3
masthead
7. června 1908 Císlo 157.
4
article
slavnostního řečníka prof. dra. Frant. Mareše.
aby se ujal slova k ohlášeněmu thematu:
Věda a kultura.
Prof. Mareš začal pak čísti svoji před-
nášků, myšlenkově hluboce založenou, ducha-
plnou a formálně skvělou, sledován s pozornost
napjatou, stále stoupajíci. Začal takto:
Vzácná chvíle před tváří české přírodo-
vědecké veřejnosti budiž věnována duchu vě-
deckému, jejž vzbuditi usiloval u nás Pur-
kyně, což zdálo se bláhové těm Čechům, kleří
tehdy tvořili německou slávu rakouské vědy.
A český duch vědecký již žije vlastními činy.
V poslední době povstal v přírodní vědě spor
o samy vědecké principie, o význam a platnost
vědeckých theorií a o úkol vědy vůbec. Tylo
otázky byly též u nás živě probírány; a tu
kráčeli jsme v popředí současného věde-
ckého myšlení a pokročili jsme též dále.
Chtěl bych učiniti jasný smysl tohoto sporuo
vědecké principie průhlednou otázkou, která by
zaujala každého. Otázka taková jest, míním,
tato: Věda pro vědu, či pro ž i vo t?
profesor
doktor
František
Mareš
Pur
Čecho
5
article
Vy zde shromáždění lékaři, technikové, hospo-
dáři, učitelé odpovidáte svou činností, že
věda slouží životu. Ale mnohému snad se zdá,
že neplní pravý úkol vědeckého pracovníka,
který jest: pěstovati vědu. Byl by ocho-
ten dávati přednost tomu, kdo slouží živo-
tem vědě. Jednollivei skutečně obětují své
životy vědě, bez zřetele k její životní prospěš-
nosti. Konají všeliké výzkumy všemi, směry
neboť nelze určiti napřed důležitost něja-
kého objevu. Ale tito vědcové mají právě svůj
životní zájem ve tvořeni vědy, jako má
člověk vůbec zájem ve svém díle, zájem intel-
lektuálně zesthetický, tvůrčí radost. My všsk
tážeme se po všeobecném zájmu o vědu, který
má každý. A tu míním, že všeobecná hodnot
vědy jest v její službě všeobecnému životu.
Kdo klade úkol vědy výše, v poznání pravdy.
v utvoření platného názoru světa a života, míní,
že věda má býti pěstována pro vědu samua
shledá znehodnocování vědy v tom, prohlašuje-li
se za služebnou životu. A to právě jest jádro
sporu, které nemůže býti jinak vyluštěno, než
vyšetřením základních principií vědeckých.
Zásada věda pro vědu prýští z přesvědčení,
že věda podá poznání pravé skutečnosti, jakožto
základu všech zjevů přírodních a zvláště zjevů
životních; tedy poznání skutečna vše podmiňu-
jícího a sama nepodmíněného, abs lutního;a
že na základě tohoto poznání utvoří se věd ecký
názor světa i živola, že se ukáže pravda, na
které člověku nejvíce záleží a kterou hledá ce-
lým svým životem. To by arci věda měla ne-
podminěnou hodnotu a byla by sama svůj účel.
6
article
Vědecké poznání pravdy rozřešilo by děsné zá-
hady světa i života, rozptýlilo by nejistotya
strachy, které člověk konejší náboženstvím. Na
místě bázně víry nastala by jistota vědy.
Skutečně očekává se od přírodní vědy ta-
kové odhalení pravdy. Přecházeje na
kritiku různých systémů filosofických, které se
snažily o vědecké rozluštění všech záhad světa
i živola, obíral se pan přednášející především
— silným duchem německým, jehož
vysokých nároků byl kdysi Hegel a jest nyní
Haeckel hlasatelem. Učená přednáška jeho
zřejmě upoutala celé shromäždění a nemůžeme
než vřele doporučiti čtenářům, kteří se o thema
zajímají, na doslovné její znění, vydané ve
»Věstníku sjezdovém«. Zde stůjž aspoň závěr
jeho vysoce zajímavých vývodů, který celé skvělé
shromáždění přímo fascinoval a byl odměněn
frenetickým potleskem:
Věda jest služebná životu, a život jes
tvůrčí síla. Člověk jest autonomní teleologický
činitel přírodní; klade si svobodně účely a vol.
prostředky k jejich uskutečnění. Účely jedno-
tliveů mívají velmi nestejnou hodnotu, podle
důstojnosti osoby. Tvoření, účelů všeobecné
hodnoty, jimiž se povznáší důstojnost lidské
osoby vůbec, to jest kultura. Kultura jest vyšší
hodnota než věda, jako jest tvoření vyššl než
pouhé vědění. Přírodní věda jest prostředek k
kultuře, vedle jiných prostředků, věd ducho-
vých a umění. Skrze ni podřizuje se kultute
natura.
Hegel
Haeckel
7
article
Každý národ dospělý k vědoml
samobytnosti, tvoří svou kulturu-
klade si účely všeobecné hodnoty, dle své
mravní povahy, a usiluje svými prostředky o
jejich uskutečnění. Tak jako každý svobodný
člověk. Svoboda jest první podmínka kulturního
tvoření, svoboda v kladení svých účelůa
v upotřebování svých prostředků. Svoboda jest
pojem teleologteký, nikolí kaüsainí. Člověk jest
svobodný jakožto autonomní teleologický činilel
sl ěv
přírodní.
My Čechoslované jsme ne nový kul-
turní národ. Naši předkové kladli si účely
vysokých hodnot a výčerpali k jejich uskulečnění
téměř všechny národní prostředky. Pozbyli- jsme
s prostředky i svobody v kladení svých účelů.
Ale dávné kulturní účely přece se zachovaly-
Kde jest národ, jehož vlády braly lidu knihy
aby zapomněl na své vlastní účely? Byli
jsme uvedeni v podruži kultury
německé a ještě se nám proto čin
výtka. Avšak německá kultura není pro slo-
vanského ducha; její účely neodpovídají slo-
vanské mravní povaze.
8
article
Silný duch německý tvoří kulturu síly a
moci. Nejvyšší dobro hledá v úplném vypůso-
bení se všech lidských sil. Neodbytný jest jeho
nárok na vše nepodmíněné. Význačné jest jeho
biologické přesvědčení, že v životě nepůsobl
jiné, než jen brutální sily. Cil této kultury není
prostá důstojnost, nýbrž pýcha silné osoby.
Nám Slovanům nedostává se
sily k takovéto kultuře. Naše vůle
k moci jest slabá. Nejsme schopni ve jménu
křiže křižovati, ve jménu svobody zotročovati,
ve jménu kultury odpírati kulturní prostředky,
a to jen ke zveličení vlastní moci. Nám třeba
obrany proti kultuře síly a moci. A silná zbran
jest její vlastní zlé svědomí. Kant uznal za po-
slední účel přírody kulturu, jakožto život roz-
umných bytosti pod mravními zákony: kulluru
dobré vůle, která dodává lidskému životu abso-
šatní hodnoty.
Avšak kultura dobré vůle jest éthicky příliš
jemná a neobstojí proti kultuře moc v tomto
svělě brutálních sil; vede ven z tohoto světa.
Pro tento svět jest nejvyšší kultura spra-
vedlnosti: nezveličuj svou moe cizí křiv dou
Ne pro lásku, pro soucit, pro milosrdenství.
9
article
nýbrž z úcty k důstojnosti vlastní osoby. Neb
jest úhona vlastní důstojnosti, zakládati svou
moc na cizí křivdě.
Důstojnost spravedlnosti zahanbí pýchu sily
Po bouři pochvaly, která se snesla odměnou
panu přednášejícímu, uzavřel čestný předseda
prof. Wicherkiewicz slavnostní schůzi
poděkováním všem účastníkům a oznámil, že
odpoledne o 3. hodině začiná vědecká práce
v jednotlivých sekeích.
V Museu král. českého.
Mimo práce sekční, jež počaly předem
ohlášenými přednáškami a referáty ve vělšině
z nich — celkem je sekcí těchto sedmnáct —
značná čásť účastníků sjezdových zúčastnila se
hromadně ke čtvrté hodině odpol. vycházky do
Mnsea král. českého, kdež uspořádána bohatá
výstavka literatury lékařské a přírodovědecké.
Instruktivní úvodní slovo přednesl zde biblioté kán
musejní prof. dr. Č. Zlbrt. Potom čásť účast-
níků prohlédla si ještě sbírky mineralogickéa
geologicko-palneontologické v Musou za vedení
dv. rady prof. Vrby a dra. Pernera.
profesor
Wicherkiewicz
doktor
Zlbrt
Vrba
Perner
Mnsea král
Musa
muzeum král
10
article
Raut na Žofíně.
Skvělým ukončením pryního dne sjezdo-
vého byl velký společenský raut, uspořádaný n
počest účastníků čtvrtého sjezdu a jeho host
slovanských praesidiem sjezdovým společně s re-
presentací král, hlav, města Prahy. Rautu, jenž
naplnil všechny rozsáhlé dvorany žofinské, zů-
častnili se téměř všichni členové kongresu, ze-
jména všichni mili a vzácní hosté slovanšti do-
stavili se do jednoho.
Krátce po 9. hod. večerní, naj kterou určen
byl počátek rautu, bylo tu tak šumno a rušno
že nebylo ani možno přehlédnouti všecky pří
tomné. Také množství pražské inteligence i zji
ných kruhů, než lékařských, se dostavilo uvl
tati skvělou společnost. Přítomno bylo ovšem
i praesidium městské a většina členů městské
rady se starostou drem. Grošem v čele, oba
rektoři vysokých škol dv. rada prof. Golla
prof. Novotný, rektor brněnské techniky prof.
Grimm a m. j. Ladyes patronesses sjezdu.
dámy Maixnerová, Gollová, Grošo vá
Hlavová a Heverochová, staraly se ne
únavně o pohostění hostů.
V hlavní dvoraně žofinské, jednoduše, avšak
neobyčejně distinguovaně vyzdobené, improvisován
malý umělecký program, jehož ozdobou byla
zpěvní čísla obou předních umělkyň Národnlho
divadla, paní Slavíkové-Jordánové
paní Bobkové-Votrubové, které — obě
choti lékařů — byly zahrnuty pochvalou a jme-
novitě u slovanských hostí vzbudily nadšení
dvojzpěvy Dvořákovými a jinými.
Skvělá společnost zůstala pohromadě do
pozdních nočních hodin.
Referáty z jednotlivých zasedáni sekcí, po-
kud mají význam i pro širší veřejnost, uveřej-
níme postupně v následujících dnech. Sekce
šestá (chirurgická) zasedala od 3 hod, až
do půl 8. hod. Podrobnosti příště.
Groš
profesor
Goll
Novotná
Grimm
Maixnerová
Gollová
Grošo
Hlavová
Heverochová
Votruba
Dvořákův
Žofín
Praha
kongres
Národnlho divadlo
SlavíkováJordán
11
title
Sportovní věstník.
12
article
nre e
Amerikanism v Čechách.“)
Píše Maxim.
Čechy
13
article
Konslalujeme s hrdoslí, že první živola schopní
motorová dvoukolku střední Evropy spatřila světle
svěla v Mladé Boleslavi, a bude záhodno, aby bylo
také zaznamenáno, jak bolestným byl její porod.
Když se zvědělo, že bude podniknuta první vy-
jížďka s motorovým kolem Laurina a Klementa
sjeli se k obdivu tohoto mechanického zázraku cy
klistě z města i z dalekého okolí. V době tebdejšího
sportovního nadšení všichni hořeli dychtivostí, aby
změřili své síly se strojem, jemuž se prorokovala
rychlost čtyřiceti kilometrů v hodině a snadné „bra-
ni“ každého sloupání!
Když pak první jízda byla zahájena, místo co b
„benzinový dábel“ ujížděl cyklistům, mohli se tile
pohodlně k němu vraceti. Panovalť tehdy toliž dost
ostrý větřík a ten shasínal stále zapalování, tehdy
ještě primilivní, prováděné rozžhavenou trubkou. Mu-
silo se naliti na hořák lihu a pak čekati, až plamen
sesílil a trubku rozžhavil, načež teprve se mohl moln
spustiti. Obtížnou tuto proceduru rozžhavování truh-
ky, musil pan Laurin, jenž si vyhradil čest prvn
vyjlždky s motocyklem, opakovati po každých uje
tých padesáti metrech, a tak ujel vzdálenost devít
kilometrů šťastně za — dvě hodiny
„Úspěch první télo vyjíždky byl tak „mohut
ným“, že se pan Luurin po dva následující dni v to-
várně své ani neobjevil. Ale jsou to prý jediné dva
dni, v nichž podniku svého nedbal!
Laurin
Klement
Luurin
Evropa
Mladá Boleslav
14
article
K nejbližší vyjížďce bylo zapalovadlo opatřene
pohyblivým plechovým štitkem, jímž kylo proti větre
chráněno. Hlavní příčina nezdaru pryní vyiížďky
byla slce odstraněna, ale solva se vynálezce zhosti
starosti jedné, dostavovaly se políže nové, jako ona
s převodovým Femínkem a tak dále po každém kroku
ku předu dostavovalo se neočekávané sražení o krok
na zad. Ale celkem přece se vždy něco získávalo-
a to dodávalo podnikatelům vždy nové odvahy a na-
děje, že se přece k vylknutému svému cíli dopracuji
„Od náhody slepě svého štěstí jen blázen spumý
vymáhá,“ soudívá se, ale tu výtku nebylo lze našim
pionýrům motocyklismu činiti. Ti nikdy nečekaii.
až jim „náhoda“ přinese rozluštění některé z četných
záhad, jimiž se zdržovalo pořízení spolehlivého mo-
locyklu, s nímž by dovedl každý latk zacházeli, oni
stále přemýšleli, bádali, přacovali a zkoušeli a tím
také k cíli svému pokračovali.
„S ničím z ničcho“ počali pracovati, jak se
o nich povídá a jak sami se vychloubají; největší
jejich kapilál záležel ve skálopevném přesvědčení
že se nemohou cíle minouti a z neúmorně jejich píle
A ta brzo přinesla skvělé ovoce!
15
article
Po mnohém namáhání podařilo se konečně pá-
nům Laurinu a Klementovi postaviti motorovou
dvoukolku, se kterou se mohli odvážili na trh. Ale
tu seznali, že jakkoliv bylo těžko přivéstí stroj k do-
kenalosti, neméně obtížno bude nalézti proň kupce
Každého zákazníka bylo třeba teprve vychovati-
bylo votřebi nekonečného dopisování a na konec
jestě nákladného předvádění stroje, aby se ukázalo.
že skulečně „ide“ a když byl stroj konečně prodán
a majitel něčeho opomenul při splynovači nebo př
jiné součšstce strojové, byla vina přičítána výrobi
a následovaly písemné výčitky nejhrubšího zrna.
Osvědčilo se tu staré příslovi, že „nikdo nebývá
prorokem ve vlasti“ a panu Klementovi nezbývalo,
než hledati odbytu pro svůj výrobek za hranicemi
Vyjel si se svou motorovou dvoukolkou do Německa,
kde ve třech nedělích prodal 35 strojů, což bylo na
jeho tehdejší poměry obrovským úspěchem. Posílen
výsledkem této cesty, odhodlali se šťastní podni-
katelé k výpravě do Anglie.
Tam uvítali pana Klementa přímo s posměchem
Nikdo nechtěl věřiti, že by mohlo do Anglie přijít
něco kloudného v oboru motorů z Rakouska. Kdyí
však pan Klement svou motorovou dvoukolku před
vedl TIowetsonovi, jenž v Anglii zaváděl Benzův vůz
a jemu dekázal, že jeho motocykl nejen jede, ale že
i po poučení, trvajícím jen několik minut, dobrý cy-
klista s ním dovede jezdili, podepsal mu Hewetson
kontraxt na dodávku 150 kusů!
*) Viz »Nár. Listy« ze dne 31. května.
Laurin
Klement
TIowetson
Benzův
Německo
Anglie
Rakousko
16
title
Proč kupujete cizí automobily
17
article
když sám „L'Auto“, nej-
větší pařížský směro-
datný automobil. denník,
mluvě o skvělém vý-
sledku závodu
18
title
Petrohrad-Moskva
Petrohrad
Moskva
19
article
pro vůz firmy Laurin a
Laurin
20
article
Klement, píše:
VS, Su
vejoq a udětieee an
ea o lmro
Klement
21
article
avolg jnnrloo
sd o
navel šrobosžn
mpno
oh onabsde 4i dost dntiha iičiškoiisa j
s lr umvoní s u ilar
ko nooty prt ttd, mnsa tj
bo sov mbles
rsl ee zšse de popiee
lm sleteoa zbsoz olsm možna ve p ed
rn zotar b ebs vlesd vonsinae
po ped a opa-stode e b
t zn iiea bstzo eko se lai
oeo t alozoetbe
vsy ron
eol atřth těápl vear to
ntitlozes
v doq sn no vn v ola s
vone
šnav
23
article
LAURIN KLEMENT, akc. spol., továrna automobilů
LAURIN KLEMENT, akc. spol., továrna automobilů
nel
Laurin
24
article
SIKladle
SIKladle
Tím nastala již doba skvělých vyhlidek pro to-
várnu I aurin a Klement, která od té chvíle vzrů-
stala skokem. V roce 1899 pracovalo v ní již 50 děl-
níků, v roce 1901 ji2 130, v roce 1905 již 820 a drjet
zaměstnává továrna téměř 900 párů pilných rukou.
Továrna, která v roce 1896 zaujímala plochu
60 čtverečních metrů, rozšířila se v roce 1905 na
7800, v roce 1906 na 13.000 a dnes zaujímá již více
jak 20.000 čtvereč. metrů plochy.
„S ničím z nlčeho“ počali Laurin a Klemen
před deseti lety pracovati, dnes jest pan Klemen
generálním ředitelem a pan Laurin technickým pe-
ditelem aislové společnosti, pracující s kapitálom
dvou a půl milionu korun, který se právě na 31
milienu zvyšuje. První emise dvou a půl milionu
korun byla třikráte přepsána! Taková jest důvěra
v obchodním a průmyslovém světě k utěšeně vzkvé-
tajícímu závodu!
Klement
Laurin
Klemen
25
article
amské modní látky
27
article
ls. s0.
Velký obrat umožňuje nám stano-
10161
vení nejnižších cen.
28
article
A tento úžasný vzrůst podníku původně malých
našich lidí neudál se v Americe, nýbrž v konserva-
tivním Rakousku a pomalých Čechách! A není to
přece pokrok v pravdě americký?
Vzrůst společnosti Laurina a Klementa má v
svých dějinách také jednu veselou episodu: Malur
plsma — ovšem poněkud pomalý — nestačoval ma-
lovati návěstní tabule, jimiž se mělo určení firmy
označiti. Dříve nežli jeden návěsný štít namaloval
stčhovala se firma de nových větších místností a
mla potrcbí tiného štilu k označení rozšířené svo
(Dokončení.)
působnosti
všecbecná akc
společnost pro
pojištování
naproti „Národnímu divadla“ v Praze.
Pojlšťuje ve všech možných komhlnacích za pevnou prem l
Laurin
Klement
Amerika
Rakousko
Čechy
Praha
národní divadlo
29
article
PR CESe
PR CESe
= Žádejte prospekt. =
** K závodu Petrohrad—Moskva. He
mery, první celkové klasifikace, získal svým vítěz-
stvím 45.000 franků na hotovosti a čestnou cenu.
jejíž hodnota není menší než 10.000 fr. Demogeol
druhý úhrnné klasifikace, vyhrává 10.000 fr. Značné
ceny získávají i ostalní umístění. — Jak vidno, do-
tuje ruský aufomob. klub své závody vskutku kavalír-
sky a zlatem vyvažuje námahy závodu. — Mimo-
chodem dodáváme, že druhý jezdec Laurin Kle-
ment, Bučin, dostihl také Moskvy, ovšem už po uza-
vření kontroly. Závod vzbudil ohromný rozruch
výkony v něm hotové nadšení; továrny v něm zvítě-
zivší dělají znamenité obchody.
Mereéde
Auto Palace Halphen a spol-
6758
spol. s obm. ruč
ve Vídnl-l., Augustinerstrasse č. 8.
Telefon č. 10625. Dilna pro správky Mer-
céděs re Vídni II., Eugerthstrasse čís. 202. Te-
lefon 12707. Garáž Mercéděs ve Vídni,
Schlickgasse čís. 3. Telefon č. 15337
** Francouzský klub boykotuje
Vanderbiltův pohár. Řád závodu o pohár
Vanderbiltův odporuje — jak známo z dřívějších
zpráv — pravidlům konference ostendské, přijatým
i federací národních automobilových klubů. Francouz-
ský aut. klub proti němu hned protestovál, ale bez-
úspěšně. Následkem toho se usnesl boykotovati závec
a očekává, že i ostatní automob. kluby učiní totéž
Naopakk se ovšem prohlašuje solidárním s aulomob.
klubem americkým, který vypisuje svůj grand prixu
Savannah přesně podle řádu ostendského.
Odberná dílna pro opravy a vulkanisací pneuma-
tik (plášťa a duší). — Vlastní výroha antiděrapantu
na motocykle a antomobily
JAN HYNEK v Praze-II., Vojtějská ul. č.3.
snol se netr ala
Augustinerstrass
Vanderbiltův
Francouz
Jan Hynek
Petrohrad
Moskva
Vídnll
Vídeň
Savannah
Praha
Vojtějský ulice
Mercéděs
Vanderbiltův pohár
národní automobilový klub
Laurin Klemento
Palace Halphen a společenský6758
30
article
dokan e nsenak nize she
vn nv tbosla seloi
avžmt t pbil odbitl e
l miteín loya l
náob otm V padeo
da tonsnte panlt
vvou se ste še odl 1e5 yvo
ban nonesa aškpel
ztá tebom aler vo
t o dajese
so nea oht
m noi bilone bdokza si
ege sz mážoniee melojle v
ee n tsl
31
article
LaurinKlément est
LaurinKlément est
n s sl esv art
premier dans sa caté-
mtelkapsle máee n
u jstvalapsy b
gorle
z betns oo 1ol e
e rěsuitat nest pas
reiiánstolez
nžor avdle
e emlepectsv lnrpasbi
og bnetehs i
32
article
pour nous étonner ...
34
title
„Hieronimus na Laurin Klement jest prvním ve své třídě.
Tento výsledek nemůže nás překvapiti . . . .“
Hieronimus
Laurin
Klement
35
article
Ml. Boleslavi
Ml. Boleslavi
Praha, Vosefské
Boleslav
Praha
Vosefský
36
article
Athletika a sportovní hry.
37
article
ANGLIEČECHY
ANGLIEČECHY
o 6. hodině večenní
dne 18, června je
Rěiště S. K. Slavia na Letné, 050s
** A. C. Sparta. K dnešním mezinárodním z-
vodům A. C.S., skteré se konaji za ka ždého
počasí o půl třetí hodině odpolední, sdě-
luje rořádající klub: Závody sestávají ze 13 čísel.
z nichž tři jsou mistrovství Rakouska. K nejapína-
vějším závodům, vůbec zde v Praze pořádaným, bude
patřiti závod na míli, k němuž přihlášena četná cizí
konkurence as 200 závodníků, takže bude vyžadovati
rozběhů. Právě tak četné jsou plihlášky na 100 va
14 angl. mile. Vůbec konkurence cizi jest zde tak
vybraná a četná, že jen stěží podaří se několika če-
ským horcům vyniknouti. Velmi zajímavým číslem
bude i běh nas 2 angl. míle, kde utká se Netlelbech,
Müller, Polersen a jiní vynikající závodníci; neméně
pak závod v chůzi, kde zdejší dobrý Rath se utká
s berlinským Guiniou, Nettelbechem a jinými. Obe-
censtvo se upozorňuje, že závody začínají přesně
v ustanovenou hodinu a že vstup do hříště jest do-
volen jem závodnímu výboru a sport. referentům
— Večhek, spojený s rozdávámm cen vítězům,
pondělí o 8. hod. več. v Huňkově velkorestauraci.
v sadech na Letné. Hosté víláni. — Vzhledem k ne-
obyčejně levnému vstupnému doufáme, že P. T. obe
censtvo hojně závody navštiví, neboť o výborný sport
jest více než dostatečně postaráno.
A C
Netlelby
Müller
Polersen
Rath
Huňkův
Rakousko
Praha
Ob
Večhek
Letná
Rěiště S . K
Slavia
Letná
Sparta
43
article
J. DOBRIN A SPOL ,
J. DOBRIN A SPOL ,
Budapešt.
PRAHA,
Vídeň.
Václavské náměstí č. 6. V neděli, 7. června, rak.
derby: 11/2 Horizont, 2 Peregrin, 5 Karmentö,
5 Maxim, 8 Iutrygant, 8 Matschaker, 8 Kotting-
brunn, 10 Bonfiní, 12 Matka, 16 Rentier, 25
Flapdoodle, 25 H.rněk II. 25 Talouse, 33 Fan-
tome, 33 Sonnwendsteln, 50 Gaboriau. 50 Fo
ever, 50 Anklang, 100 EI Mokhattam, 100 Trom-
bitas, 200 Arlesienne, 200 Lancelot, 200 Bracci-
ano, 200 Rancon d' un Roy, 500 Igor. Startovní
sázky o ceny pro dostiky ve Vídni (od 7. do
14. června) přijmají se denně od 8 do 343.
V naší kanceláři nalezají se všechny tu- i cizo-
zemské sportovní časopisy
Fo
Igor
Praha
Vídeň
Václavský náměstí
16 Rentier
Talous
EI Mokhattam
Peregrin
Karmentö
Iutrygant
Matschaker
Kotting
Bonfinit
Matek
Flapdoodle
Sonnwendsteln
Gaboriau
Trom
Arlesienne
Lancelot
Bracci
Rancon
uno Roa
44
article
** Rakouské derby se jede dnes ve Vídni
Odlsy nalezne čtenář v insertu fy. J. Dobrin č spol.
která přijímá ve své kanceláři v Praze na Václav
ském nám. 6 startovní sázky pro doslihy ve Vídní
J Dobrin
ský
Vídeň
Praha
46
article
** Letnice v Krkonoších. V Harrachově
Novém Světě a v Jablonci nad Jizerou byly zřízeny
nové turistické a lyžařské stanice, které můžeme
českým turistům co nejvřeleji doporučiti jak v době
letní, tak v zimě. V Harrachově jest stanici hostine
pana Plachého, v Jablonci nad Jiz. hostinec „V ráji“
p. Tulacha. Obě tyto stanice mohou býti vedle Jilem-
nice co nejlépe doporučeny českým turistům jakožte
východisko nebo počátek tur do krkonošských hor
Kdo má více času, podnikniž tůru z Vysokého nad
Jiz., odkud se mu poskytne krásný panoramatický
pohled na Krkonoše. Doufáme, že o svalodušních
svátcích zavítá do Krkonoš, které se nyní skví v plně
jarní kráse a květeně, silný český proud turisků. Doba
tato jest také proto výhodnou, že turista uzří ještě
vedle skvostně zeleně vegelace a květeny ohromně
návěje sněhu, ano na místech, chráněných před slun-
cem. celá sněhová pole nebo útvary, podobné malýn
o et zeda
Jebonn sa botloj sen olte nrtoro oe
nie ša bit lalet bsv i e
tunlssl a ponnsllssib oltahoz j
ital šnlso aakovla tato otor
ob šnbo il o i sle stis ss olen
h ootě moto tat
o vnoslou oon
vto ven
odda i odonu sol otdd
steod mlaldutoas
led sooa sslte e noe
lom tao lbovsn doedoe jošlo
vabaršbollm s atodobavo edsidl a
obovu ne tol teo odl mli e
otlsiod jdsnson toelusb sabamno
Harrachův
Plachý
Tulach
Krkonoše
Jablonec nad Jizera
Harrachov
Jilem
Vysoký nad Jizera
48
article
náměstí-
ledovcům v Kotelných jamách, v Sněžných jamách.
u labského vodopádu ald. atd.
Vodní sporty.
se Z Ústředntpednoty ve sT a r sk
z Čech. Na vamně hromadě v kvétnu t. r. zvoleni
byli tito funkcienáři výboru: Předsedou p. Joseí
Renner, bytem na Smíchově, Hořejší nábřeží č. 7,
jednatelem p Jos. Procházka v Praze. Salmovská
ul. č. 6, pokladníkem p. Jos. Šimek, zapisovatelem
p. JUDr. Bohuš Sládek, revisory účtů pp. Josel
Kozdera a Václav Hala. Na této valné hromadě usne-
seno pořádati obvyklý jarní skullerský
závod na Vltavě v sobotu dne 13. června. Pořá-
dání letošních mezinárodních amateur-
ských závodů veslařských v Praze svěřila Ú. J.
V. z Čech zvláštnímu komité, složenému z delegátů
všech českých veslařských klubů pražských. Toto zá-
vodní komité se již sestoupilo i usneseno v něm za
souhlasu Ú. J. V. z Čech pořádati mezinár. amateur-
ské závody veslař. v Praze v neděli dne 12. čelr-
vence t. r. Lhůla k podání přihlášek lodi končí
dnem 27. června, jmenování veslařů dnem 4. čer-
vence. Proposice k těmto závodům dány již do tisku
i budou v těchto dnech rozesílány. Závody konány
budou za záštity Ú. J. V. z Čech.
Renner
Šimek
JUDr
Sládek
Josel Kozdera
Hal
Lhůla
Čechy
Smíchov
Jos
Praha
Vltava
49
article
Bouře a krupobití na venkově.
Bouře a krupobití na venkově.
Ochlazení, jež nastalo po bouři v Praze, doslavilo
se částečně na venkově již předevčírem. Na mnohých
místech snesly se bouře, jež vyžádaly si za
oběť také několik lidských životů. Došly
nás o tom tyto zprávy: Z Chebu. Dne 3. t. m. od-
poledne snoslo se nad zdejší krajinou několik těž-
kých bouřek, které byly provázeny drobným krupo-
bitím. Blesk několikráte sjel, v obvodu města nebyla
však způsobena žádná větší škoda. V blízké obci
Zettendorfu sjel blesk do stodoly a zabil zed-
níka, hledajícího jam úkryt před bouří. Jiná osoba
byla tam bleskem omráčena, vyvázne však prav-
děpodobně bez vážnějších následků. Blesk zapáli
slodolu, od níž vzňala se ještě druhá stodola sou-
sední usedlosti a kolna, jež všechny úplně shořely.
K požáru dostavilo se též pomocné oddělení zdejšího
dobrovolného hasičského sboru. — Z Mostu. Dne
2. t. m. spustila se nad zdejší krajinou opět prudká
bouře, ktorá zejména na polich u Horního Litvinova
a Lomu způsobila velikou škodu. V Louce sjel hlesk
do výhybkové věže ve stanici stální dráhy, kterážío
věž úplně shořela. Jeden nákladní a jeden osobní
vlak byly tím zpozděny. V Lomu porouchaly úder
blesků elektrické osvětlovací vodení, takže v Lomu
byla toho večera úplná tma. Při bouři, provázené
prudkým lijákem, podobným průtrži mračen, posky-
tovala celá okolní krajina obraz povodně. — Dne
3. t. m. odpoledne snesla se nad zdejší krajinou opět-
ně prudká bouře. Blesky se křižovaly ráz na ráz.
Zettendorf
Blesk
Litvinův
Lom
Praha
Cheb
Most
50
article
Zprávy o škodách, jež byly při tom nepochybně
způsobeny, dosul chybí. — Ze Žatce. Topič státní
dráhy Ed. Heidler z Jesenic u Podhoran byl dne
3. t. m. o 1/45. hod. odpolední zosažen bleskem a
okamžitě usmrcen, právě když vchytal na
břehu Ohře nedaleko měslských jatek ryby, Heidler,
jemuž bylo 38 let, zanechal vdovu a dvě nezaopa-
třené dítky. — Z Plzně. Po nesnesitelném těměi
vedru snosla se zde dne 3 t. m. odpoledne prudká
bouře se silným lijá kem. Blesk několikráte sjel, ne-
způsobil však žádné škody. — Z Trutnova. V úte-
rý večer řádily v trutnovském a sousedním žaclěř-
ském okresu prudké bouře. V předměstí trutnevském
Kryblicích, jež leží na výšině, spustošila průtrž
mračen cesty a pole a do Úpy stékajíci voda vnik-
la do níže položených domě. Kancelář Ullrichovy pa-
pírny byla za chvíli úplně pod vodou. Ještě hrozněji
zuřila bouře ve S(arěm Rokytníku. Tam mu-
sily býti tři domy následkem povodně v noci vykli-
zeny. Škoda, způsobená na polích a lukách, jest
ohromná, protože byla odplavena celá pole s mila-
dým osením. V Novém Rokytníku bylo zničeno
kroupami velikosti vlašského ořechu obili. V Krybli-
cích sjel blesk do Mayerova statku a vzniklý požár
zničil stodolu a stáje. Dobytek byl zachráněn, avšak
shořely velké zásoby píce a veškeré polní nářadí.
Škoda jest jen částečně hražena pojištěním. Hasi-
čům trulnovským podařilo se za velkých oblíží za-
chrániti aspoň obylné stavení. V Horních Ileřmano-
vých Sejlech lehla popelem ušoddlost Václava Teu-
schera, kterou blesk zapálil. Další požáry byly ozná-
meny ze Chvalče. a Bernarlic. Také v žaca
lěřskěm okresu způselily bouře, které tam řádily
od 8 hod. večer do 12 hod. v neci, značné škody.
Heidler
Ullrichův
Mayerův
Václav Teu
Žatec
Jesenice
Ohře
Plzeň
Trutnov
Kryblice
Úpa
Rokytník
Nový Rokytník
Horní Ileřmano
Chvaleč
Podhoran