ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2d572ff0-7706-11dc-84c4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 115, place 40, org 22, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. června 1908.
4 masthead
Císlo 157.
5 article
sněmovní straany vzdaly několika debntních ho- din, jež jim přisouzeny a tím umožnily, aby se rozpočet v obou sněmovnách projednal nejdélo 30. t. m. Z Pešti, 5. června. (Komu záleží na stávce pražské české university? Baron Rauch pravil za své včerejší návštěvy v Pešti jednomu z redaktorů „Pest. Lloydu“ mimo jině i toto: „Chorvatská koalice vybodila již svůj hlavní trumf universitním ruchem. Tento ruch byl by se pro chorvatskou koalici proměni v krutou satiru, kdyby se také na pražské české universitě, podebně jako na německých univer- sitách rakouských, zastavily přednášky. Pak by se chorvatští studenti, kteří přitáhlí do Prahy, musili zase vrátiti do Záhřeba a ztratili by se- mestr.“ Bar. Rauch propustil v Pešti, patrno v nestřežené chvili, slovo, jež by mělo padnout na váhu v poradách těch našich akademiků, kte- ři se dosud nerozhodli, má-li se stávkovati také na české universitě. Z Pešti, 4. června. (Návštěva bar.
Baron Rauch Lloyd Rauch Pešť Praha Záhřeb český univerzita
6 article
Raucha.) Včera přijel chorvatský bán baron Rauch se svým náměstkem, odb. přednostou min. vnitra Crnkovičem, opět do Pešti, aby referoval o situaci v Chorvatsku. Poněvadž ně- které záhřebské listy tuto nejnovější peštskou návštěvu bánovu uváděly ve spojení s brzkým jeho odchodem, použil Crnkovič této přiležitosli, aby v rozhovoru s novináři popřel zprávy zá- hřebských listů. Není prý pravda, že dr. We- kerle má bar. Raucha už po krk a že za jebo zády hledá nástupce, jímž prý by mohl býí bývalý bán Rakodezay. Naopak postavení Rau- chovo se prý v poslední době upevnilo (patrně aférou universilni, ve které samy maďarské listy vidí evropskou ostudu! Pozn. redakce) Bán prý přijel do Pešti jen v příčině některých otázek hospodářských, zvláště dráhy likánské Parlamentně bude možno je projednati, až chorvatský sněm bude sehopný k práci. Snad to bude za rok, snad za dvě leta, ale jednou Výklady odb. předn. Crnkoviče způsobí asi nemálo veselosti v Záhřebě, až tam zvědí, že baron. Rauch a jeho vláda počitají svůj vládní život na leta. Nyní za letních prázdnin nestane se pravděpodobně ani v Chorvatsku žádná změna, ale až na podzim započne zase polilický život, zdá se nepochybným, že baron Raneh a jeho spolupracovníci budou již polit- ckými mrivolami. jistě.
Rauch Rau Raneh Pešť Chorvatsko Záhřeb
7 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. června. Slovanský týden v Petrohradě. Píše Jan Vaclik. Z Petrohradu, 28. (15) května. (Původn dopis »Nár. Listů«.) Dnes ráno slovanští hosté Kramář, Hribar a Glěbovický navštívili v Isa- kievském soboru služby boží v dvanáctý jubilejní den korunovace eara Mikuláše II. Z ehrámu ode- brali se na snídani k panu Vergunovi, kde byl také profesoři V. J. Lamanský a Filevič, generálové Sobolev, Volodimirov a diplomat Ščeglov. V 6 hodin odpoledne obědvali na jubilejní výstavě zahradnického spolku, načež v »Hotelu ievropeiském« přijali deputaci nového spolku Večer v městské dumě (radnici) připraven byl velikolepý raut na počest hostů. Méstská radnice byla proměněna v rozkošný sad. Schody z Névského prospektu byly bohaté osvětleny. radnice všecka plála v elektrickém osvětlení a vchod pokryt červeným suknem až do vnitř- ních salonů radnice. Vysoké palmy okrašlovaly troje schody na levo i na pravo do velkého sálu. do něhož vedou tři prostranné salony osvětlené elektricky a bohatě ozdobené květinami. V kaž- dém salonu členové dumy se zlatými řetězy na šíjí vítali hosty a při hlavním vchodu do sálu stál náměstek nemocného presídenta dumy pan Demkin.
Vaclik Hribar Glěbovický Mikuláš II Vergun Lamanský Filevič Sobolev Volodimirov Ščeglov Demkin Praha Petrohrad 28 Isa
8 article
Sál byl naplněn hosty tak četnými, jak jsem ještě nikdy neviděl. Byli tu shromá- žděni členové hosudarstvenného sověta, ministr financi, vnitřních i elrkevních záležitostí, vyučo- vání, obehodu, morský, mnozí členové dumy. ruské šlechty, gradonačalník generál Dračevský. mnoho admirálů, generálů, členové Slovanského dobročin. spolku, president jeho senátor Na ryškin, red. Bašmanov, carský komoří Semenov, Vasiljev, Korabljev, Stano, Archikov, Sabler, představitelé Černé Hory: předseda státní rady Mijuškovič a Vachk, S. Slefanovič, mnozi Če- chové v čamarách, ano bylo vidět i musulman- ské členy hosudarstvenné dumy v národníeh krojích. K jedenácté hodině přibyl ministr-presiden státní sekretář p. Stolypin a hned za ním přišti slovanšti hosté Kramář, Glěbov- eký a Hribar. Byli uvítáni ve dveřích p Demkinem a jak se oetli ve velikém sále, za- hřmělo »Urrá!«, »Na zdar !« i »Živio !« Orkestr, řízený Vojtěchem Hlaváčem, umí- stěn byl na vyšším místě, pod obrazem cara Mikuláše II. v rámci z tisíců elektriekých pla- menů. Pan Demkin pronesl podle obyčeje přípitek na zdraví cara, což bylo přijato s velkým nad- šením a orkestr hrál: »Bože carja chrani«.
Dračevský Semenov Vasiljev Korabljev Stano Archikov Vachk S Slefanovič Stolypin Hribar Urrat Orkestr Hlaváč Demkin státní rada Mijuškovič car Mikuláš II
9 article
Potom byli řečí předsedy dumy uvítáni hosté, za něž p. Kramář odpověděl řečí, v níž vy- slovil přání, aby všichni Slo v ané Inuli k sobě takovou upřímnou láskou a bratrstvím, jak to právě Rusové dokázali k hostům a a by slovanské kmeny v jakýchkolli hranicích i zemích spojily se v jedné slovanské kultuře a sna žily se dobyti sobě spravedlivolsti svobody, což je dovede k bezpečné i silné duchovní jednotě. Tato slova přijata byla shromážděnými s hřímajícím »Urrá!« a »Na zdar!« a orkestr hrál »Kde domov můj?«, eož probudilo nový pokřiki: »Na zdar !« a »Živio !« Šampaňské se jen rozlěvalo po celém sále a obecenstvo bylo ve vehkém nadšení a všude se pilo na zdraví Kramářovo a slovanskýeh bostů. Potom promluvil p. Hribar řeč na zdrav presidenta městské rady i členů dumy. Nie ne- mohlo být srdečněji přijato, než tento přípitek. »Živio Hribar!« slyšné bylo ve všech salnnech.
Kramář Kramářův Hribar
10 article
Orkestr hrál »Srbakou rhapsodii«, skladbuto p. Hlaváče, jež se obecenstvu zalíbila, tak že Hlaváče vyvolávali a musel ještě opakovat př volání: » Na zdar !«- Pan Glěbovický děkoval ve své řeči Rusům za bratrské přivitání a uhosténí a pozna- menal, že nyní už nikdo nebude věřit v pan- slavism, kterým Židé a pangermanisté strašil svět, líčíce jej jako panrussism; ano, nyní každý je přesvědčen, že je skutečný kulturný panslavism. Obecenstvo přijalo tuto ře se srdečným: »Urrá!« Potom následovalo ještě mnoho řečí a sluhové pořád roznášeli šam paňské po celém sále při hudbě Hlaváčova or- kestru, jenž ten večer obveseloval obecenstve krárnými skladbami vlovanskými: Dvořákovým »Slovrnskými tanci«, Šebkovými »Bulharským tanci, »Srbshou rhapsodif« Hlaváčovou, Smeta novou ouverturou k »Prodané nevěstě«. Potom začal koncert: slavná pěvkyně i nadšená Slo- vanka paní Doliná, výtečně zpivala »Ukolé- bavku« ze Smetanovy »Hubičky« a jiné slovan- ské skladby a písně. Mezi tím, co se obecen- stvo bavilo hudbou a zpěvem, státníci a politi- kové se bavili politickými rozhovory mezi se bou, byl o tom jeden hlas, že Rusové po váleč- ných nezdarech posledních let, po dobé pokles nutí národního, vlasteneckého a státu ha vědomi citi se opět bodrými, a kdykoli Rusy pronikne tento pocit, znamená to i podjem jejich slovan- ství. Pozorujte hosudarstvennou dumu, jež ve svém prvním vydání byla onleň,vltřeům vy- dání už je většina její dostupna slovanské my- šlence. Ano i Poláci jsou na cestě k přesvěd- čení, že bez sbližení a přiměřl s Ruskem nent pro ně žádné budoucnosti a že jenom na půd dobré vůle s Ruskem polský národ může pro- spívat ke svému spasení. A Rusko je dnes přesvědčeno, že jenom na zákl adě slo- vanské idey může býti velikým silný ml
Orkestr Srbaka Hlaváč Glěbovický Rus Hlaváčův Dvořákův Šebkův Smet Doliná Smetanův Hubička Polák Rusko Slovrnský tanec
11 article
K volbám v Prusku. Volby jsou ukončeny a celkem na složení sněmovny mnoho nezměnily, až na důležitý fakt, že na poprvé vstupuje do sněmovny šest socialistů, kdežto v říšském sněmu sedí už přes třicet let, dosáhnuvše tam jedné doby až přes 81 mandátů. Úspěchi ten, ač pruský sněm jest volen zastaralým řádem volebním o třech volebních sborech a voliteli, děkují socialisté dilem komnremisům mietním s části svobodo- myslných nespokojeneů a vůbec nespokojénosti i měšťáckého voličstva se zpátečnickým stano- viskem Bülowa v otázee volební. Svobodomyslní obou frakci tentokrát nemohli se zmoci ani ke slušnému počtu mandátů, protože německý libe- ralism jest prost téměř všeho demokratického rysu, nemá porozumění pro sociální proudy nové doby, jest proti národnostem přes několik frásí zaujat skorem ještě víc nežli zpátečnické strany, k dělnictvu jest nepřátelský a k řeme- slnictvu lhostejný. V německém liberalismu má hlavní slovo velký kapitál, vedený velkoprůmy- slem a bankami. V pruském snému i na přiště rozhodovati bude konservativec a klerikál, edo- kud ztrouchnivělé jeho zřízení neodmete náhle nevole lidu. Z Berlína, 6. června. (K. k.) Výsledek vo- litelských voleb je nyní znám úplně a proto lze považovati za zvolené: 140 konservativců, 58 volných konservativců, 65 národních libe rálů, 22 členů svobodomyslné lidové strany, 7 členů svobodomyslného sdružení, 100 členů středu, 15 Poláků, 6 socialních demokratů a 5 divokých. Třeba 25 užších voleb, na nichž jsou konservativci zúčastněni v 6 případech, volní konservativci v 5, národní liberáluvé v 16. svobodomyslná strana ve 4, svobodomyslné sdružení ve 3, střed v 8, socialní demokraté v 6 a divocí ve 2.
Úspěchi Prusko Berlín Polák
12 article
Aféra Eulenburgova. Předběžné vyšetrování v aféře této v Ber líně jest ukončeno. Obžaloba byla knížeti už doručena. Není vyloučeno, že kníže Eulenburg ocitne se už počátkem července před porotou Zdraví jeho se zlepšilo. Ve Vídni vyslechnuty byly na žádost ber línského zastupitelstva osobnosti, kteréžse s kn. Eülenburgem stýkaly, když tam byl vy slancem (1896—1902) a to zvláště býv. polie president Habrda, zem. výbor Bielo h la wek a kněžna Metternichov a. Pr prohlásil, že polieie neměla nikdy příčiny prot knížeti zakročiti, nikdy nepodáno udání na něj Také výpovědi ostatních vídeňských svědků ne zněly proti knížeti.
Habrda Vídeň Biela h
13 article
Neodvolal! Na přímý telegrafický dolaz u prof Sehnitzera, kterýž dlí teď v Japonsku, odpovědě tento: Všechny zprávy o měm odvolání klamny Neodvolám nikdyl« Proč anglický král nejede do Berlína? Na tuto otázku odpovídá »Germanie« zají mavým článkem, v kterém pisatel ze zasvěce ných krubů shledává zeela přirezeným, že král Edunrd nechce jeti do Berlína. Král Eduard je totiž přitelem pohodlného a elegantního života odpůreem všech úzkoprsých for- malit. Nemá rád byzantinismu« dvorních ce remonií, které jsou tak oblibeny u dvora ber linského, neimponují mu vojenské parády slavnostní komedie, na nichž si tolik zakládá císař německý. Na anglického krále, klerý je zralý, moudrý muž a který své zemi získal svou chytrou diplomacií politické postavení, jaké před tím ještě neměla, činí všecky ty pompésní okázalosti nepříjemný dojem. Dovede svého času lépe užiti, nežli promafiti podobným ceremoniemi. Důvody, prož Eduard VII. nechce do Be - lna, jsou (udiž spísa osobpl nežpolkiskko nelze je nekku! V mnohých jiných státech evropských ztráci se úplně smysl pro okázalé a theatrální poety, které oslavenci jsou spíše břemenem nežli příjemností. Ano i v Orientu kde stála kolélka byzanltinlísmu, nastává obrát k větší jednoduchosti. Jen Borlin tone dosud v úplněm nevkusu býzantinismu. Proto je přirozeno, že muž takového ducha a inteli gence jako Eduard VII. se vyhýbá sídlu ně meckélio efsaře,
Sehnitzer Eduard Eduard VII Japonsko Berlín anglický král Orient
14 article
Italie čeká záchranu od Ruska. (Intimní její poměr k slovanslké řlsij Římský zpravodaj »Borl. Tagblatlu« mě velice zajímavou rozmluva s vynikajleím poslan cem německým, hrabétem Felissentem, známým parlamentním znalcem otázekivojenských, krerýž mohl dokonce prohlásiti, že většina sněmovní soudí jako on. »Nejpalčivější otázkou Italie,« prohlásil poslanec, »jast eala trapnajší poměe k Rakousku, jehož obrovská zbrojení od roku 1904 Italie sleduje s nepokojem, jsouc nucena tak rovněž napínati nyní vojenské síly svoje. Ovšem, dokud olsař František Josef I žije, ne- stune se nie, ale kdo ruči za to, že nástupee jeho neobráti se snad proti Italii z důvodo vnitřní politiky ?« Řka tak, Felissent přiznal, že Italii bylo by lze snadno zdolati a dodal, že trojspolek Itali před takovým případem nechrání. Pro případ takového konfliktu může Italie očekávati zá- chranu svou jen od Ruska, k němuž musí ve- jíti v poměr co nejintimnější. Jen sesilením ru- ských posádek na haličské hranici může se uleviti těžce ohrožené italské hranici. Až dosu zabránil konfliktu s Rakouskem Vilém II., ale on měl by se také starati, míní hrabě Felissent, aby porušená rovnováha mezi spojenci byla opět obnovena. Především musí pohnouti Rakousko, aby se zřeklo hrozivého svého postavení n italské hranici a uvěřilo, že Iialie nic proti němu nechystá. Od toho závisí budoucnost troj- spolku. Italie jest ve fatálním postavení. Nejdů- ležitější města její jsou při moři, sle kdyby Anglie a Francie chtěly, mohly by Italii ihned vůli svoji vnutiti. »Celý smysl dlouhé mé řeči, končil Felissent, »jest, že Italie musí věnovati miliardu na zbrojení. Jen silná Italie může vo- liti svobodně spojence a odolati všem nátlakům, jakož i žádati odměnu za politickou pomoe svoji. Ostatně Italie jest prodchnuta pokojným záměry.
Borl František Vilém II Felissent Italia Rusko Rakousko Anglie Francie Josef I žít Italia
15 article
tn e Osud perského šacha. Včerejší zpráva o útěku šacha setkává s v perských kruzích londýnských s velikými pochybnostmi. Ruské vyslanectvo nechce prý nic věděti. Přiznává se, že smýšlení v Teheranu jest velmi pobouřené, ale že nepokoje hledí vy volati právě následník šachův, emír Bahadur jehož zapuzení politické kluby žádaly. Baha dur prehl na ruské vyslanectvo a jeho stou- penci doufají, že bude za soublasu velmoet proveden státní převrat. Parlament poslal šachu dopis, opusti-li zemí byť i jen na čas a uchýli- se do Evropy, že hude ihned dosazen jiný šach. Šach odpověděl, že se chice jen několik dní zotavíti mimo zdi paláce, že se vrátí potom do residence a bude vládnouti ve shodě s par Iamentem. Soudí se, že šach dli nyní v zahra dách Boghsáh u Tehieranu, kde zřízen veliký stan. Následník a harem jsou u šacha. Kozáck brigáda brání každému cizinci v přístupu. L v Teheranu ehová se nyní celkem lhostejně. Vláda zápasí ale s financemi. Nemůže vypláceti přesně platy evropských úřadnikův a vydává poukázky na banku »lmperial«, kieráž tyto ale též nepravidelně vypláci. Pro nedostalek peněz a výzbroje nemobla vláda vyslati vojsko do Aserbeidžonu. Pro připad nepokojův je vojsko perské úplně nespolehlivě. Cvičení jsou po rok již zastavena a kázeň silně uvolněna. O Evro- pany v Teberanu není zatím obav. Vláda ruská snaší se ve spolku s Angbí přispěti k uklidnění myslí.
Evra Evropa Tehieran
16 article Vysokoškolská stávka
Vysokoškolská stávka Marné lásky snažení — ani nejrabulisti- čtější a nejsofi tičtějšl jezovitism »Čisův« ne vypreparuje z myši ptáka a neučini ze solida- rity realistickéhio studentstva s Němci pro inš pruckého Walirmunda závazek pro všechn české studentsivo. Sama skutečnost ukazuje mu plaminek zkomírá — škoda plic. Škoďa jieh i proti nám. A škoda i nůžek, jimiž mínil »Čese z »Národních Listů« vystřihnouti argument prot nim. Uvádl odstaveček z parlamentní zprávy našeho vídeňského, orgánem reslisticko-lidovo- pokrokovým jinak na smrt nenáviděného zpravo daje, který liči dojem vysokoškolské stávky na řišskou radu a připojuje ujištění našeho kolegy. že jde o věc velkou, cennou, českým národem vždveky v největší úctě, chovanou, o svobodu svědomí vědy, o volný projev úsudku atd. C nám hodlá »Čase dokázati tímto citátem z »Nár Listů«?! Vždyť jsme přece tyže zásady při nej- menším aspoň stejně pregnantně a důrazně pro- hlásili v našem prvním článku proti stávce, který ostnem plehl »Čas«, s »Rede- a Lesehalle« »Deutscher Vereinem« solídární! Opskujeme poslední větu k věci o tom ve zmíněném čfánku našem ellovanou. »Toť zajisté eíl, hodný všebo úšlechtilého snažení, o fom ztráceti slovje vlastné meži lidmi pokrokovými věc zbylečná.« Jsme dokonce přesvědčeni, že tyto zásady jsou nezadalelným majetkem všeho českého student- stva i upozorňujeme »Čas«, aby si laskavě pře- četl, co o tom povídá všetechnická protistávková resoluce páteční prostými i krásnými slovy. Ano státi za svobodu nejen projevu ml nění, státi nejen za volnost vědy a bádání a drahocennou akademiekou svobodu, ale státi
Čisův Němec Deutschry Verein
17 article
po případě vše obětovati svobodě v celé její vznešenosti a celistvosti to je národu českému věc zděděná a svatá. Ale národ český a žádná jeho vrstva anebo stav nemůže a nesmí stavěti se k jakékoli manifestaci za svobodu do jedné řady s nejúhlavnějšími, nejkrvavějšími, nej- nesmířitelnějšími nepřáteli svo- body ano pouhého nároku na svo- bodu národního života českého na volné osvědčování české ná- rodnosti a rozumí se také nároku na dru- hou českou universitu! Projevy za svobodu nesmí u žádného národa podmiňovati pokoření jeho důstojnosti a čestnosti, a my tvrdíme, že solidarita českého studentstva s německým tako- vým pokořením by najisto byla. Nejsme také sami v úsudku svém a proto také k takové solidaritě nedošlo. Studentstvo české dříve než přijalo nabízenou mu ruku k manifestaci pro Wahrmunda podívalo se na ni zevrubně a vi- dělo co všechno na ní lpí od krve Linh ar- tovy až po Šafaříkovu desku a če- ské studentstvo aspoň jeho zdravé jádro a rozhodná většina odmítlo tuto ruku. Proto jest nesmyslný žvast, tvrdí-li »Čas«, že »ve věci zrádeujeme české stu- dentstvo«. My přece stojíme s českým stu- dentstvem na jednom a témž stanovi- sku proti realistickým solidárnl- kům s »Rede- a Lesehalle«, s »Ger- mani!«, »Studentenheimem«, »Albif« »Alemanni!«, »Alt Carolinou«, »Arminií«, »Egerl.
Šafaříkův Albif Gera Alemanni Alta Carolina Arminie Pearl
18 article
Landtagem«, »Ostmarkou« a jak se jmenují všechna ta družstva komilitonů realistického studentstva — »für diesmal«. Nenr-li chování stoupenců »Časových« v českém studentstvu zradou, je aspoň jisté perversí, výsledkem cho- robného onoho novoromantického, exaltovaného, nemužného hysterismu, kterým studentstvo české má pod titulem kosmopolitické humanitya mravní pokrokovosti býti otráveno. Na štěstí stal se experíment také tentokráte velmi před- časně a ukázal české veřejnosti nečisté proudy podemilající v českém studentstvu nejvyšší dra- hocennost povahovou, jeho horouel, bez- podmínečnou, žádných slev a ko m promisů s buršenšafty neznajíe oddanost národu! Krev není voda a jen ti z českých sťudentů, kteří mají vodu misto krve v žilách, mohli by opodstatniti naději orgánu Massrykova a postavití se po svátcíeh pod prapor jeho stoupsnců, vybiječů posluchá- ren, llagraniních násilníků na akademické svo- bodě, prapor, uetěný před německou technikou německoliberálním »hoch!« a všeněmeckým q« eil!« gaudeamue Tředvčerejším rozhodnutím techniků proli stávce jest pohlbena stávka na českých vysokých školách.
19 article
Projadřením dvou třetin techniků, českých mediků právníků, rovněž náladou, projevenou z filosofick fakulty „prohlášením“, otištěným dne 5. t. m., jest učiněn konec každé snaze buršáků, strhnouti české studenistvo do svého vleku. Stejně zbytečnou jest snsha dosud slávkujicích studentů (aě jsou prázd- niny!) rozdvojiti nějak solidární řady studenistva, jež z důvodů studijních a ze zdravého instinktu ná- rodního se vyjádřilo rozhodně proti spojenství s obyvatelí Rede- Lésehalle, na níž dosud je za- zkova dee
Rede Lésehalle
20 article
zase provekovatí v Prachalicích, jako provokovála nedá vno v Praze a stejně bude ubijel hnutí za dru- hou českou universitu na Moravě, jako za českou školu ve Vídni, ba nedopustí vyvěšení českého slova na svých tabulích po fakullách. Co se týče „Pro- hlášeni“, pravíme tolo: Tvrchti, že nestávkující stu- denistvo klame veřejnost, není poclivým. O poměru, v jakém mělo býti zastoupeno české studenistvo tak zv. společném stávkovém výboru, mohli se do- čísti vsichni, kdo číst umějí, v „Bohemii“: a žejed- náno bylo s německými sludenty, to bylo známo laké. Při ochotě, jská slávkujícími prokazována Něm- cům, byli všichni toho domnění, ž pokolující zastou- pení přiinto A žu nepřijato, tohio zásluhu mají zaso ti, kdo zmařili stávku v vrvých počátcích. Dála bylo by dohe, aby byli slyšeni také Chorvalé, kteří maí lagé práve promluvili: jsou reklamováni stávkujícímí
Prachalice Praha Vídeň Německo český univerzita na Morava Bohemia
21 article
(na př. dne 4 t. m. v Klemenfinu), jako by byli s ni- mi solidámními. Z kruhů chorvatských studentů vi- me, že tomu tak není. Jako hosté jsou Chorvalé nyní lépe míormovění o slavu věcí než dosud, na- proste indiferenlní, ocholní přidati se k většině. A že leu jsou stávkující, to přece nebudou tvrdili po rese- luci, přijaté na technické schůzi, po projevu medíků a právníků a všech oalainích úkazech. Rady mediká, kteří mužně se prohlásili proli stávce, neprorazi agi- teční lokolka „Času“, že „mnoho“ mediků neson- llasi s usnesením Spolku čes. mediků. Universilaní i technikové. slojící proti slávce, nezapomenou, že jsou studenty a to českými sludenty, budou pamětlivi své hrdesti a cli; slejně jako nezapomenou na svou svohodomysinost, nezapomenou ani na svou národnost. A nepůjde to, rozbíjet přednášky zvlášť k tomu účelu sestavenými houfy, jak si stávkující slibovali po technické schůzi v akad. dotně, jen proto, aby byli spokojeni huršové celého
Chorvalý spolek če . medik
22 article
Rakpuska, jimž dáno ukvapeně slovo. České sludent- šansonetka, pí. Ze enková v úloze její komické matky, p. Menšík jako fešný námořnický poručíka p. Charvát k popukání ve svém přestrojení za Floru. K nim družil se jako zdvořilá šarže kapitán p Ze- lenkův, Jacksonové pp. Mansfělda a Havla, švarný myslivecký poručík p. Bláhův. Více zpěvem, hrou i zvláště lepší výslovností mohly podati slečny Ilatlá- kova a Lagierova, Arabella s Florou. Kyprým zjevem uvedla se sl Hel. Monezskova (Justina). Pěkně vede si balet. Jeho místr, p. Trojanovský, zkomponoval se sl. Hermannovou zatančil »Eecentrie« s takovou vervou a šikem, že musil opakovati. Již na ten jeho originální tanec poleti se teď v letě půl Prahy do Vinohrad divat. Stojí za to. + Hudba církevní. Ve smíchovské basilice pro- vedeno bude v neděli v 10 hod. dop.: Vídi sq iam Jos. Foerster, Itroit Stehle, Missa Decima (pro sbor, varhany a orke tr) J. C. Sychra, Gradnale Picka, Sekvence Ant. Foerster, offertorium. C. M Hrazdira, Pange lingua (pro osmihlasý dvojsbor) Boh. Kašpar. Ve 3 hod. odpol. Nešpory Donša, Regina coeli Jos. Foerster a Pange lingua Vojt. Řihovský. Mimo introit tedy vesměs práce českých skladatelů.
Menšík Charvát Jackson Mansfěld Havel Bláhův Arabell flóra Justin Trojanovský Hermannův Eecentrie Foerster Itroit Misso decima Sychra Gradnale Picek Antonín Hrazdira lingua Kašpar Nešpor Donša Regina Jos Pange Řihovský Praha Hela Vídi sq iam Jos
23 article
+ Vitězslava Nováka skladby vydané v Ediei M. U. objevují se často na koncertních programech. V minulém týdnu dávána byla ve Slaném zpěv. spolkem »Daliborem« píseň »Marno« z cyklu »Me- lancholie«. Z Humpolce oznamuje se provedení No- vákových písní v koncertním večeru paní Musilové. Hahol táborský opětně provedl dne 3. t. m. s vel- kým úspěchem smíš, sbor o šručním průvodě kla vírním »Neščasna vojna« a při brněnské všesludent- ské slavnosti« hrál virtuos pan Faměra »Sonatn eroicu«. Úplný seznam veškerých liskem vydaných skladeb Novákových zašle interesentům nakladatel- ství Mojmíra Úrbánka v Praze (Illávkův paláe) zdarma a vyplaceně. + Pěvecká škola Maruše Langové v Praze po- řádá výroční produkce svého žactva ve dnech 15. 16. a 17. června ve velkém sále botelu »Central«. Zajímavý a přehled postupu vyučování na ústavě podávající program dvou prvních dnů (začátek ve4 hod. odpol.) ukončen bude tentokráte Večerem písní (o půl 8. hod. večer) pokročilého žactva koncertníh oddělení školy. Programy ku prvním dnům z larma a vstupenky k Večeru písní za mírný rež jní příspě vek budou se vydávati od příštího čtvrtku v ústavu Praha—II., Jungmannova tř., 14. Hlávkův palác v hudebním závodě p. Mojmíra Úrbánka tamtéž.
Vitězslava Novák M U Dalibor Marna Musil Faměra Sonatn Novákův Úrbánka Illávkův Humpolec Praha Jungmannův třída pěvecký škola Maruše Lang Central II Hlávkův palác Ilancholie
24 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Za krásných dnů kvetoucího jara vznáší se v ovzduší štěstí; pláci zpívají do ochraptění, květy voní silněji a ženy jsou krásnější . ., Usmiváte se mimoděk, vědouce, že jste obdivovány ve svých nových toiletách ... V tétc době soustřeďuje se celý pařížský život. Skuteč- ně, dostihy o „grand-prix“, které se konaji za týden, znamenají konec pravé elegance a jsou proto nejelegantnější z celé saisony. Brzy po grand prix se mníohá divadla zavírají a mnoho osob chystá se na cestu. Nyní jest pravá doba slavností a zábav, zdá se, jako by lidé před od- jezdem chtěli zdvojnásobiti dávku svých po- žitků. Zlatým hřebem saisony, jenž vábil obecen- stvo nejvybranější, nejbohatší a nejelegantnější. byla ruská opera. „Boris Godunov“ měl veliký úspěch. Dlouho před tím nebylo již možno do- stati místa a ti šťastní, kteří jako já mohli ji na premieru nebo na druhé představení, ocitli se ve společnosti skutečně vybrané. President republiky byl v presidentské loži, která se vždy reservuje panovníkům, přítomným v Paříži. Ve všech ložich na balkoně bylo viděti vedle velko- knižat a princezen ruských všechnu šlechtu fran- couzskou. Dámy měly diamantové korunky a byl to neobyčejný pohlod. Krásné dílo Mussorgského došlo v Paříži náležitého ocenění. Dekorace a inscenování bylo velkolepé Provedení a výkony sborů způsobily bouři potlesku. Opona zvedala se až dvanáct- krát, v hledišti pak všichni povstali, dupajícea hlučně vyvolávajíce herce. Reditelstvo Opery hodlá dáti „Borisa Go- dunova“ přeložiti, aby jej mohlo zařaditi do svého repertoiru. V komické opeře máme ještě jinou ruskou zpěvohru a sice „Sněguročku“, kte- zá rovněž dosáhla neobyčejného úspěchu, ale
Pařížanka Godunov Skuteč Paříž Boriso go
25 article
hraje se již francouzsky, kdežlo v „Borisu Go dunovu“ herci, dekorace, vše přišlo přím z Ruska. V obou těchto divadlech bylo viděti pře- krásné toilety, jež nabývají stále více řeckéhio rázu. Látka ovinuje tělo, které nesmí zahalovat žádná spodnička, neboť nosí-li se zde vůbec je- ště nějaká spodnička, aspoň při úborech večer ních jsou naprosto odstraněny a to i u dama nej přísnějších. Dospělí jsme v úborech skutečně až k „des habillé“, úbory totiž odhalují tělo pokud je vů- bec možno a je nutno zachovávati velkou reservu při sledování této módy, aby se nepřestřelilo. Četli jste již zajisté o skandálu při dostizíe v Longchamps, kamž majitelka velkého modníhe závodu poslala své živé modely, velmi hezké divky v oděvu la directoire, tak výstředním, že na dívky bylo pokřikováno a spíláno jim, až se jich musila ujati policie. Zmiňuji se o tom ještě proto, že ve zprávách listů nebyl onen oděv dostí přesně popsán. Přiléhal k tělu tak, že se na něm rýsovaly všechny pohyby, velký kus tylu sotva poněkud halil hruď, obepinaje těsně prsa, ramena, záda a paže, sukně pak byla po straně rozstřižena u levé nohy, která byla zahalena jen zvlněným tylem. Vidite tedy, milé čtenářky, že tuto modu lze sledovati jen z pevzdálí.
Rusko Longchamps
26 article
Sdélm vám také nový vrtoch mody, která, jak vite, mění se několikrát za saisonu. Velmi vysoké vršky klobouků již zmizely, mají nyní mnohem rozumější tvar, ale okraje jsou ne- smírně velké. Oblíben jest velký, úplně černý klubouk s černými péry, složenými v kytici položenými na pravou stranu. Malý baret zvedá se na levé straně. Péra však musejí býti krásná a nejlepší jakosti. Tyto ohromné černé klobouky nosí se také k úplně bílému oděvu a jsou velmi elegantní. Slunečník při této toiletté může být jakékoli jiné barvy, na příklad zelené nebo třešňové. Mnohem jednodušší a lacinější jsou ohrom né černé klobouky z rýžové slámy se dvěma velmi dlouhými péry bez jakékoli jiné garnitury. Tyto klobouky dají se nositi také k vlněným odě vům. Bylo jich viděti mnoho na výstavě psů. kamž nejelegnnčnější ženy samy přinesly své psíky. Bylo tam jako vždy mnubo velmi krásných exomplářů. Moderním psem pro pány je stále buldog- Jest nanejvýš komický se svým unuděným dobráckým vzhledem. Byl kdysi psem řezni ekým, nyní však stal se společníkem elegant ních pánů. Pro dámy jest posud moderní pomo řanský lulu, malý psik japonský a mexický, ale pravým přepychovým psem jest „King Charles“ Vypadá velice něžně se svým kulatým čelem malým černým čumáčkem, jiskrnýma a inteli gentníma očkama. Na výstavě byly prodány jed- notlivé exempláře za několik tisíc franků ! By to zábavný pohled, jak krásné dámy kupovaly svá živá joujou a odcházely s nimi, šustíce ša- tem, usměvavé a naparfumované . .. Chcete, abych vám prozradila tajemství Pa- řížanek, který parfum jest nyní nejmodernějšíí „La Rose“, jež se těší největší oblibě a přibli- žuje ženu ještě více k nádherné její sestře, krá- Magdeleine Chaumont lovně květin . ..
Charles Magdeleine Chaumont Le Rose
27 article Hudba.
Hudba. + Dcerušky firmy Jackson a spol. Operet o 3 jednáních. Napsal Maurice Ordonneau. Přeložil J. Popelka. Hudbu složil Jusťin Cle- rice. (V Městském divadle Král. Vinohradů poprv 4. června 1908). Historka z pensionátu. Arabella a Flora, dcery šéfa a společníka firmy Jackson a spol. (v opačném pořádku) nasytily se již kázně ústavní, tím splše, že se zamilovaly, jedna do poručíka námořnictva, druhá do poručíka myslivců. Odhodlají se uprchnouli na lodi, kde slouží Frederic, někam do Indočíny, kde
Mauric Ordonneau J Popelka Jusťin Král Arabell Indočína Jackson Flor Jackson a společenský
28 article
jejich olcové mají své čajuvé závody. Služka pen sionálu Justina jim pomahá a ujiždi s nimi, všechny tři, rozumí se, dostanou se z ústavu jen převlečeny za důstojníky a plavce, co zase za ně v náhrade zůstaly v ústavu v přestrojení chovanek bývalá mi lenka Fredericova, šansonelka Anděla Lamiralova — a sluha poručíkův, námořník Janicot. Poněvadž ře- ditelka odjela na prázdniny a zastupuje, ji sl. Cha mesurinová, učiteika tance, která chovanek osobně nezná, zdá se, že se vše podaří. Ale co čert nechce právě otcové po desíti letech přicházejí si pro své dcery, kterých ovšem již neznají, nesmějí ználi, máli se fraška podařit. Jsou sice oba celí nešťastní, ten co zděd-l šansonelku, nad chováním své dcery, který dostal plavčíka, nad ošklivostí a mužatskou brub isti své dcery. Přiberou jim na cestu domnělou profe- sorku literatury z ůslavu, malku šansonetč.nu, za gu- vernantku a odvážejí si falešné dcery na lémže par- níku, s nimž ujížději jejich pravé, které však zatím přes všechnu lásku k oleům se jim neprozradí, zvě děvše o jich úmyslu, že provdati je chtějí za ohyzdno japonské prince. Následuje celá řada komických si- tuací, omylů a skrývaček, mnoho veselých nesmyslů a vtipných i nevtipných veselostí, scénických hokus pokusů, při nichž autorovi nejde o nic jiněho, než aby se ze všech těch nepravdipodobností co nej hladčeji vytáhl. Šansonetka co chvili vystrčí růžky a čertovo kopýtko, její mamá také, a do nejchou lostivějších siluací přichází za děvče přestrojený plavčik, zvláště od okamžiku, kdy obstárlý, ale ještě mlsný kapitán činí mu milostné návrhy. Ruch a zá bavy na lodi, slavnosti v čínské čajovně pomáhají autorovi přeplouti mrtvé body veseloherní osnovy nelze jinak, nežli že vše skončí šťastně a každý do- stane svého, resp. svou pravou: Arabella Frederica
Justin Fredericův Anděl Lamiralův
29 article
Flora Felixe, Janicot Justinu atd. Hudba k tomu všemu skrojena je s operelním řízem, nemá sice mnoho nápadů ani originality, ale nic nezkazí. Prů měrné tuctové zboží, z něbož jen graciosní tanec čínský odráží se větší noblesou návrhu. Tempera mentním vržením liší se od celkové limonády také americký tanec »Eccentric«, ale autorem jeho jest Američan Linke. Operetu, jež v letním vedru jistě vykoná svou kasovní povinnost, poněvadž skýta dosli stravy pro oko i dosti lehtá bránici, vypravili Vinohradští stejně splendidně, jako svižně. Nastudování p. Zunovo má celou vervu a švih. Scenerie na palubě parníku vy- dařila se skvostně, rovněž čínská čajovna. Ze sou- boru vynikli především sl. Důrasova jako svůdná
Justin Američan Linke Zunův Důrasův Flor Felix