2
masthead
V Praze, v neděli dne 23. prosince 1900.
Praha
4
article
Na ránní a odpol. list
předplácí se
v Praze v adlmlnistr
nc :: : ik-
a drrojí i denilnk
Praha
6
article
1e
s skrik iote
nd. » k o
tss
8
article
rji slni
a:: žei
9
article
Onešní čislo pro Prahu le o 20 stranách.
Onešní čislo pro Prahu le o 20 stranách.
Nažli zemím svézákonnost,
raději národně je rozpoltí!
Jakkoliv jsme již mohli zvyknouti t
vídeňsko-centralistické lásce, jaká se po
celé půlstoleti osvědčuje sněmům zemským
vůbec a sněmu království českého zvláště.
přece to nejde. Přece nás to povždy znovu
dýkou bodne a znovu do duše roztrpěí, kdy-
koliv ty hrubé kancelářské nůžky rakousk
sudičky tak náhle přestřihnou nit života na
šeho českého sněmu, jedva počal dýchat
učinil několik kroků.
Kolikráte již od vydání říjnového di-
plomu z r. 1860 slibovávaly nám vlády ví-
deňské způsobem co nejslavnějším
— i v trůnních řečech — že na příště má
býti sněmům zemským dopřáno více
času k řádné činnosti zákono
dárné, jak toho nezbytně vymá-
hají potřeby lidu a blaho krá-
lovství a zemí, z nichž říše habs-
burská se skládál
Ale jako prý cesta do pekel je dlážděna
dobrými předsevzetími lidskými, tak i dráha
vídeňské politiky celá jest vyštěrkována pěk-
nými nesplněnými sliby, ale tvrdými skutky
vůči sněmům zemským. Mohli bychom tedy,
jak praveno, býti tomu pastorčímu osudu
sněmu našeho již zvyklí. Však nicměně to
včerejší náhlé uzavření po 7. pra
víme: sedmi sch ů zích, ve kterých jedva
že mohl dostatečně projednat tryskem letošní
hospodářství zemské a letmo povoliti (římě-
síční provisorium na příští rok: toto rapidní
přetnutí tepny sněmovní uprostře
svrchované hospodářské a politické krise
nejdůležitější země mocnářstva: toto komisní
zapečetění dveří sněmovních, aniž by vláda
byla dala odpověď na tolikeré otáz ky
stesky a žaloby obyvatelistva
již dluhovala od předešlého zasedání sně
movního: to způsobí v Čechách dojem,
jehož následků vládě Körbrově věru nebude
Praha
Čechy
10
article
příjemno a zdrávo ! Jakými frásemi dala vy-
zváněti ve svých officiosních listech letošn
kampani sněmovní! »Životní otázky
v pravém a plném smyslu slova
životní otázky jsou to, o nichž tento-
kráte sněmové zemští jednati mají!« psa
dne 29. listopadu vídeňský vládní »Frem-
denblatt« do slova: »Jde především o to.,
opatřiti v čas zemské hospodářství pro příšt
rek.Avšak nejen o nejbližší tu budoucnos
se jedná, nýbrž spíše o to jde, aby bylo
postaráno i pro dobu další o trvale
uzdravení zemských financí. K
vážné a namahavé pomocné akci ž
jsou nyní svoláni sněmové zemští, vykládal
vídeňský officiosus, i velebii vládu již napřed
za to, jak že jim v této pomocné akci
půjde loyalně na ruku, nabízejíe
jim pomoc — desíti krejcarů na litru
alkoholu, pakliže všech 17 zemských
sněmů v Cislajtanii, pro tuto ethe
rickou zemskou přirážku jednomyslně se
rozhodne. —
Tato byrokraticko-puntičkářská podmínk
se ovšem nesplnila, nejjižnější sněm Cislaj
tanie, dalmatský, rozhořčen skvělou peč
vlády Körbrovy o životní prospěch Dalmacie.
řekl »ne« a — bylo po celé slavné výpo
mocné akci vládní rázem veta. Nejen že
vzala okamžitě na všech sněmech svou ethe-
rickou předlohu zpět, ale bojíc se pa-
trně kritiky zasloužené, honem
přibouchla dvéře sněmovny české, aniž b
i jen slovem tuto bezohlednou prudkost
svou omluvila neb brzké pokračování sněmu
připověděla.
Jedva že zbyla sněmu chvíle, aby aspon
krůpějí pomohl svému strádajícímu učitelstvu
národnímu: sto jiných důležitostí zemských
za to musil zůstavit nevyřizených a neopa-
třených, poněvadž se prostě zlíbilo vládě
sněm český včerejškem zavříti. Inu ovšem,
rozumíme proč a k vůli komu se tak
stalo
Bylo jich dvé, kdož měli příčin
Körbrův
Fr
11
article
NARC
NARC
strachovati se před každou další ho-
dinou života sněmu českého
jako před zlým svědomím: byla
to strana německých ústaváků t. zv. pokro-
kářův a byla to její milá kmotřenka, vláda
p. Körbrova; první se bála volebních řečí
Wolfiánů, druhá zase českých posudků svých
posledních tajných ordonancí proti právu
jazyka českého a obě dohromady diskusse
o státním právu českém a šlapané rovno-
právnosti v zemi české. K tomu aby nedošlo-
bylo pospolitým jejich interessem a officiálně
doznaným přáním. A proto byl sněm český
osmou schůzí svou náhle uzavřen na dobu
neurčitou!
Tím pověděla nám vláda Körbrova s do-
statek, jak přeje myšlence a utonomie
zemské. Ale touž dobou, co u nás křečo-
vitě zabraňovala na sněmu českém každé
diskussi politické, nezamezila jí na
sněmu tyrolském, nýbrž dopustila, ba
vítala ji tam, jakkoliv šlo o princip pro
Rakousko svrchovaně povážlivý:
totiž o princip autonomie národní.
Dávno-liž tomu, co odpověděl předseda
ministerstva pan Körber vůdci Vlachů jiho-
tyrolských hraběti Malfattovi na jeho pamětní
spis, požadující samostatnost pro
vlaské Tyrolsko, naprosto zá-
porně? Odmítavou tou odpovědí vlády
podráždění Vlachové tyrolští rozhodli se ku
změně taktiky: kdežto dosud od let pro-
vozovali proti sněmu tyrolskému abstinenci,
nyní řekli: »Pojďme do Inšpruku a klaďme
tam vládě i sněmu nejhouževnatější odpor
— obstrukcí!«
Řekli a provedli: dostavivše se do sněmu
tyrolského, předevčírem 21. prosince podali
vládě návrhem Brugnarovým toto své ulti-
matum: »Sněm tyrolský, přesvědčen jsa
tom, že nutno poskytnouti vlašské
části země správu autonomní
zvoli ze sebe devítičlenný výbor, jemuž
uloží vypracovat návrh zákona tohoto ob-
sahu: Právo zákonodárné zůstává
vyhrazeno pouze sněmu tyrolskému.
Wolfián
Körbrův
Körber
Vlach
Rakousko
Tyrolsko
Inšpruk
12
article
Sněm rozdělí se ve dvě kurie:
pro německé a vlaské Tyrolsko tak, že velko-
statkářská kurie rozstoupí se ve dva odbory:
Rovněž rozdělí se zemský výbor ve dvě
sekce. Tyto dvě kurie sněmovní
respective sekce zemského výboru usnášejí
se neodyisle jedna od druhé
neodvisle od plného sněmu v me-
zích zákonných a pokud tomu odpovídaji
vlastní jich fondy: a) v záležitostec
obecních i co se týče dozoru nad obcemi;
b) v zaležitostech školských, pro
něž buďtež zřízeny dvě oddělené zemské
školní a zdravotní rady, c) ve v šech
hospodářských záležítostech.
Každé kurii přikázán budiž z důch o dů
zemských poměrný podíl finan-
ční. Počet výborů zemských budiz nově sta-
noven.«
Kdežto strana klerikální vůči tomuto
návrhu Vlachů pozbyla mluvy, frakce ně-
mecko-ústavácká jej ústy pověst-
ného Grrabmavra vřele přivítala,
vláda Körbrova pak se k němu takto
přitočila: »Návrat italských poslaneů
do sněmu naplňuje mne upřímnou radostí.
Tím jest poskytnuta první podmínka ku
zdárnému rozřešení otázky autono mní.
V listu předsedy ministerstva zaujala vláda
své stanovisko, jakéž jí ukládaly zájmy říše
a země. Leč ono prohlášení vlády vzta-
hovalo se ku dřívějšímu návrhu
poslanců vlaských na rozřešení otázky. D ne
však má počíti nová práce. Př
této hodlá vláda spolupůsobit a vý-
sledek její chce s největší ne-
strannosti prozkoumat, naplněna
přáním, aby přivodila za šetření všech
oprávněných zájmův uspokojivý stav v zemi.«
— Tím arci ještě Vlachové tyrolští nemají
vyhráno, ale že vláda Körbrova od dřívěj-
šího svého stanoviska couvá a blíží se prin-
cipu autonomie národní, jest patrno.
Vlach
13
article
Sněm království českého.
Schůze dvacátá o smá.
V Praze, 22. prosince.
Nejvyšší maršálek zemský, který jindy
povoluje slavnému sněmu akademickou čtvr.
někdy dvojnásobnou, dnes začal přesně. Ob-
vyklý stroj našeho domácího parlamentu še
tiše, ale rychle. Hlasitěji bavili se zástup-
cové lidu v četných kroužcích. Co slyšeti
bylo nahoru, byl šum jejich hovorů, v nichž
referáty zpravodajů zanikaly. Ovšem : celá
sněmovna věděla, oč jde, a námitek nemě
žádný její člen. Tak bez nejmenšího rozruchu
bylo odhlasováno prvních pět odstavců jedna-
cího pořadu.
Když na zpravodajskou tribunu vystoupi
dr. Fořt, referent rozpočtového výboru.
shrnul se kol něho kruh poslanců. Svým
obsahem jeho zpráva byla kulminačním bo-
dem schůze. Přinášelť návrhy komise stran
prozatímního ustanovení zemské přirážky pro
první třetinu příštího roku a provisoris-
simum úpravy učitelských platů
Ve chvíli, kdy vlastně dohotoven býti mě
řádný rozpočet zemský a obstaráno zemské
finanční hospodářství pro příští rok, bylo
se sněmu spokojiti s opětným, tentokráte
čtyřměsíčním provisoriem rozpočtovým, sta
novícím 55procentní přirážku a zmocňujícím
zemský výbor král. českého k nové výpůjčce
do 6 millionů korun. To jest: musí se dále
hospodařiti způsobem, proti kterému se každo
dobrý syn této země vzpírá jako proti ne-
moci, hrozící zhoubou autonomní správě
Ale přece nebudou míti pravdu, kdož
předpovídali, že i ta nejnalehavější otázka
úprava učitelských platů, uvázne zase. Roz
počtová komise učinila, co v napjatém oka
mžiku mohla. Nebude-li někdo spokojen,ae
přijme ujištění, že jinak prozatím věc vyří
zena býti nemohla, a že každý nový návrh
znamenal by nové odročení.
Nesmí se přehlédnouti, že návrhy, po-
dané drem. Fořtem jmenem rozpočtového
výboru, byly schváleny jednohlasně.
doktor
Fořt
Roza
Praha
Ob
14
article
Včera, když v rozpočtovém výboru do-
jednáno totéž thema, dostalo placet od če-
ských i velkostatkářských poslanců. Obojím
hlasováním je dáno stanovisko zemského vý-
boru, který má nyní slovo, mandát i moe
Počátek pokroku je tedy učiněn — v po
slední hodině poslední schůze sněmu, týden
před skonem století. Počátek tak vysloven
provisorní, že pokračování následovati musí.
Když návrhy rozpočtového výboru, drem
Fořtem tlumočené, ani návrhy rozpočtového
provisoria se týkající nepovzbudily nikoho
k rozpjatému oratorickému výkonu, nastal
podiv v zasedací síni, úžas i zklamání na
galerii a upřímná veselost v žurnalistické
loži. Nežli zmizel úsměv na boubelaté tvář
p. Kletzenbauera — odvážil se do prostře
sálu bez P. Opitze — bylo hotovo i roz-
počtové i učitelské provisorium.
Ostatní projednáno, možno-li, ještě rv
chleji. Žižkov dostal bez debaty, čeho tou-
žebně si přál a k vůli čemu tajně zárlil na
vinohradského souseda: nové okresní zastu-
pitelstvo, Liberec hravě nabyl schválení 4
millionové půjčky na vodovod a kanalisaci.
Také přátelé staré Prahy mohou býti potě-
šeni přijetím návrhu komise pro záležitosti
obecní a okresní, jímž umožněno zachování
dosavadního rázu Malé strany a pohledu na
Hradčany.
Tak vyřízeno v krátké době bez jaké
koli emoce 10 předmětů, které by byly spo
třebovaly nanejméně dvě dlouhé schůze
kdyby pp. poslanci nebyli ctili pořekadlo
mlčeti zlato.
Jestliže kdy, právě dnes přesvědčiti se
mohl každý, jak zbytečno je vésti dlouhé
řeči při záležitostech nesporných, ba samo
zřejmých.
Když místodržitel zhostil se prohlášení
k němuž nabyl nejvyššího zmocnění, povstal
nejvyšší maršálek ke stručnému doslovu. Po
děkovav poslancům za jich práci, vzdal
chválu činnosti sněmu. Přiznal, že mnoho
tlumočený
P Opitz
Žižkov
Liberec
Hradčany
doktor Fořt
16
article
důležitého zůstalo nevyřízeno, ale s důrazem
dodal, sněmu že viny přičítati nelze: kdyb
více času měl, že by se dopracoval výsledků
mnohem lepších.
Je známo, že kníže Jiří Lobkovic mnohem
méně řekne, než má na mysli. Zdaž v tom
momentu, kdy nejvyšší maršálek vzdal chválu
činnosti sněmu, pocítili blamáž z odporu
ti, kteří opírali se jeho svolání?
Dnes tedy bylo skončeno sněmovní za-
sedání nominálně čtvrté, de facto však páté
Pátý rok sněmovních mandátů uplynul. Za-
sedání letošní jen proto zvalo se čtvrtým,
poněvadž za hr. Badena sněm nebyl uza-
vřen, nýbrž odročen. Kdy sejde se sněm
k poslednímu zasedání v nynějším období?
V kuloárech se sdělovalo, že v březnu.
Stejná zpráva přichází z Vídně. Kdož vi
dnes, co bude ve třetím měsíci budoucího
roku a století? Že jarní sněmování, mysli
a očekává se. Že ale budou nové volby, ví
se určitě. Patrně na podzim. V příštím roce
tedy lid český dvakráte půjde k volebnímu
osudí. Quod bonum, felix, faustum fortu-
natumque eveniat.
Lobkovic
Baden
Vídeň
17
article
Nejvyšší maršálek zemský zahajeje
schůzi v 10 hodin 30 minut.
U vládního stolu: Místodržitel hr. Couden-
hove, místodržitelský rada Vojáček a okresní hejtman
dr. Neumann.
Petice podali čeští poslanci tyto: Dr. Slá m
katolicko-hosp. spolku ve Chlenech za změnu zákona
o školství a za snižení presenční služby vojenské.
— Holče Petra Hailady, správce školy v Dolním
Skrýchově, za vpočítání let služebních. — Küs
družstva pro stavbu místní dráhy Stankov- Přeštice-
Nepomuky za zemskou garancii. — Dr. Slám a obec.
a okr. úřadů i spolků v příčině nákupu plodin země-
dělských pro vojenské účely přímo od producentů,
dále 35 obecních úřadů a veškerých okr. zastupitel-
stev v příčině zřízení pojišťoven proti škodám z ohně
a krupobití a pojišťování rolnictva a hosp. dělnictva
pro případ stáří, okresního výboru v Kostelci n. O.
za změnu § 51. zák. o okr. hosp. záložnách ze dne
26. dubna 1900. — Udržal petici téhož obsahu
okr. výboru v Lounech. — Dr. Slám a okr. výboru
v Kostelci n. Orl. v příčině prodloužení lhůty př
obnovování směnek při okres. hosp. záložnách.
Krumbholz okr. výboru v Berouné za poskyt-
nutí podpory rolnictvu okresu následkem neúrody.
— König výboru spolku »Asylverein der Wiene
Universität« ve Vídni za subvenci. — Dr. Foř
spolku pomocníků rukavičkářských v Praze proti
zvýšení cla z dovozu rukavic do Německa, pak obce
jetělické za subvenci na upravení spojovací silnice
od červenického převozu k železničnímu viaduktu.
Tiskem rozdáno: Návrh poslance Karla
Louly a soudruhů za vymožení podpory státní okre-
sům benešovskému, neveklovskému a vlašimskému.
doktor
Neumann
Slý
Holec
Petro Hailady
družstvo
Udržal
Foř
Loula
Dolní Skrýchov
Přeštice
Nepomuk
Kostelec
Louny
Orlický
Vídeň
Praha
Německo
Vojáček
König výbor spolek » SF der Wien Universität
18
article
— Návrh poslance Jana Lenocha a soudruhů v pří-
čině poskytnotí státní pomoci rolnictvu okresu lito-
myšlského a poličského za příčinou velikých škod,
způsobených hraboši a stávající nouzí. —— Návrh
posl. Glöcknera, Besemüllera a soudruhů v příčině
změny zákona o dani domovní a o domovní dani
činžovní. — Návrh poslanců Steina, Wolfa a sou-
druhů v příčině udělení podpory povodní poškozené-
mu Františku Gallovi v Dolním Dvoře.
Došlé spisy: Zpráva školské komise o nevy-
řízených poticích, jež byly této komisi přikázány. —
Zprává komise živnostenské o zprávě zemského vý-
boru v záležitosti převzetí všeobecných škol řeme-
slnických obecních v Mladé Boleslavi, Kolíně, Kutné
Hoře, Litomyšli a Volyni do správy zemské.
Zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského vy-
boru s návrhy v příčině prozatímného ustanovení
zemské přirážky pro první člyři měsíce roku 1901
v příčině nutných opatření na sesílení pokladních
Nejvyšší maršálek zemský přikazuje bez
prvního čtení komisím návrhy ve příčině státní
zemské podpory rolnictvu, stíženému živelními po-
hromami. Jsou to návrhy posl. Louly stran okresů
neveklovského, benešovského a vlašimského, a posl.
Lenoch
Glöckner
Besemüller
Stein
Wolf
Gall
Loula
Dolní Dvůr
Mladá Boleslav
Kolín
Kutná hoře
Litomyšl
Volyň
všeobecný škola řout
zpráva školský komise
19
article
Lenocha ve příčině okresů litomyšlského a po-
ličského.
Posl.
děkan Roškot omluvil se pro dnešn
schůzi.
Přecházi se k dennímu pořádku. Prvním pře-
mětem je druhé čtení zprávy komise roz-
počtové o zprávě zemského výboru ve
přičině zahrazení a korrekce horního
toku potoka Olšinky v okresu skuteč-
ském.
Zpravodaj posl. Udržal doporučuje ku přijetí
návrhy komise, dle nichž zahrazení i korrekce Ol-
šinky prohlašuje se za zemský podnik, a upozorňuje
že druhý odstavec stává se bezpředmětným následkem
přijetí rozpočtu pro rok 1900.
Přijímá se.
Dalším předmětem je druhé čtení zprávy
komise rozpočtové o zprávě zemského
výboru a osnově zákona, týkajícího se
upravení řeky Nisy vodním družstvem
v Haffersdorfu (v okresu libereckém.)
Zpravodaj posl. Udržal doporučuje ku přijetí
hotovostí.
Lenoch
Posl
Roškot
Udržal
Ola
Nisa
Olšinka
20
article
V drobném prodeji
pele. . . . . na s e
Ve dlialkách na venkov
nní čbslo.
sdpoladnl
Inserat,
plati so hotově napřeo
rielelacení iriy pjidsta-
Uskárua racněžo redslot
Bukopisy se novraeek
21
article
tištěné návrhy komise, dle níchž úprava zmíněná
prohlašuje se za podnik, jenž má býti podporován
z peněz zemských, a v kterýchžto návrzích stanoví
se správní i finanční stránka projektu.
Přijímá se.
Následovalo druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti obecní a okresní o zprávě zemského vý-
boru v příčině změny § 87. zákona ze dne 16. dubna
1864 a § 54. zákona ze dne 25. července 1864, tý-
kajících se povolování obecních a okresních při-
rážek.
22
article
Změna první týká se zřízení obecního a zní
tak
Článek I. Ustanovení § 87. obecního zřízení pro
království české ze dne 16. dubna 1864 z. a n. č. 7.
které změněno bylo zákonem ze dne 11. listopadu
1868 z. z. č. 39, zákonem ze dne 26. listopadu 1874
z. z. č. 88 a zákonem ze dne 25. března 1889 z. z.
č. 28, se zrušuje a má zníti příště takto:
§ 87. Aby se mohly vybírati přirážky, které
převyšují 15% daní přímých, nebo daně z potravy.
potřebí jest povolení výboru okresního. Toto povo-
lení musí se vymoci i tenkráte, když převyšují při-
rážky 5% daní přímých, žádá-li toho ten, kdo jest
dle § 17. zř. obec. členem výboru obecního. Byl-li
člen takový ve schůzi výboru obecního, kde stalo se
usnesení, že se vybírati bude přirážka obecní, ma
žádost svou, má-li tato míti účinek, pronésti ihned,
jinak má ji podati starostovi obce nejděle do 8 dnu
po této schůzi. Ale to nevadí, aby se vybírala při-
rážka 5%, páté procento počítajíc. Aby se vybírati
mohly přírážky, které převyšují 40% daní přímých,
nebo 20% dané z potravy, potřebí jest povolení
výboru zemského. Převyšují-li tyto přirážky 50 °
daní přímých nebo 30% daně z potravy, dává toto
povolení výbor zemský, dohodnuv se s c. k. místo-
držitelstvím. Kdyby mezi výborem zemským a c. k.
místodržitelstvím nebyla docílena shoda, předloží se
věc snému k usnesení. Usnesení sněmu, kterým se
přirážky povolují, potřebuje císařského schválení.
obecní
23
article
Článek II. Zádosti za povolení přirážek obec-
ních, no nichž se usnesli obecní výborové před
platností tohoto zákona, sluší posuzovati dle posa-
vadních zákonných ustanovení. Změna druhá, týka-
jící se přirážek okresních, má znění následující
Článek I. Ustanovení § 54. zákona ze dne 25.
července 1864 z. a n. č. 27, které změněno bylo
zákonem ze dne 13. března 1888 z. z. č. 32 a zá-
konem ze dne 24. ledna 1890 z. z. č. 9., se zrušuje
a má zníti příšté takto:
§ 54. Okresní přirážky. K zapravaní výdajů, jež
nejsou uhraženy příjmy z majetnosti kmenové, můzže
zastupitelstvo okresní rozvrhnouti a vybírati přirážky
k daním přímým do výše 20%. Přírážky, jež pře-
vyšují 20% přímých daní, může až do 509/% těchto
daní povoliti zemský výbor. Převyšují li tyto přirážky
50%, rozhoduje o dotyčné žádosti zemský výbor
v souhlasu s c. k. místodržitelstvím; kdyby mezi
výborem a c. k. místodržitelstvím nebylo docíleno
shody, předloží se věc sněmu k usnesení. Usnesení
sněmu, jímž se okresní přirážka povoluje, potřebuje
císařského schválení. Platy a dávky jiného způsobu,
nežii jsou přirážky k daním přímým, vyžadují zem-
ského zákona.
Clánek II. Přirážky okresní, na kterých s
usnesla zastupitelstva okresní před platnosti tohoto
zákona, sluší posuzovati dle dosavadních zákonných
před pisů.
Obě změny provedeny jsou jako zvláštní zákony.
Zpráva, kterou, přednesl posl. Posselt, byla
jednohlasně bez debaty schválena.
Čtvrtým předmětem jednacího pořadu jest drnhé
čtení zprávy komise pro záležitosti
okresní a obecní o zprávě zemského
výboru v příčině prohlášení městské
nemocnice v Krásné Lípě za všeobec-
nou nemocnici veřejnou.
Zádost
Posselt
24
article
Zpravodaj posl. dr. Jan Dvořák podává ná-
vrhy komise, a protože bylo vyhověno veškerým
podmínkám zákona, doporučuje je k přijetl.
Přijímá se.
Pátým předmětem jednacího pořadu jest druhé
čtení zprávy komise pro záležitosti
okresní a obecní o zprávě zemského
výboru v příčině prohlášení nově zří-
zené nemocnice v Černém Kostelci za
všeobecnou nemocnici veřejnou.
Zpravodaj posl. dr. Jan Dvořák žádá z těchže
důvodů, jako v případě předcházejícím, za příjetí
návrhů komise.
Přijímá se.
Následuje druhé čtení zprávy komi se
rozpočtové o zprávě zemského výboru
s návrhy v příčině prozatímního usta-
novení zemské přirážky pro prvn
čtyři měsíce roku 1901 a vpříčině nut-
ných opatření na sesílení pokladnič-
ních hobovo stí.
Zpravodaj posl. dr. Fořt podává zprávu ko-
mise rozpočtové o čtyřměsíčním provisoriu na rok
1901 a doporučuje ku příjetí následující návrby:
1. aby se přírážka zemská s výhradou dodatečného,
definitivního schválení sněmem stanovila na 55 %;
2. aby zemský výbor byl zmocněn na sesílení po-
kladních hotovostí učiniti výpůjěku a ž nej-
výše do sumy 6 mill. korun; 3. aby si vy-
žádal k provedení usnesení těch nejvyššího schvá-
lení. Dodatkem k této zprávě zpravodaj jmenem ko-
míse rozpočtové uvádi: Komise konala bedlivou
úradu o tom, jakým způsobem by bylo lze již v r.
1901 do jisté aspoň míry uvésti v platnost zásady.
ku kterým sněm, schváliv zprávu komise školské ve
příčině úpravy platů učitelských, byl při-
stoupil. Po dlouhých a zevrubných úradách činí
doktor
Dvořák
Fořt
Kostelec
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 22. prosince.
Praha
26
article
Najde se v tomto staroslavném královstv
dnes člověk, který čísti bude noviny ? Nanej
výše si všimne lokální rubriky, aby zvěděl, ne-
stala-li se nějaká sensační vražda, aneb mnohol
lidi zajela v den předešlý elektrieká tramway
a že podívá se do telegramů, nestojí-li tam, za
jakých podmínek chce se Lichunčan a prin
Čin smířiti s Evropou, aneb nepromluvil-li císa
německý opět nějakou řeč
Lidé mají dnes důležitější zaměstnání, nez
probírati se žurnály: zlatit ořechy, stavět jesl
a vylupovat mandle do vánoček.
Je přirozeno tedy, že dlouho jsem pře
mýšlel, o čem bych měl dnes vlastně psáti
neb mám-li psát vůbec, i napadlo mně — jsem
hrdý na tento svůj nápad — psáti v den pře
Stédrým večerem o — Štědrém večeru — —
Je tomu bezmála již třicet let, co v teplý
kožich zabořen ujížděl jsem z Berlína k Dráž-
danům. Měl jsem úmysl stráviti vánoce v Lab-
ské Florencii, která není sice proslulá svou ku-
chyní, za to ale vlídností a srdečností svých
obyvatelů. Vyjeli jsme z anhaltského nádrate
o pátě hodině a v půl desáté měli jsme dl
jízdního řádu zavítati do Drážďan.
Nebe bylo jasné, měsíc svitil a drobet
mrzlo. Pohoda v pravdě vánoční. Však sotva
že měli jsme Berlín za sebou, počalo se nebe
Evropa
Berlín
Laba
Florencie
Drážďany
27
article
zatahovati, za stanici Lichterfelde počalse
s oblak sypati sníh a než dojeli jsme do Jüter-
bogku, do města se jmenem zkomoleným ze
slovanského Jutroboha, byla širá smutná rovina,
pokud ve tmě dalo se přehlédnouti, pokryta
bílým rubášem.
Průvodčí vlaku, jenž neměl mnoho co dělat,
neboť bylo ve všech vozech sotva deset osob,
přes instrukci, posadil se k nám do kupé
horlil na krutost služby železniční, která vyhání
člověka z domova, kdy i nejchudší a nejposle
nější pociťuje touhu po teplém krbu.
Stanice Jüterbogk.
Nevstupoval nikdo. Pardon: dvě osoby
jak pozorovati bylo polozamrzlým oknem.
»Dnes mají místa dost,« pravil kondukté
»mohou se uvelebit, kde libo.«
»Kdo?« tázal jsem se.
»Inu, přírostek. Četnik, jenž eskortuje da
rebáka, který včera odsouzen byl porotou na
dvě léta.«
Jeli jsme pak asi půl hodiny. Mraky stá-
valy se čím dále tím hustší a s nebe nepadaly
již pouze vločky, nýbrž celé kusy sněhu.
»Jen aby se nám nic nestalo !« zašept
konduktér sám k sobě.
»Což je tu nějaké nebezpečí? « táza
jsme se.
»Že zaryjem se do sněhu a nebudem
moci dále. Pozorujete, jak lokomotiva heká?e
»Opravdu! Jako by byla živým tvorem.
»Jsou strojvedouci, již věří, že skutečne
v tom železe je zivot. Véc se stává povážlivou
Jedem již jako šutrovka.«
A skutečně by byl člověk pěšky vlaku po-
stačil.
Pojednou náraz a my stáli.
Trčeli jsme ve sněhu.
Představte si to: o Štědrý den v sedm
hodin večer mezi stanicemi, z nichž do každé
bylo aspoň půl druhé hodiny a na pláni, na
níž ve tmě noční nebylo viděti leč sníh a sil-
houetty chatrných borových lesíků. K tomu si
domyslete prudkou vánici a asi pět stupno
mrazu.
Lichterfelde
Jüterbogk
Ina
28
article
»Co dělat?e
»Co dělat?e
»Jak dlouho tu budem stát?
»Nejméně pět hodin«, zněla odpověď, »než
doběhne hlídač do stanice a dostaví se sems
sněhovým pluhem dělníci.«
»Vždyť tu zmrznem!«
»Asi čtvrt hodiny odtud je osamělá ho-
spoda. Tam se uchylte!« Tak poradil nám
vrchní konduktér a nabídl se nám za vůdce.
Toť se ví, že přijali jsme ochotně jeho nabídku.
Za půl hodiny — ne za čtvrt — byli jsm
na místě. O, jak šťastni jsme se cítili v tom
lužickém »krečamu«, kde nám nabídli horkého
grogu a vánočního bochánku, neboť vánočky
tam nejsou v módě.
Pojednou zabloudil zrak můj do špatně
osvětleného kouta pobliž dveři. Seděl tam člověk
ve vojenské uniformě a naproti němu, jaké t
překvapení — můj bývalý spolužák A ..
Ano, je to on, jakkoli se divně tváří. Kdese
tu vzal u všech všudy ? Aneb jel také s námi
Spěchal jsem k němu, když ale byl jsem
29
article
již u něho, zastoupil mi pojednou cestu —
voják, v němž poznal jsem pruského četníka.
»Co si přejete?« spustil na mne zhurta.
»S tím zde mluviti nesmíte !«
»A proč?« vyhrkl jsem ze sebe.
»Je to trestanec —« jak vidite.
Jako by mne byl dýkou proklál. Zamlče
jsem se a po chvilee soustrastně pohlédl jsem
na ubožáka, jenž zatím hlavu na stůl položil,
aby zrakové naši již více se nesetkali. A tu
zpozoroval jsem lesklý řetízek, jímž spjatou mě
levou ruku a který vedl dolů ke kotníku
levé nohy.
Vrátil jsem se na své místo. Mezi tím
ostatní spolucestující okkupovali lavice a na nich
se rozložili, tak že mnozí snad to, co mezi
mnou a trestancem a jeho průvodčím se ode-
hrálo, ani nezpozorovali. Položil jsem se takč,
však mysl má stále a stále zabývala se osudem
druha z mládí, jenž zbloudiv, po letech takse
byl se mnou sešel.
Četník zdřiml si také — aspoň se mně
tak zdálo.
A pojednou ubohý můj bývalý soudruh
zvedl hlavu a upřel na mne oko své. »Zhas
nout!« zašeptal, ale tak, že jsem to slyšel a
tomu rozuměl.
Učinil jsem mechanicky, co mi rozkázal,
jenom že jsem při tom lampu převrhl. Následek
toho byl, že petrolej se vzňal a v malém oka-
mžiku jizba byla v plamenech. Vidím ještě dnes
ty plameny, slyším ještě dnes nářek hostinského
a jeho rodiny.
Pojednou stojí četník přede mnou
30
article
»Zvrhl jste lampu, abyste pomohl k útěku
trestanci, jehož jsem eskortoval a s nímž jste
byl srozuměn. Nezapírejte. Znal jste ho a byl
byste učinil pokus na jeho osvobození již před
půl hodinou, kdybych nebyl vám zastoupil
cestu. Ale úmysl váš se nepodařil. Lidské spra-
vedlnosti zločinec, jenž pro padělanou směnku
byl odsouzen do káznice, sice unikl, však
soudit ho bude bůh. Uhořel. Vy ale v zlo-
činném úmyslu jste oheň způsobil a tím se do-
pustil skutku, na který je — trest smrti ! Ted
jste můj!« A již vytahoval z příručního váčku
fetízky, právě takové, jimiž spjat byl A. Na to
vztáňl na mne ruku.
Zachvěl jsem se a — probudi.
Četník stál skutečně u mne.
»Je čas, abychom šli, vlak už je volný« —
pravil, když mnou byl zatřásl
Protřel jsem si oči a když přesvědčil jsem
se, že lampa stojí na svém místě a hoří jako
dříve, že A. obrací se ke mně zády, čině
jakoby se oknem díval ven, že tedy neshořel,
tu pocítil jsem, co v pravdě je šťastné
božíhodové procitnutí — — —
Jsou tomu čtyři leta, co jsem se pro-
cházel ulicí po Andrassyově nejnádhernější.
Zrak můj utkvěl na firmě s jmenem A.
Před krámem, nad nímž tabule ta visela,
stál — bývalý můj spolužák a spokojeně od-
fukoval kouř z trabuka.
Andrassyův