1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 156. ze dne 6. června 1908.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 6. června.
Lidoví zástupci předlilavských Slovanů
vrátili se ze své petrohradské a varšavské pouti.
Ješté rikdy, coe stojí Petrohrad, neotřásal se
tak srdečnými projevy slovanskými, ještě nikdy
od svého založení nerozšuměl se tak upřimným
nadšením pro ideu, která zářila do probuzeni
našeho národa a která přinesla osvobození bal-
kánskému Slovanstvu. Před 40 léty byli tak
čeští zástupci na Rusi — tehdy v Moskvě —
a také tenkráte proplétala se myšlenka slovea-
ské vzájemnosti přípitky a zdravicemi. Ale jaký
dalekosáhlý rozdíl! Tentokrite sešli se parla-
mentní zástupci předlitavských Slovanů s parla-
mentními zástupci národa ruského a polského,
tentokráte skutečně duše národa mluvil
z řečí, které zanechaly tak hluboký dojem
které vznítily vůli k činům. A tento druhý mo-
ment jest velkým kulturním a politickým faktem,
který svými důsledky bohdá ozáří myšlenku
slovanské vzájemnosti rozmachem a úspěchen
životním. Starý moskevský slavjanofilism, který
docházel výrazu politikou Katkova a který bu
doval svoje cíle na základech pravoslaví, sam
děržaví a ruské národnosti, vystřídán ideami
jež vyvřely z velikého duševního hnuti, před-
cházejíeího frapcouzskou revoluci, idenmi vol
nosti, rovnosti a bratrství slovanských národů
za vysokými eily kulurními a hospodářskými
Nemahlo býti ani jinak při úvahách, kterým
provázeny byly dny petrohradské.
Katkov
Praha
Petrohrad
Rus
Moskva
Slovan
8
article
Politika rozvratné revoluce, která domáhiala
se úspěchu při vstupu ruské říše mezi státy
Honstiluční, jest překunána jedině správnou
myšlenkou, že cesta každého národa k svobodé
musí nulně procházeti velikou prací kulturní
hospodářskou a sociální. Nestačí o svopodě snít
a mluviti, nýbrž nutno připraviti základy ná
roda tak, aby svobodu také dovedí uhájiti a aby
dovedl ji tak užiti, by v každém směru stal s
elementem pokroku na velkém díle lidstva. Nán
Slovanům, kteří až do té doby byli nucen
z valné části veškerou svoji energii obraceti n
zaručení pevného r silného života národníh
vůbec, připadá na tomto díle práce veliká, práce.
která má od západních hranie Čech až po Vla-
divostok a od Cařihradu až po Petrohrad šířit
plamen poznání a kouzlo pokroku. Od té chvíle
co z kvasu ruského vyrostlo správné posuzo
vání novedobé politiky ruské v ten rozuma, že
nutno zajišťovati budouenost imperia i národ
kullurním a hospodářským povznášením jeho,
bylo zřejmo, že návrat k dnům absolutismu jest
na Rusi nemožný. Ale tím momentem bylo tane
jasno, že zástupcům náreda ruského připadá
obrovská zodpovědnost za celý další vý
voj událosu. Rusko, vytlačeno poslední rusko-
japonskou válkou z imperialistní politiky Dál-
ného Východu, musí nutně ptáti se po vlastních
cílech své politiky domácí a zahraniční a musí
ve smyslu nové doby řešiti svoje reliké poslání
Čechy
Cařihrad
Petrohrad
Rusko
Slovan
9
article
Konstituce sebe svobodouyslnější tohete díla
nevykoná, nebude-li ruský národ probuzen a ne-
bude-li kulfúra zaplavovati paprsky svými celé
širé prostranství pod žezlem Romanovů. Nevě
řili jsme nikdy v úspěchy krajně revolučníh.
směru a stáli jsme vždy proti těm proudům, kte
ré sní » reakci. Zuajíce césty, kterými národové
přicházeli k svobodě, netajili jsme si, že nnt
dílo osvobození ruského národa nemůže býti dů-
sledkem vítězných bojů na barikádách, nýbrž
že vyplývati může pouze z pozvolné práce n
kulturním a hospodářském povznosení lidu.
Romanov
10
article
A proto byli jsme stoupenci režimu, kter, za-
bezpečuje kořen parlamentarismu a konstituce
a zároveň věnuje se plným úsilím uvedenému
dílu obrozeneckému. V pravdě svobodným může
býti pouze národ kultunni v plném slova smyslu.
národ, který všemi svými silami dovede zabez-
pečiti svou kulturní pofonci základnou hosp-
dářskou a který na tomto podkladě připravuje
přiští sociálního míru. Věřícé, že vláda Sťoly-
pinova jest upřímně komstiluční, sledovali jsme
sympaticky její práci a vkradla-li se nějaká
touha v kritiku poměru Ruska, bylo to žhavé
přání, aby mezi Varšavou a Petrohradem n
stalo sblížení ku prospěchu národů obou. Ná-
rod ruský a polský nemohou si býti nepřáteli
a jsme přesvědčeni, že se národové tito sejdou,
jakmile budou odklizeny překážky, nakupené
vládami, za něž lid růský nemůže býti zodpo
věduým. Bylo nutno jasně a otevřeně to říei
nejen v Petrohradě, ale i ve Varšavě, a bylo
jen ku štěstí, že tolo slovo padlo od Slovanů,
kteří jsou nucení v jiných řiších pracovati s na-
pjetím všech sil k uplatnění své národnosti.
V tom tkví velikost petrohradských dnů, že tyto
snahy vítězně prorazily a dostaly se v patřičné
koleje.
Rusko
Varšava
Petrohrad
11
article
Ale jiné velké momenty nutno míti na
mysli. Rusko, vytlačené z Dálného Východu,
Rusko nově založené na prinčipech konstituce,
Rusko obrozené vytrvalým úsilím kultury, která
tak krásně prorážela z prací zemstev, kde jedině
mouly alespoň z části plného výrazu docházet
snahy ruského lidu, Rusko probouzející se k no-
vému životu hospodářskému a k osamostatnění
i na tomto poli musí nutně klásti si otázku, ja-
kým směrem a za jakými cíli bude se bráti jeho
politika světová. Ideje kontinentálního imperia-
lismu, jak vyjádřeny byly politikou na Dálném
Východu, nenalezly nikdy jásavého ohlasu n
Rusi, a kdo ví, s jakou radostí provázel ruský
národ armády, beroucí se k osvobození balkán-
ských Slovanů, tomu jest jasno, že na dně
srdcí dřímalo silné slovanské vědomí. Ale leží
v povaze ruského národa, že toto slovanské vě-
domí nemůže býti snahou dobyvatelskou, ne-
může býti úsilím po výbojích ohněm a mečem,
nýbež že jest žhavou touhou vytvořiti kulturní
a hospodářskou jednotu Slovanstva, která ne-
chce rušiti útvarů vybudovaných historin. V té
chvíli, kdy ruský národ hlásí se o svá právaa
kde krok za krokem si jich dobývá a bude do-
bývati tim více, čím silněji prolne práce kulturní
širé vrstvy národa, probouzí se a k plnému vý-
razu dochází i jeho povědomí slovanské. Prote
nomohlo býti šťastnější ideje, než aby parla-
Prot
Rusko
dálný východ
Rus
12
article
mentní zástupei národů slovanských v této říši
sešli se s parlamentními zástupci národa ruského
a polského v Petrohradě a aby volně a otevřeně
si řekli svoje názory na vzájemnost slovanskou.
Z jásotu potrohradských dnů vítězně vysvituje
toto nové slavjanofilství, slavjanofilství svobody,
volnosti, bratrství, slavjanolilství společné kul-
turní a hospodářské práce. Rázem otevírá s
všem, kdož přistupni jsou myšlenkám velikým,
nezorané pole ohromné práce, která pro nu-
doucno znamená zaručení pokroku celého lid-
stva. Rusko, probouzející se k novému žirotu
pomecí kulturní práce, manifestuje zároveň, že
chce býti šiřitelem a pevnou baštou kuliurya
kullurních snah slovhnských. To, jak vyzněly
petrobradské dny, jest nejlepši odpovědí všem
tém, kdož za slovanstýím hledají plány vý-
bojné, plány bojů, plány dubyvatelské. Není jieh
ve Slovanstvu a nebyle jich nikdy, poněvadž
Petrohrad
Rusko
13
article
Stovanstvo zvyklu počitati na vyšší prostředky
na prosiředky, založené v srdeích a ve tvoření
dueha. Na nové dráhy, tak úzce souvislé s mr
šlením a cíténím slovanského náronu,, ubírá se
světová politika ruská a není důvodů, proč by
chom my Slované otevřeně nevyslovili svoji ra
dost a proč bychom s celou duší a s celou by
tosti svou nopřihlásili se k tomu dilu, které ohila-
šuje se z Petrohradi a Varšavy. Nochiceme pře-
lvořovati Evropu, ale chceme probuditi všechny
síly Slovarstva k velikému dílu kulturnímu a
hospodářskému, chčeme zpraněmi dicha za-
jistiti pudoueno všech slovanských národů. Ne-
může býti eíle vznešenějšího a nemůže být
cíle lidstějšiho. My Čechově o těchtu ideách
již tolikráte snili a tolikráte donáhali se spon
částečně jich uskutečnění. Byli bychom přílis
málo politiky, kdybychom nedovedli ocenili
spochálního významlu petrohra-
ských a varšavských dnů a kdyby
ehom celou vírou své naděje v ba-
loucno Slovanstva nepřihlásili s
k positivní práci.
Slovan
Čechův
Petrohradi
Varšava
Evropa
14
article
Nebude to práce dobyvatelská, nebude to
peáce, chvějící se pod liukotem děl, nýbrž bude
lo práce ducha. Nám na tomto místě něpřísluš
obírali se oněmi prostředky, které vedou ke kul
turní vzájemnosti Slovanstva a které tak šťastně
vytýčeny byly myšlenkou založiti jednotu slovan
ských osvélových spolků. Ale tolik budiž nán
dovoleno říci i zde, že každý pokrok hospodář
ský jen kulturou se déje a jí jest podnáněn. Kdo
sloduje historii obrození německého v XIX. sto-
letí, tomu jest nad slunce jasno, že práce mysli
telů německých připravovala budoueno dnošní
říše, ale tomu jest také jasno, že bez práce ho-
spodářské nebylo by bývalo úspěehů, které ko-
renovány byly obnovením říše. Jest nutno nejen
duševně slučovati národ k společnému dílu, alo
jest také třeba posilovati povědo m
jednoty a sounáležitosti spjel tiím
hospodářských snah. Tyto poslední
speciálně přímo zarývají se do práce každéh
jednoflivce a ukazují mu den có den i v toku
všedního života, kterými cestami nožno praeo-
vati k uskutečnění vysokých idešlů kulturnich
Ovšem: díle slovanské práce hospodářské ne-
bude výtčeno postupem obdobnýchi snah anglí-
ckých. Žádný ze slovanských národů na to ne-
myslí, aby za obchodníky kráčely battailony vo-
jáků, nýbrž upřímná vůte provázena jest touhou.
aby za hospodářskými snohami kráčelo dílo po-
vědomí jednoty kulturní.
15
article
Jest význačno, že právě v nadšeni petro
hradských dnů probudila se idea slovanské
banky. Až do té doby pokoušeli se Slované
opět a opět navázati užší hospodářské stykya
spceiálně ničitelská politika německá v Poznai
sku byla provázena touhou, aby Slovanstvo k
posilovalo svého odvěkého nepřítele odebíráním
jeho tovarů průmyslových. Avšak upřímné
snahy tylo ztroskotaly vždy na tum, že nebyly
připraveny základy této hospodářské součín-
nosti. Naši výrobci zemědělských strojů nava-
zovali nejedno výhodné spojení s ruskými od-
běrateli, avšak spojení totu rozbilo se z valné
části vždy o to, že nebylo zde peněžního ústavu,
který by usnadňoval poskytování úvěru a vůbec
obchodní vztahy. Bez tohoto podkladu nebylo
možno dopracovati se úspěchu trvalého a vel-
kého. Mimo to nebylo zde orgánů, které by vě-
domě upravovaly hospodářské styky mezi slo-
vanskými národy, orgánů, opírajícíeh se o přesné
znalosti jich základů výrobních. Pouhá přání
na poli praktického tvoření hospodářského ne-
stačí a jest nutno proto vytvořiti ústředí, které
by bylo nositelem a praktickým průkopníkem
hospodářského sblížení. V Německu před jeho
spojením tato úloha připadla železnicím, po jeho
spojení staly se jeho nositeikami banky. Neomu-
zily se pouze však na dílo sjednocování, nýbrž
přenesly svoji působnost zároveň i na šíření
váhy německé za hranicemi vlasti a specláln
na Balkánu. Tak stalo se, že v Bulharsku
Srbsku, Makedonii i Cařihradě německý kapitál
nabyl značnébo vlivu a tím získával i na poli-
tickém významu, Tento postup znamenal sou-
časně maření povědomí slovanské vzájemnosti.
Slovan
Německo
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Makedonie
Cařihrad
16
article
Tomuto proudu možno čeliti jen stejnými zbra-
němi, jen tím, že bude zařízen ústav, který by
stejnými prostředky rušil dílo středoevropskéh
imperialismu německého. Dle našeho názoru
jest myslitelna práce tato jen tím způsobem,
že by zřízena byla veliká slovanská banka v Ru-
sku samém, která by zasahovala svým působe-
ním do všech oblastí, kde Slované bydlí, a stala
se moenou vzpruhou vzájemnosti hospodářské,
Ale nejen to: této bance připadne i velik,
práce buditelská. Každá snaha hospodářská
kteréhokoliv národa k tomu se nese, aby náred
tento pokud možno na všech polích hospodář-
ského tvoření lidského uplatňoval svoje síly a
aby všemi prostředky usiloval dostati se ve styk
s témi, kdož jsou mu nejbližší, Slovanská banka
nemůže býti tedy pouhým sprostředkovatelem,
nýbrž bude nutně i buditelem na Rusi samě,
buditelem průmyslovébo pokroku, buditelem
středních stavů městských a tím i fedrovatelem
hospodářského obrození ruského zemědělství
vůbec. V této své funkci nalezne hojně prostřed-
ků k navazování hospodářských styků s oslat
ními Slovany a k užšímu připnutí se k jich ho
spodářské základně. Proto zasluhuje myšlenka
slovanské banky hujně úvah i u nás, kteří jsme
přímo povoláni, abychom svoje poznatky na
tomto poli dali k disposici ostatnímu Slovaa-
stvu, poněvadž i v jeho jméně jsme pracovali
na novodobém vývoji svého národa. Jest nutno
jasně uvěsti si cíle a prostředky a jest nutno z
těmito eili pracovati. Vytrvale a soustavně.
Slovan
Rus
17
article
Bylo by nejen hříchem, ale přímo pokořením
Slovanstva, kdyby za dny petrohradskými a var-
šavskými nerozlila se vitězná touha práce po všech
šlrých vlestech slovanských a kdyby nevydala
poželinaného ovoce přaktického úspěchu. Jsou
přípraveny lány ku práci a jest nutno zasadili
ruchadlo myšlení a práce. Pod žárným sluneem
víry v budloneno Slovanstva a v jeho velké a
mohntně kulfurní poslání mezi všemi národy . .
Minutý týden náležel v prvé řadě akeitm
bankovním. Zájem pro tyto hodnoty jest nu
nasí burse nenstále velmi živý a docháí
k četným jich uzávěrkám. Obchodovány byly
akcie Pražské úvěrní bsnky za 526 —, Ži-
nortenské banky za 238.50, České banky Union
za 245 50, Úvěr. ústavů v Hradcr Králové z
447.—, Hospodářské úvěrní banky za 388 25
a Zajišťovaci banky za 153.— a 15 1.—
nová émise za 207.—. Mimo to došlo k uízá-
věrkám akeii strojírny de Daňkovy za 433—
a 434.—, jakož i ukláďacích hodnol, re
1 zást. listů. Jinak bylo podáváno za akcie
První české továrny orlent eukrovinek K 248.—
»Merkuru«, směn. ake. společnosti 597. —, Prvn
pražské zaslavárny 455.—, První české ake
pojišťovny na žívot 273.—, Kolinské továrny
kávových náhražků 680.—, pivovaru v Čes
Budějovicích 850.—, České společnosti pro prů
mysl cukerni 171.—, České průmyslové banky
415.—, Podolské cemehtárny 201.—, Akc. to
várny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolin
395.—, První českomoravské strojírny 850.—
Pražské paroplav, společností po Vltavě a Lil
600—, První české rafinerie v Modřanecl
360.—.
Kolinský
Hradcr Králové
strojírna jít Daňkov
Čes Budějovice 850
Vltava
Český banka
Union
hospodářský úvěrní banka
Český společnost
Český průmyslový banka
18
article
Živnostenská banka. U pokladen banky a jejo
směnárny v Praze, jakož i u její filiálek ve Vídní
v Brně. Čes. Budějovicích. Jihlavě, Krakově. Mor
Ostravě, l'ardubicích. Plzni, Prostějově, Táboře, vy
plácejí se dnem 27. t. m. počínaje, dne 30. června
t. r. splatně kupony a lažené kusy 41/2 % zástavníel
listů, jakož 1 4% záslavních listů v korunách Zemsk
banky král. haličského a vladimělského s velkovévo
stvím krakovským, beze všech výloh a provise. Obě
zmíněných 41/4%% záslavních listů činí 17.265. 700
k výplatě kůponů k 30, červnu t. r. ješt zapotřel
388.478 K 25 h. sphiceno bude dne 30. června t.
188.000 K. Oběl výše zmíněných 4% zástavních lisie
v korunách činí 116.588.900 K. K výplatě kupono
jest zapotřebí 2.331 778 K. splaceno bude 1.373. 40
korun. Tyto obligace jakož i všecky ostatní ukládae
papíry lze obdrželi za denní kurs u pokladen Živno-
stenské banky a jej směnárny, jakož i u všech zmí-
něných faliálek.
Aktivování minislerstva veřslných prací. Jl
„N. W T.“ sdřluje, bude zákon o zřízení minister
stva pro volejné práce publikován příští týden
Současně provedeno bude jmenování úřndlnictva stal
nového ministerstva náležejícího. Jmenování budo
vzlaženo i na ony úřadníky, již dosud náleželi k ně
kterému jinému ministerstvu.
Jl
N W T
Praha
Vídeň
Brno
Jihlava
Krakov
Ostrava
Plzeň
Prostějov
Tábor
živnostenský banka
Če . Budějovice
Zemsk banka
19
article
Nová česká banka. Zařizující výbor „První praž-
ské obchodní banky“, ve kterém jsou pánové: dr
Frant. Houdek, kulturní technik A. M. Vlach, majite
mechanické tkalcovny J. Jína, velkoobchodník Jaro
slav Milde, majitel hotelu Julius Olič, velkoobchodní
Jindřich Čihák, lovárník kočárů Frant. Klubal, velko-
obchodník O. F. Hess, JUDr. Vlad. Pštross a ředite
Alois Cink, rozesílá nové prospekly, ve kterých sdě
luje, že míni zařídili v Praze akciový peněžní ústav
který po rádném vyšelrení poměrů kupujícího zajist
do určité výše 60—703% prodávajícím poskytnulý
úvěr a při nastalých insolvencích tento zaručený ob-
nos vyplatí, načež sám provede kongursní řízení
V novém prospeklu uvedena jsou obchodní gremia
některé soukromé firmy, které souhlas s akcí pro-
jevily. Zda firmy tyto upsaly také akcie, se v pro
speklu nepraví; zdá se, že jedná se o pouhý paojev
souhlasu. Netajili jsme se na tomto místě názorem
o projeklu nové banky a vyslovili přesvědčení, že
potřeba doby spíše na to naléhá, aby rozšiřoványa
zvětšcvány byly úslavy dosavadní, kleré by pax sla-
čily novým, zvěišeným polřehám našim, než aby
byly síly naše tříštěny zakládáním nových. Mimo t
nejsou důvody zřízení této banky do té míry jasny
aby bylo možno napřed mluviti o nějnkém neobyčej-
ném výsledku. Dle našeho názoru bylo by býval
správno, ahý projekt banky předložen byl kompetent
ním orgšnům, jež by jeho základ prozkoumaly as
vyslovily, zda skutečně takové banky jest polřebí
František
Houdek
M Vlach
J Jína
Mild
Julius Olič
Čihák
Klubal
O F Hess
JUDr
Vlad
Pštross
Cink
Praha
kulturní technik A
20
article
(Na př. Národohespodár. úslavu při České akademi
Národohospodářské spoleěnosti, event. Národní rado
a p) Nějaké zkušenosti z úvěrní kanceláře anebo in-
formační kanceláře ještě aspoň neoprávňují ke zř-
zení banky. U nás v Čechách moment napodobovac
jest až příliš vyvinut a tax ke škodě celého svéh
hospedářského vývoje nesnažíme se proniknouti na
obory, ve kterých dosud upevněni nejsme, nýbrž ke
vlastní škodě překážíme si soutěžně v oborech, kde
vývojem k úslavům velikým bylo by pracováno pre
silný postup budoucí.
Čechy
21
article
Z trhů paněžních. 6. června.) Praha. Na dneš
ní burse při klidném smýšlení došlo k závěrkám
v únorové spol. rentě za K 99.221/2 a v akciích Česk
banky „Union“ za K 245.50. Dále kladeno za akcie
První české továrny orient. cukrovinek K 248.—
„Merkuru“, směn. akc. společnosti, K 596.—. Prv
pražské zastavárny K 455.—, První české akc. po-
jišťovny na život K 273.—. Kolínské továrny kávov
náhražků K 680—, pivovaru v Českých Budějovi
cích K 850.—, Živnostenské banky K 238.50, Česk
banky „Union“ K 245.50, České společnosti pro prů-
mysl cukerní K 171.—, strojírny Daňkovy K 433. —
Pražské úvěrní banky K 526.—, Hospodářské úvěrní
banky K 388.25, České průmyslové banky K 415. —
Podolské cementárny K 201.—, Zajišťovací banky
K 207.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv
v Kolíně K 398.—, První českomoravské strojírn
K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústavuK
447.—, Pražské paroplavební polečnosti po Vllavěa
Labi K 600.—, První české rafinerie v Modranec
K 360.— peníze.
Vídeň. Tendence slabá, poněvadž také z ciziny
bylo celkem málo poplávek. Větší poptávky docílily
akcie státní dráhy, které včera následkem konference
konané za předsednictví ministerského předsedy v
příčině postátňovací akce, skýtalv naděje na zvý
Daňkův
Praha
Kolín
Vídeň
Česk banka
první český akciový
živnostenský banka
Český společnost
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
22
article
šení. Mimo to také tabákové akcie podržely včerejši
kursy. Na polední burse spekulace týkala se speciálně
alpinek a akcií montanních. Zprávy o povodních
v Uhrách a také blížíci se svátky způsobily klidnějšl
poplávku a slabší obchod.
Berlín. Průběh dnešní bursy byl opět velmí
chabý. Uveřejněné články o průmyslu železájském
posuzují se sice jako naprosto tendenční, ale účelu
svého, snížiti záznam vůděích hodnot železářskýchi.
docilují zůplna. I dnes vyskytly se opět vážné pre-
deje jak ve skupině železářských společnoslí tak
v akciích podniků uhelnodolných, jimiž byly kursy
citelně oslabeny. Trh kasovní byl rovněž chabýa
kursové ústupky vyskytovaly se zde, jakož v akciích
domácích bank, pravidelně Akcie amerických drai
vykazují záznámy zlopšené. Za to hodnoty rakouské
zakončily vesměs nižšími kursy. Soukromý diskont
setrval na 31/2. Ruské titry podlehly renlisacím.
Sjezd majitolů pil a obchodníků s dřívím ze
zomí kornny čoské. Uslavující sehůze pořadatelů
ajezdu konala se v neděli 31. kvělna t. r. v sekční
siní obchodní a živnostenskékomory pražské. Z. p5
pořadatelů doslavilo se 13, ostalni se omluvili, Při-
jato bylo v zásadě svolání sjezdu veškerých českých
mojitelů pil a obchodniků s dřívím ze zemí koruny
české na dny 15. 16 a 17. srpna t. r. v Praze. Zvo-
leni byli: předsedou výkomiého odboru V. Noctář.
jadnatelom O. Ježek a pokladníkem J. Nedvěd; dále
zasedají ve výkanném odlboru pp. A. J. Blecha, J
Bubeníček, Družsívo vadní pily“, A. Freund, Jirát
Nallermöller. F. Jondán. M. Jina, M. Kodat. J. Krej-
par synové. A. Liman, J. Malousek č spol., P.
V Noctář
O Ježek
J Nedvěd
A J Blech
J Bubeníček
Družsívo
A Freund
Jirát Nallermöller
Jondat
M Kodat
A Liman
J Malousek
společenský
Uhry
Berlín
Praha
23
article
Opršal. J. Procházka. J. Pulpitel, Kníž. schwarzen-
bergská parní pěla. J. Šima, K. Šinaler. J. Šindýlek.
Velkustalek Votšov, J. Vojáček, Fr. Voná sek, A. Von-
druško a Ot. Vošahlík. Usneseno dožádati gremium
obchodníků a komisionálů s dřívím, majitelů pil a
osiotních dřovařských průmyslníků, aby převzal
protektorát sjezdu. Navrženo, že zásadně přijímaji se
za účastníky sjezdu jen majilolé pil a obchodníci
s drívím, bez ohledu, jsouli členy některého spolku.
Vzato na vědomí, že Spolek majitclů pila a Jednola
českých dřevarských průmyslníků zahájily sjezdovou
protiskci a oznamují, bude-li Heba, sjezd pořádali.
že tak učiní bez výloh Sezdový příspěvek, na K 5.—
stanovený, jest vzhledem k vydání poměrně malý.
tak že v příšti schůzi bude zvýšen a není ani mysli-
telno, aby někdo sjezd bez výlch poládal, zvláště
je-li do příspěvku započlen obpos za 3denní lístek
do výslavy a za odznak. Uznána též na sckůzi, že
proponentem sjezdu dlužno jmenovali p. Boh. Kmeh-
la. komisionáře s dřívím, a byl mu za veškeré pří-
pravné práce vydán zasloužený dík. Příští schůze
koná se dne 21. června t. r. o 10. hod. dopol. v sekění
sini obchodní a živnostenské komory pražské, na
kteréž pořad sjezdu rozvržen bude. Pozvání s pola-
dem sjezdu budou pp. majitelům pil a cbchodníkům
s dřívím v čas zaslány. Každou další zprávu ochotuě
podá jednatel sjezdu O. Ježek. Praha VII., Skuher-
ského ul. 830 neb redakce odborného časopisu „Dre-
vo“ ve Vodňanech.
Opršal
J Procházka
J Pulpitel
Kníž
J Šima
K Šinaler
J Šindýlek
Velkustalek Votšov
J Vojáček
Otakar
Vošahlík
O Ježek
Dre
Francie
K 5
Praha
Vodňany
živnostenský komora
24
article
Obchodní bílance předlitavská 1908. Úřad pro
statistiku vzájemného obchodu rak.-uh. vydal- právě
publikaci a názvem „Zahraniční a vzájemná Iržba
královstvi a zemí na říšské radě zastoupených a zemí
koruný úherské v r. 1906“, v níž na zakladě dosud
publikovaných slalistik o lržbě celébo moenářství o
vzájemné tržbě mezi Předlilavskem a Uhrami a samo-
startně tržby uherské vypočten je podíl obou polovie
říšukých na celkové tržbě, rosp. stanovena je samo-
statná zahraniční tržba Rtakouska. Z publikace vy-
jímáme tato čísla: Coltový dovoz celního území
z celní ciziny (excl. drahé kovy a mince) páčil se
v r. 1906 na 129.6 mil. q v ceně 2418 mil. K. zače-
hož na Predhlavsko připadá 1113 mil. q v hodnolě
2077.1 mil. K = 80.1% a na Uhry 18.3 mil. q v hod-
notě 334.2 mil. K čili pouze 13.9%. Vývoz celého
celního území činil v té.ž roce 195.1 mil. q v hod-
notě 2598.0 mil. K Z taho připadá na i Rakousko
1777 mik q vshodnotě 2197.0 mil. K = 84.6 % a na
Uhry 17.4 mil. q v ho lnolé 401.0 mil. K čili 15.4 9.
Uhry
Rakousko
25
article
Celkoný davoz Rakouska z celní cizinyla Uher činil
162.8 mil. q v hodnotě 3159.3 mil. K. Z loho připadá
na dovoz z celní ciziny I11.3 mil. q v hodnotě 20771
mil. K. t. j. C6-72% a na dovož z Uhet 51.5 mil.a
v hodnotě 10822 mil. K čili 34.39%. Celkový vývoz
Rakouska do celní ciziny a Uher činil 207.3 mil.a
v ceně 3387.8 mil. K. z loho do celní ciziny 177.7
mil. q v ceně 2197.0 mil. K čili 64.9% a do Uher
29.6 mil. q v hodnotě 1190.8 mil. K čili 25.1
Úhrnný dovoz Uher z celní ciziny a Předlitavska činil
47.9 mil. q v hodnotě 15250 mil. K. Z toho z celní
ciziny 18.3 mil. q v hodnotě 334.2 mil. K = 21.99
a z Rakouska 29.6 mil. q v hodnotě 1190.8 mil.k
= 78.1%. Cekkový vývoz Uher páčil se na 68.9 mil.
q v ceně 1483.2 mil. K. z čehož do celní ciziny 17.4
mil. q v hodnoté 401-0 mil. K čili 27.0% a do Ra-
kouska 51'5 mil. q v hodnotě 1082.2 mil. K = 73.0 %.
Uher
Rakousko
Uhry
Předlitavsko
C 6
26
article
Obchodní bilanee celého rak.-uh. celního územní (vždy
s výtukou drnhých ovů a mincí) končí aklivem
1867 mil. K (proti 177.6 mil. K v r. 1905). Z toho
připadá na přebylck vývozu z Rakouska do ciziny
1199 mil. K a 66.8 mil. K na vývozni plus Uher.
Obchodní bilance Rakouska (tužba s cizinou i Uhra-
mi) vykazuje aktivum 228.5 mil. K proti 149.9 mil. K
v roce předchozím. Naproli tomu obchodní bilance
toliko Uher je pansivní 41.8 mil. K proti aktivu 27.7
mil. K v roce předchozím. Pro emancipační snahy
uherské čela talo jsou jistě velmi významná.
Zvýšení akclového knpilálu České průmyslové
banky v Prazo. Jak dalo se očekávati, skončila sub-
skripce 5000 kusů nových akch České průmyslové
banky skvělým úspěchem. Následkem velmi četných
přihlášek jak desavadních akcionářů, tak i neskcio-
nářů, byla emise značně přepsána, což jest opětným
důkazem veliké přízně, jíž Česká průmyslová banka
všeobecně požívá. Zvýšivši svůj akciový kapitál na
12.000 000 K, po-toupíla Česká průmyslová banka
na místo druhé mezi českými bankami a lze se na-
díti, že ústav tento i nadále úspěšně bude pokrače-
vati. Nemenší pozornosti kapilalistů těší se pro svou
jistctu a výhodné zůročení též 414%% ban ko v n
dlužní úpisy České průmyslové ban-
ky. kleráž jest první bankou v Rakousku, jež ku
podpoře průmyslu a obchodu počala dlužní úpisy
na základě hypotečních zápůjček vydávati, jichž do-
sud vydala za 17,200. 000 K
Dividendy. Ve valné hromadě akc. spol. Mlado-
boleslavský lihovar a chemická továí-
na usneseno vypláceti 5ní dividendu a 56.645 k
přeněsti na nový účet. — Modřický cukrovan
(u Brna) docílil za minulé správní období čislého
zisku 131284 K; dividenda vyměřena na 42 K, 1. j
Uher
Mlada
Rakousko
Uhry
Brno
Český průmyslový banka
Prazo
27
article
Zvýšením kmenového kapitálu „Securilas“, pe-
něžní společnosti s ručením obmezeným v Praze.
poskylnut ji bude také Iinanční základ, aby mohla
v případě potřeby kapitálově zasáhnouti ve spojení
s důvěrní činností. Jak se dovídáme, bylo původně
projektované zvýšení kmenového kapitálu 23.000 K
na 200.000 K přopsáno, takže bude valné hromadě
predložen návrh na zvýšení do výše 300.000 K. Z té-
to okolnosti lze bezpečně souditi na veliký zájem.
s jakým se nový obor činnosti bankovní, jakou „Se-
curitas“ u nás rozvíjí, setkal. Jest to vedle zmíněné
funkce obchodního důvěrníka zvláště působnost re-
visní a organisační. Na nový podnět, záležející ve
zkoumání fassí daňových, jenž má pro naše poměry
velkou důležitost, bylo již na jiných místech upc-
zorněno.
Doprava na Labi. (Zpráva fy. Jose! Kosta.
zasílateiství a obchod paroplavební v Praze.) Očeká-
vané uklidnění dopravy, které se z pravidla po jar-
ních návalech zboží touto dobou dostavuje, dá na
sebe patrně ještě nějakou dobu čekati, neboť nával
Praha
Kosta
28
article
zboží, zvláště importního, neuluchá, naopak v po-
slední době jsou lahská překladiště přibyvšími loďmi
téměř přeplněna. Bohužel opět při télo příležitosti
vyskyluje se staré zlo, pod kterým zvláště loni import
velice trpěl. totiž nedostatečnost našich přokladist.
Tak na př. jest překladiště krásno-březenské tak pře-
plněno, že některé lodí již několik dní leží, aniž by
jim pro velký nával mohlo býti místo k vykládání
vykázáno. Následkem této okolnosti propadají ná-
klady dotyčných lodí lak zvanému poplatku za pře-
držení, který jest dosti cítelný a jde k tíží příjemce
zboží. Ke všemu tomu druží se ještě nepřiznivá okol-
nost, že následkem stále se opakujících dešťůa
bouří vykládání zboží jest velice stíženo a přerušc-
váno, čímž přodepsaná lhůta vykládací značně pře-
kročena bývá, tak že dotyčné náklady i tímlo způso-
bem poplatku za předržení lodi propadávají. Stav vody
na Labi jest dosti příznivý; vykazujeť dle drážďans
ského vodoměru — 115 pod nulou.
29
article
Banky, záložny a spořiteluy.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podané sněnky, chsky, poukázky a fak-
Jury od 1.—7 června 1908 K 24,963 957 01,
1907 K 18.274.149 71.. Spučet všech podání od
2. ledna 1908 činí K. 507,716 614.— a vykazujn
u porovnání s K 397.955.753.79 téhož období
předešlého roku přibytek K 109,760 860 21.
„Banka Slavia“, Jak ve výroční zprávě banky
této za rok 1907 bylo uvedeno, činí koncem roku 1907
hodnoty proti škodám z požáru u banky „Slavie“ po-
jištěné již více než 1. miliardu kořín, — pojistné
pak K 3,345.694 40. Reservní fondy odboru po-
žárního dostoupily výše K 4,490.004-73 a všech
odborů a obou pensijních fondů (úřadnického a za-
stupitelského) úhrnem K 41,335.041-0I. — V prvém
čtvrtlet 1908 vyhotoveno bylo nových pojistek 14.566
na hodnotu K 67.224.819.— za pojistné K 207 981. 71.
Jak vydatnou měrou banka „Slavia“ zájmy členstva
svého podporuje, dosvědčuje okolnost, že v jediném
roce 1907 vyplatila pohořelým členům, kteří předpisům
stanov nevyhověli a tím nároků na náhradu pozbyli,
mimořádně značný peníz K 91 661 a za celou dobu
trvání banky takovýchto dárů, k nimž povinna nebyla,
celkem K 1.489.931.68. Našim obcím a sborům ha-
sičským poskytla bankí „Slavia“ k opatření hasidel
do konce roku 1907 děbrovolných přispěvků dohro-
mady K 328.649.14, čímž staví se v čelo příznivců na-
šeho hasičstva
Slavia
30
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 6. června. Oficiální záznamy zněií
Zástavní listy české hyp. banky 5%
... . . . 31/r
Základní úpisy české zem. banky 49%.
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4%
, . , . » (v K) 4
Mel. úpisy . » . » (ve zl.) 49%
. » (vK) 4 %
Žal. . . » .
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 49%
Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/29
Dlužní úpisy flstřední banky
českých spořitalen . . . . 40%
Zástavní listy. mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4
Želez. úpisý » . ,
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/s9e
» » hal. zem. banky 41/29
Kom. dl. úpisy » . „ 49 %
Železnič. » ,
Zást. listy Hal, akc. byp. banky 4 1/ v
.„. Rak.ruherské banky 4 9 %.
, Dolnorak. hyp. ústavu 4 0 %.
„ . „ . . . . . 3v/a
Kom. dí. úp. . . . . 4
„ . .. . . . 31a2 0
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráli 39 0
Buská státní půjčka z r. 1906 59 %
Únorová společná renta (v pap.) 4 200
Dubnová „
„ (ve stě.) 4.2° .
Květnová » » (vipap.) 49 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlatá renta . .
korunová renta. . . 4 %
investiční . . . . 3 1/2
Čoská eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union
Česká průmyslová banka . .
Česká zajišťávací banka . .
Hospodářská úvěrní banka
Moravská eskontní banka. . .
Pražska úvěrní banka . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Haličská akc. hypoleční banka.
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojirna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojirna . . . . .
Česká spele nost cukerní ..
Český pivovar v Č Budějovicích
Kolínská továrna chemicka ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina hu
Pražská železářská společnost .
První česká raff. v Modřanech
. „ tov. orient. cukrov.
Mel
Hal
Daňkův
Rustonův
Poldin
Praha
Zala
Hradec Králové
Rakousko
Č Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Český banka
Union Český průmyslový banka
Český zajišťávace banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
živnostenský banka
hypoleční banka
uherský banka
Čoská eskontní banka
31
article
Vídeňská bursa.
32
article
Renty:
áprocentní papírová květnová ..
4 2procentní únorová . .
4procentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní » dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská ..
31/aprocentní korunová (invest.) .
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská . .
31/sprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . . .
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/aproc. Hypot. banky kr. českého
41/sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 0
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Losy
Ceté státní z r. 1860 . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
lisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . . ..
» »Union« . . . . . . .
pětiny
Praha
ústřední banka
Český průmyslový
33
article
Peníze Zboži
Peníze Zboži
102.—
103.—
99 85
98.85
99.50 100.50
97.95
98.95
97.95
98.95
97.95
98.95.
98.95.
97 95
97.95
98. 90
99.75 100.75
100.— 100.30
103.25 —. —
97 65 98 65
96.20 97. 20
96.20 97.20
100.50 101.50
97 50 98 500
100. — 100.60
95.75 95.75
94 50 95.—
94.75 95.75.
99.70/ 100.7u
91.10 95.10
98 50 99.50
98.25] 99.25
78.10 99.lu
89. 90.—
37.25 98.25
78.40
79.40
99.15
97.40
35
article
246.50
245.50
418.—
217.—
209.—
388 25 590.25
526.— 530.—
273. —.—
457.— 160.—
248.50 140 1. 50
570.— 574 —
850. 900.—
433 — 435.—
171.— 175.—
850.— 910. —
398.— —.—
201.— 203-—
340.— 380.—
248.— 268.——
36
article
Závěrečné kursy
6. června 5. června
97.40 97.35
99.15 99 15
97.30 97.30
99.20 99.15
116.55 116.45
9741 97. 40
87.30 87 10
111.50 111 50
93.30 93.30
83.10 83.10
96 20 96. 35
97.95 97.95
97.95
97.95
98.63 98.75
90.60
90. 60
99.75
99.75
100.—
98.50
98.60
150.—
216.50
269 50
497.—
144.50
186 60
415.—
37
article
150 25
216. 50
260.50
465. —
497.—
144 50
186 65
415.—