2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
24. července 1904
5
article
„Takové sny nepřicházejí tak často,“ po-
účoval nás majitel fistulky, mistr řemesla obuv-
nického, jak se představil, a pilný čtenář krásné
literatury. — „Sen je, jak prý napsal kterýsi filo-
sof, jako smrt, duše z těla bloudí, kdo ví, kde
v nadpozemských sférách a podle toho jsou sny.
Děťátko se vždycky usmívá, protože se mu zdo
jen o andělíčkách, vrah má sny děsivé,
hrůzné . ..
„No, jak je to, mistře, duše je z těla pryč,
mlátite sebou na posteli, div se nezabijete,“ pře-
rušil někdo mistra; „to byste musil ležet jak na-
laděná struna.
„S vámi taky není řeči,“ rozčilil se mist
pletete jednoho naschvál. Teď ani nevím, kde
jsem přestal. Jo, ten sen vám vyjde, já si vsa-
dím ještě sám. Takový sen se nezdá ani za sto
let jednou. Já si vsadím tu padesátku a dvojku
ambo; říkám vám to, abyste nemyslili, že vám
nepřeju. Vyjde, vyjde!“
„Vyjde, vyjde, já si ještě dnes vyhlednu
ten automobil,“ dotvrzoval pan Šebastián. Roze-
šli jsme se přesvědčení, že terno vyjde, sen podá
nám hrsti zlata z hromady, které neubývá, ale
stále roste.
V noci zdálo se panu Frčkovi zase o vojně
vyhodila ho i s komisním slamníkem do povětří
mina. Sen tento dodal nám důvěry, že dřívější
sen byl opravdu snem, seslaným paní Štěstěnou.
A když přiští noci před tahem na Prahu přítele
Frčku, ve snu zajatého v námořní bitvě, před
frontou veškerého japonského loďstva pochválil
sám admirál Togo, celého promočeného a ztlu-
čeného, nepochybovali jsme, že divný sen se
dostavil jen proto, abychom vyhráli terno. —
Čísti pražský tah bylo první naší myšlen-
kou, jakmile jsme se oblekli, a brzo jsme četli
90, 35, 2.
Sen
Šebastián
Frček
Praha
Togo
6
article
Při obědě zase velká debata. —
Milostpaní tvrdila, že i „takovej živej sen“
někdy zklame, Liška klel, že se nedala jeho
devadesátka k té dvojce místo padesátky, Mařka
se chtěla sázet, že tomu listonošovi bylo jistě
35 roků, Šebastián nadával, že bude místo je-
zditi automobilem šlapat pěchoura, Prchařse
těšil, že amho, jak on mínil, se minulo jenom
o 15 čísel, původce tohoto zklamání, pan Frčka
říkal jenom „zlatka v pekle, zlatka v pekle“ ,a
a každý už nějak se těšil, že tak krásný sense
nevydařil.
Mistr s fistulkou přišed na obvyklé „pi-
večko“, resolutně prohlásil, že si na to ambo solo
vsadí zas dva šestáky. „Víme,“ pravil tajemně
„jak se moc lidí rozběhne na lotriji, nevyjde nie.
Já to znám. Ta dvě čísla vyjdou, pamatujte
si tol“
A vsadil si, vsadili i jiní, jak po tahu na
Brno se zpovídali. Brno zachovalo se s ternem
zrovna tak nemoresně jako Praha; jedno číslo
vytáhlo, druhé blízko a třetí blízko, o dvě neb
jedno číslo. Třetí útok zase na Prahu skončil
fiaskem úplným.
Nejvíce odnesl celý nezdar výpravy proti
loterii pan Frčka. Pánové Šebastián a Prchař mu
vynadali, co se do něho vlezlo, a nervosní pan
Liška dokonce želel, že nevylítl i s tím štrozokem
do povětří opravdu. Ale konečně oželeli všichni
těch pár šestáků, a pan Frčka snil více méně
klidně vojenské sny noc za nocí.
Liška
Mařka
Šebastián
Frček
Brno
Praha
7
article
Jen mistr „fistulka“ sázel dál věren své zá-
sadě trpělivě, nereptaje. Byl houževnatě pře-
svědčen, že ambo „50, 2“ vyjde, že vrátí jemu
všechny sázky, neodejme důvěry v takový vzácný
sen. „To mně nevymluví nikdo, já to znám.
Já jsem sice švec, ale když jsem se stěhoval do
tohoto bytu, myslel domácí, že se tam mejlkou
stěhuje nějakej professor, tolik mám knih. Já
se nezdám, ale mám v hlavě.“
Konečně opravdu ambo vyšlo; hned po
sobě na prvním a druhém místě skvěla se ob
čísla: 50, 2.
Mistře, gratulujeme k výhře, přece jste se
dočkal amba sola. No, to si dáte za to dnes
bene, co?
Ale mistr byl smuten. „Jo, já vím, že vyšla,
ale já dnes ponejprv jich nevsadil,“ řekl smutně
pan mistr a zadumal se.
Takhle jsem vypadal já, když mne ta bab
v tom snu vystrčila na ulici, volal pan Frčka. Ted
ten sen si dovedu vyložit, to je tak: Listono
dělaje křížek přes ústa naznačoval mně, abych
tento sen nikomu nepovídal, nebo že hned po-
letite do loterie, budete kombinovat čísla v terna
a amba, nanesete peníze té babizně na hromadu
a budete se rovnati všem těm hráčům ze sna
Na konec, až vás babizna obere, vyhodí vás i
ulici, udělá si z vás blázny. Škoda, že jsem
tomu neporozuměl tak hned!
Od té doby skutečně pan Frěka snů nevy-
pravuje.
Frček
Frěk
8
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= podmožských člunech. Více než dvě stě leh
snaží se námořníci a loďaři zhotoviti čluny, jež by
mohly plouti pod hladinou mořskou a sloužiti k úto-
kům proti nepřátelským lodím. Mnoho lidí zaplatilo
pokusy ty životem a mnoho peněz bylo vydáno.
aniž by se podařilo zhotoviti loď, která by plně vy-
hověla veškerým požadavkům. Nicméně nelze po-
příti, že v oboru tom docílen byl mnohem větší úspěch
než ve větroplavbě a není více pochybnosti, že dříve
nebo později dosaženo bude výsledků. Již v americko-
španělské válce podařilo se potopiti nepřátelskou lod
podmořským člunem, ale člun pak utonul při tom
s posádkou sám. Účelem podmořských člunů jest,
plouti jistou dobu pod vodou, ke kterémuž účelu jsou
zhotoveny tak, že se mohou dle uznání kapitánova
potápěti. Opatřeny jsou vížkami vyčnívajícími nad
hladinu, a skleněná koule osvětluje jejich nitro. Druhů
lodí těch jest málo, ale jen některé osvědčily se
v praxi. Podmořský člun J. S. Tuckea, rodem ze Se-
verní Ameriky, má tvar zašpičatělého doutníku na
obou koncích, jest 30' dlouhý a 6' široký. Na zadním
Tucke
verní Amerika
9
article
konci má pohonný šroub, jedno kolmé a jedno vodo-
rovné kormidlo; kromě toho má ve středu pode dnem
šroub pracující v kolmém směru. Pohonní silou jest
elektřina. Clun se může ponořiti buď napuštěnou
vedou do nádržek jež jsou tak zařízeny, by voda
mohla z nich býti zase čerpána. Ve člunu nalerá
se ve zvláštní nádržce stlačený vzduch pro plavbu
ve značné hloubce. Pluje-li však člun asi 18 stop pod
hladinou, dodává mu vzduchu roura, umístěná na pa-
lukě, která se ve větší hloubce skloní na palubua
zavře. Zkažený vzduch vytlačuje z lodky vzdušní čer-
padlo. Kapitán řídí loďku z věže stojící na palubě a
opatřené neprodušnými skleněnými okénky. Kromě
kapitána jsou na loďce ještě dva mužové k obsluze
strojů. Člun zvaný „Goubet“ čítá jen 16 stop a b
palců zdélí a 3 stopy a 31/2 palce šíře a jest taktéž
na obou koncích zašpíčatělý. Váží 3196 anglických
liber. S posádkou a s naplněnými nádržkami vodou
však váží 4050 liber. Padesáti atmosférami stlačený
vzduch dostačí pro posádku 10 hodin, čítaje 14 ku-
biekých stop vzduchu za hodinu pro jednoho muže.
10
article
Přebytek kyseliny uhličité a jiných kyselin dělá se
jinými lučebninami neškodným, kdežto zkažený
vzduch se vyčerpá. Na zádí umístěný šroub žene s
Slemensovým elektrickým motorem e jest tak za-
řízen, že se může otáčeti na 90°, následkem čehož ne-
potřebuje lodka kormidlo. Pod vodou udrzují lodiu
v rovnováze a vodorovně poloze dvě nádržky s vo-
dou, nalězající se na obu její koncích a spojeně s dvo-
jitým čerpadlem, které nepracuje pokud loďka leží
horizontálně, jakmile se ale nakloní, způsobí zvláštní
kývadlo s ní spojeně činnost čerpadla, tak že tlačí
vodu z nakloněné nádržky do druhé a přivede lodku
opět do rovnováhy. Pode dnem lodky umístěno těžké
závaží, které možno jednoduchým přístrojem odstra-
niti a tak vynoření lodky přivoditi. Poděl pak boků
jsou připevněna dvě vesla, jimiž možno plouti, kdyby
se poškodil stroj. Veškerá zařízení a přístroje jsou
důmyslně vypočtena, jež v theorii i velký úspěch sli-
bují, ale v praxi jest jich upotřebení spojeno s ne-
malými obtížemi. Rusko objednalo loděk těch značné
množství a již v roce 1883 jich mělo přes padesát.
ale neupotřebilo dosud ani jediné ač je přece mohlo
snadno dopraviti po železnici do Port Arturu nebo da
Slemensův
Artur
Rusko
11
article
Vladivostoku. V nynější válce jich snad vůbec ani
nepoužije. Američanem J. P. Hollandem vynalezená
lodka jest 50 stop dlouhá a 8 stop široká. Pohonní
sílu ji dodává petrolejový stroj o šedesáti koňských
silách a pohybuje se na hladině rychlostí devíti mil,
pod vodou pak asi šesti mil. Potápění se děje dvěma
vodorovnými kormidly, umístěnými po stranách zádí
loďky. Kromě toho opatřena jest pneumatickým dělem,
majícím průměru 10 palců; chrlí 200 liber dynamitu
nebo jiné výbušné látky 200 yardů pod vodou a 1000
yardů na hladině mořské. Na zdokonalení lodky tě.
jež máá mnoho vad, pracuje se po dnes, ale jest
pochybno, že kdy docíleno bude úspěchu. K nejlep-
ším člunům podmořským patří rozhodně Nordienfel-
tovův. Celá loď z oceli jest rozdělena ocelovými stě-
nami na několik oddělení, v nichž se nalezají stroje,
kolle, torpéda, nádržky atd. Má délky 125 stopa
šířka středu obnáší 12 stop, vytlačujíc, pluje-li na
hladině, 160, pod vodou pak 250 tůní vody. Dva
parní stroje o dvou cylindrech ženou šroub na zádí
před kolným kormidlem. Kotle, parní stroj a sklady
pro osm tůní uhlí nalezají se ve středu loďky, kdežto
nádržky studené vody jsou na obou koncích na dně
a mohou býti vyčerpány, čímž se loď sama vynoří.
Američan
Holland
Vladivostok
12
article
Na přídě nad nádržkami připevněny jsou roury pro
torpéda a na palubě stoj dvě malé věže ze silných
ocelových ploten s opatrně zasklenými okénky. Na
obou koncích na stranách jsou vodorovně ležící
šrouby, které se směrem vertikálním vrtí. Možno
si i představiti, že život námořníků a strojníkův
podmořských člunech jest velmi obtížný a nepří-
jemný a zdraví lidskému škodlivý, byť i pečlivě bylo
o dostatek čistého vzduchu postaráno. Největší pak
překážkou v praklickém upotřebení loděk jest takřka
úplný nedostatek rozhledu. Co se upotřebení člunů
těch v budoucnosti týká, nelze popříti, že při útoku
na nepřátelskou loď dostojí svému úkolu při částečném
ponoru. Tím možno dodati jim velké rychlosti
a chrániti těleso jejich před kulemi rychlostřelných
děl. Zároveň dána tim kapitánu možnost, říditi jejich
směr a vypáliti torpédo v patřičné vzdálenostia
v žádoucím směru. Úplným potopením pak do jisté
hloubky mohou se podmořské čluny snadno spasiti
před útokem nepřátel
= Pojmy o kráne v Ozientě. U nás a zvláště
v Anglii chovají dívky obavu, že by ztratily na kráse,
kdyby tělesně sesílily. Také Angličané hledí zůstati
pokud možná hubenými, protože zakulacené bříško
nepatří ani k pojmům krásy mužské. V Orientě, ze-
jména v Japonsku a v Číně jest tomu naopak. Tam
hledí lidé nabyti pokud možná největší tlouštky, nebot
nejen u mužů, ale i u žen dovršuje tlouštka tělesná
základní pojem lidské krásy vůbec. Následkem toho
jest v zemích těch zcela jiná živolospráva, mající vý-
hradně za účel, aby se lidé zbavili hubenosti. Zejmena
pak v Japonsku platí v tom směru pravidlo zcela
zviáštní, Japonci, aby stloustli, spávají pokud možno
nepřikryti na volném vzduchu a to i za doby zimní.
Angličan
Japonec
Anglie
Orient
Japonsko
Čína
13
article
Domnívají se totiž, že soucitná matka příroda postará
se sama o dostatek tuku na jich tělech, aby je chrá-
nila proti chladu. Kromě toho pěstuje se tam i časté
a dlouhé spaní. Deset, dvanáct, ano i patnáct hodin
spánku jest v Japonsku doba normální pro obyčejně
smrtelníky. Ve zvláštním čínském katechismu, jímž
se fídí život a pořádek jednotlivých domácností, jest
mimo jiné předepsáno, že ten, kdo chce stloustnouti,
nesmí se nikdy postiti a žaludek jeho že „stále musí
býti v činnosti“. Konečně pak přihlížeti se musí
k temu, aby pokrmy míseny byly olejovými tuky. Ti,
kdož by přírodou obdařeni byli na těle už od prvních
počátků, že náležitě stloustli a hleděli snad liouštky
se zbaviti, považují se za nevzdělance a ve společnosii
stávají se předmětem pohrdlivých žertů a úsměšků
14
article
= O pusté ohromné bouti, slihnuvší před něko-
lika málo dny savojskou obec Bozel, docházejí tyto
podrobné zprávy: V celém údolí panovalo minulou
sobotu nesnesitelné vedro. Ke čtvrtě hodině zjevily se
nad údolím těžké mraky, obloha se zatemnila a na
vrchu Jorvetu (2500 metrů, jakož i na jiných výšinách
spustil se déšť z hromobitím. Při tom zuřila bouře,
jaké v kraji není pamětníka, blesk následoval za ble-
skem a údolí zahaleno bylo neprůhlednou, tmavou
mlhou. V Bozelu, obci čítající 1186 obyvatelů, těšili
se na občerstvující vláhu. Mužové ženy i děti ochla-
zovali se předo dveřmi bytů. V osm hodin večer za-
vládla však nad krajinou tma přímo egyptská. A z
dobu několika vteřin byla víska zaplavena vodou,
střechy budov praskaly a rachot hromu burácel, jakoby
o soudném dni. Lidu zmáhala se hrůza a zděšení, se
všech stran ozývaly se výkřiky o pomoc. Při tom
počaly se některé domky řítiti a starosta obce, jehož
obydlí zatím stalo se obětí přívalu, nařizoval, aby lidé
zahajovali ochranné práce. Děšť a bouře trvaly do1.
hodiny s půlnoci a ráno jevila se obec jevištěm ne-
popsatelné spousty. Většina budov krásné vísky byia
zbořena nebo odplavena, stoleté stromy ležely na zemi
skáceny nebo byly ty tam odplaveny. Na straně při
potoku byly tři mosty strženy a 20 domků leželo v su-
tinách. Až dosud nalezeno bylo 11 mrtvol, mnoho osob
se však ještě pohřešuje. V potoce nalezena také mrtvola
neznámého muže, patrně asi výletníka nebo turisty.
Bozel
15
article
Podobná katastrofa hrůzy stihla obec bozelskou roku
1884.
= Městem nejzajímávějším na světě jest Vercho-
jansk v Sibiřsku, nedaleko Irkutska. Obec leží nad
řekou Janě ve výši 107 metrů, obklíčena se tři stran
vrcholy hor. Průměrná zima 50° Celsia zavládá tu
v měsících prosinci, lednu a únoru. Dle nejnovějších
meteorologických pozorování však dstavily se třeskuté
mrazy o 60° G. také v březnu. Městečko má celkem
100 obývatelů.
= Gourmandi. „Augsb. Abendz.“ přináší z pru-
ských Zettingů zprávu doslovného znění: „Velmi tra-
gických konců nabyla hádka v Gilgově hostinci. Sla-
dovnický hraběcího pivovaru Schlögl ukousi při
hádce hokynáři Weinhubrovi špičku nosu, kteráž
odevzdána v uschování četníku Lulzovi. Jenom ener-
gickému zakročení místní policie jest děkovati, ž
také Weinhuber Schlöglovi neukousl špičku nosu.“
Jak možno seznati, jsou v Zeltingách zvláštní gour-
= Miss Duncanová a její hratr. Miss Duncanová
pořádala, jak známo, na moderních jevišlích světo-
vých starořecké tance, při nichž diváci kochali se
více plastickou krásou jejího těla, než uměním pro-
slavené divy. Bratr její pan Duncan budí k sobě po-
zornost v Athénách jinými výstřednostmi. Prochází
se ulicemi ve starořeckém obleku, jakýž dnes spatřiti
lze toliko na soškách Apollonových: nosí pásku ko-
lem čela a sandály na nobou. Nicméně přece jen
málo podobá se bohu z doby klassické slávy, nebot
jest malé postavy a trochu více kulatého bříška.
Jana
Weinhuber Schlögl
Duncanová
Duncan
Apollonová
Sibiřsko
Irkutsk
Atény
Schlögl
° Celsius
16
article
Svým helenofilským pocítům projevil sympatie také
sňatkem, jejž v těchto dnech uzavřel s mladistvoua
spanilou Řekyní. V chrámu objevili se snoubenei
oblečeni starořeckým krojem, proti čemuž stařičký
pop ovšem nečinil námitek. Když mu však ženich
podal věnce, kterými kněz dle pravoslavného obřadu
ozdobiti má hlavy snoubenců, odepřel pop tak uči-
niti. V Řecku toliž dle panujících zvyků věnce tyto
mají býti z oranžových květů, kdežto pan Duncan si
přinésti dal do kostela věnce z vinných listů, jimiž
se, jak je z historie známo, zdobívaly skráně boha
Baccha. Odepřel-li pop položiti věnce ly na hlavu novo-
manželů Duncanových proto, že jest sám horlivým cli-
telem Bacchovým, či měl-li k tomu snad jiné příčiny.
zůstalo tajemstvím. Atak požehnal sňatek až potom, když
mladý párek dal přinésti obvyklé květy oranžové.
Nastává ovšem dosti vážná otázka, zůstanou-li no-
vomanželé dlouho věrnými a nedají-li se snad dle
amerického vzoru bez starořeckých forem opět roz-
vést, jako se to v moderní době často stává . . . Pan
Duncan zbudoval si v Athénách nádbernou vílu
taktéž ve starořeckém slohu a hodlá tam nejen by-
dliti, ale zamýšlí tam společně se sestrou lsidorou
založiti školu pro vynčování starořeckých tanců. Mise
Duncanová prodlévá právě v Americe, kdež na veli-
kých divadlech pořádá divadelní představení, sbírajíe
tím peněžní prostředky pro nový podnik svého bratra.
mandi.
Duncan
Duncanův
Bacchův
Duncanová
Řecko
Atény
Amerika
17
article
Snad vrátí se do Athén v průvodu mladých Ameri
čanek a Angličanek, aby je přivedla za elévky bra-
trova ústavu. Spekulace Irochu problematická.
= Z tonhy po otčině. Palnáctiletá dcera známého
badatele a cestovatele Hilda Sýkorova zastřelila s
ve čtvrtek večer ve Vídni. Učinila prý tak die zane-
chaného dopisu z neodolatelné touhy po své
otčině . . . Vídeňské listy zaznamenávají, že se na
rodila na Madagaskaru, kterýž přede dvěma lety s ro-
díči opustila.
Angličanka
Hild Sýkorův
Atény
Vídeň
Madagaskar
25
article
Partie č. 66.
Partie č. 66.
Hrána korrespondeněně koncem roku 1903.
Španělská hra.
Bílý: A. Šmaha.
Černý: F. Annecke
1. 62—04
e7—65
14. Vfl—f3
d7—ds
2. Jg1—f3
Jb8—ce
15. Vf3—d3 Dd4—c5
3. Sf1 —b5
f7—f6 a)
16. Sc4—b3
d6—d5
4. d2—d4b)
e5x«d4
17. c2—c4 1g) Sc8—e6
5. Jf3xKd4
Jcexkdd
18. c4xKKd5-
cexd5
6. Ddixk« dk
Sf8—ded)
19. Sb3xd5 Je7XK d5.
7. 0—0
Jg8—e7e
20. Jd2—b3 De5—e7
8. Sb5—c4
Sä6—e5
21. e4)d5 Se6—f7
9. Dd4—di
c7—c6
22. 05—d6! De7—d7
10. f2—f4
Dd8—be-
23. Vd3—e3+ Ke8—fe
11. Kg1—hl
Se5xb2?
24. Jb3—c5 Dd7—c6.
A Šmaha
Černá
F Annecke
jít 7
e 7
c 5 3
Sf 1
d 5 4
c 2
c 4
Sf 8
Sb 5 — c 4 Sä 6
c 7
c 6
26
article
12. Sc1xb2
Db6ch2
25. Vat—ci Dc6—d5
13. Jb1—d2 Db2—d4 f) 26. Ve3—d3 a č. se vzdal
Poznámky
a) Jedna ze Steinitzových kuriosit, které užil poprvé
s naprostým neúspěchem proti dru. Tarraschovia
Schlechtrovi v Norimberku r. 1896; černého hra
po této obraně není záviděníhodná.
Dr. Tarrasch i Schlechter hráli 4. 0—0 s pokr. Jer
5. d4 Jg6 6. a3! s výbornou hrou. Tah v textu je
však též dobrý.
) 5. S—c5 nejde ovšem pro 6. Dh5+ a 7. DXKcb.
Lepší však než výměna, která podporuje vývin bí-
lého, bylo 5. . . . Jé7 s pokr. d6 a Sd7 (6. Dh5-
g6! a Sg7.)
Tah tento nepřispívá valně k uvolnění černé hryo-
jest však v dané posici asi nejlepším.
Na místě bylo 7. . . . De7 s hrozbou Sc5, a6 a de.
Po tahu učiněném zamezí bílý černému rochádu
získá mocný útok, který černý svým 11. tahem
ještě vydatné podporuje.
Jestli 13. . . . d5 tedy 14. exd cxd 15. Sx«d5
JXd5 16. Jc4il (ovšem i 16. Dh5-+- stačí) a vyhraje
Výborný tah, který ničí veškerou obranu. Jestli 17.
de tu 18. Vds- (nebo ihned 18. Jxe4) Kd8 19
Je4- a vyhraje.
Partie č. 67.
Hrána 17. července t. r. v mistrovském turnaji v Koburku
— Španělská hra. —
Černý: Bernstein
f6xe5
17. d4xKe5
Vh8—g8
18. Jf3—g5
19. Jg5xk f7
DdTxf7
20. Kgl—hí
c6—c5
21. Vd1—bt
c5xKb4
22. asxcb4
Vg8—g6
23. Ve1—dl
Sd6—8
24. Jd2— fi
Vdsx dí
25. De2xdl
Dí7—c4
26. Dd1—da
Dedxk«da
Vg6— de
27. e2xK da
28. Vbí—bs
Vd6— d4
29. Jf1—d2
Vd4xíb4
30. Vb3x«b4
Sí8xkK bá
31. Jd2 — c4
Sb4 — ca
a bílý se vzdal.
Dc
Tarrasch
Schlechter
Jer
dh
jít 7
Černá
Bernstein
Jg
Sd
Vd
Norimberk
Koburk
Jce 4 il
c 5
dh 5 + a 7
Sd 7
c 5 21
c 5 xKb 4 22
Sb 4
29
article
Jg6—4
g5xf4
Jg6—4
g5xf4
Zprávy bachové.
V českém mezinárodním korrespondenčním turnaj
ukončeny byly následující partie:
101. Nejtek
0 — Dohnal
o — Kaml
102. Bledrawa
Dohnal
1 — Dušek
Dušek
1 — Vídmar
Kolb
1 — Lindberg
Meszey
1 — Kellner
0 — Meszey
Kellner
Schwarzbach o — Kaml
1 — Lindberg
Šach-Mat
o — Bannet
Kaml
1 — Kolb
Biedrawa
1 — Kellner
Šach-Mat
Šmaha
Dušek
o — Kantský
Lindberg
Motzko
Kolb
1 — Kellner
Chalupetzký
1 — Chalupetzký
Sika
o — Motzko
118. Šach-Mat
1 — Lindberg
119. Meszey
o — Meszey
120. Šmaha
1 — Stokláska
121. Kolb
o — Šach- Mat
122. Motzko
1 — Šach-Mat
123. Kautský
124. Sach-Mat 1 — Kautský
Praha: — Při lidové slavnosti pořádané, Délni-
ckou Akademií na výstavišti, dne 17. t. m., sehrálp.
T. Sika simultánně 16 pártií, z nichž během 11/2 hod.
12 vybrál, 1 vzdal a 3 remisoval. V závodě řešitel-
ském (předložena dvojtažka p. Genttnerova) zvítězili
1. Jareš, 2. Kolb 3. Baroch a 4. Nčmec.
Končící hra č. 8 (reprodukce).
Jg
Nejtek
Dohnal
Bledraw Dohnal
Dušek Dušek
Kolb
Kellner
Meszey Kellner Schwarzbach
Mat
Bannet
Kolb Biedrawa
Šmaha Dušek
Motzko Kolb
118
Šmaha
Stoklásek
Mat 122
Motzko
šach
Mat 123
Kautská
Genttnerův
Jareš
Baroch
Kantský Lindberg
Mata 1
šach
Sacha
Kautská Praha
Meszey 1
Kaml 1
Chalupetzký 1
Lindberg 119
Meszey 120
36
article
UeRovat Nze s eým zaren
UeRovat Nze s eým zaren
dle nejnovější methody, ať má šípek mízu či nemá
učí slovem i obrazem v č. 10. redakce „Praktického
rádce pro zahradnictví a chov drobného zvíf« ctva“,
jenž vychází v Miloticích nad Bečvou. Aby dobrá věc
našla co nejvíce následovníků, jest administrace „Prak-
tického rádce“ ochotna každému, kdo o číslo toto s
přihlásí, zaslati je úplně zdarma. Nejvhodnější dobou
očkování růží je druhá polovice července, celý srpen
a první polovice září
15851
Vypálená známka na zátce
k ochraně
prot
porušoní
Milotice nad Bečva
53
article
den a Otta
(Spisy a časopisy nákladem J. Oty
v Praze tento týden vydaně.)
Carducci, Nový výbor básní. Přeložil
Jar. Vrchlický. Světové knih. č. 401—402. K —4
Arhes, Knihy novel a povídek. III.
Sešit 9.
Brehmův Život zvířat. Seš. 82. Plazi
s. 6.
Goldamith, Vikář wakefieldský. Se-
šit 8.
Jirásek, U nás. Kniha III. Druhé vydání.
Sešit 16.
Polnische Erzähler. Sešit 4. . . .
Tolstoj, Anna Karenina. Sešit 6.
Vrchlický, Prchavé illuse a věčné
pravdy. Sešit 5.
ilustrovaný svět. Seš. 39. S 23 illustr
z nichž uvádime: Vyplutí ruského loďstva
baltického. Jak dopadne stížnost Japonců
velmocem. Kozácká kopí či japonské bo-
dáky? Krüger. Vrchní kněz japonského boha
války. Zápas dvou eskader před Port Ar-
turem. Vystavění vojenského mostu. Allego.
vůz na slavnosti zahradníků. Na závodišti
neapolském a j. v.
Lumír. Čís. 29. Obsah: Heyduk, z knihy
„Od Tater a Dunaje“. Veltruský, Pří-
telova povídka. Hladík. Valentinovy ženy.
Svoboda, Démon. Theer, Hořká idylla.
Feuilleton. Čtvrtletně
Zlatá Praha. Číslo 39. Obrazy: Němeje,
Opona divadla v Plzni (hlavní obraz, dva
detaily, studie a podobizna umělce). — Fo-
tograňie: Tylor Institute v Oxfordě. George
Sand. P. Krüger. Dva obrazy z války rusko-
japonské. — Na zvláštní vydání „Zlaté Pra-
hy“, tištěné na křídovém papíře, předplácí
se čtvrtletně
K —.3
K —2
Ott
Ota
Carducci
Vrchlický
Brehmův
Jirásek
Tolstoj
Karenina
Japonec
Krüger
Port
Heyduk
Veltruský
Hladík
Valentinův
Theer
Němej
Fo
Sand
P Krüger
Praha
Tatry
Dunaj
opona divadlo v Plzeň
Tylor institut v Oxforda
Arhes
85
article
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou r
Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a ji s-
motnou upotřebovanými okrašlov, prostředky.
prív., — pro kaldeu čimu neposlridatelný. — činí bli
6. k. pat
Pudr ravissanté přímo a
ivě bělostnon, zakrývá svým volsal skvostným smallheu
po neštevicích, rodná znamení, vyrovnává vrásky a nilylyi
všechny nedustatky, jako: doličky
Ženský obličej pěvabným a ku podivu mladistvým. Je te je
ztahuje rozlašené pery a činí kal
diný pudr, po jehož upotřebení mižeme se mýti, anlž by sensační pásobívest zmnisela. Cena
kartonu K 3.—
mlazuje o desitiletí a ná ho večez kaldá dána upotřebit.
Cena tygliku M 3.-
zahraňuje ochrnutí kále, sílí tate a jest nejvýte nějMi ze věsch teilstaía
EalaS vaditok listým výslodkem korusovaných. Cena láhve K 5.—.
Viechny má výrebky byly v Pařlži, v Londýně a ve Vidní vyznamenány velkou zlatom medaillí.
Za podivuhodný výsledek svých připravků se dplně zaručuji. Nesčetné daphsy uznání z nsjvyšškch kruli
jsou u mne k nahlédnutí. — Každé dámě ce najlépe doperučítelno
Londýn
r Vídeň
Kohlmarktoria 6