ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 25 390667a0-77d6-11dc-9b7f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 25
Chunky — 37 celkem · entity: person 59, place 67, org 33, work 2
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
zemaědělství
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 156. ze dne 6. června 1908.
4 masthead
Obchod
5 masthead
Premysl
6 masthead
Einančnictví
7 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 6. června. Lidoví zástupci předlilavských Slovanů vrátili se ze své petrohradské a varšavské pouti. Ješté rikdy, coe stojí Petrohrad, neotřásal se tak srdečnými projevy slovanskými, ještě nikdy od svého založení nerozšuměl se tak upřimným nadšením pro ideu, která zářila do probuzeni našeho národa a která přinesla osvobození bal- kánskému Slovanstvu. Před 40 léty byli tak čeští zástupci na Rusi — tehdy v Moskvě — a také tenkráte proplétala se myšlenka slovea- ské vzájemnosti přípitky a zdravicemi. Ale jaký dalekosáhlý rozdíl! Tentokrite sešli se parla- mentní zástupci předlitavských Slovanů s parla- mentními zástupci národa ruského a polského, tentokráte skutečně duše národa mluvil z řečí, které zanechaly tak hluboký dojem které vznítily vůli k činům. A tento druhý mo- ment jest velkým kulturním a politickým faktem, který svými důsledky bohdá ozáří myšlenku slovanské vzájemnosti rozmachem a úspěchen životním. Starý moskevský slavjanofilism, který docházel výrazu politikou Katkova a který bu doval svoje cíle na základech pravoslaví, sam děržaví a ruské národnosti, vystřídán ideami jež vyvřely z velikého duševního hnuti, před- cházejíeího frapcouzskou revoluci, idenmi vol nosti, rovnosti a bratrství slovanských národů za vysokými eily kulurními a hospodářskými Nemahlo býti ani jinak při úvahách, kterým provázeny byly dny petrohradské.
Katkov Praha Petrohrad Rus Moskva Slovan
8 article
Politika rozvratné revoluce, která domáhiala se úspěchu při vstupu ruské říše mezi státy Honstiluční, jest překunána jedině správnou myšlenkou, že cesta každého národa k svobodé musí nulně procházeti velikou prací kulturní hospodářskou a sociální. Nestačí o svopodě snít a mluviti, nýbrž nutno připraviti základy ná roda tak, aby svobodu také dovedí uhájiti a aby dovedl ji tak užiti, by v každém směru stal s elementem pokroku na velkém díle lidstva. Nán Slovanům, kteří až do té doby byli nucen z valné části veškerou svoji energii obraceti n zaručení pevného r silného života národníh vůbec, připadá na tomto díle práce veliká, práce. která má od západních hranie Čech až po Vla- divostok a od Cařihradu až po Petrohrad šířit plamen poznání a kouzlo pokroku. Od té chvíle co z kvasu ruského vyrostlo správné posuzo vání novedobé politiky ruské v ten rozuma, že nutno zajišťovati budouenost imperia i národ kullurním a hospodářským povznášením jeho, bylo zřejmo, že návrat k dnům absolutismu jest na Rusi nemožný. Ale tím momentem bylo tane jasno, že zástupcům náreda ruského připadá obrovská zodpovědnost za celý další vý voj událosu. Rusko, vytlačeno poslední rusko- japonskou válkou z imperialistní politiky Dál- ného Východu, musí nutně ptáti se po vlastních cílech své politiky domácí a zahraniční a musí ve smyslu nové doby řešiti svoje reliké poslání
Čechy Cařihrad Petrohrad Rusko Slovan
9 article
Konstituce sebe svobodouyslnější tohete díla nevykoná, nebude-li ruský národ probuzen a ne- bude-li kulfúra zaplavovati paprsky svými celé širé prostranství pod žezlem Romanovů. Nevě řili jsme nikdy v úspěchy krajně revolučníh. směru a stáli jsme vždy proti těm proudům, kte ré sní » reakci. Zuajíce césty, kterými národové přicházeli k svobodě, netajili jsme si, že nnt dílo osvobození ruského národa nemůže býti dů- sledkem vítězných bojů na barikádách, nýbrž že vyplývati může pouze z pozvolné práce n kulturním a hospodářském povznosení lidu.
Romanov
10 article
A proto byli jsme stoupenci režimu, kter, za- bezpečuje kořen parlamentarismu a konstituce a zároveň věnuje se plným úsilím uvedenému dílu obrozeneckému. V pravdě svobodným může býti pouze národ kultunni v plném slova smyslu. národ, který všemi svými silami dovede zabez- pečiti svou kulturní pofonci základnou hosp- dářskou a který na tomto podkladě připravuje přiští sociálního míru. Věřícé, že vláda Sťoly- pinova jest upřímně komstiluční, sledovali jsme sympaticky její práci a vkradla-li se nějaká touha v kritiku poměru Ruska, bylo to žhavé přání, aby mezi Varšavou a Petrohradem n stalo sblížení ku prospěchu národů obou. Ná- rod ruský a polský nemohou si býti nepřáteli a jsme přesvědčeni, že se národové tito sejdou, jakmile budou odklizeny překážky, nakupené vládami, za něž lid růský nemůže býti zodpo věduým. Bylo nutno jasně a otevřeně to říei nejen v Petrohradě, ale i ve Varšavě, a bylo jen ku štěstí, že tolo slovo padlo od Slovanů, kteří jsou nucení v jiných řiších pracovati s na- pjetím všech sil k uplatnění své národnosti. V tom tkví velikost petrohradských dnů, že tyto snahy vítězně prorazily a dostaly se v patřičné koleje.
Rusko Varšava Petrohrad
11 article
Ale jiné velké momenty nutno míti na mysli. Rusko, vytlačené z Dálného Východu, Rusko nově založené na prinčipech konstituce, Rusko obrozené vytrvalým úsilím kultury, která tak krásně prorážela z prací zemstev, kde jedině mouly alespoň z části plného výrazu docházet snahy ruského lidu, Rusko probouzející se k no- vému životu hospodářskému a k osamostatnění i na tomto poli musí nutně klásti si otázku, ja- kým směrem a za jakými cíli bude se bráti jeho politika světová. Ideje kontinentálního imperia- lismu, jak vyjádřeny byly politikou na Dálném Východu, nenalezly nikdy jásavého ohlasu n Rusi, a kdo ví, s jakou radostí provázel ruský národ armády, beroucí se k osvobození balkán- ských Slovanů, tomu jest jasno, že na dně srdcí dřímalo silné slovanské vědomí. Ale leží v povaze ruského národa, že toto slovanské vě- domí nemůže býti snahou dobyvatelskou, ne- může býti úsilím po výbojích ohněm a mečem, nýbež že jest žhavou touhou vytvořiti kulturní a hospodářskou jednotu Slovanstva, která ne- chce rušiti útvarů vybudovaných historin. V té chvíli, kdy ruský národ hlásí se o svá právaa kde krok za krokem si jich dobývá a bude do- bývati tim více, čím silněji prolne práce kulturní širé vrstvy národa, probouzí se a k plnému vý- razu dochází i jeho povědomí slovanské. Prote nomohlo býti šťastnější ideje, než aby parla-
Prot Rusko dálný východ Rus
12 article
mentní zástupei národů slovanských v této říši sešli se s parlamentními zástupci národa ruského a polského v Petrohradě a aby volně a otevřeně si řekli svoje názory na vzájemnost slovanskou. Z jásotu potrohradských dnů vítězně vysvituje toto nové slavjanofilství, slavjanofilství svobody, volnosti, bratrství, slavjanolilství společné kul- turní a hospodářské práce. Rázem otevírá s všem, kdož přistupni jsou myšlenkám velikým, nezorané pole ohromné práce, která pro nu- doucno znamená zaručení pokroku celého lid- stva. Rusko, probouzející se k novému žirotu pomecí kulturní práce, manifestuje zároveň, že chce býti šiřitelem a pevnou baštou kuliurya kullurních snah slovhnských. To, jak vyzněly petrobradské dny, jest nejlepši odpovědí všem tém, kdož za slovanstýím hledají plány vý- bojné, plány bojů, plány dubyvatelské. Není jieh ve Slovanstvu a nebyle jich nikdy, poněvadž
Petrohrad Rusko
13 article
Stovanstvo zvyklu počitati na vyšší prostředky na prosiředky, založené v srdeích a ve tvoření dueha. Na nové dráhy, tak úzce souvislé s mr šlením a cíténím slovanského náronu,, ubírá se světová politika ruská a není důvodů, proč by chom my Slované otevřeně nevyslovili svoji ra dost a proč bychom s celou duší a s celou by tosti svou nopřihlásili se k tomu dilu, které ohila- šuje se z Petrohradi a Varšavy. Nochiceme pře- lvořovati Evropu, ale chceme probuditi všechny síly Slovarstva k velikému dílu kulturnímu a hospodářskému, chčeme zpraněmi dicha za- jistiti pudoueno všech slovanských národů. Ne- může býti eíle vznešenějšího a nemůže být cíle lidstějšiho. My Čechově o těchtu ideách již tolikráte snili a tolikráte donáhali se spon částečně jich uskutečnění. Byli bychom přílis málo politiky, kdybychom nedovedli ocenili spochálního významlu petrohra- ských a varšavských dnů a kdyby ehom celou vírou své naděje v ba- loucno Slovanstva nepřihlásili s k positivní práci.
Slovan Čechův Petrohradi Varšava Evropa
14 article
Nebude to práce dobyvatelská, nebude to peáce, chvějící se pod liukotem děl, nýbrž bude lo práce ducha. Nám na tomto místě něpřísluš obírali se oněmi prostředky, které vedou ke kul turní vzájemnosti Slovanstva a které tak šťastně vytýčeny byly myšlenkou založiti jednotu slovan ských osvélových spolků. Ale tolik budiž nán dovoleno říci i zde, že každý pokrok hospodář ský jen kulturou se déje a jí jest podnáněn. Kdo sloduje historii obrození německého v XIX. sto- letí, tomu jest nad slunce jasno, že práce mysli telů německých připravovala budoueno dnošní říše, ale tomu jest také jasno, že bez práce ho- spodářské nebylo by bývalo úspěehů, které ko- renovány byly obnovením říše. Jest nutno nejen duševně slučovati národ k společnému dílu, alo jest také třeba posilovati povědo m jednoty a sounáležitosti spjel tiím hospodářských snah. Tyto poslední speciálně přímo zarývají se do práce každéh jednoflivce a ukazují mu den có den i v toku všedního života, kterými cestami nožno praeo- vati k uskutečnění vysokých idešlů kulturnich Ovšem: díle slovanské práce hospodářské ne- bude výtčeno postupem obdobnýchi snah anglí- ckých. Žádný ze slovanských národů na to ne- myslí, aby za obchodníky kráčely battailony vo- jáků, nýbrž upřímná vůte provázena jest touhou. aby za hospodářskými snohami kráčelo dílo po- vědomí jednoty kulturní.
15 article
Jest význačno, že právě v nadšeni petro hradských dnů probudila se idea slovanské banky. Až do té doby pokoušeli se Slované opět a opět navázati užší hospodářské stykya spceiálně ničitelská politika německá v Poznai sku byla provázena touhou, aby Slovanstvo k posilovalo svého odvěkého nepřítele odebíráním jeho tovarů průmyslových. Avšak upřímné snahy tylo ztroskotaly vždy na tum, že nebyly připraveny základy této hospodářské součín- nosti. Naši výrobci zemědělských strojů nava- zovali nejedno výhodné spojení s ruskými od- běrateli, avšak spojení totu rozbilo se z valné části vždy o to, že nebylo zde peněžního ústavu, který by usnadňoval poskytování úvěru a vůbec obchodní vztahy. Bez tohoto podkladu nebylo možno dopracovati se úspěchu trvalého a vel- kého. Mimo to nebylo zde orgánů, které by vě- domě upravovaly hospodářské styky mezi slo- vanskými národy, orgánů, opírajícíeh se o přesné znalosti jich základů výrobních. Pouhá přání na poli praktického tvoření hospodářského ne- stačí a jest nutno proto vytvořiti ústředí, které by bylo nositelem a praktickým průkopníkem hospodářského sblížení. V Německu před jeho spojením tato úloha připadla železnicím, po jeho spojení staly se jeho nositeikami banky. Neomu- zily se pouze však na dílo sjednocování, nýbrž přenesly svoji působnost zároveň i na šíření váhy německé za hranicemi vlasti a specláln na Balkánu. Tak stalo se, že v Bulharsku Srbsku, Makedonii i Cařihradě německý kapitál nabyl značnébo vlivu a tím získával i na poli- tickém významu, Tento postup znamenal sou- časně maření povědomí slovanské vzájemnosti.
Slovan Německo Balkán Bulharsko Srbsko Makedonie Cařihrad
16 article
Tomuto proudu možno čeliti jen stejnými zbra- němi, jen tím, že bude zařízen ústav, který by stejnými prostředky rušil dílo středoevropskéh imperialismu německého. Dle našeho názoru jest myslitelna práce tato jen tím způsobem, že by zřízena byla veliká slovanská banka v Ru- sku samém, která by zasahovala svým působe- ním do všech oblastí, kde Slované bydlí, a stala se moenou vzpruhou vzájemnosti hospodářské, Ale nejen to: této bance připadne i velik, práce buditelská. Každá snaha hospodářská kteréhokoliv národa k tomu se nese, aby náred tento pokud možno na všech polích hospodář- ského tvoření lidského uplatňoval svoje síly a aby všemi prostředky usiloval dostati se ve styk s témi, kdož jsou mu nejbližší, Slovanská banka nemůže býti tedy pouhým sprostředkovatelem, nýbrž bude nutně i buditelem na Rusi samě, buditelem průmyslovébo pokroku, buditelem středních stavů městských a tím i fedrovatelem hospodářského obrození ruského zemědělství vůbec. V této své funkci nalezne hojně prostřed- ků k navazování hospodářských styků s oslat ními Slovany a k užšímu připnutí se k jich ho spodářské základně. Proto zasluhuje myšlenka slovanské banky hujně úvah i u nás, kteří jsme přímo povoláni, abychom svoje poznatky na tomto poli dali k disposici ostatnímu Slovaa- stvu, poněvadž i v jeho jméně jsme pracovali na novodobém vývoji svého národa. Jest nutno jasně uvěsti si cíle a prostředky a jest nutno z těmito eili pracovati. Vytrvale a soustavně.
Slovan Rus
17 article
Bylo by nejen hříchem, ale přímo pokořením Slovanstva, kdyby za dny petrohradskými a var- šavskými nerozlila se vitězná touha práce po všech šlrých vlestech slovanských a kdyby nevydala poželinaného ovoce přaktického úspěchu. Jsou přípraveny lány ku práci a jest nutno zasadili ruchadlo myšlení a práce. Pod žárným sluneem víry v budloneno Slovanstva a v jeho velké a mohntně kulfurní poslání mezi všemi národy . . Minutý týden náležel v prvé řadě akeitm bankovním. Zájem pro tyto hodnoty jest nu nasí burse nenstále velmi živý a docháí k četným jich uzávěrkám. Obchodovány byly akcie Pražské úvěrní bsnky za 526 —, Ži- nortenské banky za 238.50, České banky Union za 245 50, Úvěr. ústavů v Hradcr Králové z 447.—, Hospodářské úvěrní banky za 388 25 a Zajišťovaci banky za 153.— a 15 1.— nová émise za 207.—. Mimo to došlo k uízá- věrkám akeii strojírny de Daňkovy za 433— a 434.—, jakož i ukláďacích hodnol, re 1 zást. listů. Jinak bylo podáváno za akcie První české továrny orlent eukrovinek K 248.— »Merkuru«, směn. ake. společnosti 597. —, Prvn pražské zaslavárny 455.—, První české ake pojišťovny na žívot 273.—, Kolinské továrny kávových náhražků 680.—, pivovaru v Čes Budějovicích 850.—, České společnosti pro prů mysl cukerni 171.—, České průmyslové banky 415.—, Podolské cemehtárny 201.—, Akc. to várny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolin 395.—, První českomoravské strojírny 850.— Pražské paroplav, společností po Vltavě a Lil 600—, První české rafinerie v Modřanecl 360.—.
Kolinský Hradcr Králové strojírna jít Daňkov Čes Budějovice 850 Vltava Český banka Union hospodářský úvěrní banka Český společnost Český průmyslový banka
18 article
Živnostenská banka. U pokladen banky a jejo směnárny v Praze, jakož i u její filiálek ve Vídní v Brně. Čes. Budějovicích. Jihlavě, Krakově. Mor Ostravě, l'ardubicích. Plzni, Prostějově, Táboře, vy plácejí se dnem 27. t. m. počínaje, dne 30. června t. r. splatně kupony a lažené kusy 41/2 % zástavníel listů, jakož 1 4% záslavních listů v korunách Zemsk banky král. haličského a vladimělského s velkovévo stvím krakovským, beze všech výloh a provise. Obě zmíněných 41/4%% záslavních listů činí 17.265. 700 k výplatě kůponů k 30, červnu t. r. ješt zapotřel 388.478 K 25 h. sphiceno bude dne 30. června t. 188.000 K. Oběl výše zmíněných 4% zástavních lisie v korunách činí 116.588.900 K. K výplatě kupono jest zapotřebí 2.331 778 K. splaceno bude 1.373. 40 korun. Tyto obligace jakož i všecky ostatní ukládae papíry lze obdrželi za denní kurs u pokladen Živno- stenské banky a jej směnárny, jakož i u všech zmí- něných faliálek. Aktivování minislerstva veřslných prací. Jl „N. W T.“ sdřluje, bude zákon o zřízení minister stva pro volejné práce publikován příští týden Současně provedeno bude jmenování úřndlnictva stal nového ministerstva náležejícího. Jmenování budo vzlaženo i na ony úřadníky, již dosud náleželi k ně kterému jinému ministerstvu.
Jl N W T Praha Vídeň Brno Jihlava Krakov Ostrava Plzeň Prostějov Tábor živnostenský banka Če . Budějovice Zemsk banka
19 article
Nová česká banka. Zařizující výbor „První praž- ské obchodní banky“, ve kterém jsou pánové: dr Frant. Houdek, kulturní technik A. M. Vlach, majite mechanické tkalcovny J. Jína, velkoobchodník Jaro slav Milde, majitel hotelu Julius Olič, velkoobchodní Jindřich Čihák, lovárník kočárů Frant. Klubal, velko- obchodník O. F. Hess, JUDr. Vlad. Pštross a ředite Alois Cink, rozesílá nové prospekly, ve kterých sdě luje, že míni zařídili v Praze akciový peněžní ústav který po rádném vyšelrení poměrů kupujícího zajist do určité výše 60—703% prodávajícím poskytnulý úvěr a při nastalých insolvencích tento zaručený ob- nos vyplatí, načež sám provede kongursní řízení V novém prospeklu uvedena jsou obchodní gremia některé soukromé firmy, které souhlas s akcí pro- jevily. Zda firmy tyto upsaly také akcie, se v pro speklu nepraví; zdá se, že jedná se o pouhý paojev souhlasu. Netajili jsme se na tomto místě názorem o projeklu nové banky a vyslovili přesvědčení, že potřeba doby spíše na to naléhá, aby rozšiřoványa zvětšcvány byly úslavy dosavadní, kleré by pax sla- čily novým, zvěišeným polřehám našim, než aby byly síly naše tříštěny zakládáním nových. Mimo t nejsou důvody zřízení této banky do té míry jasny aby bylo možno napřed mluviti o nějnkém neobyčej- ném výsledku. Dle našeho názoru bylo by býval správno, ahý projekt banky předložen byl kompetent ním orgšnům, jež by jeho základ prozkoumaly as vyslovily, zda skutečně takové banky jest polřebí
František Houdek M Vlach J Jína Mild Julius Olič Čihák Klubal O F Hess JUDr Vlad Pštross Cink Praha kulturní technik A
20 article
(Na př. Národohespodár. úslavu při České akademi Národohospodářské spoleěnosti, event. Národní rado a p) Nějaké zkušenosti z úvěrní kanceláře anebo in- formační kanceláře ještě aspoň neoprávňují ke zř- zení banky. U nás v Čechách moment napodobovac jest až příliš vyvinut a tax ke škodě celého svéh hospedářského vývoje nesnažíme se proniknouti na obory, ve kterých dosud upevněni nejsme, nýbrž ke vlastní škodě překážíme si soutěžně v oborech, kde vývojem k úslavům velikým bylo by pracováno pre silný postup budoucí.
Čechy
21 article
Z trhů paněžních. 6. června.) Praha. Na dneš ní burse při klidném smýšlení došlo k závěrkám v únorové spol. rentě za K 99.221/2 a v akciích Česk banky „Union“ za K 245.50. Dále kladeno za akcie První české továrny orient. cukrovinek K 248.— „Merkuru“, směn. akc. společnosti, K 596.—. Prv pražské zastavárny K 455.—, První české akc. po- jišťovny na život K 273.—. Kolínské továrny kávov náhražků K 680—, pivovaru v Českých Budějovi cích K 850.—, Živnostenské banky K 238.50, Česk banky „Union“ K 245.50, České společnosti pro prů- mysl cukerní K 171.—, strojírny Daňkovy K 433. — Pražské úvěrní banky K 526.—, Hospodářské úvěrní banky K 388.25, České průmyslové banky K 415. — Podolské cementárny K 201.—, Zajišťovací banky K 207.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 398.—, První českomoravské strojírn K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústavuK 447.—, Pražské paroplavební polečnosti po Vllavěa Labi K 600.—, První české rafinerie v Modranec K 360.— peníze. Vídeň. Tendence slabá, poněvadž také z ciziny bylo celkem málo poplávek. Větší poptávky docílily akcie státní dráhy, které včera následkem konference konané za předsednictví ministerského předsedy v příčině postátňovací akce, skýtalv naděje na zvý
Daňkův Praha Kolín Vídeň Česk banka první český akciový živnostenský banka Český společnost úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Český průmyslový banka
22 article
šení. Mimo to také tabákové akcie podržely včerejši kursy. Na polední burse spekulace týkala se speciálně alpinek a akcií montanních. Zprávy o povodních v Uhrách a také blížíci se svátky způsobily klidnějšl poplávku a slabší obchod. Berlín. Průběh dnešní bursy byl opět velmí chabý. Uveřejněné články o průmyslu železájském posuzují se sice jako naprosto tendenční, ale účelu svého, snížiti záznam vůděích hodnot železářskýchi. docilují zůplna. I dnes vyskytly se opět vážné pre- deje jak ve skupině železářských společnoslí tak v akciích podniků uhelnodolných, jimiž byly kursy citelně oslabeny. Trh kasovní byl rovněž chabýa kursové ústupky vyskytovaly se zde, jakož v akciích domácích bank, pravidelně Akcie amerických drai vykazují záznámy zlopšené. Za to hodnoty rakouské zakončily vesměs nižšími kursy. Soukromý diskont setrval na 31/2. Ruské titry podlehly renlisacím. Sjezd majitolů pil a obchodníků s dřívím ze zomí kornny čoské. Uslavující sehůze pořadatelů ajezdu konala se v neděli 31. kvělna t. r. v sekční siní obchodní a živnostenskékomory pražské. Z. p5 pořadatelů doslavilo se 13, ostalni se omluvili, Při- jato bylo v zásadě svolání sjezdu veškerých českých mojitelů pil a obchodniků s dřívím ze zemí koruny české na dny 15. 16 a 17. srpna t. r. v Praze. Zvo- leni byli: předsedou výkomiého odboru V. Noctář. jadnatelom O. Ježek a pokladníkem J. Nedvěd; dále zasedají ve výkanném odlboru pp. A. J. Blecha, J Bubeníček, Družsívo vadní pily“, A. Freund, Jirát Nallermöller. F. Jondán. M. Jina, M. Kodat. J. Krej- par synové. A. Liman, J. Malousek č spol., P.
V Noctář O Ježek J Nedvěd A J Blech J Bubeníček Družsívo A Freund Jirát Nallermöller Jondat M Kodat A Liman J Malousek společenský Uhry Berlín Praha
23 article
Opršal. J. Procházka. J. Pulpitel, Kníž. schwarzen- bergská parní pěla. J. Šima, K. Šinaler. J. Šindýlek. Velkustalek Votšov, J. Vojáček, Fr. Voná sek, A. Von- druško a Ot. Vošahlík. Usneseno dožádati gremium obchodníků a komisionálů s dřívím, majitelů pil a osiotních dřovařských průmyslníků, aby převzal protektorát sjezdu. Navrženo, že zásadně přijímaji se za účastníky sjezdu jen majilolé pil a obchodníci s drívím, bez ohledu, jsouli členy některého spolku. Vzato na vědomí, že Spolek majitclů pila a Jednola českých dřevarských průmyslníků zahájily sjezdovou protiskci a oznamují, bude-li Heba, sjezd pořádali. že tak učiní bez výloh Sezdový příspěvek, na K 5.— stanovený, jest vzhledem k vydání poměrně malý. tak že v příšti schůzi bude zvýšen a není ani mysli- telno, aby někdo sjezd bez výlch poládal, zvláště je-li do příspěvku započlen obpos za 3denní lístek do výslavy a za odznak. Uznána též na sckůzi, že proponentem sjezdu dlužno jmenovali p. Boh. Kmeh- la. komisionáře s dřívím, a byl mu za veškeré pří- pravné práce vydán zasloužený dík. Příští schůze koná se dne 21. června t. r. o 10. hod. dopol. v sekění sini obchodní a živnostenské komory pražské, na kteréž pořad sjezdu rozvržen bude. Pozvání s pola- dem sjezdu budou pp. majitelům pil a cbchodníkům s dřívím v čas zaslány. Každou další zprávu ochotuě podá jednatel sjezdu O. Ježek. Praha VII., Skuher- ského ul. 830 neb redakce odborného časopisu „Dre- vo“ ve Vodňanech.
Opršal J Procházka J Pulpitel Kníž J Šima K Šinaler J Šindýlek Velkustalek Votšov J Vojáček Otakar Vošahlík O Ježek Dre Francie K 5 Praha Vodňany živnostenský komora
24 article
Obchodní bílance předlitavská 1908. Úřad pro statistiku vzájemného obchodu rak.-uh. vydal- právě publikaci a názvem „Zahraniční a vzájemná Iržba královstvi a zemí na říšské radě zastoupených a zemí koruný úherské v r. 1906“, v níž na zakladě dosud publikovaných slalistik o lržbě celébo moenářství o vzájemné tržbě mezi Předlilavskem a Uhrami a samo- startně tržby uherské vypočten je podíl obou polovie říšukých na celkové tržbě, rosp. stanovena je samo- statná zahraniční tržba Rtakouska. Z publikace vy- jímáme tato čísla: Coltový dovoz celního území z celní ciziny (excl. drahé kovy a mince) páčil se v r. 1906 na 129.6 mil. q v ceně 2418 mil. K. zače- hož na Predhlavsko připadá 1113 mil. q v hodnolě 2077.1 mil. K = 80.1% a na Uhry 18.3 mil. q v hod- notě 334.2 mil. K čili pouze 13.9%. Vývoz celého celního území činil v té.ž roce 195.1 mil. q v hod- notě 2598.0 mil. K Z taho připadá na i Rakousko 1777 mik q vshodnotě 2197.0 mil. K = 84.6 % a na Uhry 17.4 mil. q v ho lnolé 401.0 mil. K čili 15.4 9.
Uhry Rakousko
25 article
Celkoný davoz Rakouska z celní cizinyla Uher činil 162.8 mil. q v hodnotě 3159.3 mil. K. Z loho připadá na dovoz z celní ciziny I11.3 mil. q v hodnotě 20771 mil. K. t. j. C6-72% a na dovož z Uhet 51.5 mil.a v hodnotě 10822 mil. K čili 34.39%. Celkový vývoz Rakouska do celní ciziny a Uher činil 207.3 mil.a v ceně 3387.8 mil. K. z loho do celní ciziny 177.7 mil. q v ceně 2197.0 mil. K čili 64.9% a do Uher 29.6 mil. q v hodnotě 1190.8 mil. K čili 25.1 Úhrnný dovoz Uher z celní ciziny a Předlitavska činil 47.9 mil. q v hodnotě 15250 mil. K. Z toho z celní ciziny 18.3 mil. q v hodnotě 334.2 mil. K = 21.99 a z Rakouska 29.6 mil. q v hodnotě 1190.8 mil.k = 78.1%. Cekkový vývoz Uher páčil se na 68.9 mil. q v ceně 1483.2 mil. K. z čehož do celní ciziny 17.4 mil. q v hodnoté 401-0 mil. K čili 27.0% a do Ra- kouska 51'5 mil. q v hodnotě 1082.2 mil. K = 73.0 %.
Uher Rakousko Uhry Předlitavsko C 6
26 article
Obchodní bilanee celého rak.-uh. celního územní (vždy s výtukou drnhých ovů a mincí) končí aklivem 1867 mil. K (proti 177.6 mil. K v r. 1905). Z toho připadá na přebylck vývozu z Rakouska do ciziny 1199 mil. K a 66.8 mil. K na vývozni plus Uher. Obchodní bilance Rakouska (tužba s cizinou i Uhra- mi) vykazuje aktivum 228.5 mil. K proti 149.9 mil. K v roce předchozím. Naproli tomu obchodní bilance toliko Uher je pansivní 41.8 mil. K proti aktivu 27.7 mil. K v roce předchozím. Pro emancipační snahy uherské čela talo jsou jistě velmi významná. Zvýšení akclového knpilálu České průmyslové banky v Prazo. Jak dalo se očekávati, skončila sub- skripce 5000 kusů nových akch České průmyslové banky skvělým úspěchem. Následkem velmi četných přihlášek jak desavadních akcionářů, tak i neskcio- nářů, byla emise značně přepsána, což jest opětným důkazem veliké přízně, jíž Česká průmyslová banka všeobecně požívá. Zvýšivši svůj akciový kapitál na 12.000 000 K, po-toupíla Česká průmyslová banka na místo druhé mezi českými bankami a lze se na- díti, že ústav tento i nadále úspěšně bude pokrače- vati. Nemenší pozornosti kapilalistů těší se pro svou jistctu a výhodné zůročení též 414%% ban ko v n dlužní úpisy České průmyslové ban- ky. kleráž jest první bankou v Rakousku, jež ku podpoře průmyslu a obchodu počala dlužní úpisy na základě hypotečních zápůjček vydávati, jichž do- sud vydala za 17,200. 000 K Dividendy. Ve valné hromadě akc. spol. Mlado- boleslavský lihovar a chemická továí- na usneseno vypláceti 5ní dividendu a 56.645 k přeněsti na nový účet. — Modřický cukrovan (u Brna) docílil za minulé správní období čislého zisku 131284 K; dividenda vyměřena na 42 K, 1. j
Uher Mlada Rakousko Uhry Brno Český průmyslový banka Prazo
27 article
Zvýšením kmenového kapitálu „Securilas“, pe- něžní společnosti s ručením obmezeným v Praze. poskylnut ji bude také Iinanční základ, aby mohla v případě potřeby kapitálově zasáhnouti ve spojení s důvěrní činností. Jak se dovídáme, bylo původně projektované zvýšení kmenového kapitálu 23.000 K na 200.000 K přopsáno, takže bude valné hromadě predložen návrh na zvýšení do výše 300.000 K. Z té- to okolnosti lze bezpečně souditi na veliký zájem. s jakým se nový obor činnosti bankovní, jakou „Se- curitas“ u nás rozvíjí, setkal. Jest to vedle zmíněné funkce obchodního důvěrníka zvláště působnost re- visní a organisační. Na nový podnět, záležející ve zkoumání fassí daňových, jenž má pro naše poměry velkou důležitost, bylo již na jiných místech upc- zorněno. Doprava na Labi. (Zpráva fy. Jose! Kosta. zasílateiství a obchod paroplavební v Praze.) Očeká- vané uklidnění dopravy, které se z pravidla po jar- ních návalech zboží touto dobou dostavuje, dá na sebe patrně ještě nějakou dobu čekati, neboť nával
Praha Kosta
28 article
zboží, zvláště importního, neuluchá, naopak v po- slední době jsou lahská překladiště přibyvšími loďmi téměř přeplněna. Bohužel opět při télo příležitosti vyskyluje se staré zlo, pod kterým zvláště loni import velice trpěl. totiž nedostatečnost našich přokladist. Tak na př. jest překladiště krásno-březenské tak pře- plněno, že některé lodí již několik dní leží, aniž by jim pro velký nával mohlo býti místo k vykládání vykázáno. Následkem této okolnosti propadají ná- klady dotyčných lodí lak zvanému poplatku za pře- držení, který jest dosti cítelný a jde k tíží příjemce zboží. Ke všemu tomu druží se ještě nepřiznivá okol- nost, že následkem stále se opakujících dešťůa bouří vykládání zboží jest velice stíženo a přerušc- váno, čímž přodepsaná lhůta vykládací značně pře- kročena bývá, tak že dotyčné náklady i tímlo způso- bem poplatku za předržení lodi propadávají. Stav vody na Labi jest dosti příznivý; vykazujeť dle drážďans ského vodoměru — 115 pod nulou.
29 article
Banky, záložny a spořiteluy. Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné výměně podané sněnky, chsky, poukázky a fak- Jury od 1.—7 června 1908 K 24,963 957 01, 1907 K 18.274.149 71.. Spučet všech podání od 2. ledna 1908 činí K. 507,716 614.— a vykazujn u porovnání s K 397.955.753.79 téhož období předešlého roku přibytek K 109,760 860 21. „Banka Slavia“, Jak ve výroční zprávě banky této za rok 1907 bylo uvedeno, činí koncem roku 1907 hodnoty proti škodám z požáru u banky „Slavie“ po- jištěné již více než 1. miliardu kořín, — pojistné pak K 3,345.694 40. Reservní fondy odboru po- žárního dostoupily výše K 4,490.004-73 a všech odborů a obou pensijních fondů (úřadnického a za- stupitelského) úhrnem K 41,335.041-0I. — V prvém čtvrtlet 1908 vyhotoveno bylo nových pojistek 14.566 na hodnotu K 67.224.819.— za pojistné K 207 981. 71. Jak vydatnou měrou banka „Slavia“ zájmy členstva svého podporuje, dosvědčuje okolnost, že v jediném roce 1907 vyplatila pohořelým členům, kteří předpisům stanov nevyhověli a tím nároků na náhradu pozbyli, mimořádně značný peníz K 91 661 a za celou dobu trvání banky takovýchto dárů, k nimž povinna nebyla, celkem K 1.489.931.68. Našim obcím a sborům ha- sičským poskytla bankí „Slavia“ k opatření hasidel do konce roku 1907 děbrovolných přispěvků dohro- mady K 328.649.14, čímž staví se v čelo příznivců na- šeho hasičstva
Slavia
30 article Trhy peněžní.
Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 6. června. Oficiální záznamy zněií Zástavní listy české hyp. banky 5% ... . . . 31/r Základní úpisy české zem. banky 49%. Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4% , . , . » (v K) 4 Mel. úpisy . » . » (ve zl.) 49% . » (vK) 4 % Žal. . . » . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 49% Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/29 Dlužní úpisy flstřední banky českých spořitalen . . . . 40% Zástavní listy. mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 Želez. úpisý » . , Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/s9e » » hal. zem. banky 41/29 Kom. dl. úpisy » . „ 49 % Železnič. » , Zást. listy Hal, akc. byp. banky 4 1/ v .„. Rak.ruherské banky 4 9 %. , Dolnorak. hyp. ústavu 4 0 %. „ . „ . . . . . 3v/a Kom. dí. úp. . . . . 4 „ . .. . . . 31a2 0 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráli 39 0 Buská státní půjčka z r. 1906 59 % Únorová společná renta (v pap.) 4 200 Dubnová „ „ (ve stě.) 4.2° . Květnová » » (vipap.) 49 % Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . korunová renta. . . 4 % investiční . . . . 3 1/2 Čoská eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union Česká průmyslová banka . . Česká zajišťávací banka . . Hospodářská úvěrní banka Moravská eskontní banka. . . Pražska úvěrní banka . . . První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Haličská akc. hypoleční banka. Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojirna . . . . . Česká spele nost cukerní .. Český pivovar v Č Budějovicích Kolínská továrna chemicka .. Podolská cementárna . . .. Poldina hu Pražská železářská společnost . První česká raff. v Modřanech . „ tov. orient. cukrov.
Mel Hal Daňkův Rustonův Poldin Praha Zala Hradec Králové Rakousko Č Budějovice Modřany Český průmyslový Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťávace banka úvěrní banka moravský eskontní banka živnostenský banka hypoleční banka uherský banka Čoská eskontní banka
31 article
Vídeňská bursa.
32 article
Renty: áprocentní papírová květnová .. 4 2procentní únorová . . 4procentní stříbrná lednová . . . 4.2procentní » dubnová .. 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská .. 31/aprocentní korunová (invest.) . 4procentní zlatá uherská . . . . 4procentní korunová uherská . . 31/sprocentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka . . . . . . . . Zástavní listy 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/aproc. Hypot. banky kr. českého 41/sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4 0 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze Losy Ceté státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . lisské . . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . . Banky: Česká průmyslová . . . . .. » »Union« . . . . . . . pětiny
Praha ústřední banka Český průmyslový
33 article Peníze Zboži
Peníze Zboži 102.— 103.— 99 85 98.85 99.50 100.50 97.95 98.95 97.95 98.95 97.95 98.95. 98.95. 97 95 97.95 98. 90 99.75 100.75 100.— 100.30 103.25 —. — 97 65 98 65 96.20 97. 20 96.20 97.20 100.50 101.50 97 50 98 500 100. — 100.60 95.75 95.75 94 50 95.— 94.75 95.75. 99.70/ 100.7u 91.10 95.10 98 50 99.50 98.25] 99.25 78.10 99.lu 89. 90.— 37.25 98.25 78.40 79.40 99.15 97.40
34 article
99.30 97.60
35 article
246.50 245.50 418.— 217.— 209.— 388 25 590.25 526.— 530.— 273. —.— 457.— 160.— 248.50 140 1. 50 570.— 574 — 850. 900.— 433 — 435.— 171.— 175.— 850.— 910. — 398.— —.— 201.— 203-— 340.— 380.— 248.— 268.——
36 article
Závěrečné kursy 6. června 5. června 97.40 97.35 99.15 99 15 97.30 97.30 99.20 99.15 116.55 116.45 9741 97. 40 87.30 87 10 111.50 111 50 93.30 93.30 83.10 83.10 96 20 96. 35 97.95 97.95 97.95 97.95 98.63 98.75 90.60 90. 60 99.75 99.75 100.— 98.50 98.60 150.— 216.50 269 50 497.— 144.50 186 60 415.—
37 article
150 25 216. 50 260.50 465. — 497.— 144 50 186 65 415.—