ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 29ccd160-6747-11dc-9e54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 40, person 39, org 7, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 23. prosince 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 354.
4 article
Na ránní a odpol. list předplácí se v Praze v adlmlnistr nc :: : ik- a drrojí i denilnk
Praha
5 article
na mie
6 article
1e s skrik iote nd. » k o tss
7 article
vrk vi
8 article
rji slni a:: žei
9 article Onešní čislo pro Prahu le o 20 stranách.
Onešní čislo pro Prahu le o 20 stranách. Nažli zemím svézákonnost, raději národně je rozpoltí! Jakkoliv jsme již mohli zvyknouti t vídeňsko-centralistické lásce, jaká se po celé půlstoleti osvědčuje sněmům zemským vůbec a sněmu království českého zvláště. přece to nejde. Přece nás to povždy znovu dýkou bodne a znovu do duše roztrpěí, kdy- koliv ty hrubé kancelářské nůžky rakousk sudičky tak náhle přestřihnou nit života na šeho českého sněmu, jedva počal dýchat učinil několik kroků. Kolikráte již od vydání říjnového di- plomu z r. 1860 slibovávaly nám vlády ví- deňské způsobem co nejslavnějším — i v trůnních řečech — že na příště má býti sněmům zemským dopřáno více času k řádné činnosti zákono dárné, jak toho nezbytně vymá- hají potřeby lidu a blaho krá- lovství a zemí, z nichž říše habs- burská se skládál Ale jako prý cesta do pekel je dlážděna dobrými předsevzetími lidskými, tak i dráha vídeňské politiky celá jest vyštěrkována pěk- nými nesplněnými sliby, ale tvrdými skutky vůči sněmům zemským. Mohli bychom tedy, jak praveno, býti tomu pastorčímu osudu sněmu našeho již zvyklí. Však nicměně to včerejší náhlé uzavření po 7. pra víme: sedmi sch ů zích, ve kterých jedva že mohl dostatečně projednat tryskem letošní hospodářství zemské a letmo povoliti (římě- síční provisorium na příští rok: toto rapidní přetnutí tepny sněmovní uprostře svrchované hospodářské a politické krise nejdůležitější země mocnářstva: toto komisní zapečetění dveří sněmovních, aniž by vláda byla dala odpověď na tolikeré otáz ky stesky a žaloby obyvatelistva již dluhovala od předešlého zasedání sně movního: to způsobí v Čechách dojem, jehož následků vládě Körbrově věru nebude
Praha Čechy
10 article
příjemno a zdrávo ! Jakými frásemi dala vy- zváněti ve svých officiosních listech letošn kampani sněmovní! »Životní otázky v pravém a plném smyslu slova životní otázky jsou to, o nichž tento- kráte sněmové zemští jednati mají!« psa dne 29. listopadu vídeňský vládní »Frem- denblatt« do slova: »Jde především o to., opatřiti v čas zemské hospodářství pro příšt rek.Avšak nejen o nejbližší tu budoucnos se jedná, nýbrž spíše o to jde, aby bylo postaráno i pro dobu další o trvale uzdravení zemských financí. K vážné a namahavé pomocné akci ž jsou nyní svoláni sněmové zemští, vykládal vídeňský officiosus, i velebii vládu již napřed za to, jak že jim v této pomocné akci půjde loyalně na ruku, nabízejíe jim pomoc — desíti krejcarů na litru alkoholu, pakliže všech 17 zemských sněmů v Cislajtanii, pro tuto ethe rickou zemskou přirážku jednomyslně se rozhodne. — Tato byrokraticko-puntičkářská podmínk se ovšem nesplnila, nejjižnější sněm Cislaj tanie, dalmatský, rozhořčen skvělou peč vlády Körbrovy o životní prospěch Dalmacie. řekl »ne« a — bylo po celé slavné výpo mocné akci vládní rázem veta. Nejen že vzala okamžitě na všech sněmech svou ethe- rickou předlohu zpět, ale bojíc se pa- trně kritiky zasloužené, honem přibouchla dvéře sněmovny české, aniž b i jen slovem tuto bezohlednou prudkost svou omluvila neb brzké pokračování sněmu připověděla. Jedva že zbyla sněmu chvíle, aby aspon krůpějí pomohl svému strádajícímu učitelstvu národnímu: sto jiných důležitostí zemských za to musil zůstavit nevyřizených a neopa- třených, poněvadž se prostě zlíbilo vládě sněm český včerejškem zavříti. Inu ovšem, rozumíme proč a k vůli komu se tak stalo Bylo jich dvé, kdož měli příčin
Körbrův Fr
11 article NARC
NARC strachovati se před každou další ho- dinou života sněmu českého jako před zlým svědomím: byla to strana německých ústaváků t. zv. pokro- kářův a byla to její milá kmotřenka, vláda p. Körbrova; první se bála volebních řečí Wolfiánů, druhá zase českých posudků svých posledních tajných ordonancí proti právu jazyka českého a obě dohromady diskusse o státním právu českém a šlapané rovno- právnosti v zemi české. K tomu aby nedošlo- bylo pospolitým jejich interessem a officiálně doznaným přáním. A proto byl sněm český osmou schůzí svou náhle uzavřen na dobu neurčitou! Tím pověděla nám vláda Körbrova s do- statek, jak přeje myšlence a utonomie zemské. Ale touž dobou, co u nás křečo- vitě zabraňovala na sněmu českém každé diskussi politické, nezamezila jí na sněmu tyrolském, nýbrž dopustila, ba vítala ji tam, jakkoliv šlo o princip pro Rakousko svrchovaně povážlivý: totiž o princip autonomie národní. Dávno-liž tomu, co odpověděl předseda ministerstva pan Körber vůdci Vlachů jiho- tyrolských hraběti Malfattovi na jeho pamětní spis, požadující samostatnost pro vlaské Tyrolsko, naprosto zá- porně? Odmítavou tou odpovědí vlády podráždění Vlachové tyrolští rozhodli se ku změně taktiky: kdežto dosud od let pro- vozovali proti sněmu tyrolskému abstinenci, nyní řekli: »Pojďme do Inšpruku a klaďme tam vládě i sněmu nejhouževnatější odpor — obstrukcí!« Řekli a provedli: dostavivše se do sněmu tyrolského, předevčírem 21. prosince podali vládě návrhem Brugnarovým toto své ulti- matum: »Sněm tyrolský, přesvědčen jsa tom, že nutno poskytnouti vlašské části země správu autonomní zvoli ze sebe devítičlenný výbor, jemuž uloží vypracovat návrh zákona tohoto ob- sahu: Právo zákonodárné zůstává vyhrazeno pouze sněmu tyrolskému.
Wolfián Körbrův Körber Vlach Rakousko Tyrolsko Inšpruk
12 article
Sněm rozdělí se ve dvě kurie: pro německé a vlaské Tyrolsko tak, že velko- statkářská kurie rozstoupí se ve dva odbory: Rovněž rozdělí se zemský výbor ve dvě sekce. Tyto dvě kurie sněmovní respective sekce zemského výboru usnášejí se neodyisle jedna od druhé neodvisle od plného sněmu v me- zích zákonných a pokud tomu odpovídaji vlastní jich fondy: a) v záležitostec obecních i co se týče dozoru nad obcemi; b) v zaležitostech školských, pro něž buďtež zřízeny dvě oddělené zemské školní a zdravotní rady, c) ve v šech hospodářských záležítostech. Každé kurii přikázán budiž z důch o dů zemských poměrný podíl finan- ční. Počet výborů zemských budiz nově sta- noven.« Kdežto strana klerikální vůči tomuto návrhu Vlachů pozbyla mluvy, frakce ně- mecko-ústavácká jej ústy pověst- ného Grrabmavra vřele přivítala, vláda Körbrova pak se k němu takto přitočila: »Návrat italských poslaneů do sněmu naplňuje mne upřímnou radostí. Tím jest poskytnuta první podmínka ku zdárnému rozřešení otázky autono mní. V listu předsedy ministerstva zaujala vláda své stanovisko, jakéž jí ukládaly zájmy říše a země. Leč ono prohlášení vlády vzta- hovalo se ku dřívějšímu návrhu poslanců vlaských na rozřešení otázky. D ne však má počíti nová práce. Př této hodlá vláda spolupůsobit a vý- sledek její chce s největší ne- strannosti prozkoumat, naplněna přáním, aby přivodila za šetření všech oprávněných zájmův uspokojivý stav v zemi.« — Tím arci ještě Vlachové tyrolští nemají vyhráno, ale že vláda Körbrova od dřívěj- šího svého stanoviska couvá a blíží se prin- cipu autonomie národní, jest patrno.
Vlach
13 article
Sněm království českého. Schůze dvacátá o smá. V Praze, 22. prosince. Nejvyšší maršálek zemský, který jindy povoluje slavnému sněmu akademickou čtvr. někdy dvojnásobnou, dnes začal přesně. Ob- vyklý stroj našeho domácího parlamentu še tiše, ale rychle. Hlasitěji bavili se zástup- cové lidu v četných kroužcích. Co slyšeti bylo nahoru, byl šum jejich hovorů, v nichž referáty zpravodajů zanikaly. Ovšem : celá sněmovna věděla, oč jde, a námitek nemě žádný její člen. Tak bez nejmenšího rozruchu bylo odhlasováno prvních pět odstavců jedna- cího pořadu. Když na zpravodajskou tribunu vystoupi dr. Fořt, referent rozpočtového výboru. shrnul se kol něho kruh poslanců. Svým obsahem jeho zpráva byla kulminačním bo- dem schůze. Přinášelť návrhy komise stran prozatímního ustanovení zemské přirážky pro první třetinu příštího roku a provisoris- simum úpravy učitelských platů Ve chvíli, kdy vlastně dohotoven býti mě řádný rozpočet zemský a obstaráno zemské finanční hospodářství pro příští rok, bylo se sněmu spokojiti s opětným, tentokráte čtyřměsíčním provisoriem rozpočtovým, sta novícím 55procentní přirážku a zmocňujícím zemský výbor král. českého k nové výpůjčce do 6 millionů korun. To jest: musí se dále hospodařiti způsobem, proti kterému se každo dobrý syn této země vzpírá jako proti ne- moci, hrozící zhoubou autonomní správě Ale přece nebudou míti pravdu, kdož předpovídali, že i ta nejnalehavější otázka úprava učitelských platů, uvázne zase. Roz počtová komise učinila, co v napjatém oka mžiku mohla. Nebude-li někdo spokojen,ae přijme ujištění, že jinak prozatím věc vyří zena býti nemohla, a že každý nový návrh znamenal by nové odročení. Nesmí se přehlédnouti, že návrhy, po- dané drem. Fořtem jmenem rozpočtového výboru, byly schváleny jednohlasně.
doktor Fořt Roza Praha Ob
14 article
Včera, když v rozpočtovém výboru do- jednáno totéž thema, dostalo placet od če- ských i velkostatkářských poslanců. Obojím hlasováním je dáno stanovisko zemského vý- boru, který má nyní slovo, mandát i moe Počátek pokroku je tedy učiněn — v po slední hodině poslední schůze sněmu, týden před skonem století. Počátek tak vysloven provisorní, že pokračování následovati musí. Když návrhy rozpočtového výboru, drem Fořtem tlumočené, ani návrhy rozpočtového provisoria se týkající nepovzbudily nikoho k rozpjatému oratorickému výkonu, nastal podiv v zasedací síni, úžas i zklamání na galerii a upřímná veselost v žurnalistické loži. Nežli zmizel úsměv na boubelaté tvář p. Kletzenbauera — odvážil se do prostře sálu bez P. Opitze — bylo hotovo i roz- počtové i učitelské provisorium. Ostatní projednáno, možno-li, ještě rv chleji. Žižkov dostal bez debaty, čeho tou- žebně si přál a k vůli čemu tajně zárlil na vinohradského souseda: nové okresní zastu- pitelstvo, Liberec hravě nabyl schválení 4 millionové půjčky na vodovod a kanalisaci. Také přátelé staré Prahy mohou býti potě- šeni přijetím návrhu komise pro záležitosti obecní a okresní, jímž umožněno zachování dosavadního rázu Malé strany a pohledu na Hradčany. Tak vyřízeno v krátké době bez jaké koli emoce 10 předmětů, které by byly spo třebovaly nanejméně dvě dlouhé schůze kdyby pp. poslanci nebyli ctili pořekadlo mlčeti zlato. Jestliže kdy, právě dnes přesvědčiti se mohl každý, jak zbytečno je vésti dlouhé řeči při záležitostech nesporných, ba samo zřejmých. Když místodržitel zhostil se prohlášení k němuž nabyl nejvyššího zmocnění, povstal nejvyšší maršálek ke stručnému doslovu. Po děkovav poslancům za jich práci, vzdal chválu činnosti sněmu. Přiznal, že mnoho
tlumočený P Opitz Žižkov Liberec Hradčany doktor Fořt
16 article
důležitého zůstalo nevyřízeno, ale s důrazem dodal, sněmu že viny přičítati nelze: kdyb více času měl, že by se dopracoval výsledků mnohem lepších. Je známo, že kníže Jiří Lobkovic mnohem méně řekne, než má na mysli. Zdaž v tom momentu, kdy nejvyšší maršálek vzdal chválu činnosti sněmu, pocítili blamáž z odporu ti, kteří opírali se jeho svolání? Dnes tedy bylo skončeno sněmovní za- sedání nominálně čtvrté, de facto však páté Pátý rok sněmovních mandátů uplynul. Za- sedání letošní jen proto zvalo se čtvrtým, poněvadž za hr. Badena sněm nebyl uza- vřen, nýbrž odročen. Kdy sejde se sněm k poslednímu zasedání v nynějším období? V kuloárech se sdělovalo, že v březnu. Stejná zpráva přichází z Vídně. Kdož vi dnes, co bude ve třetím měsíci budoucího roku a století? Že jarní sněmování, mysli a očekává se. Že ale budou nové volby, ví se určitě. Patrně na podzim. V příštím roce tedy lid český dvakráte půjde k volebnímu osudí. Quod bonum, felix, faustum fortu- natumque eveniat.
Lobkovic Baden Vídeň
17 article
Nejvyšší maršálek zemský zahajeje schůzi v 10 hodin 30 minut. U vládního stolu: Místodržitel hr. Couden- hove, místodržitelský rada Vojáček a okresní hejtman dr. Neumann. Petice podali čeští poslanci tyto: Dr. Slá m katolicko-hosp. spolku ve Chlenech za změnu zákona o školství a za snižení presenční služby vojenské. — Holče Petra Hailady, správce školy v Dolním Skrýchově, za vpočítání let služebních. — Küs družstva pro stavbu místní dráhy Stankov- Přeštice- Nepomuky za zemskou garancii. — Dr. Slám a obec. a okr. úřadů i spolků v příčině nákupu plodin země- dělských pro vojenské účely přímo od producentů, dále 35 obecních úřadů a veškerých okr. zastupitel- stev v příčině zřízení pojišťoven proti škodám z ohně a krupobití a pojišťování rolnictva a hosp. dělnictva pro případ stáří, okresního výboru v Kostelci n. O. za změnu § 51. zák. o okr. hosp. záložnách ze dne 26. dubna 1900. — Udržal petici téhož obsahu okr. výboru v Lounech. — Dr. Slám a okr. výboru v Kostelci n. Orl. v příčině prodloužení lhůty př obnovování směnek při okres. hosp. záložnách. Krumbholz okr. výboru v Berouné za poskyt- nutí podpory rolnictvu okresu následkem neúrody. — König výboru spolku »Asylverein der Wiene Universität« ve Vídni za subvenci. — Dr. Foř spolku pomocníků rukavičkářských v Praze proti zvýšení cla z dovozu rukavic do Německa, pak obce jetělické za subvenci na upravení spojovací silnice od červenického převozu k železničnímu viaduktu. Tiskem rozdáno: Návrh poslance Karla Louly a soudruhů za vymožení podpory státní okre- sům benešovskému, neveklovskému a vlašimskému.
doktor Neumann Slý Holec Petro Hailady družstvo Udržal Foř Loula Dolní Skrýchov Přeštice Nepomuk Kostelec Louny Orlický Vídeň Praha Německo Vojáček König výbor spolek » SF der Wien Universität
18 article
— Návrh poslance Jana Lenocha a soudruhů v pří- čině poskytnotí státní pomoci rolnictvu okresu lito- myšlského a poličského za příčinou velikých škod, způsobených hraboši a stávající nouzí. —— Návrh posl. Glöcknera, Besemüllera a soudruhů v příčině změny zákona o dani domovní a o domovní dani činžovní. — Návrh poslanců Steina, Wolfa a sou- druhů v příčině udělení podpory povodní poškozené- mu Františku Gallovi v Dolním Dvoře. Došlé spisy: Zpráva školské komise o nevy- řízených poticích, jež byly této komisi přikázány. — Zprává komise živnostenské o zprávě zemského vý- boru v záležitosti převzetí všeobecných škol řeme- slnických obecních v Mladé Boleslavi, Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli a Volyni do správy zemské. Zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského vy- boru s návrhy v příčině prozatímného ustanovení zemské přirážky pro první člyři měsíce roku 1901 v příčině nutných opatření na sesílení pokladních Nejvyšší maršálek zemský přikazuje bez prvního čtení komisím návrhy ve příčině státní zemské podpory rolnictvu, stíženému živelními po- hromami. Jsou to návrhy posl. Louly stran okresů neveklovského, benešovského a vlašimského, a posl.
Lenoch Glöckner Besemüller Stein Wolf Gall Loula Dolní Dvůr Mladá Boleslav Kolín Kutná hoře Litomyšl Volyň všeobecný škola řout zpráva školský komise
19 article
Lenocha ve příčině okresů litomyšlského a po- ličského. Posl. děkan Roškot omluvil se pro dnešn schůzi. Přecházi se k dennímu pořádku. Prvním pře- mětem je druhé čtení zprávy komise roz- počtové o zprávě zemského výboru ve přičině zahrazení a korrekce horního toku potoka Olšinky v okresu skuteč- ském. Zpravodaj posl. Udržal doporučuje ku přijetí návrhy komise, dle nichž zahrazení i korrekce Ol- šinky prohlašuje se za zemský podnik, a upozorňuje že druhý odstavec stává se bezpředmětným následkem přijetí rozpočtu pro rok 1900. Přijímá se. Dalším předmětem je druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru a osnově zákona, týkajícího se upravení řeky Nisy vodním družstvem v Haffersdorfu (v okresu libereckém.) Zpravodaj posl. Udržal doporučuje ku přijetí hotovostí.
Lenoch Posl Roškot Udržal Ola Nisa Olšinka
20 article
V drobném prodeji pele. . . . . na s e Ve dlialkách na venkov nní čbslo. sdpoladnl Inserat, plati so hotově napřeo rielelacení iriy pjidsta- Uskárua racněžo redslot Bukopisy se novraeek
21 article
tištěné návrhy komise, dle níchž úprava zmíněná prohlašuje se za podnik, jenž má býti podporován z peněz zemských, a v kterýchžto návrzích stanoví se správní i finanční stránka projektu. Přijímá se. Následovalo druhé čtení zprávy komise pro záležitosti obecní a okresní o zprávě zemského vý- boru v příčině změny § 87. zákona ze dne 16. dubna 1864 a § 54. zákona ze dne 25. července 1864, tý- kajících se povolování obecních a okresních při- rážek.
22 article
Změna první týká se zřízení obecního a zní tak Článek I. Ustanovení § 87. obecního zřízení pro království české ze dne 16. dubna 1864 z. a n. č. 7. které změněno bylo zákonem ze dne 11. listopadu 1868 z. z. č. 39, zákonem ze dne 26. listopadu 1874 z. z. č. 88 a zákonem ze dne 25. března 1889 z. z. č. 28, se zrušuje a má zníti příště takto: § 87. Aby se mohly vybírati přirážky, které převyšují 15% daní přímých, nebo daně z potravy. potřebí jest povolení výboru okresního. Toto povo- lení musí se vymoci i tenkráte, když převyšují při- rážky 5% daní přímých, žádá-li toho ten, kdo jest dle § 17. zř. obec. členem výboru obecního. Byl-li člen takový ve schůzi výboru obecního, kde stalo se usnesení, že se vybírati bude přirážka obecní, ma žádost svou, má-li tato míti účinek, pronésti ihned, jinak má ji podati starostovi obce nejděle do 8 dnu po této schůzi. Ale to nevadí, aby se vybírala při- rážka 5%, páté procento počítajíc. Aby se vybírati mohly přírážky, které převyšují 40% daní přímých, nebo 20% dané z potravy, potřebí jest povolení výboru zemského. Převyšují-li tyto přirážky 50 ° daní přímých nebo 30% daně z potravy, dává toto povolení výbor zemský, dohodnuv se s c. k. místo- držitelstvím. Kdyby mezi výborem zemským a c. k. místodržitelstvím nebyla docílena shoda, předloží se věc snému k usnesení. Usnesení sněmu, kterým se přirážky povolují, potřebuje císařského schválení.
obecní
23 article
Článek II. Zádosti za povolení přirážek obec- ních, no nichž se usnesli obecní výborové před platností tohoto zákona, sluší posuzovati dle posa- vadních zákonných ustanovení. Změna druhá, týka- jící se přirážek okresních, má znění následující Článek I. Ustanovení § 54. zákona ze dne 25. července 1864 z. a n. č. 27, které změněno bylo zákonem ze dne 13. března 1888 z. z. č. 32 a zá- konem ze dne 24. ledna 1890 z. z. č. 9., se zrušuje a má zníti příšté takto: § 54. Okresní přirážky. K zapravaní výdajů, jež nejsou uhraženy příjmy z majetnosti kmenové, můzže zastupitelstvo okresní rozvrhnouti a vybírati přirážky k daním přímým do výše 20%. Přírážky, jež pře- vyšují 20% přímých daní, může až do 509/% těchto daní povoliti zemský výbor. Převyšují li tyto přirážky 50%, rozhoduje o dotyčné žádosti zemský výbor v souhlasu s c. k. místodržitelstvím; kdyby mezi výborem a c. k. místodržitelstvím nebylo docíleno shody, předloží se věc sněmu k usnesení. Usnesení sněmu, jímž se okresní přirážka povoluje, potřebuje císařského schválení. Platy a dávky jiného způsobu, nežii jsou přirážky k daním přímým, vyžadují zem- ského zákona. Clánek II. Přirážky okresní, na kterých s usnesla zastupitelstva okresní před platnosti tohoto zákona, sluší posuzovati dle dosavadních zákonných před pisů. Obě změny provedeny jsou jako zvláštní zákony. Zpráva, kterou, přednesl posl. Posselt, byla jednohlasně bez debaty schválena. Čtvrtým předmětem jednacího pořadu jest drnhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině prohlášení městské nemocnice v Krásné Lípě za všeobec- nou nemocnici veřejnou.
Zádost Posselt
24 article
Zpravodaj posl. dr. Jan Dvořák podává ná- vrhy komise, a protože bylo vyhověno veškerým podmínkám zákona, doporučuje je k přijetl. Přijímá se. Pátým předmětem jednacího pořadu jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině prohlášení nově zří- zené nemocnice v Černém Kostelci za všeobecnou nemocnici veřejnou. Zpravodaj posl. dr. Jan Dvořák žádá z těchže důvodů, jako v případě předcházejícím, za příjetí návrhů komise. Přijímá se. Následuje druhé čtení zprávy komi se rozpočtové o zprávě zemského výboru s návrhy v příčině prozatímního usta- novení zemské přirážky pro prvn čtyři měsíce roku 1901 a vpříčině nut- ných opatření na sesílení pokladnič- ních hobovo stí. Zpravodaj posl. dr. Fořt podává zprávu ko- mise rozpočtové o čtyřměsíčním provisoriu na rok 1901 a doporučuje ku příjetí následující návrby: 1. aby se přírážka zemská s výhradou dodatečného, definitivního schválení sněmem stanovila na 55 %; 2. aby zemský výbor byl zmocněn na sesílení po- kladních hotovostí učiniti výpůjěku a ž nej- výše do sumy 6 mill. korun; 3. aby si vy- žádal k provedení usnesení těch nejvyššího schvá- lení. Dodatkem k této zprávě zpravodaj jmenem ko- míse rozpočtové uvádi: Komise konala bedlivou úradu o tom, jakým způsobem by bylo lze již v r. 1901 do jisté aspoň míry uvésti v platnost zásady. ku kterým sněm, schváliv zprávu komise školské ve příčině úpravy platů učitelských, byl při- stoupil. Po dlouhých a zevrubných úradách činí
doktor Dvořák Fořt Kostelec
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 22. prosince.
Praha
26 article
Najde se v tomto staroslavném královstv dnes člověk, který čísti bude noviny ? Nanej výše si všimne lokální rubriky, aby zvěděl, ne- stala-li se nějaká sensační vražda, aneb mnohol lidi zajela v den předešlý elektrieká tramway a že podívá se do telegramů, nestojí-li tam, za jakých podmínek chce se Lichunčan a prin Čin smířiti s Evropou, aneb nepromluvil-li císa německý opět nějakou řeč Lidé mají dnes důležitější zaměstnání, nez probírati se žurnály: zlatit ořechy, stavět jesl a vylupovat mandle do vánoček. Je přirozeno tedy, že dlouho jsem pře mýšlel, o čem bych měl dnes vlastně psáti neb mám-li psát vůbec, i napadlo mně — jsem hrdý na tento svůj nápad — psáti v den pře Stédrým večerem o — Štědrém večeru — — Je tomu bezmála již třicet let, co v teplý kožich zabořen ujížděl jsem z Berlína k Dráž- danům. Měl jsem úmysl stráviti vánoce v Lab- ské Florencii, která není sice proslulá svou ku- chyní, za to ale vlídností a srdečností svých obyvatelů. Vyjeli jsme z anhaltského nádrate o pátě hodině a v půl desáté měli jsme dl jízdního řádu zavítati do Drážďan. Nebe bylo jasné, měsíc svitil a drobet mrzlo. Pohoda v pravdě vánoční. Však sotva že měli jsme Berlín za sebou, počalo se nebe
Evropa Berlín Laba Florencie Drážďany
27 article
zatahovati, za stanici Lichterfelde počalse s oblak sypati sníh a než dojeli jsme do Jüter- bogku, do města se jmenem zkomoleným ze slovanského Jutroboha, byla širá smutná rovina, pokud ve tmě dalo se přehlédnouti, pokryta bílým rubášem. Průvodčí vlaku, jenž neměl mnoho co dělat, neboť bylo ve všech vozech sotva deset osob, přes instrukci, posadil se k nám do kupé horlil na krutost služby železniční, která vyhání člověka z domova, kdy i nejchudší a nejposle nější pociťuje touhu po teplém krbu. Stanice Jüterbogk. Nevstupoval nikdo. Pardon: dvě osoby jak pozorovati bylo polozamrzlým oknem. »Dnes mají místa dost,« pravil kondukté »mohou se uvelebit, kde libo.« »Kdo?« tázal jsem se. »Inu, přírostek. Četnik, jenž eskortuje da rebáka, který včera odsouzen byl porotou na dvě léta.« Jeli jsme pak asi půl hodiny. Mraky stá- valy se čím dále tím hustší a s nebe nepadaly již pouze vločky, nýbrž celé kusy sněhu. »Jen aby se nám nic nestalo !« zašept konduktér sám k sobě. »Což je tu nějaké nebezpečí? « táza jsme se. »Že zaryjem se do sněhu a nebudem moci dále. Pozorujete, jak lokomotiva heká?e »Opravdu! Jako by byla živým tvorem. »Jsou strojvedouci, již věří, že skutečne v tom železe je zivot. Véc se stává povážlivou Jedem již jako šutrovka.« A skutečně by byl člověk pěšky vlaku po- stačil. Pojednou náraz a my stáli. Trčeli jsme ve sněhu. Představte si to: o Štědrý den v sedm hodin večer mezi stanicemi, z nichž do každé bylo aspoň půl druhé hodiny a na pláni, na níž ve tmě noční nebylo viděti leč sníh a sil- houetty chatrných borových lesíků. K tomu si domyslete prudkou vánici a asi pět stupno mrazu.
Lichterfelde Jüterbogk Ina
28 article »Co dělat?e
»Co dělat?e »Jak dlouho tu budem stát? »Nejméně pět hodin«, zněla odpověď, »než doběhne hlídač do stanice a dostaví se sems sněhovým pluhem dělníci.« »Vždyť tu zmrznem!« »Asi čtvrt hodiny odtud je osamělá ho- spoda. Tam se uchylte!« Tak poradil nám vrchní konduktér a nabídl se nám za vůdce. Toť se ví, že přijali jsme ochotně jeho nabídku. Za půl hodiny — ne za čtvrt — byli jsm na místě. O, jak šťastni jsme se cítili v tom lužickém »krečamu«, kde nám nabídli horkého grogu a vánočního bochánku, neboť vánočky tam nejsou v módě. Pojednou zabloudil zrak můj do špatně osvětleného kouta pobliž dveři. Seděl tam člověk ve vojenské uniformě a naproti němu, jaké t překvapení — můj bývalý spolužák A .. Ano, je to on, jakkoli se divně tváří. Kdese tu vzal u všech všudy ? Aneb jel také s námi Spěchal jsem k němu, když ale byl jsem
29 article
již u něho, zastoupil mi pojednou cestu — voják, v němž poznal jsem pruského četníka. »Co si přejete?« spustil na mne zhurta. »S tím zde mluviti nesmíte !« »A proč?« vyhrkl jsem ze sebe. »Je to trestanec —« jak vidite. Jako by mne byl dýkou proklál. Zamlče jsem se a po chvilee soustrastně pohlédl jsem na ubožáka, jenž zatím hlavu na stůl položil, aby zrakové naši již více se nesetkali. A tu zpozoroval jsem lesklý řetízek, jímž spjatou mě levou ruku a který vedl dolů ke kotníku levé nohy. Vrátil jsem se na své místo. Mezi tím ostatní spolucestující okkupovali lavice a na nich se rozložili, tak že mnozí snad to, co mezi mnou a trestancem a jeho průvodčím se ode- hrálo, ani nezpozorovali. Položil jsem se takč, však mysl má stále a stále zabývala se osudem druha z mládí, jenž zbloudiv, po letech takse byl se mnou sešel. Četník zdřiml si také — aspoň se mně tak zdálo. A pojednou ubohý můj bývalý soudruh zvedl hlavu a upřel na mne oko své. »Zhas nout!« zašeptal, ale tak, že jsem to slyšel a tomu rozuměl. Učinil jsem mechanicky, co mi rozkázal, jenom že jsem při tom lampu převrhl. Následek toho byl, že petrolej se vzňal a v malém oka- mžiku jizba byla v plamenech. Vidím ještě dnes ty plameny, slyším ještě dnes nářek hostinského a jeho rodiny. Pojednou stojí četník přede mnou
30 article
»Zvrhl jste lampu, abyste pomohl k útěku trestanci, jehož jsem eskortoval a s nímž jste byl srozuměn. Nezapírejte. Znal jste ho a byl byste učinil pokus na jeho osvobození již před půl hodinou, kdybych nebyl vám zastoupil cestu. Ale úmysl váš se nepodařil. Lidské spra- vedlnosti zločinec, jenž pro padělanou směnku byl odsouzen do káznice, sice unikl, však soudit ho bude bůh. Uhořel. Vy ale v zlo- činném úmyslu jste oheň způsobil a tím se do- pustil skutku, na který je — trest smrti ! Ted jste můj!« A již vytahoval z příručního váčku fetízky, právě takové, jimiž spjat byl A. Na to vztáňl na mne ruku. Zachvěl jsem se a — probudi. Četník stál skutečně u mne. »Je čas, abychom šli, vlak už je volný« — pravil, když mnou byl zatřásl Protřel jsem si oči a když přesvědčil jsem se, že lampa stojí na svém místě a hoří jako dříve, že A. obrací se ke mně zády, čině jakoby se oknem díval ven, že tedy neshořel, tu pocítil jsem, co v pravdě je šťastné božíhodové procitnutí — — — Jsou tomu čtyři leta, co jsem se pro- cházel ulicí po Andrassyově nejnádhernější. Zrak můj utkvěl na firmě s jmenem A. Před krámem, nad nímž tabule ta visela, stál — bývalý můj spolužák a spokojeně od- fukoval kouř z trabuka.
Andrassyův