ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 29c44590-726e-11dc-93b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 24 celkem · entity: person 83, place 114, work 11, org 15
1 masthead
22. července 1900. Cislo 200
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
ské dráhy, kteří všiekni v Charbinu obklíčeni jsou, mají Rusové největší obavy. Tak i rovněž o osud plukovníka Miščenka, jenž už dříve do Charbinu s několika sty kozáky vyslán byl Nyní vypravili Rusové tři oddily (pod generálen Aleksějevem, Čičagovem, Orlovem) ku vyprostěn Charbinu, kterýž prý již střelbou činskou by zapálen . . . Správa sibiřské dráby dostal rozkaz, aby na kvap dohotovila stavby posled ních mostův a aby mosty dřevěné nahradila mosty železnými, jichž konstrukce už dřive při chystána byla. Část jízdního dělostřelectva bude na kvap povolána na Amur. V Petrohradě koluje prý pověsť, že Vilém II. nabídl caru schůzku. Nabídka byla prý v zá sadě přijata. Giriuská provincie v Mandžursku (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Tato provincie v nynější rozbouřené dob nabývá pro Evropu a jmenovitě pro Rusko ve- liké důležitosti, poněvadž jí prochází střední čásť mandžurské dráhy. Provincie tato jes téméř dvakrát tak veliká jako s ní sousedíe provincie Šen-Czin. Středem jejím teče a čá slečně i tvoři její severní hranici řeka Spngari, která vzniká v horách, oddělujíeích severní Koreu od jiho východních hranie Mandžurie, plyne až do ústi přítoku řeky Non-Ula směrem severo- západním a odtud obracejíc se v ostrém zá- hybu směrem severo-východním, vpadá do Amuru blíže ruské osady Kukeleva, příbližné 200 verst jiho západně od Chabarovska.
Rus Miščenka Vilém II Spngari Charbin Orlov Amur Petrohrad Mandžursko Evropa Rusko Korea Kukelevo Chabarovsk ŠenCzin
5 article
Hlavní město Girin čili Čuán-Čán nazývá se jednoduše Čán, bylo založeno r. 1673 brzy na to stalo se sídlem provinciální vlády, která byla tam z města Ninguty za tou příči- nou převedena, poněvadž odtud bylo možno čínským vojskům snadněji operovat proti Rusům, kteří se tou dobou upevnili na řece Amaru. Girin leží v nejkrásnějším kraji, severní Činy u pod- noží hor, rozložených kolkolem překrásné do- liny. Na jižním úpatí hor teče majestátně řek Sungari, unášející své vody k severu řečištěm do 300 metrů širokým. Girin leží 1000 až 1100 verst na jih od řeky Amuru ve výši 650 stop nad mořem. Mésto přilehá jednou stranou k řece a ostatní jeho strany jsou obe- hnány stěnou z pálených i nepálených cihel vystavěnou a zaujímá prostor šesti čtverečných verst, předměstí v to nepočitaje. Městská hradba jest 4 metry vysoká, u základů 2 metry a na hřebenu 700 mm. široká. Kolem ní jest vykopán hluboký, široký příkop. Girin podobá se všem ostatním čínským městům; má úzké, nečisté ulice, jež jsou starou dřevěnou dlaž- bou opatřeny. Nastavěno množství krámů, jídelen, kumíreň (ehrámečků) atd. Obyvatelů čítá přes 100.000, hlavně Číňanů, jest tam taktéž mnoho mohamedánů, jež místní obyvatelé nazývají chuan chučy (zrzouni, ryžobradáči). V okoli města roz- kládají se četné dědiny a dvory uprostřed lesíků.
Rus Amara Číňan Sungari Amur Girin čít Čuán mm
6 article
Zaujímaje střední polohu kraje, jest proto Girin nejlidnatějším a nejprůmyslnějším místem ve dvou severních provinciich Mandžurie. Roku 1882 bylo v něm přes 100 velkoobchodníků, okol 800 krámů, 200 řezníků, 400 hospod a zájezd- ných domů, 30 kováren, 4 papírny, 6 cihelen, 20 dílen na stříbrné zboží, 23 krejčovny a 50 dílen obuví. Hlavní firmy vydávají vlastní bilety, jež nalezají obrat nejen v Girině, ale až do Ni- guty, která leží nedaleko hranice jihoussurijského kraje, asi 250 verst. západně od Vladivostoku. Hlavním předmětem obchodu jest tabák, který se v této provincii hojně pěstue a odtud ve velkém množství na vnitřní čínské trhy odesílá a tam pod jmenem Guan-Dun-juči (listy Mand- žurie) se následkem svých výtečných vlastností vysoce cení. Položení Girina má vzhledem k Ru- sku, jež Mandžurii na severu a východu obe- mýká, velikou důležitost strategickou, poněvadz v něm jsou soustředěny bojovné síly kraje veškeré vojenské potřeby a zásoby. V osmdesá- tých letech byla vystavěna továrna na dobývání prachu a arsenál, ve kterém se hlavně vyráběji kovové patrony, granáty, opravují ručnice atd. Parní stroje a nástroje byly koupeny v Anglicku a Německu udržuji se ve vzorném pořádku a úplně vyhovují svému účeli. K vytápění upo- třebované kamenné uhlí dobývá se v okolí města I-Tun-Čan, 60 verst východně od Girina. Z Girina jde telegraí k Pekinu, k přimořským městům In-Aa a Port-Arthuru, k vesnici. Chelamno, ležic na Amuru proli Blagověščensku, k městu Chun- Čuň, ležícímu 25 verst od jihousurijského kraje a konečně k stolici Koree Seulu.
Mand Arthur Vladivostok Guan Německo ITun Čan Peking přimořský město Ina Aa Amur Chun Čuň Korea Seul krám řezník
7 article
Branná moc v Číně. Berlínský »Militär Wochenblatt« taktoj počítá: I. V Číně bylo již v polovici července A. V Tjencinu a Taku asi 22.000 muže a 80 děly a 19 strojními děly. Polovice bojov níků byli tu Rusové, ale teď denně docházej posily ze Žaponska a Indie. B. V Pekinu dohromady 431 mužův. C. Na poloostrově Kvantunu, v obvodu území Ruskem najatého (Liantungu) asi 20.000 mužů s 32 děly. D. V Kiaočau 1600 mužů německýchs 16 polními, 12 těžkými a 6 strojními děly. Dohromady pod A., B., C., D. uvedenýeh asi 43 000 mužův. II. Na cestě do Číny jest té doby z Ně mecka, Francie a Indie asi 15.000 mužův s 28 děly, 11 strojními děly a ze Žaponska první díl mobilisované divise. III. Připravuje se odjezd asi 57.000 muže se 144 děly a to: z Německa 11.344 muže s 30 děly, ze Žaponska 16.000 mužů s 3e děly, z Ruska asi 20.000 mužů se 48 děly z Francie, Ameriky, Italie 10.000 mužů s 30 děly. Dohromady má tedy boje s Čínou ujat se: 16.000 Němců, 12.000 Angličanů, 6500 Francouzů, 50.000 Rusů, 21.000 Žaponců, 7000 Američanů, 2000 Italů a 170 Rakušanů. celkem tedy 115.000 mužů s 311 děly 36 strojními děly.
Rus Liantung Angličan Francouz Američan Italos Rakušan Čína Tjencin Indie Peking Rusko Kiaočau Francie Německo Amerika Militär Wochenblatt Němec Žaponec
8 article
Denník z Pekinu. Pařížský »Figaro« uveřejňuje dopis konsu látního eleva Saussina, jenž byl v Pekině s mladou chotí svou obklíčen. Dopis obsahuje denník, sahající od 28. května do 10. června Vyjímáme z něho. 8. června; Konali jsme dnes v noc hlídku o čtyřech. Dva muži napřed, dva vzadu. Tak chodili jsme stráží po střechách. 9. června: Situace počíná býti mrzu tou : unavují velice bezsenné noci, v nichž slv- šeti jest nejmenší šelest z okolí. V 8 hodin večer vše bylo vzrušeno. Vyslanec obdržel o amerického i anglického kollegy zprávu, že čín- ská vláda nemůže již ručiti za bezpečnost Evro- panů. Čásť čmnského vojska chce prý se dnes v noci na nás vrhnouti. Telegrafovali jsme o posily do Tjencinu. 10. června: Očekáváme posily. V 1 hodin večer vážné zprávy. Evropské vojsko ne- může před 10. hod. večer zde býti. Telegra- fické spojení jest prý přerušeno. Víděti lzez našeho domu požár jedné budovy v císařské čtvrti. Jest to protestantský dům míssijní, němž se soudilo, že jest v bezpečí, an jest tak blízko císařskému paláci. Musíme bdíti, až přijde vojsko evropské a č-li vůbec přijde. Praví se, že několik tisíc činských vojáků jest v okolí Pekinu a že jsou všichni proti Evropanům. Můžeme doufatí již jen v příchod evropského vojska. Lou- retta jest odvaha sama, jako vše ch ny dámy vyslaneetva, ač bylo dost příčin k znepokojení. V noci byli jsme všicci vzbuzen telegramy. Naše malé dlítě churavělo. Dnes jest lépe. Ubohé dítě, ubohá matko! Co vás ještě čeká !? Tím denník končí.
Figaro Evropan Lou Peking
9 article
Franeouzské vojsko do Číny. Sbor, který námořní pěchota francouzská pro Činu připravila nebo teprv organisuje, se stává dnes z následujících oddělení: Odcestoval do Taku: Šestnáctý pluk ná mořní pěchoty a dvě batterie horských děl za velení generála a plukovníka Freya a Pelacot Odpluly do Činy: 1. července na dopravních lodích »Nivee a »Cachar«: Jeden prapor 17. pluku pěšlho (velitel Lalubin), jedna batlerie horských děl dva další prapory 17. pluku. 3. července na parníku »Colombo«: Tr prapory 17. pluku a jedna batterie horských děl 12. července na palubě korábu »Vin Long«: První prapor 18. pluku námořní pě- choty (velitel Combe); první oddělení strojníků atd. z dělostřeleckých dílen; první oddělení zá kopníků; první sbor telegrafistů a zdravotní. Odplují z Francie 20. července na lodi »Sinai«: Druhý pra por 18. pluku. 21. července na lodi »Pigre«: Třetí pr por 15. pluku. 30. července: Dvě batterie horských děl Dále odvezeno do Činy: Jeden millien ná bojů pro ručnice a 2400 nábojů dělových 750.000 denních podilů masa, konsery atd. pro mužstvo. Ze stanoviska zdravotního určeni dva vojenští lékaři pro každý prapor a jeden lékar pro batterii dělostřelectva, t. j. 7 lékařů pro 2000 mužů. Koráb »Nive« lze upotřebiti jako nemocnici, rovněž i částečně loď »Vinh Longe.
Freya Pelacot Lalubin Long Vinh Longe Čína Colombo Francie Koráb
10 article
Mezi námořními důstojníky, které si vyvolii francouzský admirál Pottier za společníky čín- ské výpravy, uvádí se na prvním místě jako po- bočník náčelníka loďstva kapitán korvely Vinud t. j. člen »Académie Francaise« zná- mý spisovatel Kleske Kati. Autor knihy *Mon frěre Yves« se vrátil před krátkým ča- sem z Indie, byl prvním důstojníkem, který na blížící se nebezpečí v Číně vládu upozornil jí učinil nabídku svých služeb. Pierre Loti, který v posledních zimních saisonách v Biarrie se srbskou královnou Natalií o no- vých, dosud nevydaných publikacích pracoval je osvědčenou silou francouzského námořnictva pročež se všeobecně očekává, že se i na pol válečném záhy vyznamená. Telegramy. Z Petrohradu, 21. července. (C.-B. Inženýr Ryžov oznamuje z Dona (Zabaj kalsko) ze dne 19. t. m.: Inženýr Bočarov dostal se živ a zdráv do Staré Curuchajtuje a vypravuje, že tamní missijní budovy jsou z většího dílu vy páleny a vydraneovány. S ním vrátil se všichni železniční zřízenci a ruští dělníci Ostatní personál V. sekce očekává se pozejtří. Mongolové chovaji se k Rusům slušně.
Pottier Kleske Mona Yves Loti Ryžov Bočarov Mongol Rus Indie Čína Petrohrad Académie Francaise Don
11 article
Orgán obchodního a manuřakturního o boru oznamuje: Opatření k oehraně B la- gověščenska provádějí se v nejpříšnějším pořádku. Příchod Číňanů přeď město způsobi čilý ruch ve všem kozáckém obyvatelstvu Z Petropavlovska a Rabikova přibylo do Blago věščenska na posilu generála Gribovského ko zácké opolčení. Čínský útok dne 18. t. m byl odražen a od 19. t. m. je pokoj- Novinová zpráva o vydranco ván Njučvanu nepotvrzuje se. Čiňané podnikli sice prudký útok na město, byli však zahnáni a několik jich bylo zajato. Tito praco- vali dříve na čínské železnici. Do Blagověščenska došla zpráva, že čínské postavení n Amuru od Blagověščenska až p Chabarovsk bylo dobyto. Ruský oddil, jenž měl obnoviti klid a pořádek, mě nesnadnou práci. Musil obsadit Ajgun, kde se usadilo čínské vojsko s dělostřelectvem. Dne 18. t. m. Rusové začali prudkou přestřelku Boj trval velmi dlouho. Číňané ne mohli se ubrániti statečným Rusům, dali sen útěk, Rusově vtrhli do Ajgunu a tak si zjednal převahu na Amuru. Jejich ztráty jsou skrovné Číňané ustoupili k jihu za řeku Sun.
Číňan Rabikův Blaga Gribovský Musil Rus Rusův Petropavlovsk Amur Chabarovsk Ajgun Rusová
12 article
Generál Linavie po svém příjezdu do Tjencina převezme velení nad tamním vojskem a potom se rozhodne o dalším postupu na Pekin. Dne 16. t. m. přibylo 8000 Žapone z Taku do Tjencina; 2100 m. zaujal postavení v Čifu a 1800 m. v Šanchaj-Kvaně. Část žaponského vojska byla dopravena po tacko-tjencinské železnici, již Rusové s Žaponci upravili. Řádná doprava bude obnovena 20. t. m. Řeka Pejho pod Tjen- cinem je volna pro plavbu. Lupičských čet tam více neni. Ranění odvezeni po lodích do Taku. Zdravotní kolona, jež sem přibyla, je hojně zaměstnaná. U Tjencina postaveno 300 stanů, neboť je nedostatek stavení. V Čifu za- bavena byla Tuanova prokbamace, Za- tím je tam pokoj, neboť je tam žaponská posádka. Z Londýna, 21. července. Oo porážce Číňanů u Blagověščenska sděluje petrohradský dopisovatel »Daily News« podrobnosti: Číňané, kteří učiníli na Blagověščensk útok, byli sou
Linavie Rus Řek Pej Tjen Tuanův Číňan Peking Tjencina Čif Šanchaj Kvana Londýn Daily News
13 article
středěni na pravém břehu Amuru. V Sachalině, který byl ruskými děly rozstřílen, byli rozhodně poražení. Činské mésto Ajgun bylo částečně zni čeno. Rusové obsadili všechny posice, ze kte- rýchž byli Číňané zahnáni. Zdá se, že Čiňané byli překvapeni. Považovali se totiž již za pány Blagověščenska a neočekávali, že Rusové na n učiní ze dvou stran útok. Ruské vojsko pro vedlo své pohyby způsobem skvělým. 200 Číňanů bylo usmrceno a 17 děl ukořistěno. Ru- ské ztráty jsou malé. Z Londýna, 21. července. (C.-B.) »Ti mes« sdělují ze Šanchaje ze dne 19. t. m. se strany dobře zpravené: Lichunčan odebra se za tří podmínek na sever. Především must vláda zaujati hned smířlivé stanovisko, za druhé musí býti boxeři důrazně potlačení, za třetí Li- chunčan nesmí býti činěn zodpověd- ným za to, kdyby se mu nepoda- řilo odkliditi spor způsobem uspo- kojivým. Týž list oznamuje z Honkonu ze dne 19 července: Po odjezdu Lichunčana Francouz vysadili 300 anamských námořní ku ze dvou dělových lodie a Anglič an stráže na pevninu protější, aby obránili zineckou osadu v Kantonu. »Daily Express« oznamuje z Tjencinu ze dne 18. t. m.: Spojenci ukořistili poklad n generála Niče a místokrále, v nichž bylo 19 mill. tael »Daily Telegraph« se dovídá, že ruská vláda snaží se opatřiti si u anglických loďařo lodi pro dopravu velikého vojska do Číny. Al dosud smlouvy neuzavřeny.
Rus Číňan Čiňaný Francouz Nič Al Amur Ajgun Londýn Čína Daily Express Daily Telegraph
14 article
»Daily Mail« ohlašuje ze Šanchaje z 19 t. m.: Dle úřadních čínských zpráv byl po slán veliký počet vojska mandžurskéh do Mukdenu odloučiti Rusy postupující z Vladivostoku k Pekinu a k bitvě je donutiti. w. Z Londýna, 21. července. Ze Šan ehaje se sdéluje: Li-Hun-Čan, jenž se očekává Šanchaji v pálek večer, bude s těží moci pokra- čovati ve své cestě na sover, dokud nebude jeho poslání přesně definováno. Zástupcové států sotva mu asi připraví srdečné uvítání, nepodá-li úplně uspokojivou zprávu o tom, co se v Pe- kině děje, a co se tam ještě díti má. Z Londýna, 20. července. (Wolft Zdejší čínský vyslanec sdělil obsah telegramu jejž dostal od laotaje Šena z Šantunu. Tamějš guvernér dostal prý telegrafickou zprávu, že čínská vláda dovolila ameriekému vyslanci Con gerovi 18. t. m. poslati do Washingtonu šifrovanou depeši. Ve zdejších politiekých kruzích nevěří těm zprávám a myslí, že cizinci v Pekině jsou již všichni dávno povražděni. Avšak ve zdejšíeh obehodních kruzích, jež jsou v Číně intereso- vány, nevzdávají se dosud vší naděje, doufajíce. že pekinská vláda chrání vyslanectva a že ne- byla ještě zničena. w. Z Londýna, 21. července. Zdejš úřadní kruhy pohiižejí na domnělý Congerůn telegram skeplicky. Za padělek sice telegram ten není pokládán, protože je psán šiframi. avšak nepokládá se za důkaz, že. Conger dne 18. t. m. byl ještě na živu. Vyslovuje se pře- svědčení, že je to starší zpráva jeho, která sna byla před časem Číňany zachycena a nyní byl zaslána jako odpověď na dotaz amerického kabi- netu do Washingtonu. Pro tento názor mluv prý ta okolnost, že depeše není datována a ž její znění je spíše spontanním voláním o pomo ale nikoli odpovědí na určitý dotaz.
Rus Šan Hun Čan Šanchaja Číňan Mukden Vladivostok Peking Londýn Washington Čína Daily Maila Con Pekina
15 article
K. Z Kolína n. II., 21. července. Be linský telegram »Kölnische Zeitungu«, vyslo- vující patrně názory zahraničního úřadu, pravi že na domnělý telegram amerického vyslance pohliží se velice skepticky, a mysl se, že po dobytí vyslanectev byly nalezeny chiffry a že jich bylo Číňany použito s pod- vodným úmyslem. Je nápadno, že vyslanec ve svěm telegramu nepřipojil podrobnosti, jež přece Evropu co nejvice by zajímaly. Podobně máse asi věc také s domnělým telegramem činského císaře francouzskému ministru zahraničních zá- ležitostí Deleasséeovi. — Německé listy po ukazují při tom na prolhanost Číňanů, zapo- mínajíce schválně ale, že již Bismark paděláním depeše emžské, kterou litici válečnou v r. 1870 rozpoutal, jim příklad dal. n. Z Berlína, 21. července. Telegramy z Paříže, Brusselu a Washingtonu budí sic opět naděje, že evropští vyslanci v Pekinu ješt žijí. Jest ale též možno, že Čiňané nalezli klie k šifrám americké vlády a tím že depeši ame rického vyslance v Pekinu padělali, nebo že starší depeši tohoto vyslance teprve teď odeslali Je nápadno, že přiznivé zprávy docházejí právě v tom okamžiku, kdy Lichunčan pociťuje nut nost naladiti moenosti poněkud přátelštěji, nebot ubírá se do Pekinu středem jejich vojska.
Číňan Čiňaný Lichunčan Kolín Evropa Berlín Paříž Brusel Washington Peking Kölnische Zeitung
16 article
Z Paříže, 21. července. (C.-B.) Listy jeví velikou nedůvěru k čínským prostředko- vacím návrhům a shledávají v nich jen »ma- nevr«, ohroziti shodu států. Odpověď ministra Deleasséa celkem se schvaluje. — »Journal« tvrdl, že prine Jindřich Orleanský požádal pre- sidenta Loubeta, aby byl přidělen k výpravě do Činy. O žádosti jeho nepříznivě se soudí. Z Vídně, 21. července. (C.-B.) Lo »Zanta« oznamuje: Guvernér Juan telegrafuje z Čifu, že cizí vyslanci byli ješte 9. července v Pekině v místnost před bombardováním chráněné Generál Nič spáchal samovraždu. Prine Tuan zmocnil se trůnu. V Šantuně zmáhá se hnui proti cizinců m Guvernérův telegram nemá žádné datum Z Paříže, 21. července. (C.-B.) V dnešn ministerské radě ministr Delcasse čet telegram čínského cfsaře, jenž žádá presidenta Loubeta za prostředni ci t vi Na tento telegram odpovědělo se, že uvažován této věci je zbytečné, dokud nebude ji- sto: 1. že francouzskému vyslanci Pichonov a jeho kollegům a diplomatickému sboru je za- bezpečená skutečná ochrana a úplně svobodný styk s jejich vládamí; 2. že prine Tuan a vy socí hodnostové, již jsou zodpovědní za ny nější události, jsou z vlády odstraněni a nevy- hnutelně potrestáni; 3. že vojenské úřady vojenské sbory v celé Číně dostaly rozkaz, aby zastavily nepřátelství proti cizincům a 4. že stala se přísná opatření k potlačení buřičského hnutí boxerů. Dokud nebudou dány tyto ne- zbytné záruky, může miti místo jen vojenská akce.
Orleanský Loubet Lo Juan Nič Paříž Vídeň Čína
17 article
Ministr sdělil dál, že navrhl mocnostem aby smluvily se a zakázaly vývoz zbran do Činy. Na tento návrha vlády mocností od pověděly přízni vě. Čínský výsla nec sdělil dnes mini sterstvu zabraničních věcí edikt čínskéh císaře ze dne 18. t. m., jejž mu dnes ozná- mil nankinsky místokrál a v némž praví: Ji měsíc ochraňuje dvůri pečlivě cizí vy- slance mimo německého, jenž byl za- vražděn buřičskými davy, kterýžte přepad se nyní přísně vyšetřaje a na řízeno bylo vinníka přisně potrestati. Ostatní vyslasci jsou na štěstí živi a zdravi. Vrchním velitelem indočinského vojsk jmenován generál Dodds místo nebožtíka ge- nerála Borgnisa des Bordes. Z Brusselu, 21. července. (C.-B.) Minist zahraničných věcí oznamuje, že správce zdej šího čínského vyslanectva dostal dnes od čin- ského vyslanectva pověřaného v Londýně Brusselu tento telegram: Právě jsem obďržel o železničního řodilefe Šena depeši šantun ského guvernera, jenž prohlašoje, že cizí vyslanci v Pekině jsou živia zdrávi. Ministr přijímaje toto sdělení pravil, že je nutně třeba, aby měl styk s belgickým vy slancem v Pekině a dostal určitou zprávu o osudu Belgičanů v Pekině. Z Brusnelu, 21. července. (C. B.) Mi- nistr zahraničních věcí dostal v 5.25 hod. odp. (dle čínského času) zaslaný telegram: Depeše šantunského guvernera ubezpečuje, že vy- slanci v Pekině byli 20. t. m. živi a zdrávi a pod ochranou čínských úřadů. — Lichunčau přibyl do Šan- chaje. Z Kodaně, 21. července. (C.-B.) Dánská missijní spolednost oznamuje z Čiful včera: Dánští missionáři v Chsijenjenu utekl se do Port Arturu. Korveta »Valkyrien« pod náčelnictvím prince Valdemara vrátila se odpoledne z vý- chodní Asie.
Belgičan Lichunčau Valdemar Brusel Londýn Brusnel Šan Kodaň Čiful Port Artur Asie Valkyrien
18 article
Ze Šanchaje, 20. července. (Reuter. Anglieký křižák »Bonavemture« odpluí ráno z Vusunu, aby prý pozoroval parnik »Ampir«, na němž nalezá se Lichunčan. Z Jokohamy, 21. července. (Reuter.) Čínský a žaponský elsař zaslali listy, jež byly nyní uveřejňěny. V listě ze dne 3. t. m. čínský císal pojednává o posledních událostech a dovozuje, že Východ a Západ stojí proti sobě. Sam Čína není předmětem ctižádostivých snah moe- nosti. Nepodaři-li se jí zachovati svou celistvost, možno, že také Žaponsko bude ehroženo. Proto musí se Čína bezpečiti na žaponskou podporu. Japonský císař ve své odpovědi do vozuje, že Čína musí potlačiti povstání, zachrá niti. eizí zástupce a tak odvrátiti nebezpečí Učiní-li tak, mocnosti poznají, že Čina by ráda vyhnula se vujně a Žaponsko bude potom ochotno při vyjednávání zastávati se všemožně čínských zájmů. k. Lonuna, a. — ponský obdržel od císaře čínského telegram ná- sledujícího obsahu: Žaponci a Čiňané jsou přírození spojenci se spolačnými zájmy pro ziskuchtivosti západních velmocí, jeji ch obchodnické ambice ohrožují Ža- ponsko zrovna tak jako Činu. Mikado dal v odpověď ujištění, že Žapon- sko je Čině přátelsky oddáno a že nemá dal- ších úmyslův, než zjednati pořádek. Čím víc bude při tom spolupůsobiti, tím více budou ciz velmoci oslabeny. Z Nového Yorku, 21. července. (Reu- ter.). Námořní tajemník Long učinil opatření aby se vypravilo do Číny 4000 mužů ná mořního vojska. Vojenský tajemník Root telegrafoval pod plukovníkovi 9. pluku v Tjencině, aby, bude možno, přiměl spojence k všeobecné vy pravě na Pekin. Z Washingtonu, 21. července. (C.-B.
Sam Čína Long Šanchaj Vusun Jokohama východ západ Čína Nový York Tjencina Peking Washington Reuter Žaponský
19 article
Admirál Remey telegrafuje z Taku 20. t. m V Tjencině je klid.zi Poslední zprávy z ruského pramene sdělují, že vysianectva držela se je ště 13. t. m., ale nejsou spolehlivé. Z Berlína, 21. července. (Wolíf.) Dne došlý telegram německého konsula v Čifu ozna- muje, že požádal šantunského guvernéra, by vy pravil co možná nejkratší cestou německému vyslanectvu v Pekině telegram, sepsaný v čínské řeči, jenž obsabuje zprávu o odméně, vypsnné německým císařem a potom tuto žádost: Te- legrafujíe jako americký vyslanec prostřednictvím státní rady čínské a jünanského guvernéra za- hraničnému úřadu a také mně zjevně nebo chifrované, co se stalo, jak se vám vede aco se může pro vás učiniti. Z Berlína, 21. července. (C.-B.) »Wol fova kancelář« oznamuje: Německý konsul jemuž bylo uloženo, aby u guvernéra šantun ského zjednal si informace ku zprávě, jím pr podané o útoku, podniknutém na pekinská vy slanectví, telegrafuje nám ze dne 20. t. m.
Remey Berlín
20 article
»Guvernér šantunský rozhodně prohlásil, že dobytí vyslanectví a zavraždění cizinců v Po- kině nižádných zpráv nerozšiřovali a sděluje dále, že dne 20. t. m. o 10. hodině večerni obdržel prostřednictvím státní rady činské zprávu, dodanou rychlými posly a dalovanou ze dne 18. t. m., sepsanou v cizím jazykua adresovanou do Washingtonu a od amerického vyslance pocházející a že tuto zprávu ihned vy pravil dále.e x. Z Londýna, 21. července. Šanch j ský dopisovatel »Timesůs soudí, že zatím c čásí vojska gen. Nieha útočila na spojence Tjencinu, druhá čásť sledovala gen: Nieha do Pekinu a tam pomohla princi Činovi a gene- rálovi Junglu bránit vyslanectva. Týž dopisova- tel mysli, že císařovna vdova pochopila marnos úmyslu vyhubiti všechny cizince, neb z Činy je zahnati a že nyní drží vyslance v za jetí jako rukojmě pro další vy jednávání. Z Jokohamy oznamuje »Daily Telegraph« že právě nyní další čelné voje žaponské vstu- pují na lodi, aby odpluly do Číny. Z Paříže, 21. července. »Matin« podo- týká k telegrafické žádosti čínského císaře za sprostředkování: »Vlády nejednají spolu přímo. nýbrž svými diplomatickými zástupci a prot
Nieh Tjencin Čin Washington Londýn Peking Jokohama Čína Paříž Daily Telegraph Matin
21 article
musí Francie především žádati, aby umožněn byl ji přimý styk s její vyslancem v Pekinu. Cisař chytne se tak do vlastní pastě.« — »Fi- garoz jest znepokojen tím, že v dopoši cisařově není ani zmínky o existenci vyslancové, těší s ale za to tím, že německý císař chce Fran- couzům svěřiti vrchní velení vojska spojene- ckého, zapomínaje, že právě také tato nabidka může býti pasti. s. Z Brusselu, 21. července. Belgický generální konaul v Šanchaji telegrafuje právé, že so situace v Číně značně zlep- šila. Císařovna-vdova má, vládu v rukou av Pekině byli vyslanci do dneška nejen bez po- hromy, nýbrž nacházejí se na bezpečném místě. — Lichunčan přibyl dnes do Šanchajea přijal všechny konsuly. Z Londýna, 21. čerzence. (C.-B.) De- peše admirála Seymoura praví: Číňané opu- stili Tjencin a okolí úplně. Z Berlína, 21. července. (C.-B.) »Wol- fova kancelář« oznamuje z Čifu ze dne 19. t. m.: Guvernér šantunský tolegrafoval odpole- dne všem zdejším konsulům, že obdržel právě autentiekou zprávu, že všichni vyslanci jsou mime nebezpečí a že jseu pod ochranou vlády.
Fran Lichunčan Seymour Číňan Francie Peking Brusel Čína Londýn Berlín Wol
22 article Telefonické zprávy„Nár. Listů,“
Telefonické zprávy„Nár. Listů,“ K situaci. Z Vídně, 21. července. »Neues Wiener Tagblattu« telegrafují z Prahy: Čelný člen bývalé pravice, jenž měl poslední dobou příležitost mluviti s m.-p. drem. Körbrem, vyslovil se o ohsahu své roz- mluvy, že nabyl dojmu, že vláda nehodlá svolati nové smiřovací konference, vůbec ze prý je všeliká mimoparlamentní akce vylou- čena. Také oktroyování jazykového zákona S 14. se neočekává. Zdali naposledy bude oktroyován pro parlament nový jednací řád, není té chvíle pravdě podobno. Přijímáli ministerský předseda vůdce stran, děje sa to jen za tim účelem, aby seznal smýšlení stran. Zmíněný poslanec podotkl zároveň, že opětně důrůzně vyslovený požadavek Němců, by německý jazyk uzákoněn byl jako jazvk zprostředkovací, vzbudil v kruzích pravice nelibost. Vůbec státní řeč musila prý by, aby pozbyla (?) dráždícího rázu, býti přesně precisována. »Tyto názory potvrzují — dodává list — pokud se týkají činnosti kabmnetu, v plném obsahu naše sdělení o nynější situaci. Pr- pravy k sanování parlamentu nabudou te- prve v dozírné době konkretní formy.
Němec Vídeň Praha Neue Wiener
23 article
Vzhledem na publicistické snahy, vy- líčiti požadavek zprostředkovacího jazyk jako odiosní a nebezpečný, postačí () sna poukázati na to, že se jedná o stanoven německého jazyka zprostředkovacího, poža- davek to, který se nedatuje od včerejška ani ode dneška. V pamětním spise německém, odevzdaném vládě po skončení posledního zasedání říšské rady bylo již na to pouká- záno, že úprava otázky jazykové musí ejaa ena jazyk zprostředkovací, mají-li býti také jiné jazyky zemské připuštěny (!) za vnitřní úřadní jazyk úřadů státních.« Sokolská slavnost zakázána. Z Celje, 21. července. Sokolská slavnost v Celji, jež se měla po- řádati 15. srpna, byla okresním hejtmanstvím zakůzána. Zároven bylo zakázáno vítání hostí na nádraží, jako i korporativní shromaždění před kostelem korporativní průvody. Zákaz »odůvodněn byl tím, že za nynější národní rozechvěnosti a nynějšího napjetí vzhledem na loňské udá- losti také nyní se musí očekávati, že dojde k výtržnostem. Slovinci podali proti tomuto zákazu od- voláníl Nelidov. n. Z Berlína, 21. července. Z Petro- hradu sem sdělují, že co nevidět bude jme- nován ministrem zahraničných záležitostí Nelidov.
Slovinec Celje Berlín Petra
24 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Demisse srbského ministerstva. Z Bělehradu, 21. července! (C.-Bo) Vláda podala králi z neznámých dosud příčin odpoledne žádost za propuštěnou. — Proslýchá se určitě, že král dosud nepřijal demissi ministerstva, jejíz příčinou jsou neshody v kabinetě. Ještě Samos. Z Cařihradu, 21. července. (C.-B.) Dnes došel o pět telegram od minister- ského předsedy, tajemníka a 47 členů ná- rodního shromáždění samoského, v němž prohlašuje se jednaní knížete za ne- snesitelne Sultán rozhodl se prý poslati na ostrov Samos býv. mosulského guvernéra Abdula Vahaba pašu a prokurátora státní rady Nazima beje jako císařskéh komisaře, aby tam zavedli vyšetřování. Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 21. července. (C.-B.) Zdejs obchodni komora upozorňuje na škody, jež vznikají tím, že rakouští obchodníci zavádéjt namnoze styky s Černou Horou, neznajíce tamní obchodní usance a poměry. Zejmena sluší poznamenati, že na Černé Hoře není advokátův, neplatí tam také turecké kapitulace a soudy příjímají jen srbské žaloby. Rakouská misse na Cetyni může zastupovati u tamní vlády jen likvidní pohledávky. Prospěje teda jednotlivým firmám, budou-li posílati na Černou Horu agenty znalé srbštiny, zkušené a zplno- moeněné k přijimání peněz. st. Z Peští, 21. července. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 12.000 metr. centů. Ceny pevné. Platila: pšenilce tisská 80 kg K 7.50, 77.5 kg K 7.30, peštská 70 kg K 7.40, semtěšská 77.8 kg K 7.521s, banátská 75.5 kg 6.75, sedmihradská 70.5 kg K 7.40, vašarhelská 77.9 kg K 7.55, martfůská 78 kg K 7.45 n čtvrt leta; žito nové K 6.55, staré K 6.35; ječmen nový K 6.—; oves K 5.25: ku- kuřice K 5. 924.
Platil Bělehrad Samos Cařihrad Vídeň Černá Hora Pešť Abdul Vahab paša kg