Periodikum ALTO Viewer

1

22. července 1900.

2

I. Příloha „Národních Listu

3

K čislu 200.

4

Strana 13.

5 title

Školská hlídka.

6 article O poměrech a potřebách pražského školství.

O poměrech a potřebách pražského školství. Naše školství obecné r. 1870 upraveno zákonem říšským, a nejvyšší dohled na vy- učování a vychování na školách národníc jakož i nad učitelstvem vyhrazen je státu. Dle tohoto zákona plány vyučovací na školách obecných a měšťanských a všechno to, co vů- bec náleží k vnitřnímu jich spořádání, stanov ministr vyučování. Co z toho plyne? Vyuču- jeme dle státních osnov a čítanek, naše školy slouží především státu. Učitelstvu zcela srozumi- telně v tomto duchu naznačeno, jak a čemu vyučovati má a musí. A jestli přece od stát ních norem se odchýlí, stačí při povolování tak zv. kvinkvenálky, jediného zvýšení platů učitel- ského, poznámka »nepůsobí dle povinnosti«, aby zvýšení platů bylo mu odepřeno. Všecko vy- učování spravuje se normami vídeňskými vychování není tak zpravidlováno a jeho hlavním prostředkem má býti příklad a vzor učitelův. Avšak tomuto odpírá se všecka vol- nost jednáni v životě veřejném. Jak tedy může nesvobodný učitel věsti k svobodě nastávající občany!? Co v tomto směru třeba napraviti Zajisté, by učitelstvu byla dopřána plná svo- boda vyučovací a občanská a aby opraveny byly přisné řády vyučovaci a diseiplinární ve smyslu uvolnění učby od eislajtánského učiva a ve smyslu postaveni učitelstva obecné školy do služby osvěty národní. Pak nebudou pražské děti učiti se z knihoskladních čitanek, které neznají kolik »čtvrti« čitá jejich obec, které obcházejí nej- světější osoby českých dějin, které ani slůvkem nevzpomínají klassického útvaru zemského, jehož středem jest jejich domov, které míjí jeho umě- leckých památek, nie nevědí o umění lidovém

ský

7 article

Stát zasahuje u výchovu a uěbu naší mlá deže do 14. roku jejího věku. O mládež starší ponechána pěče národu. A tu Iřeba, aby celá společnost naše dorost ve v l a ste- neckém snažení vychovávala. Již naší před- kové vodívali syny své na vrch, s něhož do dálky ukazujíce říkali: »Až do těch hor přá- telě, za vrchy sousedě.« To jen my klidně při- hlížíme k tomu, jak německý baron koupí to- várnu, v té zřídí německou školu, ta vzbudí ná- rodní lhostejnost, a té následek je německé za- stupitelstvo, a kus »té drahé půdy české«, jak se říká, zmizel nám pod nohama. Velikým a slavným mohou člověka učiniti různé okolnosti, ať nadání, ať píle, ať rozman osudu, ale upřímným, jen pro blaho rodné země žijícím synem národ učiniti ho může jen rodina. Rusové, Poláci, Němci jsou v rodinách v duchu národa vycho váváni. U nás spoléhá se nejvíce na školu, ata přece, zejmena po 14. roce, je již povahy od borné a jsouc hnána učebnými osňovami, pe čuje hlavně o vědomosti abych tak řekl prak tieké, totiž kreslení, účetnictví, korrespondenei a pod. tak, že na vlastní vychování málo zbývá Jakými tedy prostředky mělo by se tu pů- sobiti k národnímu vychování? Rozumí se, že četba přiměřená konati může velmi mnoho.

Iřeba Rus Polák Němec

8 article

Kdo čte Třebízského povídky české a podobné knihy, ten často se asi zamyslí nad osudem národa. Ale daleko více než četba působilo by živé slovo. Tu by se mohlo mnoho ještě kapitol probrati z dějin českých, na které ve škole dojíti nemohlo. A podle měho mínění měly by se objektivně objasniti také události politické, které často objevují se i na ulici. Ovšem tak, aby při výkladu nikoho srdce ne- bolelo. Rovněž i z pěv národní velkou vykona by tu svou úlohu. Toho se i po odkazu místr Nerudy rádo zapomíná. Vždyť když u nás někdo za- hraje či zazpívá národní píseň, řekne se »ti již jsou veseli«, t. j. ti mají již dost ! K tomu by se pojiti měla opatření pro hry po širým ne- bem. Ve všech těchto směrech výchova dospě- lejší mládeže pražské je teprve v nejprvnějšíeh začátefch. Sem také náležejí snahy a povinnosti obce vůči chudým, opuštěným a zaned- baným dítkám. Malé děti jsou v jeslích, opa trovnách, žáci pak chudí dostávají ve školách pomůcky, obuv, obědy, pak jdou do útulků. které jsou nejnovější institucí lidumilnou, kde docházejí útočiště a ochrany školou povinné dítky rodičů chudých, kterým zaměstnání o rána do noci nedopouští, aby mohli k dětem dozírati, aby tyto nevzaly tělesné a mravní zkázy. V Praze opatřeno ve 30 útulcích na ti- síce dítek.

Neruda Praha

9 article

Pro sirotky má Praha sirotčiněc a lidu- milem Olivou zřízenou vychovatelnu v Říčanech pro mládež zanedbanou udržuje vychovatelnu. vlastně polepšovnu v Libni. Jak důležitý je ta- kový ústav, o tom zajímavou studii podává prof. Tellmann v Bonnu; týž pátral po potom- cích zločinné jakési ženy Addy Jurke, která byla zároveň náruživou alkoholistkou. Veškeré její potomstvo do dnešních dob čítá 834 indi vidul, samých téměř zločineův a alkoholiků z nichž mohl Tellmann vypátrali a existenci zjistiti 709 osob. Z těch bylo 106 osob naro zeno mimo manželství, 142 žebráci, 64 cho- vanci různých asylův a blázinců, 181 žen stal se prostitutkami, 76 individuí této interessantn rodiny bylo odsouzeno pro různé zločiny, 7 pak pro vraždu. V 75 letech tato rodina alkoholik a zločinců stála stát na vydržování v různých asylech a věznicích a na škodách utrpěných sumu, která převyšuje pět millionů marek Není tedy otázka výchovy mládeže zločinn přímo otázkou národohospodářskou? Ale nepři cházejí do ústavu pražského jen potomci alko holikův a pod. individuí. Nepatrné na pohled nosení balíčků z nádraží, prodeje po hostinefch svádějí mládež k potulování, k utrácení peněz, a jestli by se podobným ústavem nezakročilo, snadno stal by se z podobného dítěte potulovao a později třeba i zločinec. Koná tedy tente ústav poslání velmi důležilé a musíme doložiti že město Praha velmi otcovsky o vydržování ústavu se stará. Pro dítky duševně nevyvinute působí škola pomocná u sv. Jakuba. Mimo to všecko přispívá Praha školám pokračovacím třetinou jejich nákladu,

profesor Tellmann Addo Jakub Praha Říčany Libeň Bonn

11 article

čímž ještě vzrůstá její výdaj na školství, s nímž dále blíže se seznámíme. Oprava. V prvé části této přednášky, uveřej- něné dne 15. t. m., sluší citát o rodičích, své děti do německých škol posílajících, položiti hned ke slovům o poslanci Sokolovi.

Sokol

12 article Vyučování pod širým nebem.

Vyučování pod širým nebem. Z reformačních snah školských nejvíce vy niká v paedagogických literaturách, francouzské německé i slovanské domáhání se volnějšího směru vyučovacího, přibližování mládeže ku pří- rodě a probuzování jasného názoru o všech úka zech přírodních; shrnují pak paedagogičtí spiso- vatelé přání svá v jediný, dle různých poměrů podnebných různě formulovaný požadavek — vyučování pod širým nebem. 1 s na- šeho slanoviska již několikráte na tento neoce nitelný vychovatelský a vyučovatelský moment bylo ukázáno, ale zdá se, že strnulý systém školský, vížící školu ku zachovávání předpisů prachem kaneelářským dušených a ne vnitřním životem dětským se povznášejících, ještě delší dobu nedá proniknouti jasným paprskům paeda- gogických pravd. Kdo v životě zkusil, jak vnímavou jes mladistvá mysl ve přírodě, jak několiv slov po- učení na procházee o zjevech přírodních má účinek významnější, než sebe učenější a názor nější přednášky ve škole, kdo poznal, jak p tom duchi tělo okřeje, jak hravě dá se naučit z nejjasnějšího obrazu tomu, čím ve škole mu- číme se kolik hodin, ten podiví se, že ještě u nás možno učiti předmětům, úzce s přírodou souvisíeím, v dusných světnicích školských. Bohužel nedovoluje všechen nynější směr školský, aby o předmětu tomto na mistech při- slušných meritorně se promluvilo, dosud jes olázka ta jen předmětem akademických rozho- vorů; neuznali ještě nejkompetentnější činitelé. učitelé přírodních věd, k reformě této vážnějia opravdověji promluviti a co nejrozhodněji se j ujati; ačkoliv, kdo z nich jeno z části pozna výsledky jediné hodiny vyučovácí, ztrávené pod širým nebem, uzná, že otázka ta jest hodna nej účinnější pozornosti.

13 article

Veškery námitky, které proti tomuto vyučo- vání byly předneseny: počasí, ztráta času ald- jsou tak malého dosahu, že v přirovnáni k úspě- chům z vyučování toho plynoucím, by při dobr vůli a při lásce pravé ku mládeži snadnos přemoci daly. Horlivější z učitelů ztráví se žáky dvě neb tři hodiny ročně na polich a lesích; vycházky takové však proto již nemají významu, poněvadž jednak učitel i žáci obětují mnohdy prázdný čas vycházce této a považují při nezvyklosti neobyčejnosti vycházku za výlet a ne za hodinu vyučovací. Nedostatek znalosti přírody nejcitelněji znáti jest u absolventů četných škol, ve kterých se učí přírodním vědám, že na př. žáci neznají nejobyčejnějších zjevů botanických v. okol města, ve kterém studovali, neřku-li květenu dalších okrsků. Učení se botanice ve škole z uvadlých květů a kleslých stvolů, jak je žáci do školy přinesou, nemá nižádného významu Strom, keř, květinu nutno viděti se znaky a v podobě, jak se jeví v přírodě, abych ji po- druhé a vždy potom poznal.ons Jak stydno bývá člověku, kdy zahanben jest i prostým člověkem ve znalosti stromů list- natých a jehličnatých anebo nejobyčejnějších rostlin. Rovněž i geologickým poměrům nutno učiti se v přírodě, aby žák poznal charakteri stické známky toho neb onoho útvaru, poněvadž jen tak možno vniknouti do obůižných mnohdy theorií, ve škole podávaných. Při ody milovný učitel by ovšem k výkladům těmto připojil vše to, co úzce s úkazy jmenovanými souvisí.

14 article

Vyučování zeměpisu, zejmena mathematickému a o všeobecných zeměpisných vědomostech jednají- címu, ve školní třídě i při nejlepších pomůckách jest nepřirozeno. Jak abstraktní pojmy se tu vykládají mladé mysli mezi čtyřmi, školními stěnami; jak jinak by výklad zeměpisu mathe- matického vypadal pod širým nebem, kde by z nejčistšího a nejpravdivějšího názoru mohly se vyvoditi poučky, ve škole do prázdna znějící. Veškery zvláštnosti povrchu zemského by každé krajině případným přirovnáním mnohem lépe daly se vštipiti v paměť žáků, než sebe lepšími obrazy anebo výkresy na tabuli. Jaký význam by vyučování toto mělo se zřetelom ke školní bygieně, o tom na jiném místě promluveno. Školství nynéjší odchýlil valně mládež naši od jediné pravé knihy po- znání, od přírody; tim mařena v dětství pravá radost a potěcha životní, již nám nemohou po- zdější léta nijak nahraditi. Popřejme tedy mládeži naší utěšenýeh dnů, dokud na ni útrapy života přísněji ne- ulehnou; mysl svěží touto methodou vycho- vána, bude i v životě nésti se vždy ku dobrým a ušlechtilým snahám. Sporý rámec rubriky této nemůže pojat všech důvodů, mluvících pro tuto refor m ve školství, k tomu potřebí statí podrob- ných, jež pěstovati mají listy odborné.

15 article

Při zemské vyšší reálce české v Hodonín obsadí se počátkem školního roku 1900/1901 pět míst skutečných učitelů a to: 1. dvou učitelů če štiny a němčiny: 2. jednoho učitele fr an- činy s češtinou nebněmčino u; 3. jed noho učitele mathematiky a deskripti vn geometrie: 4. jednoho učitele dějepisu zeměpisu. — Uchazeči o tato místa podejtež své řádně doložené a případného včítání dosavadn doby supplentské se týkající žádosti předepsanou cestou služební do 8. srpna 1900 u c. k. zemsk školní rady pro Moravu v Brně. Budeč německobrodská koná v sobotu dne 4. srpna o 10. hod. dopol. v místnostech dívčí školy v Něm. Brodě valnou schůzi s pořadem: 1. O vý- voji a postupu otázky hmotného postavení učitelstv a hlídka školská. 2. Rozhovor, jak podnítiti činnost spolkovou a okrskovou. 3. Návrh na odměny z přednášky. 4. Volba delegátů. 5. Volné návrby. Spo lečný oběd v zahradě u Vodičků. V. Šimův dívčí pensionát, (osmitřídní dívči škola s právem veřejnosti a školou pokračovací) Praze, Havličkovo náměstí, zakončil školní rok vý- stavou ženských ručních prací, kreseb i maleb cho- vanek ústavu a školní slavnosti. Nový školní rok za počne 17. září. Nové chovanky přijímají se každo denně dopoledne.

Vodička V Šimův Hodonín Morava Brno Budeč Německo Brod Praha Havličkovo náměstí

16 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní dopis »Nár. Listů«.) V Praze, 22. července. Působení událostí čínských na svě tové a naše hospodářství se stránky trpné. — Ohnisko otázky východní. — Obava hospodářské katastrořy. — čem jest jednostrannost trhů. — V čem jest pochopení doby. — Lidé moudříc škodou svojí a cizí. — Uhry nepotře- bují peněz. — Kam musí prostředk naše. — Čilejší zájem pro domácí trh. — Finanční síla trhu. — Obchod n pražské burse. Myslíte, že do Číny se přesunulo středisko otázky východní?1 Zůstává tam, kde bylo. Neboť dle dějepisce Leopolda Ranka nejsou jejími ohnisky ani Cařihrad ani Alhény, an Bukurešt ani Bělehrad, nýbrž Petrohrad a Lon- dýn, Vídeň a Paříž. Ze soupeřství velmoeí vzníkají krise a ty se vyrovnávají na Východě. A není-li soupeřství mezi velmnocemi, každá výčhodní krise jest pouze místní příhodou, jes lokajisována. Jsme tudiž tam, kde jsme byli. Avšak praví-li Macaulay ve svých dějinách Anglie, že rána vystřelená v ulicích londýnských by do lehla ozvěnou ku Hoang-hu, Yan-tse-kiangu, k vlnám Missourí a břehům Nilu, a že by byla hospodárskou katastrofou — my nyní obracejíce onu myšlenku bychom mohli vytušit, že také rána v. Číně vystřelená hluči silnou ozvěnou A vracíme se ku thematu své zprávy minulé Jest se nám obávati hospodářské katastrofy? Dříve analysovali jsme tuto otázku se stránky aktivní pro Evropu, leč pozornosti za sluhuje také stránka druhá, co Evropě odeprou bouře činské. Důležito jest, že jevištěm nepo- kojů jest hospodářsky nejméně důležitá krajina Činy, neboť město hlavní může hospodářsky býti měslem vedlejším. Kraj pustošený revo lucí jest neúrodný, nehostinný a chudý. Nen svlažován ani mohutnými proudy, neobsahuje ani úrodných lánů činského jihu, ani velkých obchodních emporií ani trhů pro výrobky ev ropské . .

Uher Rank Macaulay Hoang Praha Čína Cařihrad Alhéna Bělehrad Petrohrad Lon Vídeň Paříž Anglie Yan Nil Evropa Nen

17 article

Ostatně pak přerušení čínského vývozu — ona trpná stránka nepokojů čínských, o níž se nyní zmiňujeme, — by mohla sice způso- biti nesnáze, nikofi však katastrofu. Vývo surového hedbáví a čaje z Číny odhadovaný na 44 a 29 millionů taelů ročně jest síce ži- votní otázkou několika obchodních domů, al nemůže pro Evropu býti přičinou krise jak přerušení vývozu bavlny ze států jihoamerickýeh v letech 1860—1865. Avšak zažili jsme již, jak povstání boxero se stalo záminkou spékulační krise a jest i dále nebezpečí i v oné zámince i v obavě, aby věc čínské se nestaly podnětem ku zápletkám vel mocí. Každý majitel cenných papírů musí mit oprávněný zájem o to, zda po růzňých a prud kých vyčištěních trhů dosud nejsou silné posice spekulační ve slabých rukou. To jest nejbola vější místo nynější situace. Neboť na stabých základech vratkou budovu by sesul každý nový záchvěv, ať již nové spekulační krise umělé,a skutečná kollise zájmů velmocenských. Magneti- cká jehla bursovního smýšlení může býti velm snadno odchýlena od svých polů rovnováhy trhu Dovozovalo se dříve ve finančních učebni- cích, že kurs kreditek spolehlivějí signalisuje obraty politické i převraty světové nežli depeše korrespondenčních kanceláří. Tvrzení to často nesnese kritiky. S bursou zajisté žijí její dvě strany, se doplňující a se odpuzující: strana ala hausse a la baisse a úklady kontreminy jsou tak dlouho věcí obvyklou, jak dlouho jest - kontre mina činitelem trhu. A kolik ústupů kursů, kolil reakcí, úpadků jsme zažili, které by bývály signálem otřesů světových. Ohlášení války ne- stísnilo kurs, ani vraždy presidentů, ale ohledy bursovně-technické, intriky kontreminy a libovůle velkospekulantů.

Čína Evropa

18 article

Nedůvěřovati době, jest rozuměti nynějš chvíli Jedenáctým přikázáním Berliňáků jest na pomenut: »Nenechej se zarazit!«, morálku k tomu přikázání si musí každý učiniti sám Mnoho moudrých zmoudřilo škodou. V Uhrách stěžují si ústavy, že komisionářský obchod zcela leží úhorem, ježto nelze žádnými podněty obe- censtvo pohnoutí ke koupi. Ztrátami minulýeh let jest toto tak seslabeno, že jeho spolučinnost se nelze nadíti ani nyní ani v době pozdější Nejmoudřejší se však učí škodami jiných. Avšak kdo u nás věnuje pozornost výstrahám, že kursy tancují nyní nad sopkou bouří čínských a dobrým radám, že ctnost jest ve zdrženlivosti? U nás výstrahy takové vždy zůstávají výtkou Kassan- dřinou. Nás činí moudrými jen ztráty vlastní. Svrchu zaznamenáváme stesk uherskýo úpadku obchodu s cennými papíry, avšak po- ukazuje se také k tomu, že nejvíce legální ob- chod peněžních ústavů, běžný obchod eskontní, který, jak známo, loni byl velmi výnosným, s omezoval na obraty skrovné. Potřeby peněz stále ubývalo a nyni jest velmi nepatrna. V zjevu tom shledáváme úplnou stagnaci staveb ního ruchu v Uhrách, k níž se pojí insolvenee a likvidace velkých firem. Tím způsobem ubyl stálých 40 millionů směnečného materiálu. Za takového stavu věci snad Uhry svoj potřebu peněžní uhajují sami. Jindy náš kapi- tál tam bývá angažován mohutnou sumou. Jestliže však přece vklady pražských bank oproti předešlému měsíci vykazují sumu o 9 millionů menší, jest otázkou nejaktuálnější, kam pro- středky naše mizí.

Uher Uhry

19 article

Čilejší zájem pro domácí trhi, jehož vznik jsme vysvětlovali ve zprávě předešlé, trval take v týdnu minulém, jevě se v poplávce po ně- kterých našich hodnotách. Episoda tato, jejížto dosahu prozatím nepřeceňujeme, by mohla být úvodem slibného obratu, kdyby nespadala právě ve klin psich dnů, v nichž každá pozoruhod- nější podnikavost prchá do villegialur nebodo ústraní letního bytu. Bylo by však také chy- bou, podceňovati finanční silu trhu, prokazujíeí se poptávkou po čelných hodnotách. Vidlme. že jisté kapitály, vyvarovány byvše z Berlinaa Vídně, hledají umísténí a množství jeho bylo tak značné, že nejen vyvážilo trpně d ůsledky panik na bursách cizích, nýbrž mělo také úspěchy činné. Kdyby se podařilo účast toho kapitálu trvale zachovati trhu a získati ho pro domácí investice, byl by zjednán velký plodný lán nejen podnikavostí domácí, nýbrž také my šlence, která v poslední době se domáhá úvahy činné vzájemnosti slovanské. Vždyť také tu je čin, jen čin je sily syn. Leč my své prostředk vždy raději svěřujeme cizině. Zaznamenati sluší poptávku po akcifch ho spodářské úvěrní banky, které zase vyspěly na kurs 330 po 328. Čilý zájem byl po akciic Živnostenské banky a Únionky, ač nedošel vý razu vyšším kursem, hlavní účast se ale sou středila na Daňkovky a Rustonky, které stouply o 2 K. Akcie České společnosti pro průmys cukerní jednány po 238 K. — Co chcete více ?

Rustonka Berlinao Vídeň živnostenský banka Únionka Daňkovka

20 article

Návštěvou na vídeňské burse. Jeden z našich spolupracovníků měl právě příložitost podívati se na vídeňskou bursu, sto- povati po několik dní život, poměry a nynějš situaci, o čemž podává v následujícím stručnou zprávu. Zprávy vídeňského dopisovatele našeho obzvláště pokud se týkaly výtky, že vídeňská bursa není tím, čím býti má a že jest poubou hříčkou několika vídeňských bank, ukázaly se být správnými, a to v každém směr u. Jednání těchto bank musí se rozhodně odsuzovati chceme v té příčině varovati české obecenstvo. které obyčejně takové údálosti jako při poslední deroutě velkou většinou samo odnese. Jak již před dlouhým časem námi podotknuto, posta- raly se vídeňské banky o zničení bursovníc komptoirů a mlsto nich zřídily své filiálky všude, kde se dalo. Tyto filiálky nejsou nyn nic jiného, než obyčejné bursovní komptoiry.

21 article

Poslední kritický den — černý čtvrtek — zaviněn byl jedině těmito bankami. Hned ráno na počátku bursy byla každá banka na svém místě, ale tak, jak by nikdy býti ne- mělo: ony ostentatině nabízely ponej- více v tak řečeném šranku hodnoty jako jes pražská železárna, česká báňská a Wienerberger. tak že kulisa tím ztratila hlavu a pani ka byla bez příčiny hotova, nikdo nedo- vedí si vysvětliti, co by se přes den stalo. neboť zprávy zahraničné byly spíše lepši. Slavně banky vídeňské, které neměly půl roku žád- ných obchodů a kterým se to zdálo býti přilia hloupé, když obecenstvo své papíry drží a vy- čkává, hodily zboží na trh a hleděly svon klientelu z posic vytlačiti. Teprve v poledne, když několik většíeh domů zasáhlo intervenčními koupěmi, zase s trh uklidnil, ale co to bylo platno, když již do- polednecelá řada lidí přišla o svůj ma jetek. V tom ohledu by se měli čeští kapifalisté spekulanti spojiti, aby se jim nestalo opět někdy to, co s akciemi Poldiny huti, neboť když se vydávaly nové akcie po K 520.— již tehdys vědělo, že stávka uhelná značně podník ten po- škodila.

Poldin Wienerberger

22 article

Banky, které ještě před krátkým časem některé hodnoty samy vydaly a za nejlepší vy chválily, nehledí ani své renome jako ústayy emissní zachovati a nechtějí aspoň 25 neb 5 kousků takových papírů, které padly o 100 ž 200 korun pod kurs emissní, zpět kou piti, naopak, hledí co možná nejvíce kurs ješt stlačiti. Máme proto za svou povinnost upozo niti na tyto okolnosti, aby obecenstvo a zvlášt české, nedalo se tak lehce těmito bankam svěsti. Burse vídeňské by mohlo býti lehce po- moženo, neboť dle poslední prolongace není skoro žádného engagementu a banky se pranie nestarají, aby tento marasmus několika větším koupěmi odstranily. Bursa tím velice trpí a nebude-li brzo po moženo, klesne na niveau bursy peštské pražské. dlnoi Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 21. července. adačall a (Pův. dopis »Nár. Listů«.) oe Začátek týdne byl ve znamení úplné sta nace obchodní, jen v kreditkách a ve státn dráze došlo k uzávěrkám, při čemž Pešť exe kučně prodávala (hlavně kreditky) a Berlín ku- poval za účelem úhrady dřívějších biankovýeh prodejů. Již zdálo se, že nastává nová mrtv saisona obchodní, ale konec týdne přinosl pře kvapení. Z Ameriky přišla depeše, že jeden ta mější časopis — »Iron Age«, který sice již ně kolik dní za sebou psal, že americký železářský trh se lepšl, ale žádný si toho nepovšimnu! — uveřejnil článek, že se zase našli kupci pro americké železo; po celý týden stoupaly ceny glasgowského warrantu, a tu teprve začaly zdejší banky (ve čtvrtek) kupovati hodnoty železářské a státní dráhu a roztrubovaly do světa dobré zprávy o stavu trhu železářského. — Ještě pře

Bursa Vídeň Pešť Berlín Iron Age

23 article

týdnem přinesl »N. W. Tagbl.« zprávu, že ra- kouským železárnám proti loňskému roku se špatně daří a že o tolik a o tolik metriekých centů jest výroba železa pozadu. V sobotn všal přinesla »N. Fr. P.« noticku, že pražská žele- zárna potřebuje pro jeden uhelný důl kolejnice a že tento důl obrátil se na pražskou železárnu tedy na tutéž společnost, a že tato nemůže žádné kolejnice před listopadem dodati. Tu ještě pan Wiligenstein a spol. tvrdí, že nespekuluje a že nepoužívá lichých zpráv, aby mohl, jak jsme již před časem podotkli, v kalu loviti. Nejen každý bursián, nýbrž každý pořádný kupec mohl hy na základě těchto zpráv posou- diti, bylo-li celé arrangement posledního týdne úmyslné, nebo byla-li to pouze chuť lacino na- koupiti, nebo konečně byla-li to tak řečená hra na posici; jeden severočeský bankéř se pánům prozradil, že má větší čásť pražské železárny alpinek, a to jim nebylo vhod, že snad by tento obyčejný smrtelník mohl chtíti tu a tam o stavu pražské železárny nebo o alpinkách něco věděti; umělou baissou ho donutili k tomu, aby své závazky realisoval, a tím docílili toho, co chtěli, ale zároveň zničili mnohé jiné, na čemž konečně jim pranic nezáleželo, jen když oni dosáhli toho, co chtěli. Stav podniků uhlář- ských jest neustále velice příznivý a nebylo by divu, kdyby i za nepříznivých politických poměrů — jak to již častěji bylo — došlo ku většímu hnutí v papírech uhlářských, specielně v mosteckých. Bankovní trh byl stále chabý a nejsou pro nejbližší dobu žádné vyhlídky a důvody, že by se u těchto hodnot mohlo očekávati nějaké zle šení, které stojí za řeč.

N W Tagbl Wiligenstein

25 article

Jinak jest tomu na trhu dopravním. Vý. kazy drah v prvním pololetí jsou znamenité a naděje na další stovpání příjmů docela opráv- něny. Žně jsou v plném proudu, počasí zname- nité, takže možno tu počítati na slušný vývoz (hlavně z Uher) a následkem toho i na větši přijmy z dopravy. To platí zejmena o stální dráze, která v nynější době každé oslabení kursu obyčejně brzo dohoní. Z ostatních průmyslových hodnot posílily se uzavřením kartelu hodnoty cihlářské, jenom že stav trhu peněžního jim ještě jest na zá- vadu a brání mocnějšímu hnutí stavebnímu. Variace v minulém týdnu poznati lze po- někud z tohoto srovnání: 16. července 21. července 97.80 97.60 115.55 115.65 104.— 105.— 666 50 671.75 417.— 417.— 691.— 685.— 494.— 492.— 259.—

Uhry

26 article

Papfrová renta . . . . . Rak. zlatá renta . . . . . Turecké losy Rak. úvěrní ústav Banka pro země rakouské. Uherská úvěrní banka . .. Bankovní jednota . . .. Česká Unionka Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy .. Jižní dráha . . . . . .. Polabská dráha . . . .. Buštěhradská dráha lit. B. . Silniční dráha lit. A. . . . lit. B. .. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj. Rudolfova huť . . . . . . Alpinky . . . . . . . . Rým.muráňská společnosť. Tur. tabáková režie . . . Pražská železářská společnost Česká báňská společnost .. Západočeská uhl. společnost. Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . .. Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . .

Rudolfův ústav Bank pro země úvěrní banka Český Unionka živnostenský banka státní dráha Český báňský společnost Wienerberger

27 article

Bursa berlínská. Z Berlína, 21. července. (Týdenní přehled.) (Původní dopis »Národních Listůe.) Kdo bedlivě sledoval pohyby na bursách v poslední době, tomu musil býti jeden zje nápadný, že totiž na každou zprávu z Činy, třeba měla na čele patrnou známku nemož- nosti, bursa odpovídajícím způsobem reagovala. Při povrchním posuzování mohlo by se s nad dojíti k náhledu, že z této skutečnosti mohlo by se počitati na lehkověrnost spekulace, když však pátrá se po hlubší souvislosti příčinya účinku, musí se brzo přijíti k názoru, že vliv jednotlivých politických zpráv jest jen povrchní a že pravá příčina častého kolisání musí se hledati ve skutečné konstellaci posic. O dvou věcech jest v kruzích spekulačních skoro úplně stejné mínění. Předně o tom, že v jednom odvětví průmyslovém také v Německu počíná se pozorovati krok nazpět, za druhé, že spekulační závazky značně se zlepšily, ježto ti, kteří nemohli neb nechtěli býti připraveni na dlouhé držení svých effektů, již dávno bu dobrovolně neb nuceně je prodali. Jen o tom jest pochybnost, zdali by nynější kursovní niveau sneslo menší dividendu než v roce posledním. V tom ohledu nejsou si obě strany na burse jisty, haussisté z toho důvodu, poněvadž sami povazují úpadek konjunktury za možný, bais- sisté pak proto, že značně kleslé kursovní nivenu může býti pro ně velice nebezpečné.

Bursa Berlín Německo

28 article

Tím způsobem vysvětlí se kolísání v po- slední době. Teprve ve čtvrtek a v pátek na- stalo rozhodné zlepšení. Baissisté musilí složiti zbraň a podnikati rozsáhlé koupě úhradní, coz přičísti dlužno zprávě v »Iron Age« o lepše situaci železářského trhu v Americe. Není divu, že při tak nízkých cenách železa americkéh našlo se dosti kupců, a že tato zpráva účinko- vala na bursu velice příznivě, třeba že se o zlepšení veškerého trhu železářského ještě pochybovalo. Vedle hodnot železářských kupovány byly ve větších položkách hodnoty uhlářské, poné- vadž se očekává, že měsíční výkazy, které v při- štím týdnu mají býti uveřejněny, budou zase příznivé. Na trhu bankovním byly obraty velice malé výminku činí jen kreditky, které mnohdy byly v popředí celého obchodu. Za důvod klesnut tohoto papíru uváděly se mnohé okolnosti. z nichž nejvíce víry docházelo mínění, že seme- strální bilance bude špatná. Pro akcie dráh, zejmena německých, neby skoro žádný zájem. Na trhu ukládacím vykazují domácí renty mírné zlepšení; rumunské půjčky zlepšily se na sestavení nového liberálního ministerstva. Ilalské renty byly značně Paříží nabízeny. Kasovní trh vzdoroval všem nepříznivým pověstem a pozorovaly se na něm opět rozsáhlé koupě k uložení kapitálů. Soukromé obecenstv bylo ještě velice zdrželivé. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lz z následujícího: 16. července 21. července 207.50 209.37 174.75 175 20 187 75 188.10

Amerika Paříž Iron Age

29 article

147 75 147 90 148.— 147.75 71.50 192.— 196.50 209.— 213.9 98.50 101.50 181.37 186— 187.— 192.50 204. 75 208 50 344.— 356 — 110.— 115.— 103.87 108.50 122.12 121. 50 86 80 86.50 174.— 176 80 Rakouské kreditky . . .. Diskonto . . . . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury . . . Bochumské hutě . . . . . Lanřina huť . . . . .. Dortmund Union lit. C. .. Harpenské doly Gelsenkirchenské doly . . . Consolidace . . . . . . Dannenbaum . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . Hamb.-amer. dopravní spol. Kanada . . . . . . .. Transvaal . . . . . . . Turecké losy . . . . . Z kasovních papírů: Concordia . . . . . .. Eschweiler . . . . . .. Geisweider . . . . . Hochdahl . . . . . . . Katovické doly a železárny Wilhelm . . . . . . . Phönix . . . . . . . . Rh. Stahl . . . . . . . Schalker Gruben . . . . Donnersmark . . . . . . Stettiner Vulcan . . . . . Rh. Metall . . . . . . . Huldschinský . . . . .. Bismark . . . . . . .. Caro Hegenscheidt . . . . Hoesch Georg Marie . . . . ..

Lloyd Concordia Wilhelm Stahl Hegenscheidt Georg Marie Dortmund Kanada Transvaal drážďanský banka Lanřina huť Phönix Schalker Gruben Stettiner Vulcan

31 article

664.50 660.— 111.— 111.50 460.— 465.— 1095.— 1100.— 299.— 285.— 278.— 292.— 750.— 335.— 328.— 331.— 441.— 454.— 519 — 510.50 287 — 280.— 1723.— 1760.— 1240.— 1260.— 278.— 280.— 913.— 927.— 669.— 676.— 242. 35 242 60 118.57 118.60

32 article

108.50 108.—

33 article

296.50 227.50 220.— 161.— 205.— 263.— 168.10 173.— 370. 25 225.50 225.10 170.— 147.50 255.50 137. 70

34 article

303.50 233.75 225 75 170.50 210.— 268 — 169.50 172.50 357.— 231.— 223.— 169.— 148.80 254.50 140.— 188 40

35 article

188.50 127.—

36 article

128 30