Tomu však bylo čeljeno: Redakci listu převzal dr. Dernčič. Na zpravodaje listu chorvatských provádí se takový tlak, že všecka činnost se jim zmemožňuje. Jsou po- dány důkazy, že listy byly otevřeny a dále neodeslány. Bán Khuem Héderváry jest ne- ustále střežen detektivy. Na jeho paláci na- lezena byla tato žertovná vyhláška: »Tento byt jest k pronajmutí.« Pomýšlí se na zave- dení státní policie.

Telegrafcké zprávy. Z Vídně, 23. dubna. (C.-B.) Císař pro- půjčil professorovi na akademickém gymnasiu Praze dru. Zikmundovi Winterovi titul školního rady s promžnutím tax. Z Kronštatu, 23. dubna. (C.-B.) Dnes do- šlo zde k tuhé rvačce mezi námo níky a vojáky. Vojsko zjednalo opět po- řádek. Ze Sebastopolu, 22. dubna. (C.-B.) Dnes přibyl sem dělový člun »Donec« s mrtvolou Ščerbinovou, jež byla slavnostně uvítána. Z Pekina, 22. dubna. (C.-B.) Právě vyda- ným nařízením ukládá se princi Činovi, aby provedl reformu čínského finanč nictví zavedením jednotné měny pro celou zemi. Opatření to stalo se prý vlivem ja ponským.

Politika velikého slohu. Nic není příjemnějšího než politika velikého slohu. Člověk se při ní aspoň neupachtí, ze- jmena v Čechách ne, v této klassické zemi o níž vyslovil se kdosi, že v ní nejsnadněji možno se státi bez práce a bez zásluh slavným a při nejvzornější poctivosti zrádcem a darebá- kem. Nač zabývati se drobnostmí, když ochotná reklama tě vynesla ha stupeň tak vysoký, že při určité porci drzosti odvážiti se můžeš třeba na úkoly politického Herakla. Čím liší se politika veli- kého slohu od politiky drobné? Především tím. že té malé drobné politice domnívá se rozuměti každý, té veliké, že nerozumí nikdo. Dále tím, že ta malá zabývá se činiteli a poměry, s jakými den- ně setkáváme se ve všedním životě, kdežto poli- tika velikého slohu řeší problemy, které, kdyby zůstaly nerozřešeny, pranic by se tím nezměnilo. K velikým problémům takovým náleží též otázka jak se má zachovati Slovanstvo oproti Němectvu, zejmena jak se máme zachovati oproti němu my Čechové. Žijeme společně s Němci a stýkáme se s nimi déle než co trvá lidský věk a víme tedy jací jsou a jak se oproti nim zachsovati a mohl by se tedy za to míti, že k rozřešení otázky této nebylo by zapotřebí ani zvláštního důmyslu. Co nám platna všechna učenost a theorie,

která v tomto případě je víc než šedou. z doby legendární až na přítomnost máme dokladů dost, jak dopadly všechny pokusy, podati Něm- cům ruku k smíru. Nyní pracuje se z jisté, mimochodem řečeno, více než podezřelé strany, aby pokusy smíru byly opět obnoveny. Kdo zná činitelé, již ve věci té získati si chtějí zlaté ostruhy, útrpně pokrčí rameny. Ke smíru jsou však zapotřebí dva. My Čechové byli bychom k to- mu ochotni ihned, ovšem že na základě rovnopráv- nosti jazykové, však druhá strana se tomu vzpírá. A se sousedem zlým i nejmírnější v klidu žíti nemůže — pravil německý básník, který své soukmenovce věru dobře znal. Jejich ideál je hotový a posměchem odbudou každého, kdo by jiný měl o něm soud. Pokládají zemi naši nikoli pouze za příslušnou do sfér jejich moci, nýbrž za nejlegitimnější svůj majetek. Smějí se šílenci Pfistrovi, však uvnitř mu tleskají zatím pochvalu. Království české není pouze jejich vlastnictvím na základě své dřivější pří- slušnosti k německému bundu, nýbrž ode dávna, jak dokazují, bylo království české ve vleku kulturním i politickém svaté římské říše něme- cké národnosti. A toto království musí se opět v lůno své matky vrátit. Tak tomu chce německý program a ne pouze line- cký, nýbrž také programy ostatní a poněvadž z Vídně neklade se tomu náležitý odpor, nýbrž,

jak dokázáno, většina úřadnictva zeměpanského ve vídeňských kancelářích hlásí se buď ke Vše- němcům neb k socialním demokratům, nemůže se nijak dnes tvrditi, že se nepodaří, co si byli předsevzali, naopak podaří se jím to desetkrát spíše a snadněji než uskutečniti program »velikého slohu«: smíření Němců s námi! My bychom milerádi podali ruky své k jeho uskutečnění, ba i k jistým obětem bychom byli ochotni, však nejsme tak naivními, abychom se domnívali, že se to dá dokázat z professorské kathedry a omše- nou učeností, že Němci nyní, kdy domnívají se býti na vrcholu svého vlivu a své moci, sestoupí se svého, třeba že jen lupenkového piedestalu a že nám padnou kolem krku, zejmena pro to, že se chceme s nimi zasazovati o program pokrokový. Program ten má dnes vůbec nízký kurs a kdyby k němu přilnul národ český, věru by si valně neposloužil. Zrovna tak, jakoby pochodil, kdyby chtěl se dáti do vleku sociální demokracie. Kdo jen drobet zná proudy v národě německém, ví, jak špatně by pochodili ti, kteří by porušiti chtěli, co dnes německému člověku jest nejindi- viduálnějším. Veliké programy dají se sestaviti i malými lidmi dosti lehce, však zjednávati jim platnost a dodržovati je, jest uměním.

lezné řetězy jako nitky atd. Při posledním čísle bývá athlet po každé odměněn hlučným potleskem. Sluha přines rychle na jeviště balíček. Rozbalil jej a vyňal s něho spodky — zcela obyčejné spodky. Hudba umikla, athlet chytí každou rukou jednu nohavicía snaží se spodky roztrhnout. Tahá a tahá, svaly se napínají, žíly ve tvářích nabíhají, ale spodky zů- stávají neporušeny. Po několika »nezdařených poku- sech« předstoupí a ohlašuje veškerému obecenstvu, že spodky nelze roztrhat, na to prý síla jeho nestačí, neboť spodky jsou od firmy X. Y = O nálezech zlata v Australii oznamuje se ze Sydneye: Dle telegrafických zpráv z Londýna zdá se, že jsou tam rozšířeny značně přepjaté zprávy o no- vých ložiskách zlata v jižní Australii. Ačkoli nelze popírat, že učiněné objevy vzbudily značnou sensaci přece nelze opomenout, že dosud nezjištěno jediné faktum, jež by odůvodňovalo tvrzení o domnělé exi- stenci hotových »kopců zlata«. Pokud vůbec možno mluvit o objevení ložisk zlata v nynější chvíli, jde tu výhradně o kutacích pokusech na povrchu. Tyto kutací pokusy ovšem, jak se zdá, měly částečně velmi příznivé výsledky, ale k obsáhlejšímu ohledání dosud nedošlo, neboť teprve v posledních dnech bylo geo- logu jihoaustralské vlády nařízeno, aby ohledání pro- vedl. Dlužno tudíž především vyčkati zprávy geolo- govy. Kdy bude uveřejněna, nelze povědět, poněvadž spojení s novým revírem, jehož střediskem Arltunga, jež vzdálena as 1200 angl. mil severně od Adelaidy, jest toho času ještě nanejvýš nedostatečné a obtížné.

Bylo sice již navrženo postavení železnice a syndikát zestoupivší se před nedávnem, vyslovil již ochotu, že opatří náklad na stavbu, poskytne-li vláda v náhradu přiměřené komplexy pozemků, ale než první vlak po- jede do Aritungy, do té doby jest přece jen poněkud daleko. Prozatím pouze dopravní náklad je tak značný, že vše, čeho člověk v nových zlatých po- lích potřebuje, bylo by lze dostat jen za ceny vskutku ohromné. = Čínský doktor zemřel, Z Chicaga se oznamuje: Obstárlý už čínský lékař dr. Don Sang, jemuž ne- dávno utekla manželka, těchto dnů zde zemřel. Se- šlost věkem, k níž připojil se žal a smutek nad u- prchnutím jeho manželky, urychlily smrt zámožného toho Mongola. Zesnulý bydlil na Wabash avenue. U smrtelného jeho lůžka nalezalo se pět jeho dítek, které jsou nyní úplně osiřelé, neboť jim před něja- kým časem matka uprchla s rodinným kuchařem Čin Mon Juenem. Nejstarší z dítek, patnáctiletý Edgar Sang, pravil: »Můj otec nezemřel z lítosti; byl rád, že nás matka opustila, protože s námi nikdy dobře nezacházela. Když otec umíral, měl pouze starosto nás, své děti a jmenoval p. Herberta F. Barra z Crown Point, Ind., naším poručníkem. — Pohřeb zesnulého syna nebeské říše byl konán na hřbitov Rose Hill úplně dle amerického způsobu, ježto jmenovaný syn Edgar jest nepřítelem všech čínských obřadů.

Denní zprávy. — V poslední chvíli vyzýváme uvědomělé české obchodnictvo, aby se dnešní valné hromady Nového obchodního gre- mia v plném počtu zůčastnilo a od- razilo chystaný nepřátelský útok na český ráz gremia. Nikdo nezu- staň doma! Valná hromada koná se v Měšťanské besedě o 212 hodině odpolední.

ještě krávu, doporučující psaní pro svou dceru kterou chce odvésti do ústavu a... pohnut ště- drotou generálové, vzlyká, stahuje ústa i sahá do kapsy pro šátek... Generálová vždí jak zároveň se sátkem vytáhl z kapsy jakýsi červený papírek který upadl tiše na zem. — Po celý život nezapomenu — bručí. — dětem svým nařídím pamatovat i vnukům. od pokolení k pokolení... Hleďte, děti, ta která mi prodloužila život, která .. Vyprovodivši svého pacienta, se slzam v očích pohlížela asi minutu na otce Aristarcha pak šťastný, spokojený pohled její padá na lé- kárničku, knihu jednající o homeopatii, počítadlo. křeslo, na němž před chvíli seděl člověk, jehož od smrti zachránila, a konečně spatří papírek který vypadl z kapsy pacientovy. Generálová zve- dá papírek, rozbaluje a vidí v něm tři pilulky. tytéž pilulky, které dala minvilého úterý Zamu- chryšinu. — Jsou to tytéž — myslí s nejistotou I papírek týž... On jich asi ani nevybalil! Čeho tedy užíval? To je divné... (Přece by mně snad neklamal! A do duše generálové, poprvé za celých 10 let praxe, zapadá nedůvěra... Volá následující nemocné i mluvíc s nimi o nemocech, pozoruje, čeho si nikdy dříve nepovšimla: nemocní všichni de jednoho, jakoby se byli smluvili, z počátkuji chválí a děkují za zázračné vyléčení, jsou u vy- tržení nad jejími lékařskýmni vědomostmi, haní lékaře allopaty a pak, když ona už zčervená ra- dostí, začínají jí vykládad své bídy a nouze. Jeden prosí o pozemek, druhý o dřeva, třetí za dovolení honit v jejích lesích atd. Pohlíží na šíroký, dobrý obličej otce. Aristarcha, jenž dal jí poznat pravdu a nová pravda začíná ji tísnit v duši. Pravda nedobrá, Běžká .. Jak lstivý je člověkí fPřel. Louisa Prágrová.

Různé zprávy. = Lady Russelova a Athrobald Stuart prine Mo denský. Z Londýna se oznamuje: Sensační proces pro bigamii earla of Russel, jenž, jak jsme již ozná- mili, byl odsouzen také sněmovnou peerů, jejímž je členem, měl tragikomickou dohru. Hned po procesu pro bigamii dosahla první manželka earla of Russel soudního zrušení svého manželství a vrátila se k ope- retnímu divadlu, odkud ji eari of Russel odvedl. v posledních měsících vystupovala na divadle v Ports- mouthu. V minulém podzimku seznámila se s mla- díkem, jenž se jí představil jako rakouský princ pod jmenem Prine Atrhobald Stuart de Modene a brzy potom požádal o její ruku. Bývalá hraběnka Russe- lová svolila a dne 19, prosince byl párek oddán ob- čansky. Do matriky zapsal se »Athrobald Stuart prine Modenský, syn prince Františka Josefa Modenského. Od té doby žil párek většinou v Londýně, kdež do- mnělý princ v sobotu zatčen. Pravé jmeno jeho jest William Brown. Prozatím jest obviněn toliko pro pa- dělek v matrice sňatků. = Sám se sťal. Leckdy přiházejí se nanejvýš podivné případy sebevraždy. Již dříve se přihodil pří- pad, kde jakýs muž důmyslně vynalezeným přístrojem podobným guillotině, učinil svému životu konec. Ne- dávno stalo se cos podobného v Remeši. Sebevrak si opatřil rýč, naostřil jej po jedné straně a připevni jej ostřím dolů na dřevěnou desku, již obtěžkal zá- važím. Pak podložil desku špalkem, že se snadno dal odstranit, takže deska s naostřeným rýčem spadla Když tyto přípravy vykonány, položil se sebevrah hlavou na špalek právě pod rýčem, odstrčil špalek, jenž držel desku s rýčem a dosáhl svého účelu tak dokonale, že hlava zcela hladce oddělena od trupu jako u guillotiny.

= Oddáni pod širým nebem. Z Bloomingtonu, III., se oznamuje: Lance Gentry a Berta Stubbsova. dva mladí lidé, nedaleko odtud bydlící, vyzdvihlisi povolení k sňatku u klerka svého okresu, Mc. Lean, a pak se odebrali do bytu své tety, bydlící v Gibson City, aby se dali oddati. Sezvali četné přátele. Ale když se dostavil pastor, shledalo se, že sňatek pro- věsti nemůže, poněvadž obydlí tetino leží v okresu Ford a že by bylo třeba opatřiti si tam nové povo- lení. Proto se mladí lidé sebrali, vstoupili se svateb- čany do několika vozů a dali se odvézti několik anglických mil do okresu Lean, kdež byli oddáni pod širým nebem. = Pěkný reklamní šprým vzbuzuje značnou ve- selost v Londýně. V jednom z tamějších velkých tingl-tanglů jest právě sensačním číslem produkce si- láka. Chlapik ten zvedá železnou desku, na níž se naléza automobil se třemí osobami, trhá těžké že- — Praha a německé školství. Kdo z vlast- ního názoru zvěděti chce, jak skutečně mateř- sky pečuje Praha o své německé školy, necht vyjde si prostě na procházku do ulic pražských a dá si ukázati paláce, v nichž tyto školy jsou umístěné a přesvědčí se, jak mizerně se správa obecní pomlouvá a jaké lži kolportují se ve světě o domnělém tyranství, které zde obec na něme- ckých školách i dítkách páše. Kdo by se ale domníval, že i v nejkrásnější budově provozovati

se může nejbídnější hřích, nechť neopomene vy- hledati si statistiku obecných škol cislajtanských, v níž se přesvědčí, že jsou to právě německé školy v Praze, v nichž žactvo je umístěno co nejlépe. Tuto statistiku školství vydává sama zemská školní rada i nebude tedy nikdo tvrditi, že je strannická. A čeho se dozvídáme z této statistiky ? Ženejméně dítek na všech školách cislajtánských v jedné třídě mají německé školy v Praze a sice prů- měrně 40. Potom za nimi následují tyto školy a sice: v Uherském Hradišti (42), ve Ptuji (42), v Roveredě (44), v Inšpruku (46), v Brně (46), v Kroměříži (46), v Opavě (48), ve Lvově (49), v Liberci (50) a potom teprve následuje Praha se svými českými školami. V těch je průměrně v jedné třídě 511 V německé třídě 40, v české 51. Nuže, tak nespravedlivě, tak barbarsky jedná česká Praha s dítkami něme- ckými. A ve Vídni, kde dle německého profes- sora Rauchberga žije více než 400.000 Čechů!? Tam vůbec české školy z veřejných fondů vy- držované ani není. A titiž lidé, kteří by vůbec naše a neněmecké děti ponechali bez vzdělání, kdyby mohli, naříkají na to, jak Čechové v Praze, zneužívajíce své většiny, německé děti týrají a znásilňují. — Český večírek v Charlottenburgu. Char- lottenburg je veliké berlínské předměstí s oby- vatelstvem nejméně třikrát tak četným jako Vi- nohrady. Ulicemi tohoto města potuloval se mi-