1
masthead
16. června 1901
2
masthead
II. Přiloha „Národnich List
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů «. )
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů «. )
V Praze, 15. června.
Krise bohatého národa. — Úrokov
sazba vkladů a hypotek. — Malí vkla-
datelé. — Nebezpečí zúročení a likvid-
nosti. — Pražská bursa. — Daňkovky. —
Ostatní papír y.
Jestliže by sestoupil Riccardo, mohl by
znova říci slavně své slovo, které spojuje ho-
spodářský optimismus s pessimismem. »This,
however, is an evil to which a rich nativn
must submit.«
Jestliže ale věta Riccardova, že bohaty
národ musí se podrobiti zlu krise, jest dosu
všeobecně platna, my blížíme se oné krisi.
neboť se stáváme příliš bohati. Bez ironie
bez přetvářky. Prozatím neví sice o tom lid
a jen pokladny bank a také ani ceny nejsou
vyšší, ale nadbytek peněžní jest na domácím
trhu patrný. Při tom úroková míra neklesá,
trvajíc stále na výši z dob peněžního napjelí
to jest kritický zjev druhý.
Úroková sazba, kterou za své vklady na-
bízejí spořitelny a záložny, souvisí s úrokovou
mírou hypotek. Stoupá-li tato, šine se nahoru
také ona, klesá-li jedna, klesá také druhá. To
liko rozpjetí mezi nimi jest na různých místech
různé.
Zajímavá siťuace plethory peněžní u ná
nepřirozeně dosud nepůsobí a tak se potkáváme
se zjevem, že při neobyčejném nadbytku jsou
peníze u nás drahé. Tak jako dříve půjčuje s
u nás na hypoteky na 5l%, protože ještě stále
se ze vkladů platí 4. Aby netrpěli věřitelé,
musi utrpěti dlužníci. Tyto kritieké poměry jsou
zachovávány především řevnivostí ústavů men-
ších, které se předně bojí, aby při menším
zúročení peníze od nich neodplynuly, a pak vy
čkávají, zda u příležitosti, až velké ústavy
v sbuhlasu s danými poměry sazbu přece budou
nuceny snížiti, se jim nepodaří převésti nějakou
sumu vkladů na sebe.
Riccardo
Riccardův
Praha
7
article
Ale zdá se nám, že nemá býti úkolem zá-
ložen nebo spořitelen, aby získávaly vklady úro
kovou bonifikací na poměrně krátké lhůty vý-
povědní a tyto vklady měnily v sumy dlouho-
dobého reálního úvěru hypotečního. Činí se to —
avšak časovou jest olázka, zda obchod depo
sitní a hypoteční takového ústavu se srovnávají
tak, aby za účelem opatření peněz hypotečních
byly lákány peníze depositni — totiž vklady
Peníze, které jsou u ústavu ukládány na čtvrt-
lelní výpověď jsou hypotečnímu ústavu velmi
povážlivy, neboť vždy jsou brány zpět, kdykoli
se naskytne umístění výhodnější, vždy, kdykoli
nadejde krise obchodní nebo politická. Jakousi
ochranou by mohla býti pouze poněkud delší
lhůta výpovědní, avšak i tu jest oporou slabou.
Většina vkladů jest ovšem obnos malýa
to jest ústavu oporou mnohem větší. Mali vkla-
datelé vynikaji totiž největší důvěrou. V případě
runu bouřlivě sesice hrnou ku pokladnám
ústavu, jsou však záhy ochotni vklad ponechati
zase v ústavu, není-li katastrofa úplnou. Massa
vkladatelů jest vkladatelem nejlepším.
I to konstatujíce, vidíme, že proti našim
ústavům menším se povznášejí nebezpečí dvě.
8
article
Jest to zejmena nesnáz, jak při době nadbytku
peněz bude možno udržeti vysoké zúročení,
které zaviňuje velká soutěž ústavů, a pak stará
obava o likvidnost peněz depositních. Nebot
není více bezpečné, ale také více nebezpečné
mvestice nežli v hypotékách. A nyní vidíme, že
ona 4, 44 a 413 proc., která se vkladatelům
nabízejí od ústavů malých, všecka rostou z onoho
podkladu hypotek až příliš pevného, neboť jak
nesnadno ve případě potřeby z toho kamene
ačiniti hotovost.
S napjetím lze zajisté vyčkávati, jak seu
nás věci dále vyvinou. Mnohé anomalie nás
překvapují. Za drahých poměrů peněžních, když
standard úrokové míry banky rakousko-uherské
byl nejvíce v napjeti, jsme hledali chválu
konservativnosti — nyní vidime zvyšovati sazbu,
když střelka jest úplně na polu protivném. Jes
mnoho věcí mezi nebem a zemí . .
Pražský trh tone v penězích, avšak jest na
suchu se svým zájmem pro cenné papíry
Ostatně jedno snad vyplývá z druhého a plet
hora na domácím trhu peněžním vzniká z ne-
příznivé konjunktury bursovní. Nepouští-li nám
ani Vídeň ani Berlín žilou, krev zůstává v těle.
Jest ale životní otázkou a kritickou obavou,
aby sily nezaměstnané a kypicí nevyvřely jinou
dráhou nebezpečnou. Aspoň známe z dějin
krisí, že periody nezdravého zakladatelství
vznikly obyčejně z období přilišného nadbytku
peněz. I parní stroj, ženoucí proud finančního
obělu, potřebuje pojišťujícího ventilu.
Vídeň
Berlín
9
article
Dříve jakousi rovnováhu způsobovaly zá-
vazky v cenných papírech. Nyní jest nejvýše na
čase, abychom přemýšleli o tom, jak bychom
nezaměstnané síly obrátili k účelům zdravýma
oplodňujícím. Neobyčejná záplava abundance
peněžní plní naše hráze. Naší povinností vlast -
neckou i hospodářskou jest, abychom přebytky
ty svedly na účelnou dráhu, dokud samy se
neprovalí na cesty dobrodružné, nebezpečné, do
služeb cizích.
Nesrovnalost, že domácí trh na cenné pa-
píry neví o neobyčejném nadbytku peněz na
domácím trhu peněžním jest sice analogická
jako na místech jiných, ale u nás jest více ná-
padnou. Středem zájmu pražské bursy zůst ávaj
dále Daňkovky.
Závěry, které tohoto týdne byly ujednány
v Daňkovkách, nebyly tentokráte důkazem o úča-
sti k nim jediným. Vedle akcií bylo totiž také
jednáno přejímací právo na mladé akcie. Z tétc
okolnosti soudime, že jednak přejímací právo
bude všestranně vykonáno, jednak že uznáváno
jsouc cenným, jest hledáno. V tomto interesu
zračí se pak také důvěra k dalšímu vývoji onoho
domácího podniku, jehož papír svojí bonitou
a výnosností již nabyl pevné půdy. Zejmena
v nynější nejisté době se k němu jaksi sklání
slunce kolisavé přízně domácích kapitalistů, když
do Berlína se bojí a když ve Vídní straší pessi-
mismus. Pak vracíme se k výživnému černěmu
domácímu chlebu a jmenujeme to odříkáním.
Akcie záložního úvěrního ústavu v Hrade
Králové dále zůstávají na listku bursovním a dle
všeho asi déle zůstanou, neboť kurs peníze (480)
a zboží (500) spolu kokelují par distance, jako
by ani nechtěly za sebe. Poptávka v nich jes
stejná, nabídky jsou různé.
Domácí papíry k uložení kapitálu trvají při
své dobré situaci, ale kurs jejich nevystihuje
situace peněžní.
Berlín
Vídeň
Daňkovka
úvěrní ústav v Hrad Králové
10
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 15. června.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Veškerá podnikavost obchodní byla v tomto
týdnu zaražena rozhodnulím nejvyššího soudního
dvoru, jímž dáno bylo místo žalobě na jednu
menší vídeňskou banku v příčině vrácení depotu
jednomu z jejích komitentů. Jest to v bankov-
ním světě první případ, kdy byla banka od
souzena a potvrzuje to náš náhled, který jsme
již loňského roku na tomto místě při vhodné
příležitosti pronesli, že mnohé banky a v prvmí
řadě vídeňské hleděly potlačiti všecky menší
bankovní domy, zmocniti se jejich klientely, že
se staly pouhými bursovními komptoiry a ztra-
tily úplně význam svůj pro trh peněžní.
Jest nyní úlohou bank, aby donutily vládu,
bybursovní zákon třeba velice přísnými usta-
noveními byl zreformován, jinak může se státi,
že při jejich netečnosti bude bursa vydána na
pospas různým živlům a že úlohu tu za ně
provede po předchozím odstrašujícím příkladu
někdo jiný.
Kdyby banky znaly svůj účel a své povin-
nosti, jistě by věděly, jak mají s věci naložiti,
neboť že by to dovedly, dokazuje na příklad
loňská haussa a čilý obchod na burse, když
převzály engagement barona Schlossbergra,
když se jim jednalo o to, aby papíry z onoho
engagementu obecenstvu s náležitým pro sebe
ziskem pověsily na krk. A povedlo se jím to.
Nyní nemají zájmu o nie a přece nebyly nikdy
poměry v Rakousku nadějnější, než nyní, kdy
povoleny jsou investice a vodní stavby, jež na
leta zaručují našemu průmyslu výdělek. — Také
poslední zprávy o stavu osení v Uhrách jsou
příznivé a jenom události v peněžních ústavech
sousední říše straší i zdejší bursu.
Schlossbergr
Vídeň
Rakousko
Uhry
11
article
Divíme se, jak náš německý tisk přecházi
tyto události klidně k jednacímu pořadiu. Jak
asi by nadávala německá žurnalistika, kdyby se
něco podobného stalo u nás.
Pod vlivem těchto událostí trpěl v prvn
řadě trh bankovní a zejmena kreditky, jež ne-
jen spekulací berlinskou, nýbrž hlavně zdejší,
byly házeny na trh a kurs jejich uměle tisněn,
což nejlépe jest patrno z toho, že večerní burs
frankfurtská, kde se to několika kousky
snadno docíliti dá, přinesla vždy mno-
hem nižší záznamy tohoto papíru, než jak před
tím zde aneb v Berlíně skončil. Vůbec pohlí-
ženo bylo najednou teprve nyní na všecky ob-
chody kreditního ústavu velice černě. V ostat-
ních bankovních hodnotách byl obchod malý.
Trh dopravní držel se dosti slabě, zejmena
státní dráha, jež trpěla stávkou v řešických
železárnách a hlavně prohlášením ředitelství
železáren, že odhodláno jest zastaviti výrobu.
Nemají snad také řešické železárny značné zá-
soby na skladě?
Nejlépe ze všech trhů držel se trh báňský
a na tomto hodnoty železářské, ježto pověst
o vyjednávání v příčině kartelu stále byly roz
trušovány.
Také trh ukládací byl pevný.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
8. června 15. června
98.55 98.50
117.95 118.05
117.95 118.05
93 05
92.85
106.50
107.25
669.—
684.25
410.50
414.—
696.—
673.—
477.—
Berlín
12
article
481.50
914.—
906.—
270.25
270.25
665.—
669.75
105.—
105.—
498.—
497.—
1090.—
1081.—
250.—
254.—
247.—
251.—
824.—
823.—
293.—
291.—
296.—
296.—
469.50
465.50
485.—
491.—
1805.—
1815.—
1230.—
1215.—
806.—
810.—
706.—
702.—
1300.—
1290.—
240 27
240.10
117.50
11750
13
article
Květnová renta . . . . .
Rak. zlatá renta . . . .
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky . . . . .
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . ..
Společnost státní dráhy ..
Jižní dráha . . . . . .
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B. .
Stavební a dopravní A. ..
Dunajská paroplavební spol.
Tur. tabáková režie . .
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářska společnost
Česká báňská společnost ..
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . .
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . .
Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
Český báňský společnost
Wienerberger
14
article
Berlinská bursa.
Z Berlína, 15. června.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
Již mnohokráte měli jsme příležitost vy
tknouti neutěšené poměry zdejší, a tentokráte
musíme opět zmíniti se o dvou událostech, jež
zdejší bursou otřásly, a jest jedině co děkovat
bance anglické, která neočekávaným novým sní
žením bankovní sazby bursu trochu uklidnil
že stav ještě více se nezhoršil.
Na začátku týdne (byla bursa rozechvěna
zprávami o drážďanském úvěrním ústavu, jenz
byl nucen svoje platy zastaviti a splatné směnkv
podporou několika bank na nějaký čas prolon-
govati. Přičinou katastrofy tohoto ústavu bylo
ředitelstvo, jež v době, kdy Německo cizím
kapitálem vytvořilo si umělý rozkvět průmyslu,
zakládalo kolem Drážďan průmyslové závody,
jichž akcie, nemohouce býti udány, musily zů-
stati v pokladnách ležeti, aneb když již někte-
rému komitentu byly udány, musil býti jemu
na ně větší obnos půjčen, takže celý mobilní
kapitál byl takto úplně vázán. Hlavní přičinou
katastrofy bylo zřízení elektrárny Kummera
spol., do kteréhož podniku investováno bylo as
10 millionů marek, tedy skoro tolik, co obnášel
akciový kapitál tohoto úvěrního ústavu.
Společnost tato nemohla prosperovat, jeli-
kož vešla v život, když již průmysl a zejmena
elektrářský začínal trpěti stagnací.v Právě ohlá-
šený konkurs její jest jen dozvukem dramatu
úvěrního ústavu. Kolik se nyní z oněch 10 mi-
lionů marek zachrániti dá, lze těžko říci. Správa
elektrické společnosti samé i z dnešní situace
) Kurs ze dne 14. t. m., jelikož 15. června by
konečný záznam škrtnut
Kummer
Berlín
Německo
Drážďany
15
article
odnáší si viny nové. Skoro všickni pánové ze
správní rady v tak těžké době najednou se svých
funkcí vzdali, místo aby setrvali a pracovali
všemi silami na záchraně, jak jim povinnost
kázala, a aby zachránili pro akcionáře a vkladatele
pokud možno nejvíce — všecko, ježto obchody,
které ústav měl podniknouti, byly jim k schválení
předloženy. Zmínili jsme se trochu šířo o tomto
ústavu také z té přičiny, že akcie jeho byly
před lety pražským kapitalistům jako nejlepší
papír doporučovány a nebylo snad ani jediného
německého ano i českého spekulanta, jenž by
akcii těchto neměl.
Druhá věc, jež bursu nemálo rozčilila
německému kapitálu velké ztráty způsobila, byl
rapidní úpadek certifikátů trans-
vaalské dráhy. Ztratily ve třech dnech asi
70 procent. Příčinou byla zpráva anglické ko-
mise, jež měla prozkoumati, zdali se nemá kon-
cesse nynější společnosti odejmouti a jejímž
úkolem bylo v případě seslátnění podati dobré
zdání o výši náhrady akcionářům.
16
article
Hrabivost komise, správněji hrabivost an
glická šla tak daleko, že podáno bylo dobro-
zdání, dle něhož nemusí býti dána akcionářům
žádná náhrada, ježto prý společnost transvaalské
dráhy byla přímo zúčastněna ve válce Burů
proti Angličanům. Důkazy o tom udělala si ko-
mise sama a bude to předmětem jednání ve
valné hromadě této společnosti, jež konás
v Amsterodamě dne 29. t. m., zda kopie dráhu
kompromitujících dopisů ředitele této společnosti
jsou pravé, či zdali jsou komisí podvrženy.
Vzhledem k těmto okolnostem byl nejen
trh dopravní, nýbrž i bankovní velice slabý.
Značně chabě držely se také rak. kreditky, jež
se všech stran byly prodávány.
Na trhu báňském bylo smýšlení poměrně
dosti dobré a podnikala kontremina v těchto
hodnotách koupě úhradní, ježto nedocházely
žádné nové nepříznivé zprávy z krajů průmyslo-
vých a engažovala se la baisse větší měrou
v hodnotách bankovních.
Na trhu kasovním byla nálada skoro ne-
ustále velice špatná. Přechodně zlepšily se značně
Schalker Gruben, kleréžto společnosti zadána byla
veliká objednávka, leč papír ten byl brzo pro-
dáván za účelem zajištění zisku.
Angličan
17
article
Ukládací trh byl stále pevný. Sazbá sou-
kromého diskontu kolisala každý den.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati ze
z tohoto sestavení:
8. června 15. června
210.—
215.—
184 25
179.62
199.37
19% 62
143 75
148.62
148.50
71.12
70.75
181.20
177.25
198. 60
197.12
61.25
59.80
172.37
173.50
172.—
171.75
168.87
167.75
320.—
321.—
116.75
116 62
123.50
123 25
99.60
101.50
160.50
225.25
109.75
111.75
Rakouské kreditky
Diskonto
Německá banka
Ohchodní společnost . ..
Drážďanská banka . . ..
Španělské exterienry
Bochumské hutě . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské doly . . . . .
Gelsenkirchenské doly . . .
Hibernin
Consolidace
Severonémecký Lloyd . .
Hamb.-amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal
Turecké losy . . . . .
Z kasovních papírů:
Concordia . . . . . ..
Eschweiler . . . . . . .
Geisweider . . . . .
Hochdahl
Katovické doly a železárny
Wilhelm . . . . . . .
Phönix
Schalker Gruben . . . .
Lauřin
Concordia
Wilhelm
Dortmund
Kanada
Transvaal
Ohchodní společnost
drážďanský banka
Phönix Schalker Gruben
Consolidace Severonémecký Lloyd
18
article
Westfalia
Orenstein Koppel . . . .
Hasper . . . . . . .
Donnersmark . . . . . .
Hüldschinský . . . . . .
Stettiner Vulcan . . . ..
Bismark . . . . . . . .
Hoesch . . . . . . ..
Königsborn . . . . . .
Boesperde . . . . . . .
Nordstern . . . . . . .
Pokračovací učební běh pro učltel
hospodářských škol. Zemský výbor schválil ná
vrh přísedícího Adámka, aby byl o lefošníci
prázdninách pořádán v Praze pokračovací učebn
běh pro učitele hospodářských škol.
Námitka differenění. Vídeňská bursa nalé
se, jak jsme již sdělili, v rozčilení. Nejnovější roz-
hodnutí nejvy ššího soudu o žalovatelnosti
nároku na vrácení úhrady bursovních
obchodůu bankéře uložené (z 2. dubna
8. května t. r.) jsou jeho důvodem. Zmínili jsm
se již několikrále o kolísání praxe soudn
při posuzování otázek obchodů bursovních. Judika
tura byla zde odkázána na ustanovení občanskéh
zákona o hře a sázce (§ 1270—1272 vš. obč. zák.
a volání po reformé a vybudování bursovníh
zákona naráželo na značný odpor bursovních a ban
kovních kruhů. Jim byl totiž dosavadní stav judika
tury celkem vítán. Nejvyšší soudní dvůr odepír a
sice dle § 1271 vš. obč. zák. bankéři žalob
z pohledávek z hry bursovní, již by
podnikl na příkaz zmocnitele mimo bursu stojícího
odepíral ale také současně z moenitelii ža-
lobu na vrácení úhrady (depotu), kterou by
zmocněnci na úhradu možných ztrát složil. Na základ
této judikatury (celkem stálé) vykonávaly bankya
bankéři za třeti osoby bursovní obchody jen ten-
kráte, daly-li jim tyto přiměřenou úhradu (depot)
jsouce takto alespoň do výše její proti možným ztrá-
tám zajištění. Stávale se ovšem často, že po ne
sťastné spekulaci žádali zmocněnci za vrácení depotu.
Westfalius Orenstein Koppel
Adámek
Jim
Praha
Stettiner Vulcan
učitel hospodářský škola
19
article
odvolávajíce se na stanovení zákonná o obchodech
differenčních, nejvyšší soud však — až na nepatrné
výjimky — žalob těchto nepřipouštěl, vycházeje ze
zásady, že na nákladě t. zv. obligací naturálných
(nežalovalelných) právo zástavní zříditi lze. Uvedená
rozhodnutí ze dne 2. dubna a 8. května t. r. však
tuto praxi dosavadní pattně zásadně prolo
mila a uznala, že přísluší těm, kdož úhradu po-
dobnou dali právo žalovati na její vrácení. Odů
vodněna byla tím, že sluší složenou úhradu pova
žovati za ruční zástavu, že však na základé neža-
lovatelných pohledávek z obchodů differenčních plat-
ného práva zástavního zřídili neize. Realisa ce
práva zástavního pak může se díti jen na
základě soudního rozhodnuti, vyjímaje případy, kdy
stanovami toho kterého ústavu (banky) soudní pomoei
třeba není. Výjimky tyto mohou se zde vztahovati jen
na bankovní obchody, jimiž však bursovní hra
není. Námitka, že úhrada byla vlastné cenou sázky.
zamitnuta poukazem, že nebylo hráno o úhradu tuto
Odo
20
article
Závěrem praví se v rozhodnutí tomto, že nutn
vystoupiti proti všem pokusům stran,
jimiž by se dostávalo § 1271, vydanému
z veřejnoprávních zájmů, příliš širo-
kého výkladu, jenž by mohl ohroziti účel zá
kona. Jest pochopitelno, že tato bezprostředně po
sobě jdovcí rozhodnutí působila velice na příslušné
kruhy. Jednak rozmohly se u bank bursovní obchody
za třetí osoby podnikaně, jednak jsou právě tyto
obchody hlavním zdrojem práce a příjmů celé řady
bankéřů. Věc týká se ovšem v prvé řadě Vídně,
která také neprodleně protestovala. O usnesení bur-
sovní komory jsme již zprávu přinesli. Pozoru-
hodným byl projev vládního zástupce v komoře télo,
který poukázal na to, že burse dostává se vládou
všemožné podporý, že však zdroj stesků lež
itndé: ve výchově obece nstva a vě ne-
dostatcích příslušného zákonodárství
Dle našeho názoru čeli ostří rozhodnutí proti oněm
nepoctivým komisionářům, již obecenstvo
do bursovních obchodů přímo vhánějí a z jeho ne-
znalosti věci těží. Vždyť vzbudily před nedávnem
i v Praze některé podobné případy všeobecnou po-
zornost. V tom směru jest rozhodnutí toto správné.
Vídeň
Praha
21
article
Že příkrost jeho stihne i poctivé bankéřea
ústavy, toho důvody leží v neupravenosti
bursovního zákonodárství. Proto také ne-
můžeme souhlasiti s akcí vídeňské bursovní komory
která by nejraději způsobila, aby se judikatura vrá-
tila k dřívějšímu způsobu rozhodování, která by však
jen nerada se spřátelila s pronikavou reformou zá-
konodárství bursovního a bursovních obchodů. A přec
jiné cesty není. Základní bod celé otázky (může li
na základě nežalovatelné obligace býti zřízeno právo
zástavní) jest sporný a rozhoduje tu pouze výklad,
který jest předmětem svobodného rozhodnutí soudu.
Ale při tom jest nepopíratelno, že moment so-
ciální spravedlnosti jest na straně posled-
ních tak napadaných rozhodnutí. Věc nelze odbyti
literalistním »laissez faire«, poněvadž právě otázka
mravní výchovy hospodářské hlásí se stále neod-
bytněji. A právě tak jako musí býti banké
resp. ústav chráněn proti vykořisto-
vání se strany obecenstva, právě tak
tomu býti musí i naopak. Tomu však lze
odpomoci jen reformou námi tolikráte žádanoua
zdůrazňovanou. Nynější stav nejistoty judikatury,
kdy jsou vážně ohroženy četné obchody bankovníc
ústavů a podniků, bohdá reformu tuto jen přibliží
a uspíšíl
Pokračování řádné valné hromady Spo-
lečenstva vodniho pro úpravu Vyzovky
přitoky konati se bude v Sadské dne 5. července
t. r. v hostinci pana Kudrnovského o 8. hod. dopol.
Kudrnovský
22
article
Kdyby v hodinu ustanovenou nesešla se aspoň pě-
tina členův (zastupujících aspoň polovici příslušných
hlasův), jichž jest třeba, aby valná hromada mohla
usnášeli se, bude o hodinu později s týmž jednacím
pořadem konána druhá valná hromada, která usná-
šela by se platně bez ohledu na to, mnohosli členův
bude přítomno a kolik hlasův přitomní zastapuji
Lístky legitimační a hlasovací budou vydány pp.
členům před započetím valné hromady. Účty s do-
klady příslušnými jsou vyloženy v úřadovně Okresní
hospodářské záložny v Poděbradech, aby účastníci
mohli v ně nahlédnouti.
Zpráva českého odboru rady zemědělské
o stavu osení koncem května r. 1901 podána
delegály českého odboru rady zemědělské a sestavena
na základě rozdělení království českého v krajiny při-
rozeně. Slupnice: 1. velmi dobrý. 2. dobrý, 3. pro-
střední, 4. špatný, 5. neúroda. I. Česká níži na.
a) Západní čásť: Stav pšenice, žita prostřední, ječ
mene, ovsa, luštěnin dobrý, cukrovky, brambor, bu-
ráku, zelí, řepky a píce na polích prostřední, píce na
lukách a ovoce dobrý. Škodily mrazy, u píce na polích
loňské sucho. b) Východní čásť: Stav pšenic
a žíta prostřední, ječmene, ovsa, luštěnin, cukrovky.
Poděbrady
okresní hospodářský záložna
český odbor rada zemědělský
23
article
brambor, buráku, zelí dobrý, řepky, píce na políci
špatný, na lukách prostřední, čekanky dobrý, lnu
dobry, ovoce dobrý. Škodili hraboší. II. Jižní po-
hoří Sudet. a) Obvod opočenský: Stav pšenic
prostřední, žita, ječmene, ovsa, luštěnin dobrý, buráku
dobrý, řepky, píce na polích špatný, na lukách pro-
střední. Škodily mrazy. b) Obvod jičínský: Stav pše-
nice a žita prostřední, ječmene, ovsa, luštěnin dobrý
cukrovky prostřední, buráku, řepky prostřední, pic
na polích špatný, na lukách, ovoce prostřední, lnu
špatný. Škodili hraboší, mrazy, místy sníh. III. Dol n
poříčí Ohře. V obvodu tomto, zastoupeném v č-
ském odboru rady zemědělské pouze jedním okresem,
jest stav pšenice a žita prostřední, ječmene dobrý.
píce na polích a lukách dobrý. Škodilo chladno a suché
větry. IV. Horní poříčí Ohře. V obvodu
tomto, zastoupeném v českém odboru rady země-
dělské, pouze jedním okresem, jest stav pšenice
žita prostřední, ječmene špatný, ovsa prostřední,
brambory vycházejí, řepa krmná nevyšla ještě, píce
na polich naprostá neúroda, na lukách dobrý.
ovoce má dosti květu. Škodilo loňské sucho,
Dolo můj poříčí Ohře
Horní poříčí Ohře
český odbor rada země
24
article
V. Hornatina v poříčí Berounky a Pod-
brdsko. Stav pšenice, žita, ječmene, ovsa, luštěnin,
cukrovky, brambor, buráku, zelí, píce na polícha
lukách prostřední, chmele dobrý, ovoce prostřední,
máku prostřední. Škodilo chladno. VI. Plzeňská
pánev. Stav pšenice, žita prostřední, ječmene,
ovsa, luštěnin dobrý, píce na polích špatný, na
lukách dobrý, ovoce prostřední, Škodilo loňské sucho
a mrazy. VIl. Budějovická pánev a česká
rybničná rovina. Slav pšenice, žita prostřední,
ječmene, ovsa, luštěnin, cukrovky dobrý, brambor
prostřední, buráku dobrý, píce na polích a lukách
prostřední, ovoce dobrý až prostřední. Škodilo loňské
sucho a hraboši. VIII. Českomoravská vy
sočina, a) Obvod táborský a německo- brodský.
Berounka
25
article
Stav pšenice prostřední, žita, ječmene, ovsa dobrý
luštěnín prostřední, brambor, buráku, zelí dobrý
řepky, píce na polích a lukách proslřední, ovoc
dobrý. Škodili hraboši, mrazy, pozdní sníh a panu-
jící sucho. b) Obvod pelhřimovský a hlinský. Stav
pšenice, žita, ječmene, ovsa, brambor dobrý, buráku,
zelí špatný, píce na polích, lukách, ovoce dobrý.
Inu dobrý až prostřední. Skodil pozdní sníh, studené
severní větry a mrazy, místy prudké deště. —
IX. Horská krajina Sudet. Stav pšenice, žita,
ječmene dobrý, ovsa, luštěnín prostřední, buráku
špatný, píce na polích prostřední, na louce dobrý,
ovoce prostřední. Škodily jarní, studené, dlouhotrvajíeí
větry. X. Horská krajina Šumavská. Stav
pšenice, žita dobrý, ječmene prostřední, ovsa,
luštěnin, cukrovky, brambor dobrý, zelí prostřední
píce na polích špatný, na lukách prostřední, ovoee
dobrý. Skodila dlouho trvající zíma. Pokud se týče
zpráv o stavu cukrovky, brambor, buráku a zelí,
byly tyto udány pouze v těch okresích, kde uvedené
plodiny již skutečně vzešly. Stav obili se od po-
sledních zpráv následkem sucha, hlavně ve středníel
Čechách, po většině valně zhoršil.
Technologické průmyslové museum ob
chodní a živnostenské komory v Praze vydalo práv
druhou svou výroční zprávu. Jest dokladem poctivé
úsilné práce a hlubokého pochopení poslání ústavu
tohoto. Neutkvěl na dráhách činnosti prvého svého
roku, nýbrž rozvětvoval působnost svou na stále čet
nější obory nové a uchopil se v širokých mezích po
mocné akce živnostenské obělavě všudy iniciativy
tam, kde skutečná potřeba toho žádala. Přední pe
věnovalo museum výchově učňů živnosten
ských a odbornému vzdělávání ve správ
ném pochopení, že právě tyto obory působnosln
pouze mobou býti základem účelné a systematické
Sudety
Čechy
Praha
živnostenský komora
26
article
práce další. Otázce učednické se u nás dosud věno
valo malé pozornosti. Živnostnictvo samo jednak ne
chápalo dostalečně závažnou a důležitou otázku do
rostu, jednak objevovaly se snahy o povznesení jeho
ojediněle, a nemohouce vyvolati soustavnou prác
všeubecnou, zanikaly bez porozumění a bez značněj
ších výsledků. A přece leží v účinné péči o doros
a jeho odbornou výchovu kus budoucnosti živnost-
nictva vůbec. Jedním z prostředků výchovných a
průpravných bylo správně museu pořádání vý
stav učednických. Povzbuzují učně k ušle
chtilé soutěži a mistry k pečlivé výchově učňů a po
skytujíce přehled pokroku učňů, tvoří vhodnou prů
pravu k všeobecnému zavedení povinných zkoušek
učednických na základě podrobných řádů zkušebních
Stejně horlivě věnovalo se museum odborném
vzdělávání živnostenskému a to pro je
notlivá odvětví řemesel prostřednictvím kursů m-
strovských, kursů přednáškových spo
jených s demonstracemi a soustavnýc
cyklů přednášek, vztahujících se buď k určitým
odvětvím průmyslovým, nebo všeobecně poučných
Cinnost tato dopiňována účelně odbornou porlad
nou strojní a lučební. Přístupným zdrojem
poučení byla i stálá vý stava strojů a mo-
torů maloživnostenských; kromě ní uspo-
řádalo museum dvě výstavy občanské. V čet-
ných případech spolupůsobilo museum při zakládán
svépomocných živnostenských družste
strojových, výrobních a jiných, a poskytovalo
stroje a půjčky. Zde několik dat: Odbo rn
poradna zodpověděla 521 složitých dotazů z obor
strojního a lučebního; odborných přednášek konala
16. Odborných kursů živnostenských
konáno v Praze 8, na venkově 16, lučebné od-
děleni pořádalo 10 kursů, všechny kursy navště-
vovalo 679 účastníků. Mistrovské kursy ko-
žešnické, na zlacení hřbetů a mram
rování ořízek, pak kursy ruka vičkářské
Praha 8
27
article
261.40
214.75
154.50
183.10
177.-
159 75
148.—
337.50
170.50
127.—
150.—
181.50
114.—
115.—
203.—
28
article
264.75
215.—
169 80
181.—
181.75
164.—
337.75
170.10
125.—
152.—
155.—
187.—
29
article
197 50
225.—
221.—
155.50
158 25
146.— 146. 75
115.50 112.25
211.—
209 —
30
article
a lučebné jsou původními a ojedinělými podniku
musea tohoto. Ustav působil při 19 výsta vách
učednických a pořádal v Praze výstavy
místní a ústřední, na níž se účastnilo 18 vý-
stavek místních. Činnost musea, která tak slibně se
rozvinula a všeobecně jest oceňována, trpěla nedo-
statkem finaněních prostředků. Nyní,
kdy poměry v tomto směru se lepší, lze se nadíti
tím větších výsledků. Na dobré vůli, iniciativěa
horlivé práci nechybělo a nebude chyběti hohdá i na
příště. Zvláště pro živnostnictvo může se státi mu-
seum důležitým faktorem, přinášejícím cenné popudy
a otevírajícím nové dráhy působnosti. Uznáváme
rádi mnohou záslůhu mladého ústavu a věříme i na
dále v jeho plný úspěch. Správa vedena byla ku-
ratoriem, jehož předsednictvo tvořili pp. J. Vo-
hanka, Fr. Křižík. Václav Němec aK Tichý.
Zatímním ředitelem byl p. JUDr. V. Schuster.
Zemědělství ve dvacatém stoleti. Počátek
minulého století vyznačoval se následkem špatných
žní a následkem spoust válečných vysokými cenami
obilními. Tuna pšenice stála v Beriině v prvém de-
setiletí průměrně 230 m., v druhém 195 m. Na to
vypukla agrární krise 1820—30, při niž klesla cena
pšenice až na 95 m.; teprve koncem dvacátých let
zlepšíly se poměry do jisté míry, takže v letech tři-
cátých stoupla pšenice na 138 m.; stoupnutí loto
potrvalo do let čtyřicátých. V dalších desetiletich
udržela se cena 210 m. Ježto dlouho potrvala, na-
zvalo ji zemědělstvo »normální« cenou a považovalo
klesnutí její za velice povážlivé. R. 1894—95 vy-
pukla skulečná krise, jež stlačila cenu na 125 m.
Ceny obilní stanoveny jsou dnes trhem světovým.
Křižík
Václav Němec
ak Tichá
JUDr
V Schuster
Praha
Francie
31
article
Jeho poměry jsou výsledkem žní celého světa
a přebytků vývozních zemí. Veliké země
obilní: Spojené státy, Rusko a Argentinsko rozho-
dují od let 80tých na trhu světovém. Jak se to změní
a jak utváří se ceny ve století dvacátém? Prof. dr.
Julius Wolf rozhovořuje se o věci této ve svém
právě vydaném spise (Das deutsche Rnich u. Welt-
markt). Na rozdil od jiných znalců jest professor
Wolf náhledu, že Amerika ještě dlouho nedo-
sáhne asi hranic své obilní výrobnosti, což
by vyvolalo určitou reakci v obilních cenách.
Vedle velikých ploch, dosud neobdělaných, klesly
tam také náklady výrobní a dopravní, takže musí
Evropa v 20. století počítati se soutěží americkou,
Stejně má se to s Ruskem. Vzdor nedostatečným do-
pravním prostředkům Ruska lze za to míti, že vý-
voznost jeho udrží se alespoň na dnešní výši. To
vše dává důvod k závěru, že zevně stanovící světové
ceny obilní uhájí ještě dlouho svou soutěžnost a tím
i nynější nízké ceny obilní, Ale také později ? Při
zodpovědění této otázky nutno dbáti dosud pomíje-
ného momentu: přibývání obyvatelstva. Evropa
vzrostla od r. 1800—1900 ze 170 na 350 mil. obyv.;
mírně počítáno bude koncem 20. století v Evropě
500—600 mil. obyv. Tento vzrůst, který se projeví
v zemích obilí vyvážejíeích, zvýší i poptávku po
chlebě. Pak ale dojde na obdělávání zemí a krajů
dosud nedotčených (Mesopotamie, střední Asie, sev.
Afriky a Australie). Dle toho bude asi 20. století
věrným obrazem cen obilních 19. století, alespoň
počínajíc druhým a třetím desetiletím. Není ovšem
vyloučeno, že v druhé jeho polovici způsobí nadpro-
dukce klesání cen, sotva však v těch rozměrech jako
vě století minulém.
profesor
doktor
Julius Wolf
Wolf
Amerika
spojený stát
Rusko
Evropa
Asie
Afrika
Austrálie
32
article
Včelařeký spolek pro okres novoměst
ský na Mor. »Živanský« pořádá dne 16. t. m.
2. hod. odpol. v Německém u p. Bašty včelařskou
schůzi. Pořad: 1. »Rojení včel a letní práce na vče-
líně«, přednese pan Jan Linhart, říd. učitel z Chlu-
mětína a předseda včelařského spolku hlinecko-svra-
teckého. 2. Ukázka a vysvětlení nejnovějšího náčiní
včelařského, podá pan Frant. Koudela, říd. učitel
Něm. Rudolce, předseda »Živanského«. 3. Přijímání
členů. 4. Zodpovídání dotazů. 5. Volné návrhy.
Z trhu železářského. Dle zprávy »Ironmon
geru« jest americký trh železářský stálé slabý, bs
stává se dokonce i chabým: Hlavně to platí o suro-
vém železe. Výroba jeho stoupla v měsíci květnu
týdanních 13.000 tun, zásoby však klesly za celý
měsíc jen o 2900 tun.
Z Pražské bursy, Pražská bursovní komor
uveřejňuje nová všeobecná pravidla pro obchody se
zbožím, která jednají o následcích průtahu při spl-
nění smlouvy, jakož i o-konstatování průtahu prote-
stem neb oznámením. Talo nová pravidla nedotýkají
se však oněch druhů zboží, pro které cukerní usance
platí; pro obchody s cukrém, melasou atd. zůstanou
tudiž dosavadní usance nezměněny. Dále vyhlašuje
bursovní komora, že schválila usance pro obchods
uhlím dle návrhů subkomitétu a že tyto usance nyní
v platnost vstoupí.
Banky, záložny a spořitelny
Živnostenská banka a její filálky přijí-
mají dneškem počínaje až včetně do 20. t. m. več.
přihlášky k upisování 125 millionů nové 4 procentní
rakouské renty korunové za původních
podmínek. Podrobnosti obsaženy jsou v inserátu
v dnešním čísle tohoto listu uveřejnčném.
Mor
Bašta
Linhart
František
Koudela
Živanský
Chla
Německo
Rudolec
pražský burza
včelařský spolek hlineckosvr
spořitelna živnostenský banka
33
article
Trhy poněžni
x. Z Vídně, 15. června. (Telefenogram
»Nár. Listů.«) (Denní bursa.) Z té pří-
činy, že subskripění kurs rakouské renty in-
vestiční stanoven 95, byly podnikány v kre-
ditkách prodeje. Byl vyslovován názor, že z trans-
akcejzúčastněným ústavům připadne zisk jenom
poměrně skrovný. Chabostí kreditek byl celý trh
poškozen. Také akcie státní dráhy a alpinky
značně zlaeiněly. Když pak z Berlina oznámeny
vyšší kursy hodnot bankovních, zůstaly v plat-
nosti nejvyšší záznamy. Pomérně příznivé smý-
šlení bylo ve šraňcích, kdež byly pevny zvláště
bodenkreditky a paroplavba. Akcie pražské žele-
zářské společnosti z počátku dražší, později rovnéž
ochably. Hodnoty ukládací za klidného obchodu
poněkud chabější. Devise a valuty nezměněny.
Na eskomptním trhu peníze nesnadnější.
První bankovní akcept 31/16—31/s proe.
x. Z Vídně, 15. června. (Telf. »N. L. «)
(Večerní bursa.) Kreditky 669.— (po —.—)
uherské kreditky 673.—, anglobanka 279.—,
bankovní jednota 477.50, unionka 556.—,
länderbanka 411.—, státní dráha 665.—, jižní
dráha 105.25, polabská dráha 498.50, severo-
západní dráha 479.—, turecké tabákové 292.—,
rýmavsko-muráňské 485.—, alpinky 465 . 50,
(po —.—), květnová renta 98.50, uherská ko-
runová 92.80, turecké losy 106.75, marky za
hotové 117.55, na ultimo 117.53. Smýšlení
chabější.
Z Vídně, 15. června. (Závěrečné ú řadn
kursy.)
98.35
Únorova renta
společná » květ. 98.50
»» stříb. 98.20
rakouská » zlatá 118 05
95.75
» » kor.
118 05
uherská » zlatá
92 85
„» kor.
Únorův
Vídeň
Berlín
34
article
rak. severozáp. dr. 480.—
polabská dráha . 498.—
pražsko duchcov.
spol. st. dr. rak uh. 665.—
105.—
jižní dráha
silniční dr. lit. A. 250 —
» » » B. 247.—
dunaj. paroplaveb. 823.—
878.—
rakouský Lloyd
1815.—
pražská želez. sp
česká montan, sp.
1215.—
465.50
alpská montan. sp.
485.—
rým.- muráň, spol.
rak. zbrojovka
vídeň. stavební sp.
peštská vagonka.
severočeská uhlář.
250.—
západočeská ubl.
806.—
mostecká uhl. sp.
1290.—
Schodnica ..
turecká tabák. rež.
291.—
117.50
devisa německá.
240 10
» londýnská
95.17
» pařížská
95.10
» curyšská.
dvacetifrank . . 19.07
Lloyd
35
article
180 ——
státní losy 1854
po 500 zl.
po 100 zl.
státní losy 1864
losy tisské . . .
» úvěrního úst.
vídeň. I. komun.
turecké losy
b. anglo-rakouská
vídeň. b. jednota
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
uh. úvěrní banka
b. pro země rak.
vídeňská unionka
česká b. Union
Živnost. banka
buštěhradská A
duchcov. podmok.
lvovskočernovická
ústav uherský
36
article
139.80
171.—
207 75
144 50
398 .50
106.50
278.50
477.—
906.—
669.—
673.—
410.50
555.—
38
article
117.50
marka papírová
253 25
rubl