1
masthead
24. července 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
plikované této výroby. Odtamtud přešlo se do ohrom-
ných skladišť, kdež vzorně složeny jsou veškeré vý-
robky, z kterýchž, jak jsme již předem podotkli, nej-
větší množství na dlaždice 3 milliony kusů připadá.
Ke konci prohlednuta nově zřízená výstavka, která
v moderni, zvlášť k lomuto účelu sloužící budově
urístěna jest. Fagada tohoto výstavního pavillonu
jest z části z tvrdých glazovaných facádek (ohkláda-
ček), z části z řezané mosaiky obložená, velice deko-
ralivně působící, V první části tohoto pavillonu na-
lezají se 2 interiéry a sice kompletní vzorná kuchyně
z různými vzory sporáků a přístrojů ku pečení, grillo
atd. Na pravé straně pal. kompletní lázeň s různými
Eruhy obkladů. Druhá čásť rozdělena jest na menši
oddělení, ve kterýchž poslaveny jsou krby a kamna,
pak dlouhý stojan s veškerými továrnou vyráběnými
druhy dlaždic, znázorňující jednotlivé vydážděné
plošky přes 200 desinů. V zadní části pavillonu jsou
veškeré druhy glazovaných dlaždic obkládacích, de-
korativních vložek pro nábytek, mosaikových řeza-
ných obrazů atd. Na stěně visí množství felografií
znázorňujících různé větší továrnou provedené práce
zejmena pohledy na lázně v Žižkově, lázně v Ouo
dlinburgu v Sasku, krásně obloženého krámu řezni-
civí pana Beránka na Král. Vinohradech, strojoven.
pivovarů, kasáren atd. U všech výrobků této světo-
známé továrny možno konstatovati naprostou doko-
nalost jak ve směru technickém, tak ve směru uměle-
tkém, což pánům interessentům zajisté již z praxe
známo jest. Po prohlídce projevil pan předseda cís
rada Jahn jménem všech účastníků radost nad roz-
vojem tohoto českého podniku a přál i dalšího zdaru
Král
Jahn
Žižkov
Sasko
6
article
Dále pravil, že exkurse skýtala mnoho zajímavého
poučného a bylo by jen ku přání, aby častěji nám
byla poskylnuta příležitost moci seznati prakticky
různá odvětví průmyslová. Ke konci pronesl pan před-
seda přípitek chěfům tohoto závodu a děkoval za
vlídné přijetí. Jménem dělnicíva továrny oslovil nej-
starší dělník Vojtěch Melč spolek a děkoval členům
jeho, že přišli práci jejich posouditi. Při zvuku zá-
vodní kapely odjížděli páni ke společnému obědu do
Rakovníka do hotelu „U bílého lva“. Odpoledne pro-
hlédli si účastníci výletu zajímavosti města Rakovníka
v průvodu pana městského rady p. MUDra. Černého,
načež odjeli kočáry do Křivoklátu. Průběh tohote vý-
letu byl v každém směru zdařilý a dojista zůstane
všem účastníkům na dlouho v milé paměti.
— Žižkův pomník na Žižkově. V kanceláři slav-
nostního výboru, Kostnické nam. č. 2, úřaduje se dnes
v neděli výminečně celý den. Delegáti veškerých od-
borů sejdou se tamtéž před 10. hod. dopoledne ke
společné poradě. Majitelé zábavních kočov-
ných podniků přihlastež se u pana Ja na
Vondry, maj. krejčovského závodu v Žiž-
kově, Husova tř
— Zakončení školního roku Ea školáchi obecných
a měšťanských. Ministerstvo vyučování rozhodlo, aby
na všech obecných a měšťanských školách, kde učiti
se má až do 31. t. m., zakončen byl školní rok již
v sobotu dne 30 . t. m. Následkem tohoto výnosu ruší
se veškera nařízení okresních školních inspektorů,
kleří žádali, aby se letošní školní rok končil teprve
v neděli dne 31. t. m.
Mudra
Černý
Žižkův
Vondra
Husův
Rakovník
bílý lev
Křivoklát
Žižkov
Žiž
Vojtěch Melč
7
article
— Sjezd oktávy gymhakla královéhradeckého zr
1889 koná se ve dnech 7. a 8. srpna v Hradci Králové
V neděli 7. srpna v 8 hod. večer uvítání a společná
večete v Grandhotelu. V pondělí 8. srpna po 8. hod
ráno návštěva gymnasia, procházka Hradcem. Spo-
lečný oběd o 12. hod. v Grandholelu. Rozjezd. Veškery
dolazy zodpoví pan Josef Truhlář, auskultant, Praha
Kateřinská ul. č. 36 n
— Pokladně Ústřední Matice školské odvedl odbor
Ústřední Matice školské na Král. Vinohradech 20 K.
které byly vybrány při svatební hoslině p. Jos. Sucho-
pára, učitele škol vinohradských se slečnou Josefinou
Kašparovou z Dobříše, paněm O. Hrabalem, učitelem
— Místo věnce na rakev zesnulého p. Fr. Šebora vě-
nrval Ústřední Matici školské p. Fr. Leypold, architek
v Praze 10 K.
— Sbírky Národopisného musea českoslovan-
ského v zahradě Kinských rezhojněny byly vynikající
kollekcí folografii krojů moravských, kterou s velikou
pílí a podivuhodnou dovedností po léta tvořil a stále
deplňuje p. prof. E. Horský v Uh. Brodě. Fotografie
jeho mají znamenitou cenu ethnografickou i uměle-
ckou. Prací svou zachoval budoucímu studiu celé
bebalství krojů dosud užívaných, mizících i vymize-
lých. Vedle této zajisté nikterak lehké služby, pro-
kázané českoslovanské elhnografii, zasluhuje všeho
uznání a podivu i skvělé provedení folografií. Správa
musejní přičiní se, aby tato znamenitá sbarka přišla
v museu náležitě k platnosti; zatím na zkoušku vy-
slavena jest aspoň malá čásť folografií krojů z okolí
Uh. Brodu a Uh. Ostrohu. Sbírky musejní jsou dnes
v neděli přístupny od 9 do 12 a od 3 do 6 hod.
za vstupné 10 hal. Kromě toho jest museum olevřeno
v úterý, ve čtvrtek a v pátek za 50 hal. a sice od
9 do 1 hod., pak ve středu a v sobolu od 9 do 12
hod. za 20 hal., odpoledne od 3 do 6 hod. zdarma.
Truhlář
Král
Kašparův
O Hrabal
Šebor
profesor
Hradec Králové
Hradec
Praha
Dobříš
Uh . Brod
národopisný muzeum
8
article
Ilustrovaný průvodce po museu prodává se u po-
kladny za 60 hal. (něm. K 1.20).
— Náprstkovo české průmyslové museum ote-
vřeno jest dnes jakož i každou neděli a svátek od
9 do 12 hodin v pol. Vstupné pro dospělé 10 kr., pro
děti 5 kr. Zajímavé sbírky musejní, jimž v poslední
době dostalo se opěl hojného obohacení dary vzácných
příznivců musea, těší se stále četné návštěvě obe-
censtva. Pozornost návštěvníků poutána pak jest nej-
více interieury Zeyerovými, jež umistěny jsou nyí
v nové budově a skýtají návštěvníkům pohled do do-
mácího tusdla našeho velikého básníka. V grafickém
oddělení podávají členové spolku faktorů knihtiskáren
pražských potřebný výklad.
— Slavnost ve prospěch Dveřákova londu po-
řádá c. k. priv. sbor měšť. granátníků v Praze v pon-
dělí dne 25. července o 3. hod. odpol. v zahradě divadla
„Uranie“. První díl slavnostního pořadu vyhražen
je hudební produkci sborové kapely, kterou říditi brde
p. Pehel, a ve druhou zařaděn byl proslov se živým
obrazem v divadle, po němž bude následovati diva-
delní představení o páté hodině. Hráti se bude „Krás-
ná Galathea“ a „Český dobrovolníka
[rancouzská selka“. Po představení opět hu-
dební produkce v zahradě. Slavnost je uspořádána
na paměť zvěčnělého mistra, který byl čestným set-
níkem sboru granátnického, a vzhledem k zajímavému
programu zábavnímu lze spoléhati na četnou na-
vštěvu. Předprodej lístků k divadelnímu představení,
jež opravňují i ke vstupu do zahrady po čas hudební
produkce, převzaly závody: Fr. A. Urbánek ve Ferdl-
nandově tř., Mojmír Urbánek v Jungmannově tř., B
Lantner na Václavském nám., Bratří Šámalové ve
Ferdinandově tř., trafika Kohoutova na Příkopě, Joseí
Nikolaides v Eliščině tř., Karel Šulc na Staroměst-
ském nám., J. Lanc v Bazaru a Jos. Kolínský v Kar-
líně, Královská tř.
Náprstkův
Zeyerův
A Urbánek
Urbánek
Šámal
Šulc
J Lanc
Praha
Francie
Ferdl
Jungmannův třída
B Lantner
Václavský já
Ferdinandov třída
Kohoutov
Eliščin třída
Jos
Kara
spolek faktor
zahradit divadlo
Uranie
9
article
— Dary. Na místo věnce na rakev zemřelého
p. Frant. Šebora věnoval pan Fr. Goller, vrchní
ředitel v Praze, Podpůrnému spolku cukrovarnických
úřadníků v Praze 30 K.
— Dar pro učně. Dne 28. září 1904 v den sv
Václava podarován bude mravný učeň řemesla obuv
nického, který se nachází v posledním roce svého
učení v Praze, stříbrnými hodinkami, remontérkami
zakoupenými z úroků nadace Václava-Katy Marsch-
nera, obuvníka v Praze. Žádosti v podacím protokole
rady městské.
Dobročinnost lázeňských hostí v Sedmihor
kách. V Rovensku, blíže Sedmihorek u Turnova
vznikl z neznámé dosud příčiny v neděli dne 17. t. m
o 3. hod. odpol. požár, jemuž padlo za oběť pět obyt-
ných stavení, stará radnice a lékárna. Při požáru by
by málem uhořel 78 roků starý Josef Nejedlo, topič
zaměstnaný v sedmihorských lázních, který, v neděli
maje volno, šel si domů odpočinouti. Právě v tu dobu,
kdy vznikl požár, byl nešťastný topič pohřížen ve
tvrdý spánek, z něhož se probudil teprve když již byl
obklopen plameny. Chtěl se rychle zachrániti, ale
neměl kudy. Oknem již šlehaly plameny a dvéře byly
zamčeny. Zamkla prý ho v bytě žena, aby ho, odchá-
zejíc nemusila buditi. Vzal tedy sekeru a dvéře vy-
páčil. Než-li se mu to však podařilo, utrpěl popále-
niny tak těžké, že dle výroku lékaře p. MUDra. Vojty
sotva živolem vyvázne. Lázeňští hosté v Seamihor-
kách uspořádali hned v ponděli sbírku, jež vynesla
520 K a ubohému byla odevzdána, z čehož tente mě
takovou radost, že až plakal. Bylo tím aspoň částečně
neštěstí jeho zmírněno. — Lola Beranova.
František
Šebor
Goller
Václav
Nejedlo
Mudra
Vojta
Lolo Beranův
Praha
Rovensko
Sedmihorky
Turnov
Seamihor
podpůrný spolek cukrovarnický úřadník
svatý Václav
Katy Marsch
10
article
— Z čistého výtěžku akademie prvních abilu-
rientů c. k. české vyšší realky v Žižkově darováno
100 K Spolku pro vydržování chudých studujících
v Žižkově.
— Po třiceti létechi. Shledání opravdu přátelské
slavili absolventi plzeňské realky z roku 1874, ktel
v neděli dne 17. t. m. sjeli se po 30 létech do Plzně.
Ze 45 absolventů dostavili se pp. Kundrát Frant.
měst. chemik v Plzni, Lenz Ferd., inspektor finanční
kontroly v Táboře, Velflik Albert, prof. české vysoke
školy technické v Praze, Frič Frant., řed. měšť. školy
v Dobříši, Hodek Jos., zemský poslanec a statkář v
Vohřeledech, Kolodzieyski Adoli, adjunkt pro udržo-
vání trati v Žatci, Soukup Jan, vrch. inženýr v Praze.
Fortner Josef, pošt. kontrolor v Krakově, Baroch Václ.
řed. stavebního úřadu v Karlíně, Vaněček Vojt., říd. uč.
ve Vokovicích, Duffek Max, okr. starosta v Domažli-
cích, Sandtner Fr., revident dráhy v Plzni, Dirlam
Josef, profesor v Plzni, Karásek Fr., inženýr v Praze.
Zieglbauer Hynek, učitel v Bohutíně, Kraus Josef, řed
cukrovaru v Tamaczu v Haliči, Weis Karel, továrník
ve Vídni a Pavel Jakub, vrchní stav. rada v Praze
Při společném obědu přítomni byli též bývalí profes-
soři p. F. A. Hora a p. Ant. Knor. Za zemřelé kollegy
jichž je celkem 12, sloužena mše sv. v kapli reálky
jíž účastníci sjezdu byli přílomni. Navštívili divad.
předslavení, výslavu, musejní a divadelní budovy, ja-
kož i jiná místa, jichž návštěvou obnovena v mysli
šťastná doba studií. Posilněni takto vzpomínkami dob
svého mládí, přátelskou kollegiálností druhů ze studil,
rozjeli se účastníci za svým povoláním s přáním, aby
po pěti létech v plném počtu opět se shledali.
Kundrát
Lenz
profesor
František
Soukup
Jan
Josef
Baroch Václ
Vaněček
Duffek
Sandtner
Zieglbauer
Kraus
Weis
Karel
Pavel
F A Hora
Knor
Žižkov
Plzeň
Tábor
Praha
Dobříš
Vohřeledy
Kolodzieyski Adoli
Žatec
Krakov
Karlín
Vokovice
Domažli
Francie
Dirlam Josef
Karásek Francie
Bohutín
Halič
Vídeň
Velflik Albert
Hodek Jos
Frič
11
article
— V hlavní městské pokladně pražské čistí se
místnosti dne 27. července. Za tou příčínou nebudou
se toho dne peníze ani vydávati ani přjímati
— Nedostatek měkké vody na Letné. Obyvatelstvo
domů na Letné těžce jest zkoušeno nedostaíkem měkké
vody, která den za dnem ráno po několik hodin ne-
teče. V hodinách ranních a dopoledních, kdy jest
měkké vody v domácnostech nejvíce třeba, kropí se
scučasně sady i ulice. Tím stává se, že nádržka n
věži vodárny letenské brzy se vyprázdňuje a úrovei
vody v potrubí tak hluboko klesá, že voda do vyšších
pater domů vstoupiti nemůže. Obyvatelstvo domů
těch jest nuceno nositi vodu z přízemí, ač dotéká-li
tam, až do třetího patra. Vzhledem k tomu, že oby-
vatelstvo nájemných domů musí platiti poplatek za
vodu předem v nájemném, a že za své peníze vody
vůbec nemá a nebo ji namáhavě do nejvyšších pater
nostti musí, lze očekávali, že povolaní činitelé vyjdou
peškozenému obyvatelstvu vstřic tím, že budou
hleděti dotčený tuto nedostatek alespoň zmírniti. Jest
zajisté v zájmu veřejného zdravotnictví, aby byly sady
udržovány v úplné svěžesti a ulice, když ne splacho-
vány aspoň řádně kropeny. Avšak neméně jest dů-
ležito, aby tisíce rodin nebylo denně zlvováno ne-
zbytně nutné měkké vody. Oběma tuto uvedeným
potřebám lze při dobré vůli dodavatelů měkké vody
Letná
12
article
do domů na Letné a v Bubenči vyhověti. Mimořádná
penující vedra a jejich následek t. i. silné vysýchání
půdy a tvoření se zdraví nebezpečného prachu v uli-
cích, vyžadují i mimořádných opatření. Jest povin-
ností povolaných činitelů učiniti opatření mimořádná
která v tomto zvláštním případu by nevyžadovala vel-
kých obětí: Sady a ulice buďtež svlažovány a spla-
chovány v noci! Lze za to míti, že za chladných noc
jest kropení sadů užitečnějším, poněvadž se vode
poskytne času ke vniknutí do země a tím k řádnému
a trvalejšímu navlažení kořenů všeho rostlinstva.v
úpalu slunečním vykropená voda rychle se opět od-
pařuje, aniž mohla vniknouti do vypráhlé půdy a vy-
kenati co vykonati měla. Na kropení ulic mohlo by se
nočního času více vody obětovati a to tolik, že by se
ulice řádně smyly a zdraví lidskému nebezpečný prach
do stok spláchl. Obyvatelstvo letenské nalezlo by
časného rána svěží sady, čisté ulice, měkce navlhlý
čistý vzduch a ve svých domácnostech aspoň tolik
draze placené měkké vody, aby mohlo opatřiti nejnut-
nější své potřeby. Nedostatek měkké vody na Letné
jest trvalý a že za panujícího sucha tak těžce doléhá
na zdejší obyvatelstvo, má svou hlavní příčinu v tom.
že bylo v posledních létech v Praze následkem assa-
nace a regulace města mnoho domů zbořeno a oby-
vatelstvo jejih do okolních obcí zatlačeno. I na Letné
a v Bubenči vzmohl se stavební ruch; domů rychle
přibývá a poněvadž kanalisace tamější jest soustavy
splachovací, roste z nově obydlenými domy spotřeba
vedy. Spotřebě vody nevyhoví ale rozměry a výkon-
nost vodárny na Letné a jest proto rozšíření její nej-
naléhavější potřebou; přibývajícími domy na Letné
a v Bubenči poroste i nedostatek měkké vody tak
dicuho, pokud vodárna přiměřeně nebude zvětšena.
Letná
Bubeneč
Praha
13
article
— Ze smíchovských tratí pražských elektrických
dráh. V páteční schůzi městské rady pražské byla
projednána záležitost, která zřetelně dosvědčuje, jak
neradno mnohdy vyhovovati chvilkovým nápadům
anebo říditi se podle přání různých jednollivců, kteřl
jeden týden něčeho se domáhají a druhý týden tu
samou věc zatracují. Co bývalo stesků a žalob, že
smíchovská „červená elektrika“, to jest motorové vozy
trati Smíchov—Žižkov, jezdí kolem „Anděla“ na Smi-
chově přimo do Košíř, ačkoliv by prý výhodněji byla
vedena k západnímu nádraží. Toť se rozumí, někdo
jel na výlet do Chuchle a zpátky od vlaku nemohl se
dostat bez dvojího přesedání na Malou stranu, tak tedy
správní rado podniků, přeměň směr červených vozůu
Místo do Košíř nechť jezdí k opuštěné červené za
hradě! Velká a mocná byla přímluva pro přerušení
trati koširské. A pamatujeme se, že v městské rade
nastalo veliké rozjitření, když po usnesení přerušení
trati košířské změna okamžitě nebyla provedena!
Smíchov
Žižkov
Košíře
Chuchle
14
article
Jeden vyšší úřadník elektrických dráh pro toto po-
zvolně provedení bezmála mohl být diseiplinován.
A ejhle, co se stalo? Po zavedení přimých vozů oo
nového kamenného mostu k západnímu nádražía
přerušení trati smíchovské na všech stranách nastale
lamento. Nejprve reptali v Košířích a vším právem.
Pro několik pasažérů od západního nádraží celá obec
byla odříznula od přimého vedení! Stesky pronášeh
i obyvatelé na Smichově, nebyli spokojeni ani zří-
zenci, kteří od západního nádraží až k Plzeňské třídě
jezdili s prázdnými vozy a elektrické podníky tout
novinkou utrpěly pozoruhodnou ztrátu v účtech. Pře-
rušení trati košířské vyžadovalo totiž více správního
nákladu o 52.000 K a následkem přerušení přímě do-
pravy klesl výnos trati košířské o 12.000 korun. Ta-
kové byly výsledky vyhovění přání těch, kteří tvrdili.
že bůhví jak podníky tím nezískají, když červené vozy
budou jezdit k západnímu nádraží. Nejdříve poktádato
se správní radě podniků ve zlé, že nezavedla nřímou
vozbu k nádraží západnímu, leď opět se jí zazlivalo,
že neprovozuje přímou vozbu z Košíř do Prahy. Je
vidět, že se zájmy křižují a proto chvilkové nápady
mají být uskutečňovány s menším chvatem. Po všech
těchto zkušenostech předložila správní rada elektri-
ckých podníků městské radě návrh, aby zaveden byi
opět dřívější způsob vozby, totiž, aby červené moto-
rové vozy jezdily ze Žižkova, kolem Národního di-
vadla na Smichov a Plzeňskou třídou do Košíř. Aby
pak přestupování ze zelených vozů trati Smíchov—
Steska
Košíře
Praha
Žižkov
národní di
Smíchov
15
article
Král. Obora do vozů košířských bylo zpříjemněno.
navrhla zprávní rada, aby trať elektrické drány, ve-
doucí Přemyslovou a Komenského ulici na Smíchově
byla vypuštěna a zrušena, na místo ní aby zřizena
byla výhybka v Palackého třídě. Budou tedy vozy
jezdit Palackého třídou na Smíchově oběma směry
kdežto doposud jezdio se tudy pouze směrem do
Prahy. Městská rada, uznávajíc důvody správm rady
přednesené místopredsedou p. Varvažovským, ona ná-
vrhy schválila.
Král
Přemyslův
Palacký
Komenský ulice
Smíchov
Palacký třída
Praha
16
article
— Z ústledních jalek „ražských. Na trh dobytř
v pondělí dne 25. července 1904 přihlášeno jest 192
kusů hovězího dobytka původu domácího, 434 kusů
původu haličského a 129 kusů původu uherského.
— K poměrům vinohradským. K místní naší zprá-
vě „Příjemným místem nočního obývání“ se nám píše:
Zpráva vaše o poměrech za noci v Máchově a Pala-
ckého třídě je pravdiva a je si jen přáti, aby prl-
vodilo nám uveřejnění její žádoucí nápravu. Však není
to jen ono uvedeně místo, kde vydáno je klidně oby-
vatelstvo a státní i městské poplatnictvo surovostem
zdivočilých přímo výrostků i hrubostem dospělejších.
je jich více a zvláště na obvodu města. Je jím také
ulička, vedoucí z ulice Čelakovského na nuseiské scho
dy, ulička bídně zanedbaná, dostavší nepochopitelným
přímo způsobem název uličky — Čelakovského, a
nejde ve směru jejím, ba skoro v pravém úhlu z ní
se vylučuje a svým zanedbaným neupraveným ze-
vnějškem a svou „rozmanitou obsažností“ (najmě po
ránu) s jménem básníka strašně kontrastuje. Ulička ta
je nyní silně frekventovaná, ba jsou hodiny, kdy proud
Máchův
Čelakovský
Palo
17
article
rovná se takřka onomu po nuselských schodechi, nic-
méně vypadá jakoby ani v obvod Král. Vinohradů
nepatřila. Čistá to záchodní ulička pro ušlechtilou
mládež za dne a pro rozmanitá individua za noci
k čemuž obyvatelstvo villových tamních domů bez-
mocně nuceno je přihlížeti, neboť na každě sebe sluš-
nější připomenutí následuje v odpověď neslýchaní
hrubost — slovy i gesty. Dalo by se dojista odstranit
kdyby správa města dle své závaznosti a hotových
již proposic i dle slibných přípovědí uličku konečně
zregulovala a řádně osvětlila. Vždyť obyvatelé viho-
vého domu „Na pěkné vyhlídce“ nemají dosud ani
příchodu (vzdor projevům dotyč. orgánů, že zregul -
vána bude ulička s dostavením domu) a musí putovati
a stěhovati se po rampičce — stále všelijak garniro-
vané. Na Purkyňově náměstí proti novým domům
hned bylo vydlážděno a zřízen sad a správná jinal
tato okolnost přímo křičí po porovnání se zmíněnym
koutkem, kde majitelé i obyvatelstvo zajisté jsou také
— poplatníky.
Král
Purkyňův náměstí
18
article
— Ptačí idylika. V letecké kovárně u Libišie nac
Vllavou uhnízdil se před třemi léty párek vlašťovek
a sice na rouře, acelylenový plyn přivádějící, a lo je
nom asi půl druhého metru nad samou kovadlinou.
Vlašťovky vyvedly již po kolikáte mláďata a jest kt
podivu, že ani hlučné rány do kovadliny, ani jiskry
z rozžhaveného železa sršící, ba ani oheň a dým z vel-
mi blízké kovářské výhně těmto drobným ptáčkůn
nepřekážejí a neškodí, neboť jsou ve svém hnízdě do-
posud. Pohledový lístek s vyobrazením této zajímave
ptačí idyllky bude v Letkách a v Libšicích co nejdříve
dán do prodeje.
— Výška vody na českých řekách. Jen k doplněn
historie o letošním velikém suchu dlužno se také zmt-
nit o výšce vody na českých řekách, kteráž výška
jest však velmi nízká. I hlavní řeky malým přílivem
vody z přitoků jsou skoro vyschlé. Tak v Krumlově
je Vltava na 16 cm pod normálem, v Č. Budějovicích
—14 cm, ve Veseli — 36 cm, v Táboře — 40 cm,
v Týně n. Vlt. — 20 cm, v Písku Otava — 5 cm.
v Plzni Radbuza — 22 cm, v Berouně Berounka
—40 cm, Vltava v Praze — 4 cm, Labe v Nymbure
—25 cm, Jizera v Ml. Boleslavi — 30 cm, Labe
v Brandýse n. L. — 50 cm, na Mělníku — 107 cm.
v Ústí n. L. — 77 cm a v Děčíně — 73 cm!
letka
Krumlov
Vltava
Č . Budějovice
Tábor
Písek
Otava
Plzeň Radbuza
Beroun
Berounka
Praha
Labe
Nymbure
Jizera
Boleslav
Brandýs
Mělník
Ústí
Děčín
centimetr
19
article
— Zmije. Ke stati o letošní útrapě od zmij
dokládáme, že ve všech, zvláště pohorských okresích
nachytalo se jíž nebývalé množství zmijí. V okresu
tachovském zaplatil okresní výbor po koruně za 500
kusů zabitých zmijí; nejvíce přichází zpráv o nebez-
pečných uštknutích hadem tímto z Krkonoš, kde za
nynějších parných dnů nejvíce ženy a děti, česajíe
velikými ozubenými dřevěnými nádobami borůvky
na výrobu vína borůvkového, nešťastnou náhodou
stoupnou na vyhřívající se zmiji. Případy ušiknuti
zmijí množí se dle výkazů vrchlabské nemocnice
v těch to dnech neustále. Zmijemi bohatá jest mo
hutná hora Žalý, jež na svahu jižním i východním
jest pokryta skalisky: zde nejvíce pořádají se lovy
na zmije, horalé mají k tomu cíli hůl na konci ostrou
vidlicí opatřenou; holí tou se zmije k zemi přitiskne
a tak bezvládnou učiní, načež se zabije. I zde bylo
již letos veliké množství zmijí dodáno obcím a okre-
sům za určený honorář jedné koruny.
Zmij
Krkonoše
Žalá
20
article
— Uštknuti zmijí. V okolí Jindřichova Hradc
uštknut byl vojín 75. pěšího pluku J. Vanásek pře
cvičení v lese zmijí do ruky a dopraven byl do vo-
jenské nemocnice. — V Blumenavě u Chvalšin
uštknuta byla školačka Marie Grosserova při návratu
ze školy zmijí, ležicí na příč cesty. Stav děvčete jes
beznadějný.
— Velký požár. Dne 19. t. m. o 10. hod. dopo
lední vznikl v kupě slámy za stodolou Václava Tom-
šíka čp. 5 ve Všejanech u Nymburka oheň, který při
panujícím větru krátce rozšířil se na stodolu a hospo-
dářská slavení Tomšíkova: odtud přeskočil na usedlast
čp. 14. patřící Josefu Procházkovi a stavení čp. 3.
náležející Jiřímu Mejzrovi, načež zničil ještě usedlost
čp. 2 Josefa Syrovátky a několik měr ječmene na
stojatě za hořicími budovami. Škoda odhaduje se na
více než 10.000 K a jest pojištěním jenom asi na
4000 K hražena. Příčina požáru není dosud vypátrána.
J Vanásek
Grosserův
Václav Tom
Tomšíkův
Procházka
Mejzr
Syrovátka
Jindřichov Hradce
Blumenava u Chvalšiny
Všejany
Nymburk
21
article
— Utonul při koupání psa. Velké shromážděn
obecenstva povstalo včera po 2. hod. odpolední na
novém mostě kamenném a na Střeleckém ostrově
Podnět k tomu zavdala truchlivá událost, která s
vyžádala za oběť lidský život. Číšník p. Karel Matějka
29 roků starý, bratr majitele restaurace na Střeleckém
ostrově, byl tou obětí prazvláštní nešťastné náhody
Pan Matějka v uvedenou dobu se břehu ostrova Stře-
leckého sestoupil do lodky, do níž vzal psa, jejž
chtěj ve Vltavě vykoupat. Pes sám nechtěl do vody
skočit, proto ho p. Matějka vzal do náručí a hodil psa
do řeky. Při tom ale nešťastnou náhodou pozbyl rovno-
váhy a spadl přes okraj lodky střemhlav do Vltavy
pod jejíž hladinou zmizel. Netrvalo sice dlouho, kdyz
byl vytažen, ale veškeré obživovací pokusy byly již
bezvýsledny. Marně snažili se lékaři pp. dr. Lenz a dr
Brabec vzkřsiti jej k životu. Mrtvolu nešťastníkovu
ohledal policejní lékař p. dr. Kalmus a dal ji odvéze
do pathologického ústavu. Na ostrově způsobil přípac
hluboké vzrušent.
— Úraz před nádražím. V Sadové třídě naprot
Františkovu nádraží přecházela včera po 1 hod. odpol
jízdní dráhu 57letá roznašečka novin Hozalie Becková
bydlící v čís. 313 v Karlíně. Žena vyhýbala se drožce
ale osudnou náhodou dostala se do cesty cyklistovi
který ji povalil. Pádem byla Beckové zlomena jeva
noha v běrci. Lékař p. dr. Kotáb ze záchranné stanice
poskytl ji prvm pomoci a odvezl zraněnou do je-
mocnice.
Matějek
doktor
Lenz
Brabec
Kalmus
Becková
Beck
Kotáb
Vltava
Františkov nádraží
Karlín
22
article
— Uprchlíci dopadeni. Z jezdeckýchi kasáren
uprchli před týdnem dva vojáci třetí eskadrony dra-
gounského pluku Frant. Doubrava a Frant. Styblát.
Po dlouhém hledání byli nalezeni u Neveklova av
poutech nazpět do Karlína přivedeni.
— Zatčený žhář. V Tešině zatčen byl 20letý
spustlý výrostek, na kterém lpí podezření, že v obci
Ligotě založil šestkrát oheň. Při výslechu zatčený
cynicky s úsměvem prohlásil, že chtěl vypáliti celou
obec Dobroslavici.
— Oběsil se. Josef Houska, 31letý dělník z Horní
Krče, oběsil se v tamním lese. Sebevrah měl u sebe
lístek, na němž napsal, že si zoufal následkem ne-
zhojitelné choroby.
— Záhadné úmrtí. Do všeobecné nemocnice zdejší
byl včera v obecní truhle přivezen 31letý rukavičkář-
ský dělník Josef Barviš, do Ředice u Říčan příslušný.
Dříve, než byl stav jeho prozkoumán, Barviš zemřel.
Mrtvola byla převezena do pathologického ústavu.
František
Houska
Barviš
Neveklov
Karlín
Ligot
Horní Krč
Ředice
Říčany
23
article
— Z jižních. Čech, 22. července. (Houbya
husy.) Po loňské nevídané úrodě hub ve krajinách
krupobitím postižených, kdy ze stanic transversální
dráhy Milevska, Veselíčka, Jetětic a Jistebnice odvezlo
se do světa dohromady více než za 28.000 korun pěk-
ných zdravých hřibků při průměrné ceně kg za 24—30
haléřů, není lze v lesích kolem řeky Vltavy ani v le-
sích kol Milevska a Jistebnice nikde ani jediného
hříbku spatřiti. Minulý rok bylo množství hub jedinou
spásou ubídněného kraje; letos k velikému suchu,
v němž veškero obilí seschne, není pomoci této a ko-
nečně nedostane se ani příjmu jindy jistého, za drůbež
totiž a husy. Letos na jaře hospodyně nemohly husy,
kachny a kuřata nasaditi, poněvadž neměly pro ně
zrna, a tím na rok letošní přichází jen na př. okres
milevský zajisté o tři čtvrti obyčejného příjmu za
husy a drůbež, kterýžto příjem páčil se ročně na
500.000 korun. Jest tedy úbytek příjmů v chudých
krajích jihočeských velice citlivý a zdá se, jakoby
letos bylo v okresích pahorkatiny české smutněji, než
roku právě minulého po veliké katastrofě. Nyní ji
všechny zásoby vybrány a málo jich přibude.
Čechy
Milevsko
Veselíčko
Jetětice
Jistebnice
Vltava
24
article
— Z Kněževsi u Rakovníka. V „Nár. Lislech“ ze
dne 20. t. m. uveřejněna byla zpráva z naší obce,
pojednávající o zakončení volby do místní školní rady
a noví členové její prohlášeni jaksi za reformátory
zdejších školních poměrů a zdejšího pokroku vůbec
a zvláště vůdce jejich p. Jos. Cédl. Jest potřepa zále-
žitost vysvětliti. Každý soudný člověk učiní si potom
závěr — docela opačný. Před 2 roky staré zastupitel-
stvo svorně se starou školní místní radou všemi silami
se zasazovalo o to, aby zde na pokraji národnostních
hranic zřízena byla škola měšťanská, která by čelila
proti škole měšťanské v blízkých zněmčilých Kole-
šovicích. Když mezitím nastoupilo nové zastupitelstvo
s většinou velmi michaných barev politických, nehnulo
toto zastupitelstvo i se svým starostou v čele ani
prstem, aby povolení měšťanské školy (v Kolešovicích
již byla povolena) se uskutečnilo — a tu zástupcové
staré místní školní rady toho docílili, že škola povo-
lena a v život uvedena byla. Vědělo se, že nové za-
stupitelstvo bude proti zřízení školy měšťanské a proto
bylo protokolárně — jaksi na věčnou paměť — zji-
štěno, kteří páni hlasovali proti každému nákladu na
novou školu — mezi nimi člen nové místní školní
rady p. F. Pergler. Jiný člen nové místní školní rady,
p. V. Mráz, posílá hocha svého do německé školy
v Kolešovicích, jakkoliv bydlí v Kněževsi naproti měšt.
Jos
Cédl
F Pergler
V Mráz
Kněževes
Rakovník
Kolešovice
Lisly
25
article
škole. Však na tom není dosti. Aby důvěru v novou
školu podkopal, vůdce strany p. J. Čédl častými svěd-
ky ověřenými projevy se již vyznamenal. Jemu jest
důležitější zavážení rybníku než stavba měšť. školy,
které on prý nepotřebuje — ta prý se může stavěti
u něho na dvoře — beztoho prý ani ke třeh třídě nedojde.
A tito pánové chtějí učiniti nápravu ve zdejším školství
a pokroku! Oni, kteří nepodporují ani krejcarem ja-
kýkoli podnik obecně prospěšný, ani okrašlovací spo-
lek, ani místní odbor Nár. jednoty sever., ani záložnu
Raifleisenovu, ba p. Cédl byl veřejným odpůrcem
obilního družstva v okresu a na všechny tyto podníky
dělá nemistné vtipy, snižuje jich mravní váhu. Komu
na pravdivosti této zprávy záleží, může se v místě
samém přesvědčiti.
— Z Chocně. (Týdenní koncerty) městské hudby,
jež uspořádány byly u nás péčí okrašlovacího spolku
pravidelně po prvé loni v období prázdninovém a čím
dále těšily se větší oblibě, konány budou nákladem
téhož spolku i letos; opětně jenom za příznivého po-
čast a to na náměstí k večeru. Prvý bude výjimečně
v sobotu dne 30. 1. m o půl 7. hod. další pravidelně
ve středu.
J Čédl
Raifleisenův
Cédl
Choceň
26
article
— Ze Žerotina u Litovls. (Pův. dopis „N. L-
Hledíme vstříc významné pro obec naši události:
vysvěcení nové školní budovy, jež pořízena nákladem
obce a provedena známým stavitelem p. Václavem
Dcušou v Litovli. Budova na malou obec naši pře-
kvapuje každého svou výstavností, moderností a
praktičností, s jakou zbudována. Místnosti její jsou
velice prostranné a vzdušné a patrno, že zkušený
stavitel měl na zřeteli všechny potřeby moderní
školy. Pěkná budova nemálo získala na svém vzhledu
uměleckou prací akademického ma líře pana Karla
Reissnera z Prahy, jenž okrášlil čelo budovy krásně
komponovanou barevnou lunettou, představujíci al-
legorické znázornění významu Jana Amosa Ko-
menského pro školství e výchovu. Provedení obra zu
uspokojilo rozhodující kruhy tou měrou, že p. Reissner
vyzván, aby zkomponoval allegorické obrazy pto
vnitřek nádherné novostavby městské reálky v Litovli.
— Z Vodňan, 22. července. (Výstava učed-
nickýcb pracl.) Ve dnech od 7.—17. srpna bude
pořádána za protektorátu městské rady vodňanské
výstava učednických prací, do níž přijímány práce
jen v dílnách učedníky zhotovené, k nimž nebylo
N L
Václav Dcuša
Reissner
Jan
Ámos
ko
Žerotina u Litovls
Litovel
Praha
Vodňany
menský pro školství e výchova
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Korea, chudobná a mírná.
Země, jež se v poslední době stala bojištěm
dvou plemen, nebyla nikdy hojně navštěvována
cestovateli považována jsouc takořka za nepří-
stupnou. Ale za to nemnozí cestovatelé, kteř
se odhodlali navštiviti zemi dalekého Východu.
byli zpravidla lidé zkušeni a bystři pozorovatelé,
kteří o svých cestách dovedli vypravovati mnoho
zajímavého. Autor knihy »Pouvre et Douce
Corée«, jež právě v čas vychází ve druhém
vydání, Georges Dueroeg dovede v lehké, zá-
bavné formě podat, co pozoroval. Osobu svoji
zanechává úplně v pozadí, líče toliko , dojem,
jaký na něho učinily země a lid.
Hlavní město Seul při pohledu s pahorku
Nam Yan zdá se býti spíše velkou vesnicí
doškovými střechami a toliko ohromná rozloha
jeho, pas hradeb s monumentálními branam
sědčí o jeho významu. Avšak chýše, jakkoli svěd
čel o velké chudobě, nemají vzezření smutné.
Dueroeg
Korea
Seul
Pouvre et Douce Corée
28
article
Dým vystupující do čistého vzduchu přímo vzbůru
sědčí, že v chýžích jsou ženy, jež nedají za-
niknouti ohni na krbu a domácímu štěstí. Za
dhýžkami nalezají se úzké dvorky s četnými
květináči. Ulice jsou úzké a klikaté, toliko sil-
nice táhnoucí městem jsou široké a přímé.
Domy korejské jsou práce tesařské, zdivo
z vepřovie a kamenů není oporou budovy,
níbrž ehrání toliko vnitřek budovy před nepo-
hadou a Korejec by se v letě snadno obešel
beze stěn a počíná-li se zdivo rozpadávat,
spravuje se teprve, když nastává zima. Střechy
jiou kryty slámou, krytinu z modře polívané
híny po způsobu čínském mohou si dopřáti
lolíko boháči. Domky, pouze přízemní, maji
toliko jednu nebo dvě mísinosti, jež z ulice
dostávají světlo otvorem zamřížovaným bambu-
sm a polepeným papírem, za to však jsou
lojně osvětleny ze dvora, bez něhož se žádné
brejské obydlí nemůže obejít. Život žen, stráž
ká a mnohdy otrokyň domácího krbu, byl by
pl3 smutný bez té trochy volného prostoru,
jž zanechává mezi domy trochu místa a kde
pěsluji svoje květiny. Ideálem by bylo mii
tehradu, ale to si mohou dovoliti toliko šlechta
Korejec
29
article
a císař. Činí tudíž Seul dojem města skrom-
ného, vystaveného s nevelkým nákladem, ale
nikterak bídného. Každý obyvatel má svůj pří
bytek, svůj krb, svůj rodinný život. Neoplývá
bohatstvím, ale je šťasten.
Korejci nemají šklebivých tváří plemene
žlutého. Krev plemen severních mísila se v je
jich žilách s krví mongolskou a vytvořila onen
typ muže statného, kostnatého, imposantního
vzrůstu. Oči jejich nejsou šikmé, čelo jest kle-
nuté, hladké a podobá se čelu Bretonců, mát
veselý odlesk čela keltského. Tváře jsou velm
vousaté, jako Ainů z ostrova Sachalinu, což ji
samo sebou dosvědčuje, že jsou přibuzní starých
plemen sibířských a zachovali si doposud svůj
původní ráz. Přirozený jejich výraz je klidný,
mají oko bystrě a snivé a ve svých způsobech
mnoho rovnodušnosti a dobráctví. Sama jejich
chudoba jest důkazem oné duševní prostoty,
jež povrhuje moderním shonem; touží tolik
po klidu.
Ženy jsou velké, štíhlé, těla dosti silného,
aby mohly nésti na hlavě těžká břemena a př
tom pružné. Jejich tvář, velmi výrazná, mívá
mnohdy ráz dojemné vážnosti, něžné opravdo-
vosti, jež obráží se od bezstarostnosti mužů, nebo
ony nesou břemeno života. I když stárnou, za-
chovávají blesk svých černých očí a majestátn
krok. Jsou mezi nimi velmi krásné.
Korejec
Bretonec
Sachalin
30
article
Přepych těchto chudých lidí spočívá v je-
jich vlase, ebenově černém, hladkém, hojném a
měkkém a hebkém: korejská žena už se musí
ocítiti ve krajné nouzi, aby jej prodala na váhu
čínskému vlásenkáři. Nikdo si nestříhá vlasů
muži je nosí podvázané na temeni v uzel, do
něhož zastrkují kus červeného korálu, jinoši za-
plětají je ve vrkoč, ženy z lidu upravují si je
v diaděm, jest jim polštářem při nosení břemen
na hlavě, se vkusnými vrkoči nad čelem, sepja
tými v týle stříbrnou jehlicí.
Ve kroji korejském panuje barva bilš, ven-
kovan jest bíle oděn od hlavy až k patěa
obyvatelé měst vesměs nosí svrehní roucha plá-
těná, vlající, bílená, škrobená a žehlená pečli-
vými manželkami. Díky těmto bílým rouchům
mají ulice korejské stále slavnostní ráz a Ko-
rejci vědí dobře, že by polovice jejich veselosti
byla ta tam, kdyby se přestali odivati bíle.
Marně jim Zaponci vychvalují nepromokavé pláště,
zůstávají věrni svým sněžným rouchům, jež se
zašpiňují, ale zachovávají oslňující krásu ve
vzduchu stále suchém.
Nechať se Korejec vystěhuje kamkoli, všude
si podrží svůj bílý kroj. Spatřite-li na břehu
Amuru mezi záhony zeleniny zahradníka zcela
bilého, je to zajisté Korejec. Ve Vladivostoku
obrážejí se bílé kroje Korejeů od pošmourných
kazajek Číňanů a od ruských kožešin. Barvy
ponechávají se mládeži a ženám a především
jsou to barvy něžné, blankytná, lososové růžová.
perlově šedá atd. Ale kroj mužů jest zcela bilý
jest sice dost nepohodlný, nutí k volné chůzi
ale to souhlasí s celým způsobem života Ko
rejcova, jenž nemá nikdy na spěch a jemuž bílá
barva jest radost očí.
Korejec
Číňan
Amur
Vladivostok
31
article
Při skrovném svém živobytí jest Korejee
šťasten, zábavu mu poskytuje ulice. Ráno při-
cházejí z venkova rolníci, pohánějíce svoje býky
a přivážejíce do města dříví nebo zeleninu. Kři-
žovatka blíže Velkého Zvonu jest trhem na do-
bytek. Velcí chlapíci s čapkou venkovanů anebo
slaměným širákem kuliů přinášejí do města svů
dobrý rozmar, vůni poli a lesův a ona šprý-
movná slova, jimiž dovedou častovat mimojdoueí
na silnicích. Když prodali svoje zboží, seskupí
se v hospodách blíže hradeb, kde kurýři ne-
chávají odpočinout svoje drobné koníky. Zde
jest dostaveničko venkovanů, kteři se zastavují
v okoli u sedlářů, provazníků, prodavačů stře-
víců pobitých hřebíky neb u kovářů. Když s
popili, vracejí se do svých vesnic, ženouce před
sebou svoje býky, mírné jako ovce.
V ulicích seulských jest stále živo. Pro-
cházeji tudy ženské, ubírající se k řece s prádlem
anebo ke studni pro vodu, kočovní prodavači
ptáků, provazů, střevíců, nosičů vody, náden
níci s náklady, prodavači cukrovinek, nožů
brejlí, jezdci a zastřená nosítka s nějakou uro-
zenou ženou, řady slepců, držíce se za ruce
vedené dítětem, ale nejčetnější jsou zaháleči
kteří očumují, kouři z dlouhé dýmky, pozdra-
vují souseda, vyptávají se navzájem na svoje
zdravi, hovoří o pohodě a chlubí se novým
rouchem, obcházejí pytle s rejží nebo ječmenem
a zastavují pfed veřejným pisařem, vyptávají se
venkovanů nebo plaší kavky. Spěchádli někdo
kvapně a se starostlivou tváří tímto uličným
davem, nechají ho minout s pohrdavým po-
hledem: je to úřadník, nešťastník, jenž pra-
cuje. »I žebrák,« praví přísloví, »lituje předči
tatele z paláce.«
32
article
Autor chváli smysl Korejců pro umění
I nejobyčejnější mazal, jenž vyrábí malované
čalouny, jimiž chudý Korejec zdobí svůj při
bytek, je nadán obraznosti, je patrno, že po-
zoroval přírodu, že si všímal stébel trávy, ptáků,
němého živola ryb, že pozoroval ledňáčka čiha-
jícího na bělici, dovede zachytit smělost dravých
ptáků a skromnost kraba. V původnosti tohoto
lidového umění nacházíme uměleckou letoru sta-
rého plemene uměleckého, jež sic nemá již dost
sily k velkým dílům, ale dovede ještě zdobit
svůj příbytek.
Po zavraždění císařovny Japonci opusti
eísař starý svůj palác na úpatí Pu Kenu
uchýlil se do středu města, do čtvrtě vyslane-
ctev. Ale stará, opuštěná residence, rovněz
jako jiná, ještě starší, zůstaly majetkem císar-
ským, střeženým vojskem a tvoři na okraj
města krásná tichá zákoutí. Paláce byly obklo-
peny obrovškými sady, nyní opuštěnými a za
nedbanými, kiosky a pavillony se již neopravují
a čas dokonává dílo spousty. Císař měl zde
svoje pokoje, obydli svých žen a svého služeb-
nictva, bylo to malé město se spletí uliček, kde
zajisté osnováno hojně pletich. Možno dosud
navštíviti tyto domky z bambusu a z papíru
ty zářivě místnosti vyložené zlutým pergamenem
s posunovacími dveřmi, kde dvorní dámy trá
vily svůj život. Světlo je tu tlumené a zlatové
ale přece jsou to vězení a jest pochopitelno,že
zajaté proškrábaly okna, aby trochu viděly, e
se děje venku.
Korejec
Japonec
Ken
33
article
Velké parádní dvory zdají se prázdné
Kamenné sloupy označovaly každé třídě manda-
rinů jejich místo. Seřaďovali se na těchto roz
sáhlých prostorách, kde za svátečních dnů s
rozléhalo provolávání. Není nic smutnějšího nad
toto schotiště, zdobené sochařskou prací, kde
se zjevoval eísař a kde se nyní usadilo dravé
plactvo.
Velká síň audienční vzdoruje dešti a větru
neboť jest pevně stavěna. Je to majestátní míst-
nost se sloupy z rudého dřeva, se stropem ze
silných zkřížených trámů. Pole mezi trámy
zdobena řezbářskou prací; draci s vlnitým
trupy a fenikové jsou neporušeni. Ačkoliv slr
je prázdna, vstupujete přece s úctou v tuto
dřevěnou arehitekturu, jež naivně ukazuje svoje
ústrojí a svoji sílu.
Císař udílel audience na trůně, jehož pod-
stavec dosud lze pozorovat mezi dvěma sloupy,
pod nejkrásnější částí stropu, kde dva draci zu-
řivě spolu zápasí. Zástěna je dosud zde; nale-
zala se za trůnem a skrývala bezpochyby císa-
řovnu, jež pocházejíc ze staré císařské rodiny
Mingů, dovedla ovládati svého dobráka manžela.
Avšak nejneutěšenější pohled poskytují sady,
kdysi pečlivě opatrované, s pěkně vykrajovanými
trávníky, s křovím azalijí, skupinami jehlična-
tých stromů, veškerá ta nádhera starého opu-
štěného parku. Tráva zarůstá stezky a zabírá
i zdi a země zmizela by pod vrstvou suchého
lupení, kdyby nebylo chudákům povoleno, shra-
bovat je jako stelivo rákosovými hráběmi. Tak-
řka jen tito nebožáci vyrušují poněkud na pod-
zim samotu těchto starých sadův; po ostatní
dobu jsou tu pány srny, veverky a orlové a
když zima zaplašuje divoké husy, zapadají sem.
Ming
Tráva
34
article
Také bažanti tu hnízdí. Je to ráj zvířat a pří-
roda pozvolna zabírá, co lidé opustili.
Tyto parky měly velké rybníky, ale ty jsou
teď zarostlé lotosy a nenufary. V jednom z nich
skalnatý ostrůvek s kioskem zmizel pod bujnou
vegelací, střechy z modré majoliky jsou skryty
pod lupeny. V jiném rybníku zachoval se chrám
na jehlách. Zajisté že nábožný důvod přiměl
jednoho z císařů, aby postavil ve svých zahra-
dách tuto podivinskou budovu, jež připomínala
život, jaký vedli jeho předkové. Jehly jsou kůly
ze žuly a na nich spočívá podlaha chrámu.
Takové jsou dosud příbytky Giljaků na břehu
Amuru: tato podoba snad není nahodilá, před-
pokládáme-li, že Korejci mají v žilách sibiřskou
Nejvyšší krásou těchto residencí byl pohled
na hory, stále pohotový pro císaře. Potřeboval
toliko pozvednout oči a mezi hrdými kmeny
velkých borovic pozoroval holý skalní hrot,
»Kohoutí Hřeben«, Pu Kon, starou svoji cita-
delu, záštitu Seulu, jehož hrdá silhuetta zvala
k heroismu.
A ve stínech těchto stromů spáchána ohavná
vražda. Staré ty stromy viděly zděšeně prchati
eísařovnu, její dvorní dámy a její služky,
pronásledované smečkou japonských vrahův
krev.
Korejec
Amur
Pu Kon