Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

11. března 1900.

4

Císlo 69.

5 article

Vyšli jsme z Trhanova, doktora jsme s již nedočkali. »Jak dlouho potrvá tato počestná obec?e »Ještě asi měsíe, než počneme »usazovatie pražce. Jest zde 1600 pražců, každý palácje zbudován z jedné stovky.« »A tak počestná obec se rozběhne po trati ?« »Ano a její obyvatelé po světě, to je tai světa běh . ..« »Neviděl jste ani všecko. Zda-li pak jstes všiml, že každý barák má své číslo? A obec- ního strážníka jste také nevíděl? Může být, že byl s řízením někde přes pole. Vidíte, a to všecko pro tylo velké děti k užítku a k potěše zařídil doktor, Škoda, že odešel! Však hle, tu je!« Vycházeli jsme z lesa. Zahledl jsem tma vou postavu, ana uskočila do lesa. »He, hola, doktore, doktůrku!« zvolal in ženýr, ale postava se neobjevila. »Ne, už nepřijde, a přece se zdá, žetu na nás čekal. Doktore!« Ozvala se jen slabá ozvěna. Kráčíme opět dubovou alejí. Venku nebylo dosud úplně tma. Všechny ostré linie se ovšem rozplynuly, slunce bylo již pod obzorem, ale namalovalo na obloze nádherný západ. Na vy zlacené obloze západní visí fantastické fialové mraky a jejich lemy hoří. Přemýšlel jsem o Trhanovu a doktorovi — »takový je světa běh, jeden nahoru a druhý dolů ...« Inženýr si pobrukuje — co to ? — ah uvázla mu v paměti: »Na blatenském ajznboně — hahaha!« Nad hlavami našimi proskočila hvězdička Padá rosa.

Doktor Trhanov

6 article Různě zprávy.

Různě zprávy. Až budeme umět lítat. Spolupracovník časopisu »English Mecha- nie«, dobrá kopa, přemýšlel o tom, jak by bylo lidem na světě, kdyby se dovedli pohybovat rychlostí 1000 angl. mil za hodinu. Tato mož- nost — jež ovšem prozatím dlouho ještě zůstane nemožností — měla by v zápěti nejpodivnějš úkazy. Dejme na chvíli tomu, že na př. velkým létacím strojem mohli bychom se rychlost tak ohromnou pohybovat nad zemí. Pak bychom se mohli pustiti do skutečného běhu o závod se sluncem, také v končinách rovníkových, kdež jak známo, zdánlivý pohyb slunce, to jest otá- čení země, jest nejrychlejší. V našich šířkách nebylo by třeba ani rychlosti tak značné, aby chom se vyrovnali rychlosti běhu slunce n obloze. Dejme tomu, kdybychom vyletěli na lé- tacím stroji rychlostí 800 kilometrů za hodinu o 10. hod. dopolední směrem západním, za- stavil by se čas na dobu, co bychom letěli. Na každém bodu, kam bychom dospěli, bylo by stále 10 hodin dopoledne. Opakovalo by se totéž, co dle vypravování bihle provedl Josua pomoci Hospodinovoua Gabacn, když velel: »Stůj, slunce!« Slunce by po dobu našeho letu nezměnilo svého místa na obloze. Kdybychom takto chtěli cestovati dále, mohli bychom tímto způsobem prodloužiti den do nekonečna a nikdy by nenastala noc. V ší kách vyšších, než má Londýn, stačila by k tomu již rychlost mnohem menší, kdežto na rovníku bylo by k tomu třeba rychlosti 1600 kilometnů za hodinu, abychom docílili téhož podivného účinku.

Hospodinovou Gabacn Londýn English Mech

7 article

Avšak ještě podivnější stala by se věc, kdybychom toutéž rychlostí pohybovali se smě- rem opáčným, tedy proti slunci, od západu k východu. Nastalo by velmi rychlé střídání dne a noci. Kdybychom se pochybovali proti slunci stejnou rychlostí, jakou se pohybuje slunce po obloze, trvaly by den a noc toliko polovici pravidelné doby. Naprosto závratné poměry by však nastaly kdybychom při našem letu se sluncem o závod pohybovali se ještě rychleji, než slunce samo. Neboť pak byl by zdánlivý běh slunce právě opáčný; slunce by na západě vycházelo a na východě zapadalo. Kdybychom vyletěli z Londýna rychlostí 1600 kilometrů za hodinu o 10. hod. večerní směrem západním, proletěli bychom nejprve hodně dlouhou nocí, načež bychom viděli slunce na západé vycházet a pohybovati se zvolna opáčným směrem po obloze kavýchodu. Celý den by se obrátil a čas, jak jsme zvykli jej měřit, šel by pozpátku. Jakmile však bychom svoji cestu přerušili, mohli bychom den právě prožitý prožit znovu, ovšem že by tím našemu stáří oněch 24 hodin neubylo. Sledujeme-li následky pohybu tak ohromné rychlosti ještě dále, jeví se nám čím dále tím dobrodružnější poměry. Tak na příklad pohybo- vali bychom se rychlostí 1600 kilometrů za hodinu rychleji než zvuk, jenž se šíří toliko rychlostí as 1200 kilometrů za hodinu. To měl by v zápětí podivné následky. Bylo by na při- klad úplně nemožno, dáti ve směru letu nějaký zvukový signal, na příklad, aby se vyvarovalo srážce s jiným strojem, právě proto, že bychom se pohybovali rychleji, než zvuk.

Londýn

8 article

Dejme tomu, že by bylo možno, jet tako vou rychlostí železničním vlakem, nebylo by slyšet žádného hvizdnutí a vůbec žádného zvuku před uhánějícím vlakem. Vlak jel by vůči nám beze zvuku a my slyšeli bychom hukot jeho pak, kdyby již byl na sta kilometrů od ná vzdálen: Kdyby se takovýto vlak ocftil v nebez- pečí, nemohl by býti žádný signul lokomotivy výstrahou, neboť hvizdnutí dolétlo by na do- tyčné místo teprv pak, kdyby katastrofa dávno byla dokonána. Timto způsobem byla by veškerá podstat přírody úplně zvrácena, kdyby se kdy podařilo překonati místo a čas dosažením tak ohromných rychlostí. Ale není příčiny, proč by se fantasíe měla zastavit u této meze. Jsou rychlosti ještě mno- hem větší, než rychlost otáčení zemé na rov- níku neb rychlost zvuku. Vzpomeňme jen rychlosti světla, jež se šíři as millionkrát ry- chleji než zvuk, šiřiť se rychlostí 312.000 kilo- metrů za vteřinu. A tak rychlý pohyb člověk jest ovšem právě tak nemožný, jako rýchlost právě vzpomenuté. Jaké to kombinace a poměry jeví se pak jako důsledky takovýchto rychlostí . To překonává vše, co dovedla dosud vy- myslit fantasie Camilla Flammariona a Jules Verne-a.

Camillo Flammarion Jules Verne

9 article

= Akademie bratří Goncourtů bude přece Cailleteta. Vynález tento umožňuje armádě v pol anebo oblehajícímu vojsku momentní fotografii roz sáhlého území z upoutaného balonu. Pokus tento proveden byl u přítomnosti vynálezce a komise ná- mořního úřadu a úplně se zdařil. Folografování dálo se s výše 300 metrů, bylo k tomu třeba jen několik vteřin a získán ostrý obraz území až do dálky 10 hodin, tedy v okruhu as 60 kilometrů. Přístroj foto- grafuje devíti deskami zároveň, což jest zvláštnost vynálezu Cailletetova. — O setkávání se s živočichy v baloně podává zprávu mr. Bacon v londýnském časopise »Knowiedge« na základě zkušeností, jichž získal při vzletu balonem, chléje v polovici listopadu minulého roku pozorovati očekávané roje létavic

Goncourt Bacon Knowiedge

10 article

Leonid. Zajisté že již mnohý větroplavec s podive- ním setkal se s různými živočichy ve vysokých vrstvách vzduchu, ale o této zajímavé otázce bylo ještě poměrně málo uveřejněno. Bacon na př. nalezl ve výší 8000 stop velkou modrou mouchu, jež hlučným bzukotem obletovala podivné hosty sv oblasti. Právě hmyz zdá se nezřídka stoupat do ne- obyčejných výšek, kdež přece podle celého způsobu jeho života nic ho nečeká. Jakýs člen anglického alp ského klubu spatřil kdysi na vrcholku Grandes Jo rasses ve výši více než 1000 metrů zcela vesele po letujícího motýla. Pařížský astronom Flammarion vi- děl ve výši as 1000 metrů poletovati kolem svého balonu několik bílých motýlů, kdežto daleko široko v okolním vzduchu neukazoval se jediný plák nebo hmyz. Bylo právě po východu slunce. Čelkem však zdá se, mizí život zvířat ve vzduchu ve výši více než 1000 stop. Již v této výši nelze více slyšet skři- vana a zdá se, že žádná vlaštovka v rychlém svém letu nedosahuje této výše. Možno jest ovšem, že všichni ti živočichové ve vzduchu nezvyklým zjevem balonu jsou tak polekáni, že se drží ve značné dálce a tudíž zůstávají neviditelni. Proto by se dalo té vysvětlit, proč bývá vidět nejčastěji právě drobný hmyz, jenž as nejméně je přístupen strachu.

Leonid Bacon Flammarion

11 article

uskulečněna. Pařížský appelfační soud těchto dnů po- tvrdil rozsudek první stolice, jímž žaloba příbuzných bratří Goncourtů, aby závěť Edmonda de Goncourt pro- hlášena byla za neplatnou, se zamítá a žalobci od- souzeni k náhradě nákladu řízení soudního. Soud zjistil, že apisovatel Edmond de Goncourt, zemřelý 16. července 1896 v Champrosay uložil v květnu 1892 u notáře Duplana závěť. Dodatek k této závěti nalezen v bytě zesnulého spisovatele. V závěti jme- nováni vykonavateli poslední vůle Leon Hennique Alfons Daudet, jimž nařízeno, aby z kapitálu pozů- stalosti založili literární společnost podle vzoru fran- couzské akademie, jež by přijímala toliko muže vskutku vynikající. Edmond de Goncourt a bratr jeho Jules, několik let před ním zemřelý, pomýšleli na zřízení této konkurenční akademie, poněvadž považo- vali francouzskou akademii toliko za společnost pro- středních literátů. Když Alfons Daudet zemřel, ja- kožto vykonavatel závěti Goncourtovy ustanoven na jeho místě syn jeho Léon, neboť i na to byl Edmon de Goncourt ve své závěti pomýšlel. Příbuzní bratří Goncourtů žádali, aby závěť prohlášena byla neplat- nou, poukazujíce k tomu, že ustanovení, závěti, na- psané v různých dobách, navzájem si odporují. Sou však na tuto námitku nepřistoupil a závěť nabyla tím platnosti. Z původně ustanoveného počtu deset prvních členů zemřel Alfons Daudet a Emil Zola po zbyl nároků na členství akademie Goncourtových poněvadž se uchůzel o členství v akademii fran couzské.

Goncourt Hennique Daudet Jules Goncourtův Léon Edmon Zola Champrosay

12 article

= Strach má velké oči. Jak známo, roz- hodla se královna Viktorie, že se letos neodekéře na jarní pobyt do Bordighery na italské Rivieře, ačkoliv již veškeré přípravy na cestu byly vykonány. Jak známo, stalo se tak z příčin politických. Avšak dříve ještě, než toto rozhodnutí učiněno, mluvilo se v an- glických listech velmi mnoho o této cestě. Tak na příklad velký jeden anglický list uveřejnil zcel vážně následující zasláno: »Ctěný pane redaktore Krueger jest lstivý člověk. Jeho chvástavost není tak směšná, jak by se mohla zdát. S mocí, již mu po- skytují peníze a chytrost, mohl by konečně provésti svoji výhrůžku, že před koncem války přivede naši královnu jako zajatou do Pretorie. Nebylo by tak nesnadno provésti tento plán, kdyby se naše krá- lovna odebrala do Bordighery. Úvažme poměry. Smělí bandité v okolí, zlovolní Francouzi na po- břeží, podplacení lidu presidentem Kruegrem, málo četný průvod při dlouhých vyjíždkách. Ne, nebylo by třeba dlouhé deby, aby se Velká Britanie stala terčem posměchu celého světa. Bylo by za takových okolností moudré, vydávati se v takovéto nebezpečí?« — Unesení královny Viktorie burskými piráty byl by zajisté nanejvýš originální a poskytlo by látku ke skvostné operelě.

Krueger Pretorius Francouz Kruegr Viktoria Bordighera Riviera Velká Británie královna Viktoria

13 article

= Moderní otroctví. Lidský věk již uplynul od té doby, kdy dobojována byla krvavá válka ob- čanská a kdy prohlášena byla svoboda černým otro kům. Ale otroctví tím vymýtěno nebylo. Velkokapi- tál, nejbezohlednější otrokář, od té doby upevnil svoji moc, zorganisoval se v trusty a monopolya nadělal nevolníků, otroků, z dělníků bez ohledu barvy jich kůže. Dnes vyssává stejně krutě dělníky bílé jako černé nebo žluté. Vždycky najde prostředky cesty, jimiž dosáhne svého cíle. Nejhůře na tom však jsou dělníci najati na kontrakt, kteří dováženi jsou na ostrovy Havajské, jež nyní jsou částí této »nejsvobodnější« země na světě. Co tam vystát musí takový nebohý dělník, který nikde nemůže se dovo- lati práva a spravedinosti, to v ničem nezadá úitra- pám černých otroků, jak o ních číeme v poutavém románu »Chatrč strýce Toma«. Také jednoho Čecha stihl osud ten. Je to p. Emnil Moravec, který však byl tak šťastný, že nemusil vypiti kalich hořkosti až na dno a že podařilo se mu uniknouti a dosťati se k milosrdným lidem, kteří pomohli mu dostati se do

Toma Čecho Moravec

14 article

Spojených států. Pan Moravec, který nyní zaměstnán je u proslulé vinařské firmy bratří Korbelů v Guer- neville, Kalifornia, píše »Chicagským Listům« svých zkušenostech následovně: »Povzbuzen příte- lem V. Benešem, odhodlal jsem se Vás poprosit o uveřejnění zprávy ve Vašem listě pro výstrahu jiným o hrozném svém utrpení kontraktního dělníka na Havajských ostrovech. Mé utrpení nastalo hned po příjezdu do Brém. Měl jsem sice lístek koupený d Spoj. států, byl jsem však přemluven přeplavní spo- lečností Misler a spol., která zajisté má lví podíl z oběti, havajským molochům zaprodané. Slibováno mně, že dostanu 45 zl. měsíčně, ač tam je měna americká (aby se to zdálo více peněz), že je tam věčné jaro, že tam stojí celý vepř 50 krejcarů a že si tam člověk brzo pomůže a vůbec že je tam velmi lacino. Přijal jsem to, nebof neměl jsem v Čechách na růžích ustláno. První den to ušlo; sotva však jsme minuli evropské břehy, bylo mě utrpení hrozné. Loď, po níž jsme jeli, byl plachetník. Abychom se vyhnuli americké pevnině a snad tamním úřadům, jeli jsme kolem celé americké pevniny. V největším vedru byla nám dávána jenom pinta vody denně slanečky anebo pověstné německé zelí bez příprav. Jelo nás asi na tři sta padesát, vesměs Slovanů, já jediný Čech. Za rovníkem nastaly hrozné bouře, zvláště kolem Cape Horn to bylo nejhorší a zpět do horkých pásem, až teprve po půl pátém měsíci jsme se dostali do Honolulu, ač nikoli všichni; někteři zemřeli hladem a strádáním. Na lodi panovala velká nevole proti námořníkům, chtěli jsme se vzbouřit plout sami, když nám nechtěli ani vody dát. Řikal nám, že můžeme plouti až 10 měsíců, tak jsme ně- kteří od toho zrazovali. Vymlouvali se, že nám ne- mohou dát více jist, poněvadž nemají velké zásoby.

Moravec Korbel V Beneš Horn spojený stát Guer Brémy Čechy Honolulu

15 article

To bylo asi lží, neboť když jsme přibyli na místo prodávali hojné zásoby do obchodů. Když jsme při byli do Honolulu, byli jsme zavezeni do vnitrozem na třtinovou plantáž. Myslili jsme, že už bude lépe Tam nám však dali každému z prken sbitou postel bouní, slumník a na 14 dní potravu a za to počítal 46 dollarů. Stravu jsme musili kupovat od zaměst navatelů, počítali nám všecko velice draze, že jsme z těch 18 dollarů za měsíc ani centíku neviděli Platí totiž bělochovi 18 doll. za měsíc beze stravy Číňanům 12 doll., ženám 35 centíků denně a mlad- ším 25 centíků denně. Při tak mizerné mzdě je doba pracovní 14 až 15 hodin denně, práce je těžká a ne- zdravá, Evropan déle než šest let nevydrží. Do- zorci jsou nelidští, často pro nic za nic bíjí, ko- pají a nadávají nejsprostších jmen až běda. —

Číňan Evropan Honolulu

16 article

Když se člověk zraní, nedostane žádnou náhradu ani lékařskou pomoc, jenom jakousi černou mast, kterou namažou a též dají užívat. Když je člověk nemocen tři dny a policajt uzná, že může dělata nejde, musí do vězení a dá pětku pokuty, která s mu strhne. Když jsme tam přijeli asi za pět měsíců. šlo si 64 Poláků stěžovat na německý konsulát, ale konsul je dal zavřít o chlebě a vodě při téžké bez- platné práci, až se vrátí na plantáž a nebudou chti kontrakt zrušit. Často uteče někdo do Honolu ane do hor, odtud ho vydají domorodci za 10 dollarů. kleré musí na plantáži obdělat. Z ostrova málo kdo uteče, neboť mají všecky fotogiafované a těm nedá policie dovolení k odjezdu. Kdo uteče, má pak zle- je více bit a týráu, až je to děsně. Kontrakt je na 3 roky, ale i když vyprší, sotva se kdo dostane odtud. Práci bez kontraktu nedostane a peníze na cestu do Spoj. států neušetří, o to oni se již posta- rají. Byl tam též jakýsi úplatný dle všeho úřadník Spoj. států vyšetřit, jak se tam daří dělníkům. Ten den bylo nám několika (asi 40) bělochům poručeno. abychom se hezky ustrojili a přišli do kanceláře.

Polák

17 article

Když jsme tam přišli a poznali, kdo to je, stěžovali jsme si, že nás bijí a týrají. Mne se ptal, mám-li peníze. Řekl jsem mu, že ne. Dozorce však začai křičeti: »On má peníze, má dost peněz !« A když úřadník přišel zpět do Spojených států, udal, že jest vše v nejlepším pořádků. Číňané a Žaponci nesměli k němu ani jit, aby si nestěžovali. Od té doby si na mne zasedli, že jsem řekl, že nemám peníze a já si usmystil, že uteču. Ale kam? Ostrov je asi 70 čtve- rečních mil v objemu, utekl jsem napřed do hor když jsem poznal, že se neuživím, odhodlal jsem se jit do Honofulu. Tam mne několik Polaků ochraňo- valo, až jsem se dověděl, že je tam Čech, ten s mne ujal, skrývál mne ještě nějaký čas, pak vza pas a lístek na loď pro svou osobu a mně to dal. Tak se mi podařilo ujit policií a dostat se do Kali- fornie, kde jsem dostal práci n chvalně známě firmy »F. Korbel a hratří«, kde dělám. Adresa je: Guerne- ville, Cal. Na Honolulu jsem byl jeden a půl roku a co zde píši, mohu vše dokázati.« = Nové výzkumy v oboru větroplavby Z Paříže se oznamuje: Těchto dnů zkoumán v Tou- lonu nový vynález člena francouzského Instilutu, p proti chudokrevnosti, nemocem ženským, člvním a k ž nim nemocem atd. K dostání ve všech obchodech s mine rálnimi vodami, lékárnách a urogeriich. — JENDŘICr ATTONl ve Vídni, c. ak. rak. dvor. a komor. dodav

Číňan Polak F Korbel Cal spojený stát Kali Honolulu Paříž Vídeň JENDŘICr ATTONl

41 article

Prémie Zlaté Prahy Napsal K. Buls, starosta brusselský, přeložl Dr. Jan Podlipaý, člen sboru ob. st. kr. hl. města Prahy, poslanec na sněmu král. českého atd. Cena 1 K, poštou o 10 hal. více. ... Dnes, kdy slyšíme stále ozývati se slov o starobylosti, o zachování starých památek, o staré Praze: dnes, kdy svádějí se hotové půtky o názory dnes, kdy jest otázka, co může, co má a musí býtl zachováno vzhledem k assanaci a pak k úpravě ostrov Kampy i Menšího města, nanejvýš palčivou, nebud snad nevítaným studiem, majíc za předmět právě tuto látku. 5555

K Buls doktor Podlipaý Praha Kampa

42 article

1900. Album Zlaté Prahy se 40 obrazy L. Marolda. Pre- mijní cena pro odběratele Zlaté Prahy, v deskách V elegant. enveloppě . . Coppée, Povídky Pneger, Paní fabrikantová. Váz Světová knihovna. Č. 133. —134. Stevenson, Podivný pří- pad. váz. Světová knihovna. Č. 135. —137. Goncourtové, Renáta Manperinová, váz. Světová knihovna. Č. 145. zl. 4.50 (9 K 5.— (10 K „ —.50 (1 k „ 2.— (4 K

L Marold Pneger Stevenson Goncourt Manperinová Pre Praha Č . 145 zlatý Praha Coppée

51 article

Nejúčinnějá železito- arsenov voda Hilbert Jarosl., Psanol. Drama o třeck dějstvích Chocholoušek Prok., Privitan, kme staropražský. (Čítárna č. lidu. II. Marold L., Alhum Zlaté Prahy. Skv vyd. K 10.—. Obyé. vyd. Palacký Fr., Dějiny národa českého- Seš. 90. Jubil. vyd Počta Filip, dr., O tvorstvu předvě- kém. (Palaeontologie.) Světem i přír. ř. II., sešit 16. . . . Ruskin Johu., Korana z plané olivy- (Svět. knih. 145.

Hilbert Jarosl Psanol Chocholoušek Prok Privitan Marold Palacká Počta doktor Ruskin Joha Korana Alhum zlatý Praha

71 article Největší sbírka původních přání ku všem přiležltostem

Největší sbírka původních přání ku všem přiležltostem Za přispění 18 českých spisovatelů sestavil po Fr. J. Andrlík. Stránek 360. Cena výtisku 1 K 20 h, skv. váz. 1 K 60 h, poštou franko o 20 ha více. Obsah: A) Přání novoroční. Rodičům, otci, matce, dě- dovi a babičce, újci a kmnotrovi, tetě a kmotře, bratru, sestře, příteli, přítelkyni, poručníku a pěstounu, do- brodinci, příznivci, učiteli, duchovnímu a mistrovi. — B) Přání ku jmeninám a narozenlnám: Otci, matce, dě- dovi a babičce, újci a kmotrovi, tetě a kmotře, bratru, sestře, příteli, přítelkyni, poručníku a pěstounu, doro- dinci, příznivci, učiteli, duchovnímu a mistrovi.

J Andrlík Francie ha

75 article

Sbírka pův. přání ku všem příležitostem. Napsal K. V. Kuttan. — Stránek 66. — Cena vý- tisku 40 h, poštou franko o 10 h více. Obsah: A) Přání novoroční: Rodičům, otci, matce, dě- dovi a babičce, újci a tetě, bratru a sestře, poručníku a pěstounu, dobrodinci, příznivci, učiteli, knězi a mi- strovi. — B) Přání ku jmenlnám a narozeninám: Otci, matce, dědovi a babičce, újci a tetě, bratru a sestře, poručníku a pěstounu, dobrodinci, příznivci, učiteli, Kameniček a Dvořák, Dějepis mocnářství rakousko-uherského . . Kapras, Zkušebná duševéda Livi, Titi, Ab urhe condita (Ed. Novák) s českou předml. Sv. I.—II, XXI.—XXII Lorřš, Česká mluvnice . . . . . . Říha, Némecká mluvnice a čítanka pro školy střední a ústavy učitelské Sedláček, Logika pro střední školy Shakespeare- Bartocha, Juliu Caesar Shakespeare-Bartocha, Makbeth Schulz, Platonův Laches Šembera, Učebná kniha dějepisu vše- obecného. Díl I. Šuran, Výbor z Hérodota Šuran, Přehled dějin literatury římské Šuran, Přehled dějin literatury řecké Vtach, Dějepis obecný pro nižší třídy škol středních. Díl Díl II. . . . . .

K V Kuttan Dvořák Kapras Livi Novák Lorřš Říha Shakespeare Bartoch Makbeth Schulz Platonův Laches Šembera I Šuran Hérodotos Šuran Kamenička Český mluvnice ústav učitelský Sedláček Aba urhe condita

85 article II. Pro obecné, něšlanské a odb

II. Pro obecné, něšlanské a odb Auštěcký, Učebná i cvičebná kniha ja zyka německého Čítanka pro školy rolnické a ximní hospodářské. II. vyd. . Erinurová, Sbírka franc. čtení Horčička, Česká mluvnice pro šk. ob. I. Horčička, Česká mluvnice pro šk. II. Horčička, Česká mluvnice pro šk. III. Horčička a Nešpor, Početnice pro měšťanské školyl

Auštěcký Horčička I Horčička Nešpor

89 article

1.40 „ „ 1.20 Nošpor a Horčička, Stručný nástin pisemnictví českého. VI. vyd. Novák, Nejjednodušší hospodářské knihy účetní Patera, Zeměpis pro školy měšťan. I. Říba, Německá mluvnice a čítanka pro „ „ 1.80 školy obecné . . . . . . . úplné jistoty poskytující (žád á guma), lékařsky dopioru- čená i s návodem zl. 1. 0. Gumové speciality, nel lepší, co vůbec existují, tncet zl. 1.20, 2.— a 3.—. Cenník a po- jednání za 5kr. známku zasilá Markl v H. Pace. Jistota! Zdraví neškodné! 5655 kteří nejsou a výnosem svých dvorů spo- kojeni, obrattež se na insertní kancel. Jana Gregra v Praze, Jindřišská ulice č. 19, kde pod šifr. „Správce 800“ hledá místo správce v nejlepších letech, s mnoho- letou praxí u židů i nájemců, řepař a ne sladatalaení 5785

Nošpor Horčička Novák Říb Markl Gregr H . Paka Praha Jindřišská ulice