Periodikum ALTO Viewer

1

23. prosince 1900. Číslo 354

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 3.

4 article

terstského magistrátu se Slovinci zacházelo aspoň lidsky. My však pochybujeme, že to u nynějšího ministra financi pomůže. Z Turč. sv. Martina, 20. prosince. (Jub- leum Sasinkovo. — Úmrtí pl. Dulov é.) Dne 11. prosince t. r. dosáhí známý badatel v dě- jinách slovanské bohosložby v zemích českých v dějiných Slovanstva na půdě zaujaté nyní Ma- dary P. Fr. V. Sasinek, jenž je nyní zpovědníkem v poutnickém místě Mariaceli ve Štyrsku, 70. roku svého věku. Četní přátelé staříčkého jubilanta užili této příležitosti, aby mu projevili svou úctu písemně neb telegraficky. Ve svém poděkování, otištěném v »Nár. Nov.«, píše P. Sasinek mimo jiné: Srdečně prosím boha, aby dal národu pravdu a právo, syny věrné, i v poutech neoblomné. Spolu prosím i za ty. kteří páchali svévoli, bezpráví, zradu a loupež na národě, aby je bůh milosrdný k zdravému rozumu a lidskému citu přivésti ráčil.« — V neděli dne 16. t. m. skonala v Blatnici v Turci matka uvězněného dosud vůdce Slováků, advokáta Matůše Duly, pani Anna Dulová, ve věku 81 let. Poslední dni života byly jí ztrpčeny vědomím, že syn její bez příčiny odsouzen k šestiměsíčnému vězení, jež si dosu odbývá v Báňské Bystřici.

Slovinec Martino V Sasinek Slovák Matůš Dula Dulová Juba Štyrsko Turec Bystřice

5 article

Ze Záhřeba. 20. pros. (Pomadařován Chorvatska.) Posl. Bauer učinil ve schůzi sně- movní dne 16. t. m. návrh, na dosazení zvláštního devítičlenného výborn, jenž by měl za účel konsla- tovati všechna fakta, jimiž ústřední vláda uherská porušuje zákonnou platnost chorvatštiny jako stát- ního jazyka v království chorvatském. Podnětem návrhu tomu bylo mu nejnovější nařízení minister- stva zeměbrany, jež chorvalská města zařaďuje mezi uherská a ijinak provádí pomaďařování chorvatských úřadů zeměbraneckých, jakkoli u chorvatské zeměbrany jest chorvatština i jazykem velení. V soublase s tim učinil posl. Amruš návrh, aby zákonem byly upra- veny správné chorvatské názvy měst v království chorvatsko-slavonském, poněvadž i ministerstvo vo- jenství ve svých úřadních vyhláškách názvy chorvat- ských měst píše a tiskne důsledně jen maďarsky.

Posl Bauer Záhřeb Chorvatsko

6 title

Politické zprávy zahraničné.

7 article

V Praze, 22. prosince.

Praha

8 article

Trvalá krise ve Slovanském spolku petrohradském. Ze členských kruhů Slovanského spolku v Petrohradě jsme dožádáni, abychom uveřej- nili následující řádky: V důležítém našem spolku po celá již léta trvá hluboká krise. Příčinou její je hr. N. P. Ignatěv, předseda spolku, jenž jej považuje z svou hračku a nedopouští mu, aby rozvil svou činnosť. A to ještě se svou hračkou baví jen 3—4 měsíce v roce, od prosince do března. Hrabě Ignatěv byl půl léta nepřítomen a teprve nedávno se vrátil. Dva předsedovi náměsíkové také byli delší dobu mimo Petrohrad. Vrátili se dřive než Ignatěv, ale nechtěli bez něho nie začít. Počátkem školního roku spolek ocil s ve velkých nesnázích. Přijelo mnoho jihoslo- vanské mládeže, chtějící se v ruských školách učiti a nadějící se hmotné podpory Slovanského spolku. Z předsednictva nikoho nebylo v Petro- hradě. Telegrafovali hr. Ignatěvu, aby telegra- ficky požádal ministra vnitra, aby mu ustanovi prozatimného náměstka. Ministr ustanovil Na- ryškina a výbor konečně mohl se sejíti k po- radě. Následovala zase dlouhá přestávka ve spolkové činnosti. Nové prostranné místnost spolkové na Velké Moskevské jsou prázdny. Jednou se tam sešli Češi, ale když o tom uči- něna zmínka v novinách, strana ignatěvská se polekala, že se ve spolku něco stalo bez vě- dorhrnbětova prosili Čaohy, aby své další schůze odložili až do jeho příjezdu. Aby se schůze nemohly konati, dali do velkého sálu knihy, ačkoli v jiných komnatách je pro ně místa dost. Ruský studentský spolek »Slovanská beseda«, jenž míval v místnostech Slovanského spolku schůze každou neděli, stihl týž osud.

Ignatěv Čech Čaoha Petrohrad Petrahradit

9 article

Nedovolili mu místností spolkových ke schůzím uživati, až prý přijede hrabě a dá dovolení. Ano i členům samého Slovanského spolku, scházevším se každého pondělka, místnosti uza- vřeli, až prý přijede hrabě. Konečně hr. Ignatěv přijel dne 18. listopadu a dovolení, jak se samo sebou rozumi, dal, ale hned zas odjel. Dne 24. listopadu měla se ve Slovanském spolku konati oslava stých narozenin Pogodina, ale musila být odročena pro nepřitomnosť předsedy i proto, že nebylo k ní všechno hotovo. Na štěsti bude brzy 25. výroční den úmrtí Pogo- dina, k němu tedy oslava odročena. Mezi členstvem Slovanského spolku se šeptá. že spolek oslavuje pouze smrť svých znamenitých členův, a proto mu již dána přezdívka » Pohřební slovanský spolek«. Hr. Ignatěv kromě toho uměle se postaral aby členů spolku značně ubylo. Věc je v tom že výnosem ministra vnitra všecko, co se ve spolku událo od února 1899 do dubna 1900 prohlášeno za neplatné a pozbyvší právní síly V té době přistoupilo ke spolku mnoho členů. ale výnosem timto, vydaným na žádosť hr. Ignatěva, byli zase vyškrtnuti.

Ignatěv Pogodin Hradec

10 article

Čeho se Němci bojí. Zábavný večer zdejšího »Slovanského klubu« o němž stařičký dr. Rieger proslovil řeč, ne málo poplašil všecky Němce a jejich spojence. Ačkoli Rieger jako vždycky odřikal se »pan- slavismu« a mluvil proti němu, bojovníci hlasatelé brutálného pangermanismu hrozi se »panslávské tatarštiny«, jež na ně vstává jako strašidlo. Třesouce se před ním sami zaklínaji »všelidstvo«, aby strašidlo zahnalo a zachránilo »všelidskou kulturu«. »Poccig« odbývá pangermánské farizeje několika trefnými poznámkami. O kulturu nech se Němci nebojí. Slované milují kulturu a váž si toho, co je na Němcích skutečně kulturného. Ale Slované nemohou nelitovati toho, že Něme často berou jmeno kultury nadarmo a ji znešva řují. Toho se dopouštějí, když Slovanům upíraj právo na politický a kulturný život. Šksti Poláky v Poznaňsku a kokelovati s nimi v Hn- liči a Českém Slezsku, miliskovati se s ústavo- věrnou šlechtou v Čechách, to jest chování. kterého nevyžaduje žádná kultura. Tatarstinou proniknuty jsou stati německých novin a nikol snahy Slovanů. Němci Slovanům upírají i právo na vzduch a při tom je straší, že »panslavism« hrozí jejich individuálnosti. Nechť se tolik nestarají. Jestliže Rieger pravil, že individuálnosť každého slovanského národa musí býti zachráněna, ne- myslí tak on sám, tak myslí všichni Slované. kteří se těší politické samostatnosti.

Němec doktor Rieger Slovan Poznaňsko Hn Český Slezsko Čechy Slovan

11 article

Obnovení přátelství mezi Srbskem a Černou Horou. Poměry mezi Bělehradem a Cetyní, jež Milan zkalil, opět se napravují. Mezi králem Alexandrem a knížetem Nikolou dějí se opět výměny zdvořilosti a brzy bude na Černou Horu poslán nový vyslanec. Bude to bezpochyby zase generál Velimirovič, jenž byl srbským vyslancem při dvoře černohorském r. 1897 až do ne- zvaného příchodu Milanova do Srbska a dc převratných skutků, které potom následovaly- Roztržka s Černou Horou patří mezi nejtěžš hříchy, klerých se Milan na srbském národě dopustil.

Milan Nikola Velimirovič Milanův Srbsko Černá Hora Bělehrad

12 article

Devez anglických a německých pušek do Číny, Zprávy, že Angličané a Němci dovážejído Činy ještě nyní zbraně, potvrzují se. Nepravý Noiscott, jenž přibyl před půl letem do Šan- chaje přímo z Anglie, každý týden dostává po zvláštních parníkách dle udání šicí stroje nebo části mlýnských strojů. Činští celníci, vždycky ochotní sloužit Angličanům, skoro nikdy ne- prohlíželi tyto zásilky, vybírali předepsané cl a tovary pak po Jankcekiangu dováženy byly v hloub země. Stejného způsobu užíval zástupce jisté velké manufakturné firmy v Horním Slezsku. Pouhá náhoda tomu chtěla, že jeden z důstojníků spo- jených vojsk zpozoroval, že při odvážení beden bývají vysocí činští úřadníci. Taková péčeo manuřakturné tovary a mlýnské stroje obrátila na sebe pozornost onoho důstojníka, jenž o tom učinil oznámení svému náčelnictvu. Když za nedlouho připraven byl celý oboz takových be- den k odvezení do vnitra Činy, generál jej zadržel a kázal bedny otevřiti. Marné byly prosby evrop- ského agenta i celných úřadníků, aby odvezení tovarů zbytečně nezdržoval. Generál stál na svém a bedny byly otevřeny. Ukázalo se, že v každé bedně bylo několik desitek vinčester- ských pušek. Rozumí se, že celá zásilka byla zabavena, ale další dovážení děje se nyní přes Chodžu, kde dozor Evropanů není tak bdělý. V německých bednách dovážely a dovážej se německé pušky a revolvery starých soustav jež by továrníci doma již nezpeněžili.

Angličan Němec Evropan Čína Šan Anglie Slezsko Chodža

13 article

Nová sensační aféra ve Francii. Jak známo, v debatách o amnestii nacio- nalista pan Lasies uvedl na přetřes v diskussí pověstnou depeši italského vojenského zástupce plukovníka Panizzarda, jež hrála v obou pro- cesech proti Dreyfusovi tak vynikající roli. Zjevil věci, jež mohli jediné věděti generál Chanoin, bývalý ministr, a komandant Cuignet, přidělený za času Dreyfusovy aféry generálnímu štábu. Oba svědčili proti Dreyfusovi. Po od- haleních páně Lasiesových ministr André nařidil ihned proti Cuignetovi a Chanoinovi vyšetřování, jež bezpochyby skončí jejich odsouzením. Oba byli pozváni k ministrovi války, Cuignet pak za to, že odepřel ministru vojenství odpověd, žá- daje, by byl postaven před řádného soudce, byl odsouzen disciplinárně ihned k vězení 60 dní. Celkem tyto příběhy sensační jsou čtenáři na- šemu známy z depeší, byť že jen o tom zlom- kovitých. Chceme projeviti jen podiv svůj nad tim, že právě ministerstvo republikánské, kteréž honosilo se úmyslem opraviti trestní řád vojen- ský, nyní odepírá obviněnému to, co dopřávaji mu trestní řády i nejzpátečničtějších státáv, to jest, odepřiti, chce-li, odpověď i řádnému soudci, na tož jinému člověku. Ve Francii se ale obvi- něný za to tresce a trest mu nadiktuje bez dal- šího výslechu — ministr. Bez ohledu na to, že Cuignet měl právo od okamžiku, kdy byl obviněn, na veškeré výhrady vyšetřovance.O těchto zvycích a zásadních právech však nic věděti nechce ministerstvo francouzské republiky, jak- mile jde o muže, jenž se osmělil Dreyfusa zvát zemězrádcem. Parlamentně není ministerstvo svržitelno, nikoli aspoň dnes, i při rostoucím rozhořčení většiny lidu francouzského nebyl by div, kdyby se jemu přihodilo něco lidského na jiném poli a kdyby náhle stihla nás zvěsto velikých překvapeních a obratech ve Francii.

Lasies Panizzard Dreyfus Chanoin Dreyfusův Lasiesový André nařidil Cuignet Francie

14 article

Ostatně vláda Waldeck-Rouseauova jest u vesla déle, než ve Francii bývá pravidlem a již tato okolnost za jiných okolnosti věštila by brzký jeho skon. Ministerstvo Waldeck-Rouss eauovo dovršilo tento týden osmnáctý měsíc svého byti. Bylo utvořeno dne 21. června 1899 v předvečer debat renneského procesu. Co se týče dél ky trvání, jest to třeti kabinet od installace repu- bliky. Byly jedině dva, které dosáhly delá existence a to kabinety páně Mélinův a Ferryův. Při této přiležitosti byla zvláštní statistika sesta- vena: Od vzniku národního shromáždění, to jest od roku 1871 až do dneška, za 30 let trvání svého, měla republika 196 různých mi- nisterstev, včetně 11 nynějších. Ze 185 býva- lých ministrů, jeden jest presidentem republiky. 59 náležejí parlamentu, z nichž 28 poslanecké sněmovně a 31 senátu, 42 žije v soukromí 83 jest již pod zemí.

Rouss Mélinův Ferryův Waldeck Francie ministerstvo Waldeck poslanecký sněmovna

15 article

K aféře Cuignetově dlužno doložiti ještě Cuignet uvězněn jest na tvrzi Mont Valerienu u Paříže v téže cele, v níž vězněn byl dreyfu- sovský plukovník Picquart a v níž se podřezal Henry. Ve sněmovně poslanecké včera Lasies marně se pokoušel pohnouti vládu k odpovědi na dotaz svůj o zatčení Cuigneta. Poukazova k tomu, že čest a důstojnost ministra Deleassa. kterýž obviněn jest Cuignetem z padělání de- peše Panizzardovy, vyžadují, aby se o dotazu jednalo ihned. (Karel Bos volá: » Major Cuignet jest na čas aspoň dobře uschován!« — Karel Bernard oplácí mu výkřikem: »Vy jste polieejní špiel!«) Dále appelloval Lasies i na šlechetnost sněmovny. Nechť dopřeje mu, aby obhájil zde Cuigneta, jenž byl umlčen! Bylo by čestnou záležitostí ministerstva sama, aby dotaz ihned připustilo. Cuignet, když byli generálové ve sněmovně napadeni, měl za povinnost svou há- jiti chefy, pod nimiž sloužil a nyní jest stihán za to. To jest přímým odpíráním práva, jehož se ministerstvo dopouští! — Appell k sněmovně vyzněl ale na prázdno. Ministr-president kynui — a sněmovna jeho odročení dolazu do nedo- hledna odhlasovala. Odměněni! Ministerstvo Waldeck- Rousseanovo troufá si stále více u vědomí, že v nynější sněmovně nemá nikdo chuti přejmouti dědietví po něma že proto skupiny sněmovní oddalují samy vše likou akci proti ministerstvu. V tomto vědomí tronfalo si ministerstvo v posledních dnech vy- znamenati řády čestné legie dreyfusardské dů- stojníky majora Hartmanna a setníka Macha. kteří oba v procesu Dreyfusově napjali veškeré úsilí své, aby Dreyfusa z obžaloby vyprostili. Lalance pak, kterýž v procesu se Zolou svědčil pro tohoto, vyznamenán taktéž řádem čestné legie.

Cuignetův Picquart Henry Deleassa Cuignet Panizzardův Karel Bosa Karel Bernard Appell Rousseanův Hartmann Mach Dreyfusův Dreyfus Zola Paříž Mont Valerien ministerstvo Waldeck

16 article Denni zprávy.

Denni zprávy. Vydavatelé denních časopisů pražských ochotně vyhověli proje- venému přání svého techniekého personálu, aby v den štědrovečerní, tedy v pondělí dne 24. prosince 1900, typografická práce pro příští číslo ranní již o 5. hod. odpolední byla ukončena. Za tou příčínou přijímati bude v pondělí dne 24. prosince t. naše administrace inseráty pro ranní číslo úterní jen do 3. hod. odpelední. Administrace na- šeho listu bude v pondělí dne 24. t. m. i v hodinách poledních ote- vřena. Odpolední vydání »Národnícl Listů« v ponděli dne 24. t. m. ne- vyjde. — Tajemníku sdružení zemědělců panu Em. Hrubému nijak se nelíbi obrázek, který o sobě nakreslil si sám a jejž jsme mu ve článku »Pan Em. Hrubý proti panu Em. HIrubému- ve čtvrtek byli presentovali. Nedivíme se tomu pranic, že vzpominkou naší nebyl pan sekretán dojat přijemně, domnívá-li se ale, že zastře effekt její na lidi soudně myslící spílaje jiným. zejmena ale »Národním Listům« a do nebe vy- nášeje svou vlastní osobu a domnělé zásluhy své — velice se mýlí. To přesvědčení nikomu z duše nevyrve, že pan Hrubý dnes do nebe vychvaluje co před čtyřmi roky nejrozhodněj odsuzoval, a že co před čtyřmi léty za neštěstí, za zkázu rolnictva i národa prohlašoval, dnes velebí jako jedmý spasný lék, jako jediný neklamný prostředek na ulevení bídy ve stavu rolnickém a v celé naší společnosti. Může se kroutit jak chce a argumentovat jak chce: co je psáno,to je psáno a my klidně ponechati můžeme veřej- nosti, aby o panu Hrubém učinila si pojem. Na pravdě tomuto pánu ovšem nesejde. Dnes tak a zejtra jinak, jak se mu to do krámu hodí.

em Hrubá

17 article

Není-liž to na př. barnumství, když pán ten se chlubí tím, že za minulých sedm let po- řádal — 1600 schůzí? Sedm let toť celkem 2555 dní, tu by byl musil pan Hrubý v každém týdnu po celou tu dlouhou dobu uspořádat ne méně, než pě přednášek! Rádi bychom také zvěděli, pro koho a na kom vymohl pan Hrubý sta- tisíce podpor a úlev! Již z toho dá se posouditi, jakého je pan Hrubý kalibru. Výtka jeho, že zradili jsme chabě státoprávní program, nesahá k výší našeho opovržení. Netřeba snad teprve dokazovati věrnost naši k státnímu právu, jehož prapor sami jsme rozvinuli; neopustili jsme státní právo, opřeli jsme se a opíráme se pouze humbugu, jejž jistí lidé s tímto vzne- šeným postulátem našeho národa tropí. Když lidé, jako pan Hrubý se svými přáteli, jejichž politický věhlas známe, se rozeženou plnými ústy a s falešným pathosem prohlašují, »že když nikdo, oni svému národu státní právo dobudou« — pak je to nestoudnost, kteréž v zájmu věci národní opříti se, bylo povinnost — Pan Rutowski, kterýž pro jistotu kandidoval ve dvou okresích, propadl v obou. přes to, že mu z Vídně poslána byla pomoc ve způsobě naplněné tobolky, kterou dle »Glosu Na- roda« přivezl zvláštní kurýr » Alliance Israélite«.

Hrubá Rutowski Vídeň Alliance Israélite

18 article

Polský lid sám tedy degradoval pana Rutow- ského a na jevo mu dal, že s jeho směrem nesouhlasí. Mohli bychom býti potěšeni z porážky tohoto muže, který nepřestával štváti své sou kmenovce proti nám a sváděti je ke spolku s Němci, kteří tak znamenitým způsobem právě nyní osvědčují svou velkou lásku ke Slovanům a ku Polákům v Poznani zvlášť. Však máme tohoto pána za zbloudilce, jenž ocítiv se ve hmotné tísni, nyní zaslepen leskem zlata, dává se zneužívat těm, kteří zlato mají, k nejrůznějším, poctivého muže nehodným službám. Ničeho se národní odpůrci tak neděsí jako opětného spojenství Čechů s Poláky. A proto všech možných prostředků užili, aby zástupce obou národů rozeštvali. A v ohledu tom byl jim pan Rutowski vítaným pomahačem. Po celá tři minulá leta nečinil nic jiného, než že intrikoval za tim účelem, aby shodu česko- polskou činil nemožnou. Kdykoli se poměr mezi poslanci obou národů zkalil, vždy byl původcem toho pan Rutowski. Týž pán byl politieký diabo- lus rotae v procesu, jejž jsme na říšské radě prováděli. Pan dr. Rutowski byl prostě řečeno německým agentem a tajným vyzvědačem na pravici. Jakkoli se mu se strany české nikdy nestala křivda, byl vždy naším urputným ne- přítelem, jak toho dokladem i jeho list, který právě nyní českého kapelníka Ivovského vyhání surovým: »ven, Čechu, z divadla !« — Německý agent v polské politické společnosti odstaven.

Rutow Němec Slovan Polák Čecho Rutowski doktor Čech Poznaň

19 article

To bude míti snad za následek, že politický bankrotář stane se záhy také bankrotářem finanč- ním. Nepřejem mu toho, nám stačí, pocítí-liji ným způsobem, co to bída. — Praga caput regni. »Praha hlavou království!« volá »Tetschen-Bodenb. Ztg. « dokazuje, že Praha nemá od toho okamžiku nároku na tento čestný titul, kdy zástupci ně- meckého obyvatelstva pražského z representac obecní byli — vyštváni. — Především budiž konstatováno, že pan dr. Bendiener, p. Zappert atd. nebyli z obecního zastupitelstva vyštváni, nýbrž že šli sami. Z uraženě německé samo- libosti, poněvadž starosta dr. Černý ve své in- stallační řeči byl dle názoru Němců tak »opo- vážlivým« nazvati Prahu slovanskou! O té doby nebylo ve sboru obecních starších Němců, jakkoli nejednou se pokoušeli o to, v boji dobýti mandátu obecního zástupce. Tím, že není Němců v obecní representaci, Praha nároku na svůj čestný titul hlavy království nepozbyla. Němei proto zastoupeni nejsou, že jich tu jest přílis málo, než aby se zmoci mohli na nějakého zástupce, dobrovolně jim ale české voličstvo v této době místo nepostoupí, sebezapření toho druhu nemohou naši odpůrci od našeho dobráctví přece jen očekávat. Obecenstvo české nedá přece hlasy tomu, kdoČechu v ně- meckém městě ani za peníze ne- naší.

doktor Bendiener Zappert Černá Němec Praha TetschenBodenb

20 article

pronajme bytu, tomu, kdo tiskem vydává seznamy českých průmy sl- níků, abyNěmec od nich ničeho ne- koupil, tomu, kdo nešetří ani krbu rodinného, je-li majitelem jeh Čech! Že nemají Němci v Praze zastoupeni, tím vinni jsou sami a jejich brutální jednáni oproti nám. Nenahlížíme ostatně, proč Němci po zastoupení v obci pražské tak touží. V represen- taci téže Prahy, kterou pomlouvají, jíž spilají v cizině ji zostouzejí, od její návštěvy lž svě soukmenovce zrazují a kde mohou její zájmy poškozují.

Němec Čechy Praha

21 article

— K otázce sloučení Libně s Prahou Ačkoli jsme jasně pověděli, že návrh zákona o sloučení Libně s Prahou byl převalnou většinou sněmu král. českého schválen a také návr druhého zákona o změně obecního řádu, pokud se týče spojení obcí Libně s Prahou, přijat. vznikla o důsledeích tohoto usnesení jistá ne- dorozumění, ba vyskytl se dokonce i radikální časopis, který z neznalosti věci tvrdí, že spo- jení Libně s Prahou stalo se na ten čas illu- sorním, protože návrh třelího zákona, obsahující ustanovení o volbách do sněmu král. českého, schválen nebyl. Aby takovéto nesprávnosti na pravou míru uvedeny byly, připomínáme, že schválené dva návrhy (I. a II.) vyslovují určitě sloučení jmenovaných obel a že mohou býti a jakož doufáme také budou k nejvyššímu schválení bez průtahu předloženy. Poslední (III.) návrh zákona obdržel přes odpor někte- rých poslanců v referátu sněmovním uvedenýeh přes polovici hlasů, nicméně nedosáhl přítom- nosti tří čtvrtin všech poslanců. Tím tato třeti předloha schválena nebyla. Smysl včerejšího usnesení možno tedy krátce vyznačiti v ten rozum že po nejvyšším schválení dvou přijatých ná- vrhů sloučení stane se skutkem, avšak volby do sněmu budou se konati dle platného dosud řádu volebního. Rozumí se, že i v této příčině podán bude již v příštím zasedání návrh nový.

Libeň Praha

22 article

— Osobní. Konceptní praktikant pan Ja Schneider jmenován byl koncipistou u policej ního ředitelství v Praze. — Promoce. Pan Kamil Adámek dosáh akademické hodnosti doktora veškerýci práv, pro- movován byv na české universitě Karlo Ferdinandově v Praze dne 20. prosince. — Úmrtí. V noci ze dne 21. na 22. t. m zesnul na Smíchově po delším utrpení bývalý vý konný ředitel c. k. státních dráh v Praze, vládn rada pan Josef Reichert, v 64. roce věku svého. dlouholetou záslužnou úřadní činností provázeněh života. Zesnulý narodil se r. 1836 v Jaroměři a vy- studovav na školách technických, věnoval se sta- vební praxi u několika železničných podniků. O r. 1858 působil ve výkonné službě u české západní pak u plzeňsko-březensko-chomutovské dráhy a stal se r. 1880 přednostou výkonné správy posléze jme nované dráhy v Plzni. Po jejím sestátnění v r. 1894 jmenován byl přednostou c. k. vrchního výkonného úřadu v Plzni a po jeho přeměně v c. k. výkonné ředitelství ředitelem. Roku 1888 byl jmenován vý- konným ředitelem v Praze, kterýžto úřad zastával až do r. 1894, kdy ku své vlastní žádosti ode- bral se na zasloužený odpočinek. Jeho zásluhy jak výtečného odborníka známy byly v nejširší veřej- nosti. Císař vyznamenal jej zlatým záslužným kří- žem s korunou, rytířským řádem Františka Josefaa udělením titulu vládního rady. Kromě toho uznána byla působnost jeho v železničním oboru i za hira- nicemi propůjčením několika řádů cizozemských

Schneider Adámek Reichert Josefaa Praha Smíchov Jaroměř Plzeň univerzita Karla Ferdinandov

23 article

Nejlepším důkazem sympatil, jimž zesnulý u vrstev- níků i u svých podřízených se těšil, byly ovace. kteréž u příležitosti jeho 25letého služebního jubilea a při odchodu jeho na odpočinek veškeren želez niční personál mu uspořádal. Tyto sympatie zabez- pečují zesnulému trvalou upominku v nejširších kru- zích odborných. — Po delší nemoci zemřel včera v Praze pan Jos. Mir. Tocháček, ředitel měšťan- ské a pokračovací školy průmyslové v Ronově n.D ve stáří 54. roků. Tělesné pozůstatky jeho budou do Ronova převeženy a pochovány u sv. Kříže. — Na Král. Vinohradech zemřel včera po dlouhé nemoci pan Jan Musil, uměl. knihař., ve věku 25 let. Pohřeb konán bude dne 25. t. m. o 2. hod. odpol v Nové Pace. — Včera zemřela na Král. Vino- hradech paní Barbora Votíková roz. Holešova 36. roce věku. Pohřeb bude v úterý o 1/24. hod. z domu smutku na Král. Vinohradech. Ha- vlíčkova třída č. 42 n. na hřbitov vinohradský. — Včera zemřel v Praze pan Frant. Kořínek, majitel bed- nářského závodu, býv. zasloužilý starosta společen- stva bednářů v král. hl. městě Praze a okoli, ve věku 66 let. Pobřeb koná se v úterý dne 25. t. m. o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Jakuba na Starám městě. — Uznání. Zemská školní rada, uznavši dlouho- leté a věrné působení ve službě školní řídícího učitele obecné školy u sv. Štěpána v Praze, pana Jana KlImy, vyslovila mu v sezení svém dne4 prosince t. r. pochvalné uznání.

Jos Tocháček Ronův Král Musil Votíková František Kořínek Jakub svatý . Štěpán Klim Praha Ronov Vinohrady Nová Paka Holešov

24 article

— Hračky. Výkladní skříně oslňují nádherou a zejtra zaskvěje se v oknech bytů šťastných odlesk veškeré poesie štědrovečerní v září osvětlených stromků. Na ulici pozorujete již několik dnů před štědrým večerem zvýšenou živost, rychlejší pohyl chodců, a krámy do poslední chvíle před uzavřením jsou plny kupujících. Je to ten krásný předštědro- večerní ruch velkoměstský, ruch tající v sobě tolik radostí, neboť jest vyvolán ne tou obvyklou hybnou silou horečného života městského, kterou je práce honba za chlebem a kariérou, ale pocity, jež jsou pravým opakem sobectví, pocity dobra a lásky. A nejrozkošnější, nejsilnější z těchto pocitů je snaha učiniti potěšení a radost maličkým, učiniti ze svátku narození Spasitelova nejkrásnější den, který zanechá nesmazatelný dojem blaha ve vnímavé duši dítěte.

25 article

Ano, dětem patří tento den narození dítěte, jež při- neslo lidstvu jas dobra, očistění lásky, povznesení duše z temnot sobectví a zla. Dětem tento večer dáváme hračky, ty milé, naivní, často směšné, někdy dojemně komické drobotiny, jež odpovídají pro- sťounkým představám dítěte o světě a životě, jež mu znázorňují jakousi miniaturu světa bez šalby špíny, světa milého, smavého, veselého. Teprve když dítě odhodí své hračky, svůj idcální svěo z pozlátka, poznává drsnou pravdu životní. Hračky mají proto svou poesii, svůj význam mravní, po něvadž slouží ideálu, illusi, jsou též dílem umě- leckým, i kdyby forma jejich byla sebe směšnějsí a hloupější. Ostatně, jsou hračky, které i po stránce formy možno zařaditi do uměleckých výrobků I v tomto ohledu působí se v moderních hračkách na vkus dětský. Vedle obvyklých loutek, mecha- nických hraček, divadelek s pimpriaty, vojáčků, míča atd., pořizují se různé hračky »čazové«, jež odpovídají době, ano i — politické situaci, nebot i nejmenší mládež se interessuje jaksi o ty věci o nichž tatínek čte v novinách a hovoří při obědě a při večeři. Jako móda, tak i hračky jsou ovládány pařížským vkusem. Z Paříže přicházejí nejoriginál- nější a nejpitvornější modelly hraček, tam se jieh též nejvíce vyrábí, za Paříží pak hned přijde No- rimberk. Letošní novinka hraček je rázu politického a vztahuje se k událostem čínským a transvaalským

Paříž

26 article

Nad všechny přepychové hračky, mechanické koně. drobné automobíly, mluvící loutky zajímají letos dět Burové a Číňané a tyto figurky ovládají těž hračkářský vánoční trh. Nejvíce hraček vyrobí se v Německu asi za 60 millionů korun ročně, z čehož připadá na Norimberk 25 millionů. Francie zpracuje asi za 50 millionů hraček, z čehož 30 milliodů připadá na export. Hlavním odběratelem francouzských hraček je Anglie. Moderní hračky jsou obyčejně pečlivě pro- vedeny, zejmena když jsou zdrobnělým napodobením železnice, strojů, nástrojů, neboť nynější pokročilá drobotina nedá se jen tak zhola napáliti nějakou ničemností ledabyle udělanou ze starého plechu. — Výroba hraček zaměstnává ohromné množství děl- níků, ale neprovádí se již tak roztomile a poeticky. jak to vylíčil Dickens v jedné ze svých nejkrásnějších povídek. Nyní jde vše továrnicky a na hračkách nynějších necitíte teplo rukou, jež na nich zálibně úzkostlivě pracovaly, ale pot tisícerých chvatných rukou dělnických. Mechanická hračka z plechu nebo z kovu projde desetkrát, dvacetkrát rukama různých dělníků, nežli nabudou definitivní formy. Rychle se vyhotovují v továrnách hračky, též rychle mizí z obchodu. Podlehají kvapu mody. Mnohé hračky nemají delšího trvání, jak jednu sezonu. Některé hračky, představující tradicionální typ hraček: dudák, cikán hrající na housle, cidič bot a jiné podobné drobnosti s pohyblivým mechanismem trvají délea jsou stále v obchodu. Z nových, nejmodarnějších typů hraček přípomináme především »statečného

Burová Číňan Dickens Cikán Německo Norimberk Francie Anglie

27 article

Bura«, kteráž hračka asi nebude se valně exportovati do Anglie. Je to panák šedivě oblečený, vousatý. s puškou, který, když naláhnete péro, statečně mává a míří puškou, jež nikdy nespustí. Podobně je znázorněn »Číňan« pohyblivou loutkou. Není to však staromodní Číňan, pokyvující mírumilovně a do- brácky svou copalou hlavou, je to naopak chlapík velmi hrozivé tváře s dlouhými kníry, mávající širokou šavlí a vyhlížející velmi bojovně. Humo- ristická nejmodernější hračka pařížská představuje »opilce«, figurku s červeným obličejem a s illumino- vanou špičkou nosu, jež drží v ruce láhev a jde po zpátku, všelijak se křiví a motá, dává sí láhev k ústům a dělá i na hračku neobyčejné množství pohybů. Též světová výstava je zastoupena silně v nejnovějších hračkách, jež představují monumen- tální bránu výstavní s Pařížankou na špíci, švýcar- skou vesnici, pavillony z ulice národů a z kolo- niální výstavy, exotické tanečníky z panoramatu »cesta kolem světa«, veliké kolo, stínové hry vý- stavní a j. Industrie a umění hraček učinily velké pokroky v poslední době a mnohé hračky překvapují rafinovanou vynalezavostí a vkusem svých tvůrcův, ovšem jsou to hračky bohatých dětí. Nejkrásnější však hračky najdete na venkovských jarmarcích, zejmena na Slovácku, dřevěné, neuměle vyřezávané a prostinké figurky, všelijak pomalované, jež mají neobyčejné bizarrní a barbarské kouzlo a jsou velmi zábavné svou naivností. Tyto hračky těší i velké, zejmena ty, kteří mají smysl pro lidové uměnía pro folklor, a vídáme tyto hračky venkovských dětl jako ozdobu budoarů i atelierů uměleckých, kde zcela dobře se vyjímají vedle všelijakých cizokrajných bibelotů a žaponerií.

Číňan Bura Anglie Huma Slovácko

28 article

— Z Nové Paky. Při volbách obecních ve dnech 17., 19. a 20. t. m. zvítězili převelikou většinou kandidáti navržení národní stranou svohodomyslnou. Strana opposiční, seskupení to různých živlův, ob- držela nepatrný počet hlasův. — Z obci předměstských. Návrh na změnu regulační čáry v prodloužené ulici Pivovarské mezi domem čp. 598 na Smíchově a prodlouženou třídou Královskou jest po dobu čtyř týdnů vyložen v tech- nické kanceláři městské v 2. poschodí městské rad- nice v obyčejných hodinách úřadních. — Městské zastupítelstvo na Král. Vinohradech usneslo se ve schůzi dne 19. prosince, že za účelem, aby schodek příjmů a vydání ohecního správního fondu na rok 1901 byl částečzě uhrazen, vybírati se má 17% obecní přirážka k přímým daním veškeré státní přirážky zahrnujícím, pokud od přirážky této osvobozeny nejsou. Každý občan může k tomuto snesení podati připomenutí do osmi dnů. — Za- stupitelstvo města Nuslí konalo přede- včírem řádnou schůzi za předsednictví starosty pana Veselíka. Usnesene uložiti městské technické kance- láři, aby vypracovala bezodkladně projekt na zřízení řádné kanalisace v IIl. obvodu v Nuslích (údoli) a aby projekt ten i s rozpočty předložen byl v nej- bližší schůzi zastupitelstva ke schválení. Těžce si bylo stěžováno na některé členy zastupitelstva města Prahy, kteří, ač pocházejí z venkova a ač v obcích na Prahu hraničících bydlili a své obchody v nich měli, staví se přece proti těmto v otázce rozšíření elektrické sítě také do těchto obcí. Všeobecně vyslo- veno, že elektrické dráhy pražské nehudou se vyplá- ceti dotud, dokud nebudou úplně provedeny dle pů- vodně schváleného projektu. Vzbledem k tomu, že

Král Veselík Nová Paka Smíchov Vinohrady Nusle Praha

29 article

Praha dle svého závazku jest povinna elektrickou dráhu do Nusli zříditi, usneseno uvésti radě král. hlav. města Prahy tento závazek na paměť a dožá- dati ji, aby dráhu do Nuslí během příštího roku vy- stavěla. Rozpočet obecního fondu, vykazující vydání 144.213 K 79 hal., příjem 123.681 K 95 hal. a scho- dek 20.532 K 79 hal. pak fondu školního, vykazují- cího vydání 49.633 K 95 hal., příjem 5646 K 56 hal. a nedostatek 43.987 K 39 hal. byl jednohlasně schvá- len a usneseno ubraditi nedostatek v příjmech obec- ních 15% a nedostatek v příjmech školních 31 přirážkou ku všem přímým daním, jež v polovině roku 1900 předepsány byly obnosem 136 885 K 45 h. Městský lékař III. zdravotního obvodu pan MUDr. Karel Hájek ustanoven ve službě obecní definitivně s požitky jako ostatní tékaři; protokolista pan Jan Strasser byl jmenován olficiálem.

MUDr Hájek Strasser Praha Nusle obecní fond

30 article

— Společenský klub v Praze. Postup pod- niků Společenského klubu v Praze doznal letošní saisonou podstatné změny. Výkonný výbor, neza- vázav se při zahájení uspořádati neodvolatelný počet večerů, úspěšně prohlubuje uměleckou a společenskou stránku svých schůzek. Velký divadelní večer s bo- hatým programem, pořádaný dne 17. prosince t.r. v divadelním sále a zimní zahradě Národního domu na Král. Vinohradech, podal o tom skvělé svědectví a soustředil představitele z veškeré čelné české spo- lečnosti. Východisky programu byly dvé silně kon- trastující hry a sice v maeterlinckovském slohu vedený monoiog: Závoj Enrichetty. Halucinace k smrti uštvaného od mladého autora, jakožto kousek úvodní a Sklenice čaje, jednoaklová veselohra, dle A. Thibausta vzdělal Jos. Jiří Staňkovský, jakožto kousek závěrečný. Mezi oběma piccami proveden vybraný pěvecký a instrumentální program. Pan Karel Hladík, slečna Milada Čelakov- ských, slečna Máša Hurychových, skladatel a vírtucs na kontrabas p. V. Kuchyňka, p. Jan Kaftan ml., prof. Alois Rublič a pan J ar.

Král A Thibausta Jos Staňkovský Hladík Čelakov Máša Hurychův V Kuchyňka Kaftan profesor Rublič Praha společenský klub v Praga národní dom

31 article

Jelínek doznali zasloužené pochvaly. Korunou večera byla veselohra, v níž účinkovali herci z po- volání pp. Kafka a Focht a paní Kafková. — Po programu večeřelo se v zimní zahradě dovedně upravené. Z účastníků jmenujeme mimo jiné: pí. Čelakovskou, pí. Friedländrovou, pí. Heroldovou, pí. Kaftanovou, pí. Mastnou, pí. Novákovou, pí. Pippi- chovou, pí. Víškovou atd. a p. prof. Stoklasu. — Přednášky. »O dojmech, které si z pouti na Rusi odnášíme,« přednášel dne 16. t. m. p. La- dislav Jozek, ředitel zimní hosp. školy v Českém Brodě v sále Řemeslnickoživnostenské besedy. Zmí- nil se krátce o kulturním významu ruštiny pro nás, zabočil na pole cestopisné a vylíčil slasti i strasti, jež cizinec zažiti musí od bezpečnostních orgánů ruských hned při vstupu na ruskou půdu a na ru- ských dráhách. Ke znázornění svého vypravování přinesl p. přednašeč celou řadu zdařilých ruských folografií památností a různá pojednání. Pan ředitel Jozek uvolil se přednášeti ještě na jaře o národo- pisu Ruska, mravech a životu, ve prospěch Pošu- mavské jednoty. Bylo by záhodno, by v zájmu slo- vanských styků obecenstvo poučným těmto před- náškám věnovalo větší pozornost a aby se zvý- šenou ochotou podporovalo snahy Pošumavské jednoty.

Jelínek Focht Kafková Čelakovská Friedländrová Heroldová Kaftanův Mastná Novákův Pippi Víškův profesor Stoklasa Český Brod Rusko Řemeslnickoživnostenský beseda Jozek