ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 357d0130-71e0-11dc-8144-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 98, place 118, org 10, work 6
1 masthead
24. července 1904.
2 masthead
Číslo 203.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
plikované této výroby. Odtamtud přešlo se do ohrom- ných skladišť, kdež vzorně složeny jsou veškeré vý- robky, z kterýchž, jak jsme již předem podotkli, nej- větší množství na dlaždice 3 milliony kusů připadá. Ke konci prohlednuta nově zřízená výstavka, která v moderni, zvlášť k lomuto účelu sloužící budově urístěna jest. Fagada tohoto výstavního pavillonu jest z části z tvrdých glazovaných facádek (ohkláda- ček), z části z řezané mosaiky obložená, velice deko- ralivně působící, V první části tohoto pavillonu na- lezají se 2 interiéry a sice kompletní vzorná kuchyně z různými vzory sporáků a přístrojů ku pečení, grillo atd. Na pravé straně pal. kompletní lázeň s různými Eruhy obkladů. Druhá čásť rozdělena jest na menši oddělení, ve kterýchž poslaveny jsou krby a kamna, pak dlouhý stojan s veškerými továrnou vyráběnými druhy dlaždic, znázorňující jednotlivé vydážděné plošky přes 200 desinů. V zadní části pavillonu jsou veškeré druhy glazovaných dlaždic obkládacích, de- korativních vložek pro nábytek, mosaikových řeza- ných obrazů atd. Na stěně visí množství felografií znázorňujících různé větší továrnou provedené práce zejmena pohledy na lázně v Žižkově, lázně v Ouo dlinburgu v Sasku, krásně obloženého krámu řezni- civí pana Beránka na Král. Vinohradech, strojoven. pivovarů, kasáren atd. U všech výrobků této světo- známé továrny možno konstatovati naprostou doko- nalost jak ve směru technickém, tak ve směru uměle- tkém, což pánům interessentům zajisté již z praxe známo jest. Po prohlídce projevil pan předseda cís rada Jahn jménem všech účastníků radost nad roz- vojem tohoto českého podniku a přál i dalšího zdaru
Král Jahn Žižkov Sasko
6 article
Dále pravil, že exkurse skýtala mnoho zajímavého poučného a bylo by jen ku přání, aby častěji nám byla poskylnuta příležitost moci seznati prakticky různá odvětví průmyslová. Ke konci pronesl pan před- seda přípitek chěfům tohoto závodu a děkoval za vlídné přijetí. Jménem dělnicíva továrny oslovil nej- starší dělník Vojtěch Melč spolek a děkoval členům jeho, že přišli práci jejich posouditi. Při zvuku zá- vodní kapely odjížděli páni ke společnému obědu do Rakovníka do hotelu „U bílého lva“. Odpoledne pro- hlédli si účastníci výletu zajímavosti města Rakovníka v průvodu pana městského rady p. MUDra. Černého, načež odjeli kočáry do Křivoklátu. Průběh tohote vý- letu byl v každém směru zdařilý a dojista zůstane všem účastníkům na dlouho v milé paměti. — Žižkův pomník na Žižkově. V kanceláři slav- nostního výboru, Kostnické nam. č. 2, úřaduje se dnes v neděli výminečně celý den. Delegáti veškerých od- borů sejdou se tamtéž před 10. hod. dopoledne ke společné poradě. Majitelé zábavních kočov- ných podniků přihlastež se u pana Ja na Vondry, maj. krejčovského závodu v Žiž- kově, Husova tř — Zakončení školního roku Ea školáchi obecných a měšťanských. Ministerstvo vyučování rozhodlo, aby na všech obecných a měšťanských školách, kde učiti se má až do 31. t. m., zakončen byl školní rok již v sobotu dne 30 . t. m. Následkem tohoto výnosu ruší se veškera nařízení okresních školních inspektorů, kleří žádali, aby se letošní školní rok končil teprve v neděli dne 31. t. m.
Mudra Černý Žižkův Vondra Husův Rakovník bílý lev Křivoklát Žižkov Žiž Vojtěch Melč
7 article
— Sjezd oktávy gymhakla královéhradeckého zr 1889 koná se ve dnech 7. a 8. srpna v Hradci Králové V neděli 7. srpna v 8 hod. večer uvítání a společná večete v Grandhotelu. V pondělí 8. srpna po 8. hod ráno návštěva gymnasia, procházka Hradcem. Spo- lečný oběd o 12. hod. v Grandholelu. Rozjezd. Veškery dolazy zodpoví pan Josef Truhlář, auskultant, Praha Kateřinská ul. č. 36 n — Pokladně Ústřední Matice školské odvedl odbor Ústřední Matice školské na Král. Vinohradech 20 K. které byly vybrány při svatební hoslině p. Jos. Sucho- pára, učitele škol vinohradských se slečnou Josefinou Kašparovou z Dobříše, paněm O. Hrabalem, učitelem — Místo věnce na rakev zesnulého p. Fr. Šebora vě- nrval Ústřední Matici školské p. Fr. Leypold, architek v Praze 10 K. — Sbírky Národopisného musea českoslovan- ského v zahradě Kinských rezhojněny byly vynikající kollekcí folografii krojů moravských, kterou s velikou pílí a podivuhodnou dovedností po léta tvořil a stále deplňuje p. prof. E. Horský v Uh. Brodě. Fotografie jeho mají znamenitou cenu ethnografickou i uměle- ckou. Prací svou zachoval budoucímu studiu celé bebalství krojů dosud užívaných, mizících i vymize- lých. Vedle této zajisté nikterak lehké služby, pro- kázané českoslovanské elhnografii, zasluhuje všeho uznání a podivu i skvělé provedení folografií. Správa musejní přičiní se, aby tato znamenitá sbarka přišla v museu náležitě k platnosti; zatím na zkoušku vy- slavena jest aspoň malá čásť folografií krojů z okolí Uh. Brodu a Uh. Ostrohu. Sbírky musejní jsou dnes v neděli přístupny od 9 do 12 a od 3 do 6 hod. za vstupné 10 hal. Kromě toho jest museum olevřeno v úterý, ve čtvrtek a v pátek za 50 hal. a sice od 9 do 1 hod., pak ve středu a v sobolu od 9 do 12 hod. za 20 hal., odpoledne od 3 do 6 hod. zdarma.
Truhlář Král Kašparův O Hrabal Šebor profesor Hradec Králové Hradec Praha Dobříš Uh . Brod národopisný muzeum
8 article
Ilustrovaný průvodce po museu prodává se u po- kladny za 60 hal. (něm. K 1.20). — Náprstkovo české průmyslové museum ote- vřeno jest dnes jakož i každou neděli a svátek od 9 do 12 hodin v pol. Vstupné pro dospělé 10 kr., pro děti 5 kr. Zajímavé sbírky musejní, jimž v poslední době dostalo se opěl hojného obohacení dary vzácných příznivců musea, těší se stále četné návštěvě obe- censtva. Pozornost návštěvníků poutána pak jest nej- více interieury Zeyerovými, jež umistěny jsou nyí v nové budově a skýtají návštěvníkům pohled do do- mácího tusdla našeho velikého básníka. V grafickém oddělení podávají členové spolku faktorů knihtiskáren pražských potřebný výklad. — Slavnost ve prospěch Dveřákova londu po- řádá c. k. priv. sbor měšť. granátníků v Praze v pon- dělí dne 25. července o 3. hod. odpol. v zahradě divadla „Uranie“. První díl slavnostního pořadu vyhražen je hudební produkci sborové kapely, kterou říditi brde p. Pehel, a ve druhou zařaděn byl proslov se živým obrazem v divadle, po němž bude následovati diva- delní představení o páté hodině. Hráti se bude „Krás- ná Galathea“ a „Český dobrovolníka [rancouzská selka“. Po představení opět hu- dební produkce v zahradě. Slavnost je uspořádána na paměť zvěčnělého mistra, který byl čestným set- níkem sboru granátnického, a vzhledem k zajímavému programu zábavnímu lze spoléhati na četnou na- vštěvu. Předprodej lístků k divadelnímu představení, jež opravňují i ke vstupu do zahrady po čas hudební produkce, převzaly závody: Fr. A. Urbánek ve Ferdl- nandově tř., Mojmír Urbánek v Jungmannově tř., B Lantner na Václavském nám., Bratří Šámalové ve Ferdinandově tř., trafika Kohoutova na Příkopě, Joseí Nikolaides v Eliščině tř., Karel Šulc na Staroměst- ském nám., J. Lanc v Bazaru a Jos. Kolínský v Kar- líně, Královská tř.
Náprstkův Zeyerův A Urbánek Urbánek Šámal Šulc J Lanc Praha Francie Ferdl Jungmannův třída B Lantner Václavský já Ferdinandov třída Kohoutov Eliščin třída Jos Kara spolek faktor zahradit divadlo Uranie
9 article
— Dary. Na místo věnce na rakev zemřelého p. Frant. Šebora věnoval pan Fr. Goller, vrchní ředitel v Praze, Podpůrnému spolku cukrovarnických úřadníků v Praze 30 K. — Dar pro učně. Dne 28. září 1904 v den sv Václava podarován bude mravný učeň řemesla obuv nického, který se nachází v posledním roce svého učení v Praze, stříbrnými hodinkami, remontérkami zakoupenými z úroků nadace Václava-Katy Marsch- nera, obuvníka v Praze. Žádosti v podacím protokole rady městské. Dobročinnost lázeňských hostí v Sedmihor kách. V Rovensku, blíže Sedmihorek u Turnova vznikl z neznámé dosud příčiny v neděli dne 17. t. m o 3. hod. odpol. požár, jemuž padlo za oběť pět obyt- ných stavení, stará radnice a lékárna. Při požáru by by málem uhořel 78 roků starý Josef Nejedlo, topič zaměstnaný v sedmihorských lázních, který, v neděli maje volno, šel si domů odpočinouti. Právě v tu dobu, kdy vznikl požár, byl nešťastný topič pohřížen ve tvrdý spánek, z něhož se probudil teprve když již byl obklopen plameny. Chtěl se rychle zachrániti, ale neměl kudy. Oknem již šlehaly plameny a dvéře byly zamčeny. Zamkla prý ho v bytě žena, aby ho, odchá- zejíc nemusila buditi. Vzal tedy sekeru a dvéře vy- páčil. Než-li se mu to však podařilo, utrpěl popále- niny tak těžké, že dle výroku lékaře p. MUDra. Vojty sotva živolem vyvázne. Lázeňští hosté v Seamihor- kách uspořádali hned v ponděli sbírku, jež vynesla 520 K a ubohému byla odevzdána, z čehož tente mě takovou radost, že až plakal. Bylo tím aspoň částečně neštěstí jeho zmírněno. — Lola Beranova.
František Šebor Goller Václav Nejedlo Mudra Vojta Lolo Beranův Praha Rovensko Sedmihorky Turnov Seamihor podpůrný spolek cukrovarnický úřadník svatý Václav Katy Marsch
10 article
— Z čistého výtěžku akademie prvních abilu- rientů c. k. české vyšší realky v Žižkově darováno 100 K Spolku pro vydržování chudých studujících v Žižkově. — Po třiceti létechi. Shledání opravdu přátelské slavili absolventi plzeňské realky z roku 1874, ktel v neděli dne 17. t. m. sjeli se po 30 létech do Plzně. Ze 45 absolventů dostavili se pp. Kundrát Frant. měst. chemik v Plzni, Lenz Ferd., inspektor finanční kontroly v Táboře, Velflik Albert, prof. české vysoke školy technické v Praze, Frič Frant., řed. měšť. školy v Dobříši, Hodek Jos., zemský poslanec a statkář v Vohřeledech, Kolodzieyski Adoli, adjunkt pro udržo- vání trati v Žatci, Soukup Jan, vrch. inženýr v Praze. Fortner Josef, pošt. kontrolor v Krakově, Baroch Václ. řed. stavebního úřadu v Karlíně, Vaněček Vojt., říd. uč. ve Vokovicích, Duffek Max, okr. starosta v Domažli- cích, Sandtner Fr., revident dráhy v Plzni, Dirlam Josef, profesor v Plzni, Karásek Fr., inženýr v Praze. Zieglbauer Hynek, učitel v Bohutíně, Kraus Josef, řed cukrovaru v Tamaczu v Haliči, Weis Karel, továrník ve Vídni a Pavel Jakub, vrchní stav. rada v Praze Při společném obědu přítomni byli též bývalí profes- soři p. F. A. Hora a p. Ant. Knor. Za zemřelé kollegy jichž je celkem 12, sloužena mše sv. v kapli reálky jíž účastníci sjezdu byli přílomni. Navštívili divad. předslavení, výslavu, musejní a divadelní budovy, ja- kož i jiná místa, jichž návštěvou obnovena v mysli šťastná doba studií. Posilněni takto vzpomínkami dob svého mládí, přátelskou kollegiálností druhů ze studil, rozjeli se účastníci za svým povoláním s přáním, aby po pěti létech v plném počtu opět se shledali.
Kundrát Lenz profesor František Soukup Jan Josef Baroch Václ Vaněček Duffek Sandtner Zieglbauer Kraus Weis Karel Pavel F A Hora Knor Žižkov Plzeň Tábor Praha Dobříš Vohřeledy Kolodzieyski Adoli Žatec Krakov Karlín Vokovice Domažli Francie Dirlam Josef Karásek Francie Bohutín Halič Vídeň Velflik Albert Hodek Jos Frič
11 article
— V hlavní městské pokladně pražské čistí se místnosti dne 27. července. Za tou příčínou nebudou se toho dne peníze ani vydávati ani přjímati — Nedostatek měkké vody na Letné. Obyvatelstvo domů na Letné těžce jest zkoušeno nedostaíkem měkké vody, která den za dnem ráno po několik hodin ne- teče. V hodinách ranních a dopoledních, kdy jest měkké vody v domácnostech nejvíce třeba, kropí se scučasně sady i ulice. Tím stává se, že nádržka n věži vodárny letenské brzy se vyprázdňuje a úrovei vody v potrubí tak hluboko klesá, že voda do vyšších pater domů vstoupiti nemůže. Obyvatelstvo domů těch jest nuceno nositi vodu z přízemí, ač dotéká-li tam, až do třetího patra. Vzhledem k tomu, že oby- vatelstvo nájemných domů musí platiti poplatek za vodu předem v nájemném, a že za své peníze vody vůbec nemá a nebo ji namáhavě do nejvyšších pater nostti musí, lze očekávali, že povolaní činitelé vyjdou peškozenému obyvatelstvu vstřic tím, že budou hleděti dotčený tuto nedostatek alespoň zmírniti. Jest zajisté v zájmu veřejného zdravotnictví, aby byly sady udržovány v úplné svěžesti a ulice, když ne splacho- vány aspoň řádně kropeny. Avšak neméně jest dů- ležito, aby tisíce rodin nebylo denně zlvováno ne- zbytně nutné měkké vody. Oběma tuto uvedeným potřebám lze při dobré vůli dodavatelů měkké vody
Letná
12 article
do domů na Letné a v Bubenči vyhověti. Mimořádná penující vedra a jejich následek t. i. silné vysýchání půdy a tvoření se zdraví nebezpečného prachu v uli- cích, vyžadují i mimořádných opatření. Jest povin- ností povolaných činitelů učiniti opatření mimořádná která v tomto zvláštním případu by nevyžadovala vel- kých obětí: Sady a ulice buďtež svlažovány a spla- chovány v noci! Lze za to míti, že za chladných noc jest kropení sadů užitečnějším, poněvadž se vode poskytne času ke vniknutí do země a tím k řádnému a trvalejšímu navlažení kořenů všeho rostlinstva.v úpalu slunečním vykropená voda rychle se opět od- pařuje, aniž mohla vniknouti do vypráhlé půdy a vy- kenati co vykonati měla. Na kropení ulic mohlo by se nočního času více vody obětovati a to tolik, že by se ulice řádně smyly a zdraví lidskému nebezpečný prach do stok spláchl. Obyvatelstvo letenské nalezlo by časného rána svěží sady, čisté ulice, měkce navlhlý čistý vzduch a ve svých domácnostech aspoň tolik draze placené měkké vody, aby mohlo opatřiti nejnut- nější své potřeby. Nedostatek měkké vody na Letné jest trvalý a že za panujícího sucha tak těžce doléhá na zdejší obyvatelstvo, má svou hlavní příčinu v tom. že bylo v posledních létech v Praze následkem assa- nace a regulace města mnoho domů zbořeno a oby- vatelstvo jejih do okolních obcí zatlačeno. I na Letné a v Bubenči vzmohl se stavební ruch; domů rychle přibývá a poněvadž kanalisace tamější jest soustavy splachovací, roste z nově obydlenými domy spotřeba vedy. Spotřebě vody nevyhoví ale rozměry a výkon- nost vodárny na Letné a jest proto rozšíření její nej- naléhavější potřebou; přibývajícími domy na Letné a v Bubenči poroste i nedostatek měkké vody tak dicuho, pokud vodárna přiměřeně nebude zvětšena.
Letná Bubeneč Praha
13 article
— Ze smíchovských tratí pražských elektrických dráh. V páteční schůzi městské rady pražské byla projednána záležitost, která zřetelně dosvědčuje, jak neradno mnohdy vyhovovati chvilkovým nápadům anebo říditi se podle přání různých jednollivců, kteřl jeden týden něčeho se domáhají a druhý týden tu samou věc zatracují. Co bývalo stesků a žalob, že smíchovská „červená elektrika“, to jest motorové vozy trati Smíchov—Žižkov, jezdí kolem „Anděla“ na Smi- chově přimo do Košíř, ačkoliv by prý výhodněji byla vedena k západnímu nádraží. Toť se rozumí, někdo jel na výlet do Chuchle a zpátky od vlaku nemohl se dostat bez dvojího přesedání na Malou stranu, tak tedy správní rado podniků, přeměň směr červených vozůu Místo do Košíř nechť jezdí k opuštěné červené za hradě! Velká a mocná byla přímluva pro přerušení trati koširské. A pamatujeme se, že v městské rade nastalo veliké rozjitření, když po usnesení přerušení trati košířské změna okamžitě nebyla provedena!
Smíchov Žižkov Košíře Chuchle
14 article
Jeden vyšší úřadník elektrických dráh pro toto po- zvolně provedení bezmála mohl být diseiplinován. A ejhle, co se stalo? Po zavedení přimých vozů oo nového kamenného mostu k západnímu nádražía přerušení trati smíchovské na všech stranách nastale lamento. Nejprve reptali v Košířích a vším právem. Pro několik pasažérů od západního nádraží celá obec byla odříznula od přimého vedení! Stesky pronášeh i obyvatelé na Smichově, nebyli spokojeni ani zří- zenci, kteří od západního nádraží až k Plzeňské třídě jezdili s prázdnými vozy a elektrické podníky tout novinkou utrpěly pozoruhodnou ztrátu v účtech. Pře- rušení trati košířské vyžadovalo totiž více správního nákladu o 52.000 K a následkem přerušení přímě do- pravy klesl výnos trati košířské o 12.000 korun. Ta- kové byly výsledky vyhovění přání těch, kteří tvrdili. že bůhví jak podníky tím nezískají, když červené vozy budou jezdit k západnímu nádraží. Nejdříve poktádato se správní radě podniků ve zlé, že nezavedla nřímou vozbu k nádraží západnímu, leď opět se jí zazlivalo, že neprovozuje přímou vozbu z Košíř do Prahy. Je vidět, že se zájmy křižují a proto chvilkové nápady mají být uskutečňovány s menším chvatem. Po všech těchto zkušenostech předložila správní rada elektri- ckých podníků městské radě návrh, aby zaveden byi opět dřívější způsob vozby, totiž, aby červené moto- rové vozy jezdily ze Žižkova, kolem Národního di- vadla na Smichov a Plzeňskou třídou do Košíř. Aby pak přestupování ze zelených vozů trati Smíchov—
Steska Košíře Praha Žižkov národní di Smíchov
15 article
Král. Obora do vozů košířských bylo zpříjemněno. navrhla zprávní rada, aby trať elektrické drány, ve- doucí Přemyslovou a Komenského ulici na Smíchově byla vypuštěna a zrušena, na místo ní aby zřizena byla výhybka v Palackého třídě. Budou tedy vozy jezdit Palackého třídou na Smíchově oběma směry kdežto doposud jezdio se tudy pouze směrem do Prahy. Městská rada, uznávajíc důvody správm rady přednesené místopredsedou p. Varvažovským, ona ná- vrhy schválila.
Král Přemyslův Palacký Komenský ulice Smíchov Palacký třída Praha
16 article
— Z ústledních jalek „ražských. Na trh dobytř v pondělí dne 25. července 1904 přihlášeno jest 192 kusů hovězího dobytka původu domácího, 434 kusů původu haličského a 129 kusů původu uherského. — K poměrům vinohradským. K místní naší zprá- vě „Příjemným místem nočního obývání“ se nám píše: Zpráva vaše o poměrech za noci v Máchově a Pala- ckého třídě je pravdiva a je si jen přáti, aby prl- vodilo nám uveřejnění její žádoucí nápravu. Však není to jen ono uvedeně místo, kde vydáno je klidně oby- vatelstvo a státní i městské poplatnictvo surovostem zdivočilých přímo výrostků i hrubostem dospělejších. je jich více a zvláště na obvodu města. Je jím také ulička, vedoucí z ulice Čelakovského na nuseiské scho dy, ulička bídně zanedbaná, dostavší nepochopitelným přímo způsobem název uličky — Čelakovského, a nejde ve směru jejím, ba skoro v pravém úhlu z ní se vylučuje a svým zanedbaným neupraveným ze- vnějškem a svou „rozmanitou obsažností“ (najmě po ránu) s jménem básníka strašně kontrastuje. Ulička ta je nyní silně frekventovaná, ba jsou hodiny, kdy proud
Máchův Čelakovský Palo
17 article
rovná se takřka onomu po nuselských schodechi, nic- méně vypadá jakoby ani v obvod Král. Vinohradů nepatřila. Čistá to záchodní ulička pro ušlechtilou mládež za dne a pro rozmanitá individua za noci k čemuž obyvatelstvo villových tamních domů bez- mocně nuceno je přihlížeti, neboť na každě sebe sluš- nější připomenutí následuje v odpověď neslýchaní hrubost — slovy i gesty. Dalo by se dojista odstranit kdyby správa města dle své závaznosti a hotových již proposic i dle slibných přípovědí uličku konečně zregulovala a řádně osvětlila. Vždyť obyvatelé viho- vého domu „Na pěkné vyhlídce“ nemají dosud ani příchodu (vzdor projevům dotyč. orgánů, že zregul - vána bude ulička s dostavením domu) a musí putovati a stěhovati se po rampičce — stále všelijak garniro- vané. Na Purkyňově náměstí proti novým domům hned bylo vydlážděno a zřízen sad a správná jinal tato okolnost přímo křičí po porovnání se zmíněnym koutkem, kde majitelé i obyvatelstvo zajisté jsou také — poplatníky.
Král Purkyňův náměstí
18 article
— Ptačí idylika. V letecké kovárně u Libišie nac Vllavou uhnízdil se před třemi léty párek vlašťovek a sice na rouře, acelylenový plyn přivádějící, a lo je nom asi půl druhého metru nad samou kovadlinou. Vlašťovky vyvedly již po kolikáte mláďata a jest kt podivu, že ani hlučné rány do kovadliny, ani jiskry z rozžhaveného železa sršící, ba ani oheň a dým z vel- mi blízké kovářské výhně těmto drobným ptáčkůn nepřekážejí a neškodí, neboť jsou ve svém hnízdě do- posud. Pohledový lístek s vyobrazením této zajímave ptačí idyllky bude v Letkách a v Libšicích co nejdříve dán do prodeje. — Výška vody na českých řekách. Jen k doplněn historie o letošním velikém suchu dlužno se také zmt- nit o výšce vody na českých řekách, kteráž výška jest však velmi nízká. I hlavní řeky malým přílivem vody z přitoků jsou skoro vyschlé. Tak v Krumlově je Vltava na 16 cm pod normálem, v Č. Budějovicích —14 cm, ve Veseli — 36 cm, v Táboře — 40 cm, v Týně n. Vlt. — 20 cm, v Písku Otava — 5 cm. v Plzni Radbuza — 22 cm, v Berouně Berounka —40 cm, Vltava v Praze — 4 cm, Labe v Nymbure —25 cm, Jizera v Ml. Boleslavi — 30 cm, Labe v Brandýse n. L. — 50 cm, na Mělníku — 107 cm. v Ústí n. L. — 77 cm a v Děčíně — 73 cm!
letka Krumlov Vltava Č . Budějovice Tábor Písek Otava Plzeň Radbuza Beroun Berounka Praha Labe Nymbure Jizera Boleslav Brandýs Mělník Ústí Děčín centimetr
19 article
— Zmije. Ke stati o letošní útrapě od zmij dokládáme, že ve všech, zvláště pohorských okresích nachytalo se jíž nebývalé množství zmijí. V okresu tachovském zaplatil okresní výbor po koruně za 500 kusů zabitých zmijí; nejvíce přichází zpráv o nebez- pečných uštknutích hadem tímto z Krkonoš, kde za nynějších parných dnů nejvíce ženy a děti, česajíe velikými ozubenými dřevěnými nádobami borůvky na výrobu vína borůvkového, nešťastnou náhodou stoupnou na vyhřívající se zmiji. Případy ušiknuti zmijí množí se dle výkazů vrchlabské nemocnice v těch to dnech neustále. Zmijemi bohatá jest mo hutná hora Žalý, jež na svahu jižním i východním jest pokryta skalisky: zde nejvíce pořádají se lovy na zmije, horalé mají k tomu cíli hůl na konci ostrou vidlicí opatřenou; holí tou se zmije k zemi přitiskne a tak bezvládnou učiní, načež se zabije. I zde bylo již letos veliké množství zmijí dodáno obcím a okre- sům za určený honorář jedné koruny.
Zmij Krkonoše Žalá
20 article
— Uštknuti zmijí. V okolí Jindřichova Hradc uštknut byl vojín 75. pěšího pluku J. Vanásek pře cvičení v lese zmijí do ruky a dopraven byl do vo- jenské nemocnice. — V Blumenavě u Chvalšin uštknuta byla školačka Marie Grosserova při návratu ze školy zmijí, ležicí na příč cesty. Stav děvčete jes beznadějný. — Velký požár. Dne 19. t. m. o 10. hod. dopo lední vznikl v kupě slámy za stodolou Václava Tom- šíka čp. 5 ve Všejanech u Nymburka oheň, který při panujícím větru krátce rozšířil se na stodolu a hospo- dářská slavení Tomšíkova: odtud přeskočil na usedlast čp. 14. patřící Josefu Procházkovi a stavení čp. 3. náležející Jiřímu Mejzrovi, načež zničil ještě usedlost čp. 2 Josefa Syrovátky a několik měr ječmene na stojatě za hořicími budovami. Škoda odhaduje se na více než 10.000 K a jest pojištěním jenom asi na 4000 K hražena. Příčina požáru není dosud vypátrána.
J Vanásek Grosserův Václav Tom Tomšíkův Procházka Mejzr Syrovátka Jindřichov Hradce Blumenava u Chvalšiny Všejany Nymburk
21 article
— Utonul při koupání psa. Velké shromážděn obecenstva povstalo včera po 2. hod. odpolední na novém mostě kamenném a na Střeleckém ostrově Podnět k tomu zavdala truchlivá událost, která s vyžádala za oběť lidský život. Číšník p. Karel Matějka 29 roků starý, bratr majitele restaurace na Střeleckém ostrově, byl tou obětí prazvláštní nešťastné náhody Pan Matějka v uvedenou dobu se břehu ostrova Stře- leckého sestoupil do lodky, do níž vzal psa, jejž chtěj ve Vltavě vykoupat. Pes sám nechtěl do vody skočit, proto ho p. Matějka vzal do náručí a hodil psa do řeky. Při tom ale nešťastnou náhodou pozbyl rovno- váhy a spadl přes okraj lodky střemhlav do Vltavy pod jejíž hladinou zmizel. Netrvalo sice dlouho, kdyz byl vytažen, ale veškeré obživovací pokusy byly již bezvýsledny. Marně snažili se lékaři pp. dr. Lenz a dr Brabec vzkřsiti jej k životu. Mrtvolu nešťastníkovu ohledal policejní lékař p. dr. Kalmus a dal ji odvéze do pathologického ústavu. Na ostrově způsobil přípac hluboké vzrušent. — Úraz před nádražím. V Sadové třídě naprot Františkovu nádraží přecházela včera po 1 hod. odpol jízdní dráhu 57letá roznašečka novin Hozalie Becková bydlící v čís. 313 v Karlíně. Žena vyhýbala se drožce ale osudnou náhodou dostala se do cesty cyklistovi který ji povalil. Pádem byla Beckové zlomena jeva noha v běrci. Lékař p. dr. Kotáb ze záchranné stanice poskytl ji prvm pomoci a odvezl zraněnou do je- mocnice.
Matějek doktor Lenz Brabec Kalmus Becková Beck Kotáb Vltava Františkov nádraží Karlín
22 article
— Uprchlíci dopadeni. Z jezdeckýchi kasáren uprchli před týdnem dva vojáci třetí eskadrony dra- gounského pluku Frant. Doubrava a Frant. Styblát. Po dlouhém hledání byli nalezeni u Neveklova av poutech nazpět do Karlína přivedeni. — Zatčený žhář. V Tešině zatčen byl 20letý spustlý výrostek, na kterém lpí podezření, že v obci Ligotě založil šestkrát oheň. Při výslechu zatčený cynicky s úsměvem prohlásil, že chtěl vypáliti celou obec Dobroslavici. — Oběsil se. Josef Houska, 31letý dělník z Horní Krče, oběsil se v tamním lese. Sebevrah měl u sebe lístek, na němž napsal, že si zoufal následkem ne- zhojitelné choroby. — Záhadné úmrtí. Do všeobecné nemocnice zdejší byl včera v obecní truhle přivezen 31letý rukavičkář- ský dělník Josef Barviš, do Ředice u Říčan příslušný. Dříve, než byl stav jeho prozkoumán, Barviš zemřel. Mrtvola byla převezena do pathologického ústavu.
František Houska Barviš Neveklov Karlín Ligot Horní Krč Ředice Říčany
23 article
— Z jižních. Čech, 22. července. (Houbya husy.) Po loňské nevídané úrodě hub ve krajinách krupobitím postižených, kdy ze stanic transversální dráhy Milevska, Veselíčka, Jetětic a Jistebnice odvezlo se do světa dohromady více než za 28.000 korun pěk- ných zdravých hřibků při průměrné ceně kg za 24—30 haléřů, není lze v lesích kolem řeky Vltavy ani v le- sích kol Milevska a Jistebnice nikde ani jediného hříbku spatřiti. Minulý rok bylo množství hub jedinou spásou ubídněného kraje; letos k velikému suchu, v němž veškero obilí seschne, není pomoci této a ko- nečně nedostane se ani příjmu jindy jistého, za drůbež totiž a husy. Letos na jaře hospodyně nemohly husy, kachny a kuřata nasaditi, poněvadž neměly pro ně zrna, a tím na rok letošní přichází jen na př. okres milevský zajisté o tři čtvrti obyčejného příjmu za husy a drůbež, kterýžto příjem páčil se ročně na 500.000 korun. Jest tedy úbytek příjmů v chudých krajích jihočeských velice citlivý a zdá se, jakoby letos bylo v okresích pahorkatiny české smutněji, než roku právě minulého po veliké katastrofě. Nyní ji všechny zásoby vybrány a málo jich přibude.
Čechy Milevsko Veselíčko Jetětice Jistebnice Vltava
24 article
— Z Kněževsi u Rakovníka. V „Nár. Lislech“ ze dne 20. t. m. uveřejněna byla zpráva z naší obce, pojednávající o zakončení volby do místní školní rady a noví členové její prohlášeni jaksi za reformátory zdejších školních poměrů a zdejšího pokroku vůbec a zvláště vůdce jejich p. Jos. Cédl. Jest potřepa zále- žitost vysvětliti. Každý soudný člověk učiní si potom závěr — docela opačný. Před 2 roky staré zastupitel- stvo svorně se starou školní místní radou všemi silami se zasazovalo o to, aby zde na pokraji národnostních hranic zřízena byla škola měšťanská, která by čelila proti škole měšťanské v blízkých zněmčilých Kole- šovicích. Když mezitím nastoupilo nové zastupitelstvo s většinou velmi michaných barev politických, nehnulo toto zastupitelstvo i se svým starostou v čele ani prstem, aby povolení měšťanské školy (v Kolešovicích již byla povolena) se uskutečnilo — a tu zástupcové staré místní školní rady toho docílili, že škola povo- lena a v život uvedena byla. Vědělo se, že nové za- stupitelstvo bude proti zřízení školy měšťanské a proto bylo protokolárně — jaksi na věčnou paměť — zji- štěno, kteří páni hlasovali proti každému nákladu na novou školu — mezi nimi člen nové místní školní rady p. F. Pergler. Jiný člen nové místní školní rady, p. V. Mráz, posílá hocha svého do německé školy v Kolešovicích, jakkoliv bydlí v Kněževsi naproti měšt.
Jos Cédl F Pergler V Mráz Kněževes Rakovník Kolešovice Lisly
25 article
škole. Však na tom není dosti. Aby důvěru v novou školu podkopal, vůdce strany p. J. Čédl častými svěd- ky ověřenými projevy se již vyznamenal. Jemu jest důležitější zavážení rybníku než stavba měšť. školy, které on prý nepotřebuje — ta prý se může stavěti u něho na dvoře — beztoho prý ani ke třeh třídě nedojde. A tito pánové chtějí učiniti nápravu ve zdejším školství a pokroku! Oni, kteří nepodporují ani krejcarem ja- kýkoli podnik obecně prospěšný, ani okrašlovací spo- lek, ani místní odbor Nár. jednoty sever., ani záložnu Raifleisenovu, ba p. Cédl byl veřejným odpůrcem obilního družstva v okresu a na všechny tyto podníky dělá nemistné vtipy, snižuje jich mravní váhu. Komu na pravdivosti této zprávy záleží, může se v místě samém přesvědčiti. — Z Chocně. (Týdenní koncerty) městské hudby, jež uspořádány byly u nás péčí okrašlovacího spolku pravidelně po prvé loni v období prázdninovém a čím dále těšily se větší oblibě, konány budou nákladem téhož spolku i letos; opětně jenom za příznivého po- čast a to na náměstí k večeru. Prvý bude výjimečně v sobotu dne 30. 1. m o půl 7. hod. další pravidelně ve středu.
J Čédl Raifleisenův Cédl Choceň
26 article
— Ze Žerotina u Litovls. (Pův. dopis „N. L- Hledíme vstříc významné pro obec naši události: vysvěcení nové školní budovy, jež pořízena nákladem obce a provedena známým stavitelem p. Václavem Dcušou v Litovli. Budova na malou obec naši pře- kvapuje každého svou výstavností, moderností a praktičností, s jakou zbudována. Místnosti její jsou velice prostranné a vzdušné a patrno, že zkušený stavitel měl na zřeteli všechny potřeby moderní školy. Pěkná budova nemálo získala na svém vzhledu uměleckou prací akademického ma líře pana Karla Reissnera z Prahy, jenž okrášlil čelo budovy krásně komponovanou barevnou lunettou, představujíci al- legorické znázornění významu Jana Amosa Ko- menského pro školství e výchovu. Provedení obra zu uspokojilo rozhodující kruhy tou měrou, že p. Reissner vyzván, aby zkomponoval allegorické obrazy pto vnitřek nádherné novostavby městské reálky v Litovli. — Z Vodňan, 22. července. (Výstava učed- nickýcb pracl.) Ve dnech od 7.—17. srpna bude pořádána za protektorátu městské rady vodňanské výstava učednických prací, do níž přijímány práce jen v dílnách učedníky zhotovené, k nimž nebylo
N L Václav Dcuša Reissner Jan Ámos ko Žerotina u Litovls Litovel Praha Vodňany menský pro školství e výchova
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Korea, chudobná a mírná. Země, jež se v poslední době stala bojištěm dvou plemen, nebyla nikdy hojně navštěvována cestovateli považována jsouc takořka za nepří- stupnou. Ale za to nemnozí cestovatelé, kteř se odhodlali navštiviti zemi dalekého Východu. byli zpravidla lidé zkušeni a bystři pozorovatelé, kteří o svých cestách dovedli vypravovati mnoho zajímavého. Autor knihy »Pouvre et Douce Corée«, jež právě v čas vychází ve druhém vydání, Georges Dueroeg dovede v lehké, zá- bavné formě podat, co pozoroval. Osobu svoji zanechává úplně v pozadí, líče toliko , dojem, jaký na něho učinily země a lid. Hlavní město Seul při pohledu s pahorku Nam Yan zdá se býti spíše velkou vesnicí doškovými střechami a toliko ohromná rozloha jeho, pas hradeb s monumentálními branam sědčí o jeho významu. Avšak chýše, jakkoli svěd čel o velké chudobě, nemají vzezření smutné.
Dueroeg Korea Seul Pouvre et Douce Corée
28 article
Dým vystupující do čistého vzduchu přímo vzbůru sědčí, že v chýžích jsou ženy, jež nedají za- niknouti ohni na krbu a domácímu štěstí. Za dhýžkami nalezají se úzké dvorky s četnými květináči. Ulice jsou úzké a klikaté, toliko sil- nice táhnoucí městem jsou široké a přímé. Domy korejské jsou práce tesařské, zdivo z vepřovie a kamenů není oporou budovy, níbrž ehrání toliko vnitřek budovy před nepo- hadou a Korejec by se v letě snadno obešel beze stěn a počíná-li se zdivo rozpadávat, spravuje se teprve, když nastává zima. Střechy jiou kryty slámou, krytinu z modře polívané híny po způsobu čínském mohou si dopřáti lolíko boháči. Domky, pouze přízemní, maji toliko jednu nebo dvě mísinosti, jež z ulice dostávají světlo otvorem zamřížovaným bambu- sm a polepeným papírem, za to však jsou lojně osvětleny ze dvora, bez něhož se žádné brejské obydlí nemůže obejít. Život žen, stráž ká a mnohdy otrokyň domácího krbu, byl by pl3 smutný bez té trochy volného prostoru, jž zanechává mezi domy trochu místa a kde pěsluji svoje květiny. Ideálem by bylo mii tehradu, ale to si mohou dovoliti toliko šlechta
Korejec
29 article
a císař. Činí tudíž Seul dojem města skrom- ného, vystaveného s nevelkým nákladem, ale nikterak bídného. Každý obyvatel má svůj pří bytek, svůj krb, svůj rodinný život. Neoplývá bohatstvím, ale je šťasten. Korejci nemají šklebivých tváří plemene žlutého. Krev plemen severních mísila se v je jich žilách s krví mongolskou a vytvořila onen typ muže statného, kostnatého, imposantního vzrůstu. Oči jejich nejsou šikmé, čelo jest kle- nuté, hladké a podobá se čelu Bretonců, mát veselý odlesk čela keltského. Tváře jsou velm vousaté, jako Ainů z ostrova Sachalinu, což ji samo sebou dosvědčuje, že jsou přibuzní starých plemen sibířských a zachovali si doposud svůj původní ráz. Přirozený jejich výraz je klidný, mají oko bystrě a snivé a ve svých způsobech mnoho rovnodušnosti a dobráctví. Sama jejich chudoba jest důkazem oné duševní prostoty, jež povrhuje moderním shonem; touží tolik po klidu. Ženy jsou velké, štíhlé, těla dosti silného, aby mohly nésti na hlavě těžká břemena a př tom pružné. Jejich tvář, velmi výrazná, mívá mnohdy ráz dojemné vážnosti, něžné opravdo- vosti, jež obráží se od bezstarostnosti mužů, nebo ony nesou břemeno života. I když stárnou, za- chovávají blesk svých černých očí a majestátn krok. Jsou mezi nimi velmi krásné.
Korejec Bretonec Sachalin
30 article
Přepych těchto chudých lidí spočívá v je- jich vlase, ebenově černém, hladkém, hojném a měkkém a hebkém: korejská žena už se musí ocítiti ve krajné nouzi, aby jej prodala na váhu čínskému vlásenkáři. Nikdo si nestříhá vlasů muži je nosí podvázané na temeni v uzel, do něhož zastrkují kus červeného korálu, jinoši za- plětají je ve vrkoč, ženy z lidu upravují si je v diaděm, jest jim polštářem při nosení břemen na hlavě, se vkusnými vrkoči nad čelem, sepja tými v týle stříbrnou jehlicí. Ve kroji korejském panuje barva bilš, ven- kovan jest bíle oděn od hlavy až k patěa obyvatelé měst vesměs nosí svrehní roucha plá- těná, vlající, bílená, škrobená a žehlená pečli- vými manželkami. Díky těmto bílým rouchům mají ulice korejské stále slavnostní ráz a Ko- rejci vědí dobře, že by polovice jejich veselosti byla ta tam, kdyby se přestali odivati bíle. Marně jim Zaponci vychvalují nepromokavé pláště, zůstávají věrni svým sněžným rouchům, jež se zašpiňují, ale zachovávají oslňující krásu ve vzduchu stále suchém. Nechať se Korejec vystěhuje kamkoli, všude si podrží svůj bílý kroj. Spatřite-li na břehu Amuru mezi záhony zeleniny zahradníka zcela bilého, je to zajisté Korejec. Ve Vladivostoku obrážejí se bílé kroje Korejeů od pošmourných kazajek Číňanů a od ruských kožešin. Barvy ponechávají se mládeži a ženám a především jsou to barvy něžné, blankytná, lososové růžová. perlově šedá atd. Ale kroj mužů jest zcela bilý jest sice dost nepohodlný, nutí k volné chůzi ale to souhlasí s celým způsobem života Ko rejcova, jenž nemá nikdy na spěch a jemuž bílá barva jest radost očí.
Korejec Číňan Amur Vladivostok
31 article
Při skrovném svém živobytí jest Korejee šťasten, zábavu mu poskytuje ulice. Ráno při- cházejí z venkova rolníci, pohánějíce svoje býky a přivážejíce do města dříví nebo zeleninu. Kři- žovatka blíže Velkého Zvonu jest trhem na do- bytek. Velcí chlapíci s čapkou venkovanů anebo slaměným širákem kuliů přinášejí do města svů dobrý rozmar, vůni poli a lesův a ona šprý- movná slova, jimiž dovedou častovat mimojdoueí na silnicích. Když prodali svoje zboží, seskupí se v hospodách blíže hradeb, kde kurýři ne- chávají odpočinout svoje drobné koníky. Zde jest dostaveničko venkovanů, kteři se zastavují v okoli u sedlářů, provazníků, prodavačů stře- víců pobitých hřebíky neb u kovářů. Když s popili, vracejí se do svých vesnic, ženouce před sebou svoje býky, mírné jako ovce. V ulicích seulských jest stále živo. Pro- cházeji tudy ženské, ubírající se k řece s prádlem anebo ke studni pro vodu, kočovní prodavači ptáků, provazů, střevíců, nosičů vody, náden níci s náklady, prodavači cukrovinek, nožů brejlí, jezdci a zastřená nosítka s nějakou uro- zenou ženou, řady slepců, držíce se za ruce vedené dítětem, ale nejčetnější jsou zaháleči kteří očumují, kouři z dlouhé dýmky, pozdra- vují souseda, vyptávají se navzájem na svoje zdravi, hovoří o pohodě a chlubí se novým rouchem, obcházejí pytle s rejží nebo ječmenem a zastavují pfed veřejným pisařem, vyptávají se venkovanů nebo plaší kavky. Spěchádli někdo kvapně a se starostlivou tváří tímto uličným davem, nechají ho minout s pohrdavým po- hledem: je to úřadník, nešťastník, jenž pra- cuje. »I žebrák,« praví přísloví, »lituje předči tatele z paláce.«
32 article
Autor chváli smysl Korejců pro umění I nejobyčejnější mazal, jenž vyrábí malované čalouny, jimiž chudý Korejec zdobí svůj při bytek, je nadán obraznosti, je patrno, že po- zoroval přírodu, že si všímal stébel trávy, ptáků, němého živola ryb, že pozoroval ledňáčka čiha- jícího na bělici, dovede zachytit smělost dravých ptáků a skromnost kraba. V původnosti tohoto lidového umění nacházíme uměleckou letoru sta- rého plemene uměleckého, jež sic nemá již dost sily k velkým dílům, ale dovede ještě zdobit svůj příbytek. Po zavraždění císařovny Japonci opusti eísař starý svůj palác na úpatí Pu Kenu uchýlil se do středu města, do čtvrtě vyslane- ctev. Ale stará, opuštěná residence, rovněz jako jiná, ještě starší, zůstaly majetkem císar- ským, střeženým vojskem a tvoři na okraj města krásná tichá zákoutí. Paláce byly obklo- peny obrovškými sady, nyní opuštěnými a za nedbanými, kiosky a pavillony se již neopravují a čas dokonává dílo spousty. Císař měl zde svoje pokoje, obydli svých žen a svého služeb- nictva, bylo to malé město se spletí uliček, kde zajisté osnováno hojně pletich. Možno dosud navštíviti tyto domky z bambusu a z papíru ty zářivě místnosti vyložené zlutým pergamenem s posunovacími dveřmi, kde dvorní dámy trá vily svůj život. Světlo je tu tlumené a zlatové ale přece jsou to vězení a jest pochopitelno,že zajaté proškrábaly okna, aby trochu viděly, e se děje venku.
Korejec Japonec Ken
33 article
Velké parádní dvory zdají se prázdné Kamenné sloupy označovaly každé třídě manda- rinů jejich místo. Seřaďovali se na těchto roz sáhlých prostorách, kde za svátečních dnů s rozléhalo provolávání. Není nic smutnějšího nad toto schotiště, zdobené sochařskou prací, kde se zjevoval eísař a kde se nyní usadilo dravé plactvo. Velká síň audienční vzdoruje dešti a větru neboť jest pevně stavěna. Je to majestátní míst- nost se sloupy z rudého dřeva, se stropem ze silných zkřížených trámů. Pole mezi trámy zdobena řezbářskou prací; draci s vlnitým trupy a fenikové jsou neporušeni. Ačkoliv slr je prázdna, vstupujete přece s úctou v tuto dřevěnou arehitekturu, jež naivně ukazuje svoje ústrojí a svoji sílu. Císař udílel audience na trůně, jehož pod- stavec dosud lze pozorovat mezi dvěma sloupy, pod nejkrásnější částí stropu, kde dva draci zu- řivě spolu zápasí. Zástěna je dosud zde; nale- zala se za trůnem a skrývala bezpochyby císa- řovnu, jež pocházejíc ze staré císařské rodiny Mingů, dovedla ovládati svého dobráka manžela. Avšak nejneutěšenější pohled poskytují sady, kdysi pečlivě opatrované, s pěkně vykrajovanými trávníky, s křovím azalijí, skupinami jehlična- tých stromů, veškerá ta nádhera starého opu- štěného parku. Tráva zarůstá stezky a zabírá i zdi a země zmizela by pod vrstvou suchého lupení, kdyby nebylo chudákům povoleno, shra- bovat je jako stelivo rákosovými hráběmi. Tak- řka jen tito nebožáci vyrušují poněkud na pod- zim samotu těchto starých sadův; po ostatní dobu jsou tu pány srny, veverky a orlové a když zima zaplašuje divoké husy, zapadají sem.
Ming Tráva
34 article
Také bažanti tu hnízdí. Je to ráj zvířat a pří- roda pozvolna zabírá, co lidé opustili. Tyto parky měly velké rybníky, ale ty jsou teď zarostlé lotosy a nenufary. V jednom z nich skalnatý ostrůvek s kioskem zmizel pod bujnou vegelací, střechy z modré majoliky jsou skryty pod lupeny. V jiném rybníku zachoval se chrám na jehlách. Zajisté že nábožný důvod přiměl jednoho z císařů, aby postavil ve svých zahra- dách tuto podivinskou budovu, jež připomínala život, jaký vedli jeho předkové. Jehly jsou kůly ze žuly a na nich spočívá podlaha chrámu. Takové jsou dosud příbytky Giljaků na břehu Amuru: tato podoba snad není nahodilá, před- pokládáme-li, že Korejci mají v žilách sibiřskou Nejvyšší krásou těchto residencí byl pohled na hory, stále pohotový pro císaře. Potřeboval toliko pozvednout oči a mezi hrdými kmeny velkých borovic pozoroval holý skalní hrot, »Kohoutí Hřeben«, Pu Kon, starou svoji cita- delu, záštitu Seulu, jehož hrdá silhuetta zvala k heroismu. A ve stínech těchto stromů spáchána ohavná vražda. Staré ty stromy viděly zděšeně prchati eísařovnu, její dvorní dámy a její služky, pronásledované smečkou japonských vrahův krev.
Korejec Amur Pu Kon