ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 2d97bb60-7706-11dc-a6f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 26 celkem · entity: person 54, place 17, org 14, work 6
1 masthead
nine
2 masthead Leuv Práze.
Leuv Práze. bet
3 article Ctv
Ctv Slavnostní zahájení sjezdu v Národním divadle. Pyšný a imponující byl obraz, jaký po sk toval včerejšího dne pohled na s'avnostn zahajovací zazedání sjezdové na jevišti i v hle dišti Národního divadla. Rušný a faseinujíe byl jeho průběh. Slavnostně osvětlené hlediště začalo se rychle plniti již o 1311. hodině do- polední. Parket celý vyplnili účastníci sjezdu v salonních úborech, oba balkony vyhraženy zůstaly damám kterě objevily se většinou ve velikých toilelách. Lože prvního i druhého po- řadí vyplněny byly oficiálními hosty sjezdovými v loži nejvyššího maršálka přitomen byl hrabě Vojtěch Schönb rn, ve vedlejší loži místodrži- telské hrabě Coudenhove s místodrž. raduu Vojáčkem. Do ostatních loží většinou uvedeny hromadné deputace slovanských hosti, lékařů přírodozpytců slovinských, ruských, polských, chorvatských atd. Na jevišti v přiměřené a bohaté salonni květinové dekoraci vyhražena místa sje zdovému předsednictvu, celému organisačnímu výboru předsedům a tajemníkům jednotlivých sekcí dále zástupeům zemského výboru král. českého města Prahy, král. české Společnosti nank České akademie, všech vysokých škol českých. university i techniky pražské a techniky brněnské a delegálům všech cizích spolků i korporaci vědeckých, vysokých škol atd. jako slavnoslním řečníkům.
Schönb Coudenhove Praha národní divadlo Český akademie
4 article
Rázem 11. hodiny dopol. zahájil jednání sjezdové převseda organisačního výboru prot dr. Emerich Maixner, vitaje záslupce země- panských a zemských úřadů, drahé kolegy slovanské a domácí z trojjediného královstv če-keho, i bratry slovenské. Přecházeje p k k oficiální formuli zahajovaci, pravil: V. P. a v. P! Žádná věda nemůže o sobě tvrditi, že jest hotova a že sobě dostačuje; ona musí styky navazovati s veškerými jinými; ou musí ve spojovati s celým lidským živolem, jinak ideu vědeckosti, nskutečniti nelze; l úko len ukládá se zvlášť vědě lékařské. Nadepsavši sobě heslo humanismu, domáhá se mocné sou- lěže s veškerými přírodními vědami, s vědam mathematickými a lechnickými. Také tento sjezd hlásá, že medicina s veškerými těmito vědam splývá v harmonický celek, že všechny ubíraj se za týmž čilem, studiem přírody a člověka. jejtho nejdokonalejšího tvora.
doktor Maixner studio příroda
5 article
Člověk, mikrokosmus ve vesmíru, jest vznešeným předmětem zkoumání a pozorování jeho bylost jest plna záhad a tajemných sil, vše jest na něm pozoruhodné a tklivé; jeho prvé a poslední okamžiky, jeho život a jeho utrpení. Z bolestí a zuboženosti jeho počala se medicina; po rozmanitých fásich rozkvětua úpadku povznesla se posléz po vznešenou fe- siologrkou vědu. Tim se jí rozvirala mnoho- slibná budouenost. Ji nemohlo uspokojití tradie svěřené farmakodynamické léčení a proto bez- prostředně přistoupila k nalehavé reformně, za- kládala diaeteticko fysikální therapii, zregulovala vnější podmínky, na klerých exislence lidského živola závisi, budovala léčbu chirurgickou, která v krátké době honosila se výsledky překvapují cími. Ve své péči o zdokonalení vědy a umění lékařského, opírajíc se o veškeré vědy přírodo zpylné a experiment, jala se rozbírati příčiny na kterých nemocnost a chorobnost se zskládá. soudíe přesně, že poznáním a odstraněnín lěchlo přičin člověka před onemocněním nejlépe chrániti lze. Z lélo analysy, která vedla k za- ložení nauky bakteriologické a k základům sero lherapie, zrodila se ochrana a hygiena jedno- Ilivce.
6 article
Než statistická empirie a zdravý rationa lismus fysiologické medieině pověděly, že mocná příčina chorabnosti a neduživosti spočivá v so ciálních poměrech. Tim byl fysiologické medi- cině předepsán přesný úkol nalézati a provádět proslředky, by zlým důsledkům sociálních po- měrů, t. j čejným, rozšiřeným a nebezpečným nemocem, veškeré bídě morální a materiální pokud v sociálních poměrech spočívaji, bráněn Tím způsobem fysiolegická medicina nava- zuje na velkou sociální myslenku: z rozboru příčin vyšla sociální pathologie a je-li ta odů vodněna, pak ukládá přir zené soclální oehranu socišlní hygienu a la opět výžadujs mnohé so eišlní reformy Než úkol mediciny nepřestává na ochraně a hyg eně, fysiolugická medicina přirozeně musí pěstovati zdraví člověka a veškerých vrstev spo- lečenských, musí je v pravém smyslu slova budovati a nad tím bdíti, aby veškeré vnější a vnitřní podmínky, na kterých povinnost, výkon nost a dokonalost člověka závisí, účelným způ- sobem regulovány byly. bylo.
7 article
Sledujíce oba tyto úkoly fysiologická medi cina vším právem se povznáší k ideální sociální vědě a umění, jež bude poskytovati důležité a rozhodující rady a pokyny k upravení veške- rých poměrů lidské společnosti. Tehdy se uplatn slova Hippokratova, že »čeho k lidské moudrost zapotřebi, toť vše v medicině obsaženo. Medicina slučujíc v sobě znalost veškerých podmínek, kte rými výkony těla a ducha se řídí, medicina jsoue vědou o zdravém a nemocném člověku, má ná- roky, aby jeji hlas, opírající se o toto věděn a poznání, lidskou společností slyšán byl; má ná- roky, aby ony zákony, které v přirozenosti lid ské spočívají, ve prospěch jednotlivce a celého řádu společenského stanovila. Nepochybujeme o tom, že lékařské vědě, která jen k lidumilné přírodozpytecké anthropologii spěje, v dohledne době přiřknuto bude, aby své rady a pokyny jako zákonodárná instituce uplatnila a tím lékaí se stal, čím býti má, nezbytným funkcionářem Pak také medicina stane se tím, čím mo býti, nejlidovější ze všech věd. Jednu podmínku dlužno ovšem předpoklá- dati, aby lid přišel k poznání, zdaž lékařská věda v jeho prospěch působí; má-li lid k sebe- poznání dojíti, mají-li základy mediciny v uvě domění nejširších vrstev lidu proniknouti, třeba. aby lid k účelu tomu byl vychován, výchovata musí počíti v dělském věku; třeba tu reformy školské výchovy a odpěstění, škola musí bjt skolou pro život. musí spočívati na přírodověde
Hippokratův lékařský věda
8 article
státu. sjezd českých lékařů a přírodoz ckém základu a musí mysl žáka pro příred pěstiti. V nás všech vře touha býti v kulturním vědeckém zápasu s jinými národy a zajisté me- dicina a přírodní vědy, navazujíce na koryfay českého lidu J. E. Purkyni a bratry Presly, jsou již nyní důležitým faktorem kosmopolitické souhry. V tomto vědeckém zápasu budiž heslem veškeré síly napnouti, aby naše slará vědecká pověst ku plně slávě se povznesla. Majíce pevnou naději v moený rozkvě lékařské i přírodní vědy i věd techmckých, pě- stovaných naším jazykem, starati se musíme o řádnou výchovu dorostu. Není tou dobou naše vysoké školství tou měrou vyhudováno aby skvělým pokrokům ve speciálních odvětvíeh lékařských, přírodozpyteckých i technických vy hovovalo a jest nám se o zdokonalení a roz šíření jich starati. Nám tane zvlášť na mysli zřízení vyšš zvěrolékařské školy a serologického i serotlfera peutického ústavu. Na nás jest domáhati se druhé české university, jejíž nezbytnost odůvod- něna jest důležitosti kulturně vyspělého a počtem mocného obyvatelstva zemí keruny české, j také ale káže vědecká řevnivost, bez které nen pokroku vědy. V. t.: R. 1908 jest nám velepamátným Po 60. roči se den, kdy nejmilostivější náš vladař, mocný přiznivec a ochránce věd umění nastolil trůn mocné Habsburské říše V málo dnech uplyne 25 let, co vznešený náš panovník českou lékařskou fakultu v život uvedl, připojiv ji velkomyslně k fakulté juridické filosofické, rok před tím založené. Proto polo- žili jsme sjezd ten do tohoto roku.
Purkyně Presl český lékařský fakulta
9 article
Plni vděčnosti a oddanosti vzpomináme př zahájení této schůze našeho vznešeného pano- nika a proto vyzývám Vás, abyste našemu nej- milostivějšímu císaři a králi Františku Josef I. provolali« Nechť žije — žije — žije l, Timto prohlašuji IV. sjezd přirodozpytců lékatů českých za zahájený 1e Po hlučném potlesku povstal dvorní rada dr. Hynek Pelc, aby pozdravil sjezd jménem vlády: Velectěné shromáždění! Ministerstvo vnitra a ministerstvo vyučování uložilo mi, abych pozdravil IV. sjezd slovanských lákařů a při- rodozpytců. Jménem nejvyšší správy zdravot- nické a jménem správy vyučovací klada si z čest, přivítati odborné zástupce badání přírody jakož i. zástupce širokých kruhů lékařstva, již se zde dnes shromáždili z vlasti české, jakož i hosty z ostatních zemí k odborné práci vě- decké a přeji plného zdaru snahám a počinům kongresu. Práce vědeckých kongresů byly vždy svědectvím nejen odborné výše jednotliveů, ale i kulturního pokroku, mohutnou pobldkou širo- kým kr hům k ocenění vědeckých zásluh, po- vzbuzením vytrvalých snah za nejvyššími cily a úkoly člověčensíva. Předešlě kongresy přírodo
doktor Pelc
10 article
zpylců a lékařů měly ještě hlubsi význam kul- turní. Prvním padán byl důkaz zdárného ba- dání jednotlivců pouhou láskou k vědě řizsných a ponejvíce na soukromé prostředky v různých povoláních odkázaných. Uznání lčebito snal stalo se později podkladem zřízení vysokých škol českých Jednáním dalších kongresů osvěd- čili povolaní zástupci různých disciplin vlastní úspěchy badatelské a povznesli tim vážnos svých škol a dokázali zvláštní schopnost ku práci vědecké těch, kteří se svěřili vedení jieh tak, že kulturní snahy češké došly uznání doma i v cizině. Přeji, aby nynější kongres poda obraz další činnosti mohutně rozvělvené a no- vými skvostnými výsledky okrášlil a podal dů- kaz, že nová vědecká generace se stejnou lás kou a nadšením, dokonalou průpravou a bez pečnějšími pomůckami vyzbrojena, vědeckou čest badání českého rozmnoži a širokým kru- hům lidstva ovoce prael svých věnovati ho- tova jest.
11 article
Za zemský výbor král. českého delegovane přísedicí posl. Gustav Žďárský promluvil: Zemský výbor král. českého pověřil mne spolu se zemským zdravotním inspektoremp prof, Matiogkou úkolem, zúčastniti se slavnost ního zahájení IV. sjezdu českých přirodozpyt- cův a lékařův a splnomocnil mne jménem jeho slavné shromáždění co nejvřeleji pozdraviti šťastnému proběhu slavnostnícl dnů přáti naj lepšího výsledku. Národ český nebyl dosud úča- sten toho štěstí, aby plná svoboda mu byla přán aspoň na poli kulturním, aby na poli vědy sky táno mu bylo té pomoci, jaké jiní národové se těší. Hmotné nedostatky jedině university české jsou toho svědkem. Smíme-li dnes s vlastene ckou chloubou do světa říci, že se národ český v oboru vědy na výši situace nachází, musíme s nemenší hrdostí doložiti, že silou jeho vlastní se tak stalo — že stalo se tak neúmornou vůl celé řady jedinců, mnohých slovutných učenců vysocevážených účastníků sjezdu dnešního, jenž těší se jménu světovému. Pravdu slov těchto do- kazuje mobutný váš sjezd sám, jenž tolik vzáe- ných hostí v středu svém vítá, který má dále nejen manifestovati o tom, co jest, ale býti vzpruhou dalšímu kroku v před na poli věde- ckém. Jako každý národ kulturní musí sám seb
Žďárský
12 article
pokládati za rodinu, jejíž členové k sob tíhnou, jejíž každý člen uznává nejen povin nosti, ale i práva člena druhého a právům jeho průchodu zjednati se snaží — tak činiti mus tím spíše náš národ český, národ malý, těžee zápasící za každý kus svých práv občanských, politických a národních, národ, ktorý podnikai musí boj při každém kroku, směřujícím ke svě- mu povznešení ve směru kulturním i hospodář- ském. Aby národ náš povinnostem svým destáti mohl, musí býti proniknut zdravým duchem. P kud pravdivým jest přísloví, že „ve zdravém těle také sídlí zdravý duch“ — potud věda e kařská a vše, co s ní v úzkém nachází se styku — musí zaujímati jedno z prvních míst v rodin naší národní. Jako muž, jenž v prvním auso nomním úřadě král. českého, z části lékařstv českého v letech posledních ve přímém jsen stál styku — jako příslušník českébo rolnictva tedy člen stavu jiného, který ale dovede sob vážiti a ctíti práce těch, jíž síly své vědě i lidu českému zároveň byli zasvětili — přeji vele- váženému shromáždění vašemu, aby slova, která zde pronešena budou, vyzněla tak, aby nalezla nejen pochovoní, ale také příznivého ohilasu v
13 article
všech úřadech našich autonomních, zástupeů našich parlamentních a vší veřejnosti české. Těmto výsledkům jednání vašeho volám ze srdee všechen zdar! Jménem král. hlav. města Prahy pozdravi pak čtvrlý sjezd přírodovědecký a lékařský sta- rosta dr. Karel Groš těmito slovy: Slavné shromáždění! Jménem král. hlav. města Prahy dovoluj si nejvřeleji pozdraviti pp. účastniky IV. sjezdu českých přírodozpytcův a lékařů, kteří zavitali dnes do našeho města; pozdravují a vítám co nejsrdečněji zejména krajany naše, v cizině pro vědu pracující, a vítám co nejupřímněji repre- sentanty všech národů slovanských, zástupce bratrských národů bulharského, chorvatského. polského, ruského, slovinského i srbského, kteři přijeli mezi nás. Mohu je všechny ujistiti, že staré pohostinství slovanské, které je ozdobou všech národů slovanských, také u nás v Praze bylo a bude vždy domovem. Považujeme to za svou pýchu, že naše Praha je všemi Slovany milována, že slovo Zlatá Slovanská Praha není pouhým prázdným rčením; národové slovanšti při nejrůznějších příležitostech již přečasto do- kázali nám, že Inou k našemu městu a že pu- tují sem rádi. Přeji všem vzácným hostem účastuíkům IV. sjezdu přírodozpytcův a lékařů českých, aby vzpomínka na dny sjezdové pobyt v našem městě jim povždy zůstala milou a přijemnou. Sešly se dnes velké zástupy mužů oddaných vědeckému bádání, a s hrdosti roz hlíží se oko českého člověko, když patří na to, jak odchovanci české vědy, českého vysokého učení Karlo-Ferdinandova i českých vysokých škol technických domohli se vynikajieích mist ve světě vědeckém a získali jménu českému česlné místo v zápasu světovém na poli věde ckého bádání.
doktor Groš Slovan Praha Ina vysoký učený KarlaFerdinandov
14 article
Bylo to zejmena naše reorganisované české vysoké učení Karlo Ferdinandovo, které z a 25 lee působení svého vydalo naší vlasti a světu celou řadu skvělých jmen a vychovalo spolu s na- šimi vysokými školami technickými zdatný do- rost sborů profesorských, který jest nám plnou zárukou, že na dráze tak slibně započaté bud i na dále pokračováno. Na sjezdu dnešním má se slavnostně dokumentovati utéšený rozvoj vědy lékařské a věd přírodních; mám za to, že hor livá práce pořadalelstva tohoto sjezdu bude ko- runována nejskvělejším výsledkem, který jmé- nem král. hlav. města Prahy dnešnímu sjezdu přeji co nejupřímněji. Za če-kou universitu Karlo Ferdinandovu mluvil rektor její dv. rada prof. dr. Jar. Goll Velevážené shromážděníl Prosím, abych Vás směl pozdravit a uvíta jako rektor české university a jejim jménem. V télo chv li, kdy počiná IV sjezd přírodu zpstnů a lékatů českých, moje vzpominky(a jistě také vzpomlnky jiných členů a ú sa stníků tuhoto sjezdn) jdou daléko zpátky, jdou zpátky k r. 1880, k našemu I. Sjezdu, zpátky k roku 1881, k onomu skvělému sjezdu krakóvskémo. k němnuž přišlo nás tolik, nás hostí z krajů českých, zpálky k r. 1882, kdy nám splall návštěvu naší polští přálelé při našem II. Sjezdu v roce, jenž nám měl přiněsti ve svém konei po rozdělení staré universily pražské počátek samostatné university české aktivováním dvuu fakult, právnické a filosofiské, k nimž o rok později přistoupila fskulta lékařská.
Karla Ferdinandův profesor doktor Jar Goll Praha univerzita Karla Ferdinandov
15 article
Měl jsem v tomto studijním roce několi- kráte příležilost připomenouti lyto počátky samo- statné university české, a prosím, abych tak směl učiniti v tuto chvili. IV. Sjezd nebyl svo lán na oslavu 25letého trvání samostatné uni versily české, než tento význam se při něm dostavuje samo sebou. Ze všeho, co mi z I. Sjezdu (1880) zů stalo v paměti, nejživěji se probouzi a hlás vzpomínka na řeč, kterou tentokráte přednes Edusrd Albert. Albert mluvil o trojím cili klerý si byl vylkl národ český; byly to lech nika, dívadlo (Albert i tu vědu a umění slučo val v harmonický celek našeho národního ži vota), universila. Českou techniku, Národní di vadlo jsme již měli; byli jsme tehdy (1880) v očekávání české university a očekávali jsme její počátek dříve nežli se potom dostavil sku- tečně. Pyvahu a podstatu university vystih! Alber těmito slovy: »Universita nesmí býti jen uči liště, ale i vědecká dílna. Účelem jejím není jem vynčování, ale i bádání. A právě v tom spojení leží celý význam, celá důležitost, celá cena universily. Program Albertův — co byl jiného než požadavek, aby budouci česká universita měla semináře, laboratoře, ústavy. Ale nejen abyje měla, nýbrž aby 1o byly ústavy hned od po- čátku účelné založené, ústavy opatřeně všema prostředky, odpovídajícími vývoji věd, jenž se nese neustálým pokrokem ku předu. Když dnes, 27 let po prvním Sjezdu, kdy jsme slyšeli onen program Albertův, 25 let po aktivování české fakulty filosofické, 24 let po aktivování české fakulty lékařské, když se dnes tážeme, zdali tento program na naší universite a pro ni již splněn ve všem a všudy, nemůže me s radostným pocilem prohlásiti, že se tak stalo úplně. Naše universita úplně ještě nevy- šla ze slavu provisorního.
Albert Alber Albertův
16 article
Než léta, která uplynula od posledníh sjezdu, přinesla další pokrok. K oběma botani- ckým ústavům přistoupily dva nové, t. j. def nitivní ústavy, chemický a fysikální, o kterých můžeme řici, že svým založením a svou výpra- vou stojí na výši vědy. S radosti zvu jménem university členy a účastníky Sjezdu k návštěvě a prohlídce těchlo ústavů. Konče vyslovuji přání, by nejbližší ajezd našel nové ústavy tak na fskultě lékařské. Končím přáním, aby při příštím sjezdu za sedal rektor druhé české unive sity na Morávě. (Bouřlivý potlesk.) Za českou techniku pražskou rektor prof Fr. Novolný: »Jménem českého vysokého učení techni ekého v Praze vítám srdečně všechny účastníky IV. sjezdu českých přírodozpyteů a lékařů. Stejné vřele vílám naše slovanské bratry a kolegy. kteří účastní se vědeckých prací sjezdových Je jich přílomnost zvyšuje význam tohoto sjezdu sjezd stává se sjezdem slovanských pracovníků v oboru věd přírodních, lékařských, matemali- ekých a technických. A každý nepředpojatý od- borník, přečte-li program IV. sjezdu a sezná-li počet a obsah přihlášených přednášek, dozná že nijak se nám nedostává vynikajících praco vníků vtěchto oborech lidského vědění. Do pro- gramu sjezdového pojaly jsou jen částečněl vědy tachnieké. Vědy technické úzce souvisejí s vě dami přírodními a základem jich jsou vědy ma- tematické a přírodní. V dnešním moderním roz voji véd technických, ve stoleti, které označuj- se stuletím věd technických a stoletím technickř práce, nelze zařaditi veškeré vědy technické de tak úzkého rámce, nutno tedy jim přiště vyká- zati více sekci a ozhačiti názvy, kleré vylučuji pochybnost o tom, že do působnosti sjezdu ne- palři veškeré technické vědy v plném rozsahu.
Francie Praha
17 article
Česká vysoká škola technická čeká od sjezdu českých přirodozpytců a lékařů toto rozšířeni působení a činosti sjezdové. Čeká rovněž pro jev ve prospěch vybudování samostatné české vysoké školy zemědél ké, které národ náš nutne potřebuje. Vážné tedy úkoly čekaji vás, slovuln pánové a s plnou důvěnou hledí širší česká ve fejnosť k výsledkům vašich prací a k výsledkůu celého sjezdu, jemuž z hloubi srdce přejí nej- lepšího zdaru Za Král. českou společnost nauk az Českou Akademii pro věly. slovesnost i uměn dv. rada prof dr. Karel Vrha
Král doktor Vrh
18 article
Slavné shromáždění! Jest mi obzvláštním potěšením i poctou ne všední, že mohu jménem Král. české společnnst nauk a České Akademie eísaře Františka Josefo pro vědy, slovesnosť a umění uvítati účastníký IV. sjezdu českých přirodozpylců a lékarů. Z ná roda našeho, ač početně malého, již za dáv ných, pokroku a vývojí věd přírodních nepřízni vých dob vyšli vynikající pěstitalé věd přírod ních a proslulí lékaři. Již roku 1780 založil vynikající učenci v Praze soukromou společno která, dosáhnuvši uznání státní správy, promě- něna v Král. českou společnost nauk, jedno z nejstarších učených sdružení v Eyropě. Tatu společnost byla téměř po celě století střediskom vědeckého ruchu v naší vlasti. Počet pěstitelů věd přirodních a lékařstv utěšeně rostl a mohulněl zvláště v druhé pol vině minulého sťolelí, kdy význam věd přirod ních dobyl si uznání celého vzdělaného světa kdy národu našemu vráceno vysoké učení Karlo Ferlinandovo a zřízena Česká akademie clsař- Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění Počtem pěstitelů rozšířila a prohloubila, ale zne snadnila se též práce jejich, započato se special sováním práce, jednotlivé vědy rozděleny na o bory a tyto na odvětví, často se k sobě přimy kajícl, spolu souvisíei neb podobné elle sledujíeí Co dřive jednotlivei bylo možno vykonati, stalo se nadále nemožným; jednotlivec na šebe od- kázaný není s to obsáhnouti stejně důkladno veškerá odvěívi určité vědy.
Král František Josefa František Josef Praha Český akademie vysoký učený Karla Ferlinandovo Český akademie clsař
19 article
Jedním z nejhlavnějších prostředků k s znání pokroku a výsledků různých odvětví věc jsou sjezdy. Vědecké sjezdy poskytuji nám přile žitost a možnost, seznámiti se s novými vymo- ženostmi v určitých oborech vědy, ulubč ají. na vázání styků mezi pěsliteli stejných neb při buzných odborů, umožňují různící se názory osobním výkladem objasniti a lakto buď sporne otázky řešiti neb aspoň náznačiti vhodné směry bádání přislušného. Král. česká společnost nauk a Česká aka demie od založení svého pěstují horlivě veškere obory věd přirodních i budou s nevšedním zá jmem sledovali práce IV. sjezdu českých při rodozpytců a lékařů. Není pochyby, že se sjezd na základě tak bohatě rozčleněného programu a neobyčejně četných, o důležitých otázkách jednajících přednášek a demonstraci ohlášených, dodělá výsledků skvělých. Aby tak se stalo, přeji jměnem Král. české společnosti nauk České akademie císaře Františka Jošefa pro vědy, slovesnost a umění IV. sjezdu českých přirodozpytců a lékařů zdaru nejlepšiho Pozdravné projevy delegátů slovanských.
Král Jošef nauka Český akademie
20 article
Potom ujal se slova jako president komitétu polského dv. rada prof. dr. Boleslaw Wicher klewicz, ofialmolog university krakovské- Panie Prezydencie, Swietne Zgromadzenie! Na samym w epie odezwam polrzebe wyja- wienia žalu že e nie zdošlám przemawiné do Was Panowie Waszým dzwiecnym jezykiem obawiam sie, bym go nie kaleczyl, meže póž nieh gdy czešeiej bede mial sposobnošé stykania sle z Wami, uda mi sie to. Mija prawie éwieré wieku od chwili, kiedy jako prezes komitelu gospodarezego czwarteg zjazdu lekarzy i przyrodników polskich minlem zaszezyt witaé w Poznaniu jako geéi brae naszych Czechów i przyznaje, že zjawienie sie Czechów w grodzie Przemyslawa bylo wypad kiem bardzo donioslým zjazdu, poniekad jeg »grest attraction«. Od tego czasu upř, nužo wiele wody w Wareie, ale tež poplyno dužo lez w tej krainie z powodu tego, že nie zawsze rzay mieja czy chcem sle powodowaé sprawiedli wošeia w obec praw bozkich i ludzkich. T tež nie przyszedl przed kilku laty nowy zjazd do Poznani do skutku a dogo rzat zabronil. a lem samem Poznaň pozbawicy zostal nowego z Wami zetkniecia.
profesor doktor Wicher Poznaň Panie Prezydencie Swietne Zgromadzenie Was Panowa T tež
21 article
A dziš przybywam, stawszy sie Waszym ziomkiem, z drugiego grodu polskiego z grodu Krakusa z pod Wawelu, aby przyniešé serdeezné pozdrowienie od praslarej Jagiellonów uezelni od Izby lekarskiej, od Pogotowia lekarski w Kra kow a jako prezes komitetu polskiego od wazyst- kich inných intytueyi ze sztukaé umiejstnolcia medyczna i przyrodnieza majacých zw azek prze- dewszystkiem zaš od wszystkih lekarzy polskiel i przyrodników, a z pozdrowieniem tem laezymy žyezenie, by obfitym byl plon tego zasiewu naukowego, jaki niestrudzeni na niwie ojezysteh czynicie, aby zjazd ten przyniósl jak najáwiet niejsze owoce a na zakoyeczenie zapewniam Panów, že my Polacy šledzac z žyezliwosni Wasz rozwoj czy to na polu naukowem czy przemyslu czy wreszcie politycznem cieszy my sie z Waszých zdobyczy osiagnietých wytiwa lošcig, pllncsla, i skrzelnossiom ktorymt przymiotom przewodzi zawsze u Was mrs
Polacy Wawel
22 article
lova j zwrócona ku przyszloáci Waszej ukochanej Ojezyzny. Aby Bóg blogoslaw! tej myšli narodowej. Ruský tajný rada prof dr. D. O. Olt, gy- naekolog a porodník university petrohradské předseda »Slovanského komitétu«, s pozdravem najvřelejším od vysokého učení medicinského z Petrohradu, sdružuje vzpomínku na nedávný pobyt slovánských delegátů v Petrohradě a n krásný a nadějí plný průběh télo návštěvy. Slo- vanšti delegšti navštivilo také naši kliniku a za- stihli nás při práci Tím raději přijeli jsme nyní my do Prahy, abychom shlédl zase výsledky vaši práce a radovali se s vámi z vašeho po- kroku, z pokroku bádání vědeckého a práce na prospěch slovanské vědy a našich vlastí. Srbský delegát dr. Vojislav Sabolié, primát nemocnice v Belehradě, vyřizuje nejardečnějšt pozdravy všech svých soudruhů lékařů srbských, a upřimný obdiv pro pokrok národa českého na poli vědecké práce a vědeckého bádání, jež inteligence národa srbského stopuje s trvalým zájmem. Přeje, aby z letošního sjezdu vzešel zase nový a silný popud pro posilení společného úsilí za vybudování slovanské vědy.
doktor D O Olt Vojislav Sabolié Petrohrad Praha Belehrad
23 article
Předseda komitétu ruského prof. dr. Niko- laj Vasiljevič Petrov vítá přiležitost, že rušt kolegové, kteří se na sjezd dostavili, mají pří- lužitost blíze se seznámiti s kolegy českými i ostatními slovanskými, neboť jsou všichni členové jedně veliké rodiny slo- vanské. (Frenelický potlesk) Bohužel jenom nemnozi představilelé ruské vědy mohli letos vyhověli pozvání ke sjezdu pražskému, nebot doba u nás není tomu příznivá, — ale prosím, abyste přijali ujištění, že nejenom naši kolegové přitomní, ale i nepřitomní přejí čtvrtému sjezdu přírodovědeckému a lékařskému nejplnějši úspěch na poli práce, vlasti i všeho člověčenstva l Delegát imperatorské Akademie nank v Pe- hradě prof. dr Nikolaj Iranovič Kuzněcov z university jurjsvské tlumočí pozdrav ruských přírodníků, kteří od let již přinášejí nejživější zájem rozkvětu české vědy přírodovědecké lékařské. Pteje, aby i nadále rostly a utužovaly se piřálelské styky vědeckých pracovníků slo- vanských, k čemuž tak skvělou a vítanou příle- žitosti dávaji sjezdy v Praze pořádané. Všichni rušti účastníci sjezdu odnesou si odtud jisté mnoho krásných podnětů k pludnému srovná- vání. — Před seda komitétu slovinského vl. rada dr. Edo Šlajmar, ředitel nemocnice z Lublaně, jako zástupce národa slovinského a sluvinských ko- legů letos na sjezdě tak čestně zastoupených vyslovuje obdiv nad tím, jak utěšeně stoupá slovanská účast na sjezdéch pražských. Na po- sledním sjezdé před sedmi lety byl tu ještě osamocen, dnes je tu celá skupina S uvineů, kteří dovedou to oceniti, jakou sila ou oporu mají ve svých bratřich slo- vanskýjch na severu i na jihu. Jménem komitětu chorvatského mluvil pak praf dr. Gorjanovič-Kramberger ze Záhřeba.
profesor doktor Niko Iranovič Kuzněcov Šlajmar Gorjanovič Kramberger Praha Lublaň Záhřeb laj Vasiljevič Petrov
24 article
Vyřizuje pozdrav kolegů chorvatských, upišťuje, že kulturní úspěchy a stále se rozvijející věde- cká činnost národa českého jest všem ostatním Stovanům a zejména Chorvatům jako dávným přátelům Čechů nejlepším příkladem a trvalou pobldkou, aby kráčeli v jejich šlépějich. Chor- vatští lékaři a přírodovědci přejí proto jednán čtvrlého sjezdu českého nejlepší průběh a zdar. Posléze vyhraženo ještě slovo zástupči ko- mitétu maloruského, sympalickým potleskem uvilanému dru. Teofila Gvozdeckému, který jménem svých kolegů soudruhů vzdal huld osvělovým snahám národa českého, jeho krás- nému prospěchu a pokroku na poli vědeckého badání, vyslovuje povděk, že s malorušti lékaři mohou se svým účastenstvím připojiti k pracem sjezdovým Kronika sjezdová. Po vyčerpání všech těchto pozdravných projevů slovanských, jež přijímány se sloupají- cím zájmem i nadšením, udéleno slovo generál- nímu sekretáři sjezdovému prof. dru. Aut. He- verochovi, jenž podal stručnou kroniku sjezdů dosavadních a sdělil, že ke čtvrlému sjezdu le- tošnímu došlo celkem přes 1200 přihlášek.
Chorvat Čecho Gvozdecký doktor Heveroch
25 article
Sjezdy dosavadní konaly se v nepravidelných lbůtách, neboť pořadatelstvu jejich nešlo nikdy o to, aby byly konány za určité období minu- lýeh let, nybrz v dobavn vyzvamnýsh jako vážně projevy vědecké zdatnosti a pracovního rozmachu českého světa lékaťského a přirodo- vědeckého. Když jsme před sedmi lety konali sjezd třeti (v roce 1901), doufsli, jsme, že čtvrtý sjezd po pěti letech najisto již bude moci býti svolán do přlštiho sldla druhé české university, na Moravu. Bohuž-l, otázka druhé university — otázka čisté kul- turní — přenesena byla na pole zápa su politického a tak jsme se nedočkali toho, v což jsme pevně věřili. Nejsou tu na místě stesky a malomyslnost ve chvili, kdy si uvědo- mujeme, že v pevném pochodu za vytčeným cilem musíme ho konečně dojíti. Dvanácí set účastníků sjezdu a přes 700 přednášek, ohláše- ných pro všecky sekce, mluví samo srozumitel- nou řečí a znamená, že čivrtý sjezd českých přirodozpytců a lékařů bude mohutnou ma- nifestací pro naše požadavky kul- turní. V tomto domě, vyrostlém z příkladné obětavosti národní, na jevišti, na jehož štítě na- psáno krásné heslo »Národ sobě«, můžemesi býti vědomi, že také svým sjezdem konáme ve- likou a platnou práci národní — sobě, na pro- spěch svých práv a pro lepší budoucnost
Morava Bohuž
26 article
(Bourlivý potlesk.) Potom předseda prof. dr. E. Maixner navrhl do čestného předsednictva sjezdového jednotlivé předáky slovanských delegací ajezdo- vých, pp. prof. a dry. Wicharkiewie ze, Otta, Subotiée, Petrova, Kuzněco- va, Šlajmera, Gorjanovi6e- Kra m- bergra, Gvozdeckého a Marchlev- ského, jichž volba uvítána jednomyslným po- tleskem a sympatickými projevy. Vyzval pak prof. dra. Wicharkie- wicze, aby zaujsl místo předsednické, jenž učinil tak s prohlášením, že postu, klerá mu byla prokázána, přijímá s radostí a s dlky ni koli jako poctu pro svoji osobu, nýbrž ná rodu polskému prokázanou. Požádal pal
profesor doktor E Maixner Ott Subotiée Kuzněco Petrov Gorjan 6 e Marchlevyský