ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 33798270-668f-11dc-a71b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 8, person 12, org 6, work 2
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v neděli dne 1I. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 69.
4 article
Na runní a odpol. 1ís ožl předplici se v Praze v stelniskrk s n drolí deněsko ualn . s e hnvo dilslkin sp postoue R . c kdrojí aisii nrk rin
Praha
5 article Dnešní číslo pro Frahu je o 18 stranách.
Dnešní číslo pro Frahu je o 18 stranách. nl erpeo V popředí veškerých politických úvai dne nalezá se ovšem rozhodnutí se klubu našeho poselstva na rade říšské učiněné po výměně náhledův 24 řečníkův 22 proti 18 hlasům, aby proti předloze o kontingentu branců, která zejtra již přijde na denní po- řádek sučnovny poslanecké, nebyla v tět dělánanejrozhodnějšíobstrukce. nýbrž prostá opposice. — Jest přirozeno, že po tolikých příkořích a takových protivenstvích, jakýmí byl od října m. r. národ český urážen, bodán a do duše roztrpěován, že vůči té nezhojené pálfeí kři vdě neblahého dne 17. října, vůči těm nez ruše ným Kindingrovým výnosům, vůči těm krutým pevnostním trestům na naše syny, hlásivší se českým slovem k službě hranné: — takové rozhod- nutí se většiny našich poslancův nebylo v Čechách očekáváno, že všeobecně pře- kvapílo, a řekněme to našim poslancům. upřímně: nemile překvapilo. Učinilo na první ráz na mysl národa tak důvodně nespo- kojenou, tak nervosně rozechvěnou, ba do pessimismu rozhořčenou dojem slabosti, dojem, že se stala chyba, že rozhodná chvíle ne- zastala nás dosti velkými a silnými, že oněch 22 poslancův nenalezlo té pravě mí ry troufalosti,jíž jest v rozhodných mo- mentech zápasů o velikou věc národův po- tačených k jejímu úspěchu zapotřebí Dali jsme již včera tomuto pocitua dojmu veřejného mínění českého výraz, řkouce, že nyní, po skutku, nutně žádáme zvěděti vlastní přímé i nepřímé důvody ta kého rozhodnutí klubovní většiny náší dele gace říšské, když již nebylo ji lze na tuto eventualitu veřejnost naši předem připravit. Dnes nemůžeme tužbu tu nezli znovu důtklivě Opakovati a očekáváme, že se tak v debatě na zejtří opověděné na jisto stane.
Čechy
6 article
Ne snad jen k vůli zabránění možnému zmatku, ejž by v branném táboře našem mohla způsobiti sobecká agitace našich radi- kálních »přátel«, kteří dnes již ve svém or- gánu vášnivě štvou lid proti poslancům, líčíce je jako 2 bázlivce, kteří prý couvli zbaběle a zahodili zbraně jako hoši, jakmile se jim pohrozilo v ojtemn ský m Tabsolu- tismem, kterého se naší radikální hrdinové. rozumí se, ani v nejmenším nebojí: »Co by se mohlo státi českému národu? Několik váse nepohodlnýchu jednotlivců by snad po- zavírali, zničili by několik existencí«, toť prý vše, co by se národu našemu mohlo stati. Tak bramarbasují dnes titíž přeudatn »Rabagasové«, kteří v těchže »Ra d- kálních Listech« před půlrokem (dne 7. října 1899) jektali přímo nechrabrým stra- chem zuby před možností, že by mlado- čeští poslanci dělali uherskému vyrovnání a jiným státním nutnostem »nevčasno obstrukci a tak na národ nás přivodili strašnou pohromu ab solutismu německého, »Jest ne- vyšší obava,« psaly tehdá » Radikální Lisly doslovně, »že se Miadočeši dopustí nějak neodpustitelné osudné chyby, jako na př. obstrukce nevčasné a nemístné která by nám vehnalaněmejcky absolutism na krk .. Ničeho se nemáme více obávat než absolu- tismu. Ústavnosts nejhorší vlá- dou německou je vždy ještě lepší pro nás než absolutism.« iie To bylo za vlády Clarový, na týden před zrušením jazykových nařízení, kdy se naši hrdinové radikální tak strachovali, aby naši poslanci ve Vídni nedohnali věci do krajnosti, kdy »Radikální Listy« ze samého strachu před absolutismem hlasaly, že politi- kové čeští mají býti »nevinni jako holubice
Clarová Vídeň Ra d m Tabsol
7 article
a opatrni jako hadové«. — Tací »radikálové- a hrdinové mají zajisté veškeré právo kame- novati dnes poslance naše proto, že vůč pravidelnému každoročnímu odvodu. leto nezahájili obstrukci: tij mají právo vyčítati jim, že prý zbaběle couvli před strašidlem vojenského absolutismu, po němž Němei touží jako po své poslední spáse ln odoe b Ne tedy pro podezřívání a osočování s této domácí strany, ale k vůli zapří- sáhlým nepřátelům národa na- šeho, abytito nemohli čin poselstva če- ského obmyslně vykládati, jak to již činí, za důkaz neopravdovosti naší opposice, za důkaz, že prý my Čechové sami nejsme dostatečně přesvědčeni o pravdě a právu věci své: sice že bychom prý nemohli ani o vlas povoliti a sleviti: k vůli tomu jes nezbytně nutno, aby poslanci naši co možná záhy otevřeně vyložili přátelům a nepřátelům vážné ty důvody, které je tentokrát přiměly k mírnému jich rozhodnutí. o Zda byla to prostě úvaha, že zákon o kontingentu nováčků nemá než tré para- grafů, pročež jest fysicky nemožno prová- děti proti němu obstrukci po celý týden (do 17. t. m.) a že by porážka naší obstrukce v této příčině mocně hnala vodu na mlý jásajícím našim nepřátelům národním, kteři všechnu svou naději zakládají na tom, aby se jim podařilo podjati proti nám rozhodu- jící kruhy dynastické a vojenské vylíčením nás Čechů jako úporných nepřátel vojsk rakouského a tedy jako škůdcův a nepřáte samého Rakouska!. či zda konečně roz- hodl ohled na naše bratry moravské a jiho- slovanské, kteří netroufali sobě jíti v této příčině s námi až do krajnosti ? Jak že se pronesla dne 1. t. m. »Moravská Orlice
Čecho Rakousko moravský Orlice
8 article
Psala doslovně: »Urázka, která loni ne- popíratelnému našemu právu se stala, byl krajní. Národní zájem káže, aby bylo pod- nikáno vše, co účelně vésti může k odči- nění urážky tě. Ale to státi se může zajisté dříve a jistěji tehda, když většina na říšské radě — když pravice z ůlstane za- chována, než kdybychom se sami od- hodlali ku politickému o'sa mo. cení se, kteréž by snad vyhlíželo hrdinně, ale prospěchův podstatných po celou řadu let by nám nepřineslo. — Na pravici zajisté poměry dnes jsou tyto: Podobně jako Po- láci, jsou i Jihoslované a katolická stran lidová rozhodně proti postupu obstrukčnímu vůbec a v o taz kách vojenských zvláště a ne- méně i česká šlechta proti tak- tice takovése vyslovil a. Šlechta tato jakož i Jihoslované jsou sice pro opposiční postup proti vládě, dokud opravdově se ne- zásadí o plnění národní rovnoprávnosti, ale postup obstrukční i je by od Čechů odloučil.
Jihoslovan Čecho
9 article
Se zřetelem na úvahy a poměry tytosi můžeme tudíž jen přáti, aby taktika poslanců našich neodloučila je příkře od ostatních stran pravice a aby oni trvajíce nezvratně na požadavku odčinění křivdy loňské v téči oné formě, právě skrze zachování svazku pra- vice a prostřednictvím jeho odčinění onoho se dožadovalino. v« Část německé žurnalistiky v skutku takto rozhodnutí našeho klubu vykládá výklad to, pro nějž býchom se konečně nepotřebovali tak přiliš kormoutit: jest plna strachu, že naši poslanci umírněným činem svým znbvu zachránili a spojíli pravici, že vláda Körbrova bude tím donucena počítati opět s po- četní silou kompaktní většin autonomistické, která nás zaštítí proti německému rozmachu po státní němčině a bude podporovat naše nezdolné úsilí po odčinění křivdy ze 17. října, po restituci vnitřní úřadní češtiny ve vlastech naši ch. Postrašena pověstmi, ze vláda Körbrova nám za naší umírněnost slíbila zrušení Kin dingrových výnosů, žurnalistika ústavácká nikterak se neraduje z rozhodnutí našeh klubu poslaneckého, alébrž běduje, že obno- vením pravice jestv parlament podkopán, hrozí vládě Körbrově znovu německou ob strukcí, paklize by přes hlavy Němců chtěl nám vrátit vnitřní úřadní češtinu v naší če- ské oblasti Jako by Němcům něco do toho bylo jak náši čeští úřadníci v našich krajích úřadují jako by německá menšina měla právo nám toho zakazovati neb dovolovati! Jest zapo- třebí, svrchovaně zapotřebí, aby poslanci naši, jakmile se jen v parlamentě ke slovu dostanou, přátelům nepřátelům dali odpověd která by skytla žádoucího světla v těchto temnotách nesnesitelně chvíle!
Körbrův Němec
10 article
O jazykové otázce při soudech v království českém přináší březnové číslo »Če sk é Rev ue« za- jímavou úvahu z kruhů soudcovských. Spisovatel dokazuje přesvěučivě, že obon tak zv. vnitřního úřadováni v praksi pří- lišně se rozšiřuje a že dle povahy věci patr do z e v ně jší h oz (veřejného) úřadlování c elt judik a tur a.- Pro širší veřejnost jest zajímavo, že auton v úvaze své, již jaksi připojuje ke článku dra. J. Fořta, uveřejněnému v našem listě ze dne 10. a 11. února t. r., hájí stanovisko o bou- jazyčnosti v judikatuře pro územ celého království českého. Z případných vývodů jeho vyjímáme ná- sledující: Úřadování zevnější (veřejné) zahrnuje v sobě všecky úkony a všecka jednání úřadní, které buď za spolupůsobení soukromých interes- sentů jsou předsevzaty, nebo sice jsou jen úřadem samým provedeny, však stranám bud úřadně sděleny, nebo jinak přístupnými býti mají. Náleží tedy k úřadní činnosti veřejné soudů netoliko ústní jednáni se stranami a vy- dání vyřízení pro strany přímo určeného, nýbrz i všecko jednání a konání, ústní jednání nebo vyřízení připravující nebo provázející, jestliže buď výsledek jeho má býti stranám oznámen, nebo mohou-li strany v ně nahlédnouti a průběh i obsah jeho kontrolovati. Vždyť všecky tyto úkony nekoná soud pro sebe nebo pro svou potřebu vlastní, nýbrž i pro strany, v zájmu záležitostí jejich u něho zahájených, jichž ko- nečné vyřízení o právech jejich rozhodo vati má. lenoias
J Fořt tur a
11 article
Máme-li tento výměr na zřeleli, zařadíme zajisté v obor zevnějšího úřadování i násle- dující akty: 1. všecky úkony zoudní kanceláře, jimi vyřízení soudní připraveno nebo faktický pod- klad pro rozhodnutí zjištěn býti má, zejmena lustrování knihovních žádosti a podání, soudní relace (jako na př. o tom, že zamitavý tabu- lární výměr vešel v právní moc a j.), zjištěn určitých fakt ze spisů a rejstříků soudních i z knih depositních, vyhotovení listku poplatko vého (8§ 105. a násl. j. ř.) a m. j.i 2. všecky záznamy soudce a soudní kan- celáře, pokud tím dle předpisu §§ 86. posl odst. a 380. j. ř. sepsání protokolu jest nahra žováno 3. všecky příkazy soudní kanceláři udí- lené, vztahující se k vydání neb úpravě soudních vyřízení nebo k provedení jednotlivých úkonů, obzvláště příkaz dle § 56. posl. ods z. o s. org. a §§ 194., 323 j. ř., opatření do- ručná (88 211.—213. j. ř.), příkaz k výkonu exekuce (8§ 379. a násl. j. ř.), příkazy k zá- pisu do určitých rejstříků nebo záznamů, na př. knihy peněžní a p.; . 4. všecka oznámení nebo potvrzení kanc láře o převzetí a výkonu příkazů jí udělených, pokud relace a stvrzení taková jsou předepsána 5. všecky rekvisice soudní v záležitostec právních, civilních i trestních (§§ 141. a násl 158. j. ř. a p.); 6. u sborových soudů i všecky porady usnášení se senátu (— zahrnujíc v to i písemný nebo ústní návrh referentův —), jakož i zji- štění výsledkův usnesení (8§ 182.—190. j. r.), 7. vedení veřejných knih pozemkových rejstříků obchodních a rejstříků společenstev (zák. knih. z r. 1871 a nař. min. z 9. březn 1863 č. 27 ř. z. a z 14. května 1873 č. 71 ř. z.), jakoz i knih depusitnfch (nař. min. z 16. listopadu 1850 č. 448 r. z.); 8. vedení rejstřiků a záznamu pro civil a trestní záležitosti právní (SS 71., 76., 78..
senát zákon . kniha
12 article
79., 217., 260., 405. j. r.), pokud se na určite právní záležitosti vztahují a doplněk spisů soud- ních tvoři, jakož i úřadního kalendáře (§ 402. j. 1.); 9. opatření učiněných podání soudních značkou podací (8S 65. a n. j. r. ) 10. ve věcech trestních i všecky návrhy státního zastupitelstva, třeba i neměly býti p zákonu, ex officio obviněnému doručeny nebo sděleny. — ad 1. Dle předpisu § 288. j. ř. a čelných předpisů zákonných (§ 219. c. ř. s., § 73. ex. ř., § 82. tr. ř.) mají strany právo ve veškeré spísy záležitostí svých — pokud ohledně někte- rých výslovná není stanovena vyjímka — na- hlédnouti a opisy z nich si vyžádati. . Mají tu- diž strany také právo ve veškeré poznámkya zprávy kanceláře, které tvoři podklad, důvod nebo podnět toho kterého rozhodnutí soudního nahlédati a o správnosti i úplnosti jeho se pře- svědčiti.
13 article
ad 2. Že protokol o ústním přednesení strany nebo jiného účastníka má býti sepsán v tom jazyku, v jakém přednesení bylo uči něno, nebylo dosud bráno v pochybnost. Zá sadu tutéž nutno však logicky za platnou vy- hlásiti i ve příčině všech záznamů protoko soudní zastupujících. Ostatně platí i zde do- vod pod 1. uvedený (právo stran nahlížeti ve spisy). ad 3. Má-li vyřízení soudní dodáno bjti straně v jazyku podání nebo přednesení, třeb aby i koncept tohoto vyřízení v témžé jazyku byl sepsán. Ve všech těch případech, ve kte- rých koncept u soudů se neponechává, nýbrz jen pouhý příkaz kanceláři udili, aby vyřízení určitého obsahu vyhotovila (8 194. j. ř.) straně dodala, nutno, aby i příkaz tento surro- gát vyřízení tvořící byl v řečí vyřízení dán ad 4. V řeči, ve které bylo kanceláři pro- vedení určilých úkonův uloženo, musí tato i výkon příkazu toho oznámiti, pokud se týče, na aktu potvrditi. ad 5. Možnost stran nahlédati ve vešker spisy o záležitosti jejich mluví i pro to, aby jazykové upravení rekvisicí stalo se dle zásad platných pro úřadování zevnější. Vedle toho však padá mocně na váhu i následující úvaha
14 article
Dle principů, provedených v nové vnitřní orga- nisaci soudní, děje se dožádání nezřídka pouhým sdělením usnesení pro strany vydaného, v němž dožádání ono jest obsaženo (srovn. § 158. j. r.) nebo je-li potřeba přípisu, jest tento sepsati možno nejstručněji s odvoláním se na spisy, rekvisici této za podklad sloužící. (Srovn. na př. 8 141. a násl. j. ř.). V případě prvém není třeba dokazovati, že rekvisice, tvoříc podstalnou součást usnesení straně doručeného, musí být sepsána v řeči, ve které usnesení samo v- dati jest. ad 6. Porad a usnášení soudů se strany sice nezúčastní, rovněž nemají dle výslovného předpisu zákonného (§ 219. c. ř. s. a § 75. tr. ř.) práva, v protokoly poradní nebo v jiné zá- znamy o hlasování nahlédnouti. Však přes to putno návrh referenta i protokoly poradní co do upravení jazykového klásti na roveň oněm úko- nům, které konají se pro foro externo. Vždyo návrh, porada a usnášení mají za předmět vy- řízení v té formě, v tom znění a obsahu, v jakěm stranám písemně vydáno nebo ústně prohlášeno býti má a nemůže se tudíž v jiné V drobném prodeji sdpolsdst.. . . . s ve slianách sa veskeví ranníi e sslo. sdpolessl. rnserat platl se botova vpo lea ase srt pjms dppnilnl Tam nachásejí as tés redakoe. tiskárna a ozpedica „Nárednich Láste. Bskopiy sa nevrae-i
Nárednich Láste
15 title
Více světla!
16 article
řeči státi, než v jaké vyřízení ono vydati jest. Vždyť by jinak vyřízení pro strany určené, která přece jest hlavním cílem soudního řízení, bylo jen „překladem. — mnohdy nedokonalém — skutečnéhol (soudního usnesení a usnášení se senátů, které jest jen podřaděným prostředkem, onomu cili sloužícím, by bylo nelogickým skokem povýšeno za úkon hlavne on2 ad 7. Knihy veřejné, požívající důvěry autenticity, musí obsahovati zápisy originální a nikoli pouhé překlady soudních usniesení. Nutno tedy jednotlivé zápisy jak v knihy pozemkové, tak i v rejstřik obehodni a rejstřík společenstev provésti těmize slovy a výrazy. (Srovn. §. 9. odst. 3. instr. ku knih. z. ze dne 12. ledna 1872 č. 5 ř. z., § 20. min. nař. z 9. března 1863 č. 27 ř. z., §S 10. 12. min. nař. ze dne 14. května 1873 č. 71 ř. z.) — tedy i v témže jazyku, ve kterém znělo vyřízení straniě vydaně. ad 8. Pokud jde o rejstřiky pro obor civil- ního a trestního řízení jednadím soudním řádem zavedeně, jest především nepochybno, že ve všech případech zápis rejstřikový, když protokol zastupuje a stranou podepsán býti má, v řeči příslušného přednesení státi se můsí, následkem čehož nutno nápisy jednotlivých rubrik těchto rejstřiků oboujazvěně upraviti a zápisy v jazyku toho kterěho přednesení prováděti.
17 article
Však i co do ostatních rejstříků a záznamů právních záležitostí stran se týkajících nutno stejného stanoviska hájiti. Vždyť není nikde zá- konem stranám zakázáno v rejstříky a záznamy tyto nahlédati a nutno tudiž vésti je v řeči stra- nám přistupné, t. j. v řeči těch kterých úkonů soudních v rejstříky zapisovaných. Pro toto roz- hodnutí mluví i vážné důvody technické a prak- tické. Vždyť naprostá správnost a úplnost rej- stříků a záznamů může jen tehda býti zabezpe- čena, když v ně zápisy díti se budou s použilím tormínů v podání resp. vyřízení samém obsaže- ných, nikoli však tenkráte, když manipulačním úřadníkům práv a právních, výrazů neznalým překlad se přenechá. Rovněž i pořádek ve spi- sech a možnost vyhledati akta nemálo jest ohrožena, když rozdělení práce dle začátečných písmen jest zavedeno, písmena však překladu s písmeny originálu se neshodují.
18 article
Kromě toho nelze pustiti se zřetele i to, že jsou často rejstříky — obzvláště když spisy právě u soudu se nalezají (na př. byly předlo- ženy vyšší instanci, zaslány úřadu jinému a p.), jediným pramenem, z něhož soudce i účastníci o stavu a průběhu záležitostí právních, o které se interessují, poučení dojíti mohou. A poně- vadž poučení toto straně v řeči její dáti nutno, třeba, by. také rejstřík zápisy v řeči té vy- kazoval. ad 9. Značka podací, jež vstoupila na místo starého presentata, jest podle své povahya svého účelu soudním potvrzením o tom, že soud určité podání převzal. ad 10. Návrhy státního zastupitefstva ne- jsou určeny jen pro soud, nýbrž i pro obvině- ného a jého obhájce, který, třebas by i z po- vinnosti úřadní o návrhu tomto přímého vyroz- umění nedostal, přece nahlédnutím ve spisy se o jeho obsahu přesvědčiti může. (Srovn. §§ 82, 45 t. ř.) A že zejmena v řízení trestním, kde jde o statky tak důležité, nutno obviněnému po- skytnouti příležilost, aby o všech úkonech úřad- ních jeho se týkajících i jejich vyřizení přímo a nikoli teprve zprostředkováním překladatele vědomosti si zjednal, leží tuším na bíledni. Shrneme-li úvahy svě, tuto podané, dospi- váme ku všeobecně zásadě, že v obor úřado- vání veřejného (zevnějšího), při němž oba ja- zyky zemské vzhledem k platnému právnímu stavu a ke skutečným potřebám obyvatelstv stejnou měrou k platnosti příjíti musí, spadají v zásadě všecky úkony náležející k vý- konu právomoci (jak civilní tak i trestní) sou- dům přikázané, ať již mají za předmět meri- torní vyřízení jednotlivých právních záležitosti, nebo jen evidenci o zahájení, postupu a vyřízení jejím.
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Uh1. —a. V Praze, 10. března. (Elegantní útulný salon. Ona krčl se naprot tyhaslýmekamnům zahaléna v důkladně podšitý divadelní plášť. On právě vstupuje.) On: Dobrý den, ženuško. Pardon ! To nen ná drahá polovice, toť žena nějakého Eskymáka Mis již tak málo ohně, putičko? Ona: Při desíti stupních Réaumura? v bjste dávno již byl vlezl pod podušku, barbar O n: Že nedovedeš si odvyknout to příli lapidární pronášení myšlenek. Což nechápeš, že by to mnohem a jemněji znělo, kdybys řekla přiklad: V, byste dávno již byl se skryl pod poduškou? Onat Dejte pokoj, s tím svým kantorováním On: Nezapomeň, že jsem professorem a po- slancem. Tedy mužem veliké zodpovědností. Vedu a zároveň vychovávám ty, kteří později povedou Ona: Dobře. Jak's ale pochodil a co's m přinesl ? On: Skvostnou mýšlenku, přeskvostnou. Ona: K vůlinté jste nemusil objednáva fůru. To asibude zaso nějaká konina. On: Ale, aled Jsi nepolepšitelná. Kdyby nebyl ret tvůjs sám již dost červený, byl bys zarděl po tomto slově. Teď ale vyslechneš mou historkus Ku Brahmínu přišel prine s prosbou, zby mu opatřil spolehlivého a věrného přítele. Brahmln mu doporučil vlastní stín: Prine za- choval se dle rady Brahminovy. Za nějakou dobu ale přišel opět, nařikaje, že v přátelství tom s zklamal Přítel stín provázel prý ho jen tehdy. když na jasně nebeské klenbě zářílol slunee jakmile se nle obzor jen dost málo zachmuři
Eskymák Réaumur Brahminův Praha O můj
20 article
veen ihned zmizel. A potom ta jeho vrtkavost a ko- ketnost. V každé hodině denní objevil se v jiné postavě. Za dne byl krátký, večer šeredně dlouhý. »Ne ne, Brahmíne, —— pravil prine — přítele takového mne zbav a opatři jiného!« Ona: Mně při tvém stínu mrzne u ús dech. On: Protože cítíš v sobě pořád jenom sa- mou tělesnost, jako bys úplně byla nepřístupna vznětům vyšším. Povídka má ale není ješte u konce. Brahmín vyhověl žádosti princově doporučil mu za přítele — čas. Z počátku si v něm prine liboval. Č provázel prince všude a stále a vyprávěl mu když králova syna zmocnila se nuda, krásné historie z minulosti a když zakabonilo se jeho čelo, vzbuzoval v něm sladké naděje do budou- cnosti. Při tom hojil mu všecky rány, kler v zápasu se životem a jeho protivenstvím by utrpěl. Jak to již čas umí. Leč po nějaké době zanevřel prine i n tohoto přítele. Vytýkal mu bezohlednost. Nechte se totiž na věčné pouti své ani na okamžik zastaviti, ni odpočinouti. Pořád jen ku předu bez ustání a věčně ! Jak jinak mohl čas ? Když se ho princ kdysi tázal, co činiti bude přitel, až jeho velitele sklátí smrt, tu odpověděl ča suše, že putovati bude dálla dál a země že to- čiti se bude potom zrovna tak rychle, jako dosud. Po urážce této prine druha svého zapudil. Brahmín uvažoval opět, až konečně nato připadl, že když ne přítelem, byla by princi nejvěrnější přítelkyní dojísta — myšlenka. Je věrná jako pes. Vráti se ti mnohdy i kdyžji zapudíš. Provází tě rovněž všude. A přilneš-li k ní, těšiti tě bude zarmouceného, povzbuzovati zmalátnělého a ve spánek kolébati unaveného.
Vráťa
21 article
Je pravda, že mnohdy též tě zarmoutí, ale což to všecko, uvážíš-li, jak nezištně a obratně razí ti cestu k štěstí, jak bohatě se ti odvděči. pěstuješ-li ji, jak velikým a slavným uděl tebe, je-li sama veliká a jak mnohdy věhlasi opatři, i když je malá, ale zdravá. A neopust tě nikdy, po tvé smrti zůstane zde, jen kdyžv skutek byla uvedena, jinak zmírá s tebou. A my šlenka skutečně zůstala princi družkou věrnou i provázela jej stále i jako krále na prospěcha štěstí poddaných. — — Nuže, ženuško, jak se ti libí má historka? O na: Mě pronásleduje myšlenka, žen mně rostou již rampouchy. Nyní mi ale řekni, nač ta povídačka? Kdyby se dala aspon hodit do kamen a zapálit. On: Mne rozehřála. Ona: Ve mně ale změnila posledn krůpěj krve v led. A jak by ne, uvážím-l jaký osud mám já nebohá s mužem, jenž pro vádí nesmyslné variace na slova stín, čas myšlenka a nedovede pochopiti, že když nen ve sklepě ani s tinu uhlí, je nejvyšší č a zaměstnávati se my šlenko u, kde objednat On: Ale má drahá, mně není zima. Pře- mýšlej, uvažuj, buď horlivě duševně činnou nebude tě mrazit. Což to není velkolepý vy- nález, že duševní činnost vzbuzuje v organismu lidském teplotu dostatečnou, tak že ji nen třeba nahražovat uměle? Skutečně touto ideou domnívám se v nynější kalamitě prokázati strádajícímu lidstvu velikou službu a proto spě chám do parlamentu, abych ji vyložil a naznači mimoto cestu k praktickému jejímu upo- třebení. Ona: Což jste se skutečné zbláznil ? On: Ale má drahá ! Již v písměl stojí, že kdo bližního svého nazývá bláznem, za- sluhuje pekelného ohně, Však také modern nové.
22 article
mluva konvencionální nepřipouští insinuace tak příkré jako — bláznovství, které ostatně může býti několikerého druhu, jako pomatenost. melancholie, manie, blbství. Dáma zejmena měl by se snažiti, aby zněla řeč její tak, jako šu- mění květu za vánku zefýra. Ona: Mám beztoho už v levém rameně rheumatismus a děkuji za zeřýr. O, já být po- slancem, já mít právo ministru vycinkat !v bůh, že bych měla uhlí dost. Jděte do boudy, vy hrdinovél On: Ale, má drahá — do boudy. Jak to zase slovo. Kde, prosím, sbíráš podobn trivialismy? Ona: Toť se ví, že nikoli na palouce, kde pučí tuctové poslanecké fráse, však věz, že bych ministru oči vyškrábala, kdyby mi uhlí neopatřil. On: Pokud vím, ani nejpříkřejší obstrukce tak daleko dosud nepokročila, aby ministrům vyškrabovala oči. V této věci bude třeba, abych obrátil se na osvědčenou autoritu a na soud ního znalce v oboru obstrukce, pana professor Pfersche, aby mi řekl, možno-li obstrukci tai- daleko hnáti. Je však bezmála sedm hodin mám nejvyšší čas již do klubu. O na: Jdi tedy, kdo ti překáží?
Pfersch
23 article
On: Jsem od dvaceti let zvyklý před o chodem z domu večeřet a neminím ani dnes na zvyklosti té se prohřešit. Ona: Nemám, čeho bych ti předložila. On: Mínil jsem, že ledvinky nebo skop vou s marjánkou. Ona: Měla jsem ti je uvařit na vnitřníu teple, vyvozeném intensivním přemýšlením Vždyť's pyramidální ten nesmysl teprve pře chvilkou vynalezl. On: Nesmysl. Co nedovede pochopit chudičký mozek ženy, o němž známo, že aspon o sto gramů je lehčí, než mozek normálního muže, není nesmysl Ona: Co mi platna moudrost tvoje, když v kamnech jako v ledničce vzdne t O n: Vař na plynu. lepzvann r Ona: Plynu není. di olenern O n: Proč? Ona: Poněvadž není ubl. On: Vař vodíkem. Postavím ti sem láhev naplněnou vodou, hodíš do ní trochu zinku, na- leješ kyseliny sírové a plynem, který se ti vy- vine, ustrojís večeři. Ale ne, má drahá, to nejde, mohl by se při tom vyvinouti plyn třáskavý a vyhodit tě do povětří. A potom by byl ten náš beefsteak trochu drahý.
24 article
(Venku hluk.)
25 article
Oba: Probůh, co se to děje O na: Báby demolují protější plot, poně: vadž nemají čím topi On: Slyšíš hlasy: »Pojďme tam do těch domů naproti. Bohatí krkáčí budou míti ve sklepích uhií dost!« — Ty zvyklé jsou, má drahá, mluviti bezmála tak jadrně, jako ty. Co si počnem? O nla: Co bychom si počali, ať do našeho sklepa vrazi, naleznou tam škopek, konev a starou nůši. On: Nemám ale rád takové návštěvy. Vím, že naše české maenády dovedou být zrovna ta- kové, jaké bylv pařížské, když táhly do Ver- saillesu pro chleba. Rozčilují mne a mne pak po celé dny znepokojuje nešťastný nervus vagus. Ona: Kam tedy? On: Třeba do besedy. Je tam dne koncert. vOna: A ledvinky nebo skopová s mar- jánkou. Buďsi. Bude to beztoho po prvé, co ztrávím s tebou večer mimo dům.
Vera Báb