Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

11. března 1900.

4

Číslo6e

5 article

V důslednosti toho jest v zásadě obmezit úřadování vnitřní na úkony spadající v činnos administrativní a správní, zahrnujíc v to i všecky výkazy o činnosti soudu. Tím vyměřena jest i působnost jazyka tak zvaného zevnějšího i vnilřního. Onoho t. j. vý- lučné dvojjazyěnosti použiti jest (Srovn. §§ 1.—8. nař. z r. 1880, 88 1.—10. nař. z r. 1897, §§ 1.—6., 9.—11. nař. z roku 1898) u všech soudních úřadů v krá- lovství českém při všech úkonech juris- dikce se týkajíeích, tohoto, jenž řídí se dl charakteru soudu, při všech aktech v obor ad- ministrativy spadajících (88 7. a 8. nař. z roku 1898).

6 article

Politické zprávy domácí. Dr. Steinwender o umírajícím parlamentu. ) Z Vídně, 10. března. (Pův, telegr. zpráva »Nár. Listů«.) V náladě rozkladu tráví německé strany rakou ského parlamentu svou neutěšenou existenci, Ani strach, ani naděje, ani zloba, ani láska nevytrhne je z jich ospalosti — jen neurčité pocity nechuti je ovládají; — však i tu zdá se, že tyto osláblé city spíše jsou jen naznačovány, než ve skutečností po- cifovány. Jen dvě strany pozdvihují šíji svou statečně vzhůru, opírajíce se všemu, co zde jest: sociáln demokraté a radikálové nacionální. Oni rozkazují parlamentu a z největší části se jim vyhovuje, jednou těm, podruhé oněm . .. Pisatel dovozuje pak, že ovládají strany ty ve- řejně mínění, že malý občan živnostník kloní se k socialistům, intelligent k nacionálnímu radikalismu neboť jen v těchto dvou táborech jest ještě život. Klerikálové úkol svůj plní pouhou svou exi- stenci; netřeba jim se namáhati, dokud sedlák v ně meckých alpských zemích v národním ohledu zůstává neuvědomělý. Oslabují vlastní lid a posilňují Slo- vany. Strana tato nezkvétá sice, ale trvá, a tíms spokojuje. Ostatní německé strany nespokojeny jaou s sebou a s celým světem — plným právem. Ně- mecký velkostatek nemůže provozovati politiku státní křesťanští sociálové nemohou provozovati politiku středního stavu — vše to následkem bojů jazykových.

doktor Steinwender Vídeň

7 article

Krom nadání boj národnostní nepůsobí na tyto strany způsobem vzrušujícím a utužujícím, právě naopak, jak tomu nasvědčuje úpadek německé strany pokrokové a úplná nechuť v německé straně lidov zavládnuvší. Příčinu toho pisatel nespatřuje v chybáeh zaviněných, ale v okolnosti, že německý lid v Rakousku trpí politickými úbytěmi — nepřeje si ničeho více, nedoufá v nic a nebojís ničeho, a tato depresse veřejného ducha ukládá své chorobné výměsky nejsilnějí právě tam, kde z povo- lání má býti provozována politika — v parlamentníe zastoupeních strán. Ani umění ani věda nezadrži tento rozklad. Od vlády lze se nadíti jen benevolentní nestran nosti; avšak po dvacet let tyto vlády staví se na stranu našich odpůrců, odpůrců, kteří zůstanou jimi dokud lidstvo nedegeneruje aži k beznárodnosti. p dvacet leť tyto vlády snažily se dokázati, že lze dobře vládnouti pomocí Slovanů a klerikálů, bez Němeů, a také proti nim. Těžce odvykali Němci státu, avšak za trvalé pomoci vlády počet sodvyk- nuvších« stoupal v poměru kvadratickém. Přišla ja- zyková nařízení, a aby vše za své vzalo, co ješt odolalo prvému nárazu, ponechala se půl druhého roku v platnosti. Zde nelze více spravovati, třeh jest budovy zcela nové. Kdo ji mů zbudovati ? Vlády nikoli — ony mohou jen pomáhati, stavěti mu- síme sami. Chceme-li totiž, a můžeme-li dokládá pisatel, a dovozuje na dalších stránkách své brožury, že nedoufá ve změnu vyvolanou »světovou kalastrofou«; na této půdě chceme silní žíti,a a čeká-li dosud německý lid se započetím stavby jest toho příčinou, že třeba vyčkati, až nabude sil,

Němec Rakousko Slovan

8 article

Nechce ještě, avšak bude chtIti, připustí- li t vláda. Pokud pak se týče mohoucnosti, ač tu nent ani plán, ani muži, ani prostředky, jest fond, z ně hož vše to lze vytěžili — německý lid. Pojednavo cílech německé politiky v minulých třiceti letech. praví, že němečlí nacionálové na sklonku let šede- sátých osvědčili převahu nad tehdejšími vládnoucími německými politiky tím, že ihned přistoupili na po- žadavek Poláků po samostatnosti Haliče; kdyby k tomu bylo došlo, a kdyby v liberální straně tak mnohé jinak bývalo, mohlo býti ve zmenšeném Ra kousku panství německé zajištěno. Dnes to jest ne možné. Poláci nedají se více odstrčiti, a myšlenka ně meckého panství v Rakousku dnes vrací se jen v písních zpěváckých spolků, kteréž rády zpívaj staré písničky. Pisatel poukazuje k pestrosti něme ckých programů sobě sledujících, a jích vrtkavosti a klade si posláze otázku, jaké jso u dosa ži telné požadavky národně-polítické ně- meckého lidu, odpovídající životním jeho potřebám ? Shrnul je v následující: Předně, aby zahraniční politika rakouská ve všech závažnějších otázkách šla ruku v ruce s politikou německé říše, lak aby Rakousko bylo naprosto spolehlivým s po- jencem téže, za druhé, aby německý lid na své půdě byl pánem, a aby v Rakou- sku se strany státu nic se nestalo, co by proti jeho národním zájmům směřo- valo. Pisatel uvádí řadu jiných požadavků, dříve pronášených, a dovozuje, že pragmatické spojenstv s říší německou dnes, ani v dozírné budoucnosti nemá vyhlídku na uskutečnění, a že spadá do oblačné říše pouhých přání; státní řeč německou potřebuje stát, níkoliv Němci, a jest prý nešetřením sil, nama- hají-li se tito o věc, která jiným jest potřebnou

Polák Němec Halič Rakousko zpěvácký spolek

9 article

Také jest žádoucím, aby poměr nás Němců k Uhrům nebyl zkalen. — O požadavcích výše vyslovených pisatel praví, že vylučují vše, co jest národně in- differentním, a poskytují jednotlivcům i jednollivým stranám úplnou volnost; vše zavrhují, co splnění našich národnostních požadavků staví se do cesty Požadavky ty snaží se pisatel obšírnějším způ. sobem vylíčiti jako dosažitelné, a nepochybuje, že dze je vynutiti. Zabrániti tomu, aby zákony byly vůbec vydávány, nelze; avšak tak silným bude lid německý v Rakousku vždy, aby zabránil tomu, by vydávány byly zákony proli němu; obstrukce proti zákonům vůbec se přeceňuje. Srovnávaje nečinnose parlamentu s prací zemských sněmů, praví, že po- užívá se výhodného tohoto pro sněmy srovnání na prospěch federalismu; jen Němec bez národního vě- domí a rozumu mohl by si přáti změnu ústavy v smyslu rozšíření práv sněmů. Proti parlamentu vole- nému sněmy vedli by Němci boj do krajnosti. Zbývá Dr. Otto Steinwender: »Parhaments Dämme rung.« Ve Vídní 1900. absolutismus, který však nemůže býti trvalou insti tucí. Jak vyváznouti z této situace? Jestliže dvě strany se nesrovnávají, a nemůže li udolati jedna druhou, nezbývá než rozejíli se. Toho přejí sobe již Němci na Moravě a v Čechách; a Němci v Ra- kousku vůbec k tomu dospějí. K závěrku pisatel cituje známý návrh dra. Rud. Scaly v berlinské »Zukunft« a končí své vývody projevem názoru, Němci že nepracují ke státnímu převratu, ale Če- chové,ježto prý chtějí zneužtii státu pro své plány do budoucna. Na ně prý tedy nechť dopadne a s národnostní autonomií nechť učiní konec zároveň slovanskému centralismu a slovanskému federalismu

Němec Uher doktor Steinwender Parhament Rakousko Vídeň Morava Čechy Scala

10 article

V Praze, 10. března. (Sněmovna p - slaneů a sněmovna panská.) Po úterní debaté v panské sněmovně vyskytly se zprávy, že vláda hodlá povznésti zákonodárný význam panské sněmovny, aby jí nahradila ne- činnost sněmovny poslanecké. Pokusy takové má »Nová Reforma« už předem za marné. Nečinnost sněmovny nevězí v nahodilém sosku- pení politických stran, nýbrž má svou příčinu v nezdařilé ústavě rakouské. »Tato ústava — píše »Nová Ref.« — vymáhá reformy od zá- kladu; byla od počálku chybně smyšlena, byla nešťastně zredigována, poněvadž úmyslem auto- rovým bylo více slíbiti, než se jí opravdu dalo. Ústava opírá se jakoby na rovnoprávnosti všeeh občanů a národů, avšak nejčetnější třídy ob- čanstva podřízeny jedné jediné třídě; vellká většina národů slovanských postavena pod ve- lení němacké menšiny. Poslanecká sněmovna je proto dnes věrným obrazem rozladu a klamu. jež způsobila ústava. Sněmovna jako sbor zá- konodárný nenachází se v úpadku; jest jen věrným zrcadlem proudů a mínění, jichž kořen spočívá v organisaci státní, počínaje předešlými sněmovnami, jež byly shromážděním poslaneů uměle volených. Sněmovna poslanců jest chorý. k práci neschopný sbor ústavodárný, proto, že jest vlastním dítětem národnostních poměrů ve státě. V tomto státě žijou nespokojení Češi, Poláci, Slovenci; Němci obracejí teskiivé zraky ku Sprévě a jsou si ve vlasech s Čechy ; totéž činí jejich zástupeové na říšské radě. Jinak býti nemůže a nikoho to nemá překvapovat.

Čech Polák Němec Praha Spréva Čechy panská sněmovna

11 article

Panská sněmovna při tom nepomůže; ta se nikdy nezmůže na zásadní reformy. To vím do p jistě.« Z Krakova, 10. března. (K sněm ov ním volbám haličským.) Doplňovac volby do sněmu haličského, jež se dne 8. t. m konaly ve Lvově a ve venkovských obcieh okresu bocheňského, ukazují, že panství šlechti- cké strany v Haliči jest už povážlivě otřeseno. V bocheňském okrese zvolen opposičník P. Sla nisl. Stojalovský 152 hlasy proti purkmistru Maissovi, kandidátu strany šleclitické, jenž ob držel jen 63 hlasy. Vzpomeňme si, že P. Sto- jalovský zvolen tak velikou většinou hlasů po loňských skandálních procesech, při nichž s mu chtělo dokázati, že zpronevěřil peníze. lidem mu svěřené, že udržoval styky s ruským úřadním listem varšavským a těšil se protekci ruského žandarmského generála, slovem, že je moskalofil. To všechno na schůzích voleb- ních opakováno před voliči a ti přece dali mu přednost před kandidátem panským. Volba lvovská je zajímava s jiné strany. Tam zvolen ministr za Halič dr. Pietak 2943 hlasy proti vůdci polských socialistů Dašinskému, jenž obdržel 1928 hlasů. Volba konala se v šesti místnostech, ustanovených pro voliče dle po- platnosti a dle stavu. A kdo volil Dašinského Ze skupiny největších poplatníků, mezi nimiž jsou dvě pětiny židů, obdržel příbližné toliké hlasů, jako dr. Pietak. Ze skupiny pro- středních poplatníků, mezi nimiž je polovína židů, obdržel o polovinu hlasů více, nez dr. Pietak; ze skupiny nejmenších poplat- níků, z třetiny židů, téměř dvakrát tolik hlasů, jako Pistak. Jen skupina státních úřadníků, pak skupina professorů, lékařů a pensistů volily skoro vesměs dra. Pietaka, ovšem na vyšší rozkaz. Ukázalo se tedy i ve Lvově, co je dobře známo u nás i ve Vídni, že hlavní spo- jenci socialisřů jsou židé. ei

Maiss Pietak Dašinský doktor Krakov Lvov Halič Vídeň Pietak

12 article

Po volbě lvovské došle k demonstracím Činěny ovace před redakcí »Slowa polského«. jež podporovalo volbu Dašinského a vytlučene okna v redakci »Ruchu katolického« v obydl prof. Thulia, jenž horlivě agitoval pro Pietaka Druhého dne opakovaly se demonstrace prot prof. Thulovi na technice, následkem jichž z usnesení senátu technika na čas uzavřena. Z Pešti, 8. března. (Nové volby. — Změny příjmení.) Cor. »Hungaria« sdě- luje, že Kol. Szell pomýšlí opravdově na roz- puštění nynější sněmovny a vypsání nových voleb. Sněmovna, jejíž lhůta by vypršela až r. 1901, má býti rozpuštěna hned po vyřízen nejnutnějších vládních předloh. Přípravy k no- vým volbám konají se prý už ve vší tichosti. Szellovi není prý liberálně-vládní strana dost jednolitou (překážejí mu v ní patrně Tiszovci) a proto chce novými volbami pokusiti se o vhod nější většinu. — V druhém půlletí lonského roku dalo si v Uhrách pomaďarštiti příjmení (stojí to v Uhrách jen 50 kr. kolek) 2000 osob. z nichž je 1800 židů.

profesor Thul Pešť Uhry Cora

13 article

Z Pešti, 8. března. (Kafféře Ug ro- nově.) Gabr. Ugron, jenž se r. 1898 vzdal mandátu na sněmu uherském, prohlásiv, že ne- může býti poslancem národa, jehož intelligence je skrz naskrz znemravnělá a lid poroben, do- kázal, zdá se, svým vlastním jednáním pravdi vost tehdejší své výpovědi. P on jest členem intelligence a to, co v orgánech strany Košu- tovy vychází o něm na jevo, dává podivné svě- dectví o jeho mravnosti. Ačkoli uherský zákon o inkompatibilitě prohlašuje za nepřípustné, aby poslanec uzaviral s vládou jakékoli obchodní smlouvy, »Egyetértés« vynesl na světlo, že Ugron jako poslanec uzavřel s ministerstvem vojenstv smlouvu o dodávce ovsa a dodávku tu pak z určitou odměnu přenechal židovskému obchod- niku s obilím. Afféra ta projednává se nyní v zvláštním sněmovním výboru uherském. Zároven však vychází na jevo, že Ugron má podobných vroubků už několik. Týž »Egyetértés« sděluje, že Ugron před čtyřmi lety založil továrnu c na koberce a obdržel na ni od vlády roční pod- poru 3000 zl. a kromě toho půjčku 5000 zl. ale továrna nestojí podnes. Jindy zařídi! kra- vařství ve velkém, pro něž přijal od minister- stva orby darem drahé švýearské krávy s pod- mínkou, že kravařství bude zřízeno v krajin

Ugron Koša Pešť

14 article

k tomu vhodné; kravařství Ugron sice zřídil ale v krajině docela jiné. Správě státních drah dodával prážee, ale na ustanovené lhůty nedbal a předepsaných pokut neplatil. Zajímavá vysvětlivka k této afféře přicházi z Vídně z kruhů, velmi prý blízkých minister stvu vojenství. Správa vojenství svěřila prý Ugro- novi dodávky schválně proto, aby měla prot němu pohotově zbraň, až bude v delegacíeh mluviti proti kontingentu nováčků a vůbec bude dělat opposici ministerstvu války. V ministerstvu vojenství litují prý jen toho, že věc vyšla n jevo předčasně, poněvadž zbraň, jíž se mělo užiti teprve časem, pozbývá tím nyní ceny.

Vídeň

15 title

Politické zprávy zahraničné.

16 title

V Praze, 10. března.

Praha

18 article Poznávají je.

Poznávají je. Říšskému sněmu německému byl podá návrh, aby bylo zvýšeno clo na koberce z Tu recka. V Turecku, jež se Němcům oddale s duší tělem, nemálo to překvapilo. »Ikdame trpce vytýká Némcům toto tvrdé a nevděčné chování. Turci prý Němce dosud považovali za jediný národ, který je chce vzdělávat a osvílie a při lom nemyslí na jejich vykořistění. Tento sen sami Němci příliš záhy rozptylují. Turecko udělalo vše, aby Němcům usnadnilo vývoz, do jeho zemí. Z německých tovarů vybírá se v Tu- recku pouze 8procentově elo, jež ke všemu může býti placeno in natura. Tureckých ko- berců bylo jen ze Smyrny vyvezeno za půl leta 1899 za472.664 piastrů. Chtějíc tento obehod zničiti,Německo otevírá Turkům oči a přivád je k poznání, že přišli pod rouškou přátelství aby Turecko dokonce na mizinu přivedli a z je jich škody se obohatili. 9Archimandrit Nikifor Dučiě. Mitronosný archimandrit Nikifor Dučič, jehož úmrtí podali jsme zprávu, byl jedním z těch srbských bojovníků, kteří za svůj náro bojovali mečem, křížem i perem. Narodil se 21. listopadu 1832 v Lugu v Hércegovině. Ješt jako kaluděr v monastýru Dužích u Trebině v Hercegovině zřídil školu, a v monastýru Žito- mysliči u Mostaru založil s pomoci Ruska Srbska školu bohoslovnou, na níž byl pozděj- professoremi rektorem. Zúčastnil se činně po vstání Luky Vukaloviče. S černohorským voj- vodou Petrem Vukotičem bojoval chrabře na Duze, v Baňanech i v okoli Nikšiče. Kníž Michal pozvall jej do Bělehradu, kde ztrávi všechen svůj ostatní věk, pracuje pro srbskou myšlenku. V letech 60. býval důvěrným po- slem obou knížat srbských, Nikoly a Míichala. Ve válce 1876 byl velitelem Ibarského dobro- volného sboru a později povstaleckých čet na Javoru, kde si junácky vedl. Zvučné jmen dobyl si také i jako spisovatel. Mobolet

Němec Turek Nikifor Duči Dučič Duží Trebina Luka Vukalovič Petro Vukotič Michal Javora Turecko Německo Luga Hércegovina Mostar Rusko Srbsko Nikšič Bělehrad Hercegovina Ibarský dobro piastr

19 article Rusko a Makedonie.

Rusko a Makedonie. Ruské stanovisko naprotimmakedonskél otázc se vyjasňuje. V »Poccin« čteme: Vasalné chudé Bulharsko nemůže tuto otázku rozřešiti Není pochyby, že i v Rakousku, i v Německu. a zvláště v Anglii, jíž by vítán byl každý zmatek na Balkáně, protože by odvlekl pozor- nost Evropy od jižní Afriky, našly by se fondy — třeba tajné — na podporu jitření a výbuchu. Ale kdyby se cízí ruce plotly do dila výhradně slo- vanského na Balkáně, Rusům by zadána byla krutá politická i morálná rána. My osvobodili válkami i diplomatickým působením Srbsko i Bulharsko, na nás jest, abychom dříve nebo později rozřešilí též otázku makedonskou. Jen nám jakožto Slovánům náleží roztít gordický uzel makedonské otázky, a musíme tak učiniti aby otázka makedonské samosprávy nestala se záminkou mezislovanské války. Všem ostatním a zvlášť Anglii, jež nikdy nerozpakovala se kupo- vati vlastní politické výhody za cizí krev — postačí vzpomenouti si na její úlohu v armenské revoluci h— byla by nová řež mezi Bulhary

Bulhar Rusko Makedonie Bulharsko Rakousko Německo Anglie Balkán Evropa jižní Afrika

20 article

Srby pouze na prospěch. Nová bratrovražedná válka ubila by vrozené síly mladých státův proklestila by cestu Drangu nach Osten, jenž tak mocně se valíé na selský slovanský Balkán se severu i od Středozemního moře. Je-li sou- zeno, aby v Makedonii vznítile se nový ohníček svobody, on musí býti zažehnut rukama Rusů, kteříž od slovanských národů nepotřebují ničeho kromě jejich vlastního pořádku a zdaru. My netihneme ani k Solunu, abychom tím nabyl oporného vojenského bodu, ani netoužíme po záborech a protektorátech, ale má-li být otázka makedonská řešena, ovšem máme historickéa dědičné právo na prvý hlas. Ano, nám patří prvý hlas, neboť my jsme zjednali podmínky svatoštěpánakého miíru, a nepatří těm, kdo jej obřezali a rozčlenili v berlínskou smlouvul Bulharům a Srbům třeba při- pomenouti především, že bude užito všeho úsilí, aby se znesvářili v osudný okamžik, nyní nad- cházející, a aby vyhrabovali svýma rukama z ohně kaštaný pro své evropské přátele dobrodince. Radíme Bulharům, aby byli trpělivi a chladnokrevni, a Srhům, aby byli rozvážni

Srba Osten Rus Bulhar Balkán středozemní moře Makedonie

21 article

Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českém. Situace v Praze a v předměstícl. Před obecními prodejnami uhlí panuje stejná bitva o uhlí jako vednech minulých, před buštěhradským nádražím na Smíchověs tlačínse pořád veliký zástup chudiny, se všech stran docházejí stesky a žaloby na nedostatek uhlí — taková jest situace včera a předvčírem a bude i zejtra, pozejtří atd. Není nijaké naděje, že poměry se zlepší. Konejšení úřadních orgánů nikoho nezahřeje. Chudina za drahé peníze po celý týden podnikati musí opravdové boje zápasy, aby dostala půl nůše uhlí ac o těchto zápasech a nevýslovné nouzi patrně nepodávaj se zprávy »na vyšší mista«, neboť zajisté jednou už musilo by se státí nějaké opatření na n umi- něni kalamitynis nle V pražských obecních prodejnách bylo pro dáváno včera trochu větší množství uhlí, o poně- vadž musí chudině vystačiti na dva dnys Na Smíchově i Radlické třídě včera opět C nastala veliká tlačenice chudého lidu. Po zkušenostech minulých dnů bylo by snad dobře, kdýby bhl oe prodáváno bylo na víco místech.

Praha Smíchov

22 article

Z Vršovic se nám píše: V minulém týdnu vyskytly se zprávy, že dotyční činitelé při roz- dávání a rozprodávání uhlí, jež obci vršovick prostřednictvím místodržitelství bylo dodáno z pohodlí přenechali prodej úplně drobným obchodníkům s uhlím. Zprávy ty nezakládajís na pravdivých informacích, poněvadž obec již od začátku uhlí v obecním dvoře za spolu působení členů rady městské a zastupitelstva jakož i úřadnictva prodávala a pouze část uhll zejmena když dodáno bylo větší množství, pře nechala maloživnostníkům k rozprodeji, př čemž jim ještě stanovila pevnou cenu, již pře kročiti neměli. Opatření to učiníla obec z dů vodu, že mnohé majetnější třídy obyvatelstv raději více za uhlí zaplatily maloobchodníkům než aby do dvora obecního pro uhli si posílaly tím zároveň poskytnut výdělek, třeba menší obchodníkům s uhlím. Od té doby však, kdy dodáváno obcio poměrně méně uhlí, provádí obec způsobem uvedeným prodej uhlí sama. Po- dotknouti ještě dlužno, že obec vršovická dosu rozdala 5 vagonů uhlí zdarma.

Vršovice

23 article

Z kruhů odborných se nám sděluje, že tvrdého bukového dříví jest v Praze a v před městích veliké množství. V jednom skladišti na lezá se asi 10.000 krychl. metrů. Před 14 dny jistý obchodník s dřívím na Smíchově nabíze uhelné komisi pražské ke koupi tvrdé bukové dřívíí po K 11.20 za krýchl. metr. Nabídka byla zamitnuta pro velikou drahotu, ale od té doby cena dříví byla zvýšena na 18 korun lVeliké nouze o palivo využitkoval neznámý zlomyslnik k mystifikování obecenstva. Dal uve- řejniti v listech insert, že v domě č. 7 v Puch- mmajerově ulici na Král. Vinohradech lze koupiti levné uhlí. Obecenstvo v zástupech hrnulo se k tomu domu a tam sel přesvědčilo, že stalo se obětí zlomyslnosti. Uhlíř v domě onom má už po několik týdnů obchod zavřený a v insertu uvedená obchodnice uhli vůbec nikdy neprodávala. Kalamitu uhlí illustrují výborné opatření vojenská. Čtenář listu našeho píše nám: Dne ráno potkal jsem v Karmelitské ulici vůz s uhlím a jemu po každé straně kráčeli tři vojáci, za vozem ubíral se poddůstojník. Snad k tomut transportu patřil dokonce i důstojník, po chodníku vedle vozu se ubírající. Bezpečnostní toto opa- tření vyvolalo značnou pozornost obecenstva. My ubozí civilisté musíme spokojiti se s tím, když nám povoz uhlí střeží roznašečka, na voze se- dící. Když se převáží plukovní pokladna, je k transportu povolán jeden poddůstojník a tř pěšáci. Podle toho možno odhadnouti nynějš cenu uhlí.

Král Praha Smíchov

24 article Z pánve kladenské

Z pánve kladenské Z Kladna, 10. března. (Zvl. telef. zpr.) Situace jest dosud nezměněn a. Stávka horníků dokončila dnešním dnem osmý týden svého trvání. Je to případ ve hnutí dělnickém nebývalý. Dosud z pravidla byly všecky stávky skončeny v několika dnech buď zakročením vlády nebo také následkem toho, že stávky ne- bývaly pokojné. Stávka nynější jest však úpln klidná a cizinec na Kladno zavítavší by an nepoznal, že je zde už tak dlouho stav abnor- mální, že už po tolik neděl jest hornietvo bez práce. Hornietvo jest si ovšem vědomo, že jen v klidném chování jeho spočívá naděje vevi tězství. Jak bude dále ? Bude stávka brzy ukon čena? Tak táže se kde kdo, ale naděje n brzké ukončení stávky bohužel není. Charakte- ristickým znamením pro další trvání stávky jes usnášení se horníků na schůzích, že radějis vystěhují, nežli by nastoupili práci za starých podmínek. Brzké ukončení stávky mohla b způsobiti jedině vláda, kdyby se zasadila o smírne ukončení její dříve, nežli budou doly v úplném rozkladu. Vládu v té věci by ovšem musili po- poháněti poslanci.

Kladno

25 article

Stávkujících došly také, v tomto týdnu značné podpory, zejmena od dělnietva. Dosti velké obět přineslo, už pro stávkující občanstvo na Rakov nicku, jež v tomto týdnu zaslalo zase horníkům 20 pytlů bramborů a 50 chlebů. Pro tentotý den jest ohlášen z Rakovnicka celý vagon po travin. Že by tedy hlad donutil hornictvo na- stoupiti práci za starých podmínek, jest úplně vy loučeno. Jest jisto, že v nastávajícím týdnu bude stávka stejně rozsáhlou, jako v osmi předchá zejících. Z pánve severočeské. Z Duohcova, 10. března. (C. B.) Ze 31 šachty vypráveno včera 495 vagonů uhlí. Ze 107 většíc šachet hnědouhelné pánve ústecko-chomutovské pra covalo se včera částečně v 87. Dne 8. t. m. vypra veny 1472 vagony uhlí, o 106 vagonů více, než v den předchozí. Z Mostu, 10. března. (C.-B.) Z dolů vypraven včera 451 vagon uhlí, ze skladů naloženo 17 vagonů Vypraveno bylo 8. t. m. z nádraží Ústí-Teplice 172 z nádraží c. k. státních drah 21 a dne 9. t. m. z stanice Třebušice 134 vagony uhlí. Z pánve moravsko-slezské. Z Moravské Ostravy, 10. března. V dnešn schůzi důvěrníků dělnictva bylo usne seno, všemi silami působití k tomu, by se přiští týden ve stávce setrv a lo.

Rakovnicko Duohcov Most Ústí Teplice Třebušice Ostrava

26 article Z parlamentních výborů.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 10. března (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listůe.) Výbor pro inženýrský titul za předsedni ctví posl. Blažka a účastenství vládních zástupců jednal o předloze, týkající se názvu »inženýra«. Ně kteří z výboru byli pro udělení názvu »doktor« tech nikům. Na to prohlásil ministr výučování dr. Har- telí— jak již známo — že název ten učiní vláda závislým na opravě diplomovaných zkoušek a zamo statných prací vědeckých Cilý hovor rozpředl se o tom, komu název »in ženýr« se má uděliti. Referent Rozskowskí chtěl aby přířknut byl i posluchačům výsokých škol pr zemědělství. Proti tomu povstal odpor.

Blažek doktor Haro Rozskowskí Vídeň

27 article

Posl. Haugwitz byl pro udělení názvu i těmtc posluchačům Posl. Kaf tan dovozoval, že na školách těh jest jiný studijní postup, a že technického málos na nich studuje. Ze by to bylo poškozováním tech- nik. Rád by, aby se inženýrské komory a techniky požádaly za dobrozdání a zatím aby se vše odložilo Posl. dr. Stojan byl pro udělení názvu i po sluchačům vysokých zemědélských škol; nechee aby se někomu něco dalo a jinému něco vzalo. Do- mnívá se, nastane-li rozlišoväní názvů sinženýr les nický«, »inženýr zemědělský«, »inženýr technický« že se inženýru technickému nižádné újmy nezpůso na ceně a to tím více, když se může státi i dokto- rem techniky. Poukazuje na analogii u »doktor různých«, kteří teprve rozlišováním nabudou větš neb menší ceny. Byla by zemědělská škola vysoká jaksí snížena, kdyby téhož názvu absolventům s nedostalo. Chuť ku studování třeba podporovati podněcovati. Zároveň je i pro to, aby všem, kdod posud názvu toho užívali, byl ponechán. Posl. Sehnal rovněž byl pro ponechání nánn zeměd. školám Po dlouhé debatě byl přijat návrh, že nin »inženýr« přísluší všem, kdož navštěvovali vysol školy technické a složili předepsané zkoušky. Podo ného práva nabývají posluchači hornické akadem příbramské a lubenské. Po odbytých zkouškách zemědělských školách vysokých nabudou absolven názvu zemědělského inženýra, lesnického inžený a zeměd. techn. inženýra.

Posl Haugwitz doktor Stojan Sehnal zemědělský inženýr

28 article

Výbor živnostenský měl ve čtvrtek dloa a při tom pohnuté ano i bouřlivé porady o § 59 60. živnostenského zákona. Články bu mají se nahraditi novými a zvláště agentství, jež b velice škodí maloživnostníkovi, má se velice omen Výboru sdělen přípis z Horních Rakous, klerj se sněmovna důrazně a důtklivě vybízí, aby pe něco pro živnostnictvo vykonala. Výbor usnesl se, pozvati do schůze ministrao chodu, aby vláda vytkla své stanovisko v živnove ských otázkách. Ministr dostavil se odpoledne skufečně a vyjše se, že souhlasí s výborovými usneseními, že vb předloží předlohu o živnostenských opravách i o chodu domovním. Je pro to, aby výbor prohláie byl za stálý (permanentní), by mohl klidně prao vati; třeba prý tu vyčkali usnešení panské sně movny. Doráženo na vládu, by působila, aby poslanel sněmovna nemusila stále hlasovati jen pro potřet státní, a zřídka kdy pro potřeby národů. Vytýkhn jí, že stále se bratříčkuje s velkokapitalisty l Vládnímu zástupci bylo vytýkáno, sotva se ozve stupce vídeňské komory, že mu ihned přisvědě ač při poradě užšího výboru, kde toho zástupcene bylo, mlčel a mnohé schvaloval Rozhovoru o agentství, trvajícího osm hol zůčastnili se posl. Piepes, Erb, Krek, ban Pražák, Kitschelt, Březnovský, dr. St jan, Foery, Böheim, Habrmal, Wei kirchner aj.

Krek Pražák Kitschelt Březnovská doktor Stanislav Foer Böheim Habrmal Wei Horní Rakousy

29 article

Přijat návrh užšího výboru s malými změnan jehož první nejdůležitější odstavec zní: »Majitel živností jsou oprávněni při cestování sami ane svými zástupci úřadními legitimacemi opatřenými kupců, továrníků a živnostníků na předměty, kterýei se v závodě jejich užívá, objednávky činiti, sme však při tom — mimo prodeje na trzích — je vzorky nositi a jich toliko používati.e Zpráva národohospodářského výbore panské sněmovny o usnešení sněmovny pe slanecké ze dne 20. prosince 1899, aby zákona dne 30. července 1867 čís. 104. říš. zák. platil pn všechny návrby a předloby, přidělené poslaneni sněmovně, jež týkají se změny nebo nort úpravy ustanovení živnostenskéha zákona, koučí návrhem, aby se nepřistupo valo na uvedené usnešení poslanecké sněmovny. Ve včerejší schůzi sociálně politickéh výboru poslanec hrabě Zedtwitz opřel se Ve - kaufovým výčitkám, že uklizení stávky bylo zmařenn nepovolností zaměstnavatelů a dovozoval, že organ- sované dělnictvo a důlníci, již jsou pod vlivem agita lidí jejich stavu cizích, odmítli všeliký pokus o n- rovnání, požadujíce osmihodinnou práci. Splněn tohoto požadavku nyní bez přípravy není možnéjii z příčin technických — jak dolíčila expertisa — proto podnikatelé byli nuceni upustit od dalšího do- mlouvání se. Dělnictvo bylo rozeštváno tak, že stal se pokusy o zmaření tržby uhlí, také k opatrovánl dolů a čerpání vody, což nestalo se dosud při žádn stávce.

Zedtwitz panská sněmovna poslanecký sněmovna

30 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Parlamentní komise klubu svo bodomyslných lidových poslanců če ských na říšské radě koná důležitoa schůzi v pondělí 12. t. m. o 9. hod. dopo lední v budově poslanecké sněmovnyv deňské. — Praha a politika. V konfliktu, jen vznikl na staroměstské radnici, když šlo o volhe starostovu, stalo sey co státi se musilo. Nejvyšs orgán strany nucen byl pronésti rozhoduji slovo, poněvadž nešlo tu pouze o věc, kteri týkala se výhradně obce pražské, nýbrž o zále- žitost značného politického významu, o věc, jet reagovala na všechen český život. Že z důvodi strannických význam takový otázce purkmistrovské nebyl přikládán, je pochopitelno, však jině n- bývá věc tvárnosti, když lidé z vlastního tábon post festum výkonnému výboru činí výčitku,ž nešťastným způsobem vmísil se ve věc, která byl výhradně pražskou a s níž prý výkonný výbo neměl co činiti. Nechcome se dotýkati podroh nosti této afféry, jakkoli by vse velice doporuč- valo, ji položiti na pytevní stůl a důkladne ji podrobiti deskripci již v zájmu společensko pathologickém, však tentokráte obmezitis chceme na jednu věc, na to totiž, abychom vyvrátili názor, že volba starosty a co všechno s ní souviselo, netýkalo se ostatního života č- ského, nýbrž pouze Prahy. Kdo tak tvrdí, de- graduje tím toto hlavní město, tuto máteř českých měst na stupeň a význam, jaký má vůbe každá obec v Čechách. Kdyby pravdou bylo, že v jiných městech tohoto království je volb starosty věcí pouze místní, o Praze se to říei nemůže a nesmí. Praha má v národě českém poněkud jinou důležitost, než hlavní město jiných národech. Historie Prahy je u nás

Praha Čechy

31 article

historií našť vůbec a jen pošetilec by se mohl domnívati, že by národ český byl, pokud jeho politického, národního i kulturního významus týče, dospěl na takovou výši, kdyby nebyl mě oporu v Praze, ve velkém, nyní bez mála půl- miliionovém městě, A proto není pravda, ž volba starosty byla jen »místní záležitosti« vždyť není lhostejno ani ve městě malém, kl je v jeho čele. V ždyť přece známo, j ak mnozí páni purkmistři konají ne nodní povinnosti své a jak po divně zachovalo se mnohé měste když šlo o to, osvědčiti národní vzdot náš oproti Vídni. Tím méně pak mohlo bí lhostejným výkonnému výboru vedoucí stran v národě, kdo zaujme důležitou posici prak- ského starosty. Hodnost starosty pražského spe jena je s tolika významnými právy a ukláli dolik důležitých povinností, že hy to bylo osu nou chybou, ponechati věc pánům, kteří, kdyb to sebe více popírali, přece jenom větší inter osvědčili o prospěch vlastní, než o prospěel hlavního města a o prospěch všenárodní. Dosu vždy konány byly volby do representace pral ské pod praporem a heslem určitých politickýe stran a nikdy nebylo ponecháno rozhodnutí vý hradně pánům na radnici, proč právě nyní mělo se díti jinak, kdy věru věci našeho národane jsou opatřeny tak skvostně a bezpečně, aby bylo dhostejno, kdo stáli bude veleobci této v i čelel Když šlo v roce 1861 o dobytí Prahy, t tehdejšíl Haasovci také protestovali prot tomu, aby volba representace pražské a purk mistra děla se za vlivu myšlénky národnostnl Také oni chtěli a o to se zasazovali, aby volb tehdejší byly pokládány za věc pouze místn však zdravý instinkt národa našeho ihned p

Praha Vídeň