1
masthead
22. července 1900. Cislo 200
4
article
ské dráhy, kteří všiekni v Charbinu obklíčeni
jsou, mají Rusové největší obavy. Tak i rovněž
o osud plukovníka Miščenka, jenž už dříve do
Charbinu s několika sty kozáky vyslán byl
Nyní vypravili Rusové tři oddily (pod generálen
Aleksějevem, Čičagovem, Orlovem) ku vyprostěn
Charbinu, kterýž prý již střelbou činskou by
zapálen . . . Správa sibiřské dráby dostal
rozkaz, aby na kvap dohotovila stavby posled
ních mostův a aby mosty dřevěné nahradila
mosty železnými, jichž konstrukce už dřive při
chystána byla. Část jízdního dělostřelectva bude
na kvap povolána na Amur.
V Petrohradě koluje prý pověsť, že Vilém
II. nabídl caru schůzku. Nabídka byla prý v zá
sadě přijata.
Giriuská provincie v Mandžursku
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Tato provincie v nynější rozbouřené dob
nabývá pro Evropu a jmenovitě pro Rusko ve-
liké důležitosti, poněvadž jí prochází střední
čásť mandžurské dráhy. Provincie tato jes
téméř dvakrát tak veliká jako s ní sousedíe
provincie Šen-Czin. Středem jejím teče a čá
slečně i tvoři její severní hranici řeka Spngari,
která vzniká v horách, oddělujíeích severní Koreu
od jiho východních hranie Mandžurie, plyne až
do ústi přítoku řeky Non-Ula směrem severo-
západním a odtud obracejíc se v ostrém zá-
hybu směrem severo-východním, vpadá do
Amuru blíže ruské osady Kukeleva, příbližné
200 verst jiho západně od Chabarovska.
Rus
Miščenka
Vilém II
Spngari
Charbin
Orlov
Amur
Petrohrad
Mandžursko
Evropa
Rusko
Korea
Kukelevo
Chabarovsk
ŠenCzin
5
article
Hlavní město Girin čili Čuán-Čán nazývá
se jednoduše Čán, bylo založeno r. 1673
brzy na to stalo se sídlem provinciální vlády,
která byla tam z města Ninguty za tou příči-
nou převedena, poněvadž odtud bylo možno
čínským vojskům snadněji operovat proti Rusům,
kteří se tou dobou upevnili na řece Amaru. Girin
leží v nejkrásnějším kraji, severní Činy u pod-
noží hor, rozložených kolkolem překrásné do-
liny. Na jižním úpatí hor teče majestátně řek
Sungari, unášející své vody k severu řečištěm
do 300 metrů širokým. Girin leží 1000 až
1100 verst na jih od řeky Amuru ve výši 650
stop nad mořem. Mésto přilehá jednou
stranou k řece a ostatní jeho strany jsou obe-
hnány stěnou z pálených i nepálených cihel
vystavěnou a zaujímá prostor šesti čtverečných
verst, předměstí v to nepočitaje. Městská
hradba jest 4 metry vysoká, u základů 2 metry
a na hřebenu 700 mm. široká. Kolem ní jest
vykopán hluboký, široký příkop. Girin podobá
se všem ostatním čínským městům; má úzké,
nečisté ulice, jež jsou starou dřevěnou dlaž-
bou opatřeny. Nastavěno množství krámů, jídelen,
kumíreň (ehrámečků) atd. Obyvatelů čítá přes
100.000, hlavně Číňanů, jest tam taktéž mnoho
mohamedánů, jež místní obyvatelé nazývají chuan
chučy (zrzouni, ryžobradáči). V okoli města roz-
kládají se četné dědiny a dvory uprostřed lesíků.
Rus
Amara
Číňan
Sungari
Amur
Girin čít Čuán
mm
6
article
Zaujímaje střední polohu kraje, jest proto Girin
nejlidnatějším a nejprůmyslnějším místem ve
dvou severních provinciich Mandžurie. Roku 1882
bylo v něm přes 100 velkoobchodníků, okol
800 krámů, 200 řezníků, 400 hospod a zájezd-
ných domů, 30 kováren, 4 papírny, 6 cihelen,
20 dílen na stříbrné zboží, 23 krejčovny a 50
dílen obuví. Hlavní firmy vydávají vlastní bilety,
jež nalezají obrat nejen v Girině, ale až do Ni-
guty, která leží nedaleko hranice jihoussurijského
kraje, asi 250 verst. západně od Vladivostoku.
Hlavním předmětem obchodu jest tabák, který
se v této provincii hojně pěstue a odtud ve
velkém množství na vnitřní čínské trhy odesílá
a tam pod jmenem Guan-Dun-juči (listy Mand-
žurie) se následkem svých výtečných vlastností
vysoce cení. Položení Girina má vzhledem k Ru-
sku, jež Mandžurii na severu a východu obe-
mýká, velikou důležitost strategickou, poněvadz
v něm jsou soustředěny bojovné síly kraje
veškeré vojenské potřeby a zásoby. V osmdesá-
tých letech byla vystavěna továrna na dobývání
prachu a arsenál, ve kterém se hlavně vyráběji
kovové patrony, granáty, opravují ručnice atd.
Parní stroje a nástroje byly koupeny v Anglicku
a Německu udržuji se ve vzorném pořádku
a úplně vyhovují svému účeli. K vytápění upo-
třebované kamenné uhlí dobývá se v okolí města
I-Tun-Čan, 60 verst východně od Girina. Z Girina
jde telegraí k Pekinu, k přimořským městům
In-Aa a Port-Arthuru, k vesnici. Chelamno, ležic
na Amuru proli Blagověščensku, k městu Chun-
Čuň, ležícímu 25 verst od jihousurijského kraje
a konečně k stolici Koree Seulu.
Mand
Arthur
Vladivostok
Guan
Německo
ITun
Čan
Peking
přimořský město Ina
Aa
Amur
Chun
Čuň
Korea Seul
krám
řezník
7
article
Branná moc v Číně.
Berlínský »Militär Wochenblatt« taktoj
počítá:
I. V Číně bylo již v polovici července
A. V Tjencinu a Taku asi 22.000 muže
a 80 děly a 19 strojními děly. Polovice bojov
níků byli tu Rusové, ale teď denně docházej
posily ze Žaponska a Indie.
B. V Pekinu dohromady 431 mužův.
C. Na poloostrově Kvantunu, v obvodu
území Ruskem najatého (Liantungu) asi 20.000
mužů s 32 děly.
D. V Kiaočau 1600 mužů německýchs
16 polními, 12 těžkými a 6 strojními děly.
Dohromady pod A., B., C., D. uvedenýeh
asi 43 000 mužův.
II. Na cestě do Číny jest té doby z Ně
mecka, Francie a Indie asi 15.000 mužův s 28
děly, 11 strojními děly a ze Žaponska první
díl mobilisované divise.
III. Připravuje se odjezd asi 57.000 muže
se 144 děly a to: z Německa 11.344 muže
s 30 děly, ze Žaponska 16.000 mužů s 3e
děly, z Ruska asi 20.000 mužů se 48 děly
z Francie, Ameriky, Italie 10.000 mužů s 30
děly. Dohromady má tedy boje s Čínou ujat
se: 16.000 Němců, 12.000 Angličanů, 6500
Francouzů, 50.000 Rusů, 21.000 Žaponců,
7000 Američanů, 2000 Italů a 170 Rakušanů.
celkem tedy 115.000 mužů s 311 děly
36 strojními děly.
Rus
Liantung
Angličan
Francouz
Američan
Italos
Rakušan
Čína
Tjencin
Indie
Peking
Rusko
Kiaočau
Francie
Německo
Amerika
Militär Wochenblatt
Němec
Žaponec
8
article
Denník z Pekinu.
Pařížský »Figaro« uveřejňuje dopis konsu
látního eleva Saussina, jenž byl v Pekině
s mladou chotí svou obklíčen. Dopis obsahuje
denník, sahající od 28. května do 10. června
Vyjímáme z něho.
8. června; Konali jsme dnes v noc
hlídku o čtyřech. Dva muži napřed, dva vzadu.
Tak chodili jsme stráží po střechách.
9. června: Situace počíná býti mrzu
tou : unavují velice bezsenné noci, v nichž slv-
šeti jest nejmenší šelest z okolí. V 8 hodin
večer vše bylo vzrušeno. Vyslanec obdržel o
amerického i anglického kollegy zprávu, že čín-
ská vláda nemůže již ručiti za bezpečnost Evro-
panů. Čásť čmnského vojska chce prý se dnes
v noci na nás vrhnouti. Telegrafovali jsme o
posily do Tjencinu.
10. června: Očekáváme posily. V 1
hodin večer vážné zprávy. Evropské vojsko ne-
může před 10. hod. večer zde býti. Telegra-
fické spojení jest prý přerušeno. Víděti lzez
našeho domu požár jedné budovy v císařské
čtvrti. Jest to protestantský dům míssijní,
němž se soudilo, že jest v bezpečí, an jest tak
blízko císařskému paláci.
Musíme bdíti, až přijde vojsko evropské
a č-li vůbec přijde. Praví se, že několik
tisíc činských vojáků jest v okolí Pekinu a že
jsou všichni proti Evropanům. Můžeme doufatí
již jen v příchod evropského vojska. Lou-
retta jest odvaha sama, jako vše ch ny
dámy vyslaneetva, ač bylo dost příčin
k znepokojení. V noci byli jsme všicci vzbuzen
telegramy. Naše malé dlítě churavělo.
Dnes jest lépe. Ubohé dítě, ubohá matko! Co
vás ještě čeká !?
Tím denník končí.
Figaro
Evropan
Lou
Peking
9
article
Franeouzské vojsko do Číny.
Sbor, který námořní pěchota francouzská
pro Činu připravila nebo teprv organisuje, se
stává dnes z následujících oddělení:
Odcestoval do Taku: Šestnáctý pluk ná
mořní pěchoty a dvě batterie horských děl za
velení generála a plukovníka Freya a Pelacot
Odpluly do Činy:
1. července na dopravních lodích »Nivee
a »Cachar«: Jeden prapor 17. pluku pěšlho
(velitel Lalubin), jedna batlerie horských děl
dva další prapory 17. pluku.
3. července na parníku »Colombo«: Tr
prapory 17. pluku a jedna batterie horských děl
12. července na palubě korábu »Vin
Long«: První prapor 18. pluku námořní pě-
choty (velitel Combe); první oddělení strojníků
atd. z dělostřeleckých dílen; první oddělení zá
kopníků; první sbor telegrafistů a zdravotní.
Odplují z Francie
20. července na lodi »Sinai«: Druhý pra
por 18. pluku.
21. července na lodi »Pigre«: Třetí pr
por 15. pluku.
30. července: Dvě batterie horských děl
Dále odvezeno do Činy: Jeden millien ná
bojů pro ručnice a 2400 nábojů dělových
750.000 denních podilů masa, konsery atd. pro
mužstvo. Ze stanoviska zdravotního určeni dva
vojenští lékaři pro každý prapor a jeden lékar
pro batterii dělostřelectva, t. j. 7 lékařů pro
2000 mužů. Koráb »Nive« lze upotřebiti jako
nemocnici, rovněž i částečně loď »Vinh Longe.
Freya
Pelacot
Lalubin
Long
Vinh Longe
Čína
Colombo
Francie
Koráb
10
article
Mezi námořními důstojníky, které si vyvolii
francouzský admirál Pottier za společníky čín-
ské výpravy, uvádí se na prvním místě jako po-
bočník náčelníka loďstva kapitán korvely Vinud
t. j. člen »Académie Francaise« zná-
mý spisovatel Kleske Kati. Autor knihy
*Mon frěre Yves« se vrátil před krátkým ča-
sem z Indie, byl prvním důstojníkem, který na
blížící se nebezpečí v Číně vládu upozornil
jí učinil nabídku svých služeb. Pierre Loti,
který v posledních zimních saisonách v Biarrie
se srbskou královnou Natalií o no-
vých, dosud nevydaných publikacích pracoval
je osvědčenou silou francouzského námořnictva
pročež se všeobecně očekává, že se i na pol
válečném záhy vyznamená.
Telegramy.
Z Petrohradu, 21. července. (C.-B.
Inženýr Ryžov oznamuje z Dona (Zabaj
kalsko) ze dne 19. t. m.:
Inženýr Bočarov dostal se živ a zdráv
do Staré Curuchajtuje a vypravuje, že
tamní missijní budovy jsou z většího dílu vy
páleny a vydraneovány. S ním vrátil
se všichni železniční zřízenci a ruští dělníci
Ostatní personál V. sekce očekává se pozejtří.
Mongolové chovaji se k Rusům
slušně.
Pottier
Kleske
Mona
Yves
Loti
Ryžov
Bočarov
Mongol
Rus
Indie
Čína
Petrohrad
Académie Francaise
Don
11
article
Orgán obchodního a manuřakturního o
boru oznamuje: Opatření k oehraně B la-
gověščenska provádějí se v nejpříšnějším
pořádku. Příchod Číňanů přeď město způsobi
čilý ruch ve všem kozáckém obyvatelstvu
Z Petropavlovska a Rabikova přibylo do Blago
věščenska na posilu generála Gribovského ko
zácké opolčení. Čínský útok dne 18. t. m
byl odražen a od 19. t. m. je pokoj-
Novinová zpráva o vydranco ván
Njučvanu nepotvrzuje se. Čiňané
podnikli sice prudký útok na město, byli však
zahnáni a několik jich bylo zajato. Tito praco-
vali dříve na čínské železnici. Do Blagověščenska
došla zpráva, že čínské postavení n
Amuru od Blagověščenska až p
Chabarovsk bylo dobyto. Ruský
oddil, jenž měl obnoviti klid a pořádek, mě
nesnadnou práci. Musil obsadit Ajgun, kde
se usadilo čínské vojsko s dělostřelectvem. Dne
18. t. m. Rusové začali prudkou přestřelku
Boj trval velmi dlouho. Číňané ne
mohli se ubrániti statečným Rusům, dali sen
útěk, Rusově vtrhli do Ajgunu a tak si zjednal
převahu na Amuru. Jejich ztráty jsou skrovné
Číňané ustoupili k jihu za řeku Sun.
Číňan
Rabikův
Blaga
Gribovský
Musil
Rus
Rusův
Petropavlovsk
Amur
Chabarovsk
Ajgun
Rusová
12
article
Generál Linavie po svém příjezdu do
Tjencina převezme velení nad tamním vojskem
a potom se rozhodne o dalším postupu na
Pekin.
Dne 16. t. m. přibylo 8000 Žapone
z Taku do Tjencina; 2100 m. zaujal
postavení v Čifu a 1800 m. v Šanchaj-Kvaně.
Část žaponského vojska byla dopravena po
tacko-tjencinské železnici, již
Rusové s Žaponci upravili. Řádná doprava bude
obnovena 20. t. m. Řeka Pejho pod Tjen-
cinem je volna pro plavbu. Lupičských čet
tam více neni. Ranění odvezeni po lodích
do Taku. Zdravotní kolona, jež sem přibyla, je
hojně zaměstnaná. U Tjencina postaveno 300
stanů, neboť je nedostatek stavení. V Čifu za-
bavena byla Tuanova prokbamace, Za-
tím je tam pokoj, neboť je tam žaponská
posádka.
Z Londýna, 21. července. Oo porážce
Číňanů u Blagověščenska sděluje petrohradský
dopisovatel »Daily News« podrobnosti: Číňané,
kteří učiníli na Blagověščensk útok, byli sou
Linavie
Rus
Řek
Pej
Tjen
Tuanův
Číňan
Peking
Tjencina
Čif
Šanchaj
Kvana
Londýn
Daily News
13
article
středěni na pravém břehu Amuru. V Sachalině,
který byl ruskými děly rozstřílen, byli rozhodně
poražení. Činské mésto Ajgun bylo částečně zni
čeno. Rusové obsadili všechny posice, ze kte-
rýchž byli Číňané zahnáni. Zdá se, že Čiňané
byli překvapeni. Považovali se totiž již za pány
Blagověščenska a neočekávali, že Rusové na n
učiní ze dvou stran útok. Ruské vojsko pro
vedlo své pohyby způsobem skvělým. 200
Číňanů bylo usmrceno a 17 děl ukořistěno. Ru-
ské ztráty jsou malé.
Z Londýna, 21. července. (C.-B.) »Ti
mes« sdělují ze Šanchaje ze dne 19. t. m. se
strany dobře zpravené: Lichunčan odebra
se za tří podmínek na sever. Především must
vláda zaujati hned smířlivé stanovisko, za druhé
musí býti boxeři důrazně potlačení, za třetí Li-
chunčan nesmí býti činěn zodpověd-
ným za to, kdyby se mu nepoda-
řilo odkliditi spor způsobem uspo-
kojivým.
Týž list oznamuje z Honkonu ze dne 19
července: Po odjezdu Lichunčana Francouz
vysadili 300 anamských námořní ku
ze dvou dělových lodie a Anglič an
stráže na pevninu protější, aby obránili
zineckou osadu v Kantonu.
»Daily Express« oznamuje z Tjencinu ze
dne 18. t. m.: Spojenci ukořistili poklad n
generála Niče a místokrále, v nichž bylo
19 mill. tael
»Daily Telegraph« se dovídá, že ruská
vláda snaží se opatřiti si u anglických loďařo
lodi pro dopravu velikého vojska do Číny. Al
dosud smlouvy neuzavřeny.
Rus
Číňan
Čiňaný
Francouz
Nič
Al
Amur
Ajgun
Londýn
Čína
Daily Express
Daily Telegraph
14
article
»Daily Mail« ohlašuje ze Šanchaje z 19
t. m.: Dle úřadních čínských zpráv byl po
slán veliký počet vojska mandžurskéh
do Mukdenu odloučiti Rusy postupující z
Vladivostoku k Pekinu a k bitvě je donutiti.
w. Z Londýna, 21. července. Ze Šan
ehaje se sdéluje: Li-Hun-Čan, jenž se očekává
Šanchaji v pálek večer, bude s těží moci pokra-
čovati ve své cestě na sover, dokud nebude
jeho poslání přesně definováno. Zástupcové států
sotva mu asi připraví srdečné uvítání, nepodá-li
úplně uspokojivou zprávu o tom, co se v Pe-
kině děje, a co se tam ještě díti má.
Z Londýna, 20. července. (Wolft
Zdejší čínský vyslanec sdělil obsah telegramu
jejž dostal od laotaje Šena z Šantunu. Tamějš
guvernér dostal prý telegrafickou zprávu, že
čínská vláda dovolila ameriekému vyslanci Con
gerovi 18. t. m. poslati do Washingtonu
šifrovanou depeši.
Ve zdejších politiekých kruzích nevěří těm
zprávám a myslí, že cizinci v Pekině jsou již
všichni dávno povražděni. Avšak ve zdejšíeh
obehodních kruzích, jež jsou v Číně intereso-
vány, nevzdávají se dosud vší naděje, doufajíce.
že pekinská vláda chrání vyslanectva a že ne-
byla ještě zničena.
w. Z Londýna, 21. července. Zdejš
úřadní kruhy pohiižejí na domnělý Congerůn
telegram skeplicky. Za padělek sice telegram
ten není pokládán, protože je psán šiframi.
avšak nepokládá se za důkaz, že. Conger dne
18. t. m. byl ještě na živu. Vyslovuje se pře-
svědčení, že je to starší zpráva jeho, která sna
byla před časem Číňany zachycena a nyní byl
zaslána jako odpověď na dotaz amerického kabi-
netu do Washingtonu. Pro tento názor mluv
prý ta okolnost, že depeše není datována a ž
její znění je spíše spontanním voláním o pomo
ale nikoli odpovědí na určitý dotaz.
Rus
Šan
Hun
Čan
Šanchaja
Číňan
Mukden
Vladivostok
Peking
Londýn
Washington
Čína
Daily Maila
Con
Pekina
15
article
K. Z Kolína n. II., 21. července. Be
linský telegram »Kölnische Zeitungu«, vyslo-
vující patrně názory zahraničního úřadu, pravi
že na domnělý telegram amerického vyslance
pohliží se velice skepticky, a mysl
se, že po dobytí vyslanectev byly nalezeny
chiffry a že jich bylo Číňany použito s pod-
vodným úmyslem. Je nápadno, že vyslanec ve
svěm telegramu nepřipojil podrobnosti, jež přece
Evropu co nejvice by zajímaly. Podobně máse
asi věc také s domnělým telegramem činského
císaře francouzskému ministru zahraničních zá-
ležitostí Deleasséeovi. — Německé listy po
ukazují při tom na prolhanost Číňanů, zapo-
mínajíce schválně ale, že již Bismark paděláním
depeše emžské, kterou litici válečnou v r. 1870
rozpoutal, jim příklad dal.
n. Z Berlína, 21. července. Telegramy
z Paříže, Brusselu a Washingtonu budí sic
opět naděje, že evropští vyslanci v Pekinu ješt
žijí. Jest ale též možno, že Čiňané nalezli klie
k šifrám americké vlády a tím že depeši ame
rického vyslance v Pekinu padělali, nebo že
starší depeši tohoto vyslance teprve teď odeslali
Je nápadno, že přiznivé zprávy docházejí právě
v tom okamžiku, kdy Lichunčan pociťuje nut
nost naladiti moenosti poněkud přátelštěji, nebot
ubírá se do Pekinu středem jejich vojska.
Číňan
Čiňaný
Lichunčan
Kolín
Evropa
Berlín
Paříž
Brusel
Washington
Peking
Kölnische Zeitung
16
article
Z Paříže, 21. července. (C.-B.) Listy
jeví velikou nedůvěru k čínským prostředko-
vacím návrhům a shledávají v nich jen »ma-
nevr«, ohroziti shodu států. Odpověď ministra
Deleasséa celkem se schvaluje. — »Journal«
tvrdl, že prine Jindřich Orleanský požádal pre-
sidenta Loubeta, aby byl přidělen k výpravě do
Činy. O žádosti jeho nepříznivě se soudí.
Z Vídně, 21. července. (C.-B.) Lo
»Zanta« oznamuje: Guvernér Juan telegrafuje
z Čifu, že cizí vyslanci byli ješte
9. července v Pekině v místnost
před bombardováním chráněné
Generál Nič spáchal samovraždu. Prine Tuan
zmocnil se trůnu. V Šantuně zmáhá se hnui
proti cizinců m
Guvernérův telegram nemá žádné datum
Z Paříže, 21. července. (C.-B.) V dnešn
ministerské radě ministr Delcasse čet
telegram čínského cfsaře, jenž žádá
presidenta Loubeta za prostředni ci t vi
Na tento telegram odpovědělo se, že uvažován
této věci je zbytečné, dokud nebude ji-
sto: 1. že francouzskému vyslanci Pichonov
a jeho kollegům a diplomatickému sboru je za-
bezpečená skutečná ochrana a úplně svobodný
styk s jejich vládamí; 2. že prine Tuan a vy
socí hodnostové, již jsou zodpovědní za ny
nější události, jsou z vlády odstraněni a nevy-
hnutelně potrestáni; 3. že vojenské úřady
vojenské sbory v celé Číně dostaly rozkaz, aby
zastavily nepřátelství proti cizincům a 4. že
stala se přísná opatření k potlačení buřičského
hnutí boxerů. Dokud nebudou dány tyto ne-
zbytné záruky, může miti místo jen vojenská
akce.
Orleanský
Loubet
Lo
Juan
Nič
Paříž
Vídeň
Čína
17
article
Ministr sdělil dál, že navrhl mocnostem
aby smluvily se a zakázaly vývoz zbran
do Činy. Na tento návrha vlády mocností od
pověděly přízni vě.
Čínský výsla nec sdělil dnes mini
sterstvu zabraničních věcí edikt čínskéh
císaře ze dne 18. t. m., jejž mu dnes ozná-
mil nankinsky místokrál a v némž praví: Ji
měsíc ochraňuje dvůri pečlivě cizí vy-
slance mimo německého, jenž byl za-
vražděn buřičskými davy, kterýžte
přepad se nyní přísně vyšetřaje a na
řízeno bylo vinníka přisně potrestati.
Ostatní vyslasci jsou na štěstí živi a
zdravi.
Vrchním velitelem indočinského vojsk
jmenován generál Dodds místo nebožtíka ge-
nerála Borgnisa des Bordes.
Z Brusselu, 21. července. (C.-B.) Minist
zahraničných věcí oznamuje, že správce zdej
šího čínského vyslanectva dostal dnes od čin-
ského vyslanectva pověřaného v Londýně
Brusselu tento telegram: Právě jsem obďržel o
železničního řodilefe Šena depeši šantun
ského guvernera, jenž prohlašoje, že
cizí vyslanci v Pekině jsou živia
zdrávi.
Ministr přijímaje toto sdělení pravil, že je
nutně třeba, aby měl styk s belgickým vy
slancem v Pekině a dostal určitou zprávu
o osudu Belgičanů v Pekině.
Z Brusnelu, 21. července. (C. B.) Mi-
nistr zahraničních věcí dostal v 5.25 hod. odp.
(dle čínského času) zaslaný telegram: Depeše
šantunského guvernera ubezpečuje, že vy-
slanci v Pekině byli 20. t. m. živi a
zdrávi a pod ochranou čínských
úřadů. — Lichunčau přibyl do Šan-
chaje.
Z Kodaně, 21. července. (C.-B.) Dánská
missijní spolednost oznamuje z Čiful včera:
Dánští missionáři v Chsijenjenu utekl
se do Port Arturu.
Korveta »Valkyrien« pod náčelnictvím
prince Valdemara vrátila se odpoledne z vý-
chodní Asie.
Belgičan
Lichunčau
Valdemar
Brusel
Londýn
Brusnel
Šan
Kodaň
Čiful
Port Artur
Asie
Valkyrien
18
article
Ze Šanchaje, 20. července. (Reuter.
Anglieký křižák »Bonavemture« odpluí
ráno z Vusunu, aby prý pozoroval parnik
»Ampir«, na němž nalezá se Lichunčan.
Z Jokohamy, 21. července. (Reuter.)
Čínský a žaponský elsař zaslali
listy, jež byly nyní uveřejňěny.
V listě ze dne 3. t. m. čínský císal
pojednává o posledních událostech a dovozuje,
že Východ a Západ stojí proti sobě. Sam
Čína není předmětem ctižádostivých snah moe-
nosti. Nepodaři-li se jí zachovati svou celistvost,
možno, že také Žaponsko bude ehroženo. Proto
musí se Čína bezpečiti na žaponskou podporu.
Japonský císař ve své odpovědi do
vozuje, že Čína musí potlačiti povstání, zachrá
niti. eizí zástupce a tak odvrátiti nebezpečí
Učiní-li tak, mocnosti poznají, že Čina by ráda
vyhnula se vujně a Žaponsko bude potom
ochotno při vyjednávání zastávati se všemožně
čínských zájmů.
k. Lonuna, a. —
ponský obdržel od císaře čínského telegram ná-
sledujícího obsahu: Žaponci a Čiňané jsou
přírození spojenci se spolačnými zájmy pro
ziskuchtivosti západních velmocí, jeji ch
obchodnické ambice ohrožují Ža-
ponsko zrovna tak jako Činu.
Mikado dal v odpověď ujištění, že Žapon-
sko je Čině přátelsky oddáno a že nemá dal-
ších úmyslův, než zjednati pořádek. Čím víc
bude při tom spolupůsobiti, tím více budou ciz
velmoci oslabeny.
Z Nového Yorku, 21. července. (Reu-
ter.). Námořní tajemník Long učinil opatření
aby se vypravilo do Číny 4000 mužů ná
mořního vojska.
Vojenský tajemník Root telegrafoval pod
plukovníkovi 9. pluku v Tjencině, aby, bude
možno, přiměl spojence k všeobecné vy
pravě na Pekin.
Z Washingtonu, 21. července. (C.-B.
Sam Čína
Long
Šanchaj
Vusun
Jokohama
východ
západ
Čína
Nový York
Tjencina
Peking
Washington
Reuter
Žaponský
19
article
Admirál Remey telegrafuje z Taku 20. t. m
V Tjencině je klid.zi
Poslední zprávy z ruského pramene
sdělují, že vysianectva držela se je
ště 13. t. m., ale nejsou spolehlivé.
Z Berlína, 21. července. (Wolíf.) Dne
došlý telegram německého konsula v Čifu ozna-
muje, že požádal šantunského guvernéra, by vy
pravil co možná nejkratší cestou německému
vyslanectvu v Pekině telegram, sepsaný v čínské
řeči, jenž obsabuje zprávu o odméně, vypsnné
německým císařem a potom tuto žádost: Te-
legrafujíe jako americký vyslanec prostřednictvím
státní rady čínské a jünanského guvernéra za-
hraničnému úřadu a také mně zjevně nebo
chifrované, co se stalo, jak se vám vede aco
se může pro vás učiniti.
Z Berlína, 21. července. (C.-B.) »Wol
fova kancelář« oznamuje: Německý konsul
jemuž bylo uloženo, aby u guvernéra šantun
ského zjednal si informace ku zprávě, jím pr
podané o útoku, podniknutém na pekinská vy
slanectví, telegrafuje nám ze dne 20. t. m.
Remey
Berlín
20
article
»Guvernér šantunský rozhodně prohlásil, že
dobytí vyslanectví a zavraždění cizinců v Po-
kině nižádných zpráv nerozšiřovali a sděluje
dále, že dne 20. t. m. o 10. hodině večerni
obdržel prostřednictvím státní rady činské
zprávu, dodanou rychlými posly a dalovanou
ze dne 18. t. m., sepsanou v cizím jazykua
adresovanou do Washingtonu a od amerického
vyslance pocházející a že tuto zprávu ihned vy
pravil dále.e
x. Z Londýna, 21. července. Šanch j
ský dopisovatel »Timesůs soudí, že zatím c
čásí vojska gen. Nieha útočila na spojence
Tjencinu, druhá čásť sledovala gen: Nieha do
Pekinu a tam pomohla princi Činovi a gene-
rálovi Junglu bránit vyslanectva. Týž dopisova-
tel mysli, že císařovna vdova pochopila marnos
úmyslu vyhubiti všechny cizince, neb z Činy je
zahnati a že nyní drží vyslance v za
jetí jako rukojmě pro další vy
jednávání.
Z Jokohamy oznamuje »Daily Telegraph«
že právě nyní další čelné voje žaponské vstu-
pují na lodi, aby odpluly do Číny.
Z Paříže, 21. července. »Matin« podo-
týká k telegrafické žádosti čínského císaře za
sprostředkování: »Vlády nejednají spolu přímo.
nýbrž svými diplomatickými zástupci a prot
Nieh
Tjencin
Čin
Washington
Londýn
Peking
Jokohama
Čína
Paříž
Daily Telegraph
Matin
21
article
musí Francie především žádati, aby umožněn
byl ji přimý styk s její vyslancem v Pekinu.
Cisař chytne se tak do vlastní pastě.« — »Fi-
garoz jest znepokojen tím, že v dopoši cisařově
není ani zmínky o existenci vyslancové, těší s
ale za to tím, že německý císař chce Fran-
couzům svěřiti vrchní velení vojska spojene-
ckého, zapomínaje, že právě také tato nabidka
může býti pasti.
s. Z Brusselu, 21. července. Belgický
generální konaul v Šanchaji telegrafuje právé,
že so situace v Číně značně zlep-
šila. Císařovna-vdova má, vládu v rukou av
Pekině byli vyslanci do dneška nejen bez po-
hromy, nýbrž nacházejí se na bezpečném místě.
— Lichunčan přibyl dnes do Šanchajea
přijal všechny konsuly.
Z Londýna, 21. čerzence. (C.-B.) De-
peše admirála Seymoura praví: Číňané opu-
stili Tjencin a okolí úplně.
Z Berlína, 21. července. (C.-B.) »Wol-
fova kancelář« oznamuje z Čifu ze dne 19.
t. m.: Guvernér šantunský tolegrafoval odpole-
dne všem zdejším konsulům, že obdržel
právě autentiekou zprávu, že všichni
vyslanci jsou mime nebezpečí a že jseu
pod ochranou vlády.
Fran
Lichunčan
Seymour
Číňan
Francie
Peking
Brusel
Čína
Londýn
Berlín
Wol
22
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů,“
Telefonické zprávy„Nár. Listů,“
K situaci.
Z Vídně, 21. července. »Neues
Wiener Tagblattu« telegrafují z Prahy:
Čelný člen bývalé pravice, jenž měl poslední
dobou příležitost mluviti s m.-p. drem.
Körbrem, vyslovil se o ohsahu své roz-
mluvy, že nabyl dojmu, že vláda nehodlá
svolati nové smiřovací konference, vůbec ze
prý je všeliká mimoparlamentní akce vylou-
čena. Také oktroyování jazykového zákona
S 14. se neočekává. Zdali naposledy bude
oktroyován pro parlament nový jednací řád,
není té chvíle pravdě podobno. Přijímáli
ministerský předseda vůdce stran, děje sa
to jen za tim účelem, aby seznal smýšlení
stran. Zmíněný poslanec podotkl zároveň, že
opětně důrůzně vyslovený požadavek Němců,
by německý jazyk uzákoněn byl jako jazvk
zprostředkovací, vzbudil v kruzích pravice
nelibost. Vůbec státní řeč musila prý by,
aby pozbyla (?) dráždícího rázu, býti přesně
precisována.
»Tyto názory potvrzují — dodává list
— pokud se týkají činnosti kabmnetu, v plném
obsahu naše sdělení o nynější situaci. Pr-
pravy k sanování parlamentu nabudou te-
prve v dozírné době konkretní formy.
Němec
Vídeň
Praha
Neue Wiener
23
article
Vzhledem na publicistické snahy, vy-
líčiti požadavek zprostředkovacího jazyk
jako odiosní a nebezpečný, postačí () sna
poukázati na to, že se jedná o stanoven
německého jazyka zprostředkovacího, poža-
davek to, který se nedatuje od včerejška ani
ode dneška. V pamětním spise německém,
odevzdaném vládě po skončení posledního
zasedání říšské rady bylo již na to pouká-
záno, že úprava otázky jazykové musí
ejaa
ena
jazyk zprostředkovací, mají-li býti také jiné
jazyky zemské připuštěny (!) za vnitřní
úřadní jazyk úřadů státních.«
Sokolská slavnost zakázána.
Z Celje, 21. července. Sokolská
slavnost v Celji, jež se měla po-
řádati 15. srpna, byla okresním
hejtmanstvím zakůzána. Zároven
bylo zakázáno vítání hostí na nádraží, jako
i korporativní shromaždění před kostelem
korporativní průvody. Zákaz »odůvodněn
byl tím, že za nynější národní rozechvěnosti
a nynějšího napjetí vzhledem na loňské udá-
losti také nyní se musí očekávati, že dojde
k výtržnostem.
Slovinci podali proti tomuto zákazu od-
voláníl
Nelidov.
n. Z Berlína, 21. července. Z Petro-
hradu sem sdělují, že co nevidět bude jme-
nován ministrem zahraničných záležitostí
Nelidov.
Slovinec
Celje
Berlín
Petra
24
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Demisse srbského ministerstva.
Z Bělehradu, 21. července! (C.-Bo)
Vláda podala králi z neznámých dosud příčin
odpoledne žádost za propuštěnou.
— Proslýchá se určitě, že král dosud
nepřijal demissi ministerstva, jejíz
příčinou jsou neshody v kabinetě.
Ještě Samos.
Z Cařihradu, 21. července. (C.-B.)
Dnes došel o pět telegram od minister-
ského předsedy, tajemníka a 47 členů ná-
rodního shromáždění samoského, v němž
prohlašuje se jednaní knížete za ne-
snesitelne
Sultán rozhodl se prý poslati na ostrov
Samos býv. mosulského guvernéra Abdula
Vahaba pašu a prokurátora státní rady
Nazima beje jako císařskéh
komisaře, aby tam zavedli vyšetřování.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 21. července. (C.-B.) Zdejs
obchodni komora upozorňuje na škody, jež
vznikají tím, že rakouští obchodníci zavádéjt
namnoze styky s Černou Horou, neznajíce
tamní obchodní usance a poměry. Zejmena
sluší poznamenati, že na Černé Hoře není
advokátův, neplatí tam také turecké kapitulace
a soudy příjímají jen srbské žaloby. Rakouská
misse na Cetyni může zastupovati u tamní
vlády jen likvidní pohledávky. Prospěje teda
jednotlivým firmám, budou-li posílati na Černou
Horu agenty znalé srbštiny, zkušené a zplno-
moeněné k přijimání peněz.
st. Z Peští, 21. července. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 12.000 metr. centů.
Ceny pevné. Platila: pšenilce tisská 80 kg
K 7.50, 77.5 kg K 7.30, peštská 70 kg K 7.40,
semtěšská 77.8 kg K 7.521s, banátská 75.5 kg
6.75, sedmihradská 70.5 kg K 7.40, vašarhelská
77.9 kg K 7.55, martfůská 78 kg K 7.45 n
čtvrt leta; žito nové K 6.55, staré K 6.35;
ječmen nový K 6.—; oves K 5.25: ku-
kuřice K 5. 924.
Platil
Bělehrad
Samos
Cařihrad
Vídeň
Černá Hora
Pešť
Abdul Vahab paša
kg