
nand a Johanka Turschovi koupili od paní Karly Wai
chertové dům čp. 41—VI. v Libušině ul. za 4000 k
Nájemce statku p J. Gimbel koupil dům čp. 747—vn
v Holešovicích-Bubnech za 150.000 K.
Němec
Mars Müllerův
Krausův
Ferdi
Tursch
Karel Wai
J Gimbel
Příbram
Benešov
Praha
Libušin ulice
Holešovice
Bubno
22
article
— Z přírody. Doba květů pro stromy a keře ji
počátkem července byla minula, jen tu a tam v par
cích a zahradách exolický trubač katalpa špinavě bí
lým, uvnitř nachovým a pomerančově skvrnitým kvě-
tem se chlubí. Rostlinstvo však stkví se dále bohatým
pestrým šatem. V zahradách a zahrádkách kru
síček nebo pampalík s terčem tmavě žlutým
s květy jazykovitými, žlulými, lemuje záhonky, rost
lina třená má silný, nepříjemný zápach. Šalam
nek nebo zlý mníšek, mordovník veliké hrozny tma-
vě fialových květů, někde i bledě modrých nebo bí-
lých navěsil a ozdobil zahrádku u okének našich cha-
lup: četné druhy svlačců s korunou nálevkovitou
různě zbarvenou na polích i zahradách se plazí pe
záhonech. Na řídkých nepravidelně rozdvojovaných
vrcholících se žlutými, nazelenalými květy vysoko
pne se routa zahradní: nat třená má nepříjemný
zápach, starým Římanům však byla oblíheným koře-
ním. Roztomilá balsamina, oblibena pro květ von-
ný, rozdílně červený, bíle a červeně se měnící aneb
docela bílý, zdobí zahrádku venkovské dívky. Listím
květiny té barví si v Indii nehly na červeno; těž se
jí užívalo na jízvy: v Ilalii přidávali ji do balsamu
na jízvy, odkud jméno kvěliny. Bohalým květem bílým
nebo fialovým ozdobil se fasol nebo turecký hrách,
jehož se sázením mnoho odrodků vytvořilo. Na lu-
kách v okalí Prahy i podle blehů a ve vlhkých křo-
vištích veliké květy namodralé rozsadil kakost lučn
nebo čapí nůsek, největší všech našich kakostův, jak
ozdobná rostlina i v zahradách se chová. Žluté květy
v okolích rozložilých, plochých teprve nyní v srpnu
vyvedla dřenka, pastynák, paštrnák, pastrnák, ko-
řen vřetenovilý má vůni mrkve, chuti sladké, kořenné
Říman
Indie
Praha
23
article
V okolfcích s květy bílými, někdy se skvrnami zele
nými i růžovými pyšní se na vysoké lodyze bolšev
nik nebo nedvědí paznecht, obtížná to buřeň na lu-
kách. Poláci užívají nati v pokrmech, obzvláště v po-
lévkách (haršť): Kamčadalové a Litevci dělají též
nati silný nápoj. Na lukách lesních plným kvě
tem se nesou: jetel bledožlutý, pak hlavuška, neb
svalník i černohlávek s pyskatou korunou fialovou
chuti nahořklé a natrpké; před časy výborný lék prot
ouplavici a krvotoku. Zdola nahoru po sobě se rozví-
jející květy s pyskatou korunou bílou, s hořejším
pyskem o šesti čarách a s dolejším čarami fialovým
znamenaném, klade na lodyhu svě tlIk lékařský
ambrožka nebo potěšení očí, protože počítala se
jindy k výtečným lékům očním; nyní na ni však úplně
zapomněli. Na výsluních a pasekách okolíky
16ramenně rozvěsil tytan nebo stračí nůžk.
Polák
Litevec
24
article
s natí nahořklou, kořennou. Vysoké lodyhy zvlnatěl
s listem chobotnatým plstnatým rozestavil trubil
ostropes, (akanů), jehož lodyhu mladou, oloupanou
jedí jako španělské artyčoky, tam zase bodlák hlu-
boce vykrojený a zborcený list chlupatý nasadil n
trsy nachovými květy se pyšní; podle plotů a z
lopuch obecný květy nachové, nebo červenavě bíl
v oubory aneho skoro v konečné hrozny rozeslavene
seřadil; lid v různých krajích jmenuje jej: lupen, ře
pík, čumbrk, nouze, choce, kolka. Poděl úrodných polí
u chlévů vysokou lodyhu vyhnal durman, panenská
okurka, ztřeštěný lilek, semeno máslové, kravák, jež
kova palice, bugačka, mašlák, bodlavé jablko s nálev
kovitou korunou, třikráte delší kalichu, bílou, vně
číhami zažloutlými protaženou: rostlina ta, prý cikány
z Indie do Evropy přenesená, jest jedovatá, omamuje
jest chuti hnusné, hořké. Nádherná divizna nn
sázela žlutý květ na mohutnou lodyhu ve hrozen kla
sovitý; listy její slizké a zaholklé jsou dobrými ob
klady; kvěl sliznatý, příjemně jakoby fialkovým koře
nem vonící, obsahuje léčivou silici, jíž se užívalo v ne
mocích plicních.
Cikán
Indie
Evropa
25
article
— Divoká projížTka Prahou. Malěj K. slouží u
po několik let u majilele kočárů pana S. za kočíh
a doposud ještě nikdy nezavdal svému pánu nejmenš
příčiny k stížnosti. Předevčírem v noci vyvedl al.
kouzek, který dnes sám nemůže si dohře vysvětliti
Dostnl totiž od svého pána rozkaz, aby o 12. ho
v noci před známou restauraci u Týnského kosteli
počkal na jisté hosty, kteží si zamluvili kočár přesn
na pálnoc. Matěj přijel o 1/212. hod k restauraci, slez
s kozlíku, dal si „štěbír“ a pak zase trpělivě na pst
níku u restaurace podřimoval. Když bilo se Slaro
městské radnice půl jedné, stal se už netrpělivý
Zeptal se pana vrchniho, zdali hosté se už mají k od
chodu, ale dostal velice neuspokojivou odpověďí. Př
druhou hodinou, ani pomyšlení; kočí ať prý jen počká
To Matěje dopálilo. Bylo dosti chladno, on byl jen
tak na lehko a proto si pomyslil. „Eh, co, jů tu budu
do 2 hodin civět, až se pánům uráčí a pak z toho
kouká ještě sotva koruna diškrece? To bys, Matěji
byl ale opravdu důkladný Matěj.“ A nerozmýšleje se
dlouho, práskl do koní a projel spletí několika uliček
na Starém městě. V jedné padlo mu do oka ozářené
okno, odkudž zazníval hluk a zpěv rozjařených hosti
a do toho divoké akkordy rozladěného piana. Ani
hrubě nevěděl, jak se stalo, že seskočil s kozliku, a
svěřiv koně s kočárem „íacírovi“ zašel do hospody
Matěj
Slaro
Praha
26
article
Několik dobrých známých uvitalo jej s otevienou n
ručí a milý Matěj za chvili ocitl se v proudu. Za-
pomněl na ckypáž, na svého pápa, na celý svěl a črže
se statečně plecháče, který byl jako bezedný. Každe
chvíle dal ho někdo „nzslapal“. Rozjařen v kruhu
svých přátell asi ke 3. hodině ranní dal se jedním ka
marádem přemluviti, aby uspořádal projíždku Prahou
Do ckypáže sedli si tři plátelé, jeden pianista, číšníka
obuvník, Matěj práskl do koní a ujížděli. Stočili se
někudy přes kamenný most, kde strážník jen lak tak
uskočil, aby ho nepřejeli, pak stavili se „U zeleně
žáby“, kde se dornzili a ujižděli po silnici okolo Slra-
kovy akademie jako když hrom bije. Kola sotva se
stačila otáčel, jak Matčj vraníky pobádal. U mostu
zůstali akcizáci celí poděšení, co to jede za vznešené
dvojspřeží. Konečně dojeli do Stromovky, kde byli již
tak zmoženi únavou, že zatoužili po odpočinku. Matě
přivázal koně ke sloupu elektrického vedení a všichni
čtyři přátelé, jeden druhého držíce kolem- krku, ve
vnitru kočáru záhy upadli v náruč Morfeovu. Ne-
spali však celkem dlouho. Asi o 145. hodině ranní
probudili je zahradníci a dělníci ubírající se za prací.
Matěj
Morfeův
Praha
Mata
27
article
Tu teprve probral se Matěj ze svého opojení a dosta-
vily se výčitky svědomí. S náramně skroušenou tváří
vracel se k domovu, nikoliv však již úprkem, nýbrž
zcela volně. Tam již očekávali Matěje s velikou tou-
žebností. A měl štěstí. Přijeti o hodinu později, už by
byl hledán policií. Dostal od svého pána sice „eo
proto“, ale na konec bylo mu přece odpuštěno. Ovšem
reputaci, jako na dobro spolehlivý kočí, má už po-
špiněnou.
— Nehoda při bourání cirku. Na prostranství pře
bývalou kadetkou odstraňuje se nyní dřevěná budova
cirku Schumannova. Včera dohlížel na lešení asi ve
výši prvního patra stavební polír, 52letý František
Veselý, bytem v domě č. 1519—II. v Truhlářské ulici.
Matěj
Schumannův
Veselá
truhlářský ulice
28
article
Prudký vítr, který právě Prahou zuřil, srazil jej s le-
šení. Přivolaný inspekční lékař záchranné stanice shle-
dal, že neutrpěl žádných zevních zranění, ale že po-
stižen byl otřesením mozku a snad nějakou vnitřní
poruchou. Dal jej dopraviti amhulančním vozem zá-
chranné stanice do všeobecné nemocnice. Na místo
nehody dostavil se policejní koncipista Slavíček.
— Zraněn v ohradě. Ve Stöhrově ohradě zaměst-
naný 39letý dělník Josef Chlum rovnal včera pole-
nové dříví. Jedna vrstva se náhle sesula a zasáhla
Chluma na hlavě. Utrpěl značnější poranění a byl
dopraven do všeobecné nemocnice.
— Nohou pad koly vozn. František Dvořák, za
městnaný v cihelně „Julesce“, dostal se včera ne-
šťastnou náhodou pod cihlami naložený vůz levou no
hou, jež byla mu rozdrcena. Těžce zraněný byl do-
praven drožkou do všeobecné nemocnice.
Výbuch plynu v Myslikově ulici Včera kráte
po půl deváté hodině v černí ozvala se v ulici My-
slikově značná, jakoby střelná rána a v zápětí na
to řinkot padajícího skla. Poděšení chodci sbíhali s
ke krámu paní Antonie Slezákové, v domě číslo 21.
kde roztříštěna byla veliká tabule skla ve dveřích a
(abule výkladní rovněž větších rozměrů. V zápětí na
to vyběhilo z krámu děvče, krámská, celá vyděšaná
a sdělila přichvátavším lidem, že udál se v krámě
výbuch plynu. Dle jejího vyprávění seděla v ohchodě
s paní Antonií Slezákovou a měly rozsvícenu jednu
plynovou lampu. Zdalo se jim řice, že cít
zápach ucházejícího plynu, ale marně pátraly, kde
uchází. Plyu, který unikal dle všeho z prasklé rour
u stropu, zvolna se hromadil, až se vzňal a explodo
val. Paní Slezáková mrštěna byla k zadnímu východu
krámu a popáleny jí vlasy a oboči; krámská kromě
uleknutí vyvázla bez pohromy. Velikým štěstím bylo
že před krámem tou dobou právě níkdo se neubíral.
Stöhrův
Chlum
Noha
Dvořák
Slezáková
Slezákův
Plyu
Praha
Myslikov ulice
všeobecný nemocnice
29
article
Snadno mohl býti zraněn střepinami skla, které s ve
likou prudkostí rozstříkly se daleko do ulice. Motorový
vůz, který jel ze Smíchova ke Praze, kdyby oi několii
kroků byl přijel blíže k místu, kde explose se událn
mohl snadno býti poškozen, zejmena okna rozlřískána.
Krejčí pan Kohout ze Smíchova, který ubíral se po
chodníku před krámem, byl vzdálen jen několik
kroků od výkladní skříně. Přichvátal první ku po-
moci a aby zabránil návalu zvědavců do krámu
možné další nějaké nehodě, stáhl rychle železné
rolfeaux. Paní Slezáková byla domácími lidmi od-
vedena do svého bytu, kde poskytnuta jí případná
pomoc. Rána, výbuchem plynu způsobená, byla tak
mocná, že slyšeli ji lidé až ve Spálené ulici a na
Karlové náměstí; záhy také nakupily se před krá-
mem velké zá tupy lidstva, jež setrvaly zde po delší
dobu, živě o výbuchu rokujíce. Škoda výbuchem
způsobená není ještě zjištěna. Možno nazvati štěstím
že nevznikl v krámě, kde nahromaděno mnoho prádla
a látek, ob eň.
— Věšel se. Podomní obchodník Antonín Se-
mecký vulgo »Simša«, bydlící v Dlouhé tř. č. 15
chtěl se včera večer ve Slarém Bazaru na Příkopě
v ústraní oběsiti. Úmysl jeho byl v čas zpozorován
a v sebevraždě mu zabráněno. Udával jako důvod,
že se chlěl oběsiti, poněvadž jej mrzi svět, protož
se mu každý vyamivá, Tento sebevražedný poku
byl již třeti, kterým chtěl se se světa zprovoditi.
Krejčí
Kohout
Slezáková
Rán
Karel náměstí
Antonín
Smíchov
Praha
30
article
- Popálen Václav Janovský, 27letý natěr ač, se-
škrahoval včera odpoledne pomocí lihového kahanu
v domě č. 723 dvěře. Přiblížil se nějak k plynové
rouře, ze které prchal plyn. Ten se vzňal a popálil
ho na ohičeji a na rukou tak značně, že musil se
s popáleninami uchýliti do všeobecné nemocnice.
— Z Vokovic. (Pohřeb ob. starosty.) Dne
31. července byl zde pohřben zasloužilý dlouholetý
starosta obce a čestný občan p. Josef Pokorný.
Pohřbu jeho zúčastnilo se velice mnoho občanstva
z celého Pobětohorska. Důstojným způsobem do
provodilo svého druha obecní zastupitelstvo obe
naší, sbor učitelský se školuími dětmi, zástupcov
okresu smíchovského, jakož i sbor dobrov. hasičt
z Vokovic a Nebušic. V pohřebním průvodu nesen
bylo velké množství kytic a věnců, darovaných
přáteli a ctiteli zesnulého.
— Ve vídeňské lolerii byla včera tažena násl
dující čísla: 38 70 45 21 65.
— Nový závod s koberci, záclonami atd. otevře
dne 6. srpna na Král. Vinohradech na nároží Pala-
ckého třídy a Rubešovy ulice čís. 583 pan Vilém
Srcilh.
— Nové české reprosentační místnosti Majile
restaurace v Praze, na Komenského náměstí, pan
Alfred Gráf, zřidit při svém rustaurantu nové re
presentační místnosti v I. patře.
— Převzalí krajčovského závodu. Po zemřelím
p. Josefu Jiřinci převzali oba synové jeho Josef a
Stanislav další vedení závodu, ve kterém po lela
činni byli a jej v nezlenčené míře povedou.
Janovský
Pokorná
Král
Rubešův
Srcilh
Gráf
Josef Jiřinec
Josef
Stanislav
Vokovice
Nebušice
Vinohrady
Palo
Praha
Komenský náměstí
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Rektorem bezlínaké univarsity zvolen pro
příští školní rok známý zeměpisec a ceslovatel prof.
bar. Richithofer-
Zastřolil ženu. Z Mariboru se sděluje: Ne sil-
nici do Sv. Petra zastřelil dnes v sobotu 51letý ob-
chodník s drůbeží lgnác Šiško svou o 6 let starší ženu
Markétu, s níž po několik let žil v neustálých hádkách.
Také včera se na cestě pohádali. Bratr zastřelené
jenž je provázel, spatřiv revolver, prchl. Když byl
Sisko pronásledován četníky, kteří vyrozumění byli
o vraždě rolníky, skočil do Drávy. Četnici podali mu
tyč, ale Šisko ji odstrčil a ploval po proudu řeky. Po
obou březích pronásledovali jej četníci i zástup lidí
Šiško ploval po řece přes hodinu a dosud nedošla
zpráva, co se s ním dále přihodilo,
= Povodeň v Bavořich. Z Mnichova telegrafuj
Z hor, zvláště z východní a jihovýchodní jejich části
dochází mnoho zpráv o povodních. Zvláště hrozivou
je sifuace na velkém Achenu a na ostatních příto-
cích Chiemského jezera. Voda unáší veliké množslv
stromů a jiná dřeva. Mnoho cest a silme je zničeno
V Pasově stoupaji stejně rychle Dunaj i lnn. Také
Rosenheimu se Inn rozvodnil.
= Děsný požůr. Ze Sibině telegrafují: V'era vy
pukl ve Feleku veliký požár, který zuří až do dneš
ního ráno. Vyhařelo 43 domů.
= Hiozné neštěsti, zaviněné sbořením moslu
Z Nového Yorku se telegrafuje: V řece Viliametu pro-
dukoval se bezruký plavec. Most, na kterém stálo ně-
kolik set diváků, se prohořil a veškeré osob
spadly do hluboké řeky. Dosud vyloveno
50 mrtvol
= Sníh v srpnu. Z Cellu na jezeře se telegrafuje
Včera po celý den zde prudlce sněžilo a teprv
dnes ráno přestal sníh padati. Leží ho na zemi n
metr vysoko. Na schmiltské výšině, na které na-
lézá se meteorologická stanice, zaváti byli 3 němečt
turisté.
Šiška
Markéta
Richithofer
Maribor
svazek . Petra
Dráva
Mnichov
Pasov
Rosenheim
Inn
Sibina
Nový York
Most
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Pani Marie Lnudová-Hožicová v Pelrohradš
O úspěchu naši vynikající dramatické umělkyně, po-
zvané — jak známo již ze dřivějších zpráv — na
scénu divadla v Oranienbaumu, letním sídle Petrohira-
danů, vřelou přítelkou a šiřitelkou českého umění na
Rusi, paní Marií Iv. Gorlenko-Dolinou, rozepsaly se
věechiny podní pelrohradské noviny se vzácnoua
u nich plímo vletou a svornou pochvalou. Prvý pe-
trohradský hst „Novoje Vremja“, píše dne 28. čer-
vence: „Ovřem, je těžko vystihnouti úplně talen
umělkyně po prvém vystoupení v komedii „Sam
Gčno“. Jedno možno však říci s určitostí: na scéně
byla umělkyně nadaná, umělkyně skutečného citua
školy. Prostota, tato nejlepší okrasa slovanského
umění, byla tu patrna. Ton byl tak přirozený, tak
svobodný, že hovor plynul lehko, jako beseda s
starým druhem. Měkký hlas, měkké souzvuky příbuz-
ného jazyka lichotily sluchu. Cit hřál jako plamen
Vysoká, urostlá dáma, brunelka s černýma očima.
s pravidelnými rysy obličeje přísně slovanského typu
— tak se jeví v okamžitém nákresu vnějšek paní
Laudově. Její mimika je překrásná. Ona mnoho ob-
jasnila při neznalosti českého jazyka. Některá míst
mluvila umělkyně rusky. Ale procítit svoji úlohu
mohla paní Laudová jen česky a žádným jiým ja-
zykem nemohla by nyní dosíci takového dojmu, jakého
dosáhla včera. Jejím nejlepším místem byl bojovný vý-
stup ve druhém dějství. Zde odhývala dámy Na-
poleonova dvora česky i rusky s takým pohnutím za-
nevření, třesoucí se uchvátivším ji vzrušením, s vý-
razem uražené pravdy, že jeji talent projevíl se rázem
veškerému obecenstvu. V prvém dějství byla uměl-
kyně nemálo vzrušena před neznámým hledištěma
vpravila se do své úlohy teprve koncem jednání.““ —
Marie Iva
Sam Gčno
Laudův
Laudová
český uměný na Rus
GorlenkoDolin
Novoj Vremja
+ Pan Marie LnudováHožicová
Petrohiradan
33
article
— Téměř stejně posuzuje českou umělkyni referení
„Novostí“: „Paní Laudová“ — píše — „byla uvítána
vřele a srdečně. Majestátní postava, krásný, výrazný
obličej, umění, hráti prostě a pohybovati se výborně
na scéně — to vše působí překrásným dojmem. Uměl-
kyně s počátku byla patrně vzrušena, ale te je po-
chopitelno. Potom, uklidníc se a poznavši živý svaz
s diváky, každým novým výstupem stále jasnějia
jasněji projevovala své nepochybné nadání. Smích,
slzy — vše to bylo přirozené a prosté, ničeho stro-
jeného, nikde zjevné snahy podtrhávati úmyslně
effektní fráse. Druhé a třetí dějství provetla umělkyně
s procítěným vzletem a výstup objasnění s Napo-
leonem může býti vzorem pro naše umělkyně, jak
dlužno hráti „Sans Gčne“. Obecenstvo ocenilo uměl-
kyni a po druhém dějství byly jí připraveny hlučné
ovace a podány jí věnce, koše, kytice, drahocenně dary
a stříbrný věnec od paní M. I. Gorlenko-Doliné na
podušce z národních českých barev. Paní Hořicovou
vítalo obecenstvo nadšeně, spoluúčinkující umělci
vzdali jí na sečně pocty, orchestr hrál tuš. To vše bylo
velice milé a pohnulo k slzám našeho nadaného hosta.
Laudová
I Gorlenko
Hořicův
Napa
Doliný
San Gčne
34
article
Druhým kusem hude „Domov“ Sudermannův. Úloha
Magdy — vážný materiál pro umělkyni s dramatickým
nadáním a proto bude zajímavo viděti v této úloze
sympatickou umělkyni.“ — Velice obšírně rozepsal se
o české umělkyni a prospěšnosti sblížení rusko- českého
vzdělaného obecenstva žurnál Komarova „Svěl“. o
paní Laudové píše mezi jiným: „S ohněm, veselím.
a zápalem zahrála roli „Madame Sans Gěne“ v komedii
Sardouově. Oduševnělá, jemná a výborná hra uměl-
kyně uchvátila rychle hlediště. Ona hrála česky, ale
jeji jazyk neodlišoval se ostře od ruské řeči ostatních
umělců. V některých výstupech paní Laudová vkládal
i ruské věty. Lehký přizvuk ve výslovnosti nijak ne-
kazil celkového uměleckého dojmu, přidávaje hře uměl-
kyně jen svéráznějšího odstínu. Možno mysliti si, že
paní Laudová v plání, lehko zdolati všechny obtíže
ruského jazyka, bude mluviti rusky bez obtiží a za-
drhování. Je dobrým znamením, že rušlí posluchači
chápali každé slovo umělkyně, i když mluvila česky.
Různost jazyka — zvláště při mistrné hře paní Lau-
dové — je příliš nepatrná a nijak nevadí vzá jemnému
porozuměni. Od prvého jednání pí. Laudová zaujala
pozornost a náklonnost obecenstva. Svoji úlohu pro-
vedla s řídkým mistrovstvím a její úspěch rostl každým
dějstvím.“ (Následuje zevrubný popis ovací připrave-
ných umělkyni.) V témž smyslu psaly také ostatni
listy ruské, zvláště „Petěrburgskaja Gazela“.
— ský
Sudermannův
Magda
Komarov
Svět
Lauda
Sardouův
Laudová
San Gěne
paní Laudová
35
article
+ Lidové divadlo „Urania“ v Praze—VII. Dne
jsou obvyklá dvě předslavení: o 1/24. hod. odpol. Ty-
lova národní háchorka se zpěvy a tanci „Jiříkovo
vidění“, v níž zaměstnán jest celý personál. Režisér
B. Kovář. Dirigent E. Starý. Večer o 7. hodině po
druhé Labicheova veselohra „Nehody pana Perrichona
na ledovcích.“ Hlavní úlohy hrají dámy: Světlá, Spur-
ná a pp. Čekanský, Haasen, Kovář, Mráček, Pražský,
Spurný, Šípek a Zöllner. Režisér B. Lachmann. Zejtru
hráti se bude obraz ze života se zpěvy „THi páry
střevíců.“
+ Z kancsláře smíchovského divadla. Dries od-
půldne o 144. hodině hraje se nově scénovaná a vy-
pravená opersta „Donna Juanitta“ s pí. M. Zieglerovou
ve hlavní úloze. Večer o 7. hodině Marsova fraška:
„Salon Martin“ (La billet de logemeni). Damské úlohy
jsou v rukou slč. Groszové, pí. Jiříkovské, Hlesové.
Fechtové a slč. Kaucké. Z pánů jsou zaměstnáni: Ji-
říkovský, Lier, Kubík st., Táborský, Zdrubecký, Edla
Strobach. V II. jednání zpívá slč. Groszova chansen:
„Koketeria“. Ve středu bude premiera Lecoquovy nově
vypravené a scénované melodické operetty „Giiroflá-
Giroflá“ a nejblížsí novinkou bude vaudeville: „Bož-
ská Yvetla“
+ Piltěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se dvakráte. Odpoledne o 12 4. hod. v obrá-
ceněm obsazení „Zlý duch Lumpacivagabundus“, kou-
zelná fraška se zpěvy o 3 jednůních od Nestroje. —
Večer o 7. hodině po prvé „Hadrián z Řiimsu“, rylířská
hra o 4 jednáních a 6 obrazech od Klicpery.
Jiříkův
E Stará
Labicheův
Perrichon
Mráček
Spurná
Šípek
Zöllner
Lachmann
Donn Juanitt
M Zieglerův
Marsův
Martin
Le
Grosz
Jiříkovský
Hlesová
Kaucká
Lier
Táborský
Zdrubecký
Edl
Strobach
Groszův
Bož
Král
Hadrián
Klicpera
Praha
lidový divadlo
Piltěkovo lidový divadlo
Řiims
36
article
Hudba.
Hudba.
+ »Česká Filharmonie« pořádá dnes promenádní
koncert od 10-12. hod. dop. v »Riegrových sadech«.
Sobolní lidový koncert pro nepříznivé počasí odložen
byl na pondělí dne 3. srpna. Vstupné 10 h. Dirigent
Frant. Spilka.
+ Heroldovo pražské smyčcové kvarteřta (Jiří
Herold, Karel Liška, Oldř. Vávra, Max Škvor) s vir-
luosem Ed. Treglerem koncertovalo ve středu dne 29.
července v Žamberku, ve čtvrtek byli umělci hosty
hraběte dra. Lützova v Žampachu.
+. Slučna Milada Černá, mladistvá pianistka
Chicaga, o níž nedávno tak pochvalné zprávy jsme
uveřejnili, mešká již se svým otcem, synem někdej-
šího kapelníka pražského, v našem hlavním městě.
Hudební znalec, který měl příležitost poslechnouti
hru slečninu, oznamuje nám, že byl uměleckým vý-
konem mladistvé americké Češky nad očekávání přa-
kvapen. Chválí neobyčejný její talent i technickou
zsučnost, která zabezpečuje nadané koncerlistce ne-
obyčejný úspěch v celém hudebním světě. Nejpřed-
nější hudební časopis londýnský Musical Newrs refe-
ruje o nedávném koncertu 9letě Milady Černé, jejíž
dovednest uměleckou charakterisuje slovem »zázračná
a konči stovy: »Slyšeli jsme v této saisoně mnoh
dospělých pianistů, ktarým toto malé dítě mohlo
býti v každém ohledu příkladem a vzorem. Budeme
sledovali uměleckou kariéru Milady Černé s velikým
zájmem. — Den koncertu, jejž uspořádá Mílada
Černá v Praze, určen bude ve dnech nejbližších.
František
Spilka
Heroldův
Jiří Herold
Liška
Oldř
Vávra
Škvor
Tregler
Černá
Riegrův
Žamberk
Žampach
Chicago
Praha
Český filharmonie
Musical Newr refe
smyčcový kvarteřt
37
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Z appellgček.
38
article
Starý zkušený dozorce, jemuž přidělena služba
v jednací stni odvolacího senátu trestního, mívá dva-
krát týdně parné dny. Ve středu a v sobotu zasedává
teď, za férií, ona instance, která konečně a neodvola-
telně rozhoduje o případech, podléhajících právemoci
soudů okresních, přestupkových. Uvážíte-li, že obvod
zemského trestního soudu je největším takměř v celém
Rakousku — sáháť až k Přibrami, Slanému, Rakov-
níku. Rokycanům, Jilovému a Č. Brodu — a před-
stavíte-li si počet malkontentů, kteří by pramalicherný
spor na př. jen urážkový vedli po případě třeba k
„salzamtu“, oceníte nezměrnou někdy námahu, na-
pjetí a svatou trpělivost, kterou vyžaduje úkol předse-
dův a tři jeho přísedících, má-li pensum pro tenči
onen den závěrečných líčení býti vyřízeno svědomit
a — co hlavního — v čas.
Jako v kaleidoskopu následují obrázky a scény
za sebou. Humoristické, vážné i dojemné — dle rázu
případu a letory „straní
Dije devátá — soudci jsou už na svých místecí
advokáti také — cyklus odvolaček začíná.
„Tak, pane Otta, zavolejte sem Jana Mastičku“ —
vybízí předseda dozorce a referent chápe se fascíklu.
„Jan Mastička! — rozléhů se chodbou. Ku po-
divu: není lady, ač před chvilkou se hlásil dozorci.
Sháňka po čskárně, po chodbě — kde nic, tu nic. „Jášn
Mástičkáňál
„Hýr!“ — zahlaholí to konečně v pozadí chodby.
kam se byl hledaný zatím při zevlování zatoulal.
„No, konečně!“ — káravým hlasem pozname-
nává předseda k mladému slušně oděnému muži, kte-
rý stísknuv podpatky, ve vojenské póse staví se pře
lavici obžalovaných
Ott
Jan mastička
Jášn Mástičkáňál
Hýr
Rakousko
Slaný
Rakov
Rokycany
Jilový
Č . Brod