1
masthead
23. prosince 1900
2
masthead
II. Příloha „Národnich Listů
6
article
Vánoční výstava
Umělecko-průmyslového musen.
Vánoční výstava
Umělecko-průmyslového musen.
II.
Výstava opět, jako již loni, přináší ukázky
dalších našich velkých pokroků na poli re
produkčního umění. Věc má význam daleko-
sáhlý, nejen že jsme se co se tisku týče, oo
ciziny uvolnili, než počínáme s úspěchem i kon-
kurovati a exportovati. Před rokem byl na vý-
stavě umělecko-průmyslové první Vilímův pokus
s barevným světlotiskem, dnes máme tu již
výběr skvělých obrazů, kteréž podávají nejen
barvy originálů stejně svěže, než i ráz technik,
způsobů provedení až k nerozeznání. Zde máme
před sebou pastel, že bychom se až o pel kří
obávali, jinde akvarelu s vlhkým prolínáním
barev, jinde plný akord olejového obrazu. Ně-
které listy dle Marolda, »Lásku pozemskou« ,
»Lásku nebeskou« dle Pirnera, akvarely dle
Uprky a Schwaigra považujeme za nejzdařilejší
Stejný pokrok znamenati lze ve fotogravuře.
v níž zvláště Švabinského »Splynutí duší« zna-
mená pozoruhodný výkon.
Pěkné ukázky tříbarevného světlotisku vy-
stavuje firma Bellmannova; zejmena některá zá-
tiší jsou výborná a podobizna, působící jako
miniatura; pro krajiny bylo by bývalo vhodne
voliti takové, které by byly v akvarelu technicky
pokročilé.
Firma J. Otty vystavuje bohatou kollek
vazeb, většinou dle návrhů V. Olivy, jenž v tom
směru má velmi šťastnou ruku, a vedle posled-
ních ročníků »Zlaté Prahy«, výběr výborných
listů »Sborníku moderních reprodukci«.
Mezi pracemi z hrubších kovů zaujímá to-
várna Křižíkova s lustry první místo. Zpracování
jest na výši vybraných výrobků cizích a také
slohově vyhovuje se každému přání.
Malebně rozvržený lustr vystavuje J. Š
můnek, škoda že bohaté listoví bodláčí jest
plechu poněkud tenkého provedeno.
Marold
Pirner
Uprka
Schwaigr
Švabinský
Bellmannův
J Ott
V Oliva
Křižíkův
J Š můnek
Praha
7
article
Výborný řemeslník jest nepopíratelně V
Štauber, jehož nádherný stojan na deštníky uka-
zuje všeho druhu práci umělecko-zámečnickou
vynikající hodnoty-
Cistě a precisně pracován jest malý stojan
na deštníky od V. Němce; také K. Kuba má
zde tři podobně pracované stojany, jejichž jedno
duchá forma způsobovala při provádění značné
technické obtíže, poněvadž neodpovídá vlastno
stem voleného materiálu.
O pravé dobré vůli svědčí velký kovaný
rám od Ilija Raduloviče.
Velmi malý výběr máme na letošní výstavě
ve skle. — Vystavuje jedině J. Pinkava, a i tu
není vše zdařilé. Vedle krásných broušených
pohárů a skel v rázu Tiffanyově, jest tu ně-
kolik předmětů nápodobujících přimitivně skla
Gallého a skla majoliku immitující, což i př
vyspělé technice nebude umění ve skle na
prospěch.
Také porculánu na výstavě není, jen V. E
Haspekl má zde několik dobrých repřodukei
obrízů.
Z praci B. Vlčka znamenitě se nám lib
bronzové plakety, zejmena malá, ale věrná po-
dobizna B. Smetany a genrová postava báby
s nůší.
Vystavené interičury vykazují množství ma-
lebných forem v baroku a secessi, škoda že
často na účelnost, o níž se tak mnoho mluví
ve skutečnosti se zapomíná.
Trochu měně barev přáli bychom si v bo-
hatě vypraveném interieuru J. Navrátila z Kar-
lína, kde vedle ostré modře na stěnách jsou
zelené draperie, červené náplně v nábytku
šedý nábytek. Jest věru velký div, že vše skon-
čilo ještě docela zámluvnou hurmonil. Nábytek
sám, což přece jen hlavní věcí, jest vkusný
rozmanitý a malebný ve formách, a vskutku
znamenité řemeslně zpracován, tak že lze ho
s nejlepším, co jinde i u nás se vyrábí, srovnati.
Jan Kubát, první náš inlarsista, zastoupen
jest složitou, přesně pracovanou figurální ná-
plní; konečně J. Bartoš vystavuje velmi úhled-
nou, dobře pracovanou skřin
J. K
Radulovič
J Pinkava
Gallé
V E Haspekl
Vlček
B Smetan
J Navrátil
Kubát
J Bartoš
Kuba
Kara
8
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.j
V Praze, 22. prosince.
Analogie dvou událostí. — Nové proud
v oboru bankovním. — Hlavní hledisk
nové eskontky. — Komentáře o fusi ra
kouské. — Pověsti o fusi bank uhe
ských. — Činnost na domácím trhu.
Ze zpráv minulého týdne jsme se dověděli
že hřeší se před hranici Litavy i za ní. Sotva
poněkud se utišily vlny veřejného mínění, roz-
bouřené kamenem sloučení obou eskontek, hle
o těchže prostředeích a cllech nám vypravuj
zprávy peštské. Také tam prý se konají porady
o fusi předních bankovních ústavů v ústav ve-
liký o 40—50 millionech akciového kapitálu.
Tento prý by se zabýval běžným obchodem
bankovním, eskontem a obchodem železničním,
řídil by však také průmyslové oddě-
lení, jestliže by pro tento obchodní odbor se
mohl nadíti přízně vládní. Myšlenka peštská
dosud ovšem nepřekročila meze základních po-
rad, zpráv a dementi. Ale z níčeho-li nevzejde
nic, z dementi se obyčvjně rodi události.
Praha
9
article
Než pro nás více nežli událost jest zají
mava její analogie. Ve dvou zjevech, které ai
nyní na poli bankovním vymáhají pozornosti.
shledáváme lehké stopy obratu, z dáli slyšíme
šum nových proudů. Pohleďme, kam směřují.
Před Litavou i za ní jest to úvěr movitý.
Tedy vracíme se k ideám St. Simonsovým
a Enfantinovým, kleré uskutečnili, avšak take
diskroditovali bratří Pereirovi. Než nemylmese
o odstínech těch myšlenek, které procházejíce
v budoucnost, měly také svoji minulost. Crédi
mobilier vyrostl z prostředí sociálního:
Associací kapitalistů měl býti vytvořen ústav
který koupí akcií průmyslových společnosti
všecku výrobu měl převěsti do svých rukou
tak opanovati trh.
Idea na původním podkladu i nyní se nám
zdá býti utopií. Toť ideální, aby dělník-živnostník
byl spolumajitelem závodu a jako akcionář děli
se o zisk, avšak nezanomínejme, že Crédit mo-
bilier by vytvořil monopel a udusil volnou
Stanislav
Simonsův
Enfantinův
Pereira
Crédit
10
article
soutěž, upravující všecky naše hospodářské
snahy. A pomíjíme i toho, jak nesnadno by
bylo upravovati takovou společnost, když v ruce
správy by nebyly jen zájmy jednotlivcovy, nýbrž
rozpory celých tříd.
Avšak víme, že vídeňská bursa od dolno-
rakouské eskontní společnosti neočekává podnětů
akademických — jí ideály St. Siemensovy jsou
strašnou Hekubou — ona touží po něčem
jiném. Budou zakládány akciové společnosti
s novými krámy přijde nové zboží na trh, snad
opět se dožijeme syndikátů la hausse i ala
baisse, a v kalných vodách nejlépe se loví.
Leč my nechceme předstihovat program nového
ústavu . .
Jiným se libí při něm jeho mdividualita.
Dolnorakouská eskontní banka bude ústavem.
pěstujícím všecka odvětví bankovního obchodu.
avšak species aeternitatis, pod niž bude hledět
na všechen finanční svět, bude průmysl uhlářský
a železářský. A mnozi v tomto soustředován
vidi silu, modernost a i nové myšlenky.
Ještě tento týden o události fuse Česk
eskontní banky a dolnorakouské eskontní spo-
lečnosti mnoho se uvažovalo a rozvažovalo-
Veřejně bylo diskutováno o otázce, proč starý
bankovní ústav, jehož akcie se domohly znač
ného ažia a jehož dividendy vždy imponovaly
svojí číslicí, náhle pocitil potřebu přervati svoji
minulost a rozplynouti se ve společnosti jiné.
Stanislav
Siemensův
Hekuba
11
article
Odpovědí jest mnoho a zajímava jest take
ta, že činem tím — tak jsme dovozovali také
ve zprávě předešlé — má býti uskutečněno
přání velkoakcionářů, kteří přijali poslední emisi
akcií České eskontní banky a jimž se dosud
nenaskytla příležitost, aby odbyly své kursy. Co
vzpomohou nejkrásnější kursy — o nichž ostatně
víme, jak se dělají na burse pražské i vídeňské
— nedostaví-li se kupci, kteří by přijali zboží
již tisnící. Tíseň onu prý velkoakcionáři, jichž,
jak se pravi, jest osm, již pociťovali velmi,a
přemýšleli tudíž o způsobu, jak by těžkopádný
papír proměnili v běžný, totiž v takový, který
by bylo možno prodati kdykoli a za nějž kdy-
koli by bylo možno si opatřiti peníze. Tato idea
snadné likvidnosti papíru vysvitá jak ze zapro-
dání České eskonty, tak i z rozmnožení kapitálu
dolnorakouské eskontní společnosti, jejíž akcie
jsou rovněž papírem těžkým a z nichž rovněž
má se státi hodnota spekulační. To se stane su-
chým experimentem, že jich nominální hodnot
se sníží na 400 K a aby úspěch byl zajištěn
dostane Dolnorakouská eskontní společnost do
vínku rakouský železářský průmysl a jeho polo-
bohy do správní rady.
Český eskont
12
article
Již dříve, nežli se uskutečnila sensace slou-
čení dvou bank v této polovině říše, konaly se
v Berlíně důvěrní porady předních finančníků
a velkoakcionářů bank peštských, jichž zbožným
přáním bylo, aby několik tamějších bank se
sloučilo v ústav jediný. V oněch poradách —
o formálním vyjednávání dosud nemůže býti
řeči — prý se pokračuje ve Vídní dosavade
v kruhu nejdůvěrnějším.
Myšlenka fuse, která nyní vystoupila na
povrch peštského finančního vědomí, jest impor-
tována z Berlína. Povážlivé zjevy minulého pod-
zimu, které prozrazovaly počátky hospodářské
krise, vysvětlily na novo, že Pešt má sice
mnoho bankovních ústavů, ale že ústavy ty
maji nedostatek kapitálu. V těžkých časech mo
hou přispěti toliko tenkráte, jsou-li s to, aby
mobilisovaly své vlastní prostředky. Mimo to
bankovní obchod již dávno není tak výnosným.
jak býval kdysi a používání cizího kapitálu jest
tím více obtížno, a konečně pro přílišný počet
úvěr poskytujících ústavů nemůže býti náležitě
přehlížen úvěr, poskytovaný — jak v Pešti
Budině, tak na venkově.
Berlín
Vídeň
Pešť
13
article
Zamezením uherského úvěru v cizině vzniká
pak potřeba, aby banky sesílily svůj závodní
kapitál. Ježto pak na jeho rozmnožení za ny-
nější situace na trhu peněžním není pomýšlení,
leč by snad ku pokusu tomu se odvážily ony
banky, které nashromáždíly větší reservy a jichž
akcie vyspěly na značný kurs; některé banky.
jichž akcionáři sidlí ve Vídni a Německu, při-
padly na myšlenku, soustřediti sloučením sily
roztřištění. Také to se dále uvádí za důvod,
že Vídeň má osm velikých bank, kdežto Pest
jedenáct a přece průmysl tam jest v počátcích
a obchodu bankovnímu nemůže býti značnou
oporou.
Na pražském finančním trhu cítíme o vá-
nocích jaro. V Uhrách považují nynější dobu
sice za vhodnou k emisím rent, ale za ne-
vhodnou k emisím nových akcií — my sic
také kupujeme renty, pomíjejíce domácí papíry
k uložení kapitálu, poněvadž jsou jakosti vý-
tečné a lépe se zůrokují, ale máme také od-
vahu k emisím nových akcií. To jest přízna-
kem buďlo nepochopení všeobecných příznaků
doby nebo důvěry ku zvláštním poměrům
domácím. Výsledek subskripcí na nové akcie
to poví. Ve vlasti konservativního kapitálu jest
sice potěšliva již okolnost, vyprošťuje-li se tento
ze svých pout a stává se krví nových pod-
níků — mnohem ale více jest potěšlivo, jestliže
na jeho součinnost appellují akreditované pod-
niky domácí, toužíce po rozšiření. Jes
to průmyslová expanse, sama sebou přirozen
vznikající z daných poměrů, bez bičování re-
klamou a manevry — jest to účast kapitalist
přesvědčených věcí a ne slovy. Hospodář-
skou politiku frasí se naši lidé již málo dají
přesvědčiti.
Vídeň
Německo
Uhry
14
article
Jest mínění tudíž o plethoře peněžní mezi
našimi malými majiteli rent a kapitalisty.
Se zvláštním zájmem ale očekáváme důkazy.
které o poměrech malých jsou nejlepším svě-
dectvím, totiž bilance záložen a spořitelen
A v této příčině byl nepříznivou předtuchou
konec roku minulého, jevicí obrat k horšímu.
Co jsme pozorovali tenkráte? To, co shledá
váme i nyní, Mnozi vkladatelé považují za vý
hodnější své prostředky umístiti v cenných pa-
pírech, které při kleslém kursu skytají výhod-
nějšího zůročení a vybírají své vklady z po-
kladen ústavů. A mezi těmi, kdo vybírají
jsou také kapitalisté menší, jimž jich renta
vzhledem ku zdražení téměř všech prostředků
životních nestačí. Perspektiva bilancí tudíž
právě nadějna není.
O pražské burse měli bychom psáti v týdnu
vánočním?! O jejím obchodu? Tantum re-
ligio potuit suadere malorum! Důvěra v jej
budoucnost nás přece nesvede k tomu zlu ! ..
15
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 22. prosince.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Tento týden začal tak, jak skončil minulý
totiž velkými úvahami a malým obchodem. K
úvahám dal podnět nedělní a pondělní list ví-
deňský, který přinesl dva ostré články prot
české eskomptní společnosti. Bylyli úvahy to-
hoto listu správny, nedá se tak lehko říci, aspoň
z poslední bilance české eskomptní banky ne-
dalo by se tak souditi a proto nechtějíce ani
chváliti ani zúmyslně ublížiti, musíme, ačkoliv
již v zájmu domácího kapitálu se sloučením
těchto dvou bank nesouhlasíme, svoji kritiku
odložiti do doby, až bude známa letošní bilance
české eskomptní banky. Že touto transakcí získá
jenom dolnorakouská eskomptní společnost, tolik
jest již zřejmo, jako že obě dvě banky opusti
dosavadní působnost jako banky eskomptn
a stanou se tím, co velkoakcionáři potřebují,
t. j. emisními a spekulačními bankami a to že
nebude v zájmu dosavadních akcionářů, jest na
biledni.
Dále měla bursa dosti času rozjímatia
posuzovati poměry, které zavládly na německém
trhu se zástavními listy; také jednání tamějšíeh
pánů ředitelů tak řečených spielhagenských bank
bylo předmětem mnohých diskusí, zejmena, že
neušli tito již svému osudu, ačkoliv měli mnoz
z nich vynikající postavení v »nejvybranějšíe
berlínské společnosti. Tak na příklad zatčen by
v těchto dnech dvorní bankéř německé císa-
řovny Schmidt a první hlava tamějšího evangeli-
ckého sdružení ředitel Sonden, který ještě před
krátkým časem věnoval tři milliony marek na
stavbu chrámu, ovšem že ve svých vlastních
akciích, které dnes znamenají 5 procent.
Schmidt
Vídeň
16
article
Vlastní obchod, jak již na začátku připo-
menuto, byl pod dojmem blížíeích se svátků
proto spekulace, pokud chtěla míti klidné vá-
noce, zbavovala se svých závazků hned na za-
čátku týdne. V pozdějších dnech byl obchod
stále menší a menší, takže na konec týdne ne-
bylo, vyjma v alpinkách, kleré byly v tomto
zpravodajském období jediným spekulačním pa-
pírem zdejší bursy a také něco v kreditkách
státní dráze skoro ani obratu a ještě v těchto
papírech byl obchod tak nepravidelný, že často
uplynula hodně dlouhá chvíle než došlo k úzá-
věru. Státní dráha a kreditky, které hlavně na
koupě berlínské arbitráže stouply, musily ná-
sledkem tak značného bezobchodí větší část
svého kursovního přískoku zase ztratiti. Skoro
totéž platí o uherské korunové rentě, která byla
po dlouhý čas na Berlín velice pevná a nyní
na realisace, podnikané za účelem zajištění zisku
musila povoliti.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení
15. pros. 22. pros.
Papírová renta. . . . . .
98.35
98.55
118.40 117.55
Rak. zlatá renta . . . . .
107.— 106.25
Turecké losy . . . . .
675.—
672.75
Rak. úvěrní ústav . . . .
Banka pro země rakouské .
407.50
403.—
680.—
675.—
Uherská úvěrní banka . ..
Bankovní jednota . . . .
460.—
464.50
Česká Unionka . . . . .
Živnostenská banka . . .
Společnost státní dráhy ..
666.—
668.75
111.—
Berlín
úvěrní banka
Český Unionka
živnostenský banka
státní dráha
17
article
Jižní dráha . . . . . . .
Jižní dráha . . . . . . .
112.—
Polabská dráha
470.—
470.—
Buštěhradská dráha lit. B. .
1128.—
1120.—
252.—
245.—
Silniční dráha lit. A. . . .
» » lit. B.
245.—
239.—
747.—
Dunajská paroplavební spol..
752.—
282.—
Rakouská továrna na zbroj .
Rudolfova huť . . . . . .
443.50
439. 50
Alpinky . . . . . . . .
491.—
484 50
Rym.-muráňská společnosť.
295 50
294.—
Tur. taháková režie . . .
1680.—
1710.—
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost ..
1215.—
1205.—
Západočeská uhl. společnost
878.—
854.—
Mostecká uhlářská společnost
658.—
653.—
Wienerberger . . . . ..
1530.—
1520.—
Schodnica . . . . . . .
240. 15
240 20
Londýnská devisa . . ..
117.60
117.65
Řišské marky . . . . . .
Rudolfův
Český báňský společnost
Wienerberger
Řišský marka
18
article
Berlínská bursa.
Z Berlína, 22. prosince.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
Situace na zdejším trhu průmyslovén
v minulém zpravodajském období se dále zhor
šila a nebyly to jenom zprávy z trhu železář
ského, nýbrž i z trhu uhlářského, jež
bursu značně rozladily a spekulaci daly podnět
že uvěřila v klesání konjunktury uhelně. Téžen
uhlí, bylo jak známo uhelným syndikátem ome-
zeno. Následkem toho byl kurs hodnot uhlář-
ských značně tlačen a strhl sebou, jak to oby
čejně bývá, i kursy hodnot železářských. Zprávy
že přece dojde ke svazu německých válcoven.
uklidnily trochu bursu a byly příčinou,že
spekulace všímala si více hodnot železářských
poslední pak den v týdnu, když známo bylo.
že ustavení se svazu prozatím jest odročeno
byly zase tytéž hodnoty nabízeny. Také zprávy
z amerického trhu železářského nejsou právě
dobré, odborné listy oznamují sice živý obchod
domáci, ale export vázne, a ceny nemohou se
udržeti. Kdo tedy doufal, že Amerika dá brzo
podnět k oživení železářského trhu zdejšího.
musí se svých nadějí na nějaký čas ješt
vzdáti.
Berlín
Amerika
19
article
Jediný dobrý moment přišel zdejší bur
velice vhod a to byla novoyorská haussa
v akcilch drah. Zdejší trh hodnot dopravních
zůstal by bez tohoto podnětu zajisté také za-
nedbán, takto však vyvinul se a potrval po
celý týden neobyčejně čilý obchod ve všech
hodnotách dopravních. Náhodou připadla v tomto
lýdnu také upomínka na event. sestátnění vý-
chodopruské dráhy, s čímž bude se vláda na
jaře asi zabývati, aby mohla v čas dáti vý-
pověd.
Zanícení pro východopruskou dráhu přišl
neobyčejně rychle, ale také tak brzo přestalo,
neboť přes to, že kmenové akcie této dráhy
v připadě sestátnění honorovány budou nejměně
jmenovitou hodnotou, nestouply výše než n
92 a znamenají dnes zase kolem 899.
Bankovní trh byl v celku špatně naladěn
ježto události na trhu zástavních listů byly
příčinou větší a stálé nabídky papírů bankov
ních, tak že některé ústavy byly nuceny při
kročiti k intervenčním koupím.
Trh kasovní byl dosti klidný, jenom jeden
den utrpěl strašné ztráty, následek to usnesent
uhlářského syndikátu omeziti těžení uhli na jaře
o 10 procent.
20
article
Jak asi se utváři tendence v nejblíže příšt
době, to záviseti bude — což znovu opaku
jeme — hlavně na poměrech domácího trhu
průmyslového. Kromě toho musí se vzíti na
zřetel, že blížíme se k dražšímu ultimu a že
z tohoto důvodu nejsou realisace vylončeny
V příštím jarním čase očekává se značné uleh
čení na trhu ukládaeím a tu není vyloučeno
že dobrá nálada na tomto trhu prospěje
ostatním.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z následujícího:
15. pros. 22. pros.
212.—
Rakouské kreditky . . ..
211.37
Diskonto . . . . . . . 177.62
176.50
Německá banka . . . ..
197.50
198.25
Obchodní společnost . . . 150.25
148.25
Drážďanská banka . . . . 146 75.
145.10
69.70
69.50
Španělské exterieury . . .
182.50
181.50
Bochumské hutě . . . . .
Lauřina hut
202.62
201.—
83.75
85.62
Dortmund Union lit. C. .
Harpenské doly . . . .
172.—
176.12
189.87
183.12
Gelsenkirchenské doly. ..
195.70
Hibernia . . . . . .
201.12
348.—
Consolidace . . . . . .
357.—
86.60
Dannenbaum . . . . .
116.8
Severoněmecký Lloyd . .
117.90
130.—
129 25
Hamb. amer. dopravní spol.
85.87
86.75
Kanada . . . . . . ..
162.50
165.25
Transvanl . . . . . ..
110.—
108. 50
Turecké losy . . . ..
Z kasovních papírů:
Lauřin
Consolidace
Lloyd
Dortmund
německý banka
drážďanský banka
Hibernia
86.75 Kanada
21
article
Concordia . . . . . ..
Eschweiler . . . . . . .
Geisweider . . . . . .
Hochdahl . . . . . . .
Katovické doly a železárny
Wilhelm . . . . . ..
Phönix . . . . . . ..
Schalker Gruben . . . .
Westfalia . . . . . . .
Orenstein Koppel . . . .
Hasper . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . .
Stettiner Vulcan . . . . .
Bismark . . . . . . ..
Hoesch . . . . . . . .
Georg Marie . . . . . .
Königsborn. . . . . . .
Boesperde . . . . . . .
Nordstern . . . . . . .
Concordia
Wilhelm
Orenstein Koppel
Georg
Marie
Phönix
Schalker Gruben
Stettiner Vulcan
22
article
Z Ústřední společnosti hospodářské pro
království české. Ředitelstvo rozesílá čelnějším
hospodářským spolkům oběžník, v němž praví
Dle zpráv časopiseckých konány byly před nedávnem
v Paříži mezi zástupci vlád rakouské, německé
francouzské důvěrné porady o otázce z ruše n
cukerních premif, jež skončily ujednáním.
že Rakousko a Německo mají své premie zrušiti
úplně, kdežto Francie má si část svých dosavadních
nepřímých premií ponechati. Podobné zrušení cuker-
ních premií znamenalo by u nás nebezpečí netoliko
pro průmysl cukrovarský, nýbrž i pro zemědělství.
Paříž
Rakousko
Německo
Francie
hospodářský pro království
23
article
Neníť pochyby, že by zrušením cukerní premie cena
řepy značně klesla, poněvadž by cukrovarníci úbytek
a újmu, která by jim ztrátou premil povstala, pře-
nesli na zemědělce. Tím by zajisté zasazena byla
řepařství těžká rána, kterou by zemědělská výroba
solva snesla, nehledě ku ztrátám, jež by se země.
dělstvím spojený průmysl cukrovarský utrpěl. Ježto
jednání o otázce zrušení premií cukerních dotýkás
zemědělství, nastává odborným kruhům zemědělským
povinnost, aby se proti zamýšlenému ujednání ohra
dily a přičinily se, by zrušení cukerních premií ne-
stalo se skutkem. Jako společenstvo rakousko uher-
ských cukrovarů, uvažovalo také i ředitelstvo Ústředn
společnosti hospodářské o důsledcích zrušení cuker-
ních premií a usneslo se ve schůzi své, konané dne
29. listopadu 1900 upozorniti c. k. vládu na po-
hromu, která zrušením cukerních premií zemědělství
hrozí a požádati ji, aby se přičinila, by ke zrušení
cukerních premil nedošlo. Má-li zakročení kruhů
rolnických co možná setkati se s výsledkem, musí
veškeré korporace a spolky zemědělské k němu se
připojiti v co nejrychleji stejným nebo podobným
podáním k c. k. vládě proti obmýšlenému zrušení
cukerních premil se ohraditi. Ohražení hospodářských
spolků českých má předsednictvem Ústřední společ-
nosti hospodářské dodáno býti c. k. vládě jako hro-
madná žádost veškerého českého zemědělstva sou-
časně.
24
article
Obchodní a živnostenská komora v Plzní
konala 19. prosince t. r. na oslavu 50letého trvání
svého slavnostní schůzi. President Jos. Houdek zahájil
schůzi pozdravem hostů a vylíčil v delší řeči nejvý.
značnější události z dosavadních dějin komory
V úvodu své řeči vzpomněl president vzniku obchod
ních komor za liberálního hnutí v r. 1848. Obchodn
a živnostenská komora v Plzni ustavila se na zá-
kladě zákona z 15. března 1850 v posledních dvou
měsících roku 1850. Prvními funkcionáři jejími byl
pres. Jos. Vil. Scholz, kupec v Plzni, ministerský
komisař Antonín Watzka, c. k. krajský rada v Plzni
provis, sekrutář JUDr. František Pankraz. Původně
čítala komora 10 členů, od r. 1866 18 členů a od
r. 1869 36 členů. Hned v prvních letech svého trvání
rozvinula komora čilou působnost. Z počátku obme-
zovala se více na theoretické projednávání a poda-
vání zpráv o otázkách týkajících se společných
zájmů. Záhy však důvěra k nové instituci v kruzích
obchodníkův a živnostníků tak vyrůstala, že jednání
komory se zájmem sledována, a též v určitých pří-
padech jednotlivců se týkajících o radu a zakročení
komora byla žádána. Několikerá akce, již komora
podnikla k uskutečnění první dráhy Praha— Plzeň —
Jos
Houdek
Scholz
Watzek
JUDr
František Pankraz
Plzeň
Praha
živnostenský komora
25
article
Brod, návrh na zřízení prvního telegrafu v Plzni do
Marianských Lázní, počátky zavedení odborného vy-
učování pro mládež obchodní a řemeslnickou, účast
na výstavách, ohlas, jehož došel v komoře po létech
50tých ruch společenstevní a celá řada jiných prací
komory spadá do činnosti prvních let. Presidentem
komory po J. V. Scholzovi zvolen v r. 1861 Otto
Bischof, po něm v r. 1866 pozdější dlouholetý pre-
sident p. H. Schiebl, v r. 1869 opět Otto Bischoí
V létech 60tých komora zahájila akci k zřízení ban-
kovních filiálek v Plzni, pečovala o doplnění želez-
niční sítě v obvodu svém a vhodnou úpravu tarifá
železničních zvláště pro uhlí a dána jí byla
poprvé příležitost zakročiti v zájmu vývozu
rozkvétajícího průmyslu pivovarského v Plzni.
V roce 1864 a 1869 uspořádala společně s plzeňským
hospodářským krajským spolkem se zdarem zeměděl
skou a průmyslovou výstavu v Plzni. V roce 1871
dala podnět ke zřízení první odborné školy v obvodu
komorním a sice pro průmysl dřevařský ve Volarech.
J V Scholz
Bischof
H Schiebl
Otta Bischoe
Brod
Plzeň
Volary
26
article
Od r. 1873 do 1882 stál komoře v čele jako presi-
dent cís. rada Kajetán Bayer. V r. 1873 učinila ko-
mora první kroky ke zřízení průmyslové školy
v Plzni. V r. 1874 učinil president návrh, přijatý
všeobecným souhlasem, aby zřízeno bylo v Plzni
průmyslové museum. Od r. 1882 byli presidenty ko-
mory p. H. Schiebl do r. 1891, p. Bedřich Helm do
r. 1894 a p. Josef Houdek. V tomto období rozšířeno
bylo reformou z r. 1884 právo volební na menší živ-
nostníky. Současnou reformou živnostenského řádu
a všeobecnou reakcí proti výstřednímu hospodář-
skému liberalismu byla činnost komory zvláště v há-
jení a pěstování zájmů malých a středních živností
sesílena a prohloubena. Organisování živnostenských
společenstev, podporování maloživností jak oddalová-
ním všech výstřelků volné soutěže tak posilováním
a zvyšováním technické a obchodní zdatnosti jich
byly předmětem neustálé pěče komory. President vy-
ličuje na to podrobně činnost komory pro průmy-
slové a obchodní školství v obvodu komorním.
Bayer
H Schiebl
Helm
Houdek
Plzeň
zřízený průmyslový škola v Plzeň
27
article
O vzdělání odborné mistrů a pomocníků pečovala
komora udílením stipendií k návštěvě odborných
kursů a výstav. Komora sama byla pořadatelkou prv-
ního českého odborného kursu pro obuvníky v roce
1896. V r. 1897 pořádala komora výstavu techni-
ckých pomůcek pracovních pro maloživnostníky
v Plzni. Také byla jednou z prvních, jež s úspěchem
podjaly se pořádaní výstav prací učednických. Rov-
něž na poli dopravnictví vyvinula neůmornou čin-
nost. Stavba a doplnění železniční, telegralní a tele-
fonní sítě děly se za jejího vlivu. Budiž v té příčině
voukázáno jen na spolupůsobení komory při prová-
dění českomoravské příční dráhy a při sestátnění
české západní dráhy. Též akce k stavbě a provozo-
vání místních dráh našla v komoře vždy horlivou
ale těž obezřetnou zastaňkyni. Zájmy velkoprůmyslu
byly komorou v druhém období její činnosti s plným
důrazem hájeny. Budiž v té příčině poukázáno na
průmyslovou anketu v r. 1898 komorou pořádanou.
Plzeň
28
article
V oboru své působností osvědčovala vždy smysl pro
dobročinnost a humanní ústavy. Za příležitosti
čtyřicetiletého jubilen panování Jeho Vel. císaře a
krále Františka Josefa I. v r. 1888 založila komora
nadaci s kapitálem 6000 zl. pro nemajetné žáky
škol obchodních. Na oslavu 50letého panování J. V.
věnovala pak obnos 36.000 zl. jednak ku zřízení
Jubilejního fondu císaře Františka Josefa ku podpo-
rování a povznesení živnostenského a obchodního
pokroku osiřelých učňů, jednak k sesílení pensijního
fondu pro úředníky a zřízence komory. Komora
může proto s uspokojením pohlížeti na minulé půl-
století své činnosti. Doba, ve které vstupuje v nové
období své činnosti, jest ovšem vážná, politické
hospodářské poměry vlasti naší nejsou utěšené. Tím
větší požadavky dlužno klásti na členy komorya
kanceláře, aby čestné postavení své a pověst svou
uhájila, aby i na dále s prospěchem pracovala
zájmu obchodu, průmyslu a živností
František Josef
král František Josef I
29
article
Lloydové plavby v r. 1901. Plavební po-
řádek do Indie, Člny a Japonska bude poněkud po-
změněn a sice: do Bombaye přímých plaveb
bude dvanácte (dosud 11), na Port Said, Suez,
Aden a Bombay. Vypluje se z Terstu dne 3. ve
všech měsících (mimo měsíc červenec) a pak ještě
dne 15. března. — Z Terstu do Kobe dvanácte
plaveb a sice v následujících dnech: z Terstu se
pluje dne 7. února, března, dubna, listopadu, pro-
since a ledna (1902), potom 25. dubna, kvělna,
června, července, srpna a září. (Dosud se odjíždělo
23. každého měsíce) Parníky, jež vyplují dne 7.,
ubírají se na Port Said. Suez, Aden přímo do
Kolomba, Penangu, Singaporu, Honkonu, Jokohamy
a Kobe; parníky, odjíždějící 25., plují také na Ka-
rachi a Bombay. Ve spojení s tím jsou zimn
plavby: Terst—Karachi—Bombay a sice vy-
pluje z Terstu dne 23., v měsících lednu, únoru,
březnu, říjnu, listopadu a prosinci na Port Said,
Suez, Aden, Karachi a Bombay. Parníky plaveb
v únoru, březnu, řijnu a listopadu staví mimo to
i v Kolombu, plaveb v únoru a březnu i v Ran-
goonu, a v říhnu a listopadu v Kalkutě (bez Ra-
gonu). — Z Terstu do Kalkuty devět plaveb.
Vypluje se z Terstu 15. dne měsíců ledna, února
dubna, května, pak 9. července, 15. září, října, listo-
padu a prosince na přístavy Port Said. Suez, Aden,
Colombo, Rangoonu (vyjma parník z 15. dubna)a
Kalkuta. Parník ze dne 9. čarvence staví i v Bom-
bavi. Podrobné plavební plány těchto linií, jakož
i plaveb, jež v každém týdnu z Terstu se podnikají,
obdržeti možno u generální agencie rakousko-uher-
ského Llovdu ve Vídni, I. Freisingerg. 4.
Lloydová
Indie
Japonsko
Suez
Aden
Bombaj
Terst
Kobe
Kolombo
Penang
Singapor
Jokohama
Ka
Karachi
Rana
Kalkuta
Colombo
Rangoon
Boma
Vídeň
Port Said
30
article
Daně prostý odběr čistěných minerálních
olejů, který dříve byl povolován pouze k pohonu
průmyslových motorů, k čistění šachet petrolejových,
pak k průmyslovým účelům jako prostředek roz-
pouštěcí a extrakční, může nyní dle výnosu mini-
sterstva financí ze dne 10. prosince 1900 č. 213 ř.z.
býti povolen i kvyvozování tepla pro prů-
myslové účely, na př. k požíhání při apretuře
látek, ku spájení okrajů skelných, k výrobě skelných
perel a knoflíků atd. Dotyčné nekolkované žádosti
řízeny buďtež prostřednictvím příslušné obchodnía
živnosteuské komory na c. k. ministerstvo financí.
V ostatním zůstávají dosavadní předpisy o obsahu
těchto žádostí nezméněny.
Průliv nikaraguayský. Jak již svého času
oznámeno, přijal senát ve Wasbingtonu návrh, aby
průliv nikaraguayský na věčné časy náležel výhradné
Severním státům a nepokládal se za neutrální ná-
mořní cestu. Tím bude obchod evropský, v přední
řadě anglický, těžce poškozen. »Timesy« také se
podrobně zabývají škodami, které utrpí obchod an-
glický, označujíce jednání severní Ameriky »za ne-
morální« a průplav ten za »severoamerický Gibr-
altar«, čímž vlastně jen doznávají anglickou so-
beckost.
Obrovská ložiska bledny. Na pobřeží repu-
bliky Bolivie, kleréž má republika chilská v zástavě
za nezaplacenou válečnou náhradu, byla, jak známo,
nalezena pole boraxová. Nyní vychází na jevo, že
ložiska ta jsou větší, nežli v Peru, v Nevadě a Kali-
fornii. Dosavadním měřením shledáno, že možno od-
hadnouti nalezené množství již dnes na 18 mill. tun.
severní Amerika
Bolívie
Peru
Nevada
Kali
Timesy
31
article
Jedna tuna v Londýně se prodává za 12 lib. št. Re-
publíka chilská snaží se, aby jí »zástava« zůstala
navždy a vznikne snad z toho nová zápletka poti-
tická, ježto si všímá věci i — sev. Amerika.
Dodávka pro vojsko. C. a k. dělostřeledká
zbrojnice ve Vídni zadá na r. 1901 dodávku různých
potřeb, jako jsou: 1. Potřeby k výstroji dél, 2. po-
stroje a výstroje koňské, 3. potřeby k sestavení ba-
terii a potřeby k zabalování, 4. zdviháky a jiné ruční
nástroje, 5. kovové zboží, 6. tkaniny, příze a pro-
vazy, 7. papíry, 8. různé materialie, 9. obyčejné
nástroje, 10. potřeby osvětlovací (pro plyn a elek-
triku), 11. nástroje pracovní, 12. oděvy pracovní.
Písemné zapečetěné offerty s příslušným označením
zevně podati jest do 9 hod. dopoledne dne 2. ledna
1901 v dělostřelecké zbrojnici ve Vídni (objekt l.
1. poschodí, dvéře 90). Vzorky výrobků shlédnouti
lze u c. a k. přejímací komise (objekt XIX., skupina
d) a c/2). Vyhlášku a podmínky koupiti lze u všech
dělostřeleckých skladišť v říší, prohlédnouti lze je
také u obchodní a živnostenské komory v Praze.
Dodávka mostů pro dráhu. C. k. ředitelství
státních dráh v Praze zadá dodávku a postavení
mostů železných, a sice: 1. konstrukce pro most
přes hořejší vjezd do vorového přístavu na Smíchově,
2. mostu přes potok lomnický mezi stanicemí Čime-
licemi a Vráží. Písemné offerty podati jest pro každý
most zvlášť do 12. hod. pol. dne 30. prosince 1900.
Londýn
Re
severní . Amerika
Vídeň
Praha
Smíchov
Vráž
živnostenský komora v Praga
32
article
Dodávka pro dráhu. Priv. rak.- uherská spo-
lečnost státních dráh zadá dodávku fermeže ze lně-
ného oleje pro první pololetí 1901. Písemné offerty
podati jest do 12. hod. pol. dne 24. prosince 1900
v podacím protokole ve Vídni, I., Schwarzenberger-
platz 3. Offertní formuláře, jichž k sestavení offert
použíti nutno, pak podmínky obdržeti lze v oddělení
materiálním ve Vídni, X/2., Untere Südbahnstrasse1.
Přirážka při placení cla stříbrem ustano-
vena byla pro měsíc leden 1901 na 20 0.
Záznam střibra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 21. prosince činil 29.50
penny za stand. unci: při současném kursu lon-
dýnské devise K 240.20 obnáší tudíž cena 1 k
ryz. stříbra K 102.61. Měď 71.75 za holové a 72.50 n
3 mě-íce; cín 118.25 za hotové a 1171/% na 3 měsíce,
zinek 183/% za hotově a —.— na 3 měsíce, olovo
španělské 16.50, anglické 16.50 liber šterlinků a za
»Obzor Národohospodářský«, časopis věno-
vaný otázkám národohospodářským a sociálně po-
litickým, ukončil právě vydaným sešitem prosincovým
pátý ročník svého trvání. Sešit tento obsshuje: Dr.
Josef Gruber: Poměry živnostenské výroby a
živnostenská politika v minulosti a přítomnosti II.
Menší zprávy. Rozhledy: Ilospodářské. Sociální.
Věstník Jednoty ku povzbu ení průmyslu v Čechách.
Knihy. »Obzor Národohospodářský« doporučuje se
co nejvřeleji všem interessovaným kruhům obe-
censtva, jimž záleží na hospudářském povznesení
našeho národa, neb toho jako výlečně redigovaný
(redaktor dr. Josef Gruber) vážný a důležitý časopis
plnou měrou zaslouží. »Obzor Národohospodářský«
vychazí 15. každého měsíce (vyjma srpen) a před-
plácí se naň půlletně 2 zli, poštou 2 zl. 25 kr.
v každém knihkupectví aneb v administraci nakla-
datelství J. Otty v Praze.
Schwarzenberger
doktor
Gruber
J Ott
Vídeň
Londýn
Čechy
Praha
Untere Südbahnstrass 1
33
article
15. prosince 22. prosine
282.—
270.—
202.—
215.25
201.—
196.—
151.50
154.50
196.—
190.50
188.—
193.50
149.—
153 50
336.—
354.—
196.—
198. 25
188.75
185.—
198.—
213.—
218.—
224.—
212.—
218.60
240.50
231.10
169.—
162.-
122.50 116.25
200.50
187.—
120.—
117.70
229 50
215.40
35
article
Trhy peněžni
Bursa.
V Praze, 22. prosince. (Pův. zpr. »N. L. «)
Při dosti pevném trhu uskutečněna závěrka
akcií Českomoravské strojovny za K 630.—.
Dále podáváno bylo za akcie:
peníze zboží
korun
264.50 —.—
259.— —.—
Živnostenské banky . .. ..
České banky Union . . . .
České společností pro průmysl
cukerní
Strojovny Daňkovy . . . .
Bursa
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka Union