3
masthead
23. přosince 1900.
5
article
»Ježíšek?« koktal Jasmín, vyvaluje oči.
»Nu, ano! Víš, to je ten chlapeček, co
Štědrý večer protáhne se krbem a nadělujedo
střevíců hračky 1 . . . Už viš ?e
Jasmin nevěděl.
Jemu o Ježíškovi nikdy nepovíd ali.
»Přinese tedy všem dětem něco tako
vého ?«
»Přinese!«
»Komínem ?«
»Nu, ano!«
»Ach!«
Jasmin se na okamžik zamyslíl.
»A těm? .. . těm dětem, které . . . ne
mají krbu . . .«
Na blízku zavrzly dvéře a Jula rychle za
víral skřínku.
»Naučiš mne dělati kachnu, řekní?« šept
Jasmínovi do ucha.
Ten odcházel, vážný, přemýšleje o čems
a připojil se k prostřednímu muži.
Bylo velmi zima v ten den a sychravo. Se
stromů kapalo na cesty.
Prostřední muž zaměřil ke skupině nízkýeh
domků a došel na náves. Uprostřed téže stá
vypřažený, žlutě natřený vůz, veliký jako želez
niční vagon.
Muž s Jasmínem vstoupili do vnitř. Byl to
jejich potulný dům. Jezdili s ním od vesnice
k vesnici, vymetajíce komíny nebo provozujíee
akrobatické produkce, podle toho, jak uměle-
ekými byly choutky obyvatelů.
»Myslím, že můžeme večer uspořádati před
stavení«, prohodil nahlas prostřední muž.
Leč Jasmín neslyšel. Byl pohroužen
myšlenky.
»Poslechni, proč není u vozu komin?e
zeptal se podivným hlasem.
Pozoruje však, že nedostane se mu odpo-
vědi, zrovna jako vždy jindy, kdy položil něja
kou druhým podivnou, jemu evšem docela jas
nou otázku, odcházel.
Blížil se večer. Bylo velice pochmurno
V dáli kouřilo se z vysokého komínu železných
huti. Byl to ohromný, široký, pyšný, vysoký
komín, vyšší než zvonice ve vsi. To Jasmína
pomátlo.
Ježíšek
Jasmína
6
article
Potměšile zaměřil k tomu komínu a odha
doval okem rozměry ohromných hraček, kter
»Ježišek« by musil jím přinésti. Pak se sklope
nou hlavou vracel se zpět, prohlížeje jiné ko
míny, mysle na jiné hračky a bylo mu do pláče
když připomněl si velkého, bílého, krásného
čarovného panáka, kterého »Ježišek« měl při
nésti dnes večer bohatému dítěti, procházeje
kom . . ..
»Ach!« . . . vzkřikl pojednou Jasmín, pln
vytržení nad svou myšlenkou.
Utíkal ke žlutému vozu . ..
Umyl se, učesal, shodil se sebe cáry
oblekl svůj černý tricot, své pěkné vyleštěné
polobotky, na hlavu nasadil si svou pěknou
zrzavou paruku se třemi tuhými, silně zašpiča-
tělými kadeřemi, natřel si červeně rty a nalíčil
bíle tvář, namaloval svůj nejroztomilejší úsměv
kolem úst a vyšňořen jako k nejslavnějšímu
představení, ubíral se k zámku, kde byl před
nějakou chvílí vymetal komín.
Kolem desáté hodiny, kdy přestalo se z ko-
mínu kouřiti, vylezl Jasmin na střechu, vytáhl
z kapsy krátký, pevný však provaz, vlezl do
dobře známého mu kominu a spustiv se asi na
deset metrů od země, tiše čekal, složiv pod
sebe levou nožku týmž způsobem, jak to dělával,
když se produkoval na náměstích.
»A nyní může »Ježíšek« přijíti!« mysli
si. »Musí mi, až půjde kolem, také něco dáti.«
A hodiny odbíjely, odbíjely v dálce na ne-
viditelné zvonici a Jasmín slyšel táhlé zvučné
ty údery, mezitím co oči jeho hleděly vzhůru.
k tomu kousku nebe, který viděl nad seboua
odkud vyhlížel skvoucí Ježiškův příchod.
Potměšil
Jasmína
Ježíšek
7
article
»Ohl nezmešká jej . . .«
A Jasmín, oči maje plny nedočkavosti
změnil svou posici na konci provazu, vyčkávaje
tak, krček natažený, hlavu vypnutou, cítě, jak
tuhnou mu ruce mrazem.
Přnmýšlel. Ano, chtěl by míti buď takového
panáka nebo něco podobného; hezkého pána
z papíru, kterému by mohl celý den vyprávěti
své pohádky, aniž by se musil báti, že budeod
něho bit, jako od prostředního muže. Hezkého
panáčka, kterého by vzal sebou na své potulky
světem; hodného a rozumného panáčka, který
by byl jeho přítelíčkem a s kterým by si mohl
hráti vše možné, jako jiné děti!
Při tom usmíval se svým nejsvůdnějším
úsměvem, aby, kdyby » Ježíšek« z nenadání je
překvapil, byl štědrým.
Zima byla stále větší a větší, Na neb
jiskřily se hvězdičky jako drobná ledová kvítka.
A Jasmín přoměnil nohu, třebaže bylo se go
obávati, najde-li znovu svou půvabnou posu.
A zůstal tak na druhé noze dlouho,
dlouho
A pak musil se opříti o zeď a zamazat
si ruce . ..
A pak musil nechati paruku pošinutou.
nemaje v prstech dosti vlády, aby ji narovnal
A pak plakal, vzpomínaje, že » Ježišeke
nenajde jej více tak pěkným a že odepře mu
možno i dvoukrejcarového kašpárka!
A teď už to bylo hrozné. Jasmín vzpo-
mínal na smutné věci, na rány, které mu
udilel prostřední muž, na bohaté děti, které
mají komíny doma a na ráj, o němž slýchával
někdy mluviti, kde jsou samé růžové loutky
kde on, Jasmín, bude vymetati jen samé bílé
komíny; naplnilo jej to nekonečným steskem.
»Což nepřijde už? Nikdy?« rozplýval se
v slzách, rozmazuje si všechno líčidlo po
obličeji.
Ježíšek
8
article
Leč pozvolna cítil v těle něco sladkého č
bolestného, sám nevěděl.
Buď byla to zima, nebo hlad, nebo spánek
nebo veliké blaho, které se v něm ozývalo.
A zavíraje na polo oči, zvolna se usmál
Vždyt vidí už tam nahoře toho »Ježíška«
o ano, jistě jej vidí!
Achl je to on, jenž přichází; cítí dobře
že přichází .
A jaké pěkně je na něho podívání; jal
krásné pomyšlení !.
Byl krásný a jasný jako záře; pod ma
lýma jeho nožkama, když kráčel, třpytily se
hvězdíčky jako zrnka písku v aleji. Přicházel
Pod paží měl eelé plelence hilýeh panáků, čer
vených vojáků, pestrobarevných šašků, A vše
to bylo pro něho, pro kominíka ! pro něho
Jasmína!
Ano, ano, hleďte přece, jak »Ježíšek«s
blíží, blíží už, vidí kominíčka v komíně, usmív
se na něho laskavým úsměvem, při němž jako-
by se rozednívalo a promlouvá vlídným hlasem,
který zdá se probouzeti všecko ptactvo v přírodě
»Vezmi. Jasmíne!«
A Jasmín, omámený snem, na konci svého
provazu staví se na nohy, vztahuje ruce . .
a letí dolů.
A ráno Julova matka s bílým panákem v
rukou, ubírala se ke krbu, kam synek její byl
si položil svůj střevíček, když pojednou couvajíe,
vykřikla.
»Co se stalo matinko?« volal Jula v oka
mžiku jsa vzhůru.
»Ach podlvej se řekla matka, celá rozrušená
A ukázala mu v popeli ležícího černého
pierrota.
»Jasmíne!« vzkřikl Jula.
Leč Jasmín neodpovědě.
Byl mrtev.
A ač měl hlavu rozpolcenu, usmíval,s
stále, vida bezpochyby krásné bílé panáky
červené vojáčky a strakaté šašky mezi nimiž
dušička jeho se procházela, tam nahoře, v ráji
všech opuštěných.
Jasmína
Ježíšek
Julův
Jula
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Tadeáš Hájek z Hájku a učení
Koperníkovo.
Známosti naše o českých mužích vždy v
šestnáctém věku dosud nejsou tak úplné, jak
by bylo třeba. Novým dokladem toho jest člá-
nek dra. Zibrta ve vydaném právě šestém svazku
LXXIV. ročníku »Časopisu Musea král. českého«,
v němž upozorňuje na nové dílo polského au
tora L. A. Birkmajera o Kopernikovi, jež ob
sahuje též zajímavé zprávy o slavném Tadeáši
Hájkovi z Hájku, protomediku král. českéhoa
jeho poměru k učení Koperníkovu.
V poslední době »Musejník« za nové r-
dakce, jejímž členem jest též p. dr. Č. Zíbrt
získal značně zajímavosti a rozmanitostí svých
článků a z čísla právě vydaného upozorňujeme
zejmena na zajímavé dodatky prof. Kalousk
k anglické písni o sv. Václavu.
Hájek
Koperníkův
Birkmajer
Kopernik
Zíbrt
profesor
Kalousk
svatý . Václav
10
article
Styky Hájkovy se souvěkými učenci osvčt
leny jsou v nové knize dalšími doklady. Vy
svítá, že ve Vratislavi v knihovně městské chová
se celá sbírka korrespondence Hájkovy s vrstev-
níky učenci. Birkenmajer podává některé ukázky
jež potvrzují, v jak důvěrných a častých sty
cích byl protomedikus království českého se
slavným Rhetikem a známým Ondřejem Dudi-
čem. Dudič se svrchovaným uznáním píše o
práci Hájkově z Krakova dne 17. února 1572
a zmiňuje se o přátelství Hájkově s Palaeolo-
gem. Dne 12. dubna 1573 mimo některé no-
vinky dotazuje se z Krakova Dudíč Hájka, co
soudí o novém zjevu nebeském souhvězdí Cas-
siopea, vykládaje šíře posavadní dohady a svoje
námitky. Dne 12. února 1584 z Vratislavi pře-
mlouvá důtklivě Hájka, aby Prahu opustila
odebral se do Polska nebo do Spíže a nadobro
aby se tam osadil. Pozvání toto Dudič opakuje
z Vratislavi dne 22. března 1584, láká výho-
dami peněžitými, vlídným uvítáním, poukazuje
na zkušenosti Rhetikovy.
Hájkův
Dudi
Dudič
Palaeolo
Dudíč Hájek
Hájek
Krakov
Vratislav
Praha
Polsko
Casasiopea
11
article
Z korrespondence Rhetikovy s Hájkem po-
zoruhodny jsou zvláště dva listy. V jednom do-
zvídáme se o oblibě spisů Paracelsových ac
pochvale Hájkovy knihy »Aphorismorum melo-
poseopicorum seu frontis inspectio«, ve druhém
(o to jde v této stati) kromě opělné pochvaln
zmínky o metoposkopickém dílku Hájkovu dočí-
táme se výslovné zprávy, že si Joach. Rheticua
dopisoval s Tad. Hájkem o názorech K o per-
níkových, vyprošoval si jeho mínění v otáz-
kách jednotlivých a chystal se dílo Koperníkove
společnou prací s Hájkem objasniti poznámkami
Znova a znova prosí Hájka za přispění a sli
buje, že jeho pomoci by nepominul mlčením
Zmínka tato o Hájkovu studiu Koperníkových
děl je proto důležitá, že opět s jiné strany uka-
zuje, jak si Hájek všímal Koperníkovy soustavy
a jak odtud snadno vysvětlíme pak další zaru
čené zprávy o seznámení Hájkově se spisy Ko-
porníkovými.
Hájek
Paracelsův
Hájkův
Joach
Rheticu
Koperníkův
ko
res mela
12
article
Překvapující podrobnosti o témž podává
novější studium životopisu Tychona Brahe. Není
nemístné tuto u příležitosti nastávající třistaleté
památky jeho úmrtí vzpomenouti, jak úzce je
vědecké snahy připoutaly k našemu Tad. Hláj-
kovi. Nasvědčuje tomu přátelský způsob vzá-
jemné korrespondence a pak důvěrně styky na
poli vědeckého snažení, jakž se všemi jednotli-
vostmi odbornými vylíčil Dreyer ve zvláštní
monografii.
S Brahem seznámil se Hájek na sněmě
v Řeznu r. 1575. Toto datum je památné. Tam
totiž věnoval Hájek Brahovi rukopis astronomi-
ckého traktátu Koperníkova »Tractatus de hypo-
thesibns motuum coelestium a se constitutis«,
Uvádí z něho Brahe několik ukázek, výpočtůa
detailů ve svém díle, po smrji v tisku vydaněm
v Praze r. 1602. Odborníci dosvědčují, žeto
byl rukopis slavného dílka Koperníkova » Nicolai
Copernici De hypothesibus motuum coelestium
a se constitutis Commentariolus«, jehož dvě
kopie, jedna defektní nedávno teprve byla na-
lezena od prof. M. Kurtze ve dvorní knihovně
vídeňské a druhá úplná od prof. Arvida Lind-
hagena ve Štokholmě. O poměru dílka tohoto
k slavnému arcidílu Revolutiones uvažuje Birken
majer ve stati III. podrobně a dovozuje jeho
důležitost v otázce o vzníku a vývoji Koper-
níkovy soustavy.
Ze zmínky Brahovy je patrno, že Tad.
Hájek z Hájku měl před r. 1575 opis traktátu
nedávno teprve objeveného, a vědomosti své
o názorech Koperníkových, že čerpal Tycho
Brahe prostřednictvím Hájkovým z tohoto vzác-
ného spisu.
Tychon Brahe
Dreyer
Brahe
Hájek
Braha
Koperníkův
hypothesibus
M Kurtz
profesor
Arvid
Linda
Revolutiones
Birken
Brahův
Tad
Hájkův
Řezno
Praha
Koper
Tractatus jít hypa
13
article
Hájek měl před r. 1571 opis ještě jiného,
neměně důležitého Kopernikova dopisu Bernar-
dovi Wapovskému, kanovníkovi krakovskému.
vlastně astronomického traktátu, významného pro
poznání Koperníkova učení. Ign. Polkowski v
své publíkaci o Koperníkoki uvádí, že obdržel
z Paříže od Leon, Niedzwiedzkého nový texo
listu Koperníkova Wapowskému, odchylný o
posavadního texlu ve vydání varšavském, pře-
psaný z archivu šetrnaburského pro Bibliotheku
Polskou v Pařiži r. 1839.
Text ten je zakončen poznámkou »De-
seripía Prague ex D. Hagetii exempl. mens
Januario MDXXXI.« Rukopisné sbírky Biblieo
theky Polské přešly do majeíku Akademie kra-
kovské a s nimi přepis kopie štrasburské
Birkenmajer zjistil osudy tohoto připisku. Ruko-
pis (kopie listu Wapowskému, pořízená z exem-
pláře Hájkova) v bibliothece ve Štrasburce
shořel r. 1870. Originál listu Koperníkova
rovněž, jak se pravdě podobá, zničen. Z frag
mentů a textů posud známých patrno, že nej-
starším pramenem tu jest opět exemplář, jenž.
jak dokazuje přípisek štrasburský, byl majet-
kem našeho Tad. Hájka z Hájku, z něhož
kopie štrasburská byla opsána. V uvedeném
lotopočtu jest chyba a Birkenmajer ji opravuje
buď 1571 neb 1581.
Osoba Hájkova tedy tvoří takořka (podl
slov nejnovějšího životopisce Koperníkova)
emanační bod pro oba dva důležité traktáty
Kopernikovy, ale s ním také trhá se niť tehdej-
ších tradic o dílech Koperníkových. Odkud.
kdy a kterak dostalo se Hájkovi do Prahy trak
tátů Koperníkových, nic nevíme. O listu Wa-
powskému až do Hájka není ani vidu ani
slechu. Do té doby žádný autor, žádný astro-
nom ani historik slůvkem se o něm nezmiňuje.
Hájek
Kopernikův
Wapovský
Koperníkoki
Niedzwiedzký
Hájkův
Paříž
Leon
Štrasburka
Praha
Wa
Hájek
Januario MDXXXI
14
article
Totéž dlužno opakovati o druhém traktátn
Koperníkovu »Comentariolus«. Byl sepsán před
rokem 1512. Jeho text v jednom nebo v
dvou opisech vyšel ze zátiší franenburského
před r. 1515. Tomu nasvědčuje obsah trak
tátu neshodný, ba místy zeela protivný stano
visku, jehož Koperník hájí v »Revolutiones«.
Jak to vysvětliti, čím vyložiti?
Tím zajímavější osobností stává se náš
Tadeáš Hájek z Hájku, Snad v Praze, snad ve
Vratislavi (v uvedené městské knihovně) najdou
se stopy všech styků Hájkových s učeným svě-
tem tehdejším a snad i vysvětlení k tomu, že
dvě nejstarší a nejvzácnější zprávy, záznamy
o traktátech Koperníkových vedou do bibliotheky
Hájkovy.
Mezi Koperníkem a Hájkem, mladším o 3
léta, nemohly býti styky bezprostřední. Kdyžsi
Wapowski dopisoval s Koperníkem, byl Hájek
sotva jeden rok na živu. V době, kdy Commen-
tariolus se objevil, nebylo Hájka vůbec ještě na
světě. Vzniká tu dohad, že se snad Hájkovi do-
stalo obou opisů děl Koperníkových od někte-
rého učitele, professora astronomie. Z professorů
pražských ani Hortensius ani Šud to nebyl
nevybavili se oba z konservatismu starých
doktrin astronomických, nemohli tedy znáti nové
směry Koperníkovy. Rovněž Ondřej Porlachius,
( 1551) professor Hájkův ve Vídni, nemá ani
stopy nějakých vědomostí o soustavě Koperní-
kově. Učni svému Hájkovi tedy nemohl nie
o Koperníkovi vštěpovati. Mohl to býti spíše
Jiří Tanstetter, Collimitius (* 1535), professor
university ve Vídni. Učitel Tanstettrův, Ondřej
Stiborius ( 1515), přítel Konrada Celtesa, rov
něž professor vídeňské university, udržoval styky
s českými a polskými učenci. Ve dvorní knihovně
vídeňské chovají se spisy a listy obou astro-
nomů jmenovaných, snad by studium jejich ob
jasnilo jejich vědomosti o Koperníkově učení.
Koperníkův
Comentariolus
Koperník
Hájek
Hájkův
Hortensius
Šud
Porlachius
Tanstetter
Collimitius
Tanstettrův
Stiborius
Konrád Celtesa
Praha
Vratislav
Vídeň
profesor univerzita
15
article
Ještě by se pravdě podobalo, že mohl
Hájek dostati opisy Koperníkových traktátů
z Krakova od Rhetika, s nímž si dopisoval
v záležitostech vědeckých. Divná věc však,že
Rhetik ani zmínkou nikde nedotýká Koperní
kova staršího mechanismu heliocentrického, jak
se jeví v opisu Commentariolu. Rhetik zn
toliko pozdější učení Koperníkovo, mechanismue
z díla »Revolutiones«. Koperník asi sotva vě-
noval na konci svého života Rhetikovi nebo
někomu jinému traktát Commentariolus, tak zá-
sadně protivný s konečným dílem »Revolu-
tiones«. Také tento dohad o stycích s Rhetikem
selhává.
Z posavadních dohadů není východu
pokud ovládá v monumentálním svém díle Bi
kenmajer všecek rozsáhlý materiál k životopisu
Koperníkovu, není naděje zatím, že by se
otázka tato, též důležilá pro českou literární
historii, rozluětila. Přes to však již faktum, že
stopy tradie nejstarších o obou traktátech Ko-
perníkových ztrácejí se v bibliotece Tad. Hájk
z Hájku, zasluhovalo povšimnutí a úvahy a po-
vzbudí snad i u nás zvláště odborníky k no-
vému bádání o poměru Tad. Hájka k učen
Koperníkovu.
Hájek
Koperníkův
Koperník
Hájk
Krakov
Rhetik
Revol
16
article
= Závěť Andréeova. Ze Stokholmu se ozna-
muje: Švédská vláda se těchto dnů rozhodla vyho-
věti naléhání správních instancí a obsaditi místo
vrchního inženýra v královském patentním úřadě, jež
zaujímal pohřešovaný polární badatel S. A. Andrěe až
do jara 1897, počátkem nového roku znovu. Se strany
úřadů uváděn důvod zajisté platný, že trvalá proza-
tímní správa místa tak důležitého způsobuje závady
v administračním i technickém ohledu a dále, že pro
případ neočekávaného návratu Andréeova zajisté ne-
bude nijakých obtíží, aby statečnému polárnímu ce-
stovateli opatřeno bylo nové místo ve státních služ-
bách. Že naděje na návrat Andréeův a jeho soudrubů
v poslední době značně klesly, dokazuje zpráva
z Goetaborgu, že bratr pohřešovaného, ředitel Ernest
Andrée odhodlal se provésti v nejbližší době poslední
vůli svého neštastného bratra. S onou chladnou ob-
jektivností, jež vyznačovala veškeré přípravy Andrčeovy
pro vzlet balonu »Ornen« bral badatel v úvahu též
možnost nešťastného výsledku své výpravy a učinil
pro tento případ náležitá opatření. Rozhodnutí o jeho
movitém majetku atd. jsou uložena v řádně sepsané
závěti, jejíž provedení uloženo řediteli Ernestu An-
dréeovi. Andrče sám neměl nijaké rodiny. Nejbližší
jeho příbuzní jsou bratr Ernest a provdaná sestra.
Andrě
Andrée
Ernest Ana
Ernest
Andréeův
17
article
Stařičká matka Andrécova zemřela krátkou dobu po
vzletu balonu »Ornen«. Byla až do poslední chvíle
přesvědčena, že syn její šťastně se vrátí ze své smělé
výpravy.
= Noví členové řádu čestné legie. Z Pa-
říže se oznamuje: Těchto dnů budou jmenováni na
podnět ministra vyučování pana Leyuesa někteři
vynikající mužové, jichž jmena jsou známa i mimo
Francii. Mezi důstojníky řádu nalezají se: Známý
spisovatel Emil Bergerat a ředitel André Antoine.
vynikající herec a zakladatel »Théatre Libre«, nyní
»Théare Antoine«. Na udělení řádu Antoineovi po-
mýšlelo se již před delší dobou. Bylo však stále od-
kládáno, poněvadž některé nedůtklivé osobnosti v
vládních kruzích nemohly zapomenout, že byl kdysi
účasten v jakési aféře manželské nevěry. Mezi
grand-oficíry čestné legie nalezají se básník a filosoí
Sully Prudhomme, slavný lékař prof. Bronardel, so-
chař Ant. Mercié, slavný skladatel Massenet a lidu-
mil Chauchard, zakladatěl velkého modního závodu
»Louvre«, jehož umělecké sbírky náležejí ke zname-
nitostem pařížským.
Leyuesa
Emil Bergerat
Antoine
Sulla Prudhomme
profesor
Bronardel
Massenet
Francie
Louvre
Théatre Libre
Théare Antoine
mil Chauchard
18
article
= Regulace Nilu. Zatím co se pracuje na
regulaci řečiště Nilu blíže Assuanu, jež po tolik lee
byla připravována za účelem systematického a hoj-
nějšího zavodňování úrodného dolejšíbo údoli Nilu
a velká hráz u Assuanu jest as ze třetiny hotova.
přiměla egyptskou vládu okolnost, že letos nenastalo
rozvodnění Nilu, aby se ihned ujala regulace Bíléh
Nil
19
article
Nilu, by přítok vody byl zvýšen a pokud možno za
bráněno bylo zmaru sklizně následkem nedostatku
vody. Naplavením stonků papyru a hojných úpon-
kových rostlin jest Bar el Džebel, kdysi řeka 400
metrů široká a 5 metrů hluboká po době as 50 let
v délce 250 kilometrů skorem úplně zarostlý, tak že
jeho koryto nemůže pojmouti přitékající množství
vody. Následkem toho voda zaplavuje značné pro-
stranství půdy v okolí jezera No, kdež Bar el Gazal
a Bar el Džebel se stýkají a vypařuje se tu. Jest
nutno odstraniti tyto spousty rostlinstva, má-li býti
pojištěn pravidelný přítok bojnějšího množství vody
do dolního Nilu. Počítá se, že tímto způsobem bude
možno získati vody o 18.000 millionů krychlových
metrů ročně více. Již desetina tohoto množství byla
pro Egypt velkým dobrodiním. Roku 1899 po-
dal W. Wilcox egyptské vládě plán v příčině
regulace hořejšího Nilu, dle něhož by se ihinet
podalo s prorážením oněch spoust rostlinstva v Bí-
ém Nilu a práce měla pokračovati tím způsobem, že
by se bylo v březnu 1900 dosáhlo již 8° 15“ severní
šířky. Tím a následkem hojných dešťů v dubnu se
poměry vodní na dolejším Nilu značně zlepšily. Aby
byl pojištěn odtok vody Nilu, považuje se zavedení
jí do jiného řečiště za příznivější a uznává se k tomu
za vhodnější Bar el Zarať než Bar el Džebel, poně-
vadž má kratší tok a bylo by třeba proraziti vrstvu
rostlinstva toliko v délce 30 kilometrů. Bar el Dže-
bel bude zahražen, rovněž jako četná poboční ra-
mena, takže veškerý odtek z jezer Viktoriina a
W Wilcox
Viktoriin
Nil
Džebel
dolní Nil
Egypt
Bí
ý Nil
20
article
Albertova veden bude řekou Bar el Zaraf, jejíž ko-
ryto dostane šířku 500 metrů a hráze bränící roz
vodnění. Množství vody, plynoucí tudy v letěz
těchto okolností, odhaduje se na 200 krychlových
metrů za vteřinu. Toť o 60 proc. více než se oče-
kává při zahražení údolí blíž Assuanu. Avšak regu-
lacemi výtoků velkých vod bude možno množství
vody v letě zdvojnásobiti neb i ztrojnásobiti. Záro
veň získá se tímlo způsobem splavná vodní dráh
až k pátému stupni šiřky. Na proražení zácpy rostlin-
stva povoleno bylo 20.000 1. št. Ostatní regulační
práce budou státi 600.000 1. št., kterážto suma roz
dělena na 10 let. Avšak sumy tyto ponesou hojný
zisk a zejmena Sudan, dobytý s tak značným
oběťmi, byl by bez povodní takřka bezcenný.
Albertov
Súdán
21
article
= Netištěné dosud dílo Flaubertovo po
čala uveřejňovati »Revue Blanche«. Titul jeho jest
»Les mémoires dun fou« a pocházi z roku 1839
kdy básníku nebylo více, než 17 let. Dílo toto, jal
patrno, nebylo určeno pro obecenstvo, rukopis na-
lezal se vždy v rukou přítele pana Afreda Lepoite-
vina, jemuž jej byl Floubert věnoval. Rodina básní-
kova až do poslední doby nevěděla ničeho o jeho
existenci a jen s těží se odhodlala uveřejniti dílo
v malém toliko počtu výtisků, poněvadž Flauber
sám zajisté nebyl by nikdy připustil uveřejnění této
své práce z mladých let. Román obsahuje vlasln
jeho vyznání. Psal jej tak, jak jej mladík jeho věku,
jenž právě opustil gymnasium, mohl napsat, ale
jeví se v něm již jeho bujná fantasie, třeba že
dosud postrádá znalosti života. Považuje první svůj
nepokoj za hrozné útrapy, nejmenší překážky za
rány osudu, svoji samotářskou, hrdou povahu za
znamení, že jest proklet osudem a vše to vyjadřuje
romantickou řečí svých vzorů. Celek jest nepřetr-
žitou řadou proklínání společnosti, líčením náruži-
vostí a chmurného zoufalství s lyrickými výlevy.
reminiscencemi na Werthera, Renés, Hamletaa
Manfreda. Avšak v tom všem nalezá se již celá řada
zajímavých rysů.
Flaubertův
Afreda
Flauber
Manfréd
Blanche
22
article
= Velký požár zámku. Z Brusselu se ozna-
mují následující podrobnosti o zničení zámku Belolenil
v Hennegavsku, jenž byl majelkem rodiny de Ligne.
Oheň způsoben byl vznětím sazí v komíně, od nichž
se vzňaly trámy do komína zazděné. Z rozsáhlé
budovy, postavené z červených cíhel a žuly, zbyly
toliko holé zdi; toliko levé křídlo mohlo býti za-
chráněno. Požárem zničen byl také velký počet
obrazů neskonalé ceny, knihovna čítající 25.000
svazků, sbírky starého čínského a žaponského porce-
lánu, umělé řezby ve dřevě a zámecká kaple. Za-
chráněna byla jen čásť uměleckých sbírek z pravého
křídla zámku, mimo jiné autograf sv. Vincence de
Paula, jeden obraz Rubensův, památky po Lutberovi
atd. Zámek, vystavený roku 1146, jenž se r. 1311
stal majelkem rodiny de Ligne, byl skutečným museem
umění. Obě jeho patra naplněna byla uměleckými
předměty všeho druhu ave všech místnostech až na
schodiště nalezaly se obrazy nejslavnějších mistrů,
tak na př. 120 podobizen od Dürera, Van Dycka,
Holbeina, Velasqueza a Rubensa. Knihovna obsa-
hovala velký počet drahocenných rukopisů. Park
v rozloze 6000 hektarů náleží k evropským zname-
nitostem.
želazito-
arsenová
voda
proti ohudokrevnosti, nemocem ženským, čivním a kož-
ním nemocem atd. K dostáni ve všech obchodech s mine-
rálními vodami, lékárnách a drogerlich. — JINDRICk
MATTONi ve Vídni, c. ak. rak. dvor. a komor. dodav
22865
erné hedvábné latK) mašky a hladk
zboží v bohatém výběru. Prodej přímo z to-
várny soukromníkům dle metrové míry 1 na
roby za původní tovární ceny. Vzorky fran-
Továrna na hedváhné zhoží fy. Brat
Sehielové ve Vidni, Mariahilferstrasse 76.
26450
Ligne
Vincenc jít Paul
Rubensův
Dürer
Van Dyck
Holbein
Velasqueza
Rubensa
Brusel
Hennegavsko
Vídeň
Brat Sehielová
Videň
ha
Jindrick Mattoni
23
article
Bačkovského
Bačkovského
kapesní kalendái
všeobecný
na rok 19oi
v pěkně celoplátěné vazbě stojí tolik
30 kr. (60 h),
poštou 70 h a hodí se svým pestrým a bohatým
28390
praktickým obsahem
každému
jakožto příruční knížka k rozličným potřebám. Koupit
lze v každém knihkupectví.
Dr. FRANT. BACKOVSKY
knhkupectvi, obchod s hudebninami a uněleckými výrobky
antikvarját a nakladatelstvi
v Praze, Žitná ul. čís. 55 n.
Kvánocům:
Bačkovský
doktor
František
Praha
Žitná ulice
27
article
Hudehní dárky vánoční
Hudehní dárky vánoční
pro naši mládež.
Pro klavír na 2 ruce:
Mašek, Nově dítě vlasti. 100 českých národních písní
v slohu zcela snadném (bez oktav), XVII. vydání.
4 K. váz. 6 K.— Úplný text všech písní váz. 11 K 60h.
Malát, Perty českého zpěvu národního. 100 nár. písní
v snadném slohu s toxtem podloženým. 5 K, váz.
6 K 40 h. Úplný text všech písní váz. 1 K 20 hal.
Malát, Růže stolistá. 100 českoslovanských písní ná-
rodních v snadném slohu. III.vydání 4 K, váz. 6 K.
Lö w, Vlastimil. Sbírka 200 česk. nár. písní v snadném
slohu. V 19 sešitech po 1 K 20 h., úplné dílo váz.
za 14 K. Uplný text všech písní váz. 2 K.
Mladý český pianista. Sbírka snadných skladeb, nár.
písní a smésí z oper českých skladatelů. Dosud vy-
dáno 31 čísel po 50 h. až 2 K. UÚplné dílo váz. 18 K.
Türk, 60 ovičení pro mladé planisty. 3 K.
Vymetal, Ze života našich maličkých. 10 drobných
skladbiček. 2 K.
Nešvera, Ořišky. 3 skladbičky v snadném slobu
1 K 60 h.
Havlasa, 17 instruktivních skladeh. 4 K
Anger, Dárek české mládežl. 5 hudebních drobotin.
Mašek
Malát
Pert
Růža stolistý
Lö
Vlastimil
K Türk
K Vymetal
K Nešvera
Havlasa
Angra
28
article
3 K, váz. 6K
Nápravník, Maličkosti. 4 skladby v znazším slohu. 3K
Pro klavír nu 4 rnce:
Bendl, Z dětského světa. 12 skladbiček v rozloze 5-s
tonův. Sešit I. 2 K, II. 4 K, III. 4 K, vázané v jell-
nom svazka 14 K
Bartoníček, Trojlistek drobných skladbiček. V ob-
jemu 5 tonů za 2 K 40 h.
Fibich, Zlatý věk. Hudební drobotiny. Seš. I. 3 K.
II. 2 K 40 h, III. 2 K, vázané v jednom svazku za
11 K 40 b.
Malát, Zlatá pokladnice českých písní a zpěvů G00).
V slohu zcela sundném, 10 sešitů po 2 K, nebo
váz. ve dvou svazcích po 13 K. Úplný text všech
písní za 2 K.
Malát, Blahě civile. Sbírka národ. písní v snadném
slohu. 4 K.
Malát, Brelogues. Sbírka snadných skladeb různých
skladatelů. 2 K.
Bradáč, 6 tanečků pro 4 malé ručky. 2 K.
Mladi češti planisté. Sbírka skladeb v slohu snadném.
Sešit 1.—7. po 80 h až 1 K 60 h.
Paťha, České zvuky. 20 národních písní v snadném
slohu volně spracovaných. Sešit 1.-5. po 2 K 40 h.
váz. v jednom svazku za 16 K ve skvostné lipské
vazbě.
Jiránek, Instruktivní valčík. V slohu zcela snadném
28479
pro 2 klavíry na 8 ruk 5 K.
Všecky kdekolvěk vydané hudebnin
a knihy za dárky lze dostati u mne; co není
okamžitě na skladě, opatřuji co nejrychleji.
Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec
vedle Národniho divadla.
Nápravník
Bendl
Bartoníček
Trojlistek
Fibich
Malát
K Malát
Brelogues
K Bradáč
K Mladi
Jiránek
A Urbánek
Francie
Český zvuk
Národni divadlo
K , II . 4 K
zlatý pokladnice český píseň
zpěv G 00
41
article
Krásný dar českým ženán
Krásný dar českým ženán
receptů
obsahu j
B. Jermářové
„Vzorná
česká
kuchařka
S iustracemi. — Úprava pokrmů. Cu-
krovinky. Zavařeniny. Nápoje. Serviro-
vání. Ubrousky. Kuchyň pro nemocné.
Pochvalné posudky: Hárodních Listů,
Katol. Listů, Plzeň. Obzoru, Politiky a j
Vydání obsahující 1504 recepty 2 zl., váz. 2 zl
40 kr., velké s 2448 recepty 3 zl., váz. 3 zl. 50 kr
B Jermář
Plzeň
Cu