Periodikum ALTO Viewer

1

11. března 1900.

2

I. Příloha „Národních Listů

3

k čislu 69

4

Strana 13

5 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Studie o našem školství obecném. III. České dějiny ve službách ideje národnostní- (Dokončení.) Nikdo z vychovatelů mládeže nepopírá, že Robinson, jakkoli časem, místem i osobami vzdálený, jest mládeži blízký jako zakladatel vlastní domácnosti a prvé společnosti proto, že pracuje prostředky nejjednoduššími, jež jedině má k ruce. Je vůbec známo, že Robinsona uznal Rousseau za prvou klassickou, ano vý- hradní čelbu svého Emila: »Robinson Crusoe na svém ostrově, sám, zbavený podpory svých bližních a všech umělých nástrojův, avšak přece starostlivý o svou výživu, o své zachování, Ro- binson, zaopatřující sobě i jakýsi blahobyt — jest předmět každému věku zajímavý; a lze nám učiniti jej zajímavým dětem tisícerými pro- sředky.« Celá paedagogická škola (Herbart- Zillerovská) učinila Robinsona podkladema csou všeho vyučování již pro druhý rok školní (děti o sedmi až osmi lelech).

Robinson Rousseau Emil Herbart Zillerovská Český dějiny Robinson Crusoe

6 article

Tento moment může nám býti vodítkem pro prvé učení dějepisné: volme proň prvou. pravěkou společnost v jejích jednoduchých poměrech, jak o ní vypravuje naše archaeolo- gie. Česká mládež hned tu uslyší o práe našich pradědův a jich prostých svazcích spo- lečenských, a toto učení bude v ní velmi dobře se ujímati: Není tu potřebí rozsáhlé průpravy zeměpisné; jedná se tu o přírodninách, dosu na snadě jsoucích a mládeži dobře známých o jich obrábění prostředky jednoduchými, jež dodnes v každě domácnosti shledati lze; obraz patriarchalních poměrů jest mnohem jednodušší, než jaký skýtá dnešní rodina i obec, ano i se stanoviska umění je toto učení dějepisné n prvém stupni připraveno, vždyť ozdoby na ko- stech, popelnicích, bronzech jsou tytěž, jaké mládež kreslí na prvém stupni školním! Pri tomto prvém učení dějepisném lze po případě také uplatniti methodu místopisnou vhodným způsobem. Uvádíme toho doklady dva ze školní Iiteratůry roku minulého. V časopise »Komen- ský« Jan Vincent na základě výzkumů dra.

Komen Jan Vincent

7 article

Kříže v článku »Osada Předmostí a chlum Hradisko u ní« vylíčil názorně prabydlitele Mo- ravy z doby kamenné, kteří měli co činiti jen se zvířatý divokými, nechávajíce zvířat domá- cích, nepěstujíce rolí a přestávajíce na nejjed- nodušším náčiní a velmi prostém živobytí; za nimi přišli rolníci, kteří pomocí domácích zvi řat více těžili z půdy, uměleji příbytky si za- kládali, přírodniny mnohonásobněji obráběli kovové věci obchodem získávali; prví Slované zůstavili po sobě pohřebiště se znamenitými ná- lezy, již i skleněnými i denáry — napotom kře- stanství valně změnilo způsob života. V jubi- lejním památníku »Smíchovsko a Zbraslavsko« E. Neuman také vylíčil »pravěk«, J. Košťálel v obecné stati o okresu vyznačil poměry lidu selského, v místopisu pak popsána a vyobra- zena bohatá řada památek práce našich předků. Tak lze povrhovaný místopis přece při- vésti k platnosti a vyučování dějepisné učiniti lonkretnějšíml —Doporučujeme vůbec, aby v dějepisných hodinách stránka archaeologická důkladněji se probírala, její památky zevrubněji líčily a kre- slily, zvláště pokud jsou to památky české byť se nešlo při tom do detailů, jen pro věd zajímavých a ovšem ani nevyčerpával obsah »Nástěnné tabule pravěkých a předvěkých pa- mátek (počtem přes 200 !) z říše Rakousko- Uherské«, zpracované vědeckou komisí, která nemohla se obejíti bez dělidel doby kamenné starší a mladší a bez vytknutí doby hallstatt ské, La Téne, římské a germánsko-slovanské. ale nikoli učiteli, jež by se postarali o malý mládeži skutečně přiměřený výběr.

Slovan E Neuman Předmostí Le Téne

8 article

Po pohanské společnosti české lze ovšem stejně názorně předvésti obraz prvé křesťanské společnosti české, poněvadž také ještě dosti jest jednoducha a mládeži pří- stupna; tu také ohlašují se vyspělejší výtvory kulturní práce české, chrámy a hrady, spolu mění se zemské zřízení; postupem času život společenský ponenáhlu stává se složitějším a vnikají doň i cizí (německé) živly. Taková vy- právění mohou po našem mínění nastoupiti mi- sto vypisování rodinných svárův a bojů Přemy- slovců vnitř i zevnitř země české. Mohli bychom odpustiti mládeži naší i válečného Otakara Dru- hého, kdyby nebylo jiných momentů, jež jeho osobu činí významnou a vzácnou jako úhlav- ního proměnitele právních poměrů v zemi, vzor etností rytířských, výborného hospodáře, podpo- rovatele věd a uměn- Ostatní běžné učení o době Přemysloveů nemá ceny pro výchovu mládeže v duchu n árod- ním, ač zabírá tolik času a spotřebuje tolik paměti učících i vyučovaných! Otec vlasti Karel IV. ovšem musí se státi předmětem líčení zevrubného pro své podniky míru, pro zvelebo- vání Prahy, jejíž společenský život nesmírněa všestranně, také ve směru vyššího snažení lid- ského se rozvil; Waldhauser, Milič, Štítný,

Otakar Karel Iva Waldhauser Milič Štítná Praha

9 article

Matěj z Janova předcházejí době Husově, v je- jimž vyličení musí i školní učení dějepisné spa- třovati vrchol svůj: nikoli jen pro vítězné války a bitvy, jichž líčení mocně může povzbuzovati sebevědomí národní, ale především proto, že hnutí husitské bylo lidové a kul- turní, z něhož »vyvinuly se události, v dě- jinstvu potud neslýchané a netušené. Národ počtem neveliký, jehožto nový život duchovní usilováno po mnohá léta potlačiti krvavým ná- silím, postavil se branně k odporu proti všem ohromným mocem a silám, kterými auktority světské i duchovní ve křesťanstvu celém za věku toho vládly, a vedl věc svou tak důrazně, opatrně i uměle spolu, že vítězství družilo se k praporům jeho stále, až konečně starý svět křesťanský uznal se býti přemožena.« (Palacký.) Jenom důsledkem pěstování opravdu národních dějin sluší, by další vyučování především vytklo Jiřího z Poděbrad, kdy Čechové opět zřeli »prý- šticí se s trůnu nejen moc a vůli k obecnému dobrému, ale i příklad a vzor činnosti neuna- vitelné, moudrosti důmyslné, péče všeobsáhléa důrazu neoblomného«, kdy »Čechy vystoupily posledníkráte na široké jeviště světa i staly se mocností evropskou«, kdy »ukázalo se ještě jednou, jak důležité měl postavení národ český uprostřed Evropy, jak jaré choval v sobě zá- rodky života státního i humanitního a jak vážný

Matěj Husův Palacká Jiří Čecho Janov Poděbrady Čechy Evropa

10 article

podával hlas k rozhodnutí osudův člověčenstva« (Palacký). Za Jiřího udál se také vznik proslulé Jednoty bratrské, která dala světu bohatýra ducha Komenského. Doba Habsburků na trůně českém mělab se na našich školách vykládati nikoli se zvlášt- ním zřetelem k proměnám mapy mocnár ství, ale se zřením především k vnitřním změnám v našem království a k dějinám vzdě- lanosti. Tu by především mělo se dbáti, by se starší dějiny říše líčily co nejstručněji, by zbylo co nejvíce času pro výklady o našem znovu- zrození, o všestranné a nesmírné práci národa ve století posledním, zejmena v době ústavní, o práci, jejíž výsledky byly znázorněny na vý- stavách jubilejní a národopisné. Tu by jednak ukázal se význam ústav- ního zřízení a vyučování dějepisné byse přetvořilo u vyučování občanské, jednak vy- svitl by význam českých uměn (české knihy!) a pokroku v oboru průmyslu a obchodu, které společnosti dnešní vtlačily zcela jiný ráz, než kdy mívala.

Palacká Jiří Komenský

11 article

Toto v hlavních rysech načrtnuté vyučování dějepisné mohlo by zcela dobře se díti v rámei dosavadních osnov učebných, poněvadž jsou dosti široké. Žádají: »Pověsti a vypravování z dějin vlasti a ze starého věku« (rozumí se z domova, jenž je předepsán učení zeměpis- nému); potom »obrazy z dějin rakouských« (»především »vlasti«, která je hlavním předmě- tem vyučování zeměpisného); dále »obrazy z dě- jin všeobecných« (a není pochyby, že jim ná- leží císař Karel IV., hnutí husitské, Jiří z Po- děbrad, Komenský); teprve na posledním místě osnovy žádají probírání dějin »chronologiekým pořádkem«. Všechny podrobnosti učiva dějepis- ného sluší vytknouti sborům a poradám učitel ským, kterým tedy ostaveno, učiniti výběr pověstí, vypravování a obrazů. Kdo jim může brániti, by tento výběr nekonaly se stanovisk myšlenky národní, když k tomu také vede osnova zeměpisnál Mají dnes školy české k tomu výbornou pomůcku ve velkém spise z nakladatelství Neu- bertova a to ve vysoce záslužném díle Josef

Karel Iva Jiří Komenský Josef

12 article

Sokola »Dějepisné učení ve škole obecné a pro mládež dospělejší« (1891—1897). Z bohaté řady jeho důkladných a poutavých výkladů, se- stavených ovšem chronologicky a vedených prag maticky — svědčiť spis nejen školám obecným, ale i měšťanským a pokračovacím — lze vybrati řadu pověstí a obrazů z dějin i českých, i ra- kouských, i všeobecných a to takových, ktere svědčí kulturnípráci a osvětnému pokroku na- šeho nárbda, jeho bohatýrům, jeho uměnám, životu společenskému, zřízení zemskému, řádům právním a občanským; z dějin všeobecných obezřetně vybrány věci, které vskutku jsou me- zníky údobí historických a nutny pro plné vy- rozumění dějinám vlasti a říše, rozumi se,u dospělejší mládeže. Vše to doloženo po- můckami pro chronologii a pragmatičnost, i hi- storiekým pojmoslovím tak zevrubně — kniha 1200 stránková, dovedena zatím jen k Rudol- fovi — že vskutku nezbývá, čím ji doplňovati, než jen co nejhojněji k výběru pro školy obecné i měšťanské jí užívati. Litujeme, že i nejnovější spisovatelé učebnic dějepisných, pro školy mě- šťanské neužili velkého díla Sokolova pro svě »obrazy« i ve příčině výběru — jenž nepominul i dějin jiných národů slovanských — i ve pří čině podání, ale ovšem, co lze žádati pro ná- národní dějiny od učebnic, které nemohou od- trhnouti se od dějin říše německé, výbojných válek, dvorní politiky panovníkův a jich gene- rálův a vojáků!

Sokol Sokolov

13 article

Občanské vyučování položil Ko menský do každě ze svých »škol« jako »poli- tiku, hospodářství i státnictví« a ve svých učeb- nicích latiny věnoval jim stati o správě obcea země, o soudech, o úřadech, o obraně země pod. V tomto smyslu pěstovalo se v našich ško- lách v letech padesátých, jichž čítanky obsaho- valy články o správě, úřadech, soudech, daních a jiné podobné. Také »Pouť z domova po vlasti- z r. 1849, v druhém vydání nazvaná »Prak tické učení zeměpisu Čech« od Štěpána Bač kory (1863) nemijely věcí občanského vyučování jež pojaty v nový zákon říšský z r. 1869 který zeměpisu a dějepisu uložil »zvláštní zře- tel k vlasti a ústavě vlastenecké«, jež v hlavních rysech také podána byla v starých čítankách z let sedmdesátých.

ko Bač Čechy

14 article

— Nové— čítanky v letech následujícíh však věcí občanského vyučování téměř úplně pominuly, takže školy obecné pozbylyv nich jediné opory pro toto vyučovánía učebnice dějepisné pro školy měšťanské opa- třily a opatřují je tak nedokonale, že dnes žáci našich škol jsou o zřízení starověkých obcí ře- ckých a státu římského zpraveni daleko lépe, než o zřízení a správě obcí českých a králov- ství českého ! Marně ujala se občanského vyučo- vání Budeč Pražská v r. 1887 ; skrovně se roz- šiřily nástěnné tabely Janského »Ústava a státní správa království českého a říše rakousko-uher- ské«; málo pronikl J. Kliky pro školy sestavený »Malý katechismus občanský« z r. 1887 a úplně bez úspěchu byl pokus téhož na nástěnné tabele »Císaře a krále Františka Josefa Prvého půl sto- letí života a práce míru« uvésti hlavní data ze zákonodárství občanského, národohospodářského výrobního a osvětného, by povzbudil k učení o těchto věcech na školách našich. Ovšem také úřady školní nijak nepřičinily se, by občanské vyučování na školách obecných a měšťanských v Čechách jak náleží se pěstovalo. n Mnohem lépe daří se tomuto vyučování na Moravě, kde již od r. 1885 osnovy zemské školní rady zevrubně ustanovily, co které třídě sluší ze základův ústavy a správy vykládati,a kde pro toto učení byla školám úřadně schvá lena nástěnná tabela Janského, doložená pří- slušným textem.

Janský Císař František Josef Budeč Čechy Morava dějepisný pro škola měšťanský op

15 article

Snahy poslanců na naší říšské radě v le- tech osmdesátých, aby věcem občanským bylo na školách našich vyučováno měrou náležitou po skvělém vzoru francouzských škol elemen- tárních, zůstaly dosud úplně bez úspěchu. A přece potřeba takového vyučování je dne neméně důtklivá, než v letech čtyřicátých, kdy Havlíčkovy »Národní Noviny« takto se o ní roz- hovořily: »Nyní má národ jednati sám za sebe a k tomu potřebí, aby znal své postavení, svá práva a své povinnosti, čili slovem, aby měl politické vzdělání .. . Vzdělávání, má-li i méně schopnému prospěšné býti, díti se musí syste- maticky a podle plánu . . . Rozvrhnouti se d hlavně na tré: 1. Poučení o právech a povin- nostech konstitučního občana. 2. Poučení o zří- zení zemském a okresu, působení veškerých úřadů a konečně 3. Poučení o jistých positivníc zákonech, které každému občanu bez výjimky znáti potřebno jest.. . Nemysli nikdo, že by se tím příliš mnoho ukládalo chápavosti dětského věku, přijde všecko na způsob, jakým se to mladému rozumu podá. Trápějí-li se dět v nižších školách věemi abstraktními, neprakti- ckými, i dospělejšímu rozumu nepochopitelnými- proč by se nemohlo očekávati, že pochopí věci. které jsou každému blizké, praktické a nej- sprostějšímu rozumu jasné učiniti se mohou.

Havlíčkův národní novina

16 article

Nahlédněme jen do malého katechismu a vizme. co všecko to ubohé dítě nazpaměť učiti se musí. kdežtoani pomyšleni není, že by tomu mohlo rozuměti. Jak nepotřebnými věcmi naplňuje se násilně jeho paměť na újmu rozumu, který by vlastně ve škole rozvinovati se měl.! Proč by se nemohl pro nižší školy napsafi podobný krátký politický katechismus, který by poučoval dítě o účelu státu a o právech i povinnostech občana? Netoliko dal by se takový katechismus napsati mnohem srozumitelněji, nežli katechis- mus náboženský, poněvadž by se stavěl pouze na přirozený rozum, kdežto tento jediný základ má v positivním dogmatu, ano učitel sám, který častokráte náboženskému katechismu ne- hrubě lépe rozumi nežli jeho žák, mohl by spíše ku katechismu politickému přičiniti též svůj výklad, poněvadž věc sama tak blízká všem jest, že z každodenního života nalézti lze k ní příkladů i analogií. — Jest věc uznaná, že množství zločinů děje se z nevědomosti, že spáchaný skutek náleží mezi zakázané. Stává-li se to při skutcích, o kterých každému člověku přirozený cit jeho hlásá, že to činiti nemá: tím více se to musí stávati v případnostech, kde toliko positivní zákon buď v interesu obecné bezpečnosti anebo z vyšších státních ohledů to neb ono činiti zapovídá. Neznámost zákona nevymlouvá, a přece nikde není posta- ráno o to, aby známost takových zákonů, které prostý rozum předzvídati nemůže a jichž ne- známost může býti mnohonásobně nebezpečná.

17 article

náležitě mohla býti rozšířena. — Zároveň s na- ukou o písemnostech bylo by vhod, seznamo- vati školní mládež se zákony, týkajícímise veřejného jednání a s oborem činnosti jedno- tlivých úřadů. Ovšem nemohlo by se to dít tak obšírně, aby snad z toho byl kurs soud- ního řádu, ale vždy by se mohly žákům aspoř všeobecnější věci povědíii, což by mělo pro ně tu výhodu, že by později nepotřebovali upadati tak často v ruce pokoutních písařů a šmejdířů.

18 article

Tak Havlíčkovy Noviny v úvodním článku z 21. července 1849 pro školy trivialní opakovací. Není-li to vše dosud potřebno pro naše školy obecné a měšťanské? Není-liž zájmem samé společnosti, země i státu, by prvopočátečné nauky politické mladým obča- nům vykládal ve škole střízlivý učitel, než aby je čerpali z úst rozvášněných agitátorův po- litických a jednostranně tendenčních knížek novin !? Ponechávajíce již mimo všechny ostatn momenty vyučování dějepisného, upozorňujeme a prosíme poslance české, by v zájmu myšlenky národní pomohli učitelstvu v jeho snaze o opravu vyučování dějepisného v tom smyslu, aby ne- spravovalo se výhradně momenty pragmatismu, chronologie a genealogie, nýbrž ve svých »obra- zech« podalo pracovitou společnost českou, lid český v různých a význačných dobách jeho vývoje. Aby z dob uplynulých vybralo si jen ony momenty, ve kterých opravdu proje- voval se český lid a národ — a nikoli jen poli- tika jeho panovníků — by vylíčilo opravdov bohatýry národní; by se neostýchalo, dokládat se místními památkami kulturní práce našich předkův! Aby pamatovalo na dějiny české

Havlíčkův novina

19 article

(spolu rakouské) v době vlády ústavní a na bylo tu povahy vyučování občanského. Aby tal dálo se nejen na školách obecných, ale i na školách měšťanských, kde již svrchovaná po- třeba, by nynější, na tři léta rozříznutá pestrá směs dějin věku starého, středního a novéhoa to dějin téměř výhradně politických, ustoupila opravdovým ohrazům z dějin vývoje společnosti české a ústavního státu rakouského, i by dě- jiny tohoto nebyly nadál vsouvány do dějin Ně- mecka a netvořily přívěsek dějin zaniklých, Řekův, Římanův a jiné mrtvé cizotiny, mistem i časem nám vzdálené! Poznámka: V prvé části tohoto článku vč 62 t. č. čli v odstavci osmém: Na dějiny vnější politické, války za samostatnost národní a nábožen skou, jakož také patrno, že ohledem vládců atd.

Řekův Římanův

20 article

Neurovnané poměry ve stavu professorů středních škol. Projevy, jež v minulých dnech ob- saženy byly v listech těchto o nepoměrně dlouhén supplování klassických filologů, vybavují zajisté v řa- dách professorstva českého myšlenky a stesky na četné nesrovnalosti, které i po úpravě platů dosuo hlodají na spokojenosti a na klidu neunavných pra- covníků; nenalezliť na kompetentních místech tolik odborníků a znalců všech poměrů, kteří by při je- dnání o zákoně nového regulativu velice sna dným způsobem uměli anebo alespoň snažil se vyhověti všem očividným, oprávněným poža- davkům, které by vyrovnaly křivdy, jež zaviněny byly 10—12letým suplováním v letech sedmdesátých Pro staré supplenty úpravy platu se zřetelem ku celkovému poměru vlastně nebylo. V letech k pade- sátce se chýlicích obdrželi přídavek, který stačil jen na rodinné potřeby v nejnutnějším jen, ale k dů- stojné repraesentaci stavu nijak se nehodil. Tím, že starým supplentům počítána při všeobecné munif cenci jen tři léta — třeba z dvanácti — do defini- tivy, stala se nesprávnost, ku které by právě ny- nější supplující professoři středních škol měli za pomoci bývalých dlouholetých supplentů blíže při hlédnouti a tak, jako kdysi suppleniskou otázku tuto záležitost horlivě luštiti.

21 article

Universitní kursy pro učitele škol obec- ných a měšťanských. V kursu praktických cvi- čení v mikroskopování botanickém pracovati se bud ve dvou odděleních; v prvém v sobotu od 3—5. hod odpol. a ve druhém od 10—12. hod. dopol. Do prvého oddělení nelze již nikoho přijati. Dotazy zodpov jednatel »Komenského«. Učitelský spolek »Škoda« na Zbirovsku pořádá schůzi v Kareze v sobotu dne 17. března o 10. hod. dopol. Pořad: 1. Tolstoj jako paedagoga jeho škola v Jasné Poljaně, p. V. Široký, učitel měšt školy ve Zbirově. 2. Nietzsche a Tolstoj po stránce mravní, p. J. Šmejkal, uč. v Kareze. 3. O zřízení okrsků, v rozhovor uvede p. J. Šell, uč. měšť. školy ve Zbirově. 4. Volné návrhy, Učitelská jednota »Komenský« na Sku tečsku bude míti v sobotu dne 17. března o 1. hod. odpol. valnou hromadu ve škole na Rychmburku s programem: 1. Formalie. 2. Rozhovor o petici, jež se podati má sněmu zemskému ve příčině služného učitelstva. 3. Obrázky z praxe, 4. Volná podání.

Komenský Tolstoj V Široká Nietzsche J Šmejkal J Šell Rychmburk kurs pro učitel škola obec

22 article Sportovní věstník

Sportovní věstník Šerm.

23 article

** Sděluje se nám ze šermířského klubu »M- kuláš Dačický z Heslova«: Program aka- demie, kterou klub v Hoře Kutné dne 31. t. m. pořádá, jest již úplně sestaven a vyznamenává s bohatosti. Zúčastníť se akademie téměř veškeré, tou dobou v Praze dlící členstvo klubu, jakož i ředitel král. zemské české školy šermířské, setník panG Hergsell a adjunkt téhož ústavu, šermmistr pan E Hammer. Provedeny budou útoková škola šavlí fleuretem v koloně i jednotlivě, škola bátonem, exer cices desparades, dále volné zápasy šavlí, fleuretem bodákem a šavlí proti bodáku. Dne 24. března koná se o půl 8. hod. veče v místnostech klubovních (král. zemská česká škola šerm.) druhý la guerre mezi »Akademickým cerklem šermiřským« a »Dačickýme. ** Šermířský klub »Riegel« pořádá dne 17 t. m. o 6. hod. več. šermování o cenu. Pří pravy k tomu večírku jsou v plném proudu a slibuj jak účastenstvím šermířů, tak i jednotlivými výkony zajímavý sportovní požitek. Z cyklistského ruchu.

Dačický Heslův Riegel Kutná Praha E Hammer šermířský klub

24 article

** Český klub velocipedistů na Král. Vino hradech, jenž dospěl v minulém roce za předsed nictví p. dv. r. prof. dra. J. Hanela k značnému roz květu, zahajuje 1. dubnem t. r. novou sezonu. Spolel poskytuje značné výhody členstvu, zejmena co se týce výcviku (velké cvičiště 6000 my, dostatek klu bovních kol, zkušené cvičitele) tak i nízkým příspěv- kem členským (3 K na 1/4 roku), jakož i pořádáním častých vyjíždek společných. V případě příznivého počasí bude lze každému, i novému členu, jižv druhé polovici měsíce března na dráze klubovní cvi- čiti neb i v jízdě u klubovního kustoda se učiti Přihlášky nových členů přijímají se dne 1. dubna t. r. ve výborové schůzi (každý 1. a 3. pondělí v mě- síci konané), neb každého dne u pana Pazderníka kupce v Korunní ul. na Král. Vinohradech, po prvém dubnu t. r. pak na cvičišti samém. Při přihlášce dlužno zapraviti 10 K a složiti čtvrtletní příspěvek 3 koruny. Členové, kteří k učení v jízdě na kole již v mě síci březnu se přihlásí, platí čtvrtletní členský příspě vek teprve 1. dubnem t. r. počínajíc.

Král profesor doktor J Hanel Pazderník korunní ulice Český klub velocipedista

25 article

Veslařství- ** V klubech vestařských použito chvíle nynějš k obstarávání správních záležitostí vnitřních a k vy- řízení valných hromad. Veslařský klub »Slavi ae pořádal těchto dnů svou již XIV. řádnou valnou hro- madu v restauraci Brejškově za hojného účas enství členstva. Po zahájení předsedou p. Jos. Renneren vyslechnuly zprávy funkcionářů, z nichž uvésti sluši následující: Správní výbor konal během minulého roku 21 schůzí. První z nich věnovány otázce znovu- upravení prozatímných klubovýchu místností. Tato nová úprava pořízena během února a částí března nákladem 960 kor. Přes nedostatečnost lěchto míst- ností zavládl v minulém roce život klubový velm čilý; stačí uvésti, že konáno v sězoně 1346 vyjížděk nepočítaje v to velký počet vyjížděk do »knihy vý letů« vůbec nezapsaných.

Brejškův

26 article

Počet členstva minulého roku netoliko že se ne ztenčil, nýbrž se i o nové členy rozmnožil. Během roku vystouplo 16, přijato bylo 21 členů. Celkem klub čítal 70 členů a sice 4 čestné, 5 zakládajících. 58 činných a 3 přispívající. Příjem činil 1515 kor 79 hal., vydání 1486 kor. 48 hal. Jmění záleží ze domků a inventáře v ceně 20.196 kor., z čehož ovšem největší díl na lodě vypadá. Z těchto jest 10 závod- ních (1 osma, 5 čtyrek foutriggeryl. 1 dvojka párová [double-sculi) a 3 skiffy) a 12 dílem cvičebních, dí- jem výletních lodí (2 čtyrky gigové, 2 dvojky p- rové, 2 skifly, 3 jednoveslovky gigové, 3 joly). nečitaje v počet ten několik jiných ještě lodi, které jsou soukromým majetkem. Pohříchu nebylo možno pro nedostatek místa všech těchto lodí uží vati, letos, jak lze pevně doufati, bude tomu odpo- moženo. Loní u Leuxa ve Frankobrodě n. M. panem Rennerem zakoupená nová skládací čtyrka a skifí dány laskavostí téhož seniorům k disposiči. Z těchto posledních pp. Em. Rychlík a Fr. Kadeřábek, již záhy z jara uvázali se v úkol cvičení nováčků. Vážné práci sportovní věnována nevšední píle a obětavost trainingu se tu zúčastnilo 13 členů. Startováno v 1 číslech a dobyto, 5 prvních a 1 druhá cena. Však také v ohledu zábavy pořadatelé nezaháleli v aran žování interních zábav, výletů a kors květinových.

Renner Rychlík Kadeřábek Francie Leuxa

27 article

Klubovní korrespondence byla čilá. Zasláno 280 do- pisů a došlo 60. Ponejvíce byla vedena korrespon- dence s mimočeskými kluby našeho soustátí, takže přes veškeré nástrahy známých našich domácích či- nitelů, navázány letošního roku za účinlivého při- spění Ústřední Jednoty Veslařů z Čech styky, takže letos bude lze uvítati na naší Vltavě mužstva klubů rakouských a uherských. Po jednohlasném schválení zpráv funkcionářů ná- sledovaly volby správního výboru, který se ustavil následovně: předs. p. Jos. Renner, místopř. p. Ant. Berkovec, jednat. p. Fr. Kadeřábek, pokl. p. J. Čížek, dom. a lodní správce p. Jindř. Rychlík, zapis. p. Rich. Dobrkovský, do výboru bez funkce pp.: Vil. Kellner, Ad. Maixner, Boh. Černý, Vojt. Štěpnička: náhradníky pp.: Ed. Havlíček a Cyr. Příbaň; rev. účtů pp.! Boh. Studený a Al. Rychlík. Klub má nynější své (prozatímní) místnosti n Smíchově vedle mostu Palackého. Členský příspěvek obnáší 20 K ročně. Dotazy, oznámení, přihlášky ří- zeny buďtež na předsedu klubu p. Jos. Rennera Kk

Čo Jos Renner Antonín Berkovec Kadeřábek J Čížek Jindřichův Rychlík Rich Kellner Ada Maixner Boh Černá Havlíček Cyr Al Palacký Vltava Francie Smíchov

28 article

Praha II, Spálená ul. č. 19. Athletika a sportovní hry ** Dnes v neděli o 3. hodině odpolední sehrán bude za každého počasí na hříště sportovního klubu »SlavTe« na Letné u vodárny (hříště bude označeno červenobílým praporem a vlajkou »Slavie«) zajímavý match A teamu »Slavie« proti B. Thr. a F. C. »Helgolandu« z Berlína. Mužstvo »Helgo- landu« sestává ze svižných, zkušených hráčů, v poslední době kvalifikovalo se jako jedno z nej- lepších mužstev německých: hráloť se známou ber línskou »F. C. Viktorif« 3: 2, a s F. C. Preussenem« nejlepším mužstvem německým 5:2, při čemž n straně »Helgolandu« hráli tři náhradnici. Z hráčů nejvíce vynikají beaks Zimmermann a centreforwar Meyer kapitain. Bude tedy match na nejvýše na- plnavý, neboť bude měřítkem našeho mistrovského mužstva s nejlepšími kluby be linskými a něme- ckými. Soudcem bude pan V. Rudl. Mužstvo »Helgo- landu« : Rosenthal (goals), Wüst-Zimmermann (beaks). Kubsch-Barnitzky »Schütte (halves), Bauer - Lange Meyer (capit.), Fischer-Scranewitz (forwards). ** Příští neděli 18. t. m. hráti bude A team »Slavie« ve Vídni s »First Viennou Footballelubeme »Vienna jest mužstvo velmi dobré, které každoročně zápasí se známou družinou »Criketrů« o předáctví ve Vídni, a to často vítězně. Dostatečně znám jest svou krásnou hrou goalmann Mollisch a beaks Nicholson, Angličan. Oba tyto matehe budou výbornou pří- pravou a trainingem našim studentům k boji proti anglickým »Criketrům«, s nimiž utkají se v Praz dne 8. dubna, aby rozhodli, komu připadne předáctv v footballu v Rakousku.

B Thr F C Helgoland Helga Viktorif Zimmermann Meyer Wüst Schütte Bauer Lange Meyer Fischer Scranewitz Nicholson Angličan Letná Berlín Helgoland Vídeň Rakousko Praha II Slavia First Vienna Footballelubout Vienna Rosenthal

29 article

Činnost našich studentů setkává se v poslední době s porozuměním v širším obecenstvu; tak při- hlásili se za přispívající členy sportovní klub »Slavia pp.: univ. prol. dr. J. Hlava, inženýr Zd. Kruliš aj. ** Kobeslání Olympických herv Pa- říži. Druhá schůze širšího pracovního výboru pro obeslání her Olympických konala se dne 14. t. m. restaurantu Brejškově. Pan předseda dr. Jiří Guth předčítal došlé informace z Paříže, z nichž vidno, že Olympické hry budou pořádány pro letošní rok pod titulem »Concours internationaux d'exercices physiques et de sports«, neboť spojily se s výstav- ními závody pařížskými. Čestné členství českého výboru přijali dosaváde pp.: starosta král. hl. města Prahy p. dr. Vlad. Srb, Dimitrios Bikelas, spiso- vatel a býv. předseda národního komitétu řeckého v Athenách, major Viktor Balck v Stock holmu. dr. J. Brauner, c. k. univ. profesor v Praze, red. Emil Bretter, předseda »Spolku českých žurna- listů«, Ignát Herrmann, spisovatel a předseda Spolku českých spisovatelů-belletristů »Máj«, Frant. Kemény, ředitel reálky v Budapešti, arch. Vrati- slav Pasovský, předseda »Klubu českých turistů«, a dvorní rada K. V. Zenger, professor vysokých škol technických. O přípravných pracích ku sportovní akademii, pořádaně redakcí časopisu »Sporte ve pro- spěch obeslání her Olympických, referoval p. Bastl Pan Rudl přednesl zprávy o činnosti plzeňsk skupiny, načež po vyřízení různých ťormálních ná- vrhů schůze skončena.

doktor Zdeněk Kruliš Brejškův Guth Vlad Srb Balck Stock J Brauner Bretter Herrmann František Kemény K V Zenger Bastl rudnout Paříž Praha Budapešť sportovní klub Slavia Dimitrios Bikelas národní komitét spolek český žurno spolek český spisovatel vysoký škola technický

30 article

** »Český athletický Footbal-Klub« na Krát. Vi- nohradech konal těchto dnů valnou hromadu v Ná- rodním domě. Jednatel klubu pan Toman podal struč- nou zprávu o činnosti klubu a uvedl, že hříště bylo klubu propůjčeno ochotou Spolku pro pěstování her české mládeže na Král. Vinohradech za mírný po- platek. Ze zprávy pokladniční vysvítá, že klub přijal v prvých třech měsících svého trvání 160 K na pří- spěvcích; vzhledem k nepatrnému měsíčnímu po- platku 20 kr., obnos dosti značný. Co se týče sportu, sdělil kapit. footbalového odboru p. Čermák. že klub v této saisoně poražen vůbec nebyl. Prve mužstvo zvitězilo ve 4 matchích v poměru goalů 24: 2. Druhé pak taktéž králo 4 matche, veskrze ví- tězné v poměru 14:4. Zvoleni pak za předsedu p. C. Ing. K. Čermák, místopředs. p. Halfar; do výboru pp.: Snopek, Škroud, Toman, Zuman F. a Zuman K za náhradníky pp.: Sommer, Vlk, Vedral. Vo- pálka a Moudrý: za revisory účtů pp.: Kon- činský a Novotny Klub koná dnes, 11. března, první jarní match s athl. klubem »Žižkov-. ** Athleticko-footballový kroužek »Karlín« po- řádá dnes v neděli za příznivého počasí zápas v ko- pané se sportovním kroužkem »Viktoria« o 1/23. hod odpol. na louce u invalidovny. Prvé mužstvo »Kar- lína« jest takto sestaveno: Vaňha, Mouldy. Kosina K. Maleček, Krumphanzl (forwards), Pejcha, Rezek Drapek (half-backs), Kopecký, Buchanan (full- backs) Suchý (brankář). Vyzvání na matche ještě pro t řet mužstvo přijímají se v Karlíně, v restauraci su dě- lového kříže«.

Toman Král Inga K Čermák Halfar Snopek Škroud Zuman Sommer Vlk Vedral Vaňha Mould K Maleček Krumphanzl Pejcha Rezek Drapek Kopecká Buchanan Ná Zvolen Žižkov Karlín Kara Footbal rodní dům Kon Viktoria

31 article

** Klub »Olympřa« na Klamovce konal první valnou hromadu za přitomnosti značného počtu člen stva; získal jmenovitě též hojně členů přispivajících. Klub má ve svém středu dobrého učitele šermu a zh pasu: cvičí v hořejším sále Klamovky každé ponděli, středu a pátek od 7 do 9 hod. več. Do výboru správ- ního byli opětně zvoleni: za předsedu p. Kačerov ský, za mistopředs. p. A. Vyskočil, jednatelem p. K. Kodym, pokl. p. Ot. König; do výboru pp. J. Fiala, Rud. Lefler, Rud. Srb; náhrad. pp. V. Jiros a V. Moos: revisory pp.: V. Li p an- ský a K. Lefler. Rozhodnutí o přistoupení klubu k »Č. Ú. J. V.« v Praze ponecháno do mimořádné valné hromady. Automobiliem. ** První automobilní klub v Čechá eh V poslední schůzi automobilního klubu přijati za členy pp.: Linhart, továrník z Řakovníka, Josef ryt. Nebeský z Nymburka, J. Nolč, velkostatkář z Tmáně u Berouna a stavitel Tichna, městský rada v Praze. Po té za- hájena debata o vývinu automobilismu ve Francii, Švýcarsku, Belgii, Německu a v Americe. Usnešeno, obrátiti se na některého odborníka, aby týž uspořádal cyklus přednášek, o vývinu a rozvoji automobilismu, jakož i o různých systemech motorů. Návrh přijat se všeobecným souhlasem.

A Vyskočil K Kodym Otakar König J Fiala Lefler Srb V Jiros V Moos K Lefler Linhart Josef J Nolč Olympřa Kačerov Praha Čechá Řakovník Nymburk Tmáň Beroun Francie Švýcarsko Belgie Německo Amerika Klamovka první automobilní klub městský rada

32 article

Výbor pak oznámil, že klub bude míti v krátké době dva automobily a sice jeden systému staršího a druhý sestavený dle nejnovějších vymožeností techní- ckých. Lze jistě očekávati, že pro tento praktický i užitečný sport najde se dosti příznivců, jakmile svou činnost klub skutečnou jízdou zahájí. Velmi četné dotazy docházejí automobilního klubu zda a za jakou náhradu mohou se osoby vycvičiti v jízdě automobi- lem. Na všechny ty dotazy odpovídáno v ten smysl. že klub své vozy výhrádně pro členy k disposici míti bude. Nejlepší důkaz pro tuto dobu, že automobilism ocenění po stránce praktické dochází, je okolnost, že v Bohdanči u Pardubic — jak ve »Sportovním Věstníkue »Národních Listů« nedávno bylo uvedeno — zvláštní družstvo se utvořilo, by zřídilo rychlé spojení mezi Bohdančem a Pardubicemi, Chrudimí a Slatiňany po- mocí automobilů. Jistě všeobecné pozornosti dochází i zasluhuje tento svérázný počin bohdanečského druž- stva. Bylo by si i přáti, by naše obecenstvo záhy uvyklo sobě pohlížeti na automobil, jako komunikační prostředek. Že tato stránka pečlivé dojde v klubu po- zornosti, za to ručí složení výboru, sestávající pře- vážnou většinou z pánů, kteří již svým povoláním věnují tomuto novému u nás průmyslu veškeru po- zornost. Na to po vyřízení vnitřních záležitostí klu- bových schůze skončena. Pravidelné schůze konají se každou sobotu večer v restaurantu Kolářově v Ce- letné ulici. Čís. 62. 1941/200 Šachy- Dopisy buďtež adresovány na redakci „N. L..“ (šachy.) Úloha číslo 151. JUDr. Jan Dobruský v Praze („Samler-

Kolářův JUDr Dobruský Samler Bohdaneč Pardubice Chrudim Slatiňany Praha sportovní Věstníkue

33 article

Bílý začne a dá 3. tahem mat Partie čís. 137. Ruská hra. (Originál.) Hrána na Kladně r. 1899. Černý: E. Rossipal. 18. Db1—c1! Se7xg5 Nutné, hrozilo 8XS a Dhů; jestli 18.... h5 tedy 19. SXe7 De7! 20. g4 Dře 21. Xh5 DXf3 22. Dh6 D 23. hXg6 Dg7 24. Dgö Vh7 (Distl). 19. Jfaxg5 h7—h Na 19... Ja5 mohl by bílý hráti 20. Df4 Je4 21. Jh7 f7—f5 22. Jxf J f8 DXf8 (Des 23. bs atd.) 23. DXc7 De8 24. Dh7+ Kf8 25. DXg6 a vy- hraje. (Dístl.) 20. Jg5f7! Velice ele- gantně hráno, partie tato fest novým důkazem, te také remisové hry mohou býti velezajímavými. Dds)b4 Věží černý bráti nesměl, jak patrno, na De7 roz- hodne Vesl 21. Dc1—h6 Ví8xkf7 22. Dh6g6+ Kg8—hs 23. Sc4Xf7 Dh4—f4 24. g2—g3 Dí4—deí 25. 8f7—e6 Dd6—e7 také 25.... Dís nezabrán věčnému šachu. 26. Se6—f7 remis

Černá E Rossipal SX Xh dh Distl jh DXc Kladno f 7 Jxf J f 8 DXf 7 jít 7 vh 7 7 jít 8 dh 7 Kf 8 25 Xf

34 article

Bílý: B. Distl. 1. e2—e4 e7—65 2. Jg1—f Jg8—-f 3. Jf3 xK e5 d7—d0 4. Je5—f Jf6xe4 5. d2—d4 d6 — d5 6. Sf1 — da Jb8—c 7. 0—0 Sí8—e7 8. c2—c4 Sc8—g4 9. Jbt—c3 Jesxk ca 10. b2xc3 o—o 11. Val—bi d5xc4 12. Sd3c4 Va8 —bs. 13. Vft—e1 Se7—de Dosnd hráno z obou stran zcela korrektně. Bílý zaha- juje nyní mnohoslibný útok počínající elegantní oběti kvality, vedoucí však při správné obraně černého pouze k remise. 14. Vel—e4! Sg4—f5 15. Ve4—h4 Sf5xc bí 16. Sc1—g5 Sdé— e7 Nejlépe; ústup dámy na d7 neb Je6—e7 vede k pro- hře na př. 16.... Dd7 17. DXbl g6 (h6? VXch6 !) 18. DXg6+ hXgů 19. Sfe následujícím matem; aneh 16. Jc6—e7 17. Dxkcbí g6 18. Sf6 s hrozbou Jgu neb Dei (Distl). 17. Ddixbí g7—ge Čestná uznání časopisu „Aftonbladet“ mezi jinými ob držely též následující práce Uloha čís. 152. Heslo : „Sapienti sat- Bjs, es, e,n, ss, vo 8 dz, n černý Vas, R, Ane, i ar, c5, d8, et, e nát ve S tanlc. Úloha čís. 153. Heslo: „Ta portabis eruz et ego lur- Bý s Wi. e4, Š ba, ct,e Černý: Vt, R. ac, er, A aš, c5, 65, f6, so, na taztch.

B Distl Jf Dosnd Dd DXg Jc Sf Dei Distl Val Vela černá Vasa w . e 4 d 4 d 6 DXblishing g Dxkcbit g Ddixbit g e Černá 65 2 d 5 6 c 7 VX 6 dz c 5