Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

11. března 1900

4

Číslo 69.

5 article

stanic nad Braník dopol. v 10 hod. a odpol. ve 2 hod. — Zpět ze Stěchovicráno ve 43/4 hod.a odpol. v 5 hod. Odjezd z Prahy neb Smíchova. — Lanová dráha na Petřín jezdí od 7 hod ráno do 8 hod. večer. V neděli a ve svátek snížené vstupné na rozhlednu. Podobizny státníků a vojevůdců trans- vaalsko anglické války, zejmena presidente Krügra a Steyna, gen. Jouberla, Cronja, Chamber- leina, lorda Robertsa, gen. lorda Methuena, dra. Leydsa. gen. Bullera, Cecila J. Rhodesa, lorda Kitchenera, sira G. Whita, vystavil ve své výkladní skříni p. Alois Nebeský, majitel papírnického obchodu v Praze, na Malém náměsti č. 11. — Nový český obchod se suknem v L bercí otevřela paní Albína Marková a dopornčuje velký výběr vzorů nejnovějších látek domácích cizozemských. — K sv. Josefu doporučují se všem, kdož budou blahopřáti k jmeninám svým známým. skvostné blahopřejné listy Ústřední Matice školské s podobiznou Josefa Jungmanna. — Prodávají se za hotové neb na dobírku v kanceláři matiční (Spálená ulice č. 24 n.) za 1 kor. Na listu může se podepsati 10 osob. — V I. českém Orfou Variété Karla Šinde láře na Král. Vinohradech. Dnes představení o4 hod. odp. a o 8. hod. večer. — Egypt, kolébka vzdělanosti evropské s tisíc letými památkami starověké kultury, pyramidy zbytky chrámu v Luxoru a Karnaku, Nil s katarakty průplav suezský a j. vystaveny jsou tento týden v panoramatu Nár. jednoty pošumavské.

Krügr Steyna Robertsa Methuen Buller Cecil Kitchener G White Nebeský Marková Josef Jungmann Orfa Šinde Král Braník Praha Smíchov Petřín Egypt Luxor Karnak Nil

6 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Ku požáru »Thěátre Franealse v Paříži. Z Paříže, 10. března. (C.-B) Dnes v po ledne konal se v chrámě St. Honoré pohře herečky Henriotové, jež zahynula při požáru Zúčastnil se ho mimo jiné ministr Leygues a všichni vynikající umělei. President Loubet m.p. Waldeck Rousseau poslali své zástupce. Rakev byla pokryta četnými věnci, mezi nimiž jeden byl zaslán z »Michailova divadla« Petrohrádu. Z Paříže, 10. března. (Zvl. telegr. » Nár- Listů«.) Zajímavo jest, že během 30 let tr divadla podlehla plamenům: r. 1873 »velká opera«, r. 1887 »opěra comique« a tyto dni »thěátre frangais«; všechna tři požívají státní subvence. Snad bezpečnostní opatření v diva- dlech státních nebyla tak důkladně provedena, jako při podnicích soukromých to jest. Známo jest též ale, že Clarětie, ředitel komedie, jako poctivý, svobodomyslný republikán, byl terčem mnoha útoků strany reakeionářské a jejího tisku, jimž šťastně oddolával. Tisk reakeionářů klerikálních, hlavně »Libre Parole«, obvinuje Clarétia, že zavedl v divadle chatrné zařízen elektrické pro světelné effekty. Přístroje tohoto vedení býly znalci uznány za nebězpečné a ne dostatečné a »opéra comique« jich přijetl již před tím zamítla.

Stanislav Honoré pohře Henriotová Leygues Loubet Waldeck Rousseau Clarětie Paříž Thěátre Franeals Michailův divadlo

7 article

= Komponista prof. Hartmánn zemřel jak z Kodaně telegrafují, včera ve stáří 94 let = Phelps, bývalý vyslanec Spoj. obcí severo- amerických v Londýně, zemřel. Göthův spolek založen v Mnichově z předsednictví Pavla Hayse na ochranu proti ohrožo- vání umění a vědy Heintzovým zákonem a pod. ná- vrhy. Ke spolku přistoupili vynikající umělci a spi- sovatelé něme tí. = Koupě galerie Borghesů. Z Říma se telegrafuje, že výbor sněmovní usnesl se dle návrhu slás knaumlnlů kcmléejiichi ješté 1,600.000 lir má býti vybíráno 5proc. vývozní elo na všecky staré umělecké předměty, do ciziny vyvážené. = Padělal za 150.000 rublů směnek Z Častochova telegrafují, že tamní bankéř Larkovski padělav za 150.000 rublů směnek, uprchl. = Otcovrah. Ze Stryje v Haliči telegrafují Zdejší porotou odsouzen byl 22letý rolník Michal Czekil, jenž otce svého provazem zardousil, k smrti provazem. Teprve po přečtení rozsudku přiznalse k činu svému.

profesor Hartmánn Phelps Göthův Pavel Heintzův Borghese Czekil Kodaň Londýn Mnichov Řím Stryj Halič severoamerický

8 article Hudha.

Hudha. + Koncert »Akademického orchestru ve prospěch Smetanovy desky koná se již ve čtvilek dne 15. t. m. v 7 hod. več. v Rudolfinu. Účel, v jehož prospěch se koncert koná, jakož i první a úplně provedení poslední práce B. Smetany frag mentu zpěvohry »Violy«, budí všeobecný zájem. Předprodej listků převzala knihkupectví: Fr. Urbánka, Topiče, Grosmana a Svobody, Bursíka a Kohouta. + První koncort pražské konservatoře konati se bude v sobotu dne 17. t. m. o 7. hod. več v sále Rudolfina s následujícím pořadem: 1. Pátá symfouie do E-moll od Čajkovského. 2. První koncert pro klavír s orkestrem (do Es dur) od F. Liszta Klavír: slečna Milada Čelakovská. (Třída prof. Tr- nečka.) 3. Tři baletní kusy pro orkestr od Jeana Filipa Rameaua pro koncertní přednes upravil Felia Molll. + Koncert Idy Reiter- Relchové pořádá se za spolnůčinkování koncertní a oratorní pěvkyně pí. Loty Barensfeldové z Vídně a pana Rudolfa Götze v pondělí 12. t. m. o půl 8. hod. več. v sále kon- viktském. Vstupenky lze obdržeti v obchodě s hudeh. p. H. Weinera v Ovocné ul. čís. 4 a v den koncertu večer u pokladny + Koncert plzeňského Hlaholu (odboru pro pařížskou výslavu) koná se již v neděli dne 18. t. m. o 3. hodině odpol. v Rudolfinum. Výtěžek koncertu určen jest pro cestovní fond, jelikož materiální oběti odboru pro výpravu tuto jsou velice značné. Proto ustanoveno vstupné velice nízké. Vstupenky po 3, a 1 koruně lze dostati v knihkupectví pp. Urbánka Topiče, Pospíšila a Bursík a Kohouta.

Smetanův Smetan Viola Urbánek Grosman Bursík Kohout F Liszt Čelakovská Jean Filip Rameau Felius Molll Reiter Lot Barensfeldová Götz H Weiner Pospíšil Rudolfinum Francie Vídeň Rudolfinum Hlahol Emoll

9 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Budoucnost Národního divadla. Všichni jsou prodehnuti nadšenouláskou k ústavu, který je hrdým pomníkem kulturního národa, odkázaného jen na své síly, pravého sself-made- poeple«, který si postavil velké, krásné divadlo sám a sobé, bez pomoci vlády, státu, mece- nášských panovníků, velmožů a fiuančníků, jací jinde sami budují divadla lidu, chtějícímu panem et circenses. Milujeme to naše Národní divadlo proto tak hluboce, že je to naše je- dliné velké divadlo, že nevzniklo jen z roz- maru a velkomyslnosti vládce, ale z vážné, ele- mentární potřeby duševního života národa, že jeho vznik je jedním z nejjasnějších momentů naší historie posledních let a že jsme si je vy- tvořili, aby bylo symbolem našich nejušlechti- lejších snah a snů, chrámem českého umění, české poesie, české hudby. Milliony kapitálu našeho lidu a léta nej- intensivnější tvůrčí, obrozující práce representuje Národní divadlo. S úzkostnou pozorností sleduje naše veřejnost činnost a vývoj divadla a že jeví nejhorlivější zájem na všem, co se ho týká, projevuje se živým hnutím, vyvolaným nastávající možnou změnou správy a vedení Národního divadla. Dosud se zdálo, že divadlo stojí mimo všechnu diskusi a po léta těšilo se neobyčejné shovívavosti veřejnosti, která se ne- odvážila příliš všetečně kontrolovati působení vlastenecko uměleckého ústavu. To by byl

národní divadlo

10 article

skoro rouhání. A tisk, kritika, až na ojedinělé opposiční hlasy neodvislých literárních orgánů vlídně přezíral hospodářství divadelní. Sotva, že však nastalo první ulevení v tomto pohodlném a netečném nazírání, propukly prudce hlasy nespokojenců. Objevilo se najednou, eo všem bylo známo že umělocká i hospodářská bilance divadelní by mohla býti mnohem lepší, kdyby nastala změna v nynějším staromodním a nepříležitém systému správy divadelní. Není třeba šířiti se o všech pohnutkách, jež vedly k tomu, že dvě společ- nosti ucházejí se o převzetí správy divadelní o 30. června, kdy vyprší smlouva dosavadního družstva. I ti, kteří pohlížejí z důvodů praklický skepticky na tyto kroky, nemohou jim ode- příti svých sympatií. Vedle několika před- pojatých uvítala celá veřejnost česká zprávu o zakročení dvou nových společností u zem- ského výboru se ucházejících o převzetí Národ- ního divadla s největším účastenstvím. Proto je nevhodná taktika, odbývati tyto podniky pouhým vtipkováním nebo osobními útoky či jakýmsi poněkud fantastickými replikami, poukazujícími na nynější znamenitý stav Národního divadla. Jedná se o příliš vážné věci. I mezi zúčastněnými či- niteli snad jsou mnozí, kteří velmi kriticky opatrně posuzují situaci a nedůvěřují, že by zatím mohla míti akce žádoucího úspěchu, avšak nemohou odepříti své pomoci podniku, který je především protestem proti duchu ny- nější správy divadelní a voláním po reformě.

národní divadlo

11 article

Jisto je, že již nátlakem pouhé h fakta, že vyskytly se dva pokusy o nová druž- stva a velmi seriosně míněně plány na přetvořeni systému divadelní správy, bude přízniv účinkováno na další pokrok Ná- rodního divadla a že docíleno bude ji- stých reform a změn, i kdyby nenastaly nijaké osobní změny ve správě a ředitelství divadla. Nová »družstva« nemají osobní nepřátelské tendence proti dosavadnímu řízení divadla, je- jich účelem není někoho vystrnaditi, nejednaji se sobeckým heslem » ote-toi, que je mly mette«.

12 article

Nová družstva chtějí dosíci pouze změny umě- lecké správy divadelní, aby byla co nejsou stře- děnější a conejneodvislejší, aby nezasahaly do ní všelijaké vedlejší interessy, různorodé vlivy, malicherné intriky. Cílem všech těch reform- ních snah je, aby divadelní aparát správní byl co možná zjednodušen a zcentralisován a má-i již zůstati při systému družstva, aby poměr družstva k divadlu byl takový, jaký je v jiných divadlech, patřicích konsorciím neb společno- stem akciovým. U pařížských divadel, založe- ných na podobném útvaru jako na př. při »Palays-Royal«, »Port St.-Marlin«, »Nouveautés«, není nikdy slyšet o nějakém družstvu a ředitelé Rochard, Coquelin starší nebo Porel pěkně by se podívali na to, kdyby jejich správa měla podlehati vrchnímu dozoru výboru, skládajícího se snad z elitních mužův společnosti, ale ne- zkušených ve věcech divadelních, uměleckých a literárních. Ve vedení divadla nesmí zavládnouti nikdy malátný duch byrokratické spoutanosti a od vislosti, naopak zde má rozhodovat jakýsi druh který s největší energii hledí vyvýšiti umělecky a tím i hmotně ústav a za své jednání je zod- pověden družstvu jen svými účty a jen svým výsledky. Pan ředitel Šubrt, který dává ohlašovati že nehodlá víc obnoviti svou smlouvu, a že dne 30. června se rozloučí s Nár. divadlem. několikráte oposičně se ozval ve svých výroč ních brožurkách proti byrokratismu družstva, omezujícího jeho činnost, a proti zasahování všelijakých »spodních proudů« do uměleckého vedení divadla. Ostatně obecenstvo také má příležitost roz- hodnouti o budoucnosti Národního divadla. Spo- lečnost s p. Schnirchem v čele, podavší žádost o převzetí Národního divadla, vyzývá veřejně k upisování podilů nového družstva. Druhá společnost, jejíž jménem podal žádost pan dr.

Nouveautés Šubrt Schnirch St Marlin spo pařížský divadlo PalayRoyal národní . divadlo národní divadlo

13 article

Klumpar, potřebný kapitál soukromou sub- skripcí si opatřila. A poněvadž Národní di- vadlo dle úsudku znalců mohlo by býti pravým zlatým dolem, neboť málokteré di- vadlo má tolik příznivých podmínek skvěle existence, není k tomu zapotřebí nijaké hazard- nosti a spekulační smělosti upsati pár podílů. Obecenstvo může jen s plnou důvěrou podpo- rovati vážnou akci pro podnik a povznesení Národního divadlal + Z kanceláře Národního divadla. Dn odpoledne se dává při obyčejných cenách odpoledních Thomasova opera »Mignone se sl. Dvořákovou v úloze litulní, sl. Šmídovou (Filina), pp. Mařákem (Vilém Meister), Viktorinem (Lotharic), Kroessingem (Lnertes), Klimentem (Jarno) a Muškem (Bedřich). — Dnes večer jest poprvě žert Josefa Šmahy »Pre- miera na vsi« (2. čtvrt. předpl.). Ve hře, jejíž režii vede autor sám, zaměstnáni jsou“ paní Kvapilová (Helena), pí. Danzerová [Ludiše), paní Pštrossová (Kohoutková), pí. Matějovská (Slávinka), sl. Grégrova (Púta), pí. Hübnerová (Anča), pí. Málková Fána), pp.

Klumpar Thomasův Mignon Dvořákův Šmídův Filin Mařák Meister Viktorin Lotharic Lnertes Jarno Mušk Bedřich Šmaha Pre Kvapilová Helena Danzerová Ludiš Pštrossová Kohoutková Matějovská Slávinka Grégrův Pút Hübnerová Anča Málková Fána národní divadlo Kroessing Kliment

14 article

Mošna (Kohoutek st.). Sedláček (Velišský). Vávra (Horák), Vojan (Kohoutek ml.), Pštross (Pröhlich), Řada (Souček), Želenský (učitel), Matějovský (Černo- hlávek), Mušek (Weinert), Kafka (Vašek), Steinsberk (Korb). Focht a Havelský (rolníci). Ku hřu složil přede- hru kapelník pan Čelanský. — Zejtra vystoupí po- prvé paní Helena Marcellová jako host v Ohne tově dramatu »Majitel hutí«. — V úterý jest Kovařovicova opéra »Psohlavci«, ve středu od- poledne jako lidové představení Jiráskovo hístorické drama »Emigrant«, večer v částečně novém ob- sazení Rossiniova opera aVilém Tel!«, ve čtvrtek vystoupí po druhé paní Helena Marcellová jako Mes- satina ve Wilbrandtově tragédii »Arria a Messa- lina«, v pátek jest po páté Horákova opera »Ba- bička«. Při včerejším čtvrtém představení této opery bylo divadlo opět vyprodáno. V sobotu se dává po- druhé Šmahův žert »Premiera na vsi«. Příští neděli vystoupí paní Helena Marcellová po třetí v ti- tulní úloze hry »Adrienna Lecouvreurováe od Seribsa a Legouvéa. — Paní Helena Marcellová přijela ve čtvrtek v noci do Prahy a zúčastnila s v pátek a včera prvních zkoušek. Soudíc již podle zkoušek, při nichž slavná umělkyně přítomné uchvá- tila k obdivu, možno právem očekávati, že pražské obecenstvo sezná v paní Heleně Marcellové jednu z prvních dramatických umělkyň vůbec. Paní Mar- cellová zvolila si ku svým pohostinským brám uve- dená tři dramata a kromě nich ještě Sardouovu »Cypriennu«. Jsou to hry, ve kterých pí. Marcellová ve Varšavě nejčastěji vystupuje, podávajíc vždy vý- kony znamenité. Činoherní ceny míst zůstanou ku pohostinským brám paní Marcellové nezvýšeny.

Mošna Kohoutek Sedláček Vávra Vojan Pštross Pröhlich Souček Želenský Matějovský Černo Weinert Kafka Vašek Steinsberk Korb Focht Čelanský Marcellová Kovařovicův Psohlavec Jiráskův Wilbrandtův Šmahův Lecouvreurová Seribsa Marcell Sardouův Cyprienna Mesa Praha Mar Varšava Rossiniov opera aVilý Tel

15 article

+ Z kanceláře smíchovského divadla Dnes odpoledne opakuje se Drtinova fraška »Sen sační vynález pana professora«, večer pak hrají n Sardouoví »Staří mládenci«, + Ze smíchovského divadla. V sobotu dne 3. března t. r. dávána byla v divadle »u Libuše- Vendlerova komická zpěvohra »Doktor Sylvest- Zpěvácký spolek »Lukes«, jenž představení provedl za vedení samého skladatele, mohl býti s úspěchem hry úplně spokojen. Potlesku bylo hojnost. Předsta- yení opakovati se bude opět v pátek dne 16. t. m Lístky dostati lze v knihkupectví pana Kotíka na

Drtinův Sen Vendlerův Lukes Kotík smíchovský divadlo Sardouový u Libuš Doktor Sylvest

16 article Smíchově a v den představení u divadelní pokladny.

Smíchově a v den představení u divadelní pokladny. Kronika kulturní a společenská. »Théátre Frangais«. Velká pohroma sti hnuvší Paříž, vyvolala pohnutí v celém vzděla ném světě. První scéna světová, jak hrdé na zývali Francouzi »Thčátre Francais«, byla zni- čena požárem . .. Úprostřed nejvírnějšího ruchu pařížského tam kde mezi rue Rivoli a boulevardy, mezi Louvrem, Palais Royalem a Bursou křižuje se spleť nejživějších ulic, stálo velké, starobylé. slavné divadlo, které dnes je smutným spále- nišlěm. Vzpomínka na nejkrásnější chvíle požitk básnických a hereckých nese mne k té šeré nevzhledné, velké budové, jež zevně tvořila ne- nápadnou součástku »Palnis Royal«. Nesmírný sál se čtyřmi patry loží, rozsáhlé jeviště .. znamenitá akustika. .. průvan na všech mí stech . . . elegantní toalety a šperky dám . .. fraky a holo pánů.. . dotěrné neb úslužné »ouvrenses« . .. raffinované a patheticky styli- sované dekla mace tragedií, elegantní svižnost salonních komedii, burleskní bujnost Moliérov- ských veseloher . . . a ve foyeru, kuloarech po prsí a sochy Voltaira, Dumasa, Talmy, Rachelky Balzaca, Musseta ... dojmy bohaté, silné svěží — jako staré víno burgundské, Pommard vieux . .. Vedle toho připadal mi »Vaudevillee jako lehké šampaňské Pomery Greno, »Nouve- autés« jako nejříznější cognac Heunessyho »Théatre Antoines jako pravý pařížský absintl lahodný zabiják a »Odeon« jako počestná limo- Nejraději jsem se vracel k starému, obni vému, tak ryze francouzskému burgundskému.

Francouz Bursa Voltaire Dumasa Talma Rachelka Balzac Musset Nouve Théatre Odeon Smíchov Paříž Rivoli Louvr Thčátre Francais Palais royal Palnis Royal Théátre Frangais

17 article

A i když jsem nebyl vždy příliš nadšen tím,eo se dělo na jevišti, neboť nudit se můžete i »Comedii Francaise« a i na první scéně světa vás může rozladit zbrklý drmolil veršů, affek- tovaný posenr, herečka-outka pro navěšování Worthových veleděl toaletních, vždyeky jsem našel rozkošné dojmy v tom divadle velkýeh tradie. Celé jednání Dumasova »Levobočka« obětoval jsem tiché modloslužbě před krásnými poprsími Mussefa a Balzaca, stojícími proti sobě na velkém schodišti. Zženštilý Byron francouz- ský i Shakespeare moderního románu (největší komplimenty a nejhorši nadávky uštědřují si Francouzi po anglicku), pohlžejí na sebe, Mus set ironicky, Balzac s jakousi titanskou bonho- mil. Uprostřed nich pozvedá se znamenité po- prsí Dumasa syna, tuším od Chaprího, s tím krásným, hrdým výrazem čela, energického nosu a sevřených rtů. Když jsem četl o katastrofě »Théatr Frangais«, vzpomněl jsem si na tyto sochařské skvosty divadla a s hrůzou jsem si pomyslil,že tato všechna umělecká díla, i velké sochy Houdonův Voltaire s úšklebkem poděsivším cara Mikuláše I. a Clesingerova Georges Sandová bllí a smyslně krásná voze Vonátýmí zaný řasnatého roucha — že to vše padlo za oběí plamenům. Na štěstí z dalších zpráv bylo pa- trno, že skoro všechna umělecká díla podařilo se zachrániti. Nicméně v šíleném zmatku za- chraňovacíeh prací byl zničen drahocenný paste Le Paurův a několik obrazů poroucháno a jen s velkými obtížemí podařilo se zachrániti slavný mramor Houdonův. Slečna Henriotova, která zahynula při po- žáru, byla snad nejmladší a nejkrásnější he rečkou »Comédie francaise«. Na boulevardeeh bylo viděti ve vitrinách fotografů četné podo bizny půvabné, mladistvé umělkyně, která te prve před málo měsíci byla angažována.

Worthův Dumasův Balzac Byron Shakespeare Francouz Théatr Frangais Houdonův Voltaire Mikuláš Clesingerův Sandová Paurův Henriotův Musa Comedie Francaise Vonátýmí

18 article

Přinesli jsme již stručný nástin historie shořelého divadla. Připojuji několik podrobnost Správu divadla vede známý spisovatel a žurna lista Jules Clarétie, a s ním generální kontrolor, sekretář ředitelství, účetní kontrolor, vrchní pokladník, regisseur, »comité du théátre efdo lecture« (výbor divadla a pro čtení zadaných her), v němž kromě ředitele zasedá 9 herců dále kapelník, pisnista, dva napovědové a dva čtenáři rukopisů. Umělců je 51. Organisace di vadla je stanovena známým moskevským edik- tem Napoleonovým. Umělci se dělí na »sociélairy« a »pen sionnairy«. Tito stávají se »sociétairy«, totiž podilníky zisku, volbou komitétu hereckého, již musí potvrdit ministr krásných umění. Jsou so- ciétaiři, podilníci na celý podíl a na části po- dílu ze zisku. Smlouvy s nimi se uzavírají na 20 let. Průměrně obnášel celý podíl sociétaira na zisku poslední léta asi 20.000 franků. Slu- žné sociétairů střídá se mezi 12—24.000 fr. takže příjem předních členů Comédie obnáší jinými ještě honoráři 50—60.000 franků. Nej- známější sociětaiři jsou: pp. Mounet-Sully Worms, Coquelin ml., Sylvain, Le Bargy, De Feraudy, Lambert, Truffier, Berr; dámy : sl. Reichenbergrova, Bartetová, Dudlayová, Pierso- nová, Maasyová, Brandesová atd. V. H. x Česká literatura ve Francii. Lite rárně-umělecká revue francouzská »Mercure de France« přinesla v posledním čísle z března t. r. delší zajímavý článek o moderní poesí české: »La Poésie moderne tchěque« z pérap. Jeana Otokara (Hanuše Jelínka). Autor sezna- muje francouzské čtenáře s třemi representanty moderní poesie české, s Macharem, A. Sovou Ot. Brezinou a podává ukázky z jejich básní

Jules Napoleonův Sulla Ferauda Lambert Truffier Berra Dudlayová Pierso Jean Otokar Jelínek Machar A Sova Otakar Brezina Le Bargy Francie shořelý divadlo výbor divadlo Maasyová Mercure jít Franca Le Poésia

20 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. O tom, jak se pan Fabián stal oběti snu. (Z tíčení před čtyřčlenným senátem.) Už je tomu na světě tak! Stropí-li někdo nepořádek, vyvolá-li různici, po hádá-li se nebo přebere-li trochu, ihned npoutá k sob pozornost uniformovaných kruhů a odpykává polom své extempore. Pan Fabián Šluk, 62ietý vyřezávač dřevěných figurin z Hradčan, se letos o Tři krále ani nepohádal, ani různici nevyvolal, ani v hospodě nepřebral, naopak« skoro až s přísnou úzkostlivostí hleděl se jako člověk pořádku milovný zachovati lidem dobré vůle — — a přece jen stihla ho proti všemu nadání rána krušného osudu, že si ho všiml páni od úřadu. Včera o tom rozkládal pan Fabián před prvým senátem, kamž jej pozvali úřadní obsilkou. Drobná, zkřivená postavička se sporou hrstkou šedivých vlasů, sčísnutých nepravidelným polo obloukem se zadního spodu hlavy do předu lesklé vypráhlé lebi. Staroch prostého, dobráckého vzezření osůbka z hospodského ovzduší, pouličního ruchu kostelních vrat. Večer v hostinci nabízí vám za pětníček »dome pro dětičky« dřevěnou figurku švarného prince Ichnaj móna, hopkujícího vesele na kousku pryžové nitky kteráž jeho urozenosti ústí v hořejších končinách záhadného mozkového ústrojí. Staroch řezal, vrtal. klížil a lakoval mrštného chlapíka od časného rána a teď večer přichází vás snažně prosit o počinek několika krejcarů. Za jasného dne vidíte p. Fabiána přešlapovat městské dláždění a dům od domu shánět odběratele pro mladé pokolení svých principátek i nový materiál na jejich prkenný rodokmen . ..

Fabián Ichnaj món Hradčany

21 article

A konečně postřehujele staříka před kostelní hrankou kde staví se do houfku chuďasů, žebronících » pro boží štěstí« o krejcárek almužny — — Pan Fabián má plnou hlavu starostí a celý den nepřestává se točit, šukat, shánět a pídit, aby jen stloukl to živobytíčko. A zbývá-li mu chvile času jako že z pravidla hodinka mu vždycky zbývá — zapadává pan Fabián do staré »své« štace, do tma- vého krámku pod zámecké schody, tam i za dne rozlívá se po rozpukaných stěnách svit petrolejové lampy, odkud za zimního času vane horký dech nízkých železných kamének, vykouzlujících tlakem čpavých proudů nade vchodem špinavého krámu ne právě malebnou skupinu rampouchů ... Tam v výčepu Siegfrieda Jerusaléma rozkládá si každodenně pan Fabián na lavici podle stěny zbytky neproda- ných výrobků, prohlíží je důkladně s pocitem hrdého tvůrce urozených existencí, sfukuje s nich drobty dotěrného smetí a rozprasklým nehtem pravice pro- vádí na nich poslední úpravu slušného zevnějšku jak se to na mladé jeho kavalíry sluší. A když je všechny opět srovnal, když malou armádu modro krevných pseudosplozenců pozorně vtěsnal do režné chudičké brašny, když naposledy přehlédl pestrý jejich šik, připadá mu, jakoby všichni páni princové jati horečnou toužebností, těšili se již na večern výpravu po pražských hospodách a jakoby volal k němu z tmavých čárek pod načervenalými nosy »Štastnou cestu, pane Fabiane! Šťastnou cestul« A nikdo věru, nikdo na celém světě neví, jak pan Fabián tu vypiplanou drobotinu svoji z hloub duše a do opravdy miluje! Libá je, rozmlouvá s nimi hladí je a těší, ba hrá si s nimi doma sám a splnil by všechna jejich přání, kdyby mu je tak jen mohli tlumočit .

Fabián Siegfried Štastná

22 article

Z výčepu Jerusalémova pan Fabián nikdy ne- pospíchá. Trvá to nějakou chvíli, než vyprázdní po- slední kališek horkého punče, sečkává zde příchodu starého osvědčeného přítele Václava Svobody, jenž ve výčepu páné Jerusalémově jest každodenním hostem, když po skončené práci a unavujícím dřen zbavuje mozolnou pravici urousaného obecního ko- štěte . . .. A z tohoto pravídelného každodenního klapolu života byl pan Fablán vyrušen pro včerejšek soudn obsílkou. Ambru Jerusalémova výčepu zaměnil si z prosaickou vůni soudní síně a obligátní lavici podl rozpukané stěny, obyčejnou rákosovou židlí před zeleným stolkem. Předseda senátu, sám pan presi dent, předčítá mu kratičký úřadní spisek a pak se ho táže, rozuměl-li žalobě. »Kdo pak by tomuhle nerozuměl?« objasňuje bez afektu pan Fabián. »A to mám za svou pořádku milovnost! Jenom očerňování je to, očerňování mé osoby, jak to zde vysvětlí svědek Václav Svoboda!e Předs.: Zatím ponechme svědka Svobodu. Vy- pravujte, jak to 6. ledna bylo na Křižovnickém ná- městí?

Fabián Svoboda Fablán Ambra Předs senát

23 article

Svědek: Inu, jak to bylo. Nebylo to nic přec to něco bylo. Já se tehda nepohádal, ani nese pral, ani rozum nepropil — — Předs.: lnu ovšem, to vám každý rád věří ale co se stalo s ručním vozíkem, který stál pře křižovnickým kostelem Obžal.: Šel jsem tam tudy, když proti Kle mentinu zastavil kočár, z něhož vystoupil elegantní krásné nán MAl, culindr „ deahanenný keslnl. a- sobě, a rovnou zabroustí ke mně. »Člověče l« oslovil mne ve vratech arcibiskupského semináře, »odstrčt trochu tamble ten pérový vozík s tramwayových kolejí. Kočár tudy neprojede, koně se lekají a každou chvíli může se stát neštěstí. Tu máte na džbánek piva l- Předs.: To by ovšem ještě nebylo nic zlého ale co se stalo dále? Obžal.: Sel jsem a zatáhl jsem vozík na kou- sek do Platnéřské ulice. Pán pak opět vklouzl do kočáru a odjel. Předs.: A viděl někdo onoho pána? Obžal.: Ano, svědek Svoboda o tom všem a ještě se mi divil, jakou že mám známost mezi pány, když se se mnou do řeči dal takový elegán. Předs.: A hned potom objevil se u vá strááník.

Kočár platnéřský ulice Předs Šela

24 article

Obž.: Ještě ne. Přišel jiný pán v civilu a dal se do mne, proč prý jeho vozíkem strkám, když k tomu nemám práva. Vysvětlil jsem mu, že to dělám jen pro veřejný pořádek, aby se nelekaly obecní kobyly a nestalo se žádné neštěstí. Předs.: Ale za chvíli setkal jsle se s tým pánem v civilu zas. Proč to bylo Obž.: Jejich milosti, chci odpřisáhnout, žes člověk všem lidem nezachová. Obával jsem se, aby snad nějaký dareba vozík neodcizil a proto chtě jsem ho pro všechnu bezpečnost dopraviti do Kle mentského nádvoří. V tom však stál opět přede mnou neznámý pán v civilu a za ním utíkal ke mně policajt. Spustíli se oba do mne a ke konci ocitl jsem se na komisařství. Předs.: A dnes na vás vznesena žaloba pro pokus zločinné krádeže, neboť perový vozík má dl udání majitele cenu 28 zlatých. Mimo to potvrzuj očití svědci, že jste v kritické chvíli, když vás do- padli, s vozem přes nádvoří ujížděl, abyste jim zmizel. Obž.: Ne, ne, svědek Svoboda dobře ví, že tomu tak nebylo, oni to zde potvrdí Do síně zavolali tedy svědka Václava S v bodu, 78letého metaře ulic. Předs.: Co pak víte o příhodě na Křížovni ckém náměstí ze dne 6. ledna? Svědek (dobromyslně): Proti Klementinu nad kostelem stál tehda perový vozík. Nikdo s o něj nestaral, nikdo o něj ani nezavadil. Pojednou zastavil tam kočár a z něho vystoupil jakýsi nóbl pán. Předs.: A dal se s někým do řeči, není li pravda? Svědek: Ano, tuhle s panem Fabianem.

Václav Fabiano Obž Předs cký náměstí

25 article

Prosil ho, aby ten vozík pošinul trochu stranou a vstrčil mu za to do ruky nějaký peníz. Pan Fa- bian šel, pánovi vyhověl a pán opět zmizel. Předs.: A vy jste to vše na vlastní o viděl? Svědek: Ibože chraň! Vždyť js e při tom ani nebylI Ale slyšel jse o tom — — — Předs.: A kdo vám to povídalr Svědek: Inu sám pan Fabián. Sešli jsme se u Jerusaléma na sklínce horkěho punče. Nám starým dělá to zahřátí vůbec velmt dobře — — — Předs.: Počkejte, toho nechme. Vy tedy z vlastní zkušenosti nevíte o věci pranic a jen obviněný vám o ní povídal Svědek: Ano, ano. A myslím, že by starého kamaráda ani neobelhal. Ještě jsem se tehdá nad- míru divil, jakou že má pan Fabián známost mez pány, když se s ním takový elegán dal tak bez všeho do řeči . .. Teď teprve se všecko vysvětlovalo. A konečne objasnění doplnil agent obchodní firmy, jíž vozík náležel. Osudného dne dopravoval svědek s jiným členem principálova personálu zboží do Karlovy ulice a současně na Malou stranu. Aby nemusili s vozíkem přes most, ponechali ho před křížovnickým kostelem, kdež jeden z nich z povzdálí na vůz dával pozer druhý pak odnesl zboží na levý břeh v ruce. A ne- přijel žádný elegantní pán v kočáte, nedal panu Fabiánovi žádné zpropitné a také ničeho si od něho nepřál. Za to však přistoupil pan Fabián dvakráte k perovému vozíku, o němž domníval se, že jes opuštěný a jejž asi považoval za splněný sen ne- dávné krásné noci — — — Pan Fabián, muž z lidu a neunavný tvůre dřevěného pokolení pětníkových princů, zmizí v ně

Fabián Předs Jeruzalém Karlov ulice

26 article

kolika dnech na krátký čas z hospodského ovzdušl pouličního ruchu a kostelních vrat . . . Na čtyři neděle, jichž dostalo se mu po provedeném su- márním líčení konečným údělem, k výstraze před samovolným splňováním všech příštích snů a přel úzkostlivou jeho touhou, kteráž ho jako muže po- řádku milovného svedla k tomu, aby se zachovl všem lidem dobré vůle . .. Smuten a zaražen opouštěl pan Fabián včem soudní budovu na Karlově náměstí. Zároveň s ním vycházel z erárních vrat jeho osvědčený přítel Svo- boda, ale staroši nepromluvili na sebe ani slova. A dole dal se každý jiným směrem ke Karlova mostu. Snad si oba kajícní poutníci podali rukui teprve u Jerusaléma . . . A pan Fabián k lomu všecek se třásl a byl v obličeji celý bledý. Snad se vžil do trpkého, bolestného okamžiku, až se bude musit se svými drahými na dobu celých čtyř neděl loučiti, až je na ten čas opustí a před odchodem naposledy se s nimi pomazlí. Zdaž pak i tentokráte doprovázeti ho bud sbor jejich povzbuzujícím pozdravem: »Šťastnou cestu, pane Fabiáne . . . Šťastnou cestu — — — Říjnové demonstrace ve Staré Boleslavi. (Před soudem odvolacím.)

Fabián Karlov náměstí Jeruzalém Boleslav Svo Karlův most

27 article

V měsíci říjnu m. r. Antonín Zeman, četnický závodči ve Staré Boleslavi, oznámil soudu, že pp. František Hradecký, obchodník a František Ba- vor, bolič ze Slaré Boleslaví, uspořádali dne 23 října demostrativní průvod po městě bez úřadního povolení a že průvod ten ubíral se s lampiony k bytu purk- místrovu, jemuž provolal »Slávu!« Po rozejití se prů- vodu byla prý některým židovským obchodníkům roz- bita okna. Po tomto oznámení zavedlo pražské státní za- stupitelství s oběma staroboleslavskými občany vy- hledávání pro zločin veřejného násilí. To bylo zasta- veno a spisy postoupeny okresnímu soudu v Bran- dýse n. L. k jednání pro přestupek zákona o shro- mažďování. Četník Zeman potvrdil sice, že v čele zástupu šli pp. Hradecký a Bavor a že na otázku, kdo jim průvod dovolil, jemu odpověděli, že zodpovědnost z vše berou na sebe a že jim povolení dal starosta města Vývodní svědci pp. Antonín Černý, Josef Hrdli- čka i starosta Líman prohlásili však soudu, že o ně- jakém formálním průvodu řeči býti nemůže, že to byla nahodilá schůzka několika občanů, přívrženců starostových, kteří témuž vzhledem na nájezdy, městskou opposicí mu činěné, ovaci provoläním »slávy« uspořádali.

Zeman Hradecký František Bavor Černá Josef hrdlit Líman Stará Boleslav Slarý Boleslav okresní soud v Brano

28 article

Okresní soud brandýsský oba obžalované úpln sprostil, poněvadž neshledal v průvodu shromáž- dění, jež by podléhalo zákonu spolčovacímu Z tohoto rozhodnutí odvolalo se však státní zá- stupitelství i konalo se appellační ličení před čtyř- členným senátem zdejšího trestního soudu včera do- poledne za předsednictví vrch. rady p. Patery. Žalobu zastupoval adj. pan dr. Karhan, oba žalo- vané hájil pan dr. Scha uer. Veřejný žalobce trval na žalobě a navrhoval, aby se po případé postoupily spisy okresnímu hejt- manství ku potrestání demonstrativního projevu dla § 11. pol. patentu z r. 1854. Po obhajovací řeči pana dra. Schauera, jenž se zejmena též eventuálnímu návrhu státního zástupce opřel, potvrdil odvolací senát rozsudek prvého soudce a obviněné žaloby na novo sprostil. Rovněž návrh na stíhání pro pře- stupek policejní byl senálem zamitnut

doktor Karhan Sch Schauer okresní soud

29 article U okresního soudu pro přestupky.

U okresního soudu pro přestupky. V těžkém podezření. Švadlena Josefa Ja- rolímková, 20 roků stará a do Vys. Chlumce pří- slušná, bydlela v podnájmu u posluhovačky Alžběly Eiseltové v čís. 116—II. na hoř. Novém městě. Jaro- límková má churavou nohu, takže musí chodito berli. Poněvadž pak nádvoří domu, v němž Eisel- tová bydiela, bylo velmi neschůdné a kluzké, takže vdevrm auezpecm noula dostali ae do příbytku, sebrala Jarolímková dne 16. ledna svě skrovné svrchky a přestěhovala se do domu čís. 193—II. Za nedlouho potom dostalo se Jarolímkové mrzutého překvapení. Byla předvolána k výslechu na komisařství ve Štěpánské ulici a tam jí sděleno, že dle tvrzení Eiseltové odcizila této z kufru dukáta stříbrné náušnice. Eiseltová sice neměla žádných důkazů proti Jarolímkové, ale vyslovila přece pode- zření, které odůvodňovala tím, že se švadlena náhle od ní vystéhovala. Jarolímková popírala rozhodně, že uvedené předměty vzala. Vyslovené podezření stačilo, aby na Jarolímkovou podána byla žaloba pro přestupek krádeže a ona pohnána k zodpovědnosti před okresní soud na Ovocném trhu. Tam nemalé překvapení v posluchačstvu nastalo při výslechu hlnché posluhovačky Eiseltové, když prohlásila, ž dukát i náušnice již obdržela a že je neodcizila Ja- rolímková, nýbrž druhá podnájemnice Marie Hrdlič- ková. Trestní oznámení brala Eisellová tak ledabyle, že neuznala ani za potřebné, aby podezření z Jaro- límkové odvrátila, když pravá zlodějka byla vypá- trána. Podezření lpělo na ní tak dlouho, dokud ve- řejný žalobce neprohlásil, že od žaloby upouští, po- něvadž naprostá nevína Jarolímkové byla proká- zána.

Josef Eiselt Jarolímková Jarolímek Eiseltová Hrdlič Chlumec štěpánský ulice

30 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. * Technologické průmyslové museum obchodní a živnostenské komory v Praze, v Králodvorské ulici č. 29 olevřeno jest denně mimo pátek od 9—3 hod. odpol., v neděli a ve svátek od 9—12 hod. dopol. Museum poskytuje v záležitostech průmyslových při nákupu surovin odborné rady, na- pomáhá při zařizování vzorných dílen a družstev nákupních strojních. V museu koná se právě dvou- měsíční kurs pro stavební truhláře a šestinedělní kurs obuvnický. Za příčinou kursu trohlářského zřízeny byly v nových místnostech musejních v Tru- hlářské ulici č. 7 dílny a strojovna, v níž umístěny jsou stroje na obrábění dřeva a sice: pásová pila, cirkulárka, hoblovačka na tlouštku, hoblovačka rovnací, stroj fraisovací, dlabací, brousící, rozváděcí, stroj na pásové pily. Stroje ty zapůjčila firma Kirchner spol. v Lipsku. Dále vystaveny jsou od Schuchardt Schütte ve Vídni soustruh na dřevo a od firmy J. Suchý v Karlíně ruční dlabačka a vrtačka. Stro- jovna jest přístupna za svolení inženýra musea. Na Kladně pořádá museum pětinedělní kurs pro mužské krejčovství, na Dobříší pak II. kurs na šití rukávic. Po ukončení III. kursu na Dobříši pro steh štepový konány budou kursy ty v Hostomicích, pro něž pří- pravné práce budou v nejbližších dnech zahájeny.

Schuchardt Schütte J Suchá Tr hlářský ulice Lipsko Vídeň Karlín Stro Kladno Dobříš Hostomice živnostenský komora v Praga Kirchner společenský

31 article

Lučební oddělení uspořádalo od 21. do 28. února lučební kurs o praní šatů a čistění skvrn, kterého účastnilo se 8 posluchačů, z nichž byli 1 živnostník a 7 pomocníků krejčovských, vesměs z Libně. Každé úterý koná se odpoledne lučební kurs pro vlásen- káře. V neděli koná se kurs o lučebním zdobení drahých kovů, který brzo bude ukončen, načež po- volána bude ku cvičením skupina pro lučební zdo- bení kovů obecných. Připravují se pro nejbližší dobu mydlářský kurs, kontrolní kurs pro koželuhy, barvířský pro soukenníky, kloboučníky a kožešníky. Ve čtvrtek dne 15. t. m. přednášeti bude v poslu chárně nových místností musejních (vchod Tru- hlářskou ulicí č. 7) p. Břetislav Šetifk o chemickém zdobení a úpravě kovů. V sobotu dne 4. t. m. před- nášel delegát musen v Turnově: O výchově dorostu řemeslného a výstavách prací učednických«; v ne- děli dne 11. t. m. pořádá museum přednášku v Č Krumlově, na které delegát musea přednášeti bude o snahách ku zvelební průmyslu a řemesel. * Politický klub národního dělnictva po- řádá schůzi správního výboru v pondělí 12. března o 1/28. hodině večerní u »Šedivých«. * Mistrovská nemocenská pokladna krejč na Novém městě v Praze koná druhou valnou hro- madu v pondělí dne 12. března o 2. hodině odpol. v Řemesl.živnostenské besedě na Nábřeží » Bellevne«. * Společenstvo obuvníků v Žižkově koná zejtra v pondělí o 5. hod. odpolední výroční valnou hromadu, v níž jednáno bude o zdražení kůží jiných potřeb a zdražení obuvi. *První české nákupní a výrobní družstvo obuvníků v Praze pořádá valnou hromadu dae 12. t. m. v Řemeslnicko živnostenské besedě.

Šetifk Libeň Turnov Č Krumlov Praha Žižkov živnostenský beseda