3
masthead
7. června 1908.
5
article
sněmovní straany vzdaly několika debntních ho-
din, jež jim přisouzeny a tím umožnily, aby se
rozpočet v obou sněmovnách projednal nejdélo
30. t. m.
Z Pešti, 5. června. (Komu záleží na
stávce pražské české university?
Baron Rauch pravil za své včerejší návštěvy
v Pešti jednomu z redaktorů „Pest. Lloydu“
mimo jině i toto: „Chorvatská koalice vybodila
již svůj hlavní trumf universitním ruchem. Tento
ruch byl by se pro chorvatskou koalici proměni
v krutou satiru, kdyby se také na pražské české
universitě, podebně jako na německých univer-
sitách rakouských, zastavily přednášky. Pak by
se chorvatští studenti, kteří přitáhlí do Prahy,
musili zase vrátiti do Záhřeba a ztratili by se-
mestr.“ Bar. Rauch propustil v Pešti, patrno
v nestřežené chvili, slovo, jež by mělo padnout
na váhu v poradách těch našich akademiků, kte-
ři se dosud nerozhodli, má-li se stávkovati také
na české universitě.
Z Pešti, 4. června. (Návštěva bar.
Baron Rauch
Lloyd
Rauch
Pešť
Praha
Záhřeb
český univerzita
6
article
Raucha.) Včera přijel chorvatský bán baron
Rauch se svým náměstkem, odb. přednostou
min. vnitra Crnkovičem, opět do Pešti, aby
referoval o situaci v Chorvatsku. Poněvadž ně-
které záhřebské listy tuto nejnovější peštskou
návštěvu bánovu uváděly ve spojení s brzkým
jeho odchodem, použil Crnkovič této přiležitosli,
aby v rozhovoru s novináři popřel zprávy zá-
hřebských listů. Není prý pravda, že dr. We-
kerle má bar. Raucha už po krk a že za jebo
zády hledá nástupce, jímž prý by mohl býí
bývalý bán Rakodezay. Naopak postavení Rau-
chovo se prý v poslední době upevnilo (patrně
aférou universilni, ve které samy maďarské listy
vidí evropskou ostudu! Pozn. redakce)
Bán prý přijel do Pešti jen v příčině některých
otázek hospodářských, zvláště dráhy likánské
Parlamentně bude možno je projednati, až
chorvatský sněm bude sehopný k práci. Snad
to bude za rok, snad za dvě leta, ale jednou
Výklady odb. předn. Crnkoviče způsobí
asi nemálo veselosti v Záhřebě, až tam zvědí,
že baron. Rauch a jeho vláda počitají svůj
vládní život na leta. Nyní za letních prázdnin
nestane se pravděpodobně ani v Chorvatsku
žádná změna, ale až na podzim započne zase
polilický život, zdá se nepochybným, že baron
Raneh a jeho spolupracovníci budou již polit-
ckými mrivolami.
jistě.
Rauch
Rau
Raneh
Pešť
Chorvatsko
Záhřeb
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 5. června.
Slovanský týden v Petrohradě.
Píše Jan Vaclik.
Z Petrohradu, 28. (15) května. (Původn
dopis »Nár. Listů«.) Dnes ráno slovanští hosté
Kramář, Hribar a Glěbovický navštívili v Isa-
kievském soboru služby boží v dvanáctý jubilejní
den korunovace eara Mikuláše II. Z ehrámu ode-
brali se na snídani k panu Vergunovi, kde byl
také profesoři V. J. Lamanský a Filevič, generálové
Sobolev, Volodimirov a diplomat Ščeglov.
V 6 hodin odpoledne obědvali na jubilejní
výstavě zahradnického spolku, načež v »Hotelu
ievropeiském« přijali deputaci nového spolku
Večer v městské dumě (radnici) připraven
byl velikolepý raut na počest hostů. Méstská
radnice byla proměněna v rozkošný sad. Schody
z Névského prospektu byly bohaté osvětleny.
radnice všecka plála v elektrickém osvětlení
a vchod pokryt červeným suknem až do vnitř-
ních salonů radnice. Vysoké palmy okrašlovaly
troje schody na levo i na pravo do velkého sálu.
do něhož vedou tři prostranné salony osvětlené
elektricky a bohatě ozdobené květinami. V kaž-
dém salonu členové dumy se zlatými řetězy na
šíjí vítali hosty a při hlavním vchodu do sálu
stál náměstek nemocného presídenta dumy pan
Demkin.
Vaclik
Hribar
Glěbovický
Mikuláš II
Vergun
Lamanský
Filevič
Sobolev
Volodimirov
Ščeglov
Demkin
Praha
Petrohrad
28
Isa
8
article
Sál byl naplněn hosty tak četnými, jak
jsem ještě nikdy neviděl. Byli tu shromá-
žděni členové hosudarstvenného sověta, ministr
financi, vnitřních i elrkevních záležitostí, vyučo-
vání, obehodu, morský, mnozí členové dumy.
ruské šlechty, gradonačalník generál Dračevský.
mnoho admirálů, generálů, členové Slovanského
dobročin. spolku, president jeho senátor Na
ryškin, red. Bašmanov, carský komoří Semenov,
Vasiljev, Korabljev, Stano, Archikov, Sabler,
představitelé Černé Hory: předseda státní rady
Mijuškovič a Vachk, S. Slefanovič, mnozi Če-
chové v čamarách, ano bylo vidět i musulman-
ské členy hosudarstvenné dumy v národníeh
krojích.
K jedenácté hodině přibyl ministr-presiden
státní sekretář p. Stolypin a hned za ním
přišti slovanšti hosté Kramář, Glěbov-
eký a Hribar. Byli uvítáni ve dveřích p
Demkinem a jak se oetli ve velikém sále, za-
hřmělo »Urrá!«, »Na zdar !« i »Živio !«
Orkestr, řízený Vojtěchem Hlaváčem, umí-
stěn byl na vyšším místě, pod obrazem cara
Mikuláše II. v rámci z tisíců elektriekých pla-
menů. Pan Demkin pronesl podle obyčeje přípitek
na zdraví cara, což bylo přijato s velkým nad-
šením a orkestr hrál: »Bože carja chrani«.
Dračevský
Semenov
Vasiljev
Korabljev
Stano
Archikov
Vachk
S Slefanovič
Stolypin
Hribar
Urrat
Orkestr
Hlaváč
Demkin
státní rada Mijuškovič
car Mikuláš II
9
article
Potom byli řečí předsedy dumy uvítáni hosté,
za něž p. Kramář odpověděl řečí, v níž vy-
slovil přání, aby všichni Slo v ané
Inuli k sobě takovou upřímnou
láskou a bratrstvím, jak to právě
Rusové dokázali k hostům a a by
slovanské kmeny v jakýchkolli
hranicích i zemích spojily se v
jedné slovanské kultuře a sna žily
se dobyti sobě spravedlivolsti
svobody, což je dovede k bezpečné
i silné duchovní jednotě. Tato slova
přijata byla shromážděnými s hřímajícím »Urrá!«
a »Na zdar!« a orkestr hrál »Kde domov
můj?«, eož probudilo nový pokřiki: »Na zdar !«
a »Živio !«
Šampaňské se jen rozlěvalo po celém sále
a obecenstvo bylo ve vehkém nadšení a všude
se pilo na zdraví Kramářovo a slovanskýeh
bostů.
Potom promluvil p. Hribar řeč na zdrav
presidenta městské rady i členů dumy. Nie ne-
mohlo být srdečněji přijato, než tento přípitek.
»Živio Hribar!« slyšné bylo ve všech salnnech.
Kramář
Kramářův
Hribar
10
article
Orkestr hrál »Srbakou rhapsodii«, skladbuto
p. Hlaváče, jež se obecenstvu zalíbila, tak že
Hlaváče vyvolávali a musel ještě opakovat př
volání: » Na zdar !«-
Pan Glěbovický děkoval ve své řeči
Rusům za bratrské přivitání a uhosténí a pozna-
menal, že nyní už nikdo nebude věřit v pan-
slavism, kterým Židé a pangermanisté strašil
svět, líčíce jej jako panrussism; ano, nyní každý
je přesvědčen, že je skutečný kulturný
panslavism. Obecenstvo přijalo tuto ře
se srdečným: »Urrá!« Potom následovalo
ještě mnoho řečí a sluhové pořád roznášeli šam
paňské po celém sále při hudbě Hlaváčova or-
kestru, jenž ten večer obveseloval obecenstve
krárnými skladbami vlovanskými: Dvořákovým
»Slovrnskými tanci«, Šebkovými »Bulharským
tanci, »Srbshou rhapsodif« Hlaváčovou, Smeta
novou ouverturou k »Prodané nevěstě«. Potom
začal koncert: slavná pěvkyně i nadšená Slo-
vanka paní Doliná, výtečně zpivala »Ukolé-
bavku« ze Smetanovy »Hubičky« a jiné slovan-
ské skladby a písně. Mezi tím, co se obecen-
stvo bavilo hudbou a zpěvem, státníci a politi-
kové se bavili politickými rozhovory mezi se
bou, byl o tom jeden hlas, že Rusové po váleč-
ných nezdarech posledních let, po dobé pokles
nutí národního, vlasteneckého a státu ha vědomi
citi se opět bodrými, a kdykoli Rusy pronikne
tento pocit, znamená to i podjem jejich slovan-
ství. Pozorujte hosudarstvennou dumu, jež ve
svém prvním vydání byla onleň,vltřeům vy-
dání už je většina její dostupna slovanské my-
šlence. Ano i Poláci jsou na cestě k přesvěd-
čení, že bez sbližení a přiměřl s Ruskem nent
pro ně žádné budoucnosti a že jenom na půd
dobré vůle s Ruskem polský národ může pro-
spívat ke svému spasení. A Rusko je dnes
přesvědčeno, že jenom na zákl adě slo-
vanské idey může býti velikým
silný ml
Orkestr
Srbaka
Hlaváč
Glěbovický
Rus
Hlaváčův
Dvořákův
Šebkův
Smet
Doliná
Smetanův
Hubička
Polák
Rusko
Slovrnský tanec
11
article
K volbám v Prusku.
Volby jsou ukončeny a celkem na složení
sněmovny mnoho nezměnily, až na důležitý
fakt, že na poprvé vstupuje do sněmovny šest
socialistů, kdežto v říšském sněmu sedí už
přes třicet let, dosáhnuvše tam jedné doby až
přes 81 mandátů. Úspěchi ten, ač pruský sněm
jest volen zastaralým řádem volebním o třech
volebních sborech a voliteli, děkují socialisté
dilem komnremisům mietním s části svobodo-
myslných nespokojeneů a vůbec nespokojénosti
i měšťáckého voličstva se zpátečnickým stano-
viskem Bülowa v otázee volební. Svobodomyslní
obou frakci tentokrát nemohli se zmoci ani ke
slušnému počtu mandátů, protože německý libe-
ralism jest prost téměř všeho demokratického
rysu, nemá porozumění pro sociální proudy
nové doby, jest proti národnostem přes několik
frásí zaujat skorem ještě víc nežli zpátečnické
strany, k dělnictvu jest nepřátelský a k řeme-
slnictvu lhostejný. V německém liberalismu má
hlavní slovo velký kapitál, vedený velkoprůmy-
slem a bankami. V pruském snému i na přiště
rozhodovati bude konservativec a klerikál, edo-
kud ztrouchnivělé jeho zřízení neodmete náhle
nevole lidu.
Z Berlína, 6. června. (K. k.) Výsledek vo-
litelských voleb je nyní znám úplně a proto
lze považovati za zvolené: 140 konservativců,
58 volných konservativců, 65 národních libe
rálů, 22 členů svobodomyslné lidové strany,
7 členů svobodomyslného sdružení, 100 členů
středu, 15 Poláků, 6 socialních demokratů a 5
divokých. Třeba 25 užších voleb, na nichž
jsou konservativci zúčastněni v 6 případech,
volní konservativci v 5, národní liberáluvé v 16.
svobodomyslná strana ve 4, svobodomyslné
sdružení ve 3, střed v 8, socialní demokraté
v 6 a divocí ve 2.
Úspěchi
Prusko
Berlín
Polák
12
article
Aféra Eulenburgova.
Předběžné vyšetrování v aféře této v Ber
líně jest ukončeno. Obžaloba byla knížeti už
doručena. Není vyloučeno, že kníže Eulenburg
ocitne se už počátkem července před porotou
Zdraví jeho se zlepšilo.
Ve Vídni vyslechnuty byly na žádost ber
línského zastupitelstva osobnosti, kteréžse
s kn. Eülenburgem stýkaly, když tam byl vy
slancem (1896—1902) a to zvláště býv. polie
president Habrda, zem. výbor Bielo h la
wek a kněžna Metternichov a. Pr
prohlásil, že polieie neměla nikdy příčiny prot
knížeti zakročiti, nikdy nepodáno udání na něj
Také výpovědi ostatních vídeňských svědků ne
zněly proti knížeti.
Habrda
Vídeň
Biela h
13
article
Neodvolal!
Na přímý telegrafický dolaz u prof
Sehnitzera, kterýž dlí teď v Japonsku, odpovědě
tento: Všechny zprávy o měm odvolání klamny
Neodvolám nikdyl«
Proč anglický král nejede do Berlína?
Na tuto otázku odpovídá »Germanie« zají
mavým článkem, v kterém pisatel ze zasvěce
ných krubů shledává zeela přirezeným, že král
Edunrd nechce jeti do Berlína. Král Eduard je
totiž přitelem pohodlného a elegantního života
odpůreem všech úzkoprsých for-
malit. Nemá rád byzantinismu« dvorních ce
remonií, které jsou tak oblibeny u dvora ber
linského, neimponují mu vojenské parády
slavnostní komedie, na nichž si tolik zakládá
císař německý. Na anglického krále, klerý je
zralý, moudrý muž a který své zemi získal
svou chytrou diplomacií politické postavení, jaké
před tím ještě neměla, činí všecky ty pompésní
okázalosti nepříjemný dojem. Dovede
svého času lépe užiti, nežli promafiti podobným
ceremoniemi.
Důvody, prož Eduard VII. nechce do Be -
lna, jsou (udiž spísa osobpl nežpolkiskko
nelze je nekku! V mnohých jiných státech
evropských ztráci se úplně smysl pro okázalé
a theatrální poety, které oslavenci jsou spíše
břemenem nežli příjemností. Ano i v Orientu
kde stála kolélka byzanltinlísmu, nastává
obrát k větší jednoduchosti. Jen Borlin tone
dosud v úplněm nevkusu býzantinismu. Proto
je přirozeno, že muž takového ducha a inteli
gence jako Eduard VII. se vyhýbá sídlu ně
meckélio efsaře,
Sehnitzer
Eduard
Eduard VII
Japonsko
Berlín
anglický král
Orient
14
article
Italie čeká záchranu od Ruska.
(Intimní její poměr k slovanslké
řlsij
Římský zpravodaj »Borl. Tagblatlu« mě
velice zajímavou rozmluva s vynikajleím poslan
cem německým, hrabétem Felissentem, známým
parlamentním znalcem otázekivojenských, krerýž
mohl dokonce prohlásiti, že většina sněmovní
soudí jako on. »Nejpalčivější otázkou Italie,«
prohlásil poslanec, »jast eala trapnajší poměe
k Rakousku, jehož obrovská zbrojení od roku
1904 Italie sleduje s nepokojem, jsouc nucena
tak rovněž napínati nyní vojenské síly svoje.
Ovšem, dokud olsař František Josef I žije, ne-
stune se nie, ale kdo ruči za to, že nástupee
jeho neobráti se snad proti Italii z důvodo
vnitřní politiky ?«
Řka tak, Felissent přiznal, že Italii bylo by
lze snadno zdolati a dodal, že trojspolek Itali
před takovým případem nechrání. Pro případ
takového konfliktu může Italie očekávati zá-
chranu svou jen od Ruska, k němuž musí ve-
jíti v poměr co nejintimnější. Jen sesilením ru-
ských posádek na haličské hranici může se
uleviti těžce ohrožené italské hranici. Až dosu
zabránil konfliktu s Rakouskem Vilém II., ale
on měl by se také starati, míní hrabě Felissent,
aby porušená rovnováha mezi spojenci byla opět
obnovena. Především musí pohnouti Rakousko,
aby se zřeklo hrozivého svého postavení n
italské hranici a uvěřilo, že Iialie nic proti
němu nechystá. Od toho závisí budoucnost troj-
spolku. Italie jest ve fatálním postavení. Nejdů-
ležitější města její jsou při moři, sle kdyby
Anglie a Francie chtěly, mohly by Italii ihned
vůli svoji vnutiti. »Celý smysl dlouhé mé řeči,
končil Felissent, »jest, že Italie musí věnovati
miliardu na zbrojení. Jen silná Italie může vo-
liti svobodně spojence a odolati všem nátlakům,
jakož i žádati odměnu za politickou pomoe
svoji. Ostatně Italie jest prodchnuta pokojným
záměry.
Borl
František
Vilém II
Felissent
Italia
Rusko
Rakousko
Anglie
Francie
Josef I žít
Italia
15
article
tn e
Osud perského šacha.
Včerejší zpráva o útěku šacha setkává s
v perských kruzích londýnských s velikými
pochybnostmi. Ruské vyslanectvo nechce prý
nic věděti. Přiznává se, že smýšlení v Teheranu
jest velmi pobouřené, ale že nepokoje hledí vy
volati právě následník šachův, emír Bahadur
jehož zapuzení politické kluby žádaly. Baha
dur prehl na ruské vyslanectvo a jeho stou-
penci doufají, že bude za soublasu velmoet
proveden státní převrat. Parlament poslal šachu
dopis, opusti-li zemí byť i jen na čas a uchýli-
se do Evropy, že hude ihned dosazen jiný
šach. Šach odpověděl, že se chice jen několik
dní zotavíti mimo zdi paláce, že se vrátí potom
do residence a bude vládnouti ve shodě s par
Iamentem. Soudí se, že šach dli nyní v zahra
dách Boghsáh u Tehieranu, kde zřízen veliký
stan. Následník a harem jsou u šacha. Kozáck
brigáda brání každému cizinci v přístupu. L
v Teheranu ehová se nyní celkem lhostejně.
Vláda zápasí ale s financemi. Nemůže vypláceti
přesně platy evropských úřadnikův a vydává
poukázky na banku »lmperial«, kieráž tyto ale
též nepravidelně vypláci. Pro nedostalek peněz
a výzbroje nemobla vláda vyslati vojsko do
Aserbeidžonu. Pro připad nepokojův je vojsko
perské úplně nespolehlivě. Cvičení jsou po rok
již zastavena a kázeň silně uvolněna. O Evro-
pany v Teberanu není zatím obav. Vláda ruská
snaší se ve spolku s Angbí přispěti k uklidnění
myslí.
Evra
Evropa
Tehieran
16
article
Vysokoškolská stávka
Vysokoškolská stávka
Marné lásky snažení — ani nejrabulisti-
čtější a nejsofi tičtějšl jezovitism »Čisův« ne
vypreparuje z myši ptáka a neučini ze solida-
rity realistickéhio studentstva s Němci pro inš
pruckého Walirmunda závazek pro všechn
české studentsivo. Sama skutečnost ukazuje mu
plaminek zkomírá — škoda plic. Škoďa jieh
i proti nám. A škoda i nůžek, jimiž mínil »Čese
z »Národních Listů« vystřihnouti argument prot
nim. Uvádl odstaveček z parlamentní zprávy
našeho vídeňského, orgánem reslisticko-lidovo-
pokrokovým jinak na smrt nenáviděného zpravo
daje, který liči dojem vysokoškolské stávky na
řišskou radu a připojuje ujištění našeho kolegy.
že jde o věc velkou, cennou, českým národem
vždveky v největší úctě, chovanou, o svobodu
svědomí vědy, o volný projev úsudku atd. C
nám hodlá »Čase dokázati tímto citátem z »Nár
Listů«?! Vždyť jsme přece tyže zásady při nej-
menším aspoň stejně pregnantně a důrazně pro-
hlásili v našem prvním článku proti stávce, který
ostnem plehl »Čas«, s »Rede- a Lesehalle«
»Deutscher Vereinem« solídární! Opskujeme
poslední větu k věci o tom ve zmíněném čfánku
našem ellovanou. »Toť zajisté eíl, hodný všebo
úšlechtilého snažení, o fom ztráceti slovje
vlastné meži lidmi pokrokovými věc zbylečná.«
Jsme dokonce přesvědčeni, že tyto zásady jsou
nezadalelným majetkem všeho českého student-
stva i upozorňujeme »Čas«, aby si laskavě pře-
četl, co o tom povídá všetechnická protistávková
resoluce páteční prostými i krásnými slovy.
Ano státi za svobodu nejen projevu ml
nění, státi nejen za volnost vědy a bádání a
drahocennou akademiekou svobodu, ale státi
Čisův
Němec
Deutschry Verein
17
article
po případě vše obětovati svobodě v celé její
vznešenosti a celistvosti to je národu českému
věc zděděná a svatá. Ale národ český a žádná
jeho vrstva anebo stav nemůže a nesmí stavěti
se k jakékoli manifestaci za svobodu do jedné
řady s nejúhlavnějšími, nejkrvavějšími, nej-
nesmířitelnějšími nepřáteli svo-
body ano pouhého nároku na svo-
bodu národního života českého
na volné osvědčování české ná-
rodnosti a rozumí se také nároku na dru-
hou českou universitu! Projevy za svobodu
nesmí u žádného národa podmiňovati pokoření
jeho důstojnosti a čestnosti, a my tvrdíme, že
solidarita českého studentstva s německým tako-
vým pokořením by najisto byla. Nejsme také
sami v úsudku svém a proto také k takové
solidaritě nedošlo. Studentstvo české dříve než
přijalo nabízenou mu ruku k manifestaci pro
Wahrmunda podívalo se na ni zevrubně a vi-
dělo co všechno na ní lpí od krve Linh ar-
tovy až po Šafaříkovu desku a če-
ské studentstvo aspoň jeho zdravé
jádro a rozhodná většina odmítlo
tuto ruku.
Proto jest nesmyslný žvast, tvrdí-li »Čas«,
že »ve věci zrádeujeme české stu-
dentstvo«. My přece stojíme s českým stu-
dentstvem na jednom a témž stanovi-
sku proti realistickým solidárnl-
kům s »Rede- a Lesehalle«, s »Ger-
mani!«, »Studentenheimem«, »Albif«
»Alemanni!«, »Alt Carolinou«, »Arminií«, »Egerl.
Šafaříkův
Albif
Gera
Alemanni
Alta Carolina
Arminie
Pearl
18
article
Landtagem«, »Ostmarkou« a jak se jmenují
všechna ta družstva komilitonů realistického
studentstva — »für diesmal«. Nenr-li chování
stoupenců »Časových« v českém studentstvu
zradou, je aspoň jisté perversí, výsledkem cho-
robného onoho novoromantického, exaltovaného,
nemužného hysterismu, kterým studentstvo české
má pod titulem kosmopolitické humanitya
mravní pokrokovosti býti otráveno. Na štěstí
stal se experíment také tentokráte velmi před-
časně a ukázal české veřejnosti nečisté proudy
podemilající v českém studentstvu nejvyšší dra-
hocennost povahovou, jeho horouel, bez-
podmínečnou, žádných slev a ko m
promisů s buršenšafty neznajíe
oddanost národu! Krev není voda a jen
ti z českých sťudentů, kteří mají vodu misto
krve v žilách, mohli by opodstatniti naději
orgánu Massrykova a postavití se po svátcíeh
pod prapor jeho stoupsnců, vybiječů posluchá-
ren, llagraniních násilníků na akademické svo-
bodě, prapor, uetěný před německou technikou
německoliberálním »hoch!« a všeněmeckým
q« eil!« gaudeamue
Tředvčerejším rozhodnutím techniků proli stávce
jest pohlbena stávka na českých vysokých školách.
19
article
Projadřením dvou třetin techniků, českých mediků
právníků, rovněž náladou, projevenou z filosofick
fakulty „prohlášením“, otištěným dne 5. t. m., jest
učiněn konec každé snaze buršáků, strhnouti české
studenistvo do svého vleku. Stejně zbytečnou jest
snsha dosud slávkujicích studentů (aě jsou prázd-
niny!) rozdvojiti nějak solidární řady studenistva,
jež z důvodů studijních a ze zdravého instinktu ná-
rodního se vyjádřilo rozhodně proti spojenství
s obyvatelí Rede- Lésehalle, na níž dosud je za-
zkova dee
Rede
Lésehalle
20
article
zase provekovatí v Prachalicích, jako provokovála
nedá vno v Praze a stejně bude ubijel hnutí za dru-
hou českou universitu na Moravě, jako za českou
školu ve Vídni, ba nedopustí vyvěšení českého slova
na svých tabulích po fakullách. Co se týče „Pro-
hlášeni“, pravíme tolo: Tvrchti, že nestávkující stu-
denistvo klame veřejnost, není poclivým. O poměru,
v jakém mělo býti zastoupeno české studenistvo
tak zv. společném stávkovém výboru, mohli se do-
čísti vsichni, kdo číst umějí, v „Bohemii“: a žejed-
náno bylo s německými sludenty, to bylo známo
laké. Při ochotě, jská slávkujícími prokazována Něm-
cům, byli všichni toho domnění, ž pokolující zastou-
pení přiinto A žu nepřijato, tohio zásluhu mají zaso
ti, kdo zmařili stávku v vrvých počátcích. Dála bylo
by dohe, aby byli slyšeni také Chorvalé, kteří maí
lagé práve promluvili: jsou reklamováni stávkujícímí
Prachalice
Praha
Vídeň
Německo
český univerzita na Morava
Bohemia
21
article
(na př. dne 4 t. m. v Klemenfinu), jako by byli s ni-
mi solidámními. Z kruhů chorvatských studentů vi-
me, že tomu tak není. Jako hosté jsou Chorvalé
nyní lépe míormovění o slavu věcí než dosud, na-
proste indiferenlní, ocholní přidati se k většině. A že
leu jsou stávkující, to přece nebudou tvrdili po rese-
luci, přijaté na technické schůzi, po projevu medíků
a právníků a všech oalainích úkazech. Rady mediká,
kteří mužně se prohlásili proli stávce, neprorazi agi-
teční lokolka „Času“, že „mnoho“ mediků neson-
llasi s usnesením Spolku čes. mediků. Universilaní
i technikové. slojící proti slávce, nezapomenou, že
jsou studenty a to českými sludenty, budou
pamětlivi své hrdesti a cli; slejně jako nezapomenou
na svou svohodomysinost, nezapomenou ani na
svou národnost. A nepůjde to, rozbíjet
přednášky zvlášť k tomu účelu sestavenými houfy,
jak si stávkující slibovali po technické schůzi v akad.
dotně, jen proto, aby byli spokojeni huršové celého
Chorvalý
spolek če . medik
22
article
Rakpuska, jimž dáno ukvapeně slovo. České sludent-
šansonetka, pí. Ze enková v úloze její komické
matky, p. Menšík jako fešný námořnický poručíka
p. Charvát k popukání ve svém přestrojení za Floru.
K nim družil se jako zdvořilá šarže kapitán p Ze-
lenkův, Jacksonové pp. Mansfělda a Havla, švarný
myslivecký poručík p. Bláhův. Více zpěvem, hrou
i zvláště lepší výslovností mohly podati slečny Ilatlá-
kova a Lagierova, Arabella s Florou. Kyprým zjevem
uvedla se sl Hel. Monezskova (Justina). Pěkně vede
si balet. Jeho místr, p. Trojanovský, zkomponoval
se sl. Hermannovou zatančil »Eecentrie« s takovou
vervou a šikem, že musil opakovati. Již na ten jeho
originální tanec poleti se teď v letě půl Prahy do
Vinohrad divat. Stojí za to.
+ Hudba církevní. Ve smíchovské basilice pro-
vedeno bude v neděli v 10 hod. dop.: Vídi sq iam
Jos. Foerster, Itroit Stehle, Missa Decima (pro sbor,
varhany a orke tr) J. C. Sychra, Gradnale Picka,
Sekvence Ant. Foerster, offertorium. C. M Hrazdira,
Pange lingua (pro osmihlasý dvojsbor) Boh. Kašpar.
Ve 3 hod. odpol. Nešpory Donša, Regina coeli Jos.
Foerster a Pange lingua Vojt. Řihovský. Mimo introit
tedy vesměs práce českých skladatelů.
Menšík
Charvát
Jackson
Mansfěld
Havel
Bláhův
Arabell
flóra
Justin
Trojanovský
Hermannův
Eecentrie
Foerster
Itroit
Misso decima
Sychra
Gradnale Picek
Antonín
Hrazdira
lingua
Kašpar
Nešpor Donša
Regina
Jos
Pange
Řihovský
Praha
Hela
Vídi sq iam Jos
23
article
+ Vitězslava Nováka skladby vydané v Ediei
M. U. objevují se často na koncertních programech.
V minulém týdnu dávána byla ve Slaném zpěv.
spolkem »Daliborem« píseň »Marno« z cyklu »Me-
lancholie«. Z Humpolce oznamuje se provedení No-
vákových písní v koncertním večeru paní Musilové.
Hahol táborský opětně provedl dne 3. t. m. s vel-
kým úspěchem smíš, sbor o šručním průvodě kla
vírním »Neščasna vojna« a při brněnské všesludent-
ské slavnosti« hrál virtuos pan Faměra »Sonatn
eroicu«. Úplný seznam veškerých liskem vydaných
skladeb Novákových zašle interesentům nakladatel-
ství Mojmíra Úrbánka v Praze (Illávkův paláe)
zdarma a vyplaceně.
+ Pěvecká škola Maruše Langové v Praze po-
řádá výroční produkce svého žactva ve dnech 15.
16. a 17. června ve velkém sále botelu »Central«.
Zajímavý a přehled postupu vyučování na ústavě
podávající program dvou prvních dnů (začátek ve4
hod. odpol.) ukončen bude tentokráte Večerem písní
(o půl 8. hod. večer) pokročilého žactva koncertníh
oddělení školy. Programy ku prvním dnům z larma
a vstupenky k Večeru písní za mírný rež jní příspě
vek budou se vydávati od příštího čtvrtku v ústavu
Praha—II., Jungmannova tř., 14. Hlávkův palác
v hudebním závodě p. Mojmíra Úrbánka tamtéž.
Vitězslava Novák
M U
Dalibor
Marna
Musil
Faměra
Sonatn
Novákův
Úrbánka
Illávkův
Humpolec
Praha
Jungmannův třída
pěvecký škola Maruše Lang
Central
II
Hlávkův palác
Ilancholie
24
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Za krásných dnů kvetoucího jara vznáší se
v ovzduší štěstí; pláci zpívají do ochraptění,
květy voní silněji a ženy jsou krásnější . .,
Usmiváte se mimoděk, vědouce, že jste
obdivovány ve svých nových toiletách ... V tétc
době soustřeďuje se celý pařížský život. Skuteč-
ně, dostihy o „grand-prix“, které se konaji za
týden, znamenají konec pravé elegance a jsou
proto nejelegantnější z celé saisony. Brzy po
grand prix se mníohá divadla zavírají a mnoho
osob chystá se na cestu. Nyní jest pravá doba
slavností a zábav, zdá se, jako by lidé před od-
jezdem chtěli zdvojnásobiti dávku svých po-
žitků.
Zlatým hřebem saisony, jenž vábil obecen-
stvo nejvybranější, nejbohatší a nejelegantnější.
byla ruská opera. „Boris Godunov“ měl veliký
úspěch. Dlouho před tím nebylo již možno do-
stati místa a ti šťastní, kteří jako já mohli ji
na premieru nebo na druhé představení, ocitli
se ve společnosti skutečně vybrané. President
republiky byl v presidentské loži, která se vždy
reservuje panovníkům, přítomným v Paříži. Ve
všech ložich na balkoně bylo viděti vedle velko-
knižat a princezen ruských všechnu šlechtu fran-
couzskou. Dámy měly diamantové korunky a
byl to neobyčejný pohlod.
Krásné dílo Mussorgského došlo v Paříži
náležitého ocenění. Dekorace a inscenování bylo
velkolepé Provedení a výkony sborů způsobily
bouři potlesku. Opona zvedala se až dvanáct-
krát, v hledišti pak všichni povstali, dupajícea
hlučně vyvolávajíce herce.
Reditelstvo Opery hodlá dáti „Borisa Go-
dunova“ přeložiti, aby jej mohlo zařaditi do
svého repertoiru. V komické opeře máme ještě
jinou ruskou zpěvohru a sice „Sněguročku“, kte-
zá rovněž dosáhla neobyčejného úspěchu, ale
Pařížanka
Godunov
Skuteč
Paříž
Boriso go
25
article
hraje se již francouzsky, kdežlo v „Borisu Go
dunovu“ herci, dekorace, vše přišlo přím
z Ruska.
V obou těchto divadlech bylo viděti pře-
krásné toilety, jež nabývají stále více řeckéhio
rázu. Látka ovinuje tělo, které nesmí zahalovat
žádná spodnička, neboť nosí-li se zde vůbec je-
ště nějaká spodnička, aspoň při úborech večer
ních jsou naprosto odstraněny a to i u dama nej
přísnějších.
Dospělí jsme v úborech skutečně až k „des
habillé“, úbory totiž odhalují tělo pokud je vů-
bec možno a je nutno zachovávati velkou reservu
při sledování této módy, aby se nepřestřelilo.
Četli jste již zajisté o skandálu při dostizíe
v Longchamps, kamž majitelka velkého modníhe
závodu poslala své živé modely, velmi hezké
divky v oděvu la directoire, tak výstředním,
že na dívky bylo pokřikováno a spíláno jim, až
se jich musila ujati policie. Zmiňuji se o tom
ještě proto, že ve zprávách listů nebyl onen
oděv dostí přesně popsán. Přiléhal k tělu tak,
že se na něm rýsovaly všechny pohyby, velký
kus tylu sotva poněkud halil hruď, obepinaje
těsně prsa, ramena, záda a paže, sukně pak
byla po straně rozstřižena u levé nohy, která
byla zahalena jen zvlněným tylem. Vidite tedy,
milé čtenářky, že tuto modu lze sledovati jen
z pevzdálí.
Rusko
Longchamps
26
article
Sdélm vám také nový vrtoch mody, která,
jak vite, mění se několikrát za saisonu. Velmi
vysoké vršky klobouků již zmizely, mají nyní
mnohem rozumější tvar, ale okraje jsou ne-
smírně velké. Oblíben jest velký, úplně černý
klubouk s černými péry, složenými v kytici
položenými na pravou stranu. Malý baret zvedá
se na levé straně. Péra však musejí býti krásná
a nejlepší jakosti. Tyto ohromné černé klobouky
nosí se také k úplně bílému oděvu a jsou velmi
elegantní. Slunečník při této toiletté může být
jakékoli jiné barvy, na příklad zelené nebo
třešňové.
Mnohem jednodušší a lacinější jsou ohrom
né černé klobouky z rýžové slámy se dvěma
velmi dlouhými péry bez jakékoli jiné garnitury.
Tyto klobouky dají se nositi také k vlněným odě
vům. Bylo jich viděti mnoho na výstavě psů.
kamž nejelegnnčnější ženy samy přinesly své
psíky. Bylo tam jako vždy mnubo velmi krásných
exomplářů.
Moderním psem pro pány je stále buldog-
Jest nanejvýš komický se svým unuděným
dobráckým vzhledem. Byl kdysi psem řezni
ekým, nyní však stal se společníkem elegant
ních pánů. Pro dámy jest posud moderní pomo
řanský lulu, malý psik japonský a mexický, ale
pravým přepychovým psem jest „King Charles“
Vypadá velice něžně se svým kulatým čelem
malým černým čumáčkem, jiskrnýma a inteli
gentníma očkama. Na výstavě byly prodány jed-
notlivé exempláře za několik tisíc franků ! By
to zábavný pohled, jak krásné dámy kupovaly
svá živá joujou a odcházely s nimi, šustíce ša-
tem, usměvavé a naparfumované . ..
Chcete, abych vám prozradila tajemství Pa-
řížanek, který parfum jest nyní nejmodernějšíí
„La Rose“, jež se těší největší oblibě a přibli-
žuje ženu ještě více k nádherné její sestře, krá-
Magdeleine Chaumont
lovně květin . ..
Charles
Magdeleine Chaumont
Le Rose
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Dcerušky firmy Jackson a spol. Operet
o 3 jednáních. Napsal Maurice Ordonneau.
Přeložil J. Popelka. Hudbu složil Jusťin Cle-
rice. (V Městském divadle Král. Vinohradů poprv
4. června 1908).
Historka z pensionátu. Arabella a Flora, dcery
šéfa a společníka firmy Jackson a spol. (v opačném
pořádku) nasytily se již kázně ústavní, tím splše, že
se zamilovaly, jedna do poručíka námořnictva, druhá
do poručíka myslivců. Odhodlají se uprchnouli na
lodi, kde slouží Frederic, někam do Indočíny, kde
Mauric Ordonneau
J Popelka
Jusťin
Král
Arabell
Indočína
Jackson
Flor
Jackson a společenský
28
article
jejich olcové mají své čajuvé závody. Služka pen
sionálu Justina jim pomahá a ujiždi s nimi, všechny
tři, rozumí se, dostanou se z ústavu jen převlečeny
za důstojníky a plavce, co zase za ně v náhrade
zůstaly v ústavu v přestrojení chovanek bývalá mi
lenka Fredericova, šansonelka Anděla Lamiralova —
a sluha poručíkův, námořník Janicot. Poněvadž ře-
ditelka odjela na prázdniny a zastupuje, ji sl. Cha
mesurinová, učiteika tance, která chovanek osobně
nezná, zdá se, že se vše podaří. Ale co čert nechce
právě otcové po desíti letech přicházejí si pro své
dcery, kterých ovšem již neznají, nesmějí ználi, máli
se fraška podařit. Jsou sice oba celí nešťastní, ten
co zděd-l šansonelku, nad chováním své dcery, který
dostal plavčíka, nad ošklivostí a mužatskou brub isti
své dcery. Přiberou jim na cestu domnělou profe-
sorku literatury z ůslavu, malku šansonetč.nu, za gu-
vernantku a odvážejí si falešné dcery na lémže par-
níku, s nimž ujížději jejich pravé, které však zatím
přes všechnu lásku k oleům se jim neprozradí, zvě
děvše o jich úmyslu, že provdati je chtějí za ohyzdno
japonské prince. Následuje celá řada komických si-
tuací, omylů a skrývaček, mnoho veselých nesmyslů
a vtipných i nevtipných veselostí, scénických hokus
pokusů, při nichž autorovi nejde o nic jiněho, než
aby se ze všech těch nepravdipodobností co nej
hladčeji vytáhl. Šansonetka co chvili vystrčí růžky
a čertovo kopýtko, její mamá také, a do nejchou
lostivějších siluací přichází za děvče přestrojený
plavčik, zvláště od okamžiku, kdy obstárlý, ale ještě
mlsný kapitán činí mu milostné návrhy. Ruch a zá
bavy na lodi, slavnosti v čínské čajovně pomáhají
autorovi přeplouti mrtvé body veseloherní osnovy
nelze jinak, nežli že vše skončí šťastně a každý do-
stane svého, resp. svou pravou: Arabella Frederica
Justin
Fredericův
Anděl Lamiralův
29
article
Flora Felixe, Janicot Justinu atd. Hudba k tomu
všemu skrojena je s operelním řízem, nemá sice
mnoho nápadů ani originality, ale nic nezkazí. Prů
měrné tuctové zboží, z něbož jen graciosní tanec
čínský odráží se větší noblesou návrhu. Tempera
mentním vržením liší se od celkové limonády také
americký tanec »Eccentric«, ale autorem jeho jest
Američan Linke.
Operetu, jež v letním vedru jistě vykoná svou
kasovní povinnost, poněvadž skýta dosli stravy pro
oko i dosti lehtá bránici, vypravili Vinohradští stejně
splendidně, jako svižně. Nastudování p. Zunovo má
celou vervu a švih. Scenerie na palubě parníku vy-
dařila se skvostně, rovněž čínská čajovna. Ze sou-
boru vynikli především sl. Důrasova jako svůdná
Justin
Američan
Linke
Zunův
Důrasův
Flor Felix