Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXX.

2

jgi

3

V Praze, v neděli dne 22. července 1900

Praha

4

Číslo 200.

5 article

Na ranní a odpol. llstr Tpředplácí kar v Praze v adminástraei s R- s drojí donáškou lal k ve flislkách na měslc 9 K 30n ře r eštoni n ri.. . . 9ke s dvojí zisilko na něsíe čtrr lola! . . k e

Praha

6 article Dnešní číslo pro Prabu e h 18 stranáel.

Dnešní číslo pro Prabu e h 18 stranáel. tr Čínské hádanky,iasae mrakovemi mukami nejistoty o osud ti síců svých příslušníkův nebyla věru stará Evropa již dlouho potrápena, jako za po- sledních šesti neděl od náhlého revolučního přerušení všelikého telegrafního a železnič- ního spojení hlavního města Číny s ostatním světem. Přišlo to z nenadání jako bouře v horách. Vědělo se sice již od loňského léta, že nedávno zřízená »tajná« organisace zvaná »Jhočuan«, čili »Pěsť vlasti« pobuřuje slovem i letáky národ čínský ku všeobec nému pozdvižení proti cizákům, a pod- porována tajně byrokracií i hierarchií čín- skou, přívalem se šíří a rozmahátak, že číta již na millioný fapatických přívržencův. Již lonského října tito povstalci učinili revo- luční pokus na poloostrově Šantu. n gu a sice, což jest charakteristické —. Prot Němcům tam usedlým, žalujíce nap jiel příkré, zpupné, ba surové vystupování prot domorodcům. V provolání, jež tenkráte v dali, označili cíl svůj výslovně « »Pěsť vlasti a míru« chce povznést dyna sti mandžurskou a vyhladiti vetřelé cizáky. Ku německému biskupu An- gerovi pravil pak pjeden zo d nich : o Tys Němce sem přivolal, ty s původem všeho.

Šanta Prot Němec Němec Prab e h 18 Evropa Čína

7 article

Nebýti vašeho obsazení Kiaočau, ne bylo by se tolik půdy dostalo do rukou cizá- kův! Avšak hnutí bylo ještě v počátcích, pokus provedený toliko 1000 »boxerů« se nezdařil a guvernér šantunské provincie Li pin-Han svou shovívavost k povstalcům od- pykal: byl po rázném zakročení německého vyslance Kettelera v Pekině s úřadu svého sesazen. Ukolébáni lstivou vládou a dynastií čín skou odtud v bezpečí, podceňovali vyslane cizích mocí (evropských i amerických) revo luční hnutí, po širém venkově se vzmáhající až do letošního května, kdy boxeři jižu v ši- rém okolí Pekinu se shromažďovali a vy- palováním křesťanských bytů a kostelů, vra zděním missionářův a křesťanských Číňanů hrozivě postup svůj na Pekin ohlašovali.

Ketteler Číňan Peking

8 article

Náhle v polovici června pp. vyslanci evropští děsně ze své nedbalosti a ze svých zábay byli vyburcováni: Pekin byl ohromným spoustami povstalců sevřen, železnice k Tjen- cinu vedoucí rozkotána, veškeré telegrafní dráty do všech směrů přetrhány — slovem, vyslanci cizích mocí a s nimi veškeří Evro- pané, Američané i cizinci vůbec octli se v hrozném zajetí revoluce, uchvacující neodo latelnou silou vichřice obyvatelstvo i císařské vojsko v Pekině samém. Na zprávy ty chtělo válečné lodstvo evropské vypraviti své branné mužstvo z přístavu u Taku co nej rychleji na Tjencin a Pekiněšo a žonámnel Avšak tu nadešlo první překvapení prudká palba z tvrzí čínských zabraňovala Evropanům postup do vnitra Číny ku potření revoluce a k záchraně evropských vyslangův a příslušníkův. Řádní vojáci J. V. císaře čínského přivítali beze všeho vypovězení války lodi Evropanův i Američanů nejprud ším kulobitím. Strhl se zcela pravidelnýa velice tuhý boj, jenž skončil dobytím tvrzí činských. Zatím anglický admirál Seymour v divosmělé odvaze naložil několik set mužů vojska evropského i amerického na dráhu a vzhůru na Pekin! Avšak kdýž ujel asi dvě třetiny cesty, stál před vytrhanými kolejem a přediručnicemi veliké spousty povstalcův Za neskonalých nebezpečí a svízelů musi sobě jich ohněm raziti zpáteční cestu na Tjencin, kamž byla zatím k lochraně ohro žené cizinecké čtvřti přitrhla ostatnív vojska spojených cizincův. vimšsěu Blmlo Jen udatnost ruská zachránila zbytek výpravy Seymourovy a uhájila posici tjen- cinskou Co se děje v Pekině ? tázalse pln obav všechén evropský svět.« Pověsti hodna

Evra Američan Evropan Evropanův Seymour Seymourův Peking Čína Tjencin

9 article

nýhieg v ožni

10 article

lonebud vdob one vd hinž olžiojl m

11 article

nejděsnější, ale vždy nezaručené, pronikaly odtamtud nevýsvětlenými dosud cestami do Šanchaje a odtud do Evropy. Již na po- čátku tohoto měsíce stihla zvěsť, že německý vyslanec byl rozzuřenou luzou pekinskou na ulici přepaden a po hrozných mukách (po vypálení očí a vyříznutí jazyka prý) usmrcen a rozsápán. Na to, že prý všechna vyslanectva cizích mocí jsou pobořena spálena, jedině vyslanectví anglické, v něz byli se všichni cizinci utekli, že dosud, vděk své pevné ohradě, odolává codenním ná- jezdům povstalcův, avšak dlouho že to oble- žení pro nedostatek potravy a náboje nevy drží. — Pak opět vše bylo čínskými místo- králi a guvernéry vyvracováno. Místokrál kantonský, známý v Evropě »čínský Bišmark«.

Šanchaj Evropa

12 article

Lichunčan dne 10. července telegrafoval ministru francouzských záležitostí Delcasseovi zcela určitě, že Evropaně v Pekině jsou zachráněni a že povstalei se rozcházejí. Po- dobnou zvěstí potěšíl současně německého konsula v Cifu čínský velitel provincie šan tunské Juan-šikaj; vzpoura ze Gchabuje princř Čingovi velícímu plukům císaři dosu oddaným že se podařilo vyslanectva ciz ochránit. —do Toliko zavraždění německého vyslance nepopíráno. Ale již za pět dní na to bylo po útěše. Dne 15. července najednou hrnuly se na trnoucí Evropu ze Šanchaje zprávy zdrcující. V den 6. července, v den Husův, povstalci v Pekině, vedeni princem Tuanem, prý podnikli takový hrozný útok na poslední pozůstalě, anglické vyslanectvo, v němz byli všichni cizinci s rodinamí svými směstnáni, že všechna udatnost císařského vojska nebyla s to mu odolati a cizince za- chrániti. Děly prý roztřískal princ Tuan ohradu vyslanecké budovy a po hrdinném zápasu celonočním byli prý z rána 7. čer- vence ubozí cizinci přesilou boxerů udoláni a do posledního rozsekáni. Vítězný prino Tuan zmocnil prý se pak trůnu, zavraždiv cisaře, kdežto císařovna vdova- panovnice po- žitím jedu prý zšílela.

Juan Husův Tuan Evropa

13 article

Pod dojmem těchto zvěstí ukrutných do dnes(Evropa trné, ani veliklá novi n ozslavném dobytí důležitého. millíonového města Tjencinu spojlenci nedovedla zmírniti bolesta zármutek národů jemnějších, hněv a pomsty- ehtivost národů tvrdších, jako Angličanůva Němcův. tnsle bamolí l ilszobNenadále však dolétá přes Ameriku do Evropy sensační blahověst, že ony hrozné zprávy o záhubě všech vyslanců dne 7. čer vence byly nepravdivy, že budová an glického vyslanelctva do 11. čer vence ještě nebyla boxery čínskými zbořena a ve hrob svých osadníkův obrá- cena. Věc má se takto. Dne 11: t. m. vláda severo-americké republiky dožádala tamního čínského vyslance ve Washing toně, aby expedoval americkému vyslanci v Pekině p. Congerovi její šifrovaný dotaz po osudu jeho. Vyslanec čínský slibil tak učinit. Na to stihl v pátek 20. července vlády severoramerických Spojených států tento telegram amerického konsula ze Šanchaje: 0»Právě oznamuje mi guverněr šan tunský, že obdržel depeši šifrovanou od— Congera, danou 18. července«: Za ne dlouho po té přichvátalo na zahraničný úřad ve Washingtoně čínský vyslanec Vutin-Fan sám a předložil telegram o d řle di te le čínských železnic Šeniga, jejž byl právě (20. července o půl 9. hod.) obdržel Telegram zněl:»Vaše depeše byla dopra vena i posýlám Vám žádanou odpověď za hraničného státníhov úřadu čínského, která zní« »Váš telegramivze dne 11. t. m. v ná došel. Depeše státníhožvúřadu amerického byla do dána vy slanciCongerovie. Zdejeho odpověď: »V angli- okéme vy sdane ctvlí za trvající dělové

Angličanův Evropa Amerika spojený stát Washington VutinFan

15 article

dolis rnn

16 article

i ručniční palby čínských vojsk. Jedině ry- chlá pomoe zabrání všeobečné řeži.« — Od- pověď ta neměla žádného datum, ale byla sepsána tajným písmem, smluveným mezi vyslancem a zahraničným úřadem ame- rickým, tak ze tento o pravosti depeše te naprosto nepochybuje! — Tedy žijou, pa jsbu snad již i zachrá nění! Aspoň belgický konsul Šanchaji tomů věří a telegrafuje do Brüsselu: »Situace v Číně značně se zlep- šila. Cfsařovna vdova má vláduv rukou a v Pekině byli vyslanci do dneška (20. července) nejen bez pohromy nýbrž nacházejí se na bezpečném místě.« Po tolikých Jobových zprávách taková utěšená zvěst přirozeně vráži na silnou po- chybnost a nedůvěru lidskou. Zvláště angli- cký tisk nevěří a má vše za pouhou čínskou potměšifou šalbu, buď za lest chytrého Li chunčana nebo snad prince Tnana, aby Čí nané opět tröchu ukonejšíli Evropu a — získali času. Každým způsobém jest po toli- kých lžich činských nedůvěra a pochybnos opravněna. Či není to v dějinách revolu a válek unikem, když dnes po šešti nedělíc bojův s Čínou Evropa dosud vůbec neví kdo v Číně vlastně panuje a vládne, zda povstalci, či císař, či císařovna-vdova nebo přine Tuan, pročež neví ani, komu by měla vyhlásiti válku — ač má-li ji vůbec vy hlásit?

Ted Tnan Oda Čína Evropa

17 article Delegace král. hlav. města Prahy

Delegace král. hlav. města Prahy navsle ontáslV Pařižl, olya dinla nb oleoh (Pův. dopis»Nár. Listů«.) lilni ilesly V Paříži, 17. července. V nejhevýhodnější chýlli, jakou lze si je pomyslíti, přijela delegace královské Prahy přede- větrem ráno do Paříže. Býlo to 15. července v 7 hod. ráho, to ješt ne den, nýbrž sotva několik hodin po národní slavnosti dne 14. července, a jestli Paříž vůbec vždycky ráno spí, teďy po 14. červenci, kdy celé město do úsvítu a na mnohých místech až i do bílého dne se veselí a raduje, je veškeré obyvatelstvo po celé dopoledne pohříženo v nejhlubší spánek. A v tuto chvili, že za celý rok podobná se ne- najde, měl někdo jiti vítati pražskou delegs na nádražzí ? Ubiráli jsme se tam proto jen s obavami ale byli jsme velice mile překvapeni, když n perroně zastihli jsme četnou už společnost, která stále a stále ještě se množila. A než vjel vlak do nádraží, byli (am shromáždění: pařížský »Sokole v krojí a s praporem, se starostou br. Chalupeckým a náčelníkem br. Michalcém, dále některé naše notability, jako Vácf. Brožík, mistr Mucha, malíři Kuppa a Dědina, pan Leelairová, prof. Drtína, dr. Ottruba atd., pak četní členové pařížské kofonie české, někteři francouzstí hostě, a ovšem také dr. z Čenkova. sekretář delegace a dopispvatel Schmidt Beanchoz.

Pařižl Chalupecký Michalcý Brožík Mucha Kuppa Dědina Leelairová profesor Drtín Ottruba Schmidt Beanchoz Praha Paříž Čenkov Sokol

18 article

Když pražská delegace, sestávajíčí z pánů starosty dr. Srba, náměstka Voitla a městskýc radů Russa a Sokola, vystoupila z vozu, byl starostou pařížského »Sokola« srdečně uvítána, načež starosta dr. Srb upřímně poděkoval, pak následovalo představování jednotlivých hostía vítání, načež se pánové ubírali do svých při pravených bytů v Grand Hotel du Palais-Royal 4, rne de Valois. Sotva si pánové ve svém hotelu odpočinuli již přicházely návštěvy a mile všech násse dotklo, že zrovna prvním byl p. Levě'e, místo předseda městské rady pařížské, který pospisi si uvítati v Paříži delegaci král. hl. města Prahý a srdečnými slovy tlumočil sympafie městsk rady i veškerého obyvatelstva pařížského ku zá stupeům královské Prahy a českého národa a zároveň je oficiálně zval ku slavnostnímu úvítání na druhý den odpoledne na pařižskou radnici. Uvítání určeno bylo na 4. hodinu a dávno před ustanovenou chvílí shromáždíli se členové pařížské kolonie české, k nímž nyní se připoji

doktor Srba Voitl Russo Sokol Srb jít Valois Paříž Prahý Praha Sokol Grand hotel jít PalaisRoyal český národ pařížský kolonie

19 article

nll ovdisb ademšbose liesl lašii

20 article

v Paříži meškající poslanec a obecní starší pa Březnovský, v hotelu prazské delegáce aby v povozech společně odjeli na rádnicl. Pr členy delegace pražské stály připravené městsk ekypáže s premovánými sluhy se známou ko- kardou v bárvách města Paříže na kloboucfeh Na radnici, kdež zatím se shromáždilí ně kteří jiní Čechově, mezi nimiž p. posl. Hořje s pí. Laudovou od Národního divadla ui četn francouzští hosté, očekávali pražskou delegae v arkádovém sále předseda městské radfy pařižsko p. Armand Grebauval, oba náměstkove pp. dr. Eseud'rer a Lev ěg a téměř všichn ostatní měštšti radové pařízšt. Když sekřetář delegace p. dr. 2 Čenko představil zástupce města Prahy, ošlovil je pan přeďseda Grébauval delší řečí, v níž, po srdečném uvitání, připomínal první návštěvu Čechů v roce 1889 (byla to výprava Klubu turistů) a ujišťoval. že tato druhá návštěva jen ještě pevněji semkne pouta sympatie a prátelství mezi Francif a Čechy.

Březnovská Armand Grebauvat Eseud rer Čecho Paříž Praha národní divadlo Lev ěg

21 article

Vzdával pak Hold mohutné životní síle a spra- vedíivým snahám českého národa, pro ktere jevil úplné a jasné porozumění, oceňoval témě nadsenými slový hášvýzham v dějinách i v' mo- derním pokroku kulturnim a na konec provola slávu slovutným zástupedm královského města Prahy a českému národu, což arci všemi Frán- couzi bylo opětováno, s naší strany pak zod- pověděno voláním: Vive la France! Vive Parismií lelnšl oxleva vaě mno Jemu odpověděl starosta p. dr. Srb, nej prvé českou řeči, v niž žádal, aby směl nej dřive ve své drahé mateřštině projeviti city sympatie, vděčnosti a láský ku Paříži, onomu středisku vznešených snah a kulturního pokroku a ku francouzskému národu, který dosud ješt pořád kráčí v čele celého lidstva, doh nl Řeč ta byla se strany francouzské nábozžn vyslechnuta, načež p. dr. Srb po francouzsku připojíl ještě následujícís »Hluboče dojat vřelým přijetím, kterého s nám dostalo na radnici pařížské, ve středu hlavního města Francie a národu, kralujícího veškeré civilisaci, nemám v tuto slavnostní chvili dosti výmluvných výrazů, abých vyjádril pocity delegace tílavního města království če- ského. Slavný rok 1900, kdy Paříž zvel a vita hosty z celého světa, nám jest milou příleži- tostí vstoupiti do těto budovy, kde jsou ucho- vány archivy vaši starobylé vlasti a památky hrdinských zápasů demokracie francouzšké přede všemi jinými národy osvědčiti nejhlubs obdiv a lásku českého národa ku velikému ná rodu francouzskému.

Hold Srb Praha Paříž Francie Creative le Franca

22 article

Národ český nepřestával sledovati postu Francie, ve všech stopách jeho tragických dějin na dráze ideálů a svobody a, z blízka neb z dáli, naše srdce vždýcky byla s ní. Dnes, kdy ona zakončuje století apotheosou práce a svor nosti, Čechie tomu tleská z kruhu svých hor kde dovédla zachovati celistvost svéhio území národní svou samostatnost, stále ohrožovanou av zemlch, pod korunou svatováclavskou neroz dílně sloučených, v Čechäch, na Moravě i ve Slezsku, všichni Čechové provolávají s námi Sláva městáké rádě pařížské ! 8 Sláva Paríži Sláva Francii l«dslnbonáMíe sioh lnbov Na to odevzdal jim dar města Prahy když byla sňata kožená schránka a objevila se nádherná pozlacená kassetta, ozdobená českým granátý a drahými kameny, nemohli o pařížst městští rádové utajiti své překvapení. To nebyly obvyklé fráse a komplímenty, nýbrž bylo zřejmě viděti, že čekali snad nějaký banální l dárek kterýo třeba stál dosti penéz, ale nevýmyká se zobyčejnosti, na něcotakového však že nébyli připraveni.hav jod lolinlisyy oveno dnolie Ostatně se s tím ani neskrývali a kdýž všichni prohlédli kassettu i akvarelly a do syta se toho naobdivovali, snažil se p. presidént Gré- bauval tomu dáti výrazi v druhé řeči, vo níž předně osvědčoval vřelé díky své i města Pařiž aneličenými slovy pak tlumočil svůj a všech svýeh kollegů obdiv nad nádherou aivytříbeným vkusem kassettý, jakož i nad vysokou uměleckou cenouakvárell. A vo hystrémo pochopienít ihned ai

Čecho Sláva Sláva Paríž Sláva Francie Francie Čechä Morava Slezsko Praha Čechie

23 article

ne edlnebei

24 article

V orobném prodejít sanně číslo o sobě . . . za Bh vdpolední . . . za zb Ve filislkách aa venkověe renní čislo. . . . . . . . 10 vdpelední .. . . . .sb sl 1usoraty platilae hotevě czspřeí Fředplacení z inserty pěijíná sdmisl- stráco v Mlariasské ulici č.3 v —le Tan nacbizejí se též neůlabne tiskáral a skpe lice „Národnich L. lstů Hutopisý se bbvrnesli- vykládal hluboký význam daru našeho ve smysl ten, že Čechové, podávajíce tu jednak kameny ze svých hor, které pomáhaly jim uhájiti jejich samobytnost národní v úpravě kulturně moderní a raffinovaně umělecké a jednak obrazy, před- stavujíči dějiště tolikerých pamětných událost ze svých sfavných dějín, chten úm podatí jaksi Fymbolícké znázornění té svě národní duše če- šké, pro kterou i duše a srdce francouzská maji úplné porozumění a hluboké prociteví. Pa stalelf nashromážděně bohaté sbirky městaPäříze« pravil pak smají dojista mnoho skvostných a vynikajícich předmětů, ale nevim, najde-li se tam něco, co bys darem čejké krá- lovské Prahy dalo se porovnati a proto nejen náleží mu místo v ěchto naších sbírkách, kde detne se na dostojném čestném místě a žároven i jím bude dělati čest, nýbrž i miro to báde po dobu výstavy vekejně vyložen v pavillonu města Paříže, kde v pečlivém výběru jsou roz- foženy toliko nejkrásnějsí naše poklady.« K tomu pak připojil prosbu, aby čeští hosté, mají-li ne- jaká přání, úplně disponovali tím, co měsťo Paniz a obecní správa jim může poskvínouti al' dvakrále epakoval, zástupcové mésta Prahý že nějsbu ve Franeii žádnými cižinci, v Páříži že jsou doma, aby se tady opravdu citili a považovali jako doma

Hutopisý Čecho Paniz Prahý Mlariasský ulice Tana Praha Paříž

25 article

Když ukončena byla tato ceremoniáfní část našeho přijeli, nastalo představování a vzájemné seznamování, nejprv ovšem se člený delegace pány drem. Srbém, Voltlem, Russem a Sokolem, pak a poslancem Hořicou a paní Laudovou. která švým zjevem i svými elegantními způsoby. hádhernou toaletou a plynnou svoh frančinou důstojně representovsla české dámy, dále s na- šimi českými umělei Brožikem, Muchou a D - dinou, pak s poslančem p. Březnovským, který v r. 1889 ve jmenu Čechů řečnil na radnici pařížské. Popíjelo se šampaňské, pronášely s různé přípitky a dvorní Pařížané byli by nás ještě dlouho zdržovali a zahrnováli lichotivými pozornostmi, ale na opětovsně naše přání svolili. aby problědnůtím radnice významná tato slav- nost byla ukončena. Nastalo tedy putování, s presidentem p. Grébauvalem a starostou dr. Srbem v čele, p jednotlivých sálech pařížské radnice, když však jsme došli do nádherněho přijímacího salonu présidentova, nedal tento jinak, a musili jsme aspoň na chyili ještě zasednouti, ku přátelskému rozhavoru a potom tepry v nejvřelejším přátel- ství nás propuštil. Na večer pak dány nám k disposicí tóže v nově vystaveném Hippodromu na Boule vard Clichy; kde právě se provozuje velká panto- mimická feerie »Hercingetorixé s více jak 600 figuranty pěšími a na koních, a po- zváni byli k tomuto předštavení, kam nás pro vázel mistopředseda městské rady p. Eseudier mimo ovšemčleny pražské delegace pp. posl Hořica a pl. Laudová, posl. Březnovský, sekre tář dr. z Čenkova a profi Schmidt- Beaúchez Ve čtvrtek koná se slavnostní umístění naš kassetty s akvarely v pavillonu města P'aříže na výstavišti a neopomenu vám o tom refe vlnětv olona vl nolnno rovati.

Russ Sokol Hořica Laudův Brožik Mucha Březnovská Čecho Pařížan doktor Srb Hercingetorixý Laudová Schmidt Beaúchez Čenkov Clichy P ' aříž

26 article Politické zprávý domácí.

Politické zprávý domácí. V Praze, 21. červenče. (Rakousko Činé.) »Köln. Zig.« přinesla zprávu, že r kouské zahraničné miništerstvo rozeslafo ostat ním státům okružník, v němž výsvělluje, že Rakousko jest ovšem hotovo podporovátř každou skci, která může věsti ků svorhému postapování v člhské otázce: Avšak vzhledem k nepatrným zájmům, jež je Rakousku hájiti v Činé, může tam vyšlati vjen svě loďstvo. nikoliv všák sv pozemní vojsko. »Pester LloyH« potvrzuje, že zpráva »Köln. Ztgui« ouvisí úplně s dobře zná- mými názory spólečné vlkdy rakousko-uherské, o jeji správnosti netřeha tedy pochybovati. Také se zda pestskému listu pochiopitelno, ž rakouská vláda neváhala zpráviti o svých zá- ns měrech ostatní státy. V gouhlase s oběžntkem zahiraničněho mi-

Köln Praha Rakousko Pester LloyH

27 article FEUILLEION.

FEUILLEION. sod se va. V Praze, 21. července. (Z potulek po Čejchách) Třeb že za sladkou okurku chtějí na trhuři dnes ještě deset haléřů, neklamná známka, že po- stoupili jsme do stadia tak zvané doby okurek kyselých, je už zderi mlbsž šíuhel Dostavila se předevčíremaiva ss Proroci povětrnosti svažte svůje raneček a odebeřte se do lesů hledat hříbky. Poslal bych. kdybych mohl, vůbec všechny živoucíí tvory do lesů a předepsal jim následující diétu : ana- jist sea napít, válet se tři hodiny na mechu, hodinu se koupat, potom zase se najistnl a napít a na konec se zase válet atd. atd.v S i touto »organisaci práce« byli by snadvi rytiři červe ného karafiátu spokojeniou nia mývž mňdne Což nepozorujete, jak i tenmu pikolod ospal vám sklenici na stůle staví?A zeptáte-lise dorostlujšíhoš číšníka, dosbyl váma doporuči koijídlu, zívnievosilá potom zavrčí nevlídně »Skopovouos kyselou okurkouz.—oilo« llav saz Je už tedy doba kyselých okurek o a s kdo by tomu nevěřil,o toho odkazujěena zprávu, jež těchté dnůlá kolovala inve ovšechru novináchyno strašné pomstě známých Indiánů, kteří známého farmáře k vůli tomu, že svedl známou Indiánku, svázali do kozelce a položili na známé mrave- niště, kde ho nechalis taki e dlouhon ležet, až chudák za strašných muk ducha vypustil. Je tomu užu dobře spočtěných dvacet , let, co jsem v měsíci nejprudšího slunečního žáru ponejprv expedoval záletnéhofarmářen na mra- veniště, či dob novin; od té doby deželi vě něm již několikrát, aži za strašných nbolestí skonal.

Indián Praha

28 article

aby pokaždé zase z mrtvých vstal, a s při kladnou neohroženosti konál opětně publicisti ekou svoji povinnost.O vy mravenci, neumorní druhové pověstných v železožravých červů , již niči v Rusku a jinde železničné koleje,dobuďtež vítáni, vy věštcové dnů, po nichž každý i touží e jimž každý, když se dostaví, nadává bmau doi Jstemnohem příjemnějším léta příznakem, než pražská vůně podzemská, jež dero se ne pouze télo doby, nýbrž často již i z jara z otevřených mříží stokových a vaše věštba příjemnější též, než pánův z meteorologické stanice seoi stereo- typním — k bouřkám velice náchylno, iilžave Nebál jsem se mnikdy hromuli ja nezalezl před ním nikdy pod peřinu, zejmena ne, seděl-li jsem náhodou při květnové husičce s okurko- vým salátem a při půlčíku plzeňského, jako jistý známý pán, který na věčnost jen vzpo- míná, když nahoře to drobet zašramotí, ale malou dušičku měl jsem onehdy přece, když »boží posel« ráčil nezvaně návštěvouo poctiii vedlejší stavení, do něhož prorazil dvě dlry. způsobil krátkou illuminaci a aniž by byl při- tomným dvanácti osobám vlasu na hlavě zkřivil, zapálil pouze dvě umělé květiny, stojící na kon sole zreadla — jakoby tím řici chtěl, nač že kvě- diny umělé, když tolik všude kvete přirozenýeh — a za každou z nich stojí nějaký pano pro- fessonlivanu bovobov lyd ioýelsninodoonoa neAno, pane Alfonse, toho vy si dopřáti ne můžete, co lecjakýs kantor, jenž vám děti ou chovává a z nich lidi činí — za tolik zlatek ročně, co se jich otrhu rozkutálí v mnohé hospodě v barvičkách za jediný den. Který pak člověk může se ročně nav dva měsíce nebo aspoň na šest neděl položiti do trávy a zvolati: za teď, mouchy, štipejte mne l?« Jeno učitel. Jak snadný přece důkaz,n žeiučitel —ne l a professon

Alfons Rusko Jena boží posel

29 article

jestě méně — vlastně nepracuje pránic, pa jeste méné než nic. Půl roku prospí. Zbude tedy k jeho paedagogické činnosti již. jen 112 dne, v roce přestupném dnů 183. Z' toho je 52 nedél a 18 svátků, tedy 70 dnů. Zbude již jen 1824 dne. Z toho odpočítejte 52 čtvríko č 52 polostřed a 52 polosobot, kdy bývá prázdnb. Co zbude? Již jen 505 resp. 51 dno které neštači vlastně ani na tak zvané práza- niny velké, což teprve na prázdniny vánoční velkonoční, masopustní a na ostatní dny, kdy bývá prázdno! A ti lidě domáhají se přídavku Učiť děti a namáhat se, aby staly se z nieh tvorovék božímu obrázu stvoření hI Nač to Véřite tomu opravdu, že ve vědění jen vašě spa- sení? Jsou lidé velice důmyslní, řekl bychaž tuze důmyslní, kteří iza největší zlo pokládaj slabikář u čitanku. Jakšťastno prý bya býlo lidstvo, kdyby nevědělo a neumělo pranic: Čim hloupější, čím blbější. člověk, tím prý spokoje- nější. Jaká to škoda tedy, že se z nás vyvi- nuli lidé a že nezůstali jsme všichni zvířátky Jak šťastní a spokojeni mohli jsme být! om A to káže se proto, že zasazujei se učitel o to, aby si příbližně výdělad tolik, jak lepší zednik, jenž pracuje na fapadách, neb jako vrátný v toma či onom úřadě, jenž své přípravné studium odbyl si na dvoře kasárenském a. 4l Teď venkukaždý druhý.i člověkě jel učitolči professor. Poznáte je na sto kroků a sice po tom, žetváří sel mnohem vážněji a také' mno- hem vážněji šinvykračují, nežnostatní slufťáci Děje se tak patrně silou setrvačnouj ježo v nich působl ještě ze dnů, kdyl měli před V/ sebou amladé, talenty«,ježi cepovali. Všakl i si to z týdeno odvyknou a stanou se žtakovými jakon my bslatní. dožnsbob ,monle s ú1ež unlie ov obo ival Coži ale ímohou ozůstati v Prazel e neb n

Prazel e kasárenský a . 4 l

30 article

místě svého působení? Je to věc přímo° ne- možná. ol sod nleeq vlaloliinen v Poslyšte, co mí jeden z přofessorů, jenž nucen té doby tráviti v Prazey ve strašném zou- falství píše: nvěmnů ololol k vabalé sn lo »Milý přiteli !2 linamena uon dlbo olŽiju zde život hrozný. Ne snad, že by mi bylo moc horko, aneb že bych tak náramně toužil po půvabech života venkovského: po te- plém pivě, po nastavované kašiyv ale z té pří- činy, že nemohu se odvážiti zdé již ani na ulici, abych cestou z Vinohradů na Přikopy ne- bylnašpbň padésátkrát interpellován, co v P'raze vlastně chci a proč dávno už nejsem venku ? msžoMá úeta, pane profossore. Což pak v, nikam? Upřímně řečeno, nepochopuji Vás neboť o. «ol šičnšule qsota don „nr o»Račte, přosím, dovolit. « vol2 aa ilžstooo su »Co bých dovoloval?«me olmel v nílnn oilisTakově parno, to mrtvo zde a pán, který bý mohl« lieželioq bi otbnovols 10vi nš»Vždyť ale neznáte příčiny, pro které . . 0o»Umřel Vám snad tatnek nebo maminka, pakito ovšem jiná věe. Dovoltep i abych Vám kondoloval.“ Však smuteční dny ztrávite do- jista . . .« ebor nlnlKVždýť užujsou rodičové moji mrivi pat náet iletio.« lisiH nákad v l5va odlol s lzan lngn »Cotu tedychčete?« ob dolov slono i»Uvšech čertů, pane, mne zde poutá po- vihnostve obův l nolá »Ilvyčtveřáku! Tak dobře. Kdo by t byl řekl? Ale dobře uděláte, když se oženít Ženich má povinnosti bl« vd il a ane»Vždyť alejsem už deset let ženat.« om»Na mou pravdu. Na to byl bych málem zapomněl, jste tedy jako náhradní záložník po volán ku cvičení ...«o ileeido v e

ao

31 article

»Jděte k šípku'!e zvolal jsem konečně dal se před hrozným člověkém ha úlék, abych za deset kroků padl v náruč jinému. Nikdo nedovede poeliopit, že by mohř býti človék professor, trávíci prázdniny v Praze. Řekní to přece těm mučitelům mým a neštastných mých kollegů, že jeden ze sboru professorského i o prázdninách v Praze úřadovati musí, či lép řečeno, úřadováti má, a že jedním z téchto ubo- žáků jsem lotos já .. Nemůžeš si představit ani, jak Hiroznéto utrpení, být neustále a věčně obřozovánu jednou a touž otázkou a míšto jídla a piti a jiné pří- jomné zábavy stokrát po sobě výkládati jedko a totěz. Zalezl jsem jako krtek do vzdálene předměstské höspůdky a tam ve společnost krejčí, truhlářů a zámečníkú pil jsem obyčejne pivo, hrář fádní šistku a rešil malozivnostěnskou otázku. Leč třetiho dne již podařilo se jim, mne neznámému strhnouti s tváře škrabošku a ptali se mine, co jsem to vlastně vyvedl. že nesmím z Prahy? Jeden z nich, člověk zvlášť dobrého srdce, domnívaje se, že se mi nedostává na venkovský pobyt drobnýél, nesmělbu mi uaičinil nabídku, že mne založí.9 člelalonleg lnžano Ponechávám ostatně Tvé fantasií, abys odo maloval si tento zběžně načrtnutý obraz měho mučednictví i prosím Tě, pomoz Svémul 5že ol Jaroslavu Koukolikgv. kodlai n Učinil jsem mu po vůlila doulámh tedl že mého dobrého přítele už týrat nebudete. ašee Máme zde dnes v poledne 30 stupHů ve stínu a vy dojista i se mnou pocsile sou- strast a dovolíte mi, abych udělal punitik a s o a bnidradů v slinvre se — vykoupat. ov odážzni oděníohi nomžvndav vqnte Zlazodity sa lonliou uznie mnándolioq V s vdvalu pětt r

Koukolikgv Praha