ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 27338c90-660d-11dc-822a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 37 celkem · entity: person 68, org 21, place 47, work 23
1 masthead
16. června 190
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 164.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Výtvarné uměni.
6 article V. Hynaisa „Zima“.
V. Hynaisa „Zima“. = Pozdní den, jenž ke konci nachýlen, když dálky se tmí a tvary v houstnoucím šeru se rozplývají. Tiše, nepohnutě stoupají oblé stvoly bělavých bříz vzhůru; bez listí trčí jejich čer- navé ohebné proutí větvic v nehybný vzduch. Řídce vyrůstají v popředí ze spící země; jakoby byly prolomily kyprý bílý obal sněhový, na nějž modrý nádech barvy jako vánek se snáší, reflex čisté báně nebes, která tam vzadu, těsně nad krabatým hřbetem pahrbku bledne v oranži zimních červánků, zreadlících se svítivými záblesky v prohnutých vlnách sněžného po- krovu. Háj zapadá v tmu, splývá v první chmury večera už v nevelké dálce, jen tu onde světlo prokmitají vločky, na prutových rozsochách jako drobná hnízda ptačí zachycené. Všechno spí sní. Malý koulek země, nepatrný zlomek všeho- míra a přece v něm celá příroda ve své ne dotknuté velikosti, ve svém zimním míru. A tímto krajem, docela nízko při bělostném sněhu, nese se jako neslyšitelný vánek, jako studená mlha, která lidskou podobu na se vzala, zjev ženy. Nad spící zemí a křišťálovým vzduchem pohádkové zjevení. Sněhulka, Zima ve své »bledé kráse studené«, fantom v bilé roušky zahalený, v bělostný šat, těsně a lehce objímající útlé údy, jehož průsvitně cípy vlajivě se vlekou, země se nedotýkajíce. Něžná ruka drži jako žezlo teninký stvol máku, symbol spánku. Ze změti rzivých vlasů, na jejichž barvě odumřelých suchých lupenů se zachycují poslední světla dne, jako z melancholické glo- rioly vyhlédá přirdělý ovál sličné mrazivé tváře a dvé ledových očí, studené oceli podobných, dvé pobledlých průzračných zraků upírá sev před a nikam, v neurčilo, na níčem nespočíva- jíce, všeho se jen studeným pohledem dotýka- jíce. Širokým, kolébavým letem dva havrani dva temní strážci a průvodci ladné krasavice provázejí její zimavý fantom . ..
V Hynaiso
7 article
Po dvaceti lelech zavírá tímto obrazem »Zimy«, timto tichým snem, touto bílou symfonií Vojtěch Hynais svá roční počasí v buďoaru lože královské. Touto poetickou vísií dovršuje svůj velký podil na malířské výzdodě Nár. divadla. Tuto »Zimu« zasadili tyto dny na meziokenní stěnu blankytné komnaty, tváří v tvář nádher- nému Létu, po boku eudného zjevu Vesny křepé Jeseně; naproti jasu a průzračným zá- vojům stínů, laskajícím vábné tělo ženy v oslnivé kráse Léta, mezi zpívavou flétnou Jara a hlu- čivým lovem Podzimu. Co ve schodišti lože královské »Mírem« započal, to v poslední míst- nosti touto »Zimou« končí. Z bohatých, ano pompesních alegorií schodiště přešel V. Hynai k rozvinutým obrazům Počasí, a za dvě decenniu dospěl k prostému, jednoduchému poetickému zosobnění »Zimy«, kde kraj i pohádkové zjevení, jím se letmo nesoucí, jsou v jednolitý celeka nerozlučnou malebnou harmonii sloučeny.
Hynais V Hynai národní . divadlo
8 article
Vojtěch Hynais jako umělecký zjev, jako tvořivá mocnost, je poutavý problém, v každém svém díle nově se dokumentující. Příroda, sku tečnost, reálnost je jeho bohem, aneb aspoň předmětem jeho zbožňující úcty. Všechno v ni je mu svatě nebo posvátné, každičký zjev a každé zachvění, každý zákmit světla a každé rozehrání barvy. Všechnu svoji sílu maliřské práce, všechnu svoji úžasnou hotovost technickou upíná k tomu, aby všeliké skutečnosti co nej těsněji se přiblížil. Nejraději by s ní splynul docela. A přece resullát jeho umělecké práce, jeho díla, jako je tato »Zima«, jsou prosty vše likého stinu všednosti a drsnosti. Jsou chvíle. kdy se zdá, jakoby se ani tohoto světa nedo- týkaly, a přece v něm tkví každým výhonkem svých kořenů. Mají povznesené, vyvýšené linie, a barvy jako pročistěné. Mají svou něžnou poesii, o níž se člověk obyčejný domnívá, že kvele jen mimo reslnou hmotnost světa a života. Hynais každým črtem tužky a každým tahem štětce, svými jedinými prostředky vyjadřovacími, provádí důkaz, že tato ušlechtilost, tato jímající a povznášivá krása jest a žije v tomto světě kolem nás a také v nás. Mnozí ji tuší a věři v ni, ne každý však ji vidí a málo kdo ji do- vede z povrchního rmutu a vlnícího se změ- tění vyvážiti tak, aby každý druhý ji vlastníma očíma poznal. Kdo to dovede, jest umělec. Jeho nitro se zachvivá citlivěji a jemněji nežli ostat ních, v něm při styku s přírodou ozvou se nej- subtilnější, jinými nepostřehnutelné tony v živém ohlasu a moci svého umění sděli svoje subtilní sensace nám ostatním. Jeho dílo je pak prokla- mací před tím latentní krásy a poesie jiným ztajené.
Hynais
9 article
»Zima« Hynaisova je takovou evokací krásy. studené poesie pod sněhem se choulicího kraje tesklivou písní zastaveného života, prostá vš abstrakce, docela stojicí mimo vši knižní učenost a spekulativní důmysl. Působi jenom jako ži velný zjev. Tato jako mrazem zardivajícíse »Zima« je ovšem rodnou sestrou onoho panen- ského poupěte, jež na Jaře ptačí písně hude, se snivým pohledem, je sestrou oné rozvité stolisté květiny, naproti pod růžovým baldachýnem v Létě svitící, ale její obraz jeví se mi silněji stupřo- vaný, mocněji soustředěný a zhuštěný, protože koncisnější a prostší vším svým chvějivým po- hybem, svým bezhlasým klidem, svou mrazivou tvářností, svým chladným zorem, každou linií každým hybem, jimiž stělesňuje představu své nočni doby. Dvacet let, jež jí od jejich sester od- daluje, přineslo ji zvýšenou delikatnost kresby vrcholné jakosti, v měkce procítěných a při tom s neomylnou přesnosti vedených živých liniích. Štětec ještě více nežli druhdy je v rukou mistrových nástrojem poslušným; každého hnuti a postřehu barvy zněžněly a tony zjemněly stíny průsvitně změkly v této dumavé symfonii běli a bělostnosti, v níž pohrávají nádechy, pro- svítají transparence, z níž tiše vyzařují útlé svítivosti. Ticho zimního šeření, studivý poklid od- počívající přírody je tato Hynaisova »Zima«, prav- divá a rezlná až do nejmenšího zvlnění sněho- vého rubáše a mrazivého zachvění pokožky, přece zase sugestivný obraz poelického zjeven a visie o prochvělých bílých harmonifch.
Hynaisův
10 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Otázka učitelská VII. Učitelské požadavky. Čeho si české učitelstvo přeje a žádá, pa- trně vysvítá z předehozích statí našich a jest dobře známo čtenářům tohoto časopisu, jenž po dlouhou řadu let co nejochotněji požadavky učitelstva českého nejen tlumočil, ale také hájil. Že tak činil také proto, že naše učitelstvo obětavě zájmům národa a země sloužilo slouží a že náš časopis pro české učitelstvo nepřestává působiti i nyni, kdy někteří, na počet skrovní učitelé nachylují se k mezináro- dovosti a ve svých potřebách utíkají se k cen- tralistické říši, je také všeobecně povědomo.A u »Národních Listů« přirozeně svobodomyslné stanovisko jest obmezeno s jedné strany »inter- nacionálou černou«, jako s druhé strany »inter- naeionálou červenou« také v oboru obecného školství, v němž jejich programem jsou snesení sjezdův a valných hromad učitelstva českéhoa opravdových přátel jeho, která vždy vy- znívala pro svobodnou a národní školu obecnou . ..
národní škola obecný
11 article
Dle Joklíkovy obsažné úvahy »O pomě- rech českého národního školstvi a učitelstva v království českém« dají se učitelské poža- davky shrnouti ve slova: Stavovská samospráva kterou by učitelstvo užilo ke spořádání vnitř- ních svých poměrův; od společnosti české žádá spravedlivou úpravu svých zevních poměrů. Ve věcech povolání samosprávou nastalo by uplat- ňování vlivu učitelstva na všecko vyučování skrze zreformované konference učitelské; v osob- ních poměrech učitelských třeba spravedlivého obsazování míst učitelských, a dokud k tomu nedojde, společného zemského statusu bez ohledu k čínským zdem okresu, ustanovování zemskou radou školní, odstranění praktik př odnímání kvinkvenálek a podobných neplech, ovšem především náležité úpravy služného v záležitostech služebních potřebí vymanění se z pout byrokratismu, zvláště nápravy dozoru, do něhož by samospráva zasáhla volbou in- spektorů. Ve směru samosprávy právní žádá učitelstvo náležitého zastoupení v radách škol- ních svobodně volenými zástupci; lidského spravedlivého disciplinárního řádu s řízením se zastoupením stran a s pořadím stolic; ochrany proti svévolnému postrkování z místa na místo, nepřesaditelnosti a nesesaditelnosti a ovšem plné občanské svéprávnosti v životě veřejném a po- litickém; zrušení výnosů Thunových a Kiel- manseggových je odtud již nanejvýš na čase.
Joklíkův Thunův Kiel
12 article
Osvětovým povoláním učitelstva a podmínkou jeho svobody a svéprávnosti jest jeho akade- mické vzdělání. Z těchto hlavních požadavků vyplývají podřízenější: zrušení školného, sproštění učitele od udávání nedocházejících do školy dětí, zru- šení úlev v návštěvě školní, vyloučení kleru ze školy a obmezení vyučování a výchovy v ná- boženství na kostel, opatřování školních potřeh chudým dětem zdarma, rozmnožení počtu škol a snížení nynějšího počtu žactva v jedné třídě. zakládání útulen pro mravně zanedbanou mlá- dež, převzetí celého nákladu na školství od země atd. atd. Jen řádů a titulů se učitelstvo nedomáhá.
13 article
Stručná statistika odpovědí n některé z otázek dotazníku, mezi. učitelstvo rozeslaného, kterou Joklikova studie se zavírá, jest dokladem přísných a po případě příkrých jeho vývodů. Vždyť na př. z ní vychází, že přes 67% odpověděvších učitelů je přetíženo formalistickými pracemi písařskými; 60 proe. učitelů nezbývá času ku vzdělávání dalšímu na 84% učitelů se vzdělávajících pohlížíse shůry nepříznivě a netečně; ve 100% nedbá se hlasu učitelů; v 82.6% jsou třídy jich přepl- něny; v 95 působí jich místní a okresní rady školní neuspokojivě; ve 100% nejsou okresní porady učitelské dobře a účelně zařízeny v 86.6 vedou si okresní inspektoři školní byro- kraticky; v 95.6 užívá se disciplinárního řádu krutě a nelidsky; ve 100% kvalifikuje se učitelstvo libovolně; v 98% obsazují se místa protekci atd. Ovšem sluší podotknouti, že tato hrozná čísla vzata z určitých odpovědí a že by snad o něco se zmírnila, kdyby na všechny otazníky bylo odpověděno vůbec a pak nikol neurčité a obojetně. Avšak přece z určitých dát došlých mohl dr. Joklík nakresliti do podrob- nosti konkretní obraz stinných stránek českého školství a jeho učitelstva, jenž must tím více dojímati každého pravého přitele lido- vého vzdělání, uváží-li se, kolik světl a, kolik duševního kapitálu skryto a utajeno v utlačova- ném a nevšímavém stavu českého učitelstva, jemuž svědčí Doslov Joklikovy úvahy, která vy- znívá v mocný hlas za nápravu důkladnou rychlou, v hlas, na který znova a důrazně upo- zorňujeme kde kterého vlastimila, by nevyzněl na prázdno v naší, tolika a také nicotnými zájmy poutané společnosti, než došel ohlasu přiměl k napravování zlořádův a škod v obee- ném školství našem, které vznikly již v době trpného odporu proti novému (říšskému) záko- nodárství školnímu a které še rozmnožují a šíří.
Joklikův Joklík stinný stránka
14 article
Jen pak z výjimek všeobecného smutného stavu českého školství a jeho učitelstva, které dr. Joklik připouští, stanou se pravidla, a obecné školství české bude ve stavu uspoko jivém, nikoli jen po výročních zprávách c. k zemské rady školní pro zemský výbor a sněm našeho království, ale také dle zkušeností a po- zorování českých učitelůl Že zdárné rozřešení »učitelské« otázky bude vyžadovati zvýšení nákladu na zemské škol- ství, jest samozřejmo a bylo v tomto časopisu již vytčeno, Avšak tím nebude ještě novodobým požadavkům a nárokům dosti učiněno, nebot nejde jen o vyučovací o soby, ale takéo věci, jimž se učí, a všecko zlepšování vnějších i vnitřních poměrů školství obecného neobejde se bez dalších větších nákladův. Tém ne- bude moci naše království se vyhnouti, nemá-li od zemí německých nejdřive na poli osvětya napotom na poli národohospodářském býti udoláno. V letech, kdy u nás bylo pečováno jeno zlepšování methody a docházky školní a budov, pracovalo se v sousedních, s námi závodících zemích německých velmi úsilně o zvýšení a pro- hloubení vyučování prvopočátečného, které stup- ňuje se školami dalšími a ústavy, vědu zprosto- národňujícími: německé učebné osnovy a návody, čítanky a učebnice jsou veskrze pronik- nuty duchem nové doby. Nezbývá, než aby také u nás ještě další práce úsilná a ovšem i větší náklady vedly se ve prospěch lidového vzdělání, jehož zvýšení a prohloubení bude míti důsledkem větší národohospodářskou zdatnost našeho národa. Náklady na školství jsou právě z nákladův úrodných, které se vrací s bohatými úroky — toť budiž stanoviskem opravdových zástupeův českého lidu v letošním zasodání sněmovním České« místní rady školní v obcích s německou správou.
doktor Joklik
15 article Ukázka, jak šetří se zákonitých
Ukázka, jak šetří se zákonitých naří zení. Všeobecně známo, jak velkého potřebí na máhání a jak dlouho trvá, než podaří se ně- kterou obec v tak zvaném uzavřeném území přiměti k tomu, aby zřídila svým nákladem če- skou školu veřejnou, třeba byla v obci té značná česká menšina, ano dosti často česká většina. Jsouť v uzavíraném území německé obce, v nichž žije až i 80 Čechů (ku př. Lom čili Bruch u Duchcova); jsou zde obce, kde následkem vzrůslajícího počlu českého žactva zřizují se německé školy měšťanské (v Hor. Jířetíně u Mostu); jsou zde obce, ve kterých. kdyby uzákoněn byl tak zvaný zákon Kvíčalův. musily by se německé školy zavříti, nebo až na čtvrtinu i měně nynějšiho počtu tříd obme- ziti — neměly by německých žákův! A ve vět- šině takých obcí není českých škol!
Čecho Kvíčalův Lom Most Bruch u Duchcov
16 article
Jen za nynějších zastaralých zákonitých nařízení o zřizování škol jest ku př. možno. aby v obefch, kde po léta jsou české školy ma- tičné, navštěvované ročně 150—600 žáky (v Li toměřieích, v Žatci, v Postoloprtech, v Březnie n. L., v Podmoklí, v Hostomicích, v Ledvicích u Duchcova, v Kopistech a v Maltheyru (Zá- luží) u Mostu, v Košťanech, v Trnovanechu Teplic, ve Znojmě, v Opavě atd.) nebylo lze nalézti pětiletého průměru 40 záků, potřebného ke zřízení školy veřejné ! Prostředky, jakými se bojuje, aby se pětiletého průměru nenašlo, jsou všude stejny, je to dobře známá kapitola z utr pení českých menšin: vypovídání z práce z bytu, z obcí, boykot, denunciace atd. Poda- ří-li se však někde přece nalézti pětiletý průměr a přinutí-li se tak německá obec českou školu zříditi, tu nastoupí tato obvyklou cestu protestův a rekursů k ministerstvu vyučování a k správ- nímu soudu, aby se zřízení české veřejné školy aspoň co nejvíce protáhlo a oddálilo; a tak se obyčejně většina těch žáků, kteří sloužili za zá- klad a materiál pětiletého průměru, potřebného pro zřízení školy, této ani nedočká — trvá to obyčejně 4——5 roků.
Žatec Postoloprty Podmoklý Hostomice Ledvice Duchcov Kopist Maltheyr Zá Most Košťany Znojmo Opava Trnovanech Teplice
17 article
Když přes všecky rekursy veřejná škola konečně zříditi se musi, svěřuje se péče o ni v první řadě »české« místní radě školní — pěče ta je v pravdě macešská, stačí-li totiž slovo toto v celém svém dosahu. Jak se české škole veřejné v německé obcí vede, je již příliš známo — vzpomeňme ku př. jen Mostu, kde česká škola veřejná byla umístěna zatímně (10 roků) v děsných mučírnách, vizme však také, jak vypadají tyto české místní rady školní, vizme, jak tu přímo nohama se šlapou zákony a nařízení zcela jasné, nepřipouštějící různých výkladů, před očima školních úřadův, ano bohu- žel i samotnými školními úřady, jimž uloženo jest, aby se nařízeními těmito přísně řídily »Čoské« místní rady školní v obeích ně- meckých složeny jsou, až na nepatrné a vzácné vyjímky, skoro všude z rozhodných Němců, z nichž snad některý umí několik slov českých. nebo z renegátů. Avšak zemský zákon o dozoru ke školám (ze dne 24. února 1873) nařizuje v § 7.: »V obeích, kde jsou české i německé školy, zřídí se místní rady školní, jak pro české tak i pro německé školy zvláště a sice z pří- slušníků té národnosti, pro kterou je škola zřízena.« Tedy z příslušníků téže národnosti, pr kterou je škola zřízena — toť přece zcela jasně.
Němec Most
18 article
A aby to bylo ještě jasnější, aby nebyl vůbec omyl možný, vydalo ministerstvo vyučován k tomuto paragrafu ještě zvláštní vysvětlení 25. ledna 1887, jež zemskou radou školní publiko- váno bylo vynesením z 8. února 1887. č. 2763 nařizujíc, aby ve školních obcích, v nichž zří- zena jest jedna místní rada školní pro české jedna pro německé školy, zjistila se národ- nost členů místní rady školní přislušnou okr. sk. radou vždy dřive, než zvolení ku předepsanému slibu se připustí. »Příslušná šetření konejtež se hledíc spolu ke známým osobním, do- movským a rodinným poměrům toho, jehož se týče, zejména protokolár- nim vyslechnutím ka ždého zvoleného o olázce ke které národnosti náleží. Shledá-li se, že požadavku ve příčině příslušnosti k té které národnosti není vyhověno, učiňtež okresní rady školní, nevyčkávajíce ani stížnosti, z moc úřadní opatření, které vyžaduje zachování zá- kona. C. k. zemská rada školní, dávajíc o tom c. k. okresním radám školním pro venkovské okresy školní následkem připisu předsednictv c. k. místodržitelství ze 27. ledna 1887 č. 811 věděti, ukládá jim spolu, by se nařízením tímto přísně řídily.«
19 article
Může býti něco jasnějšího ? Jak tedy možno, aby české místní rady školní v obcích smíše- ných skládaly se ze zarytých Němců, neumě- jících mnohdy ani slova českého ? Prostě tím- že se okresní hejtmaní nařízením tímto vůbec neřídl, že ho prostě ignorují, snad zapomněli, že existuje, neboť od jeho vydání uplynulo již skorem 14 roků. Protokolární vyslechnutí kaž- dého zvoleného o otázce, ke které národnosti náleží, se vůbec nekoná, hejtman se prostě členů do české místní školní rady zvolených zeptá, umějí-li česky — rozumí se, že všichni přisvědčí, třeba to pravda nebyla — a pak je vezme do slibu. O nějakém předběžném šetření dle známých poměrův osobních, domovských rodinných ani řeči! Tak ovšem se děje, když se jedná o českou místní radu školní v ně- mecké obci. Jedná-li se o německou místní radu školní v obci české, neberou se tak lehké vážky. I tu je patrný známý dvojí loket. Před několika roky stalo se na př., že zemská rada školní zrušila volbu dvou členů do německé míst. rady šk. v Roudnic (židů), z toho důvodu, že přihlásili se při sčítání lidu s obcovací řečí českou. Doporučovali bychom c. k. zemské radě školní vřele, ame žádáme ji za to přímo, aby se zeptala okresních rad školních, jichž se týče,
Němec Roudnice
20 article
po obcovací řeči členů českých místních škol- ních rad v obeích německých. V Třebenicíeh na př. jest místní školní rada německá skutečně složena ze samých kovaných Němců, jak zákon předpisuje, známý dr. Tilta je místním školdo- zorcem. Z toho patrno, že jedná-li se o Němce, dovede se zjednati průchod zákonům! A kdyby i některý člen místní rady školní sám přihlásil se za příslušníka určitého národa a znal se k nějaké národnosti, nestačí to, jak rozhodl správní soud 5. dubna 1900, nýbržje třeba důkazu zvláštního a speciálního. Kon- kretním případem ličení byla žaloba na rozhod- nuti ministerstva vyučování, jímž potvrzena byla volba osob, které se přiznaly býti příslušníky českého národa, do české okresní školní rady prachatické. Zástupce stížnosti dokazoval, že prohlášení samo, že někdo náleží k nějaké ná- rodnosti, je nepostačitelným, nýbrž že dlužno zjistiti všechny momenty, ze kterých by nade vši pochybnost bylo patrno, že určitá osoba skutečně také k příslušné národnosti ná- leží. Po dlouhé poradě senát vynesl nález, kte- rým se zrušuje volba člena do české okresní školní rady prachatické z důvodu, že tento člen sice sám prohlásil se za příslušníka českého národa, že však bylo dokázáno, že pocházíz rodičů německých, že se přihlásil k německému jazyku obeovacímu a že své děti posílá do školy německé, že tedy přese všechno své při- znání nemůže býti pokládán za příslušníka českého národa. Úvedenými zde nařízeními a rozhodnutím správního soudu jest jasně vysvět leno, kdo smí se považovati za »příslušníka« českého národa a kdo má býti dle toho členem české místní rady školní v obci s německým zastupitelstvem.
Němec Tilt Kon český národ
21 article
Mnohému bude snad divno, že proti tako- vým protizákonným volbám nepodávají se pro- testy a stížnosti. Kdo je má však podávati? Rodiče? Ti nevědi ponejvíce o těchto před pisech, neb nevědí, kam se svou stížností maj se obrátiti. Učitelé? Ti tak učiniti nesmějí,t by bylo pokládáno za vzpouru proti školním úřadům. I slušelo by výborům jednot národních, a ovšem autonomním členům zemské rady školní působiti k tomu, aby se výše uvedená nařízení »přísně« prováděla, jak to zemská rada školní nařídila. Ve sborech zákonodárných pak poslanci naši v každém případě jednotlivém interpelujte pana místodržitele, jakožto předsedu nejvyššího školního úřadu v zemi a pana ministra vyu- čování. Nejlépe by pomohla radikální změn zlemského zákona o zřizování a vydr- žování škol, jakož o dohledu k nim a vyjmut české školy v německých obeích z právomoci německých okres. rad školních a »českých« místních rad školních v dosavadním jich složení. Doufejme, že brzy tak se stane! Křivoklátský učitelský spolek »Jungmann« má 6 července t. r. o půl 11. hod. dopol. mimořádnou valnou hromadu v Nezabu- dicích. Odborným učitelkám III. odboru. Na měšťanské škole dívčí v Bučovicích (na Moravě) ob- sazeno bude místo učitelky odboru mat. tech. Zá- kladní služné 1700 K. Kvinkvenálky počítají se jako v Čechách, další po 200 K, a poslední dvě po 300 K. Přednost dá se žadatelce, která zkoušena je i z něm- činy. Na okrese kompetentky není. Příštím rokem otevřena bude v místě zemská reálka. Konkurs do 30. června t. r.
Jungmann K Kvinkvenálka Nezab Bučovice Morava Čechy
22 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. se Šermiřský klub »Mikuláš Dačický z Heslova« ukončil jarní období svých cvičení Během léta, kdy klubovní místnosti jsou uzavřeny konají se týdní jour-fixy vždy v pátek o 8. hod. več. na Žofině a sice počínajíc dnem 21. června. Tento prvý jour-fixe jest zároveň večerem na rozloučenou s klubovním rokem 1900—1. Střelba. ** »Český střelecký klube absolvuje v letním období střelbu puškou: osmkráte do kruhového terče pevného na 200 kroků, dvakráte do polního kruhového terče na 400 kroků a pětkráte do pohyb- livého terče loveckého na 100 kroků. Střelba pi- stoli: sedmkráte do krubového terče na 50 kroků. Pořad střelby v dalším průběhu letního období roku 1901 jest následující Den
Dačický Heslův Střelba Šermiřský klub krok
23 article
puškou 20kruhový 23. června, neděle, od 3. hod. 400 a 100 » lovecký (6krh. 30. . . , 3. . 200 » 12kruhový a 50 pistolí puškou 14. července » » 3. » 200 a 100 » lovecký (6krh.) » 12kruhový 21. » » » 3. » 200 a 50 pistolí 4. srpna » » 3. » 200 puškou a 100 » lovecký (6krh.) Z cyklistského ruchu- ** Minulé neděle dobyl člen »Slavie« Rudolí Vejtruba na mezinárodních závodech amatérských v Pratru ve Vídní první ceny v jízdě cizinců na 2000 metrů před Schenkem z Jablonce a první ceny ve hlavní jízdě na 1000 m. před mnohonásobnou kon- kurrenci. — Druhým byl Schenk z Jablonce, třetím F. Mader, kterého ve Vídni cení si vysoko. ** Klub českých cyklistů mediků koná dnes v neděli výlet do Kamenice u Benešova. Schůzka o 2. hod. u všeobecné nemocnice. ** Nejle ší americký závodník černoch Major Taylor vítězí téměř napořád, kde ke startu nastoupí a tournée jeho po Evropě je nekonečnou řadou triumfů. Vitězství jeho jsou obecenstvem vždy s radostí vílána. neboť Taylor nejen že je výborným jezdcem, ale jeho způsob jízdy jest nanejvýš poctivý a bez všech úskoků a kliček, Jest královsky placen.
Schenk Madera Taylor Vídeň Jablonec Benešov Evropa Slavia Pratr
24 article
Veslařství. ** Proposice ku veslařskému mezi- národnímu závodu o mistrovství ze m koruny české na lodích jednosedlových, jenž konati se bude v sobotu dne 13. července 1901 o 7. hod. večer v Praze na Vltavě o cenu vypsanou a věnovanou »Ústřední jednotou veslařskou z Čech“, byly již rozeslány. Cena tato musí při trojích za sebou jdoucích »Ú. J. V. z Čech« vypsaných a pořádaných závodech pod touže vlajkou a týmž veslařem hájena a dobyta býti, má-li se státi trvalým majetkem vítězícího klubu. Vítěz obdrží místrovský odznaka titul: »Mistr veslař zemí koruny české«. Vítěz vr 1899 a 1900 jest p. Boh. Černý (veslař. klub »Slavia «). Délka dráhy 2500 metrů po proudu (Branik—Podolí) Závod jest mezinárodní. Přihlášky lodí a jmenování veslaře do 1. července 1901 do 9. hod. večer u pana Jos. Rennera v Praze, ve Spálené ul. č. 19. ** Zároveň vydány i proposice k XXXIII. mezinárodním amatérským závodů veslařským, které pořádají kluby »Blesk«a »Slavia« v neděli dne 14. července pod záštitou »Ústřední jednoty veslařské z Čech« v Praze na Vltavě. Délka dráhy 2000 metrů po vodě (Dvorce— Podolí.) Start pevný. Závodní pravidla »Ústřední jednoty veslařské z Čech.« Na pořadu jsou tyto zá- vody: 1. Ctyrky. Čestná cena král. hlavního města
Černá Jos Renner Praha Vltava Čechy Podolí Slavia
25 article
Prahy a 5 čestných odznaků. Vítěz v r. 1900: Klub »Slavia«. 2. Jednoveslovky mladších. Čestná cena a čestný odznak. 3. Čtyrky mlad- ších. Čestná cena veslařského klubu »Blesk« v Praze a 5 čestných odznaků. Vítěz v roce min.: »Slavia«. 4. Dvojky párové. Čestná cena a 2 čestné od- znaky. 5. Čtyrky I. třídy. Čestná cena a 5 čest- ných odznaků. 6. Jednoveslo vky. Čestná cena a čestný odznak. 7. Dvojky párové mlad- šich. Čestná cená a 2 čestné odznaky. 8. Čtyrky II. třídy. Čestná cena a 5 čestných odznaku, přístupno těm, kdož nehlásí se na číslo 1. a 5. 9. Osmy. Čestná cena a 9 čestných oznaků. 10. Čtyrky pro kluby mimopražské v »Ústřední jednotě veslařské z Čech« zastoupené. Čestná cenaa 5 čestných odznaků. Startuje-li více lodí než tři, čestné odznaky též mužstvu lodi druhé. Hlášení lodí do 27. t. m. do 9. hod. večerní a jmenování mužstev do 6. července do 9. hod. večerní u p. J. Rennera v Praze, ve Spálené ulici č. 19.
J Renner Praha Čechy Slavia
26 article
Athletika a sportovni hry- ** Dánský klub Akademisk Boldklub Kobenhaven B. C. z Kodaně zavítají buď v pod- zimní nebo jarní saisoně do Prahy. ** Na podnět několika členů »Slavie« založen byl v Kralupech sportovní klub, jenž pěstovat bude všcchny druhy sportu, zejmena sport footbal- lový. Klub pořizuje si vlastní hřiště, postavil 2 muž- stva, a v době nejbližší sehraje zápas v kopanév Tursku s tamjším klubem, který rovněž založen členy »Stavie«. Na podzim bude pořádati klub kra- lupský veřejný meeting athletický. *Na dnešních závodech athletických »Sparty« závodí 7 členův »Slavie«. Klub navštiví dnes hro- madně závody tyto, ** By závodníci maďarští, kteří k dnešním zá- vodům »Sparty« do Prahy animováni byli, vypravil klub tento minulé neděle své členy k závodům cy- klistsko athletickým do Pešti a Prešpurku. Jelikož naší závodníci i cen dobyli a většina pět dnes při závodech startuje, uvádíme krátce výsledky. Meeting »Magyár Uzsó Egyesület« v Pesti I. 100 y ardů handicap. 1. Schubert od mely 0:101/s vt. II. Závodna kole na 2000 m. 1. Vondřich (Sparta), 2. Frisch, 3. Possert. III. Házení koulí. Demetrovies 12.33 m. IV. 10.000 m. na kole. 1. Bäumler. 2. Von- dřich. V. 1/4 míle přes překážky. P. Vargha 1.08. VI. Skok do dálky. 1. Gajzago 6 m. 59 cm.
Schubert Vondřich Frisch Bäumler P Vargh Gajzago Kodaň Praha Tursko Pešť Prešpurk Akademisk Boldklub Kobenhaven B Slavia Kralupy sportovní klub Sparta Magyár Uzsó m . Iva centimetr
27 article
VII. 1/2 angl. míle. Speidl 2.141/2, Jánský (Sparta) třetím. VIII. Házení diskem. Coray 33. 40 m. Match cyklistů vyhrává Vondřich nad Fri- schem. Meeting »Pozsonyi-Torna Egylet« v Prešpurku. 1. Hazení břemene dodálky. 1. Czin- koczky 9 92 m. II. Běh na 100 yardů. Wagner O : 11. III. 1/4 angl. míle přes překáž ky. 1, J. Kovář (Sparta) 1:02 m. IV. Skok do dálky. 1. Kratochvíl 5.47 m. V. Házení diskem. Straus 35 25 m. VI. Běh na 1000 m. Sax 2: 51, Todl (Sparta) třetím. ** Český athl, a footb klub na Král. Vinohradech vysílá k dnešním mezinárodním závodům athl. klubu »Sparta« 5 závodníků, ač nekyne jim velká naděje na vítězství při tak mocné soutěži domácí i cizí, jakou řečené závody vykazují. Holý startovali bude na mistrovství Řakouska na 100 y a v handicapu na 100 y, Otradovec na 1 angl. míli, Jesenský na 1/4 a 1/2 angl. míle, dále Melkart a Levý na 1/4 angl. míle a na juniorce na 1000v. * Velmi výrazný a zdařilý plakát k dnešním velkým závodům »Sparty« jest dílem akad. malíře p. Karla Reisnera, známého již v tomto oboru uměleckého tvoření. Plakát znázorňuje moderního diskobola; zasvěcenci poznají na prvý pohled, že malíři modelem byl známý diskař český, mistr Janda, druhý vítěz v zápasech o mistrovství světa při závo- dech olympických v Paříži. — Plakát bude ozdobou všem spostovním střediskům.
Vondřich J Kovář Kratochvíl Sax Král Jesenský Levá Reisner Janda Prešpurk Vinohrady Paříž Jánská Sparta Fri Wagner O : 11 m . V Straus 35 25
35 article
terčn Partie čís. 234. Caro-Kannova obrana Hrána v květnu 1901 v českém spolku šachovém v Praze. Bilý: Old. Důras. Černí: H. Brožek, M. Dvořák c7—c6 a) 116. Dd2—b4! Jb8—d7 1. 62—e4 2. d2—d4 d7—d5 17. Jg5xÍ7! Kgsxf 3. Jb1—cs d5xet 18. Sc4Xe6+ Kr7—e8 4. Je3xkek Se8—f5 19. Db4Xb7 Va8—bs 5. Je4—g3 Sf5—g6 20. Se6xd7+ Jf6xd7 6. Jg1—f3 e7—e6 b 21. Val—e1+ Sf7—e4 f h7—h6 7. h2—h4 22. Db7—c7 Vh8—f8 Sf8—d6 8. Sf1—c4 23. f.—f3 Vf8—f7 Sg6—h7 9. h4—h5 24. Ve1Xe4+- Kg8—f Jg8—f 10. Jg3—h2 25. Jí4—g6 Kl8 —gs Sd6xcft c 11. Se1—ft Dds- de 26. De7xb8+-1h) Jd7xcba 12. Je2xxkc fk. 13. Jf3 —esl Dd6—ba- 27. Ve4—e8 Ví7—f 14. Dd1—dz Db4b2d) 28. Ve8f8— Kg8—h7 15. 0—o Db2c2 e 29. Ví8—h8 mat.
Cara Kannův Důras Černý H Brožek M Dvořák Jg Jf Klement jít 7 Jd Praha Virginie Val — e 1 + Sf 7 c 7 c 6 a d 7 1 Kristus 7 e 8 4 xd c 7 vh 8 h 5 24 h 2 25 7 xcba 12 c 2 e
37 article
a) Otevření Caro-Kannova se příliš často neužívá. Snad jedinná Praha činí v tom směru vyjímku; v le- tošním turnaji čes. spol. šach. bylo otevření Caro- Kanovo jedno z nejčastějších. b) Zdá se býti slabším pokračováním, než-li Jb8—d7, neboť nyní může bílý pokračovati 7. h2—h4 h6 8. Je5 Sh7 10. Sd3 Sxodi 11. DXd3 a bílý má 3 figury vyvinuty, kdežto černý žádnou. c) Kombinuce timto tahem zahájená, jest, jak z dalšího lze poznati, úplně špatnou; černí hrají na dobytí pěšce, kterého však bráti nemohou, neboť jak- mile jej vezmou, je partie pro ně ztracena. Lépe bylo rochovati. d) Černí dlouho otáleli s rochádou, že pří- kladu jejich následovati nebylo by radno, jest z ná- sledujícího patrno. e) Že též skromnost jest cností, to nebylo asi povědomo vůdcům černých; místo by spoko- jili se pěšcem jedním a nyní rochovali, brali ještě pěšce druhého, nejspiše proto, by nanovo dokázali pravdu přísloví, že kdo není spokojen s málem, při- chází o vše. Ostatně příliš mnoho nechybili, nebot hráli-li 15. 0—0 pak mohlo následovati 16. Va bi DXc2 17. DXc2 SXc2 18. VXb7 J—a6 19. JXf7 VXf7 20. SXe6 Va f8 21. Jg6! Sí51 22. Je7+! K jakk. Jf5 a vyhraje. A jiné tahy též již nepomohly. 1) Ztrátu figury nelze odvrátiti. Jest-li 21. . . . Kds 22. Je6+ K jakk. 23. Jc5+ atd. g) Není jiné obrany. h) Danajský dar. Jest lhostejno však, přijme-li jej černý, či nikoliv. Zprávy šachové- Dochází nás truchlivá zpráva o úmrtí jednoho ze zasloužilých bojovníků za věc šachovou, pana Č. Šäferlinga. Týž před krátkou dobou ujal se vedeni
Cara Kannův DXc JXf SX Jg Šäferling Praha Virginie VXb 7 Jb 8 sh 7 10 SXc 2 18 7 VXf 7 Jc 5 +