Strana 2.

naRcgn

42. července 1900

Císlo 200

nisterstva sděluje poloúřadní »Wiener Abend- post«, že ke dvěma rakouským lodím, nacháze- jicím se již ve východních vodách, totiž k »Zenſě« a k »Marii Terezii«, přibudou ještě dvě další válečné lodi »Cisařovna Alžběta«a »Aspry«. Křižák »Císařovna Alžběta« má 4000 tun únosnosti, jeho stroje mají 6400 koňs. sil a má na palubě 25 děl. Minonosec »Aspry« je nejmladší z válečných lodí rakouských, byv vypuštěn z loděmce teprv r. 1899. Nese 2400 tun, má 7000 koňs. sil a 20 děl. Z dřive už na východ odeslaných lodí má řadová lod »Marie Terezie« 5000 tun únosnosti, 7000 koňsk. sil a 30 děl; minonosec »Zenta« 2300 tun únosnosti, 7000 koňsk. sil a 20 děl. Velení nad celou rakouskou eskadrou v čínských vodách převezme kontroadmirál hr. Montecucolli. Jedním velitelem obrněnce »Cisafovny Alžběty« bude řadový kapitán Jos. ryt. Mauler, velitelem »Asprů« tregatní kapítán Vil. Weber. Z Pešti, 21. července. (Proč Kolo m.

Szel1 nejel do I3lu?) Minulou neděli se očekávalo, že současně s drem. Körbrem při- jede do Išlu ke slyšení u panovníka také před- seda uherského ministerstva Kolom. Szell. S této návštěvy sešlo. Nyní vykládá »Budap. Hirlap“, proč nebylo třeba, aby Szell jezdil do Išlu. Pr slyšení dra. Körbra nešlo prý o nijaké pokusy s rozpuštěním řišské rady, o nijaké porušen ústavy neb o zavádění absolutismu, a proto ne- bylo třeba, aby uherský předseda ministerstva k pokusům těm zaujímal určité stanovisko. Szell označil už loni, jak se hodlá zachovati k rakouským vnitřním zmatkům. Postarav se o vyrovnání svými domácími silami, dal Rakou- sku čas do roku 1903, po případě do rolu 1907, aby urovnalo své vnitřní poměry. Po tu dobu Uhry se nebudou vměšovati do hospodář- ských otázek rakouských. Kdyby v Rakousku volby do delegací narazily na odpor, nalezla by se i tu snad nesnadno odpomoc; ale delegace nejsou součástkou tak zvané Szellovy formule. A taktéž se to má s dělností rakouského parla- mentu. Szellova formule již předpokládá, že se v Rakousku nebude moci vládnouti zcela ústavně až do roku 1903, po případě do roku 1907.

Proto netřeba se strany uherské zaujímati každo- ročně nové stanovisko k rakouským poměrům Pojede-li Szell v blízké době přece do Išlu, ne- bude míti, jeho cesta nijakého vztahu k věcem rakouským, nýbrž bude se týkati výhradně do mácích otázek uherských. V Praze, 21. července. (Proti státn němčině.) »Vaterland« obirá se požadavkem, vysloveným v moravském memorandu, aby něm- čina byla prohlášena za jazyk státní. »Jak b pak vyhlížel náš stát« — ptá se »Vaterl. «- »kdyby němčina byla prohlášena za jazý k státní neb zprostředkovací? Tento státní nebo zpro- středkovací jazyk nemohl by zůstati omezen jen centrálními úřady; musil by zasáhnouti i do jednotlivých korunních zemí a na Moravě musil by zavládnouti ve všech úřadech. Pro českou, tedy větší část Čech připouští však svatodušní program vnitřní úřadní češtinu. Podobně prav se ve svatodušním prográmu, že v Haliči. v Dalmacii a jižním Tyrolsku mají se zachovati nynější poměry. V celé Haliči jest, jak známo. vnitřním úřadním jazykem polština; v Dalmaci u soudů vlaština, u politických úřadů němčina v jižním Tyrolsku jest výhradným úřadním jazy kem vlaština. Pro Kráňsko svatodušní program slovinštinu z úřadů zcela nevylučuje; o Gorici Terstu a Istrii vůbec se nezmiňuje. Dle toho záležel by stát, pro který b němčina platila za jazyk úřadní, z Bukoviny Slezska, Moravy, menší (německé) části, Čech, z Vorarlberku, severního, německého Tyrolska, Solnohradska, Dolních a Horních Rakous, Štyrsk a Korutan. Z něho vyňaty by byly: celá Halič, česká část Čech, vlaská část Tyrol, celé Př- moří, Dalmacie a bezpochyby také Kráňsko.

Skoro v každé z těchto zemí byl by jiný úřadní a tedy i státní jazyk. Výjimek bylo by tedy asi zrovna tolik, jako pravidel a výsledek byl by ten, že bychom měli vlastně pět vnitřníeh úřadních a tedy i státních řeči (německou, vlaskou, polskou, českou a slovinskou). Takovým způsobem vyvrací sama německá levice svým svatodušním programem tvrzení, že stát musl míti jedinou státní řeč! Nemožnost prohlášení němčiny za státní jazyk v Rakousku dovozuje také pražský do- písovatel »Pester Lloydu«, jenž — zdá se— čerpal z téhož pramene, jako pisatel článku v »Reichswehr«, o němž jsme se už zmínili v telegramech. Pisatel probírá pokusy, jež se dály v tom vzhledě v Rakousku od doby císaře Josefa, jenž němčinu r. 1784 skutečně za státní jazyk prohlásil, ale r. 1790 sám zákon ten odvolal. Nařízení Krausovo z r. 1852, jímž se do úřadů zaváděla němčina, nebylo nikdy publikováno a proto nemělo nikdy rázu zákona. A co se nepodařilo za dob absolutismu, nedá se nikterak provésti nyní za doby ústavní. Z Brna, 21. července. (Svolání sněmu moravského.) »Mor. Orl.« se dovídá, že sněm moravský bude svolán za účelem pro- jednání vládní předlohy o zemské přirážce ke státní dani lihové počátkem záři, snad již dne 4. září. V tu dobu budou prý svolány i všechny ostatní sněmy zemské. Ze Záhřeba, 19. července. (Sje zd abiturientů slovinských a chor vatských.) Proti zprávě, vyšlé z klerikálních kruhů slovinských, že společný sjezd abiturientů chorvatských a slovinských v Záhiřebě jest chorvatskou vládou zakázán, sdělují záhřebské listy, že sjezd ten byl povolen a budese konati ve dnech 27.— 29. července.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. července. Rusové ve vnitřním Mandžursku Dnešní petrohradská pošta přinesla zprávy, vy- daně z vojenského ministerstva ruského o stavu věcí uvnitř Mandžurska. Obavy o hranice rusko- činské jsou dle zprávy té zcela bezpodstatny. Učiněna opatření o zabezpečení pohraničného ruského území. Co se však týče slavby mand- žurské dráhy, nutno býti zatím připravenu na značné ztráty. Na dráze jsou poměry vážnější a budí obavy o osud gen. Gerngrossa, inženýra Jugoviče, železničních úřadníků a zřízenců a ně- kolika setnin ochranné stráže železniční, jež se opevnila v Charbině a je obklíčena silnými zá- stupy vzbouřenců i pravidelného čínského voj- ska. V podobném stavu ocitnul se plukovník Miščenko na jižní trati mandžurské dráhy, která odbočuje od hlavní trati právě v Charbině. Dne 11. července gen.-major Gerngross vyslal plu- kovníku Miščenkovi na pomoc 500 mužů svého vojska, poněvadž v tu dobu v Charbině byl ještě klid. Ale tím se sám značně seslabil. O pluk. Miščenkovi jakož i o vojsku poslaném mu na pomoc není dosud nijakých zpráv. Po- stavení jich uprostřed vzbouřených mass není ovšem lehké. Povstání se šíří k Telinu a dále na západ; na jihu je klidněji a na nejjižnějs části dráhy, jdoucí do Port Arturu, se dosud pracuje. Dle zpráv z ruského generálního štábu na pomoc gen. Gerngrossovi a inženýru Jugoviči vy- slány k Charbinu tři vojenské čety. Jede pod velením gen. maj. Aleksějeva táhne od severu od Chaborovska po řece Sungari; druhá pod velením gen. maj. Cičagova vyšla od východu z Nikolska v ussurijském kraji, a třetí pod ve- lením gen.-maj. Orlova táhne ze Starého Tura- chutu, patrně od Zabajkalské oblasti. Jest na- děje, že obležení dovedou se ubrániti do t doby, než přijde pomoc.

Pozornost budí okolnost, že vzbouřenei ač jiné Evropany vraždí bez milosrdenství a pál jieh majetek, Rusy jen vyzývají, aby opustil jich území, a násilností se dopouštějí teprv tehdy, když se jich vyzvání neuposlechne. Pa- trně jsou si Číňané vědomi společných hospo- dářských zájmů, jež je vážou k Rusům a jich činnosti v zemi a činí rozdíl mezi Rusy a ostat- ními Evropany. Proto také všichní inženýřia železniční dělnici, kteří pracovali na bližšíeh tratích železníčních, vrátili se již bez pohromy na ruské území. Inž. Jugovič, jak známo, byl také vyzván, aby se vzdálil; neuposlechl však a postavil se vzbouřencům na odpor, spolehaje na značnou silu železniční vojenské ochrany která se však ukázala nedostatečnou u porovnán se značným počtem vzbouřenců, sesílených čin ským vojskem, jež se k nim přidalo. v i Poměry ruskoitalské. Římské časopisy píšou — dle zprávy »Světa« — že ruský cal navštíví letos Řím. Ve zprávách těch jeví s silná touha, uviděti v Italii ruského caře s en- řici. Jest jisto, kdyby přijeli, že by byli uvítáni s mnohem větším nadšením, než kterýkoli jiný mocnář evropský. Zajímava jest io ta okolnost. že v tu dobu, kdy na severním a východním pobřeží adriatickém panuje krutý zápasi mez Vlachy a Slovany, v samém Římně všeslovanské snahy těší se značně přízni. Počet Vlachů, kteř se učí slovanským jazykům, zejmena ruj ské m a polskěmu, jest značný. Ba možno říci že krásná literatura ruská a polská zaujímaji nyni v Itali prvé místo u porovnání s literatu rami jiných národů. Tolstého a Senkeviče čtou nyní v Italii více, než všechny francouzské ro manopisce dohromady.

Dluh desetimillionový užitelům. Mini sterská rada španělská usnesla se, že na příště uči telé mají se platiti přímo státem místo obcemi Obce dluhovaly až potud učitelům na nedopla ceném služném kol 10 mill, peset. s vb uh Obrovské jmění náboženských řeholí a řádů francouzských jest nyní státem zdaněno mnohem přísněji než dříve. V prvé polovici t.r. musily zaplatiti 900.000 fr. dodatečné daně kdežto v I. polovici r. 1899 pouze 547.000 t zaplatily. Daně vymáhají se velmi ostře. Zvýšen musil býli ale k tomu cíli i počet berních úřad- nikův, kteří majt provésti také přesný soupis nemovitosti různých řeholí. List ze Slovenska. (Původní dopis »Národních Listů«.) —up—. V Turč. sv. Martině, v červenci. Utěšeně, v klinu mohutného zelenéhoc horstva leží toto středisko národních a kulturních snah lidu slovenského; ani by člověk netušil, kráčeje klidnými, rozložitými jeho prostorami, nevalně se líšícími tvářností svou od oněch našich men- ších měst venkovských, jichž obyvatelstvo za- bývá se převážně polním hospodářstvím, jaký tu dlouhý, únavný, vysilující boj vede slovanská národní větev s nepřítelem stejně mocným, jako urputným, nepřístupným ani na chvili ušlechti- lejším hnutím v tomto boji, který podniká za ohrozenou domněle jednotnost svén maďarské državy. Netřeba podolýkati, že takto stalose jen zúmyslné, předem vypočtěné podložení mo- tivů, a že jde tu v pravdě jen o vpád maďarské přemoci do državy jiné, po zákonu k samo- statnému vývoji rovně oprávněně uberské ná- rodnosti, Slováků.Vpád není ostatně pravé

slovo pro tento mnohaletý, systemalicky prová- děný nepřátelský postup, jehož krutost a bez- ohlednost stupňovala se zároveň se vzrůstem mohutněním maďarské síly. Štěstěna pousmála se na Maďary, a tohoto úsměvu vrtkavé ženy dovedli použíti znamenitě k sesílení své poli- tické moci. Jak již v životě bývá, kdo takto náhodou a snad i neočekávaně vyšínul se k moci a slávě, ten zřídka kdy mívá pak smyslu pro potlačené právo slabšího, a maje přiležitost k tomu, neostýchá se provozovati úlisk tím hez- ohlednější a krutší. Ani nepozoruje, kterak po- čínání jeho odsuzováno jest celým vzdělaným světem. on a Průběhem času, vlivem blahobytu, ovšem dostavuje se druhdy lepší názor, uhlazenější mrav, neb alespoň slušnější forma obcovaci Dočká-li se Slovač, konečně také nějakého po- kroku v tomto směru u těch, jichž těžká ruka stále ještě svírá železnou pěstí všechen politický život slovenského lidu, potlačujíc kulturni jeho vývoj, podezřivajíc veškeré osvětové snažení jeho, ničíc po případě i moci násilnou ovoee neúmorné píle jednotlivců a obětavosti lidu,a odpovídajíe žalářováním vůdců na protesty národa?

Přáli bychomo si toho upřímně. Ostatně dozví se toho svět v brzku. Blížíť se období vše- obecných voleb do uherského sněmu, a nyní již dle jistých neklamných známek souditi lze, že lid slovenský od svých vůdeů očekává poli- tiku činu, opposiční kampaň volební, která by do uhněteného lidu znovu přinesla jiskru naděje, a která by před zraky Evropy proká- zala, že jest zde početná a zdatná slovanská národní větev, která nezříká se práva na samo- statný život politický a kulturni ve své domo- vině, v oblasti uherské říše- Vyhlášení volebního zápasu dosud vždy zna- menalo pro Slováky zvýšení maďarského útisku. persekuci, a až do nedávna potlačení. po při- padě i nezákonným způsobem, brachiální moei. volebního výkonu tam, kde vzniklo zdání, že mohlo by dojíti k volbě neodvislého kandidáta slovenského. Že skutky takové v očích ostatního světa Uhersku neprospěly, jest pochopitelno dnes pak, kdy kontrola evropské veřejnosti jest pronikavější než bývala, vvládas páně Szellova přece snad by se ostýchala sáhnouti k pro- středkům tak primitivně brutálním, jakých na pollačení výsledků nepohodlných sobě voleb slo- venských používaly vlády předchozi, — již v zájmu dobrého jmena Uherska a jeho ambici za hranicemi. Snad že přece dočká se Slovensko voleb, při nichž bude sveden boj zbraněmi pouze rovnými, zbraněmi přesvědčení vlastene- ckého, bez vměšování se drsného činitele třetího v tenlo akt významný a důležitý.

Takto ovšem Turčanský sv. Martin jest bojištěm, plným stop časů válečných. Jazyk domácího, slovenského obyvatelstva odkázán jest na místo podřízené; z úřadních a ve- řejných označení vymítěn byl úplně a lze dobř znamenati, s jakým úsilím vláda uherská právě v tomto místě snaži se uplatniti svůj výlučně maďarský ráz. Vedle madarštiny roztahuje se všude, k nemalému překvapení příchozího ná- vštěvníka, němčina jakožto jazyk » třetí národ nosti«. Však přes to vše množí se počet ozna- čení slovenských, zejmena řemeslníci a živ- noslníci martinští přičiňují se v lomto ohledu.

Také »Dom«, ústřední budova spolků sloven ských, a zároveň hötel prospívá; značná řada síní nstoupena zde prozatímně národnímu museu slovinskému; dále nalezají se zde útulné místnosti slovenského »Kasina« martinského s divadelní dvoranou, v nichž zavládá spo- lečenský ruch, přes oblíže, jaké neomluvi- telným způsobem i tomuto čistě společenskému sdružení vláďa maďarská působí, odepřevši »Domu« — (označení »Národním Dům« ne- bylo vůbec připuštěno) — hostinskou koncess. Museum jest jarý a zdárný podnik vla- stenců slovenských. Četnými— věnováními, přl- spěvky a odkazy domoblo sepznačného obsaku, tak že, jak řečeno, výplňuje nyní již celou řadu síni. Bylo věak již Vzískáno staveniště. a jakmile hmotně prostředky.v musea dostoupl náležité výše, bude zahájena stavba vlastní bu- dovy musejní, jež státi bude přímo, proti »Domn«. Kromě sbírek praehistorických a vy- kopanin, obsahuje oddíl archeologický, histo- rický, národopisný, s překrásnou, kolekcí vý- šivek, dále bohatou a cennou sbírku numisma- tickou, oddíl přírodovědecký, zejmena pak bo- hatou knihovnu s oddilem vysoče zajímavých starých tisků a děl cizích literatur, nastřá- daných, jak nám bylo řečeno, veskrze v zem samě, a nasvědčujících intensivnímu duševnímu životu, jaký již v minulosti na Slovensku v kruzích vzdělaných panoval. Správě musejni. klerá zajisté jen zájem a bezpečnost ústavu sleduje, podařilo se dostci i nepatrně subvence státní, tuším asi 300 zl. ročně z fondu k pod- poře krajinských musei, za ústupek ovšem ve- lice platný, totiž za madarské nápisy a ozna- čení na druhém místě. Až bude nové museum vybudováno a zařízeno, získá v něm Turě. sv. Martin vzdělávaci a vychovávací ústa značné ceny.

V samém středu města překvapí návštěy níka nezvyklý pohled na rozsáhlou a výstav nou budovu, jež po dlouhou dobu očivídně po nechána byla vlivu počasí bez ochrany a záštity. lakže, nevybudována ještě, obracena byl v ssutinu. Stolice na střeše a krytina propadla, žlaby a odkapové trouby visí zohýbány, zdivo jest promočeno, okna j s rámy jsou vybita a vytrhána. Dnes sice kutí se již na zbořeništi, avšak celkový ráz jeho dosud jest taký, jak naznačeno. Jest to truchlivý pomník maďarského násili a zvůle vládní proti Slovákům. Budova nále- žela »Matici Slovenské«, jejíž věškeré jmění bylo vládou zabráno, aniž by tento neslýchaný akt býval právně náležitě doložen. Protož také ná- rodní strana slovenská nepřestává doufati, že v záležitosti té bude ještě právu a spravedlnosti zjednáno průchodu, a že jmění, jehož nýní po- užívá se jiným způsobem, než jak stanoveno bylo zakladatelem Matice Slovenské, bude jednou po náležitém zúčtování vráceno do rukou, do nichž právem jedině náleží. Budovy, která nyní z novu se zřizuje, má býti použito k umistění různých úřadů vládních, pošty a t. p. Při procházce městem ještě pozornost naši vzbuzují místnosti banky »Tatra«, zdárně prospívajícího finančního ústavu domácího, na obvodu města pak dva průmyslové závody, pivovar a akciová továrna na nábylek z ohý baného dřeva. Oba závody prospívají; továrna na nábytek překvapuje svými netušenými rozměry, svým moderním zařízením, a za správy krajana našeho vyšinula se na vy- sokýstupeň rozkvětu. Exportuje mnoho i do zámořských krajin a nezanedbává při tom potřeb i zemí bližších i konsumu místního. I v tomto směru tuží se tedy Slováci v Turč. sv. Martině, počítajíce správně, že v boji za velké cíle třeba míti pevnou půdu pod nohama.

Světová výstava v Paříži. Pavillon města Paříže. Po srdečném přijetí zástupcův českých na radnici pařížské a po umístění daru města Prahy, akvarel českých umělců v pavillonu města Paříže, budou naši turisté s tim větším zájmem vyhledávati tento pavillon. Je velký ladný, zajímavý i poučný, stojí za pozornější sbonlé ol. en i prohlédnutí. Na pravém břehu Sekvany v Cours la-Reine za zahradami výstavy zahradnictví, naproti »uliei národů« vyplná ses velmi effektně mo- hutný, jednoduchý pavillon města- Paříže. Pavillon zaujímá asi 4000 čtv. m. Archi tekt Gravigny použil rennaissance francouzské, světlé a klidné, s ornamenty prostými, vážnými. s věžemi šuíhlými. Ve výši prvního poschodt řada kartuší představuje znaky města Paříže o r. 1200 po naše dny. Dále 12 ornamentálních komposic připomíná různými emblemy nejpřed- nější řemesla, provozovaná v Paříži. Vnitřek pavillonu je velmi prakticky za- řízen. Příjemné překvapení působi malá, kokelní zahrada, umístěná ve středu. ohromného sálu, kde ve stínu keřů a stromů, dodaných z měst ských sklenniků, možno si pohověti na lavi

čkách jako v parku. Ve středu tohoto drob- ného parku, ozářeného zmíněným světlem skle něné klenby, je postavena monumentální studna. Mezi záhony jsou rozestaveny sochy, zakoupené v posledních 11 letech městskou radou pařiž skou. Též umístěny tu meteroolgické přístroje po- zorovací stanice z Montsouris. Kolem parku táhne se gallerie, věnovaná výstavám hlavníeh úřadů městakých. Jsoul to ze- jmena sbírky policejní prefektury, které upoutaj pozornost navštěvovatelů. Výstava tato je velmi bohatá, obsahuje všechny možné dokumenty od dob starých, z dob revolnce až po naše dny karrikatury policajtů, zatykače slavných zločineů a stíhaných politiků, ortele, pasy slavných mužů, fragmenty pekslných strojů, jimiž revolucionáři útočili na životy panovníků (Fieschí z r. 103 a j.), těžká okovaná vrata starých žalářů v Con ciergerii a St. Pelagii, obrazy ze života, věznie a žalářů, z bývalých vězení dlužníků (vesele sceny — pitky se ženskými ve fešáckém kri minále zadlužených fešáků) atd.

Velmi důležité oddělení policejní výstavy je »iconografie«, antropometrické rozpoznávání určování zločinců, značky a přístroje přislušné V historickém oddělení jsou podobizny policej ních ředitelů a prefektů pařížských, různé de- krety, propouštěcí pasy z obležené Paříže roku 1871 atd. Další oddělení městské výstavy je vyhra- ženo ředitelství veřejné dobročinnosti, zasta- várně, ředitelství obecnich úřadů, úřadům kom- munikačním, hasičským, osvětlování, čištění ulic a stok. Kinematograficky znázorněny jsou posice různých sborů a úřadů městských. Na kone sálu jsou dva přijímací salony. V prvním poschodi opět gallerie se řadou světlých, pěkně upravených místností výstavních, kde hlavně umístněny jsou objekty, týkající se knihoven, umění a musea městského. Ve sálech těch okazuje město Paříž, jak podporuje umění francouzské a vystavuje všechny obrazy, zakou- peně městem od roku 1889. Podobná gallerie by slušela velice našemu městu královskému Dále jsou vystaveny arch itektonické kresby a plány nových budov městských a velmi zajímavé do- kumenty historické o rozvoji měsla, uspořádané Georgesem Caineurem, ředitelem musea Carna- valet.

Celá řada sálů po pravé straně obsahuj bohaté sbírky pařížského školství a největší mlst zaujímají školy umělecké, kreslířské a průmy slové Českého nákštěvníka bude zajímati patrný vliv Muchův na mládež školní studující umění de- korativní, vliv tak silný, že se proměňuje v úplné napodobování a kopírování českého mištra. Přízemí městského pavillonu je věnováno výstavé přístrojů, aparátů kanalisace Paříže. Požár pavillonu nuselského pivo- varu na výstavišti v Král, Oboře Pavillonu nuselského pivovaru, někdejšíj to k várny Hlavovy na výstavišti v Král. Oboře, není vlce Dravý živel včera v odpoledních hodinách zničil je úplně, do základů. Hromada spálených trámů ozna čuje místo, které bylo o výstavách v minulémi deseti- letí dostaveníčkem četného obecenstva. Restaurační pavillon nuselského pivovarv, pří- zemní to dřevěná budova, postaven byl na velmi příhodném místě, v blízkém sousedství rozsáhléh pavillonu smíchovského akciového pivovaru, na straně levé, hledě od průmyslového paláce. Po straně levé bujnou zelení obklopen, je pavillon pivovaru česko- budějovického, o15 metrů dále na zad rozprostírá se vysoká dřevěná budova někdejší »Flory«, která v mi- nulých letech sloužila výstavě dobytka. V zadu nalezá se vysoký pavillon amerického Čecha, a dále pnou se budovy české chalupy, americké ochutna- várny, v předu pavillon s výstavou » Bítvy u Lipane. V blízkém sousedství pavillonu nuselského pivovary nalezů se řada dřevěných budov a celý tento roz- sáhlý komplex octl se včera odpoledne v největším nebezpečí katastrofy, jaká na výstavišli v Král. Oboře nebyla víděna od požáru strojovny v roce 1895 při výstavě národopisné.

Pavillon nuselského pivovaru byl kucslavnostem na výstavišti pořádaným, pronajímán hostinským kr provozování živnosti výčepnické. Ku slavnosti dnešní sokolské, bylo výčepnictví v pavillonu svěřen pe Antonínu Mlejnkovi, hostinskému z č. 481 n Král. Vinobradech, který také zahájil přípravy k opa- tření pavíllonu potřebnými pomůckami. Není všal zjištěno, zda krátce před vypuknutím požáruj někdo v pavillonu se nalezal. Bylo asi tři čtvrti na pátou hodinu odpolední, když policejní inspektor Chalupa který se ubírah od průmyslového paláce podél pavil lonu česko-budějovického, zpozoroval, že v kuchyn nuselského pavillonu šlehá plamen a že značné kotouče dýmu okny derou se ven. Inspektor spěcha před výstaviště, kde nachází se požární automat, oznámil vzniknuti požáru hasičské stanici. nonbel Trvalo pouze několik minut a celý pavillon byl plameny obklopen. Zřízenci v okolních restauračních budovách, přípravami pro dnešní slavnost zaměst- naní, sice okamžitě přikvapili, ale záchranná práce jejich neměla valného výsledku. Dva číšníci vyrazili skleněné dvéře, vyzvedli je ze závěsů a odneslije k pavillonu smíchovského pivovaru. Dva jiní číšníeí současně vnikli do pavillonu a po nemalém namá- hání, nespatřivše tam nic cennějšího, vynesli z ho- řící budovy velikou skříň. Chtěli sice do pavíllonu se vrátiti a v zachraňovacích pracích pokračovati leč oheň šířil se s takovou rychlostí, že příslup do pavillonu byl úplně znemožněn. Číšníci chvatně nu sili se vzdáliti a útěk jejich byl později klamně vy sn kládán.

Plameny vysoko šlehaly z dřevěné, několika- denními parny velice vyschlé budovy, na jejíž za- chránění nebylo ani pomýšlení. Hasiči z Holešovie a sice obecní, dále dobrovolní hasiči, kteří k požáru nejprve přibyli, rychle zahájili akci záchrannou především k ochránění pavillonu akciového“ smí- chovského pivovaru, pouze 121/2 metru vzdáleného, který byl nejvíce vydán nebezpečí. Na hříšti, kter rozprostírá se za pavillonem Flory, nalezala se sice parní stříkačka, leč s nevýslovným překvapením bylo sbledáno, že nemožno její působení vyvinouti. Z dů- vodů nepochopitelných byl vodovod uzavřen, aniž o tom hasičskému sboru bylo učiněno oznámení. V tom dlužno spatřovati neslýchané opatření, které mohlo míti nejhorší následky. Hasičům, kteří měli hadice napnuté ku chrlení spousty vody do žáro viště, nezbývalo nic jiného, než hadice opět svinouti a s parní stříkačkou velmi dalekou oklikou kolem výstaviště hlavní branou odjeti blíže k požáru. Tím ovšem ztracena drahná doba. Není pochyby, že tato nedbalost stane se předmětem přísného vyšetřování

aby pro doby budoucí vyvarováno bylo eventuálním mnohem horším katastrofám. Z okolnosti této, jakož i z jiné ještě, o níž později se zmíníme, je zřejmo. že bezpečnostní opatření na výstavišti json velmi pri- mitivní. np šlkecé Ht e Než se hasičské shory dostavily k požáru, cci se v nebezpečí pavillon smíchovského pivovaru. Dře- věná střccha štítu směrem k průmyslovému paláci jakož i dřevěná stěna v přízemí počaly hořeti. Zří- zenci elektrických dráh Lankus a Stránský, kteří přikvapili, aby se zachraňoyacích prací zúčastnili, vyrazili dvéře ve smíchovském pavillonu a tím včasný přístup zjednali hasičům ku vystoupení n střechu. Hasiči na několika místech tesáky učinili otvory v šindelové střeše, odkudž chtěli z hadic pou- štěti vodu do plamenů, Leč jaké překvapení zmocnilo se hasičů, kdýž po zavinutí hhjies do hydrantu proud vody vznášel se nejdlále ku žlabu přízemní budovy Zdáto se, že nastane katastrofa i pavillonu smíchovskému. Ukázalo se trmp, že opatření vodo- vodů pro případ požáru na výstavišti jest naproslo nedostatečné. Roury vodovodu jsbu tak manéno ka- libru, že nemohou vyvinouti silnější proud a zaněst jej na větší vzdátenost. Postačí snat ku kropeh trávniků a cest, ale ku hašení požátu naprosto se neosvědčily. i 9012 o Rychle za sebou přijeli hasíči z pražské ústřední stanice s ředifelem panem Vejdělkem, který přeruši svou dovolenou, dále hasičí z Karlína s velitelem panem Demartinem, sbor hasičský z Vinohiradů ai 2 Nustí, tito s velitelem panem Brožem. Dvě parní stříkačky pražského sboru vykonaly opravdový dív.

Jedna umístěna byla u pavillonu Flory a druhá blíže hlavního vchodu do průmyslového paláce. Veliké spousty vody objemnými hadicemi chriily jednak na žároviště, jednak na pavillon smíchovský, který po- dařilo se zachrániti. Střecha však, jakož i stěna jsou značně ohořelé. V pavillonu prováděl zařízení ku dnešní slavnosti restáuratér p. Šindelář, jehož četny personář zdátně prací záchranných se zúčasthil. O 6. hodině odpolední sřitil se krov nrosefškél pavillonu, z něhož do výše trčel pouze komíní. Nle Hten za krátko sřítil se do spousty spálených trámů. O 7. hodině večerní zbyla z celého pavillonu pouze bromada shořelého dřiví, Mezi ním nalézal se zbytky železného, úplně zničeného zahradníhio ná- bytku. Krásně vzrostlé topoly a nízké smrčiny byly ua žárem úplně ožehnuty. Škoda požárem způsobená obnáší asl 12.000 zl a jest hražena z části pojištěním u pražské městsíe pojišťovny.oq jeoavivoda Dova u O příčinách požáru nebylo dosud ničeho urč- tého zjištěno. Vrchnímu komisaří policejmímaui panu Buršíkoví bylo sice oznámeno, že krátce před požá- rem dva mužově z pavilonu prchali a výsloveno po dezření, že oni požár zavinili. Ve směru tom, zala jeno bylo také pátrání. Záhy však zjištěna bylar bez ot llo ddvodnost tohoto podezření.

Hestinská pani Višňáková, která před pavilibnem Florý cidila stoly a židle pro zahradní restauraci, po tvrdila se vší určitostí, že oni dva mužové nenalezal se v pavillonu před požárém, nýbrž že tam přišli te- prve po výpuknutí požáru. Byli to zřízenci pyrotech- nika pana Böhma z Ferdínahdské třídy, kteří připra- vováli attrakci v pávillonu Ploryl Jakmile paní vis ňáková zvolala, že povstal oheň, běželi oba zřízenci do pavillonu, vynesliy z něho skříň a když vnikl do pavillonu podruhě, musili se s nepořízenou vra titi. Mezitím shromáždili se u požáru četní lidé, kteří domnívali se klamně, že prehající oheň způsobil Snad bude vyšetřováním příčina ohně zjištěna. K požáru dostavil se starosta České obce sokol- ské pan dr. Podlipný, úřadující náměstek starosty p. dr. Kühn, dále městský rada p. Seifert, obecní starší p. Filip, inspektor p. Tobiáš s četnou stráží, revírní inspektoři, zástupce městské pražské pojíšťovny pan Heřmánek a požární hotovost pěš. pluku č. 28. Když nebezpečí úplně již pomihulo, provedeny byly zkoušký s působením hydranta a zjištěna pi tom naprostá jejich nezpůsobilost. Kdyby byl ohen vznikl na př. v době pořádání výstavý, ta př těchto nedostatečnýchopátřeních katastrofa byla by nedozírnou. xed iinilvil Dnešní slavnost sokolská požárem tímto ovšem n ikierak neutrpí. Veškeré atrakce jsou připra- veny a nelze pochybovati, že výstaviště stane se dne v zájmu finanční podpory českých menšin dostave- níčkem našeho vlasteneckého obecánstva.

Denní zprávy. iuurejelo vl— Tábor lidu u Poříčan. Nebývalý ruch způsobují připravy v širé krajině. Vedl okresu a města Kolina přihlásil se se zvláštním vlakem okresní výbor kouřímsík ý. Vlak tentov vypraven bude z Bečvár a bude při bírati účastniky na stanicích: Zásmuky, Kouřim, Bošice, Plaňany a Radim. — Řečníky své již některé strany přihlásily : za nár, stranu svobodomyslnou bude mluviti posl. dr. Fořt, za státoprávní posl. dr. Baxa, za agrární Stan. Kubr, za nár.-sociální red. Klofáč a za rad.-pokrokovou Ant, Hubka. Za stranu staročeskou došel přípis dra. Riegra z Malče, přející táboru zdaru a přípovídající ohlášení řečníka v nejbližších dnech. — Dne 20. t. m. zavolán na okr. hejtmanství česko- brodské celý užší komitét. Okresní hajtman upozorňoval pořadatele na potřebu různých opatření bezpečnostních.

— Vedra. Mluvit o počaší patří k nej- všednějším předmětům hovoru a nepokládá se to za příznak zvláštní duchaplnosti. Nynější po- časi je však takového neobyčejného druhu, že u novináře se nemůže vykládati snad uvedeným způsobem okolnosť, že je nucen rozepsati se o sujetu, který je nyní skutečně neustále před- mětem všeobecného hovoru, u všecha lidí, prostých a duchaplných, vznešených i nízkých neboť všichni tonou v potu a dusí se v žáru tropické temperatury. Neoznamujeme tedy čte- nářům svým nie nového, když se zmíníme o neobyčejném vedru, snad si toho všimli již všichni. Temperatura jel ve znamení stálého stoupání a není snad ani možno očekávat brzkou změnu neb úlevu. Meteorologické stanice věští velikou stálost a setrvačnost počasí. Tak budeme se museti na dále trpělivé potit a zna- veně. ploužit po vypráhlé, rozžhavené dlažbě my, kteři jsme odsouzeni snášeti žhoucí dobro diní tropického slunce v městských zdech, kde je taková nouze o trochu stínu Ubozí, poli tování hodní Pražané, kterým povolání a jiné okolnosti nedovolují, aby utekli se před palči- vými paprsky slunce donstínu venkovského zá- tišl, aby zaměnili dusné, umrtvujíchi ovzduší ulie za vlahý dech lesů nebě občerstvující vánek moře l Potácejí se znaveni a polo udušení v prázdných ulicích, kde jakoby od- umřel všechen život a pohyb, prodlužují své