francouzských listů, jež ovšem nestoudné řemeslo nejostřeji odsuzují, vynáší zahraničním agentkám živnost jich nesmírný výdělek. Za získané děvče do stávají honoráře až 140 franků. = Sebevražda milionáře. Neobyčejné vzrušen působí v Miláně záhadna sebevražda známého bo- hače, továrníka Ambrogia Binda, chefa jedné z nej větších továren na papír. Otec jeho zůstavil třem dětem přes 30 millionů lir. Bind, jemuž bylo 42 let, byl svoboden a těšil se nejlepšímu zdraví. obchodních kruzích jakož i mezi dělnictvem by osobností velmi oblíbenou a požíval všeobecných sympatií. Příčina jeho smrti prohlašuje se za nevy světlitelnou.

Boj o zázračnou jeskyni v Lourdech . .. Sensací dne, jiskrou, hozenou do napjatého po- měru mezi radikální vládou Combesovou a táborem katolíků ve Francii, jest bez odporu nová, celý svět nejrůznějšími pocity a úsudky uchvacující událost Vyhnání mnichů z kláštera v Lourdech a uzavření pověstné, světoznámé je- skyně lourdské. „Zázračná“ jeskyně v skále, tento po Římu první a snad Říma přednější cíl cest všech zbožných poutníků má svoji zajímavou, třeba že teprve 45 let starou historii. Nebude od místa o ní několik slov. — — Bylo to v Lourdech, malém městečku francouz- ských Pyrenejí, ve čtvrtek dne 11. února r. 1858. Po- časí bylo v ten den chladné, nebe zataženo těžkými mraky. V domě chudého mlynáře Soubirousa nebylo s dostatek dříví k zatopení ku přípravě oběda. Matka, ustaraná to žena, poslala své dvě děti, M arii a Bernadettu do obecního lesa pro trochu klestí. Bernadetta, starší než Marie, asi čtrnáctiletá, byla útlé, chudokrevné děvče průsvitné pleti. Obě sestry překročily pohorský potůček, vinoucí se pod skalou, zvanou Massabielle, a sbírajíce klestí jedna opodál druhé přiblížily se až k temné jeskyni ve skále. Ber- nadetta zatoulala se až k jejímu vstupu a tu — udál se div. Uprostřed temna této sluje spatřila prý malá, slabá Bernadetta božské zjevení, které později jía rodné její městečko učinilo tak prohlášeným. Venku zmítala vichřice o sebe tlukoucími korunami stromů, v jeskyni tažení větrů působilo šumivý ohlas a dítě uděšeno spatřilo z mlhy jeskyně vystupující oslňující zjev, který k ní se blížil jako vidina... Malá Ber- nadetta sklesla hrůzou na kolena a polo bez sebe patřila na zjevení, oblité září jasných paprsků ...

Byla to Madonna... Žehnala dítěti rukou a jak se zjevila tak opět odešla. Bernadetta vyběhla z je- skyně, vzala mladší sestřičku nic netušící a ubíhaly domů... Když dítě vyprávělo o zjevení, zmocnilo se celého městečka velké vzrušení. Bernadetta častěji od té doby přišla do jeskyně a vždy týž obraz zjevil se její očím. Až dne 15. března. Madonna otevřela ústa a pravila Bernadettě: „Jdi a rci kněžím, aby zde zbudovali chrám; jáť jsem Neposkvrněné Po- četí . .. Tím dnem položen základ slávě Lourd. Vzrušení v celé zemi rostlo den ke dni a nesmírné zástupy věřících putovaly do Lourd, aby spatřily tajuplnou jeskyni a zázračné dítě, jemuž dopřáno spatřiti bož- skcu matku. Opojení nevysvětlitelné z tajemství zá- hady uchvacovalo příjemně lid. Když Bernadetta s hořící svicí v ruce padla před jeskyní na kolena, zmocnil se poutníků tak mocný dojem, že poklekali za ní a někteří, zvláště ženy, domnívaly se viděti s Bernadettou zjevení. — Arci vyskytly se hlasy varovné, jež prohlašovaly malou Bernadettu za hysterické, duševně nepříčetné, nábožensky poblouzené děvče — ale byly mohutným proudem věřících, kteří vždy spíše kloní se k ně- čemu, fantasii tajuplností dráždícímu, zakřiknuti. Po- věst zázračné jeskyně rozlétla se do celého světa.

A když vytryskl tu pramen křišťálové vody a několik nemocných po napití vody se uzdravilo — staly se Lourdy zázračným léčebným místem. Nebylo divů, že nemocní všeho druhu, chromí, slepí, zmrzačení chytali se zázračného místa, jako tonoucí stébla. Také na tisíce jich sem putovalo a vyslovena touha po posta- vení chrámu. Abbé Peyrymale zahájil sbírky na stavbu kostela a v krátké době vyrostla tu basilika „Eglise du Rosaire“. A za ní s příchodem kněží, kteří uznali zázraky s biskupem taberským a později papežem Piem IX. za pravé — vzrostlo tu z malé vesnice lourdské nové město, nové, rozsáhlé Lourdy, s četnými kaplemi, kostely, hotely a hostinci pro při- jetí poutníků. Na třikrát sto tisíc poutníků z daleka přicházelo sem každoročně hnáno vírou v zázraky, mnozí ze zvědavostí a většina ovšem v touze, aby se pozdravili. Do jeskyně umístěna socha Panny Marie, která v r. 1876 slavně korunována. Ze zázračného pramene na statisíce lahví vody rozesílá se do celého světa. Na skalní stěně rozvěšeno jest na sta a sta berlí a holí, které tu zanechali domněle uzdravení poutníci, na výstupcích útesů skalních hoří tu ne- ustále sta svící. Lékaři a slovutní, jako Brouardela Charcot netají se tím, že poslali do Lourd mnoho ne- mocných, u nichž nabyli přesvědčení, že pomůže jim suggesce ..

Zola, nevěrec, ve svém románě „Lourdy“ líč dojem, jaký naň poutnické místo toto učinilo tak úchvatně a tklivě, že nebude od místa malá ukázka jeho lícně z veliké trilogie. „Bylc již 8 hodin ráno“ — píše — „slunko stálo vysoko a rozlévalo zlatou zář po jasné obloze. Pro- cesí chorých, tato směsice ran lidského utrpení, po- hybovala se v lesku čarovného rána po kostrbaté dlažbě. Byla bez konce; nepřehledná řada zubožených stále se prodlužovala a stávala se směsí mrzáctva. Bylo to, jako by se v té chvíli bylo peklo vyprázd- nilo, jakoby ze sebe vyhostilo nejhroznější a nej- odpornější oběti. Bylo viděti obličeje zohyzděné ne- čistou vyrážkou a napuchlá čela, nosy a ústní dutiny zpitvořené zarytou nemocí; jedna stará žena trpěla osypkou, kůže jmých zničena bylo lišejem. Pak ubí- rali se nemocní, trpící vodnatelností. Bledi byli jako mrtvoly,

Ruce zkroucené rheumatismem, klátily se při těle jako kusy dřev, nohy bez vlády vlekly se za zkrou- cenými postavami. Vzrostlé děvče stíženo jsouc tak zv. stancem sv. Víla« trhalo bez přestání údy, zrak vnitřními bolestmi vytřeštěný dodával rysům mladi- stvého obličeje ráz příšerný. Na to ubírali se pacienti, stížení úplavicí, jako kostry zbubenělí, lidé šedivě špinavých obličejů. Byla to barva země, v níž těšili se brzy navždy spočinouti... A stálea stále přibývaly proudy nemocných a stále přicházely zjevy hroznější a každý z nich značně přispíval ze- vnějškem k nevýslovné hrůze těchto okamžiků... A nyní má jedním rázem tento obraz lidské bídy, toto velikolepé a současně hluboko otřásající divadlo lidské důvěry z ulic lourdských zmizeti. Francouzská vláda v boji proti kongregacím neustala a sáhla dále mocnou rukou až na samotný zázrak. A tím stává se teprve její kulturní boj vážným protože vedle hierarchie, těchto duchovních vůdců veli- kých mass věřících, přichází na zápasiště nyní vojsko, statisíce a milliony lidu, kteří nechtějí si dáti vyrvati víru v lurdský zázrak. Ovšem dá se předpokládati, že francouzská vláda odhodlala se k tomuto kroku — zavření lourdské jeskyně — po zralé úvaze, vědouc dobře, že tím vyráží klerikalismu ve Francii žezlo z ruky. Nějaký krok nazpět znamenal by pro vládu Combesovu větší porážku než prohranou bitvu na bojišti . .

Věstník živnostenský a dělnicky. * Přednáškový kurs živnostenský na Křivoklátě pořádá v neděli dne 26. dubna v hostinci »u Sý- korů« o 7. hod. večerní čtyřicátou přednášku: »JUDr Frant. Lad. Rieger a význam jeho pro české písem- nictví národohospodářské«. Referent pan Al. Buss. učitel, Vstup volný. Dne 3 května o 4. hod. odpol. pořádá kurs v Kublově a dne 10. května v touž ho- dinu v Bratronicích přednášku: »O pojišťování. Zem ský pojišťující fond starobní císaře Frant. Josefa I.e V letních měsících uspořádá kurs s dorostem řeme- slným několik poučných vycházek do okolních zá- vodů průmyslových a navštíví blízká památná místa historická.

Věstník spolkový. Schůze. Dnes 23. dubna: Z Umělecké bese- dy. Schůze výtvarného odboru koná se o 8. hodině večerní v místnostech besedních. — České ob shodní museum koná v 7 hod. več. v Měšťan- cké besedě (v malém sále) valnou hromadu. Dne 25. dubna: Pryní české nakla datelské družstvo c. k. státních úřad- níků se sídlem v Praze má druhou řádnou valnou hromadu o 7. hodině večerní v zahradní re- stauraci na Letné. Výlety a vycházky. Beseda »Dobrovský« v Praze a spolek »Ochrana« pořádají výlet dne 26. dubna do Hod koviček (restaurace »U černého koně«). Schůze o půl 3. hodině u přístaviště malého parníku. — Prvn podpůrný a vzděl. spolek obecníc zřízenců kr. hl. m. Prahy pořádá v neděli dne 3. května o 10. hod. dopol. prohlídku staroměstské radnice pro členy spolku a jich hosty. Výklad podá prof. Dr. Karel Křemen. I. sjezd státních zřízeneů v král. českém koná se dne 16. a 17. května v místno- stech Českoslovanské obchodnické besedy v Jeruza lemské ul. v Praze. Začátek o 11. hod. dopol. Re- dakce »Zájmy státních zřízenců« v Žižkově vydává legitimace.

Tržní a hospodářské zprávy.

Poslední zprávy. Starosta král. hlav. města Prahy dr. Srb u panovníka. Z Vídně, 23. dubna. (V 11 h. 20 m dopol.) Starosta dr. Srb byl přijat dnes ve slyšení u císaře, ve kterém děkoval za po tvrzení své volby. Císař odvětil, že rád ji potvrdil po druhé, jsa přesvědčen, že dr. Srb jest zapracován do záležitostí obecních a že zná všechny potřeby král. hlavního města Prahy. Císař ptal se dra. Srba dále, má-li mnoho práce. Starosta dr. Srb odvětil, po- ukazuje na velké podniky, zejmena assanační, že velmi mnoho. Potom císař otázal se, zdali podnik assanační rychle pokračuje. Dr. Srb: »Máme naději, že na základě nového zákona assanačního práce pokra- čovati budou rychle, již také proto, že v poslední době soukromá podnikavost vzrůstá. Císař vyptával se dále zevrubně na podnik, směřující k zavedení pitné vody. Dr. Srb odvětil, že projekty jsou připraveny k provedení. Další dotaz císařův týkal se zdra- votních poměrů pražských. Odpověď dra. Srba zněla v ten smysl, že pokud se zejmena týče tyfu, dnešní poměry jsou uspokojivé. Rovněž zajímala císaře otázka připojení předměstských obcí ku Praze. Starosta dr. Srb odvětil, že se ve vyjednávání pokračuje a že povede zajisté ke konci příznivému. Spojení toto, pravil dr. Srb, jest důležito také po stránce hygienické, nynějším stavem také trpí vojsko. Potom měl dr. Srb v parlamentě roz- mluvu s minist. předsedou drem. Körbrema ministrem financí drem. Böhm- Bawerkem; zejtra bude míti poradu s drem. Hezkem a ryt. Wittkem.

Dodávka pro dráhu. Ředitelství státních drah v Praze zada na dobu od 1 července 1903 do 30. června 1904 dodávku petroleje, fluidu, benzinu, mi- nerálních olejů, vaselinu, terpentinového a lněného oleje, rybího tuku. Bližší údaje obsahují ofertní for- muláře a podmínky, které vydává ředitelství. Oferty na formulářích sepsané do 30. dubna 1903, poledne 12. hodin. (Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.) Z Nové Kdýně. Velký výroční trh na hovězí do- bytek v Nové Kdýní konati se bude v pondělí dne 27. dubna t. r. Cuk r. (Poslední zpráva. —n— V Praze, 23. dubna (10 hod. 15 minut.) Obchod se surovinou klidn ý. Pohotové franko Ústí K 22.65 peníze. Nová kampnň říjen-prosinec bez ob- chodu a záznamu. Raffináda nezmě- něna. První číslice peníze a druhá zboží. Z Hamburku, 23. dubna v 10 hod. do- poledne. (Pův. telegr.) Smýšlení utvrzené. Na duben 16.90—17.—, na květen 16.95—17.—, na červen 17.05—17.10, na červenec 17.15 až 17.25, na srpen 17.30—17.40, na září 17.45—17.50, na říjen 18.30—18.40, na listopad 18.20 —18.25, na prosinec 18 30—18.35, na leden 18.40—18.45, na únor 18.55— 18.60, na březen 18.65—18.70. — Po- časí deštivé.

M. Z Vídně, 23. dubna. (Počáteční bursa.) Znamenaly: marky 117.—, 20franky 1906, květnová renta 100.25, rakouská kor. renta 101.20, stříbrná renta 100.75, rakouská zlatá renta 121.55, uherská zlatá renta 121.40, uherská korun. renta 99.50, kreditky 671 75, uher, kreditky 721.—, anglob. 275.—, unionky 526.—, bankovní jedn. 485.—, länderbanka 409.50, státní dráha 682 75, jižní dráha 43.50, dráha Karla Ludvíka —.—, polabská dráha 437.— (chabé), rak. zbrojovka —.—, tur. tabák. režie —.—, alpinky 388.50, rýmavsko-muráňské 482.—, pražské železářské společnosti —. —, mostecké uhel. —.—, turecké losy 117.50, paroplavební —.—, pozemkové —.—, silniční A. —.—, silniční B. —.—, severní dráha —.—, Poldina huť —.—, české báňské —.—, buště- hradské B. —.—, Schodnica pevná —.—, Smýšlení: pevné, ale klidné. Z Nového Yorku, 22. dubna. (Telegram »Nár. L.«) Pšenice neprav., na místě 835/s, na květen 815/4, na červenec 761/2, na září 741/4, kukuřice na kvě- ten 531/2, na červenec 511/4. Mouka 3.15. Dovozne za bilí 11/2. Cukr 31/16. Káva 57/16. Směnky na Londýn 484. Stríbro 5094. Z Berlína, 22. dubna. (C. B.) Sitav o se ní v Prusku v polovině dubna. (1. značí velice dobře, 2. dobře, 3. prostředne a 4. skrovně.) Zimní pšenice 3, zimní žíto 3, jetel 2.5, vojtěška 2.7 seno 2.7.

Zemřelí v Praze. Dne 17. dubna 1903: Fiala Václav, advokát. písař, 49 roků, 357—I. Galfe Štěpán, jub. dílovedoucí na dráze, 76 roků, 465—I. Aubram František, krejčí, 66 roků, 426—II. Schmidtova Cecilie, dcera zámeč- níka, 2 roky 8 měsíců, 1132—II. Goldscheidrová Te- rezie, manželka poštmistra, 60 roků, 1771—1I. Vše- tečka Antonín, 20 měsíců, 230—I. Exner Karel, cestu- jící, 25 roků, 896—I. Marjánko Jaroslav, inženýr, 27 roků, 1877—II. Ungrová Magdalena, vdova po pekaři, 64 roky, Štěpánská ul. 5. — Šarfova Ida, dcera obuv- níka, 8 neděl, 33—VIII. Švanda Jan, syn jircháře, 15 měsíců, 416—VIII. Vaněčková Emma, manželka truhláře, 27 roků, 492—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Filová Anna, dělnice, 25 roků. Hroník Josef, nádenník, 41 rok. — U Milosrdných se- ster: Řada Josef, nádenník, 30 roků. Mestková Marie, manželka dělníka, 55 roků. — V měst. chudo- binci: Klein Expedit, býv. postříhač, 88 roků. — V měst. chorobinci: Stossová Josefa, poslu- hovačka, 70 roků.

Dne 18. dubna 1903: Makariusova Marie, dcera krejčího, 9 měsíců, 112—I. P. Karel Schönburg, kněz řádu Benediktinů, 40 roků, 320—II. Neubauer Jan, soukromník, 77 roků, 1480—II. Hladká Marie, poslu- hovačka, 38 roků, 216—V. Köstlova Emilie, dcera děl- níka, 2 roky, 71—VII. — Ve všeobecné nemoc- nici: Balý Václav, horník, 55 roků. Buldrová Fran- tiška, vdova po c. k. nadstrážníku, 29 roků. Čeněk Jan, zámečník, 22 roky. Jirků Ladislav, obuvník, 19 roků. Karel Václav, zedník, 47 roků. Kubát Josef, krejčí, 34 roky. Strnad Josef, tesař, 53 roky. Svatoš Matěj, sla- dovnický, 67 roků. Ullmanová Anna, manželka krej- čího, 63 roky. Valouchová Eliška, vdova po kance- listovi, 54 roky. — U Milosrdných bratří: Bajer Václav, pekařský pomocník, 20 roků. Rieb Če- něk, býv. lesník, 70 roků. — U Milosrdných se- ster: Dvořáková Marie, manželka obuvníka, 60 roků. — U Alžbětinek: Šťastná Albína, manželka krej- čího, 53 roky. — V kupecké nemocnici: Stern Jakub, cestující, 69 roků,