1
masthead
16. června 190
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
6
article
V. Hynaisa „Zima“.
V. Hynaisa „Zima“.
= Pozdní den, jenž ke konci nachýlen,
když dálky se tmí a tvary v houstnoucím šeru se
rozplývají. Tiše, nepohnutě stoupají oblé stvoly
bělavých bříz vzhůru; bez listí trčí jejich čer-
navé ohebné proutí větvic v nehybný vzduch.
Řídce vyrůstají v popředí ze spící země; jakoby
byly prolomily kyprý bílý obal sněhový, na nějž
modrý nádech barvy jako vánek se snáší, reflex
čisté báně nebes, která tam vzadu, těsně nad
krabatým hřbetem pahrbku bledne v oranži
zimních červánků, zreadlících se svítivými
záblesky v prohnutých vlnách sněžného po-
krovu. Háj zapadá v tmu, splývá v první chmury
večera už v nevelké dálce, jen tu onde světlo
prokmitají vločky, na prutových rozsochách jako
drobná hnízda ptačí zachycené. Všechno spí
sní. Malý koulek země, nepatrný zlomek všeho-
míra a přece v něm celá příroda ve své ne
dotknuté velikosti, ve svém zimním míru.
A tímto krajem, docela nízko při bělostném
sněhu, nese se jako neslyšitelný vánek, jako
studená mlha, která lidskou podobu na se
vzala, zjev ženy. Nad spící zemí a křišťálovým
vzduchem pohádkové zjevení. Sněhulka, Zima
ve své »bledé kráse studené«, fantom v bilé
roušky zahalený, v bělostný šat, těsně a lehce
objímající útlé údy, jehož průsvitně cípy vlajivě
se vlekou, země se nedotýkajíce. Něžná ruka
drži jako žezlo teninký stvol máku, symbol
spánku. Ze změti rzivých vlasů, na jejichž
barvě odumřelých suchých lupenů se zachycují
poslední světla dne, jako z melancholické glo-
rioly vyhlédá přirdělý ovál sličné mrazivé tváře
a dvé ledových očí, studené oceli podobných,
dvé pobledlých průzračných zraků upírá sev
před a nikam, v neurčilo, na níčem nespočíva-
jíce, všeho se jen studeným pohledem dotýka-
jíce. Širokým, kolébavým letem dva havrani
dva temní strážci a průvodci ladné krasavice
provázejí její zimavý fantom . ..
V Hynaiso
7
article
Po dvaceti lelech zavírá tímto obrazem
»Zimy«, timto tichým snem, touto bílou symfonií
Vojtěch Hynais svá roční počasí v buďoaru lože
královské. Touto poetickou vísií dovršuje svůj
velký podil na malířské výzdodě Nár. divadla.
Tuto »Zimu« zasadili tyto dny na meziokenní
stěnu blankytné komnaty, tváří v tvář nádher-
nému Létu, po boku eudného zjevu Vesny
křepé Jeseně; naproti jasu a průzračným zá-
vojům stínů, laskajícím vábné tělo ženy v oslnivé
kráse Léta, mezi zpívavou flétnou Jara a hlu-
čivým lovem Podzimu. Co ve schodišti lože
královské »Mírem« započal, to v poslední míst-
nosti touto »Zimou« končí. Z bohatých, ano
pompesních alegorií schodiště přešel V. Hynai
k rozvinutým obrazům Počasí, a za dvě decenniu
dospěl k prostému, jednoduchému poetickému
zosobnění »Zimy«, kde kraj i pohádkové zjevení,
jím se letmo nesoucí, jsou v jednolitý celeka
nerozlučnou malebnou harmonii sloučeny.
Hynais
V Hynai
národní . divadlo
8
article
Vojtěch Hynais jako umělecký zjev, jako
tvořivá mocnost, je poutavý problém, v každém
svém díle nově se dokumentující. Příroda, sku
tečnost, reálnost je jeho bohem, aneb aspoň
předmětem jeho zbožňující úcty. Všechno v ni
je mu svatě nebo posvátné, každičký zjev a
každé zachvění, každý zákmit světla a každé
rozehrání barvy. Všechnu svoji sílu maliřské
práce, všechnu svoji úžasnou hotovost technickou
upíná k tomu, aby všeliké skutečnosti co nej
těsněji se přiblížil. Nejraději by s ní splynul
docela. A přece resullát jeho umělecké práce,
jeho díla, jako je tato »Zima«, jsou prosty vše
likého stinu všednosti a drsnosti. Jsou chvíle.
kdy se zdá, jakoby se ani tohoto světa nedo-
týkaly, a přece v něm tkví každým výhonkem
svých kořenů. Mají povznesené, vyvýšené
linie, a barvy jako pročistěné. Mají svou něžnou
poesii, o níž se člověk obyčejný domnívá, že
kvele jen mimo reslnou hmotnost světa a života.
Hynais každým črtem tužky a každým tahem
štětce, svými jedinými prostředky vyjadřovacími,
provádí důkaz, že tato ušlechtilost, tato jímající
a povznášivá krása jest a žije v tomto světě
kolem nás a také v nás. Mnozí ji tuší a věři
v ni, ne každý však ji vidí a málo kdo ji do-
vede z povrchního rmutu a vlnícího se změ-
tění vyvážiti tak, aby každý druhý ji vlastníma
očíma poznal. Kdo to dovede, jest umělec. Jeho
nitro se zachvivá citlivěji a jemněji nežli ostat
ních, v něm při styku s přírodou ozvou se nej-
subtilnější, jinými nepostřehnutelné tony v živém
ohlasu a moci svého umění sděli svoje subtilní
sensace nám ostatním. Jeho dílo je pak prokla-
mací před tím latentní krásy a poesie jiným
ztajené.
Hynais
9
article
»Zima« Hynaisova je takovou evokací krásy.
studené poesie pod sněhem se choulicího kraje
tesklivou písní zastaveného života, prostá vš
abstrakce, docela stojicí mimo vši knižní učenost
a spekulativní důmysl. Působi jenom jako ži
velný zjev. Tato jako mrazem zardivajícíse
»Zima« je ovšem rodnou sestrou onoho panen-
ského poupěte, jež na Jaře ptačí písně hude, se
snivým pohledem, je sestrou oné rozvité stolisté
květiny, naproti pod růžovým baldachýnem v Létě
svitící, ale její obraz jeví se mi silněji stupřo-
vaný, mocněji soustředěný a zhuštěný, protože
koncisnější a prostší vším svým chvějivým po-
hybem, svým bezhlasým klidem, svou mrazivou
tvářností, svým chladným zorem, každou linií
každým hybem, jimiž stělesňuje představu své
nočni doby. Dvacet let, jež jí od jejich sester od-
daluje, přineslo ji zvýšenou delikatnost kresby
vrcholné jakosti, v měkce procítěných a při tom
s neomylnou přesnosti vedených živých liniích.
Štětec ještě více nežli druhdy je v rukou
mistrových nástrojem poslušným; každého hnuti
a postřehu barvy zněžněly a tony zjemněly
stíny průsvitně změkly v této dumavé symfonii
běli a bělostnosti, v níž pohrávají nádechy, pro-
svítají transparence, z níž tiše vyzařují útlé
svítivosti.
Ticho zimního šeření, studivý poklid od-
počívající přírody je tato Hynaisova »Zima«, prav-
divá a rezlná až do nejmenšího zvlnění sněho-
vého rubáše a mrazivého zachvění pokožky,
přece zase sugestivný obraz poelického zjeven
a visie o prochvělých bílých harmonifch.
Hynaisův
10
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Otázka učitelská
VII. Učitelské požadavky.
Čeho si české učitelstvo přeje a žádá, pa-
trně vysvítá z předehozích statí našich a jest
dobře známo čtenářům tohoto časopisu, jenž
po dlouhou řadu let co nejochotněji požadavky
učitelstva českého nejen tlumočil, ale také hájil.
Že tak činil také proto, že naše učitelstvo
obětavě zájmům národa a země sloužilo
slouží a že náš časopis pro české učitelstvo
nepřestává působiti i nyni, kdy někteří, na
počet skrovní učitelé nachylují se k mezináro-
dovosti a ve svých potřebách utíkají se k cen-
tralistické říši, je také všeobecně povědomo.A
u »Národních Listů« přirozeně svobodomyslné
stanovisko jest obmezeno s jedné strany »inter-
nacionálou černou«, jako s druhé strany »inter-
naeionálou červenou« také v oboru obecného
školství, v němž jejich programem jsou snesení
sjezdův a valných hromad učitelstva českéhoa
opravdových přátel jeho, která vždy vy-
znívala pro svobodnou a národní školu
obecnou . ..
národní škola obecný
11
article
Dle Joklíkovy obsažné úvahy »O pomě-
rech českého národního školstvi a učitelstva
v království českém« dají se učitelské poža-
davky shrnouti ve slova: Stavovská samospráva
kterou by učitelstvo užilo ke spořádání vnitř-
ních svých poměrův; od společnosti české žádá
spravedlivou úpravu svých zevních poměrů. Ve
věcech povolání samosprávou nastalo by uplat-
ňování vlivu učitelstva na všecko vyučování
skrze zreformované konference učitelské; v osob-
ních poměrech učitelských třeba spravedlivého
obsazování míst učitelských, a dokud k tomu
nedojde, společného zemského statusu bez
ohledu k čínským zdem okresu, ustanovování
zemskou radou školní, odstranění praktik př
odnímání kvinkvenálek a podobných neplech,
ovšem především náležité úpravy služného
v záležitostech služebních potřebí vymanění se
z pout byrokratismu, zvláště nápravy dozoru,
do něhož by samospráva zasáhla volbou in-
spektorů. Ve směru samosprávy právní žádá
učitelstvo náležitého zastoupení v radách škol-
ních svobodně volenými zástupci; lidského
spravedlivého disciplinárního řádu s řízením se
zastoupením stran a s pořadím stolic; ochrany
proti svévolnému postrkování z místa na místo,
nepřesaditelnosti a nesesaditelnosti a ovšem plné
občanské svéprávnosti v životě veřejném a po-
litickém; zrušení výnosů Thunových a Kiel-
manseggových je odtud již nanejvýš na čase.
Joklíkův
Thunův
Kiel
12
article
Osvětovým povoláním učitelstva a podmínkou
jeho svobody a svéprávnosti jest jeho akade-
mické vzdělání.
Z těchto hlavních požadavků vyplývají
podřízenější: zrušení školného, sproštění učitele
od udávání nedocházejících do školy dětí, zru-
šení úlev v návštěvě školní, vyloučení kleru ze
školy a obmezení vyučování a výchovy v ná-
boženství na kostel, opatřování školních potřeh
chudým dětem zdarma, rozmnožení počtu škol
a snížení nynějšího počtu žactva v jedné třídě.
zakládání útulen pro mravně zanedbanou mlá-
dež, převzetí celého nákladu na školství od
země atd. atd. Jen řádů a titulů se učitelstvo
nedomáhá.
13
article
Stručná statistika odpovědí n
některé z otázek dotazníku, mezi. učitelstvo
rozeslaného, kterou Joklikova studie se zavírá,
jest dokladem přísných a po případě příkrých
jeho vývodů. Vždyť na př. z ní vychází, že
přes 67% odpověděvších učitelů je přetíženo
formalistickými pracemi písařskými; 60 proe.
učitelů nezbývá času ku vzdělávání dalšímu
na 84% učitelů se vzdělávajících pohlížíse
shůry nepříznivě a netečně; ve 100% nedbá se
hlasu učitelů; v 82.6% jsou třídy jich přepl-
něny; v 95 působí jich místní a okresní rady
školní neuspokojivě; ve 100% nejsou okresní
porady učitelské dobře a účelně zařízeny
v 86.6 vedou si okresní inspektoři školní byro-
kraticky; v 95.6 užívá se disciplinárního řádu
krutě a nelidsky; ve 100% kvalifikuje se
učitelstvo libovolně; v 98% obsazují se místa
protekci atd. Ovšem sluší podotknouti, že tato
hrozná čísla vzata z určitých odpovědí a že by
snad o něco se zmírnila, kdyby na všechny
otazníky bylo odpověděno vůbec a pak nikol
neurčité a obojetně. Avšak přece z určitých dát
došlých mohl dr. Joklík nakresliti do podrob-
nosti konkretní obraz stinných stránek
českého školství a jeho učitelstva, jenž must
tím více dojímati každého pravého přitele lido-
vého vzdělání, uváží-li se, kolik světl a, kolik
duševního kapitálu skryto a utajeno v utlačova-
ném a nevšímavém stavu českého učitelstva,
jemuž svědčí Doslov Joklikovy úvahy, která vy-
znívá v mocný hlas za nápravu důkladnou
rychlou, v hlas, na který znova a důrazně upo-
zorňujeme kde kterého vlastimila, by nevyzněl
na prázdno v naší, tolika a také nicotnými
zájmy poutané společnosti, než došel ohlasu
přiměl k napravování zlořádův a škod v obee-
ném školství našem, které vznikly již v době
trpného odporu proti novému (říšskému) záko-
nodárství školnímu a které še rozmnožují a šíří.
Joklikův
Joklík
stinný stránka
14
article
Jen pak z výjimek všeobecného smutného
stavu českého školství a jeho učitelstva, které
dr. Joklik připouští, stanou se pravidla,
a obecné školství české bude ve stavu uspoko
jivém, nikoli jen po výročních zprávách c. k
zemské rady školní pro zemský výbor a sněm
našeho království, ale také dle zkušeností a po-
zorování českých učitelůl
Že zdárné rozřešení »učitelské« otázky bude
vyžadovati zvýšení nákladu na zemské škol-
ství, jest samozřejmo a bylo v tomto časopisu
již vytčeno, Avšak tím nebude ještě novodobým
požadavkům a nárokům dosti učiněno, nebot
nejde jen o vyučovací o soby, ale takéo
věci, jimž se učí, a všecko zlepšování vnějších
i vnitřních poměrů školství obecného neobejde
se bez dalších větších nákladův. Tém ne-
bude moci naše království se vyhnouti, nemá-li
od zemí německých nejdřive na poli osvětya
napotom na poli národohospodářském býti
udoláno.
V letech, kdy u nás bylo pečováno jeno
zlepšování methody a docházky školní a budov,
pracovalo se v sousedních, s námi závodících
zemích německých velmi úsilně o zvýšení a pro-
hloubení vyučování prvopočátečného, které stup-
ňuje se školami dalšími a ústavy, vědu zprosto-
národňujícími: německé učebné osnovy a
návody, čítanky a učebnice jsou veskrze pronik-
nuty duchem nové doby. Nezbývá, než
aby také u nás ještě další práce úsilná a ovšem
i větší náklady vedly se ve prospěch lidového
vzdělání, jehož zvýšení a prohloubení bude míti
důsledkem větší národohospodářskou zdatnost
našeho národa. Náklady na školství jsou právě
z nákladův úrodných, které se vrací
s bohatými úroky — toť budiž stanoviskem
opravdových zástupeův českého lidu v letošním
zasodání sněmovním
České« místní rady školní v obcích
s německou správou.
doktor
Joklik
15
article
Ukázka, jak šetří se zákonitých
Ukázka, jak šetří se zákonitých
naří zení.
Všeobecně známo, jak velkého potřebí na
máhání a jak dlouho trvá, než podaří se ně-
kterou obec v tak zvaném uzavřeném území
přiměti k tomu, aby zřídila svým nákladem če-
skou školu veřejnou, třeba byla v obci
té značná česká menšina, ano dosti často česká
většina. Jsouť v uzavíraném území německé
obce, v nichž žije až i 80 Čechů (ku př. Lom
čili Bruch u Duchcova); jsou zde obce, kde
následkem vzrůslajícího počlu českého žactva
zřizují se německé školy měšťanské (v Hor.
Jířetíně u Mostu); jsou zde obce, ve kterých.
kdyby uzákoněn byl tak zvaný zákon Kvíčalův.
musily by se německé školy zavříti, nebo až
na čtvrtinu i měně nynějšiho počtu tříd obme-
ziti — neměly by německých žákův! A ve vět-
šině takých obcí není českých škol!
Čecho
Kvíčalův
Lom
Most
Bruch u Duchcov
16
article
Jen za nynějších zastaralých zákonitých
nařízení o zřizování škol jest ku př. možno.
aby v obefch, kde po léta jsou české školy ma-
tičné, navštěvované ročně 150—600 žáky (v Li
toměřieích, v Žatci, v Postoloprtech, v Březnie
n. L., v Podmoklí, v Hostomicích, v Ledvicích
u Duchcova, v Kopistech a v Maltheyru (Zá-
luží) u Mostu, v Košťanech, v Trnovanechu
Teplic, ve Znojmě, v Opavě atd.) nebylo lze
nalézti pětiletého průměru 40 záků, potřebného
ke zřízení školy veřejné ! Prostředky, jakými se
bojuje, aby se pětiletého průměru nenašlo, jsou
všude stejny, je to dobře známá kapitola z utr
pení českých menšin: vypovídání z práce
z bytu, z obcí, boykot, denunciace atd. Poda-
ří-li se však někde přece nalézti pětiletý průměr
a přinutí-li se tak německá obec českou školu
zříditi, tu nastoupí tato obvyklou cestu protestův
a rekursů k ministerstvu vyučování a k správ-
nímu soudu, aby se zřízení české veřejné školy
aspoň co nejvíce protáhlo a oddálilo; a tak se
obyčejně většina těch žáků, kteří sloužili za zá-
klad a materiál pětiletého průměru, potřebného
pro zřízení školy, této ani nedočká — trvá to
obyčejně 4——5 roků.
Žatec
Postoloprty
Podmoklý
Hostomice
Ledvice
Duchcov
Kopist
Maltheyr
Zá
Most
Košťany
Znojmo
Opava
Trnovanech Teplice
17
article
Když přes všecky rekursy veřejná škola
konečně zříditi se musi, svěřuje se péče o ni
v první řadě »české« místní radě školní — pěče
ta je v pravdě macešská, stačí-li totiž slovo
toto v celém svém dosahu. Jak se české škole
veřejné v německé obcí vede, je již příliš známo
— vzpomeňme ku př. jen Mostu, kde česká
škola veřejná byla umístěna zatímně (10
roků) v děsných mučírnách, vizme však také,
jak vypadají tyto české místní rady školní,
vizme, jak tu přímo nohama se šlapou zákony
a nařízení zcela jasné, nepřipouštějící různých
výkladů, před očima školních úřadův, ano bohu-
žel i samotnými školními úřady, jimž uloženo
jest, aby se nařízeními těmito přísně řídily
»Čoské« místní rady školní v obeích ně-
meckých složeny jsou, až na nepatrné a vzácné
vyjímky, skoro všude z rozhodných Němců,
z nichž snad některý umí několik slov českých.
nebo z renegátů. Avšak zemský zákon o dozoru
ke školám (ze dne 24. února 1873) nařizuje
v § 7.: »V obeích, kde jsou české i německé
školy, zřídí se místní rady školní, jak pro české
tak i pro německé školy zvláště a sice z pří-
slušníků té národnosti, pro kterou je
škola zřízena.«
Tedy z příslušníků téže národnosti, pr
kterou je škola zřízena — toť přece zcela jasně.
Němec
Most
18
article
A aby to bylo ještě jasnější, aby nebyl vůbec
omyl možný, vydalo ministerstvo vyučován
k tomuto paragrafu ještě zvláštní vysvětlení 25.
ledna 1887, jež zemskou radou školní publiko-
váno bylo vynesením z 8. února 1887. č. 2763
nařizujíc, aby ve školních obcích, v nichž zří-
zena jest jedna místní rada školní pro české
jedna pro německé školy, zjistila se národ-
nost členů místní rady školní přislušnou okr. sk.
radou vždy dřive, než zvolení ku předepsanému
slibu se připustí. »Příslušná šetření konejtež se
hledíc spolu ke známým osobním, do-
movským a rodinným poměrům
toho, jehož se týče, zejména protokolár-
nim vyslechnutím ka ždého zvoleného
o olázce ke které národnosti náleží. Shledá-li
se, že požadavku ve příčině příslušnosti k té
které národnosti není vyhověno, učiňtež okresní
rady školní, nevyčkávajíce ani stížnosti, z moc
úřadní opatření, které vyžaduje zachování zá-
kona. C. k. zemská rada školní, dávajíc o tom
c. k. okresním radám školním pro venkovské
okresy školní následkem připisu předsednictv
c. k. místodržitelství ze 27. ledna 1887 č. 811
věděti, ukládá jim spolu, by se nařízením
tímto přísně řídily.«
19
article
Může býti něco jasnějšího ? Jak tedy možno,
aby české místní rady školní v obcích smíše-
ných skládaly se ze zarytých Němců, neumě-
jících mnohdy ani slova českého ? Prostě tím-
že se okresní hejtmaní nařízením tímto vůbec
neřídl, že ho prostě ignorují, snad zapomněli,
že existuje, neboť od jeho vydání uplynulo již
skorem 14 roků. Protokolární vyslechnutí kaž-
dého zvoleného o otázce, ke které národnosti
náleží, se vůbec nekoná, hejtman se prostě
členů do české místní školní rady zvolených
zeptá, umějí-li česky — rozumí se, že všichni
přisvědčí, třeba to pravda nebyla — a pak je
vezme do slibu. O nějakém předběžném šetření
dle známých poměrův osobních, domovských
rodinných ani řeči! Tak ovšem se děje, když
se jedná o českou místní radu školní v ně-
mecké obci. Jedná-li se o německou místní
radu školní v obci české, neberou se tak lehké
vážky. I tu je patrný známý dvojí loket. Před
několika roky stalo se na př., že zemská rada
školní zrušila volbu dvou členů do německé
míst. rady šk. v Roudnic (židů), z toho důvodu,
že přihlásili se při sčítání lidu s obcovací řečí
českou. Doporučovali bychom c. k. zemské radě
školní vřele, ame žádáme ji za to přímo, aby
se zeptala okresních rad školních, jichž se týče,
Němec
Roudnice
20
article
po obcovací řeči členů českých místních škol-
ních rad v obeích německých. V Třebenicíeh
na př. jest místní školní rada německá skutečně
složena ze samých kovaných Němců, jak zákon
předpisuje, známý dr. Tilta je místním školdo-
zorcem. Z toho patrno, že jedná-li se o Němce,
dovede se zjednati průchod zákonům!
A kdyby i některý člen místní rady školní
sám přihlásil se za příslušníka určitého národa
a znal se k nějaké národnosti, nestačí to, jak
rozhodl správní soud 5. dubna 1900, nýbržje
třeba důkazu zvláštního a speciálního. Kon-
kretním případem ličení byla žaloba na rozhod-
nuti ministerstva vyučování, jímž potvrzena byla
volba osob, které se přiznaly býti příslušníky
českého národa, do české okresní školní rady
prachatické. Zástupce stížnosti dokazoval, že
prohlášení samo, že někdo náleží k nějaké ná-
rodnosti, je nepostačitelným, nýbrž že dlužno
zjistiti všechny momenty, ze kterých by nade
vši pochybnost bylo patrno, že určitá
osoba skutečně také k příslušné národnosti ná-
leží. Po dlouhé poradě senát vynesl nález, kte-
rým se zrušuje volba člena do české okresní
školní rady prachatické z důvodu, že tento člen
sice sám prohlásil se za příslušníka českého
národa, že však bylo dokázáno, že pocházíz
rodičů německých, že se přihlásil k německému
jazyku obeovacímu a že své děti posílá do
školy německé, že tedy přese všechno své při-
znání nemůže býti pokládán za příslušníka
českého národa. Úvedenými zde nařízeními a
rozhodnutím správního soudu jest jasně vysvět
leno, kdo smí se považovati za »příslušníka«
českého národa a kdo má býti dle toho členem
české místní rady školní v obci s německým
zastupitelstvem.
Němec
Tilt
Kon
český národ
21
article
Mnohému bude snad divno, že proti tako-
vým protizákonným volbám nepodávají se pro-
testy a stížnosti. Kdo je má však podávati?
Rodiče? Ti nevědi ponejvíce o těchto před
pisech, neb nevědí, kam se svou stížností maj
se obrátiti. Učitelé? Ti tak učiniti nesmějí,t
by bylo pokládáno za vzpouru proti školním
úřadům. I slušelo by výborům jednot národních,
a ovšem autonomním členům zemské rady školní
působiti k tomu, aby se výše uvedená nařízení
»přísně« prováděla, jak to zemská rada
školní nařídila.
Ve sborech zákonodárných pak poslanci
naši v každém případě jednotlivém interpelujte
pana místodržitele, jakožto předsedu nejvyššího
školního úřadu v zemi a pana ministra vyu-
čování.
Nejlépe by pomohla radikální změn
zlemského zákona o zřizování a vydr-
žování škol, jakož o dohledu k nim a vyjmut
české školy v německých obeích z právomoci
německých okres. rad školních a »českých«
místních rad školních v dosavadním jich složení.
Doufejme, že brzy tak se stane!
Křivoklátský učitelský spolek
»Jungmann« má 6 července t. r. o půl 11. hod.
dopol. mimořádnou valnou hromadu v Nezabu-
dicích.
Odborným učitelkám III. odboru. Na
měšťanské škole dívčí v Bučovicích (na Moravě) ob-
sazeno bude místo učitelky odboru mat. tech. Zá-
kladní služné 1700 K. Kvinkvenálky počítají se jako
v Čechách, další po 200 K, a poslední dvě po 300 K.
Přednost dá se žadatelce, která zkoušena je i z něm-
činy. Na okrese kompetentky není. Příštím rokem
otevřena bude v místě zemská reálka. Konkurs do
30. června t. r.
Jungmann
K Kvinkvenálka
Nezab
Bučovice
Morava
Čechy
22
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
se Šermiřský klub »Mikuláš Dačický
z Heslova« ukončil jarní období svých cvičení
Během léta, kdy klubovní místnosti jsou uzavřeny
konají se týdní jour-fixy vždy v pátek o 8. hod. več.
na Žofině a sice počínajíc dnem 21. června. Tento
prvý jour-fixe jest zároveň večerem na rozloučenou
s klubovním rokem 1900—1.
Střelba.
** »Český střelecký klube absolvuje v letním
období střelbu puškou: osmkráte do kruhového
terče pevného na 200 kroků, dvakráte do polního
kruhového terče na 400 kroků a pětkráte do pohyb-
livého terče loveckého na 100 kroků. Střelba pi-
stoli: sedmkráte do krubového terče na 50 kroků.
Pořad střelby v dalším průběhu letního období roku
1901 jest následující
Den
Dačický
Heslův
Střelba
Šermiřský klub
krok
23
article
puškou 20kruhový
23. června, neděle, od 3. hod. 400
a 100
» lovecký (6krh.
30. . . , 3. . 200
» 12kruhový
a 50
pistolí
puškou
14. července » » 3. » 200
a 100
» lovecký (6krh.)
» 12kruhový
21. » » » 3. » 200
a 50
pistolí
4. srpna » » 3. » 200
puškou
a 100
» lovecký (6krh.)
Z cyklistského ruchu-
** Minulé neděle dobyl člen »Slavie« Rudolí
Vejtruba na mezinárodních závodech amatérských
v Pratru ve Vídní první ceny v jízdě cizinců na 2000
metrů před Schenkem z Jablonce a první ceny ve
hlavní jízdě na 1000 m. před mnohonásobnou kon-
kurrenci. — Druhým byl Schenk z Jablonce, třetím
F. Mader, kterého ve Vídni cení si vysoko.
** Klub českých cyklistů mediků
koná dnes v neděli výlet do Kamenice u Benešova.
Schůzka o 2. hod. u všeobecné nemocnice.
** Nejle ší americký závodník černoch Major
Taylor vítězí téměř napořád, kde ke startu nastoupí
a tournée jeho po Evropě je nekonečnou řadou triumfů.
Vitězství jeho jsou obecenstvem vždy s radostí vílána.
neboť Taylor nejen že je výborným jezdcem, ale
jeho způsob jízdy jest nanejvýš poctivý a bez všech
úskoků a kliček, Jest královsky placen.
Schenk
Madera
Taylor
Vídeň
Jablonec
Benešov
Evropa
Slavia
Pratr
24
article
Veslařství.
** Proposice ku veslařskému mezi-
národnímu závodu o mistrovství ze m
koruny české na lodích jednosedlových, jenž
konati se bude v sobotu dne 13. července 1901
o 7. hod. večer v Praze na Vltavě o cenu vypsanou
a věnovanou »Ústřední jednotou veslařskou z Čech“,
byly již rozeslány. Cena tato musí při trojích za sebou
jdoucích »Ú. J. V. z Čech« vypsaných a pořádaných
závodech pod touže vlajkou a týmž veslařem hájena
a dobyta býti, má-li se státi trvalým majetkem
vítězícího klubu. Vítěz obdrží místrovský odznaka
titul: »Mistr veslař zemí koruny české«. Vítěz vr
1899 a 1900 jest p. Boh. Černý (veslař. klub »Slavia «).
Délka dráhy 2500 metrů po proudu (Branik—Podolí)
Závod jest mezinárodní. Přihlášky lodí a jmenování
veslaře do 1. července 1901 do 9. hod. večer u pana
Jos. Rennera v Praze, ve Spálené ul. č. 19.
** Zároveň vydány i proposice k XXXIII.
mezinárodním amatérským závodů
veslařským, které pořádají kluby »Blesk«a
»Slavia« v neděli dne 14. července pod záštitou
»Ústřední jednoty veslařské z Čech« v Praze na
Vltavě. Délka dráhy 2000 metrů po vodě (Dvorce—
Podolí.) Start pevný. Závodní pravidla »Ústřední
jednoty veslařské z Čech.« Na pořadu jsou tyto zá-
vody: 1. Ctyrky. Čestná cena král. hlavního města
Černá
Jos
Renner
Praha
Vltava
Čechy
Podolí
Slavia
25
article
Prahy a 5 čestných odznaků. Vítěz v r. 1900: Klub
»Slavia«. 2. Jednoveslovky mladších.
Čestná cena a čestný odznak. 3. Čtyrky mlad-
ších. Čestná cena veslařského klubu »Blesk« v Praze
a 5 čestných odznaků. Vítěz v roce min.: »Slavia«.
4. Dvojky párové. Čestná cena a 2 čestné od-
znaky. 5. Čtyrky I. třídy. Čestná cena a 5 čest-
ných odznaků. 6. Jednoveslo vky. Čestná cena
a čestný odznak. 7. Dvojky párové mlad-
šich. Čestná cená a 2 čestné odznaky. 8. Čtyrky
II. třídy. Čestná cena a 5 čestných odznaku,
přístupno těm, kdož nehlásí se na číslo 1. a 5. 9.
Osmy. Čestná cena a 9 čestných oznaků. 10.
Čtyrky pro kluby mimopražské v »Ústřední
jednotě veslařské z Čech« zastoupené. Čestná cenaa
5 čestných odznaků. Startuje-li více lodí než tři,
čestné odznaky též mužstvu lodi druhé. Hlášení lodí
do 27. t. m. do 9. hod. večerní a jmenování mužstev
do 6. července do 9. hod. večerní u p. J. Rennera
v Praze, ve Spálené ulici č. 19.
J Renner
Praha
Čechy
Slavia
26
article
Athletika a sportovni hry-
** Dánský klub Akademisk Boldklub
Kobenhaven B. C. z Kodaně zavítají buď v pod-
zimní nebo jarní saisoně do Prahy.
** Na podnět několika členů »Slavie« založen
byl v Kralupech sportovní klub, jenž pěstovat
bude všcchny druhy sportu, zejmena sport footbal-
lový. Klub pořizuje si vlastní hřiště, postavil 2 muž-
stva, a v době nejbližší sehraje zápas v kopanév
Tursku s tamjším klubem, který rovněž založen
členy »Stavie«. Na podzim bude pořádati klub kra-
lupský veřejný meeting athletický.
*Na dnešních závodech athletických »Sparty«
závodí 7 členův »Slavie«. Klub navštiví dnes hro-
madně závody tyto,
** By závodníci maďarští, kteří k dnešním zá-
vodům »Sparty« do Prahy animováni byli, vypravil
klub tento minulé neděle své členy k závodům cy-
klistsko athletickým do Pešti a Prešpurku. Jelikož
naší závodníci i cen dobyli a většina pět dnes při
závodech startuje, uvádíme krátce výsledky.
Meeting »Magyár Uzsó Egyesület« v Pesti
I. 100 y ardů handicap. 1. Schubert od mely
0:101/s vt.
II. Závodna kole na 2000 m. 1. Vondřich
(Sparta), 2. Frisch, 3. Possert.
III. Házení koulí. Demetrovies 12.33 m.
IV. 10.000 m. na kole. 1. Bäumler. 2. Von-
dřich.
V. 1/4 míle přes překážky. P. Vargha 1.08.
VI. Skok do dálky. 1. Gajzago 6 m. 59 cm.
Schubert
Vondřich
Frisch
Bäumler
P Vargh
Gajzago
Kodaň
Praha
Tursko
Pešť
Prešpurk
Akademisk Boldklub Kobenhaven B
Slavia
Kralupy sportovní klub
Sparta
Magyár Uzsó
m . Iva
centimetr
27
article
VII. 1/2 angl. míle. Speidl 2.141/2, Jánský
(Sparta) třetím.
VIII. Házení diskem. Coray 33. 40 m.
Match cyklistů vyhrává Vondřich nad Fri-
schem.
Meeting »Pozsonyi-Torna Egylet« v Prešpurku.
1. Hazení břemene dodálky. 1. Czin-
koczky 9 92 m.
II. Běh na 100 yardů. Wagner O : 11.
III. 1/4 angl. míle přes překáž ky. 1, J.
Kovář (Sparta) 1:02 m.
IV. Skok do dálky. 1. Kratochvíl 5.47 m.
V. Házení diskem. Straus 35 25 m.
VI. Běh na 1000 m. Sax 2: 51, Todl (Sparta)
třetím.
** Český athl, a footb klub na Král. Vinohradech
vysílá k dnešním mezinárodním závodům athl. klubu
»Sparta« 5 závodníků, ač nekyne jim velká naděje
na vítězství při tak mocné soutěži domácí i cizí, jakou
řečené závody vykazují. Holý startovali bude na
mistrovství Řakouska na 100 y a v handicapu na
100 y, Otradovec na 1 angl. míli, Jesenský
na 1/4 a 1/2 angl. míle, dále Melkart a Levý na
1/4 angl. míle a na juniorce na 1000v.
* Velmi výrazný a zdařilý plakát k dnešním
velkým závodům »Sparty« jest dílem akad. malíře
p. Karla Reisnera, známého již v tomto oboru
uměleckého tvoření. Plakát znázorňuje moderního
diskobola; zasvěcenci poznají na prvý pohled, že
malíři modelem byl známý diskař český, mistr Janda,
druhý vítěz v zápasech o mistrovství světa při závo-
dech olympických v Paříži. — Plakát bude ozdobou
všem spostovním střediskům.
Vondřich
J Kovář
Kratochvíl
Sax
Král
Jesenský
Levá
Reisner
Janda
Prešpurk
Vinohrady
Paříž
Jánská
Sparta
Fri
Wagner O : 11
m . V
Straus 35 25
35
article
terčn
Partie čís. 234.
Caro-Kannova obrana
Hrána v květnu 1901 v českém spolku šachovém
v Praze.
Bilý: Old. Důras. Černí: H. Brožek, M. Dvořák
c7—c6 a) 116. Dd2—b4! Jb8—d7
1. 62—e4
2. d2—d4
d7—d5
17. Jg5xÍ7! Kgsxf
3. Jb1—cs
d5xet
18. Sc4Xe6+ Kr7—e8
4. Je3xkek
Se8—f5
19. Db4Xb7
Va8—bs
5. Je4—g3
Sf5—g6
20. Se6xd7+ Jf6xd7
6. Jg1—f3
e7—e6 b
21. Val—e1+ Sf7—e4 f
h7—h6
7. h2—h4
22. Db7—c7 Vh8—f8
Sf8—d6
8. Sf1—c4
23. f.—f3 Vf8—f7
Sg6—h7
9. h4—h5
24. Ve1Xe4+- Kg8—f
Jg8—f
10. Jg3—h2
25. Jí4—g6 Kl8 —gs
Sd6xcft c
11. Se1—ft
Dds- de
26. De7xb8+-1h) Jd7xcba
12. Je2xxkc fk.
13. Jf3 —esl
Dd6—ba-
27. Ve4—e8 Ví7—f
14. Dd1—dz
Db4b2d)
28. Ve8f8— Kg8—h7
15. 0—o
Db2c2 e
29. Ví8—h8 mat.
Cara
Kannův
Důras
Černý
H Brožek
M Dvořák
Jg
Jf
Klement
jít 7
Jd
Praha
Virginie
Val — e 1 + Sf 7
c 7
c 6 a
d 7 1
Kristus 7
e 8 4
xd
c 7 vh 8
h 5 24
h 2 25
7 xcba 12
c 2 e
37
article
a) Otevření Caro-Kannova se příliš často neužívá.
Snad jedinná Praha činí v tom směru vyjímku; v le-
tošním turnaji čes. spol. šach. bylo otevření Caro-
Kanovo jedno z nejčastějších. b) Zdá se býti slabším
pokračováním, než-li Jb8—d7, neboť nyní může bílý
pokračovati 7. h2—h4 h6 8. Je5 Sh7 10. Sd3 Sxodi
11. DXd3 a bílý má 3 figury vyvinuty, kdežto černý
žádnou. c) Kombinuce timto tahem zahájená, jest, jak
z dalšího lze poznati, úplně špatnou; černí hrají na
dobytí pěšce, kterého však bráti nemohou, neboť jak-
mile jej vezmou, je partie pro ně ztracena. Lépe bylo
rochovati. d) Černí dlouho otáleli s rochádou, že pří-
kladu jejich následovati nebylo by radno, jest z ná-
sledujícího patrno. e) Že též skromnost jest cností, to
nebylo asi povědomo vůdcům černých; místo by spoko-
jili se pěšcem jedním a nyní rochovali, brali ještě
pěšce druhého, nejspiše proto, by nanovo dokázali
pravdu přísloví, že kdo není spokojen s málem, při-
chází o vše. Ostatně příliš mnoho nechybili, nebot
hráli-li 15. 0—0 pak mohlo následovati 16. Va bi
DXc2 17. DXc2 SXc2 18. VXb7 J—a6 19. JXf7
VXf7 20. SXe6 Va f8 21. Jg6! Sí51 22. Je7+! K
jakk. Jf5 a vyhraje. A jiné tahy též již nepomohly.
1) Ztrátu figury nelze odvrátiti. Jest-li 21. . . . Kds
22. Je6+ K jakk. 23. Jc5+ atd. g) Není jiné obrany.
h) Danajský dar. Jest lhostejno však, přijme-li jej
černý, či nikoliv.
Zprávy šachové-
Dochází nás truchlivá zpráva o úmrtí jednoho
ze zasloužilých bojovníků za věc šachovou, pana Č.
Šäferlinga. Týž před krátkou dobou ujal se vedeni
Cara
Kannův
DXc
JXf
SX
Jg
Šäferling
Praha
Virginie
VXb 7
Jb 8
sh 7 10
SXc 2 18
7 VXf 7
Jc 5 +