2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
24. července 1904. Číslo 203.
4
article
Z Brna, 22. července. (Školní ná-
vštěva na Moravě.) Dle zprávy morav
ské zemské školní rady za r. 1902—3 bylo
na Moravě 147 měšťanských škol (82 české
65 německých), škol obecných 2468, z nichž
českých 1748, německých a utrakvistických
709. Všech Nkolou povinných dětí bylo 410.678.
pro něž bylo celkem 2615 škol a 6790 učitelů,
Školy národní a po případě střední navštěvovale
397.120 lětí, 49 vyučováno doma, pro tělesné
a duševní vady od školní návštěvy osvobozeno
1824 dětí, tak že školu nenavštěvovalo jen 219
(0.5%) normálně vyvinutých dětí.
Brno
Morava
5
article
Ze Lvova, 23. července. (Sjezd ru
ských učitelů.) V ruském »Národ. domě-
lvovském konal se sjezd ruských učitelů z Ha
liče a z Bukoviny, při němž důkladně projed-
nány stesky a přání ruského učitelstva a slo
ženy pak v resoluci, která sjezdem přijata
jednohlasně. Požadavky ruského učitelstva jsou
v podstatě následující: Zemská školní rada
budiž rozdělena v ruské a polské oddělení; pro
školy ruské buďlež jmenování školní dozorci
ruské národnosti; disciplinární zákon budiž
opraven a § 9. školního zákona, jenž připousti
přeložení učitelů z ohledů služebních, odstraněn;
podobně budiž odstraněna tajná kvalifikace
zavedena veřejná, vydávaná okresní školní
radou; na ruské školy buďtež dosazováni jen
učitelé a učitelky s ruským vyučovacím jazy-
kem; učitelé buďtež systemisováni dle služeb-
ných let; služebná přísaha budiž konána v ru-
ském jazyku. Sjezd vyslovil se dále pro zřízení
ruské university ve Lvově, pro rozmnožení ru-
ských středních škol, pro rozmnožení škol mě-
šťanských a vícetřidních obecných, jakož i pro
rozmnožení ruských učitelských ústavů. Další
čásť resoluce týče se zřizování menšinových
ruských škol v obcich se smíšeným obyvatel-
stvem, zavedení ruského úřadování v ruských
národních školách, opravy ruských učebníkův
duchu ruského národa, vydávání školních map
a pomocných knih v ruském jazyku a omezení
polštiny jako vyučovacího jazyka v ruských
školách tak, aby se ruské děti učily polsky
pouze čísti a psáti. Z požadavků těchto vidno,
jak je v Haliči ruština i v ruských školáeh
dosud v područi polštiny.
Lvov
Bukovina
Halič
6
article
Ze Lvova, 22. července. (Jazyková
otázka u seudu.) Okresní soud v Boho-
rodčanech ve vých. Haliči projednával nedávn
pozůstalost jakéhosi ruského rolníka. K pozů-
stalosti přihlásila se též jakási pí. Sobolewská.
žena železničního úřadníka ve výslužbě, a sice
listem polským, ježto koupila před časem
nároky jednoho z dědiců. Poněvadž však všichni
dědicové jsou Malorusové, soud provedl celé ří-
zení rusky a v témž jazyku vyřídil také při-
hlášku pí. Sobolewské. S tím nebyl spokojen jej
manžel a podal na soudce z Bohoroděan žalobu.
že překročil platné zákony, dle nichž úřadním
jazykem u soudů v Haliči jest jen polština.
Vyšší instance však shledala jednání soudcovo
úplně korrektním a odsoudila Sobolewského na
tři neděle do vězení pro obtěžováni soudu.
Polské listy lvovské snaži se z tohoto rozhod-
nutí učiniti velikou afféru, volajíce, že se ve
vých. Haliči u soudů křivdí Polákům na pro-
spěch Rusů.
Z Černovců, 22. července. (Zemský
nejtman propadl při volbách.) Z te-
legramů už známý výsledek dnešních sněmov-
ních voleb za venkovské obce bukovinské jest
zvláště zajímavý tím, že v okrese Gurahumora
propadl s 28 hlasy dosavadní zemský hejtman
bukovinský a bývalý mistopředseda poslanecké
sněmovny Lupul proti rumunskému rolniku
Buburudzanovi. Ze všech 12 okresů zvolen
pouze jeden konservativný kandidát, Rumun ryt.
Prunkul v okrese sučavském; ostatních 11 man-
dátů připadlo kandidátům liberálního sdružení.
a sice 6 Mladorusům a 5 liberálním Rumunům.
Malorus
Polák
Rus
Rumun
Lvov
Halič
Černovec
okresní soud v Boho
poslanecký sněmovna
Mladorus
7
title
Politické zprávy zahraničné.
8
article
V Praze, 23. července.
Anglicko-perský spor.
Praha
9
article
Z Teheranu dochází přes Petrohrad zpráva
o novém vážném sporu mezi Anglií a Persií.
o kterém jsme se již v ranním čísle dnešním
zmínili a který zavdává podnět k oprávněně
domněnce, že Anglie využitkuje ho při nyněj-
ších událostech na dálném Východě k zabrán
některých nových míst v Persii. O podstatě
tohoto sporu se sděluje:
Asi před dvěma měsíci zabrali Angličané
ostrovy Tumb a Abu-Musa ve východní
části Perského zálivu a vztýčili na nich an-
gliekou vlajku. V této části zálivu náleží Angli
skupina ostrovů Ras-en-Kumu, kterou na počátku
minulého století odňala námořním lupičům, ale
zmíněné dva ostrovy jsou bez odporu majetkem
perským. Jakmile o jejich zabrání telegraficky
zpraven byl prvý ministr perský, prine A in
ed Dauleh, neprodleně nařídil, aby anglická
vlajka z obou ostrovů byla odstraněna, kterýž
rozkaz přes anglický odpor celní úřadníci peršt
okamžitě provedli
Peršti úřadníci dopustili se však při tom
přehmatu, který jest Angličanům vítaným, nebot
zajisté ho využitkují proti Persii. V téže části
Perského zálivu jest ostrov Dalna, náležející
arabskému šejku Abu Dabiovi, který své
vlastnické právo na něj uplatňuje zvláště tím, že
každého roku osobně provádí, nebo svým synem
prováděti dává dozor nad lovem perel. Zmínění
peršti celní úřadníci chtěli nyní tento ostrov
podrobiti perskému dozoru. Šejk Abu Dabi stě-
žoval si na to anglickým úřadům, jejichž
ochrany požívá a perský celní úřad byl pak
donucen svou vlajku z ostrova odstraniti.
Spory tyto projednávají se nyní mezi vlá-
dami v Teheraně a v Londýně a dostanouse
zajisté i do anglického parlamentu. Jak již po-
dotknuto, bude Anglie hleděti, by z nich vyzí-
skala opět kus perské půdy.
Angličan
AbaMusa
enKuma
Dabi
Petrohrad
Anglie
Persie
perský záliv
Dolna
Londýn
10
article
Povstání Hererů.
Němci mají veliké potíže s hlavním pří-
stavem své jihozápadní osady africké Svakop-
mundem, neboť veškeré finanční oběti, jež do
něho vložili, stále jsou mořem ohrožovány. Ne
klidné moře v této části pobořilo jim před ne-
dávnem velkým nákladem vystavené ochranné
hráze, jejichž oprava bude obtížna. Větší zloa
nebezpečí pro přístav spočívá v okolnosti, že
zanášen jest neustále pískem, který hrozí jej
úplně zničiti. Dnes sice vjíždí do něho velké
německé lodi s dopravou vojenských posil a vá-
lečného materiálu, potřebných proti Hererům.
avšak nedá se již tajiti, že děje se to s vel
kými oblížemi. Jisto ostatně jest, že za nedlouhou
řadu let byl by svakopmundský přístav zanesen
pískem tak, že by do něho žádná velká lod,
zejmena válečná, vplouti nesměla.
Aby k této pro německou osadu nanejvýše
osudné kalamitě nedošlo, vypravila se dnes
v sobotu z Německa do Svakopmundu zvláštn
komise, jejímiž členy jsou: zástupce ministerstva
veřejných prací, zástupce velkého generálního
štábu vojenského a zástupce říšského ministerstva
námořnictví. Úkolem jejím jest, vyšetřiti, jak by
se dalo neustálé zanášení svakopmundského při
stavu pískem zameziti. Jelikož, jak podotknuto,
dosavadní hráze v moři k tomu nestačily, ne-
pomýšlí prý se na to, zabezpečovati přístav proti
písku další jejich výstavbou; návalu písku spíše
prý se čeliti má pravidelným jeho vybíráním
v přístavu pomocí rýpadel, která budou do něho
z Německa v dostalečném počtu dopravena. Do
Svakopmundu právě se odebravší komise má
rozsah, způsob i účelnost této nákladné práce
teprve vyšetřiti.
Herero
Němec
Německo
Svakopmund
11
article
Demisse bavorského ministra vojenství.
Z Mnichova telegrafuje nám přítel našeho
listu, že bavorský ministr vojenství svob. pán
Asch podal dnes demissi.
Ministr svob. pán Asch stal se obětí úskoku,
jejž proti němu provedla majorita zemského
sněmu, tak zvaná střední strana, které byl již
dávno nepohodlným. Divno však, že k jeho po-
ražení použila podnětu, který jest příliš zasta-
ralý a že vehnala ministra do pasti, z níž nebylo
pro něj východu.
Bavorský ministr vojenství několikrát dal
na jevo, že dle jeho náhledu v některých pří-
padech jest souboj pro důstojníka nezbytným.
což také prohlásil v důvěrném svém výnosu,
vydaném v roce 1897. A tohoto výnosu využit-
kovala nyní střední strana proti jeho původci.
V bavorské sněmovně její člen poslanec Heim
otázal se ministra, zda je mu znám výnos, ve
kterém jest o souboji zmíněný již náhled a mi-
nistr, nepostřehnuv nalíčeného úskoku, odpo-
věděl, že takového výnosu nezná. Poslanee
Heim a jeho vrstevníci na vypočítanou tuto od-
pověď čekali. Heim po ní vyvstal a vyláhl tajný
výnos ministra Asche a přečetl k úžasu celé
sněmovny z něho úryvek, jednající o souboji
Ministru vojenství pak ovšem nezbylo, nežli
se k autorství výnosu i k náhledu o souboji
v něm pronesenému přiznat, ale o způsobu.
jakým byl na něj dotaz Heimův podán, podotkl.
že »hozen mu byl klacek pod nohy za tim
účelem, by přes něj klopýtl«.
Asch
Heim
Poslanee Heim
Heimův
Mnichov
12
article
Otevřená odpověď ministrova však již nie
nepomohla, na tu většina sněmovny nečekala;
ji postačilo ministrovo popření výnosu a usvěd-
čení svob. pána Asche, že se popřením tímto
dopustil nepravdy.
Na svob. pána Asche vrhl se pak veškerý
tisk klerikální, ač nescházelo mu zastanců ani
ve sněmovně, ani v liberálním tisku. Ve sně-
movně po několik dní v tomto týdnu docházelo
pro tuto afféru k hlučným scénám, jejichž před-
mětem byl ovšem také poslanec Heim, jemuž
včera hrabě MoulinEckert v otevřeném
dopise vytkl, že jako student prohlášen byl bur-
šáckými spolky k satisfakci neschopným, který
mu zároveň veřejně vytkl, že na něm Ipí skvrna.
pro kterou nemá se mezi slušnými lidmi an
ukázat.
Přes vše to zůstal Heim, podporován vět-
šinou sněmovny, vítězem a ministr vojenstv
svob. pán Asch jako poražený ustupuje.
Asch
Heim
MoulinEckert
13
article
Roztržka v americké straně demokratické.
Námi již ohlášená rozlržka v demokratické
straně Spojených států severoamerických pokra-
čuje dále. Z Nov. Yorku se sděluje, že řada
předních demokratů z ní již vystoupila a že
utvoři s Brianem oznámenou již stranu lidovou.
K této roztržce přispěl, jak známo, ne-
dávný sjezd strany v St. Louisu, na němž jed-
nalo se o ustanovení kandidáta na presidentství
republiky a sestavení volebního provolání, tak
zv. »platformy«, z níž vypuštěna byla tento-
kráte choulostivá otázka měny. Když se o tom
dověděl kandidát presidentství Parker, ne-
meškal a zaslal sjezdu prostřednictvím Sheeha-
novým následující telegram: »Považuji zlatou
měnu za pevně a neodvolatelně zavedenoua
budu dle toho jednati, jestliže dnešní jednání
konvence bude národem schváleno. Poněvadž
platforma o tomto předmětu mlčí, musí být kon-
venci oznámeny moje náhledy a vyjde-li na
jevo, že většina s nimi nesouhlasí, pak žádám
vás, abyste nominaci jmenem mým odmítl, tak
aby před odročením konvence nominován mohl
býti někdo jiný. Alton B. Parker.«
Brian
Parker
spojený stát
York
St . Louis
Altona B
14
article
Když byl telegram tento přečten, byla vy-
pracována ihned odpověď na něj, již přečetl
senator Tillman a která zněla: »Touto konvenei
přijatá platforma mlčí ohledně měny, poněvadž
nepovažuje ji za možnou politickou otázku a
poněvadž v platformě obsaženy jsou jen kam-
panní otázky. Z té přičiny v náhledech, jež
vyslovujete v právě došlém telegramu, není nie
obsaženo, co by muži, jenž je takových ná-
hledů, mohlo brániti, aby přijal nominaci na
zmíněné platformě.« Tato odpověď rozčilila ne-
ústupného zastance střibrné měny Bryana.
Rychlými kroky spěchal k tribuně. Obličej jeho
byl bledý jako křída. Bylo na něm viděti nej-
větší nervositu. Ujav se slova Bryan prohlásil,
bude-li tato odpověď odeslána Parkerovi, aby byl
zároveň požádán, by projevil svoje náhledy
ohledně ražení stříbra a vydávání papírových
peněz, jež opírají se o aktiva bank. Bryan
pravil, že bylo by bývalo mužnějším, kdyby byl
Parker dal průchod svým náhledům, nežli
voličové zvolili svoje delegáty. Bude-li navržená
odpověď soudci Parkerovi odeslána, bude to dle
jeho náhledu znamenat, že konvence prohlásila
se pro zlatou měnu a v tom případě měli by se
otevřeně pro ni prohlásiti i delegáti. Senato
Daniel vyslovil úplný souhlas s telegramem
Parkerovým, prohlásiv, že nyní teprve považuje
Parkera za většího muže, nežli před tím. Po
výměně různých náhledů bylo 799 hlasy proti
197 usneseno, aby navržená odpověď byla
soudci Parkerovi odeslána. Bryan se svými
stoupenci učinili, jak jsme již sdělili, neprodleně
kroky k založení strany lidové, z radikálních
členů strany demokratické.
Tillman
Bryan
Parker
Daniel
Parkerův
15
article
Ruština v Německu.
Dne 15. října t. r. opakovati se budou
v Bydhošti a Gdánsku kursy k výcviku úřad-
níků v praktickém používání ruštiny a každého
z nich zúčastní se kromě většího počtu úřad-
níků všeobecné státní správy, pak celní a berní
správy také 12 neb 10 úřadníků železničních
Kursy trvati budou při nejmenším 9 měsíců
Ze železniční správy připusti se k nim přede
vším mladši úřadníci administrační a techničti
z nižších úřadníků vedle mladších administra
tivních a technických úřadníků kancelářských
dopravních inženýrů též mladší úřadnícize
služby nádražní, pak traťmistři a dílovedoue
ze strojíren.
Německo
Bydhošť
16
article
Ministr Schönstedt.
Pověsti o brzkém odstoupení pruského
ministra spravedlnosti se potvrzují a za hlavní
jeho důvod udává se neočekávaný průběh králo-
veckého procesu. Když letos v únoru afféra,
slouživší pak za podklad žaloby pro velezrádu,
v Královei před soudem nyní projednávané.
přetřásala se v pruském i v říšském sněmu.
odvolal se ministr spravedlnosti Schönstedt ně
kolikráte na prohlášení ruského generálního
konsula, že zaručena jest vzájemnost, potřebná
k soudnímu stíhání. V procesu důležitá tato
otázka zkoumána však byla teprve nyní, ač
královecký proces připravován byl po několik
měsíců a již týden se projednává. Veřejnost
mohla býti ušetřena nanejvýše překvapující a
v celém německém světě právnickém trapně
působicí sceny, že pro žalobní děj tak důležitá
otázka, jež vyříditi se měla v předběžném vy-
šetřování, zkoumá se vážně teprve uprostřed
hlavního líčení, kdyby justiční správa byla se
v čas podjala zajisté nepatrné práce a nahlédla
do úřadního překladu ruského trestního zákona.
V uvážení všeho, co se ve věci této zavinilo,
pocítil ministr Schönstedt nyní, že jeho úřad
při vysokém věku jest mu již obtížnýma
rozhodl se proto, že se ho na podzim vzdá.
Schönstedt
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jenom turnéři arijského původu! Úpsko
labská župa německého turnéřstva pořádá veliký
výlet do hor dne 31. července; pozvala k němu
turnéřské bratry provoláním, v němž se hlásá,
že pozvání omezuje se pouze na Němce arij-
ského původu. Pozvání toto nechutnalo zase
turněřské župě krkonošské, jejíž rada vydala k
svým spolkům »Anschreiben«, v němž je vy-
zývá, aby svým účastenstvím nepodporovaly
rozkolné snahy úpsko-labské župy a na jej
slavnost nechodily. K tomu poznamenává schö-
nererovský »Alld. Tagblatt« :
»Tato výstraha před německou turnéřskou slav-
ností turnéřským spolkem jest významná a poučná
Což pak mezi krkonošskými turnéři nejsou žádní
Němci, nýbrž jen samí židé, že se nad llm
rozčilují, že turněřský spolek, slavnost pořádající
chce na ní viděti jenom Němce? Což to nen
samozřejmo, že z německého turnéřského spolku
Neněmci jsou vyloučeni? Scházelo by jenom
aby krkonošská turnéřská župa příště projevoval
své rozhořčení nad tím, že němečtí turnéři ne-
chtějí býti pohromadě s Číúany, Herery
Bolokudy. Pro ducha, panujícího v německém
turnéřstvo, jest případ tento významný.«
Zajisté že jest! Jen že není ani první, ani
poslední, za to úplně marný pro ty, jež bys
měli z něho vybrati naučení německého ne-
mravu, pro »pány Němce isrnelského vyznání«.
jak dí velice lichotivá německo-liberální titula-
tura o německých židech. Ti vzdor všem laska-
vostem, jichž se stanou ještě účastni, povždy
s heroismem klišťat budou se držeti obruby
roucha matky Germanie v sladké illusi, že aspon
jeden druh Němců jest jich bratrstvím nadšen.
Němec
Bolokuda
Tagblatt
Neněmec
18
article
Ve skutečnosti ovšem rození Němci ani mez
liberály svým pravým smýšlením — z chytrých
důvodů tajeným — nelíší se od stran radikál-
ních. Němečti židé to vědí, ale spokojují se tím.
že jsou trpěni aspoň v této společnosti. Za ta-
kových poměrů v německém turnéřstvu ovšem
velice mile působí líčení německého tiskuo
sokolském sjezdu lublaňském, na němž němečti
dopisovatelé pozorovali — nedostatek vzájemné
vřelosti, jakou prý prodehnuty bývají německé
turnéřské slavnosti ! To se povedlo.
— Veliké rozladění ve feministickém světě
německém způsobil výrok americké »předboj
nice« za tak zvaná ženská práva, sl. Zuzany
B. Anthonyovy, kteráž své dojmy z berlínského
sněmu ženského shrnula v následující názor
»Ty dobračky německé ženy! Nedělají sice žádn
pokroky, ale v několika létech se ukáže, co zmohou
Jsou to stále ještě tvory starého podání, avšak vy
rostou ze stavu tohoto snad brzy. K tomu přispěje
velkolepý sjezd znamenitě. O německých mu-
žích nemám valné ponětí. Vypadají hloupě, ne
jsou ani dost málo svěží jako na př. Američané
Myslím, že to pochází od přílišného pití piva e
Přes příliš galantní slečna Zuzana není.
smí-li se totiž od silných žen vůči slábnoucímu
pohlaví požadovati vlastnosť až dosud mužům
náležitá. Její dobrozdání o mužích národa my-
slitelů jest pak dvojnásob bolestné, jak souditi
možno z hořkých poznámek veřejného mínění
říšsko- německého.
Němec
Zuzana
Američan
19
article
— »O českém fanatismu« vypravuje v zá-
břežské »Deutsche Wacht« manželka jistého
výrobce slaměných klobouků z N. Brodku ža-
lostnou kapitolu:
»Před několika týdny byla jsem s nákladem
zboží na podomním obchodu v litovelské krajině.
Neprodala jsem tu ani za haléř a téměř v každém
domě, kde jsem klobouky nabízela, hrubě byla jsen
odbyta a dvéře mi ukázány. Jistá selka mi řekla,
že potřebuje nutně pro své hochy 4—5 klobouků.
od Němců však zásadně nekupuje, raději ať kluei
běhají po celé léto prostovlasí. Jiná selka vypra-
vovala, že farář v neděli kázal: »Svůj k svému
kdo u Němců kupuje, dopouští se těžkého národ-
ního hříchu.« — Vesnická mládež za mnou provolá-
vala: »Hamba, hamba, nemecky klobouky.« Potom
jsem už užívala české řeči, kterou jenom lámu, ale
nic nebylo platno. Když nastala noc, uchýlila jsem
se do jednoho statku s prosbou o nocleh. Sedlák
vyslechl mou prosbu chladně a ukazuje na hro
madu mrvy, řekl mi: »Ani na hnoji nenechám
Němce přenocovat, natož pod mou střechou.
Plačky opustila jsem dvůr a hledala jsem útočište
na poli, kde jsem usnula. Když se rozbřesklo, pro-
citla jsem a byla jsem nucena o hladu a chladu
uraziti čtyři hodiny, než jsem se dostala do něme-
ckého kraje, kde mi v soukromém domě dali jíst
a pítl-
Celá tato povídačka, obzvláště její drama-
tické výjevy jsou zjevnou vyeucaninou z prstů
německého strážce v »Deutsche Wacht«; noc-
lehu německé podomní obchodnice na poli ne-
uvěří ani nejhloupější německý kramář. Ale
i kdyby slovo od slova bylo pravdou, kdo by
se mohl diviti tomu, že Němci sklizí, co n
Němec
Hamb
Sedlák
Plaček
Deutsche Wacht
20
article
Litovelsku svými talarskými vpády zaseli ? Ven-
kovský lid moravský přece nebude do nejdelš
smrti moravským Němeům dělati ovei, kterou
možno dnes bít po hlavě a zejíra omráčenou
do hola ostřihati.
— Neobyčejnému násilí germánské zběsi-
losti vydáni jsou v šane Čechové v obci Vítko-
vicích na Moravě. Celý český venkov ostravský
jest rejdištěm fanatismu německého úřadnictva
vítkovických železáren, o čemž nejvýmluvněji
svědčí výpady na sousední českou obec Zábře
nad Odrou, klerou chtějí germanisátoři Gutmanna
a Rothschilda dostati do svých spárů a nej-
posledněji podniknutý pokus o zřízení německé
školy v Hrabové. Leč to vše jest jen slabý
odvar zběsilosti, jakou jest zakoušeti českému
obyvatelstvu v sídle železáren, ve Vítkovicíeh
samých. Není dosti na tom, že český dělník
jest pronásledován pro svůj český původ, že
boykotováno jest české řemeslnictvo a živnost-
nietvo, zničiti chtějí dívčí školu pokračovací
udupati i českou školu, která rozhodnutím mi-
nisterstva před pěti roky musila být zřízena
Čecho
Gutmann
Rothschild
Litovelsko
Vítko
Morava
Zábrý nad Odra
Hrabová
21
article
Žádná zbraň proti této škole není dost špatná,
aby se ji neuchopili, když mysli, že rána ji za-
sazená trefi do živého. Nejnověji rozeslal obecní
úřad vítkovický upomínky rodičům, kteří posilají
své děti do české školy, o zaplacení školního
platu s pohrůžkou, že budou exekvováni, ne-
učiní-li tak ve lhůtě osmi dnů. Škola je dobro-
volně vydržována závodem, který prý obci pře-
pustil právo vybírati školní plat. Nevíme, do
jaké míry možno taková práva postupem pře-
váděti, však soudíce z fakta, že se školní plat
po čtyři roky nevymáhal ani o něj nebylo upo-
mínáno, máme za to, že manévr tento vypočten
jest jen na odstrašení českých rodičů od posílání
děti do české školy. Majitelé závodů Gutman
a Rothschild plati své úřadnictvo tak dobře,
že ono ve své zpupnosti nezná už mezi a od-
dává se nejzběsilejším choutkám a trýzní českého
domácího lidu, čeho dojista by majitelstvo ne-
strpělo, kdyby zvědělo, jaké rozjitření zavládlo
na celém Ostravsku, kde símě nesváru a ne-
spokojenosti, jejich zástupci zaseté, vybujelo
v netušené míře. Můžeme v té příčině plným
právem výsloviti obavy o všeobeený klid a pokoj,
nebude-li v nejkratší době řádění tomu učiněna
přítrž od majitelů vitkovických železáren.
Gutman
Rothschild
22
article
— Národní kolek. Akce zahájená za roz
šířením kolku utěšeně postupuje ku předu
ačkoli nynější doba není nikterak vhodnou pro
zavádění takovéhoto podniku, přece již přihlásilo
se mnoho korporací i soukromníků, že kolek
budou rozšiřovati. Nyní ovšem ještě jsou v plné
platnosti kolky Národního divadla brněnskéhoa
teprve po uplynutí určité lhůty přejde kolek
zcela do rukou Národní rady. Kolky po 2,
4, 6, 8, 10 a 20 hal. lze obdržeti iv
menším počtu v úřadovně Národni
rady v Praze II., v Jungmannově tř.,
v Měšťanské besedě II. p., v Klubu
národni strany svobodomyslné
kdež se vyřizují i písemné při-
hlášky.
— Osobní. Klub českých farmaceutů v Praze
jmenoval v poslední valné hromadě přítele student
stva univ. prof. p. Ph.Dr. J. Jarníka jednohlasně
čestným členem. — Městská rada na Kr. Vinohradech
vyslovila městskému strážníku p. Jos. Albertov
u příležitosti dovršení dvacetipětileté služby u obce
uznání a odměnila jej peněžitým darem. Dar tento
byl mu odevzdán p. starostou Jos. Víškem u při-
tomnosti I. náměstka starosty p. Al. Bureše a I
náměstka starosty p. M. Bílka.
Kolek
profesor
J Jarník
Víšek
Bureš
M Bílek
Jungmannův třída
Praha
Albertov
Jos
národní divadlo
Národeň rada v Praga II
23
article
— Rodinné zprávy. A fréd svob. pán z Ring
holíerů, c. k. poručík v záloze dělostřeleckého
pluku č. 23. syn barona Frant. Ringhoffera a říšská
hraběnka Marianna z Nostitz-Rienecků
dcera Karla Ervína říšského hraběte z Nostitz Rie
necků, slaví sňatek dne 31. července t. r. v Plané
— K oslavě sedmdesátky došla prol. dra. J. N
Woldřicha, meškajícího při úplné svěžesti duševní
tělesné v zátiší pošumavském, velká řada blaho-
přejných telegramů a dopisů od různých korporací
professorů vysokých a středních škol, od odborníků
českých i cizozemských, učitelů ald. Tak gratuloval
mezi jinými: magnific. rektor české university pro
dr. Strouhal jménem akad. senátu, děkan pro
dr. Frida jménem filosofické fakulty, generální ta
jemník prof, dr. Rayma n jménem České akademie.
tajemník prof. dr. Janošík jménem II. třídy
České akademie, starosta král. hl. města Prahy dr.
VI. Srb, professoři: dr. Jar. Hlav a, dr. Reins-
berg. dr. Velenovský, dr. Palacký, dr.
František
Ringhoffer
Marianna
Rienecka
Karel
Ervín
Woldřich
Strouhal
doktor
Frida jméno
Rayma
profesor
Janošík
VI
Srb
Reins
Velenovský
Palacká
Nostitz
Planá
Praha
Český akademie
24
article
Jahn, dr. Němec, dr. Chytil, dr. Zibrt, J
Jahn, dr. Pech, ryt. Purkyně, dr. Fait a j.
dále báňský hejtman Palauseb, zemský rada
Mayer, dr. Nesý, J. A. Šimáček, poslanee
Blahovec a j., pak řada bývalých žáků a sou-
kromníků, jakož i různých spolků jihočeských, ze
jmena z Velkého Zdikova.
— Z české techniky Inženýr p. Jan Bednái
z Líšnice u Žamberka v Čechách podrobil se 18
t. m. druhé stát. zkoušce z odboru staveb. inžený
ství a uznán byl způsobilým s vyznamenáním.
— Úmrtí. Včera 23. t. m. zemřela pí. Vilém
Zdařilová roz. Schwarzova, vdova po lékaři
v 55. roce věku svého. Pohřeb koná se v úterý 26.
července o 4. hod. odpol. z Ústřední kaple na olšan-
ském hřbitově. — Na Král. Vinohradech zemřela
včera pí. Hedvika Friedmannová roz. Langova
choť chefa firmy »Lang a spol.« v Praze, po dlouhém
lěžkém utrpení. Pohřeb konati se bude v pondělí dne
25. července t. r. o 3. hod. odpol. z obřadní síně
nového israelitského hřbitova.
Jahn
doktor
Němec
Chytil
Zibrt
Pech
Purkyně
Fait
Mayer
Nesý
Šimáček
Blahovec
Jan Bednáe
Zdařilová
Schwarzův
Král
Friedmannová
Langův
Lang
Líšnice
Žamberk
Čechy
Vinohrady
Praha
25
article
— Pohřeb p. Frant. Šebora, továrníka a člen
panské sněmovny, konal se včera o 4. hod. odpolední
z kostela sv. Jindřicha na dol. Novém městě pražském
za značného účastenství zástupců kruhů obchodních
a průmyslových. V průčelí hlavní lodi chrámové na
vysokém katafalku spočívala černá kovová rakev s lě-
lesnými ostatky zesnulého. Katafalk byl nádherně
vyzdoben svěží zelení exotických rostlin, mohutným
stříbrnými anděly a několika řadami planoucích vo-
skovic. Před katafalkem bylo položeno množství ná-
dherných věnců s vřelým věnováním. Při obřadech
pohřebních, jež vykona! farář P. Janků za assistence
dvou duchovních, sbor pěvců zapěl smuleční skladby
Pohřebních obřadů v kostele u sv. Jindřicha zúčastnili
se president obchodní a živnoslenské komory p. Řiv-
náč s vicepresidentem p. posl. Němcem, starosta měsí
pražských p. dr. Srb, obecní starší a zároveň nynějši
i bývali členové obchodní komory pp. Vaníček, Jirou-
sek, Lada, Chadima, Schiller a Weis, člen panské
sněmovny velkoprůmyslník p. Wohanka, vicepresideno
Dörfl v zastoupení místodržitele, starosla Král. Vino-
hradů p. Víšek se členem zastupitelstva restauratérem
p. Zavřelem, vlád. rada Zerboni, vicepresident šl. Má-
lek, rada Hrdlička, komorní radové pp. Grossmann
a Sobotka, prof. dr. Slavík, řed. p. Procházka, ředitel
pražských plynáren p. Krost, cís. r. Falkovits, cís. r.
poslanec p. dr. Fořt s úřadníky obchodní a živnosten-
ské komory, průmyslník Riedl z Riedensteinů, před-
seda obchodního gremia Forchheimer, Léon Bondy,
ředitelé Ludvík, Wartha a Engländer, rytíř Rašin
z Ryzmburgka, inž. Sedivý a Šetlík, inž. assistent Rů-
žička za technologické museum, c. r. Goller, cís.r
František
Šebor
Jindřich
Řiv
Němec
Srb
Vaníček
Jira
Chadim
Schiller
Weis
Wohanka
Dörfl
Víšek
Zavřel
Grossmann
Sobotka
profesor
doktor
Slavík
Procházka
Falkovits
Riedl
Léon Bond
Ludvík
Warth
Engländer
Rašin
Ryzmburgka
Ing
Sedivý
Šetlík
Goller
Riedenstein
panská sněmovna
rada Hrdlička
obchodní komora
26
article
Ostermann, dále čelní obchodníci, členové Měšťanské
besedy a jiných spolků, jichž zesnulý byl členem, zlí-
zenci obchodní komory a j. v. Po skončených obla-
dech byla rakev snesena do šestispřežního pohřebního
vozu obce vinohradské, poděl něhož tvořili officiant
pohyblivý špalír a za nímž ubírali se členové rodin
a nejbližší příbuzní zesnulého. Průvod ubíral se Jin-
dřišskou ulicí a Václavským náměsíím ke hřbitovům
olšanským, kde zesnulý pochován byl v rodinný hro
k věčnému odpočinku
= Z můstské rady na Král. Vinohradecli. K
provádění staveb dohiíží podle § 116. stav. řádu o
16. července t. r. stavitel p. Frant. Kalousek. D
správy obecní převzaty studně v domech čp. 140
v Palackého třídě a v čp. 608 v Hálkově třídě. Zadáne
práce na úpravu usedlosti Hamáčkovy pro městsit
chorobinec a chudobinec. Správní soud zamítl stižnost
pí. Marie Váchové na nařízení rozšíření chodníkuu
domu čp. 917. Ředitelství pošt a telegrafů pro krá-
lovství české v Praze oznámilo, že ministerstvo o-
chodu nařídilo stavbu nové telefonní linie na Krl.
Ostermann
Král
František
Kalousek
Hálkův
Hamáčkův
Vácha
Olšanský
Palacký třída
Praha
27
article
Vinohrady pro nových 120 předplatních stanic. Ob
nuselské povoleno umístiti plynové potrubí ve štle
pro vodní výtlačné potrubí obce vinohradské po
drahou v Nuselském údolí zatímně na rok. Sady
Riegrovy zavírají se v červenci večer o 9. hod
— Jak si počínají Němci v Plzni. Za sjezdn
pánů hostinských v Plzni, pořádaného »Hostimilem ,
zašlo dne 19. t. m. několik jeho účastníků z venkor-
ského města po 11. hodině v noci při návratu z vj-
stavy — snad z neznalosti místa, do něhož jdor
anebo při nejmenším z neznalosti neotesaněh
chování a neurvalosti plzeňských Němců — takéd
pověstného jejich eldorada »Pilsnerhofu« a tiše, ja
doznávají, mezi sebou se tam česky bavili. Pojednau
přišel k nim číšník a oznámil jim, že »v této mít-
nosti se mluví pouze německy«. Podle známého
u nás receptu »naše společnost«, jak nám píše, ae
tomu ve vši slušnosti opřela a namitla,l
nikoho svým hovorem nevyrušují; ale německá spo-
lečnost u druhého stolu počala zuřit a křičel
takže kdyby se byl o naší společnost nezasta
ředitel jakéhosi vídeňského chantanu, též Něme
byli by snad naši tichou společnost násilnl
z lokálu vytlačili.« — »Tak asi to vypadá v Plzni“
stojí dále v dopisu a je to skutečná pravda: Něme
tam může udělati Čechu co chce a Čech si todá
líbit a jest rád, že ho Němec po veškerém hrubst
ještě nevyhodí. — Starosta společenstva hostinskýc
ze zminěného města zašel druhého dne do »Pilsner
hofu« vyžádat si »vysvětlení«, ale restaurater je
prostě odbyl slovy, že za to nemůže, když někd
z jeho personálu něco podobného provede.
Riegrův
Němec
Čech
Čo
Ob
Plzeň
Pilsner hofa
28
article
— Špatné vyhlídky právnického dorostu. K před-
mětu tomu píše se nám dále: Články o vynlidkách
právnického dorostu v nynější době a o bezchledném
potlačování aspirací českých právníků centralistickou
vládou způsobily v celé české veřejnosti vzrušení, jež
bude na příslušných místech přivedeno k platnosti
Rovněž veškeří čeští konceptní úřadníci všech obor
veřejné správy chystají, jak se dovídáme, velkou akci,
jíž budou se domáhati zlepšení nynějších neudržite -
ných hmotných poměrů. Neutěšené však zprávy do-
cházejí z české právnické fakulty, kdež je nadbytek
absolvovaných právníků tak obrovský, že
se jednotliví prolessoři nepřímo vyjadřují, že bue
nutno odchod těchto při zkouškách restrin-
govati na nejmeší míru. To značí, že při
zkouškách judiciální a politické propadne aspoí
třetina kandidátů. Předpovídá to již dvonni
rada dr. Ott patrně na tajný vyšší pokyn. Možno tedy
očekávati, zlé velmi zlé následky nadprodukce práv-
nické. Jak známo, koná se při obou posledních státní
zkouška z jednoho předmětu v jazyku německém, a
na německé fakultě tomu opačně tak není — skvrna
to, jež dosud hyzdí české vysoké učení — a tu pii
známém germanisačním systému vládním budo
češti kandidáti právě v tomto předmětu
podrobeni německými zkušebními ko-
misary nejpřísnější zkoušce. Zažijí tedy
doktor
Ott
český právnický fakulta
29
article
češti právnici v nastávajícím podzimním období při
zkouškách nepříjemných překvapení. Kdo nebudeš
výtečně připraven, raději ke zkoušce nepřistupuj! Pr
absolvovaných 400 právníků nebude ve státní služb
na rok ani 60 míst, z čehož, počítejme optimisticky,
připadne finančnictví nanejvýše 8, poště 4—5, místo-
držitelství nanejvýše 10, dráze 5, ostalní pak soudu
ač nebudou-li odmílnuti. K samosprávným úřadům
nechť bude přijato nejvýše 50 právníků, do soukro
mých služeb nejvýše 30; zbude tedy ne z aměstna-
ných přes 2601 kteří rozmnoží intelligentní prole-
tariát, píšící za 80 kr. denně jako písaři. U finan
čního zemského ředitelství jsou služebn
poměry příme děsné. Žadatel i s výbornou kvalifikací
když byl po dlouhém čase a mnohé námaze „mil-
stivě“ přijal, musí sloužiti 2—3 roky úplně z dar-
ma, pak dostane „tučné“ adjutum 45 zl. měsičně,
ač není-li po Bletě službě propuštěn jakc přebytečný.
A nyní jest nejméně vzhledem k panujícím poměrém
10 let praklikantem než se dostane do X. hodnostní
třidy jako koncipista. O zlatém límci nesní zde nyni
ani největší optimisté, vědouce, že he dosáhnou solva
v 50 létech. Za persekuční vlády vrch. rady Kvěcha.
Kvěch
30
article
Lusuma a Němce Rossy jsou konceptní praktikanii
takořka pariové mezi ostatními. V nezdravých, malých
místnostech sedí přesně od 8 hod. do 2 i do 3 hod.
odpoledne pod kontrolou nad spoustou přidělených
aktů, jichž počet se neustále při stagnaci personálu
zvětšuje. Jaká byrokratická umíněnost panuje u l-
naněnictví, vidno z okolnosti, že raději se nechá
50—100.000 zl. ročně odepsati na promlčených danich.
jež nelze pro nedostatek sil předepsati a uložiti, ne
aby se přibralo několik úřadníků. Což nemá pan pre-
sident trochu vlastní exekutivy, aby rozmnožil per
sonál? Nejinak se má věc s místnostmi. Raději stát
platí každoročně 20.000 nájemného než by vystavěl
vlastní budovu, vyhovující moderním požadavkům,
ač tato by stála mnohem méně než několikaleté ná
jemné. Že úřaduje se všude německy, netřeba připo-
mínati a zbytky češtiny jsou jak u ředitelství, tal
berní správy I. a II. naprosto odstraněny. Veškeré
tiskopisy jsou německé a úřadníci nesmějí jinak kor-
respondovati než německy. Pěkné to poměry v nej-
poplatnější zemi Rakouska v Čechách! Sebe mens
poklesek má v zápětí disciplinární řízení a propuštěn
ze služby a na Čechy se zvláště dává bedlivý pozori
O dovolenou musí se petent přímo tahati než dostane
nejvýše týden dovolené za úmornou, nehonorovanou.
celoroční službu! Pročež, právníci, kdo se chceš za-
hrabati, žádej k finančnictví!
Němec
Rosso
Rakousko
Čechy
31
article
— Spolek architektů a inženýrů v království če-
ském uspofádal dne 17. t. m. výlet do Rakovníkaa
přes Klivoklát pak zpět do Prahy a bylo hlavním
účelem tohoto výletu, prohlédnouti si známou rakov-
nickou šamotovou továrnu. Exkurse té zúčasinilo s
přes 30 členů spolku, vedených presidentem panem
cís. radou Jahnem a několik členů spolku inženýrá
c. k. státních drah. Pánové byli uvítáni na lužanském
nádraží a odvezeni v kočárech do lesíka blíže továrny
ležícího, kdež připravena pro ně snídaně, posezení ve
stínu stromů bylo za panujícího vedra velmi příjemně
a dodávalo exkursi této výletního rázu. Do lesíka do-
slavili se zástupci vládních a městských úřadů města
Rakovníka a sice pan okresní hejtman V. Pablasko,
okresní starosta F. Pánek, měšťanosta pan Josef Čer-
nák, okresní tajemník pan Novák, městský tajemník
pan dr. Jandač, městský radní pan MUDr. Černý a
jiní. Po občerstvení nastoupilo se ve skupinách as
po 10 pánech ku prohlídce továrny, jednotlivé skupiny
vedeny chěfy závodu a technickými úřadníky. Závol
zaměstnává asi 500 dělníků a asi 20 úřadníků. Nejvíce
se vyrábějí mosaikové dlaždice a jest závod ten n
jejich výrobu co nejlépe a nejmoderněji zařízen. Byly
prohlédnuty velké strojovny, zařízení vodních čerpa-
del, hydraulických akumulátorů pro vodní lisy, po-
mocí kterýchž se při tlaku 150 atmsf. jedno- i více-
barevné dlaždice lisují. Pak prohlédnuto mnoho stro-
jů, které zpracují hlíny a dále zařízení elektrické, pře-
nášení síly, velké kulaté pece pro vypalování dlaždic
Jahn
V Pablasko
F Pánek
Čer
Novák
doktor
Jandač
MUDr
Černá
Praha
spolek architekt
městský úřad město Rakovník
32
article
atd. Mimo dlaždice mosaikové, které co do desinů jsoe
rázu většinou moderního, ve výkrese i v barvách
pravém slova smyslu umělecky komponovány, vy
rábí továrna zvláště obkládací dlaždice pro stěny
v krásných pestrých barvách, které vyváží do Něme-
cka, Ruska a Anglie, z čehož lze souditi, že výrobly
její nejen dosáhly kvality ciziny, nýbrž že tyléž
předčí. Účastníci exkurse s velkým zájmen sledoval
postup výroby jednotlivých výrobků, neboť, ač byh
neděle, pracovalo se na většině strojů, aby poslu
výroby řádně vysvětlen býti mohl. Zejmena zajímanl
pány účastníky nová výroba řezané mosaíky, kterou
továrna si chrániti dala a kteréž bylo použito k ce-
koraci stěn a sloupů jako figurálních a květinovýcl
paneaux na nádraží cís. Františka Josefa v restaurni
III. třídy. Právě pracovalo se na velkých obrazíci
figurálních, které určeny jsou pro facadu české ne-
álky v Litovli na Moravě, dle návrhu akad. malile
Köhlera. Obrazy takové sestavují se z řezaných kousl
přizpůsobených kontuře výkresu a posklených pe-
strými glasurami pro stěny, pro podlahy místo vlašslé
mosaiky arciť neposklené, za to ale nesmírně lvré.
Na to prohlednuta výroba ohnivzdorných kameněa
překvapily pány návštěvníky ohromné šamotoné
desky z ohnivzdorného světoznámého rakovnickébe
materiálu vyrobené, vážíci až 700 kg, kterýchž užívá
se pro sklářské vanové pece. Na to přešlo se do ods
dělení kamnářského, kde sledován celý poslup kom
František Josef
Köhler
Nout
Rusko
Anglie
Litovel
Morava
kg