ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 26744ba0-70cb-11dc-97d3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: org 18, person 82, place 80, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISY.
národní Lisa
3 masthead
11. října 1909.
4 masthead
Císlo 277
5 article
Jest sice pravda, že Jednota bratrská po zději a to za biskupa Jana Augusty, který byí horlivým stoupencem Luterovým, přiklonila se k tomuto učení a konfesse bratrská z r. 1535 vykazuje skutečně vliv luteranismu, avšak jii r. 1546 na synodě boleslavské frakce luteránská padla, a Augusta pozbyl svého vlivu. Lutera nismus a Jednota rozešly se na dobro. 13) V zá pěti na to nastalo nové pronásledování bratr českých (celkem mandáty proti bratřím vydány r. 1503, 1507, 1508 t. zv. svatojakubský 1511 — 13. května 1511 upálen dokoncev Kutné Hoře od podobojích bratr Ondřej Polívka. měšťan kutnohorský za to, »protože při mš svaté, když kališníci klekali před svátosti oltářní. napomínal jich byl nahlas, aby toho nečinili, ana prý to byla modloslužba« 14) — 1547 1548, 1553), a schválení t. zv. české konfesse r. 1575 v tomto chledu bratřím nepomohlo. neboť hned po schválení této, ještě téhož roku (1575), vydal Maximilian II. z Řezna mandáty proti bratřím, 15) a Rudolf II. mandáty tyto 1602 obnovil. 16) Teprve majestát eísaře Rudolfa II. z roku 1609 zjednal zde nápravy, ně luterány s bratry nesmířil. 17) Ti šli vždy k sobě prolichůdně. ano luteráni chovali k některým učením bratrské církve přímo nepřekonatelnou nenávist. 18)
Augusta Luterův Polívka Maximilian II Rudolf II II Kutná hoře Řezno Jednota
7 article Jednání o spisu biskupa dra. Frinda před církevním soudem.
Jednání o spisu biskupa dra. Frinda před církevním soudem. Ve dvoraně žofínské konal se dne 25. srpna t. r. sjezd katolického duchovenstva českého, velmi četně navštívený. Jeden odstavec sjezdo- vého jednání zavdal světicímu biskupu Frindov podnět, aby nejen před soudem církevním, ale i před světským soudem trestním zahájil rozepři proti faráři Bohumilu Zahradníkovi, známému spisovateli Bohumilu Brodskému, který otevřeně zastal se jazyka českého, uraženého publikacem biskupa Frinda. Při resoluci, týkající se národ- ního stanoviska českého duchovenstva, navrhl pan Bohumil Zahradník, farář v Ouběnicíchu Bystřice, dodatek v tom smyslu, že české ducho- venstvo s rozhořčením a protestem vyslovuje se proti tomu, že jeden vysoký kněžský hodnosta označil českou řeč za „minderwärtig“. (Hlasy Frind!) Tento dodatek selkal se s hlučným sou- hlasem, ale do resoluce se nedostal. Dne 2. října obdržel farář pan Zahradník spis s oznámením, že světicí biskup dr. Václav Frind podal na něho u církevního soudu žalobu pro urážku na cti a dále sdělení, že je přáním J. b. milosti, aby se konalo ve věci té mimo- soudní předběžné jednání, které se ustanovuje na sobotu dne 10. října o 11. hod. dopol. do zasedací síně arcibiskupské konsistoře na Hrad- čanech. Podobné pozvání a oznámení o žalobě dodáno také arcib. notáři a redaktoru „Katoli ckých Listů“ p. Petru Kopalovi a sice pro článek, jejž uveřejnil v tomtéž časopisu dne 2. září.
Zahradník Brodskij Frind doktor Kopal Ouběnicích Bystřice hlas Frind
8 article
Oba pánové, farář Zahradník a redaktor Kopal, tomuto pozvání k mimosoudnímu jednání vyhověli a včera o 11. hod. dopol. dostavili se do arcib. konsistoře. Tamtéž přišel světící biskup dr. Frind. Jednání řídil předseda cirkevního soudu pro věci trestní p. dr. Josef Tumpach Po zahájení mimosoudního jednání o 11. ho dině dopolední biskup dr. Frind v řeči ně mecké přednesl svoji stížnost. Dokládal, že nemínil nikdy o českém národě neb českém ja- zyku pronésti takový úsudek, jakoby jej pova- žoval za méně cenný, než jazyk neb národ ně- mecký. Knihy „Das sprachliche und sprachlieh nationale Recht, Wien 1899“ a „Das sittliche Recht auf den Gebrauch der Sprache“ vydal proto, pravil biskup dr. Frind dále, aby položil základy ku právnímu nazírání ve věcech jazyko- vých, poněvadž v Evropě je velké množství ja zyků. Slova „minderwärtig“ nepoužil a že by jako biskup nikdy nemohl ospravedlniti před svým svědomím, aby národ některý označil za méně cenný. Farář p. dr. Zahradník odpověděl, že biskup Frind sice nikde přímo nemluvil o „min- derwärtig“ národě, ale že ve spise svém mluvi o řečích různé ceny. Následkem toho, kde je různost, musí být něco více cenného a něe méně cenného. Kniha biskupova vyšla v pal čivé době, kdy jednalo se o zrušení, beztoho tal malých koncessí národních za ministra Badena a tenkrát se podobalo, že kniha tato měla na pomáhati, aby nařízení hr. Badena byla od volána. Český národ následkem toho byl ve lice rozrušen a já dal jsem tomuto rozhořčen průchod, aby česká veřejnost viděla, že české kněžstvo s českým národem v jeho otázkách cftí.
Kopal doktor Frind Tumpach nationale Recht Zahradník Baden Wien Evropa Gebrauch der Sprache
9 article
Biskup p. dr. Frind pravil, že se div tomu, že takové dedukce mohly vzniknoutiz jeho spisu. V řeči, půl druhé hod. trvající, vybírai biskup jednotlivé statě ze svých spísů a doka- zoval z nich, že mluvil jen o relativní ceně ja zyků, že v nich hlásá paritu jazyků a že tedy neměl na mysli, dotknouti se národa a jazyka českého. Naopak, vytkl to jako prozřetelnost boží, která tolik různých jazyků vedle sebe po stavila. Biskup prohlásil, že zabýval se pouze vědeckým stanoviskem: Co konati, když v jed nom státě je takové množství různých jazyků A dovozoval, že je nutno dáti jed nomu jazyku přednost před ostat- ními, zejmena ve vojště, u nejvyš- šíchúřadů a pod. a žetato přednos náleží jazyku německému, poněvadž podle statistiky je živel německý v Rakousku percentuálně nejhojnější. Uvážíme-li — pravil biskup — že v sousedství Rakouska je říše ně mecká, že tento poměr pro používání jazyka ně meckého jest ještě příznivější.
Frind Rakousko
10 article
spekulace usnadňovala cizí propagandu a taková byla tehdy síla popudu a moci vzrůstající reformace že by byla nepochybně Jednola stržena proudem, nebě že byla aspoň seslabena nějakým rozkolem, kdyby Lukáš nebyl tomuto proudu čelil svou uzna- nou autoritou a nezlomnou pevnoslí . . . On roz- hodl se rychle; bez hněvu, bez násili, ve vší šetr nosti nutné, aby nerozhněval Lutera, naznačil zcel jasně dogmatické rozdíly mezi Bratry a mezí Němci. zaujal samostatné postavení nikoli čelem k vojsku protestantskému, nýbrž mimo ně a zjednal Jednotě naprostou neodvislost . .. Či mohla církev lute ránská zroditi Budovce. Žerolína, Blahoslava a Ko menského? A tento nehýnoucí pomník jazyka če- ského, Bibli Králickou, kdo jiný mohl jej postaviti? 14) Denis, II. díl, str. 108. 14) Palacký, dílu V., část 2., str. 193. 1) Denis, II. díl, str. 288. ) Tomek, Novější dějepis Rakouska, str. 128 Denis II. díl, str. 338. 17) Denis, II. díl, str. 545. ) Denis, II. díl, str. 243.
Lukáš Luter Němec Budovec Žerolín Blahoslav ko menský Palacká Tomek II Denis Rakousko
11 article
Farář p. Zahradník odpověděl biskupu dru. Frindovi, že jeho nazírání je vadné a sice z toho důvodu, poněvadž pochází z falešného předpokladu. Katolická morálka učí, že dědi- cové jsou povinni dodržovati smlouvy, které uči- nili jejich dědové. Na český trůn byl svobodnou volbou národa zvolen český král, který potvrdi privileje a přednosti jazyka českého. Jestli se tyto výsady nedodržovaly později, neztrácí tím český jazyk na ceně, která mu dle smluv patří. My proto můžeme směle mluvit o státním právu Dále dokazoval, že Čechové jsou v království če ském percentuálně hojnější, než Němci, a jeso ku politování, že vzdor tomu český jazyk v úřa- dech nemá toho práva jako jazyk německý Z tohoto falešného předpokladu dopadl úsu dek biskupův pro Němce příznivě. To roztrpčuje že přes naší otázku přechází se k jednacímu po řadu, jen aby Němci nabyli vrchu. My Čechov jsme v království českém podle práva domácím pány a národ německý jen pohostinstvím Čech nabyl zde postavení, kterého pak použili prot nám a zatlačili nás do pozadí. Biskup dr. Frind ujišťoval, že v otázkáel národnostních jeho stanovisko nikdy nebylo ta kové, aby se dopustil urážky národa českého právě proto chtěl, aby záležitost ta byla pro jednána soudně, aby odstranil mínění, že chtě za „minderwärtig“ prohlásiti národ a jazyk český.
Zahradník Čecho Němec Čechov doktor Frind
12 article
Farář pan Zahradník opakuje, že knih biskupova byla pracována na špatném před pokladu a sice dle toho stavu, jaký nyní v Ra kousku jest. Farář p. Zahradník prohlašuje, že nynější stav jazykový v Rakousku není zákonný a proto nejsou tak správné důsledky, z tohoto stav v knize činěné. V dalším rozhovoru jednalo se o to, má-l se k jednání o žalobě před soudem církevním při- kročit, aneb má-li se tato záležitost již nyní vy- řídit. Biskupský notář p. Kopal připomenul,ž za farářem Zahradníkem stojí veškeří čeští kněží a že i celá česká veřejnost této věci věnuje náležitou pozornost. Biskup dr. Frind pravil, že se mu ne- jedná o nic jiného, než aby češti kněž a česká veřejnost nabyli toho vě domí, že on slova „minderwärtig“ o českém jazyku neb českém národě nepoužil. Po vzájemné dohodě stalo se pak následu- jicí vyrovnání: „Sdělení. Při mimosoudním dohovoru o návrhu faráře Zahradníkat učiněném na sjezdu duchovenstva dne 28. srpna 1903 ve příčine spisu nejd. p. biskupa dra. Frinda „Das sprach- liche und sprachlich nationale Recht, Wien 1899“ a „Das sittliche Recht auf den Gebraueh der Sprache“ a o článku „Katolických Listů“ ze dne 2. září 1903 č. 238, pokud se téhož před- mětu týká, ukázalo se po výkladě a objasnění. daném od nejd. biskupa dra. Frinda, že text těchto spisů neobsahuje smyslu, jenž by český národ neb český jazyk za méně cenný prohlašo- val, což též od autora rozhodně bylo odmitnuto Důst. p. notář Petr Kopal a far. Zahradník učinili potom vůči bisk. dru. Frindovi příslušné vyjádře- ní, čímž celá záležitost byla vyřízena.“ Jednání skončilo o 2. hod. 30 min. odpol Po tomto vyrovnání upustí biskup dr Frind také od žaloby, kterou na faráře Zahrad- níka podal u přestupkového soudu na Ovocném trhu.
Kopal doktor Frind Zahradník Rakousko Wien Gebraueh der Sprache
13 article
Oprava volebního řádu v obcích. (Projev z kruhů úřadniekých.) Přípravné kroky, jež podniká zemský výbo král. českého za účelem změny volebního řádu v obcích, jsou některým společenským skupi nám, zejmena majitelům domů městských, pod- nětem k agilacím proti dosavadnímu volebnímu právu úřadníků veřejných, jakož i úřadníků zřízenců ve službách soukromých. Ježto agitace tato mohla by míti vliv na dobrozdání, která mají podávati obecní zastupi telstva zemskému výboru ve příčině změny řádu volebního, pokládají přislušníci ústředních správ sdružení úřadníků a zřízenců veřejných a sou kromých za potřebno, volati kollegy své k obrané nejcennějšího práva občanského i ohlásiti ve- řejnosti, že jsou hotovi ve věci této k nejroz hodnějšímu zápasu. Úřadníky veřejné musí nanejvýš roztrpčo vati, vytýká-li se jim se strany majitelů domů jako by byli v obci jen obtížnými cizopásníky kteří »jsouce dnes zde, zítra onde, ani žádného většího zájmu na příštím osudu obce a soukro- mého majetku poplatnictva nemají.« Musí ze- jmena jitřiti mysli poctivých synů českých, podezřívají-li se paušálně, že jsouce »ve služ bách vlády, nám skoro stále nepřátelské, proii níž nuceni jsme stálý boj vésti, a tu má tato vždy v ruce prostředek silným nátlakem na úřadnictvo své dosaditi v čelo obci své povolné nástroje.« Zcela vážně tvrdí odpůrci intelli- gence, že ona »demoralisuje naše strany obei« a pod. Vreholem pak všech nehorázných argumentů pánů domácích jest veřejné žalo- vání, že oni jsou »otroky fluktuantních živlů kteří ani neplatí obecních přírážek«, avšak vo- lebního práva užívají. Po přání vůdců agitace proti úřadnictv má býti do nového obecního řádu v Praze vřa děno »ustanovení, dle kterého obecní neb magi strátní úřadník, v Praze bydlící, nemá práva voliti do sboru obecních starších«.
skupi já Praha
14 article
Tak by sdružení páni domácí nejen z obee a z národa, nýbrž i z řady čestných mužů vů- bec vylučovali úřadníky. Úřadnietvo musí protestovati proti tako výmto zpátečnickým snahám a poslaviti prol nim právo člověka, který v obci nalézá prvn počátky organisace občanské. Dobrá nebo špatná správa obce dotýká se zájmů všeho obyvatelstva, a jest přímo nezbytnou potřebou, aby ve správě obcí zasedali vedle je notlivců, ovládaných egoistickým výdělečným pu dem, také zástupci vrstev, v nichž jest vyvinu tější smysl pro blaho obecní, v nichž pěstí se zdravé společenské cítění. Zbývá-li úřadníku čas a je-li ochoten způ sobilost svoji postaviti do čestných služeb ve řejných, není moudrým počináním, odmítá-li se taková nabídka intelligence, které jest přece ke spravování záležitosti veřejných v prvé řadě Majitelé domů měli by už jednou přestat s poukazováním k daním a přirážkám, jež od vádějí. Jako každý výrobce sumu daní a dável třeba. přiráži k výrobním nákladům zboží, tak i ma jitel domu musí nalézti v nájemném úhradu všech svých výloh i zúročení kapitálu ke svému živobyti. On této úhrady také nalézá ; zvýší-l se daně nebo přirážky, převali se toto zvýšení prostě na nájemníka a to z pravidla výměrou znásobenou. A tak úřadnictvo, utrácející v obe všechen svůj výdělek, přispívá k uhražování potřeb obeeních stejně, jako vrstvy jiné. Tolik však jest jisto, že z »největší část městských výdajů má prospěch velký pozem kový majelek, který zvláště sklízi užitky, vznikie rozvojem moderních měst«. Jak jíž naznačeno, nemíni úřadníci veřejní úřadnici a zřízenci soukromi trpná snášeti okle šťování svého volebního práva a připravují se k boji obrannému.
15 title
Sněm království českého.
16 article Berní úlevy na dani činžovní pro Holešovice-Bubny
Berní úlevy na dani činžovní pro Holešovice-Bubny Poslanci inž. Eust. Neubert a Josef Krej- čík podali v příčině poskyinutí berních výhod př dani činžovní pro VII. část Prahy, Holešovice-Bubny a prodloužení doby přechodní od připojení ku Praz sněmu zemskému pro tuto část Prahy důležitý návrh Uvádějí v něm: V otázce poskytování berních výhod při slučován jednollivých předměstských obcí s král. hlav, městen Prahou nebyla říšským zákonodárstvím zachována stejná míra při všech obcích ku Praze přiléhajicích neboť zákonem ze dne 30. prosince 1891 č. 1. říš. zák z r. 1892 povolena byla pro obce: K. Vinohrady, Kar lín, Smíchov, Žižkov a Nusle-Pankrác pro případ při- pojení se ku Praze do pěti let přechodní doba př výměře daně činžovní a to tak, že v patnácti létech následujících po připojení má se snižovati procento na udržování rok za rokem s 30% na 156, kdežto sazba daně zvyšovati se má z 206 na 2634%, takže by obce ty do plné daně činžovní dle pražské výměry přišly teprve 15. rokem po připojení Talo ustanovení platí dle § 4. zákona tohoto té pro Holešovice-Bubny, již v r. 1884 s Prahou sloučené. a sice teprve od 1. ledna 1892 počínaje. Dle toho vy měřuje se daň činžovní v r. 1903 v VII. části Prahy se srážkou 182% na udržování sazbou 257% a maj Holešovice-Bubny vstoupiti do plné pro Prahu platné daně činžovní již od 1. ledna 1906. Avšak obc s hora jmenované nespokojily se s 15letou dobou pře- chodní — která pro VII. část Prahy se nezměnila — a vláda, chtějíc, pokud možno, ukliditi překážky utvo- ření Velké Prahy v cestě stojící, byla nucena obcím řečeným zajistiti zákonem stejné úlevy jakých dostalo se obcím r. 1890 s Vídní spojeným
Ing Neubert Krej Bubno Praha Holešovice Smíchov Žižkov Vídeň činžovní pro Holešovice Kara lín NuslePankrác Velká Praha
17 article
Dle zákona ze dne 21. července 1902 č. 165 ř. z. za ručeno jest totiž obcím shora jmenovaným, dále pal ještě Podolí, Vršovicím, Košířům, Dejvicím a Bubenči pro případ, že se do pěti let s Prahou spojí, že počínaje rokem po sloučení ještě po sedm let zůstano v dosavadní své sazbě daně činžovní načež teprve od osmého roku počínaje vyměřován bude daň ta dle sazeb pro patnáctiletou dobu přechodn stanovených. Podle § 4. téhož zákona platí lato usta novení též i pro St. Libeň v r. 1901 s Prahou spojenou od 1. ledna 1902 počínaje Osmá čůst Prahy (Libeň) zůstane tedy do kone roku 1908 v téže sazbě daně činžovní, jako před při pojením, přechodní doba počne tam rokem 1909 plná sazba daně činžovní pražské nastoup teprve rokem 1923 počínaje. Naproti tomu vyměřovala se v Holešovicích-Bub nech po spojení jich s Prahou do konce roku 1891 ledy po 7 let, daň činžovní dle plné sazby pro Prahu platné a poněvadž difference mezi sazbou pražskou a předměstskou činí z každého sta korun hrubé činže 8 K 661/4 h, representuje větší břemene daně činžovní za těchto sedm let obnos 60 K 66 3/4 z každého sta korun hrubé činže) Stejnou sumu 60 K 664 h z každého sta korun hruhé činže representuje další nevýhoda Holešovic- Buben, že pro ně nebylá stanovena a neplatí vý hoda sedmiletého ponechání v dosavad- dani činžovní, jaká popřána nyní Libn a vyhražena pro budoucnost obcím, jež by se dle zá- kona uvedeného s Prahou spojily.
Podolí Vršovice Košíře Dejvice Bubeneč Praha St . Libeň Libeň Holešovice Buba
18 article
Representují tudiž poměry daně činžovní, za kte- rých spojila se sedmá část s Prahou proti poměrům za nichž nastalo připojení Libně a nastane v budoucnu spojeni jmenovaných předměstí, pro majitele domů v Praze—VIII. jen na samotné dani činžovní — ne- hledě k přirážkám — na každých 100 K hrub činže ztrátu 121 K 331/4 h čili ztrátu celoroční a skoro čtvrtletní hrubé činže!!! O tytc ohromné ztráty byla tato část ochuzenal Přihlédneme-li dále k tomu, že — jak všeobecně známo — a jak i při reformě berní v r 1896 přiřknutím slevy na dani činžovní i se strany státu bylo uznáne — daň činžovní u nás zavedená je vůbec nejvyššt daní, která nesnese přirovnání s daní v sousedních státech, kdež dosahuje z pravidla jen 3.8, 3.9%, nej- výše jen 121/2, kdežlo u nás pohltí téměř přes polo- vinu hrubého výnosu — uvážíme-li pak ještě, že po- měry bylové v Holešovicích-Bubnech mnohem jsou nepříznivější nežli v předměstích, kterým svrchu vy- líčené výhody berní jsou zaručeny, a že v VII. části Prahy více nežli 75 jest bytů dělnických — shle- dáme zcela přirozeným, že majitelé domů a občanstvo vůbec v Praze VII. domáhají se toho, aby řečených výhod dostalo se též Holešovicím-Bubnům v stejné míře, jako obcím v předu jmenovaným Z té příčiny obrátil se „Občanský klub v Praze VII.“ peticí ze dne 11. dubna 1902 ke sněmovně posla- necké na radě řišské a žádal, aby též pro Holešovice- Bubny rozšířena byla doba přechodní pro výměru daně činžovní z 15 na 22 let; petici tuto podporovala též obec pražská podáním ze dne 26. května 1902 jak u sněmovny poslanců, tak i u c. k. ministerstva fi- nancí.
Praha Libeň Holešovice Bubno občanský klub v Praga
19 article
Poněvadž však v zákoně ze dne 21. července 1902 čís. 165 říšského zákona na petici tuto nebylo pama- továno, žádali navrhovatelé, jak jsme se již zmínili. sby sněm vyzval vládu, aby pro VII. část Prahy, Ho lešovice-Bubny, poskytnuty byly dodatečně tytéž vý- hody při vyměřování daně činžovní a prodloužena byla doba přechodní pro daň tuto v téže míře jakose stanoví zákonem říšským ze dne 21. července 1902 č. 165 ř. z. pro ostatní obce předměstské a dále aby přechodní doba původně pro připojení Holešovic-Buben zákonem ze dne 30. prosince 1891 č. 1. ř. z. na r. 1892 na 15 let stanovená, byla dodatečně na 22 let prodlou- žena. Předpis zákona z 21. července 1902, praví se v ná- vrhu dále toliž, „že zaručeno jest obcím: Kr. Vino- hradům, Karlínu, Žižkovu, Smíchovu, Podolí-Dvorcům Nuslím-Pankráci, Vršovicům, Střešovicům, Košířům Dejvicím a Bubenči pro případ, spojí-li se během 5 le s Prahou, že počínajíc rokem po sloučení s Prahou následujícím, ještě po 7 let zůstanou v téže sazbě daně činžovní jako dosud, načež 8. rokem počínajíc bude dař činžovní vyměřována dle stupnice po 15 let stoupající na úroveň s daněmi v Praze“, budiž rozšířen doda tečně na VII. část Prahy, Holešovice-Bubny Konečně žádá se v návrhu, aby výhoda sedmile- tého ponechání původní daně činžovní byla Holešo- vicům-Bubnám nahražena tak, že po uplynutí patnácli- leté doby přechodní, jež vyprší dne 1. ledna 1906 bude daň činžovní po 7 let vybírána dle sazby a způsobu jako před připojením VII. části ku Praze.
Praha Bubno Holešovice Karlín Žižkov Smíchov Podolí Pankrác Vršovice Střešovice Bubeneč Vinohrad dvorec Nusle Košíře Dejvice
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. října. (Uherská kri se. Ze zpráv, jež došly dnes o krisi uherské, sluš vytknouti tři. Hr. Khuen-Héderváry jede dnes opět do Vídně referova o posledních přihodách v Uhrách; devíti členný výbor liberální strany bude mí v pondělí dvě schůze, na nichž doufá skonco- vati své práce; v úterý se očekává, že budou panovníkem vyzváni do Vídně někteří uherští státníci, především opět Koloman Szell, pal hr. Jul. A mdrassy, hr. Štěp. Tisza a Lu kacs. Dodáme-li k tomu, že čelní vůdcové li berální strany, jako Szej!, hr. Apponyi, hr Tisza, opustili Pešť už v pátek, ubírajíce se n své venkovské statky, jako na důkaz, že jich přítomnosti v Pešti není na ten čas už potřeba, ježto vyjednávání upraveno konečně do pravého řečiště, jímž už samo dospěje kýženého cíle: máme před sebou několik fakt, z nichž ne bez důvodu můžeme souditi, že nynější uherské bezvládí schyluje se ke konci a že snad už počátkem příštího týdne bude jmenován za nový ministerský předseda. Ale tim jest také pověděno vše, co se dá o uherské situaci po- věděti s jakousi určitostí už nyní. Nejisto zů- stává na dále, jaký bude konečný výsledek po- rad devítičlenného výboru a nejisto ovšem i to, komu panovník svěří sestavení nového kabinetu. Z průtahu jednání devitičlenného výbor liberální strany byl viněn hr. Apponyi, o němž šířena v některých listech zpráva, že mu nepo- stačuje onen podklad vojenského programu strany, o němž už předem jest známo, že ne- narazi na odpor koruny, nýbrž naopak prýe přeje, aby se v program pojal též některý dals ústupek, jejž by opposice mohla pokládatiz náhradu za odepřený maďarský jazyk velicí.
Khuen Héderváry Szell Jula Štěp Tisza kacs Apponyi Praha Hradec Vídeň Uhry Pešť
21 article
Jestliže však jednání výborově pokročilo v pátek již tak daleko, že se v ponděli očekává na jisto jeho zkoncování, znamenalo by to, že se hr Apponyi vzdal svého ooporu a přizpůsobil se názorům ostatních členů výboru a z těch as hlavně názorům Szellovým. Takový ústup pře názory Szellovými byl by ovšem nejlepší odpo- vědí na klep, šířený tyto dni opět o hr. Appo- nyovi z Vídně, že on to byl, kdo vlastně porazi jak Szella, tak hr. Khuena. V Pešti ovšem tento klep vzbudil jen úsměv, poněvadž je tam známo, že příčinou pádu Szellova byl bar. Fejér- váry, který chtěl míti »vládu silné ruky«a jejím ředitelem hr. Štěpána Tiszu. Co se stane ve Vídni příští úterý, jest také dosud zahaleno rouškou nejistoty. Sna bude již jmenován nový ministerský předseda a bude jím asi jedna z oněch osob, jež obdrž pozvání k audienci. Pokud se týče Kolom Szella, trvá prý dosud na svém přesvědčení že by nemohl převzíti úkolu sestaviti mini sterstvo, i kdyby mu byl panovníkem opětně nabidnut. Jestliže Szell na svém odporu setrvá i ve Vídni, pak by prý byl ministerským kandi- dátem hr. Štěpán Tisza. Szellův kabinet zna menal by přátelské rozřešení krise; kabine Tiszův byl by však onou »vládou silné ruky«, které si přál již bar. Fejérvary a která bys snažila uvésti rozhárané poměry uherské do normálných kolejí všemi prostředky, tedy i ná- silnými. Ale uherská opposice nebude zastižena nepřipravena.
Apponyi Szellův Szellový Appa Szell Štěpán Tisza Fejérvara Vídeň Pešť Fejér
22 article
Z Lublaně, 8. řijna. (Spolek s v. Mo hora.) Dle výroční zprávy má přední lidový osvětový podnik slovinský, spolek sv. Mohora v Celovei 76.058 členů, z nichž největší čás sídli ovšem v slovinských zemích rakouských. ale velmi slušné číslice vykazují také Slovinei v Chorvatsku, v Uhrách (306 členů), v Bosně (214 členů), v Americe (1119 členů) a v Africe a Asii úhrnem 191 členů. Těmto svým členům rozešle lelos spolek 456.348 knih obsahu po- učného a lelice zábavného. Za dobu svéh trvání rozšiřil spolek sv. Mohora mezi slovin- ským lidem již 9,300000 knih, čímž si získal ovšem přední zásluhu o národní probuzení Slovinců. Z Vídně, 10. října. (Dalm a tský sněm.) Ponévadž dosavadní místopřed seda dalmatského sněmu, posl. Kulišič se vzdal své hodnosti, jmenován vzhledem k tomu, že sněm právě svolán k zasedání na den 19. října, no vým předsedovým náměstkem poslanec Vladimí Simič, přívrženec strany srbské.
Vladimí Simič Lublaň Chorvatsko Uhry Boseň Amerika Afrika Asie Vídeň spolek svatý . Mohor
23 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 10. fíjna. Ministr odstranil soudní akta. Francouzský ministr námořnictva Pelle- tan znám jest, že v oboru jemu svěřeném často zavádí různá opatření, nad nimi všichni znalci poměrů nejednou vrtěli hlavou. Nejnověji jmenuje se tento případ. Námořník Kermorvont byl odsouzen na 2 měsíce do vě zení, že zpoličkoval svého představeného. Stě žoval si ale přímo řečenému ministru, tento pak rozsudek o své újmě zrušil a nařídi admirálu Bienaiméovi, námořnímu prefektu v Cher bourgu, aby soudní akta o případě Kermorvon tově spálil. Admirál nechtěl na se ovšem pře vzíti zodpovědnost takou i nedbaje osudu, jaky uchystal Pelletan, jak známo, na př. také ad mirálu Maréchalovi, poslal akta ministru sa mému s úsečnou poznámkou: »Spalte si je sám!« Po nějaké ještě tahanici byl Pelletan přece ale nucen přikázati případ Kermorvontův aspoň k novému řízení námořnímu soudu tou lonskému. Tento žádal na ministru vrácení akt. jichž potřeboval, nedostal ale nikdy žádné odpo- vědi. »La Patrie« dokládá k tomu, buď že Pel letan akta zničil a pak že podléhá 8§ 173, 225. trestního řádu, aneb že je nezničil a že je zadržuje, ale že i pak jeho jednání nemůže se prominouti těmi, kdož musejí klásti zákon nad ministerskou zvůli.
Kermorvont Bienaimé Maréchal Pelletan Praha Pella Chry Le Patria
24 article
Poplašné zprávy k otázce marocké. Alžírský dopisovatel »Matinu« sděluje listu svému, že ujec sultána marockého a syn miní stra vojenství El Menebi vedli sami kmeny ma rocké při přepadení francouzské kolony u E Mungaru. Smýšlení v Alžíru, dodá vá dopisovatel, jest vál ečné. Nikdo nevěří, že by nynější chovánís Francie pohnulo kmeny pomezné k pokoji. Jieh vlivem šíří se odbojný duch proti Franciii mezi kmeny alžírskými a proto energic ké zakročení jest nezbytné. Přes toto doléhání francouzských osadníkův z Alžíru vláda Combesova hledí napořád přímému kon- fliktu se sultánem marockým se vyhnouti — ovšem ze samých ohledů na Anglii, s níž vy- jednávání o marocké otázce ještě neskončeno. Bitky na pomezi alžírsko marockém jsou zatím ovšem na denním pořadu. Ouverturato k velkému koncertu, jenž se za kulisami chystá a jež může skončiti netoliko pro sultána marockého tragicky. Episodu ze zmíněné bitky u El Mungaru líčí sergeant Von der Borgth pa řížské »Patrie« takto: »Byl jsem tentokráte zraněn sám a jakoby náhradou za dřívějše hned několikrát najednou. Ale kosti zůstaly ne dotčeny a za měsíc budu opět dobře na tom Do ramene pravého dostal jsem dvě kule,do levého jednu, jinou do stehna pravého a dals do pravého lýtka. Všecky kule ale prolétly ma- sem opět ven. Byli jsme totiž, když jsme při byli z El Mory do El Mungaru, kdež byli jsme přepadeni už v r. 1900, přepadeni při odpo- činku asi 800 muži aleddžerivského kmene. Z půl hodinky usmrconi byli setník Vouchez, po- ručík Selchon a dva poddůstojníci, ostatní všichni poddůstojníci byli zraněni. Velení pře- vzal pak jeden desátník a bil se od 9 hodin ráno do 5 hodin večer. Nejsem dost silen, bych vyprávěl další ještě podrobnosti. Jen žádný ale strach. Vive la France!« Tím dopis končí.
Matin Alžír Francie Anglie El Mungar El Moro El Menebi Patria Franca
25 article
Konflikt anglo-belgický. Dle některých zpráv bude pobyt Leopold II. ve Vídni trvati celých osm dní. Král belgi cký doufá, že by se Anglie smírčímu soudu ci saře Františka Josefa podrobila. Až dotud o- volává se Anglie na to že dle berlínské smlouvy. kterou byl stát konžský založen a dle níž s musil zavázati k svobodnému obchodu a k lid- skému zacházení s domorodci, má vláda angli- cká právo zasahovati do vnitřních poměrů konž ských, když stát ten podmínky ony prý neplní Toto stanovisko její nesvědčí tudiž o valné ochotě smírčí soud přijmouti. Ve Vídni prý se Leopold II. s dcerou svou hraběnkou Lonyayovou, s níž má značné spor rodinné, sotva setká. Za to přijme prý prince Filipa Koburského, neboť přátelský poměr obou nezkalil prý se ani od útěku Koburgovy choti, druhé to dcery Leeopolda II., od manžela. Cesta krále belgického do Berlína stala s nejnověji pochybnoul
Leopold II František Josef Lonyayová Filip Koburgův Vídeň Anglie Berlín Leeopold II
26 article Car do Říma a socialisté.
Car do Říma a socialisté. Starosta římský kníže Colonna prohlašuje, že hrozba socialistského vůdce Ferria, aby can byl vypískán, bude míti za následek, že tento bude přijat obyvatelstvem s tím větším nad- šením. Monsrchistické dělnictvo vydalo provolání, v němž praví, že vážnější kruhy všech intra- sigeantních stran přijmou cara s tradieionální římskou pohostinností. Také vůdce socialistů francouzských Jaurěs radí v »Petite Rěpu- blique« italským soudruhům svým, aby zřekli se úmyslu demonstrovati proti carovi a to tím spíše, kdyžtě nechali, jak praví, na pokoji Vi- léma II., jenž má na nejméně tutéž zodpověd- nost za poměry na Balkáně a v armenských krajích a kterýž nad to právě před příjezdem svým do Říma na socialisty ve vratislavské essenské řeči své co nejprudčeji útočil. Jaures dokládá, že bylo by chybou, takou hlučnou de- monstrací ohrožovati francouzsko-it a lské sblížení, jež pro Evropu nabýti může velkého významu. Dle některých zpráv stala se cesta carov do Říma pochybnou. Je-li tomu tak, působil tu asi na carův úmysl přiostření poměrů ve východní Asli mnohem spíše nežli pohrůžky de- monstragomi římskými.
Colonna Petit Jaures Řím Balkán Evropa
27 article K persekuci Polákův.
K persekuci Polákův. Malíři Křizanovskému, rodilému z Haliče a z Poznaně vypovězenému, bylo — prý na za- kročení Goluchowského (?) — pruskými úřady do- voleno, aby prodloužil pobyt svůj v Poznani do 15. října. V bydhoštském okresu bylo 80 učitelů vy- loučeno z výhody zvláštního přídavku za šíření němčiny. Jak známo, kupují takým služebným přídavkem pruské úřady přesvědčení ubohých za- městnancův svých. »Hamburger Nachrichten« štvou proti polské propagandě za hranicemi. Byli prý to hlavně Poláci američtí, kteří agitacemi svými docílili, že Roosevelt neprokazoval Vilému II. a bratru jeho Jindřichu, pozorností, v Berlíně čekaných. Také z Paříže — o Haliči nemluvě — zasahuje prý silně agitace polská do pruských poměrů. Př tom zaznamenává list jako doklad k svobodám pruským, že tam zapovězeno je neméně než sedm polských listů z Haliče, nehledě k polským listům jiných zemí,
Polákův Křizanovský Goluchowský Polák Roosevelt Vilém Jindřich Halič Poznaň Berlín Paříž
28 article
Chamberlainova výprava. Noví ministři angličti přejali dnes od odstu- pujících soudruhův formálně úřady. Chamberlain opustil potom Londýn i se synem svým, novým to ministrem finančním. Ministr obchodu Gerald Balfour projevi včera zpříma sympatie své s politikou Chamber- lainovou; lze prý v obchodu s osadami poskyt- nouti několikerým způsobem výhody bez zatížení dělnictva. Konservativní politiko v londýnští tvrdí, že Chamberlain ještě před sestupem parlamentu — včera králem opětně odročeného — bude seděti opět v ministerstvu, jakmile kampaň jeho jeviti se bude úspěšnou. Včerejší, námi již sdělená řeč bývaléh ministra Ritchiea ve prospěch svobodného ob- chodu, ač jí měl v Craydanu před dosavadním stoupenci svými, přerušována byla posluchačstvem opětně a to i výkřiky »Nesmysl!« a podobným komplimenty. V Australii jsou spokojeni celkem s glasgow- skou řečí Chamberlainovou a zvláště tím, ž Chamberlain nežádal snížení sazeb australských. Menší spokojenost jeví za to Kanada.
Chamberlainův Chamberlain Gerald Balfour Londýn Austrálie Kanada
29 article Debatta o třech článcích.
Debatta o třech článcích. Také konfliktem dvou různých názorů na- zvati možno théma, jež zaměstnávalo včerejší schůzi pražského krajinského spolku Jednoty učitelů měšť. škol. — Debatla, klidně a věcně vedená, otáčela se okolo tři odborných článků »Školské hlídky«, označených heslem » Ministn vyučování pro měšťanské školy«. Autor jich do- kumentoval, že ministerská anketa, týkající se reformy měšťanských škol, nepřinese kýženou opravu; také čtyři vynesení ministerská, jež byla ovocem oné ankety, charakterisoval nepří- znivě, tvrdě, že mají všechny příznaky školské politiky vídeňské. Slovem: tenorem všech tr článků byla snaha dokázati, že i po minister- ských vyneseních škola měšťanská zůstává v statu, quo ante. — Odlišné mínění zaujali účastníci schůze včerejší. Ve vyneseních ministerskýeh vidí aspoň krok ve snaze po reformě měšťan- ských škol. A budiž tu užito slov, jež padla při kritice uvedených článků: považují pisatele za přílišného pessimistu, sami klonice se k ná-
Debatl krajinský spolek Jednota učitel měšť . škola