1
masthead
16. června 1901. Císlo 164.
4
article
Rylř, konsulové svob. pán Seckendorť a de
Valois, opat P. Starý, velmistr Horák, pro-
boštové dr. Lenz a Hora, velící generál Fabini,
podplukovník Cerri, náčelník generálního štábu
Boroevič atd., rektorové dr. Stupecký a dr.
Chiari, starosta dr. Srb s oběma náměstky,
ředitel pošt a telegrafů dvorní rada ryt. Šafařík-
Pštross, svob. pán dr. Rieger, členové parla-
mentní komisel českého klubu s drem. Pacá-
kem v čele, starostové okolních předměsti Elhe
nický, Sviták (náměstek), Víšek, Ždárský, veškeř
členové železniční rady, kuratorium akademie
hr. Straky, za českou akademii praesident
Hlávka, dr. Raymann, dr. ryt. Randa, dr. ryt
Kořistka, prof. Kotl, dr. Winter, dr. Vrba, dr
Vrchlický, dále předseda Společnosti Národního
divadla p. Wiesner s ředitelem p. Schmoranzem
ředitel německého divadla Neumann, zástupcové
tisku a zástupcové cizího časopisectva, před-
sedové obou odborů zemědělské rady Heřman
Janda a dr. Schreiner, tajeminik cís. rada Hiller
za obchodní a živnostenskou komoru předseda
Wohanka a cís. rada Křižík, předseda zem. po-
jišťovacího fondu prof. dr. Bráf, náměstek hlav
ního ředitele Hypoteční banky prof. dr. Blažek
ředitel zemské banky dr. Mattuš s náměstken
drem. Krajníkem, velitelé pražských ozbroje-
ných sborů ryt. Rašín, Staus a Novolný atd.
Když blížila se hodina příjezdu, seskupila
se společnost dle hodností a rodu od průchod-
ního salonu až k sálu červenému. Maršálek
Jiří z Lobkovic s princem Bedřichem zaujal
místo u paty schodiště, před salony stanula
knéžna s princeznami.
Seckendorť
jít Valois
P Stará
Horák
Lenz
Fabini
Cerri
Boroevič
doktor
Stupecký
Chiari
Srb
Šafařík
Pštross
Rieger
Sviták
Víšek
Ždárský
Straka
Hlávek
Raymann
Randa
Kořistka
profesor
Kotl
Winter
Vrba
Vrchlický
Wiesner
Schmoranz
Heřman Janda
Schreiner
Wohanka
Křižík
Bráf
Blažek
Mattuš
Krajník
Rašín
Staus
Novolný
Jiří
Bedřich
Lobkovice
kuratorium akademie
národní divadlo
německý divadlo Neumann
rada Hiller
5
article
Při dnešním slavnostním osvětlení bude
nový kamenný most ozářen 1400 zárovkami.
umístěnými ve formě guirland. Na Františkově
a Rudolfově nábřeží a u Křížovníků zazáří 2000
žárovek, na slavobráně na Václavském náměstí
1500 žárovek a na pilonech u musea po 400
žárovkách; na bráně »u kllčů« 440 žárovek
allegorická skupina u újezdských kasáren vzplane
250 žárovkami. Rozhlednu osvětlí obec pražská
2000 žárovkami a s vrcholu rozhledny bude zá-
řiti reflektor, zapůjčený námořním velítelstvím
v Pulji. Menší reflektory budou umístěny na
Václavském náměstí, na Malostranské mostecké
věží a na Františkově nábřeží. Dekoraci insta-
lačního závodu elektrických podniků v Rytířské
ulici ozařuje 180 žárovek. K regatě na Vltavě
vypravena bude obeí zvláštní lod, ozářená 140
žárovkami.
Františkův
Františkov
Václavský náměstí
mostecký věž
rytířský ulice
Vltava
Rudolfov nábřeží
6
article
Regatta a benátská noc dnes
pořádaná.
K zamezení neštěstí třeba zachovati přesně na
řízení pořadatelů i orgánů policejních, kteří na mi-
stech, kde obecenstvo do lodi vstupovati bude, patřičná
opalření učiní. Veškeré lodě, jež regaty se účastní,
musí býti jasně osvětleny a pohybovati se budou
tím způsobem, že po pravém břehu pluje se po
proudu a zpět obloukem eo levém břehu proti proudu.
Zazní-li trojnásobné písknutí pořadatelů, zůstanou
všechny lodě stát, až na signál, k další plavbě daný
dvojím zapisknutím. Na každé větší osvětlené lodi
bude umístěna konev s vodou k okamžitému uhasení
lampionů, které by se vzňaly. Policejně nařízeno, že
nesmí žádná loď býti přeplněna a ručí majitel lodi
za bezpečnost vstoupivších osobně. Regalta sestává
ze tří oddělení: I. u mostu Palackého, II. u ostrova
Střeleckého, III. pod mostem Karlovým. V tomto
třetím oddělení vstupuje se na lodě na náplavce pod
Rudolfinem u Voitla; pouze na lodě rybářského
klubu vstupuje se u Křižovníků. Při vstupování a
nastupování třeba dbáti bedlivého pořádku. V každém
oddělení budou dva strážníci projížděti na lodích,
opatřených modrými lampiony. Výjezd lodí a počátek
regatiy určen na 9. hodinu. (Tři výstřely z hmoždířů
na Střeleckém ostrově dají k počelí regalty znamení
Členové Prvního rybářského- klubu a Českého zem-
ského loveckého a rybářského spolku, zúčastnící se
na ledích regatty a benátské noci dnešní, se vybízejí,
by vyzvedli sobě lampiony nejděle do 4 hodin odpo
ledne v závodě p. Kozla u Křižovniků.
Palacký
Karlův
Voitl
Regatta
Rudolfinum
7
article
Dnešní program císařovy návštěvy
O 7. hod. ranní tichá mše.
O 1. hod. odpol. jízda z hradu na Smíchov
odtud Karlovou ulicí k ústavu hluchoněmých
k položení základního kamene. Jízda k ústavu
pro zaopatřování slepců, odtud jízda na západn
nádraží.
O 123. hod. odp. odjezd do Karlova Týna.
O 126. hod. návrat na Smíchov a do krá
lovského hradu.
O 8. hod. več. hostina u hraběte Osvalda
Thuna.
Od 9 do 11 hod. v noci všeobecné
osvětlení.
Zejtra v pondělí o 6. hod. rann
odjede clsař dráhou spol. státních
dráh do Terezína.
Návštěva císaře a krále v Karlově
Týně,
na dnešní den nedělní ustanovená, bude sku-
tečně velkolepou manifestací našeho venkova
vůči mocnáři, kterýž shlédne staroslavný hra
Karlův.
Přípravy jsou již dokonány i poskytuje
rozkošně místo toto opravdu skvostný pohled.
Nádraží jest vkusné dekorováno a za řadou
stožárů, s nichž vlají prapory barev národních,
před samým mostem přes Berounku vypíná se
slavnostní brána, představující starobylou bránu
hradní.
Brána tato, provedená dle návrhu archi-
tekta prof. Bráfa architektem Makovcem, půsohí
skvostným dojmem; vyzdobena jest s obou
stran nápisy, z nichž předního autorem jest náš
Jaroslav Vrchlický. Nápis tento znamenitě vy-
stihuje v krásné formě význam hradu Karlova
jako staleté sehránky koruny svatováclavské.
Les stožárů, ozdobených prapory, festony
a emblémy, zdvihá se odlud po okresní silnici
městysem Budňany až ke hradu a končí vý-
zdobou okresní silnice v krásném lesním loubi
umístěnými poprsími Karla IV. jako zakladatele
a císaře a krále Františka Josefa I. jako obno-
vitele Kariova Týna. V hradu jsou vystaveny
plány Mockrovy, jež panovníku budou vy-
svělleny.
Osvald Thun
Karlův
profesor
Bráf
Vrchlický
Karel Iva
Mockrův
Smíchov
Karlová ulice
Karlov Týn
Terezín
Karlov
Berounka
Les stožár
král František Josef I
8
article
Císař a král přijede do Karlova. Týna
3. hodině odpolední s čelnou družinou, a bude
uvítán v čele autonomních úřadů okresním sta-
roslou p. Šolcem, načež za střelby z hmoždířů
pojede skvělý průvod na hrad, kdež zapěje od-
bor »Hlaholu« plzeňského, načež bude pro-
hlídka hradu.
Císař u bývalého ministerského před-
sedy hr. Frant. Thuna. Na zpáleční jizdě z
botanických ústavů ve společenské zahradě ci-
sař jel včera odpoledne k paláci hr. Františka
Thuna na Malé straně a navštívil bývalého
předsedu ministerstva; prodlev u něho delší
chvíli, odjel císař na královský hrad.
Šolc
František
Thun
Karlov
Týn
Hlahol
botanický ústav v společenský zahradit
9
article
Ministři v české polytechnice.
Ministři dr. Rezek a dr. Hartel včera odpo
ledne po prohlídce botanického ústavu česke
university odjeli na Karlovo náměstí v průvodu
náměstků starosty pp. dra. Friče a inž. Neu-
berta a navštívili budovu české polytechníky
V rektorátu české techniky očekával návštěvu
tuto professorský sbor této vysoké školy s rekto-
rem p. prof. Hrázským v čele. Týž oslovi
ministry delší českou řeči, načež ministr vyučo-
vání dr. Hartel připověděl rektorovi i celému
sboru professorskému, že svoji největší pozor-
nost potřebám českého vysokého učení techni
ckého míní věnovati. Podobně i ministr pan
dr. Rezek přislibil požadavkům sboru professor
ského všemožnou podporu.
Rektor p. Hrázský představil na to mi
nistrům jednotlivé členy sboru professorského
zejmena jeho seniory pp. dvor. radu Pacolda
prof. Šolina a Štolbu, načež odebrali se mini
stří v průvodu sboru na rozsáhlá nádvoří české
polytechniky, kde pan rektor Hrázský poda
stručný výklad o tom, jak sbor professorsk
rozšíření české techniky měl n
mysli. Při tom podotkl, že plány v příčmně roz-
šíření tohoto již přes 20 roků jsou hotovy.
Oba ministři přislíbili této otázce nejbedli
vější pozornost věnovati, načež předložena jim
pamětní kniha české vysoké školy technické
k podpisu. Potom ministři ústav opustili.
Návštěva ministrů v konservatoři
hudby.
Rezek
doktor
Hartel
Frič
Ing
profesor
Hrázský
Rektor
Šolin
Štolba
Karlův náměstí
botanický ústav česke univerzita
Neo
český vysoký škola
10
article
Včera o 5. hodině odpolední zavítali mi
nistři Hartel a dr. Rezek do pražské kon-
servatoře hudby, v jejíž evičební síni očekával
je zástupcové výboru pp. dr. Tragy, dr. He-
rold, sekretář Baudiš a místodržitelský
rada Herrmann, professorský sbor a všichni
chovanci konservatoře. Dr. Tragy vyložil mi-
nistrům vyučování na konservatoři, její nynější
stav a vnitřní zařízení. Dr. Herold poukázal
zvláště na velký náklad, který konservatoř vy
žaduje a žádal ministry, aby stálá subvence
státní, udělovaná konservatoři, zvýšena byla
15.000 zl., by mohly se přiměřeně upravit
platy učitelských sil, které jsou velice skrovné
Ministři slibili ve věci té učiniti vše, co bude
možně.
Žáci konservatoře přednesli na to na smyč
cové nástroje effektní arii z Beethovenova Ed-
monta, která provázena byla všeobecným sou
hlasem.
Ministr Hartel oslovil žáky konservatoře
a poukázal, že pražská konservatoř má světo
známé jmeno, že jest jedním z nejpřednějších
podobných ústavů a vyzýval žáky, by toho byl
také pamětlivi a všude jmenu pražské konser-
vatoře jako dosud činili čest. Ministr poděkoval
pak všem členům professorského sboru, které
mu představil ředitel p. Bennev itz.
Hartel
doktor
Rezek
page
Traga
He
Baudiš
Herrmann
Herold
Beethovenův Ed
11
article
K návštěvě císaře a krále v Národním
divadle. Ku zprávě své dodáváme ješté tyto
podrobnosti. V nádherně upraveném vestibulu
očekávali cisaře nejvyšší maršálek kníže Jiri
Lobkovic, inlendant dr. Herold a správní výbor
společnosti Národního divadla s předsedoup.
Wiesnerem v čele. Když císař přijel, uvital jej
nejvyšší maršálek jmenem zemského výborua
poděkoval zároveň za návštěvu divadla. Císat
přistoupil pak ihned k dru. Heroldovi a řekl,
že se tomu těší, že opět mohl zavitati do Ná-
rodního divadla. Na to představil kn. Lobkovie
eísaři členy správního výboru pp. Al. Wiesnera,
dra. Klumpara, prof. Hlavu, prof. Blažka, ře-
ditele Schmoranze a chéfa opery Karla Kova-
řovice. K poslednímu řekl císař, »že vi, že má
velmi pěknou operu«, za které uznání Kova-
řovic poděkoval. Na to odebral se císař, dopro-
vázen kn. Lobkovicem, dr. Heroldem a A.
Jiri Lobkovic
doktor
Herold
Wiesner
Klumpar
profesor
Blažek
Schmoranz
Karel Kovo
Lobkovic
Ná
národní divadlo
Kovo
12
article
Wiesnerem, do královské lože. Hned na scho-
dišti vyslovil svůj obdiv nad krásou míslností
řekl, že vše vypadá ještě jako zcela nové
V pokojích královské lože zajímal se panovnik
velice o obrazy Hynaisovy, Brožikovy a Ma-
řákovy, ku kterýmž mu intendant dr. Herol
podával výklady. Když prohližel v modrém sa-
loně obrazy Brožíkovy, znázorňující dobu Pře-
myslovců, Lucemburků a Habsburků, zajímal
se velice o obraz, představující založení uni
versity pražské Karlem IV. Zároveň vyslovi
své politování nad úmrtím Brožikovým, jehož
historické obrazy vysoce cenil. Intendant dr
Herold upozornil cisaře na čtvero ročních po-
časí od prof. Hynaisa v žlutém saloně umi-
stěných, zejmena na nový obraz »Zima«, teprve
před několika dny do královské lože dodaný
Na stolku nalezala se skvostně vázaná dlia
»Noc na Karištejně« a »Rusalka«, která spo-
lečnost Národního divadla císaři věnovala.
Po představení vyslovil císař oproti dru.
Heroldovi, který jej doprovázel, nejvyšší uznání
nad představením, a zajímal se v rozprávce ze
jmena o Dvořákovy opery. Výkon pí. Maturově
prohlásil za znamenitý. Při odchodu opětně
pronesl clsař oproti intendantu, že se mu di-
vadlo velice líbilo, že byl velmi potěšen.
Wiesner
Hynaisův
Brožikův
ma
doktor
Herol
Habsburk
Karel Iva
Herold
profesor
Hynaiso
Maturův
Lucemburk
národní divadlo
13
article
Uvítání v Dejvicích.
Po krásné pohodě včerejší zatáhla se
dnešního rána obloha a jemňounce počalo skrá-
pěti. Nepohoda tato nikterak nevadila ohromným
zástupům, by zavítaly do Dejvic, kdež mělo se
dostati J. V. prvního ranního uvitání při jeho
jizdé na vojenské cvičiště u skvostně zřízené
slavobrány, která celá zelením a kvítím byla
okrášlena a na níž z květin se strany pražské
stkvěl se nápis »Vitej nám císaři a králi«, se
strany cvičišté »Sláva císaři a králi«. Před
branou slavnostní tvořily spalir dražičky školy
u Brusky, za branou pak po straně pravé obecn
zastupitelstvo dejvické v plném počtu se svým
starostou p. Frant. Frolikem v čele, duchoven-
stvo: důst. p. Ph. dr. Rud. Horský, farář u sv.
Matěje, P. A. Malec, děkan a Jos. Sobotka,
keoperátor v Bubenči, deputace zastupitelstev
ze Střešovic, V. Čičovic, Ouholiček, Nebušie,
Horoměřic a Liboce se svými pány starosly
v čele, dále Občanská beseda, Řemeslnicko-
živnostenská beseda, společenstva, zpěvácký
spolek »Boleslav«, okrašlovací spolek, pod
půrný spolek hasičů, národně vzdělavaci be-
seda dělnická »Havlíček«, družstvo pro
vystavění tělocvičny »Sokolu« v Dejvicích, domo
Sláva císař
František
Horská
Matěj
Malec
V Čičův
Havlíček
Dejvice
Jos
Sobotka
Bubeneč
Střešovice
Ouholičky
Nebušie
Horoměřice
Liboc
řemeslnickýživnostenský beseda
spolek » Boleslav
okrašlovací spolek
Sokol
14
article
branci z Dejvie, Horoměřic s hudbou a Nebušie,
vysloužilci z Dejvic a Kamýku. Po levé straně
ihned za branou pozvaní hosté, mezi nimiž bylo
viděti zástupce politických orgánů p. okresního
hejímana smíchovského Pokorného, okresního
komisaře p. Schneidra-Soukupa, vrchního poli-
cejního komisaře Knahla a okresního policejního
lékaře dra. Strnada, za školy okresního školního
inspektora Hausla, z úřadnictva p. Em. Nováka.
přednostu trati buštěhradské železnice v Dejvi-
cích se všemi pány úřadníky, místodržitelského
inženýra Novotného, městského radního žižkov-
ského pana Kotlanda, dále těloevičnou jednotu
»Sokol« v Dejvicích, dobrovolný sbor hasičů
v Dejvicích a dítky školy dejvické u Brusky
v D. Šárce za vedení učitelských sborů.
Rázem 18. hodinu ranní přijel od Bruské
brány první povoz, za nímž těsně jel povoz ci-
sařův, jenž před branou zastavil.
Když J. V. vystoupil z kočáru, ohlásilse
mu smíchovský hejíman pan Pokorný a před
stavil J. V. starostu obce pana Frant. Frolik
který J. V. následovní řečí uvital:
Vaše cís. a král. apoštolské Veličenstvo
Nejmilostivější císaři a králi!
Při vstupu do obce dejvické račiž Vaše
Veličenstvo přijmouti výraz eitů živé radosti.
kterými obyvatelstvo této nově se vzmáhajíeí
předměstské obce nad příchodem nejvznešeněj
ším Nejmilostivějšího císaře a krále naplněno
jest. Obyvatelstvo dejvické prodehnuto city nej
hlubší úety a oddaností, vítá Vaše cís. král
Veličenstvo, svého milovaného panovníka.
Bůh posilni a opatruj ještě dlouhá lét
našeho Nejmilostivějšího mocnáře, jemuž pro-
volávám, naplněn pocitem nejradostnějším.
»Sláva! sláva! sláva !«, což hlučně vešker
obecenstvo opakovalo.
Pokorný
Schneidr
Soukup
Novák
Novotný
Kotlanda
Bruská
Pokorná
František
Dejvie
Horoměřice
Dejvice
Kamýk
Sokol
15
article
Jeho V. po skončeném provolání odvěti
následovně:
»Dobře jste mluvil, těší Mne velice, děkuj
vám za tak krásné uvítání, pěkné 4o jestre
Načež otázal se J. V. p. obec. starosty
»Jest toto Praha aneb samostatná obec?« —
»Ano, V. V., samostatná obec dejvická,« pravi
starosta. — »Mnoho-li čítá obyvatel vaše obec,«
děl císař. — »5100, V. V.,« odpověděl
oslovený.
Po tomto p. starosta představil obecní radní
pp. Wilda, Müllera, Steinera, Procházku a ostatn
pp. členy obec. zastupitelstva s duchovenstvem.
pak obec. tajemníka p. Frant. Rennera.
Při představení člena obecního zastupitelstv
pana řídícího učitele K. Klementa vyznamena
jej J. V. otázkou:
»Máte zde jen jednu školu?« Načež od
větil tázaný: »Prosím, Vaše Veličenstvo, dvě
školy, jednu 10třidní v Dejvicích u Brusky na-
proti vojenskému cvičišti, druhou v D. Šárce
Gtřidní.k
»Máte zde novou školu?« děl císař k panu
řídícímu.
»Ano, V. V. Stojí teprve 13 roků. Lon
ského roku bylo postaveno druhé poschodí,
odvětil týž.
»To stavěl okres?« znovu dotazoval se
J. V. »Nikoliv, V. V.«, pravil oslovený, »obec.«
»Tak jest obecní,« pravil eisař.
Na to přistoupil J. V. k duchovenstvu
oslovil dp. faráře u sv. Matěje Th. dra. Rud
Horského následovně:
»Máte zde kostel?« »Ano, V. V.,« odvěti
oslovený. Na to císař: »Ale jest starý «
Podobnou otázku dal dp. děkanovi Malcovi,
na kterouž rovněž kladnou odpověď obdržel, a
zpozorovav vyznamenání na jeho prsou, tázal
se ho, při které příležitosti byl vyznamenán.
Wild
Müller
Steiner
Procházka
František
Renner
Šárka Gtřidní
Lon
Matěj Th
Horský
Malec
Praha
Dejvice
16
article
»Při 50letém kněžském jubileu, V. V. Jsem
z Bubenče, kde působím 40 lel.«
Po tomto J. V. blahosklonně se usmívaje
znovu poděkovav p. starostovi slovy: »Já vám
za tak pěkné a loyální uvítání srdečně děkuji«,
vsednul do kočáru a odjel doprovázen jsa
v prvém kočáře starostou obce p. Frant. Fro-
likem ke cvičišti vojenskému, kde vsednuv na
kůň zúčastnil se voj. přehlídky.
Po skončení této vsednul opětně do kočáru
a doprovázen p. starostou odjel krásně okrá-
šlenou silnicí okresní, kde zvlášť vynikaly
ozdobou svou podjezdy dráh firmy Mí. Reisen
i synové, sladovna v Dejvicích a společnosti
státních dráh, k prohlídee zdýmadla v Podbabě.
Po škončené prohlídce na zpáteční ceslě
byla J. V. u mýtního domku okres. podána
malinkou Zdenkou, dceruškou p. Grunda, neteři
p. J. Šfastného, mýtného, pí. Novákovou, choti
inženýra a přednosty trati buštěhradské dráhy
v Dejvicích uvitá krásná kylice z vonných růží
se slovy: »Vaše Veličenstvo, račte milostivé při-
jati tuto kytici.«
Císař kytici přijal, k ni přivoněl a děťátk
vlídnými slovypoděkoval, p. Štastného pak vy-
znamenal slovy: »Dékuji vám, máte to zde
velice krásné.«
Pak jel dále ke hradu, když byl se z
voláni slávy vlídným pokynem s p. obecním
starostou na rozhraní obce rozloučil.
Z Modřan. Zdejší obyvatelstvo vyzdobilo ve
řejně i soukromé budovy čelnými prapory. Na zdejší
parní pile knížete Karla Schwarzenbergá postaveny
četné stožáry s prapory, budovy tovární i kancelái-
ské bobatě jsou ozdobeny chvojovými guirlandami.
K večernímu osvětlení v neděli celá továrna opatřena
sty a sty eleštrických žárovek, uprostřed továrny
pak zazáří v nádberném lesku elektrickémí obrovský
monogram cisařův. Obecní zastupitelslvo s p. slaro-
stou Dvořákem dostaví se v neděli na nádraží do
František
Zdenka
Grund
J Šfastný
Novákův
Štastný
Schwarzenbergá
Bubeneč
Dejvice
Podbaba
Modřany
státní dráh
17
article
Radotína.
Radotína.
K referátu o návštěvě zdýmadla č.I
nedaloko Troje, ve včerejším odpoleduli čísle
uveřejněnému, sluší dodati některé podrobnosti:
Doprovázen družinou svou, mezi níž se
nalézali ministří Rezek, Körber a Harfel, zavílal
císař po 9. hodiné ranní na stavěniště, kde
uvital jej místodržitel hr. Coudeohove, jako
předsedici komise pro kanalisování řek Vllavy
a Labe v Čechách.
Komise tato zříditi dala velmi vkusný pa
villon, ozdobený vlajkami, jehož vnitřek zastřen
byl těžkými záelonami barvy tmavozelené a sa-
metem červeným; podlaha pokryta byla kobérci
mocné stožáry s vlajkami naznačily dráhu pla-
vebního kanálu, v jehož dolejší části umístény
byly lodě, clevatory a bagrý.
V pavillonu rozestaveny byly modely růz
ného druhu, na stěnách zavěšeny plány, skizzy
a podobizny. Nádherný psací síůl a pohovka.
dovršily jednoduché, však elegantní zařízení.
Císař odebral se k pavillonu, kde ho oče
kávali nejvysší maršálek král. českého knize
Körber
Harfel
Radotín
Trója
Čechy
18
article
JiřížLobkovic, pak členové kanalisační komise.
mezi nimiž říšský a zemský posl. pan inženýi
Kaftan, zástupcové všech při pracích zúčastně-
ných firem, úřadníci komise atd., zejmena místo
předseda místodržitelství dvor. rada Jiři Dörí
dvorní rada Karel šl. Scheiner, místodržitelský
rada Filip, vrchní stavební rada Rytíř, okresní
hejtman Janota, posl. dr. Russ, přísedící zem-
ského výboru dr. Werunský, vrchní stavební
rada baron Spens Booden, zemský stavební rada
Jirsík, Vojtěch rytíř Lanna s vrchními inženýry
Smrěkem a Winklerem a ostatními technickými
spolupracovníky, baron František Ringhoffer,
Kamil Ludwick, technický ředitel firmy »Pražská
akciová společnost na stroje, dříve Ruston
spol.«, Walter Trappen, generální ředitel akciové
společnosti Škodových závodů v Plzni, Viktor
Schönbach, technický ředitel akciové společnost
na stroje, dříve Breitfeld, Daněk a spol., Bohuš
Mařík, vrchni ředitel první česko-moravské to-
várny na stroje, Frant. Prášil, vrchní inžený
firmy Prášil a spol.
Kaftan
Dörí
šl
Scheiner
Filip
Janota
doktor
Russ
Werunský
Lanna
Smrěk
Winkler
Ringhoffer
Ludwick
Walter loupen
Schönbach
Breitfeld
Daněk
Mařík
František
Prášil
Plzeň
Spen Booden
Jirsík
pražský akciový společnost
Škodův závod
dvorní rada
19
article
Dále uvítali panovníka: úřadnictvo komise
s ředitelem stavby c. k. stavebním radou Mra-
siekem, okr. hejtman bar. Braun, řídieí správy
administrativní s pány c. k. vrchními inženýry
Mayerem a Rubínem, místní stavební správou.
záležející z inženýrů Klíra, Štěpána a Tolmana
s ostatními výkonnými inženýry, pak tajemnik
finanční prokuratury dr. Weiss, místodržitelský
účetní rada Havlik, taktéž v průvodu ostatních
úřadníků administrativaích, konečně pak vrchn
účetní rada při místodržitelství, revisor účtůp
Tichý.
Místodržitel představil nejdříve členy ko-
mise, pak zástupce firem, přednosty kancelářes
jmenovanými úřadníky, s kterými císař přívětive
pohovořil.
Potom uveden byl panovník do pavillonu,
kde s obzvláštním zájmem sledoval podrobné
výklady, podané řediťelem stavby p. radou Mra-
sickem, o vystavených modelech a plánech.
Již při výkladu tomto projevil největs
zájem o věcech stavebních.
Braun
Mayer
Klír
Štěpán
Tolman
doktor
Weiss
Havlik
20
article
Nebude nezajímavo uvésti zde několik po
drobností o stavbě zdýmadla trojského.
Zdýmadlo čís. I. u Troje jest prvním pod
Prahou z projektovaných 13 zdýmadel v kana
lisované trati Vltavy a Labe od Prahy do Ústi
nad Lab.
Se stavbou tohoto zdýmadla počalo sez
jara r. 1899. Pozůstává z jezu hradlového o
třech polich, vorově propusti, plavebního ka-
nálu tři kilometry dlouhého a komorového a
vlakového plavidla mimo velkého množství zaři-
zení vedlejších (most přes průplav, přivodní
odpadní kanály pro továrny, regulace atd.)
Pohyb zemin činí 670.000 mě a celkový
náklad i s výkupem pozemků páčí se na
4,000.000 K.
Plavidla u Podbaby, jež císař svou ná-
štěvou poctil, umísténa jsou vedle sebe sdru-
ženě a sice komorové, určeno pro jednu lod
neb parnik a vlakové pro lodní vlak; pozůstá
vající ze 4 lodí. Úprava tato stala se s ohl
dem na osobní dopravu pod Prahou, aby
osobní parníky nebyly proplavováním lodí ná-
kladních zdržovány.
Trója
Praha
Vltava
ústit nad Laba
Podbaba
21
article
Při stavbě zdýmadla trojského zaměstnáno
jest stále průměrně 800 dělníků, 9 lokomotiv,
130 vozů, 3 říční rýpadla, 2 elevorátory, 1 po-
zemní rýpadlo, 2 vléčné parníky, 10 nákladních
lodí atd.
Letošního roku bude zdýmadlo trojské
hlavních částech ukončeno, takže na jaře pří-
štího roku bude dopravě veřejné odevzdáno.
Po výkladu stavebního ředitele a pana
inž. Kaftana podepsal císař pamětní listinu, což
učinil též z jeho rozkazu i místodržitel. S pe-
nězi nyní běžnými uložena byla listina a za-
zděna v závěrečném kamenu záporniku horního
ohlaví komorového plavidla.
Panovník projevil nejvyšší uznání nad vy
konanými pracemi i důvěru, že spojenou sna
hou veškerých účastněných sil velikolepé toto
dílo šťastně bude dokonáno.
Na to uveden byl na vyvýšené místo u
domu plavidelníka, odkud poskytnut byl pře
hled na celou stavbu. Pak se odebral ke spod-
nímu ohlaví plavidla komorového, kde demon-
strován byl pohyb vrat i stavidel obtoky uza-
vírajicích
Se zvláštním zájmem prohlédl ještě na
hladině spodního kanálu rozestavené četné lod-
stvo a pomocné stavební stroje podnikatelstva,
které jakož i materiální vlaky po staveništi ro-
zestavené slavnostně ověnčeny a prapory ozdo
beny byly
Než opustil císař staveniště opětně vyslovi
svou nejvyšší spokojenost a plné uznání nac
vykonanými pracemi.
Na stanici třeboňské oslovil císař také ředilele
měšťanské školy z Kard. Rečice, Václava Kursu
jenž jako nejstarší učitel v okresu byl povolán, aby
jmenem učiteistva z celého polit, okresu třeboňského
složil příměřený hold panovníkovi.
Ing
Kaftan
Kursa
třeboňský
Rečica
22
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. června. (Druhá čes ká
universita.) Podobně, jako panovníkovi,
podala deputace třetiho sjezdu českých lékarů
a přirodozpyteů ministru osvěty dru. Hartlovi
memorandum, v němž se prokazuje potřeba
zřízení druhě české university, a sice na Mo-
ravě. Ministr dle »N. W. Tagbl.« odpověděl
depulaci, že vrchní správa vyučování činí již
po řadu let vážné připravy, aby zajistila dosti
čelný a řádně vzdělaný akademický dorost, jenž
musí býti pokládán za nezbytnou podminku
trvání a řádné správy nynější jediné české
university, jakož i zřízení university nové. Z toho
důvodu — pokračoval ministr osvěty — byl
povolena četná stipendia, odměny a subvene
pro dočenty a jiné osoby, jež se docenty
hodlají státi. Kromě toho povoleny učitelům
českých gymnasií na vědecké práce dovolené,
úlevy při vynčování a jiné podpory, aby se
potřeby universit mohly hraditi také z těcht
kruhů. A proto správě vyučovací nezbývá jiného
než přání, aby se politické poměry
v brzku uklidnily tak, aby s
osvětovým potřebám v tomto s měru
mohlo vyhověti i z důvodů věe
ných.
Panovník, jak ze včerejšího ranního listu
známo, odpověděl deputaci, vyslané k němu
v téže věci, že »nutno vyčkati, a ž se
vyskytne příhodný momont.« Ze
Hartl
N W Tagbl
Praha
23
article
slov ministrových vidno, že ten moment na-
stoupí, až se politické poměry uklidní. Jest
to lhůta velice neurčitá, neboť politický klid
(rozuměj česko-německý) může býti jen relativný.
Jedině potěšitelné v ministrově odpovědi jest to,
že vláda proti zřízení druhé české university
nezaujímá stanovisko přímo odmítavé.
V Praze, 15. června. (Program dra.
Körbra.) Dr. Körber prohlásil v jedné ze
svých posledních parlamentních řečí, že nechce
vládnouti proti žádné národnosti, že chce býti
spravedliv ke všem. Orgán Jihoslovanů »Der
Süden« byl by vděčen vládě, kdyby konečně
nastoupila dráhu této, v Rakousku jedině možné
politiky, ale má pochybnosti, že se dru. Kör-
brovi podaří, co chce. Dosavadní pochybený
vládní systěm vzbudil v Rakousku pangermanism,
jenž drži nyní i dra. Körbra ve svých poutech,
takže nereaguje na Schönererovy a Wolfovy
agitace jen proto, aby Němci neřekli, že vládne
proti nim, Jen vinou dosavadního systému
dospěli jsme tam, že se ihned volá: »Vládnet
proti Němcům,« když se nepodporuje panger-
manism. Dokud však se nesejde s dosavadní
cesty, nebude ani dru. Körbrovi možno, pro-
vésti svůj program spravedlnosti.
Tím by se ovšem i další politika dra. Körbra
stala velice pochybnou. Takové pochybnosti má
především i česká delegace, jejíž jmenem dr.
Körber
Jihoslovan
Wolfův
Němec
Körbr
Praha
Rakousko
der Süden
24
article
Pacák ve svém kutnohorském listě na otázku:
»Co bude na podzim?« odpovídá jen pochyb-
nostmi. »Ale tolik je jisto — píše dále — že
opojení velikými otázkami hospodářskými do-
hrálo svou úlohu, že na podzím nebude už
možno, zapomínati na řešení otázek politických
a že kritická doba, obtěžkací z kou š ka
pro parlament teprv přijde, a přijde
neodbytně, neodvratně. Ministerstvo Körbrovo
snad již překročilo zenith svých úspěchů;
zkoušku státnikovu pan ministerský. předseda
bude musit tepry složiti . . . Tolik je jisto, že
český národ, dokud nebuda mu vráceno právo
jeho jazyka, sotva bude ochoten pomáhati, aby
rozhodující ona zkouška dopadla příznivě pro
parlament i pro ministerstvo. Nechceme — končí
pisatel — nic než spravedlnost a rovné právo,
ale dokud to nám nebude dáno, nemáme nej-
menší příčíny, pomáhati parlamentu a vládé
z těžkých rozpaků.«
Z Krakova, 15. čeryna. (Dobrovolná
germanisace v Haliči.) Je tomu týden,
co polské veřejné mínění bylo pobouřeno
zprávou, že starosta okresního zastupitelstva
v Bialé dr. Lazsrský spolu s okr. hojtmanem
Kurykovským zahájili jednání nového zastupi-
telstva nejprvé v jazyku německém a pak te-
prve v polském přes to, že okres je ze sedmí
osmin polska jen osminou německý. Při té
přiležitosti veřejnost zvěděla, že v bialském
okresním výboru se potaji němčí už dvacet let
a to jen k vůli několika zástupcům města Bialé
a měslečka Vilamovic, jež mají obyvatelstvo
většinou německé. Pánové Lazarský i Kurrkov-
ský jsou polští šlechtici. Nyní přináší »Kur.
Pacák
Lazsrský
Krakov
Halič
Bialý
25
article
Lvov.« zprávičku o jiném polském šlechtici, hr.
Koziebrodském, jenž pro statky ve východní
Haliči, tedy v zemi obydlené jen Rusy a z části
Poláky, hledá účetního, jenž má knihy vésti
jen v jazyku německém! Poláci v Po-
znaňsku hájí do krajnosti skrovné zbytky svých
jazykových práv proti zpupné bezohlednosti ně-
meckých hakatistů a tu v zemi, kterou Poláci
pokládají za svou zabezpečenou doménu, konají
dllo hakatistů z dobré vůlel
Z Pešti, 14. června. (Uherský par-
lament a kralevinská deputace.)
V politických kruzích proslýchá se, že uherský
parlament nastoupí letní prázdniny nejpozději
dne 6. července. Na vyřízení některých menších
zákonodárných prací, jež čekají ještě sněmovnu
v tomto složení, bude parlament svolán opét
počátkem září. Sněmovna bude rozpuštěna v ta-
kové době, aby nové všeobecné volby mohly
počíti v polovině října. — Dne 18. t. m. sejde
se opět užší výbor uherské kralevinské depu-
tace, jenž byl zvolen, aby připravil flnanční vy-
rovnání s Chorvatskem
Koziebrodský
Rus
Polák
Lvov
Halič
Pešť
Chorvatsko
26
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. června.
Organisace studujících vysokých
škol v Rusku.
Nejmenovaný universitní professor podává
v »Hoz. Bp.« návrh na organisaci studujicíeh
vysokých škol v Ruska.
Nejprvé se prohlašuje pro zrušení t. zv.
inspektorátů t. j. domácí školské policie, jež
byla po zavraždění Alexandra II. zavedena na
všech středních i vyšších učilištích v Rusku
stala se velmi nepohodlnou jak- professorům,
tak studentům. Inspektoři mají velkou moe.
Přechovávají u sebe všecky dokumenty studentů,
vydávají vysvědčení o jejich chování, mají vliv
na udilení podpor, kontrolují, jak navštěvují
lekce, a mezi přednáškami hlidají na chodbách.
Posluchárny, laboratoře, kreslirny a kabinety
jsou jim uzavřeny. Navrhovatel považuje tento
dozor za zbytečný a nedůstojný. Všecko, co se
týká záležitostí studenstva, musí býti spravováno
universitním sekretariátem, podřízeným bezpro-
středně akademickému senátu.
Studentskou organisaci professor předsta-
vuje si tak, že by studentům dovoleno bylo
tvořiti spolky za účely vědeckými, ale za předsedu
by si musili členové voliti některého ze svých pro-
fessorů. Volba tato měla by platnost na rok.
Navriovatel mysli, že professor měl by dost
autority, aby udržel studenty v zákonném rámci.
Praha
Rusko
profesor předsta
27
article
Poláci pod německým jhem.
Německé listy jsou nedosužny, vymýšlejíce
návrhy na zničení polské národnosti. Nyní si
vzpomněly, že všechna práce na záhubu Poláků
je marna, dokud budou míti v Německu ná-
rodní žurnalistiku, která bude utištěný lid polský
povzbuzovat a o německých křivážch za hra-
nice zprávy podávat a tím buditi sympatie
k utiskovaným. Proto navrhuji, aby vláda
odňala všem polským listům
právo poštovní dopravy jak v říši,
tak za hranice. Správa říšských pošt stává se
dopravováním polských časopisů jejich kolpor-
térem a spoluvinníkem. Polské listy nemají
práva existence, proteže ho ani Poláci nemají.
Ať si Poláci, chtějí-li, své listy tisknou a před-
plácejí, ale nechť je pošta úplně vyloučí z do-
pravy. Polské listy mají býti donuceny vychá-
Polák
Německo