ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 08c42d30-717c-11dc-96ad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 50 celkem · entity: person 118, place 59, work 6, org 9
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNI LISTY-
3 masthead
11. října 1903. Císlo 277.
4 article
myslným vzezřením podobal se při nejmenším professoru. Spatjřiv gymnasistu, zmízel uvnitř krámku a otevřev jakousi knihu, zahleděl se do ní. .. — Koupil byste knihu? — Co to je? — Asie, Afrika a Amerika! Je úplně nová... — s chvatem odvětil Míša. — Od Smirnóva? — Ano . .. — Evropu bych ještě koupil... Ale těchhle mám mnoho — pravil obchodník, nevrle při- jímaje od Míše knihu .. — Staré vydání... Desetník dám — dodal převrátiv několik listů. — Mně řekli, že dostanu dvacet! . . . Laei- něji abych ji nedával — rozpačitě odvětil Míša. Obchodník zívl a vracel knihu Míšovi. — Tedy patnáct!... Vždyť je úplně nová? Kupec na to neodpověděl. — No tak tedy . . . desetník .. — Mám z toho škodu — zívaje, pronesl kupec, položil na pult dva pětníky a nedbale hodil koupenou knihu na polici a opět zahleděl se do knihy. — Možná, že přinesu i Evropu — ozval se Miša, strkaje pětníky do kapsy. — Přineste... Jenom jaká ta Evropa je? Některá nestojí ani za desetník ... Přijde na to jaké je vydání... Nemáte-li slovníky? Šulce? Početníce? Posílejte ke mně kamarády — dá- vám nejvíce ze všech ... — Pošlu .. Míša vyšel a spěchal opatřiti si něco k jídlu Nedostal se ani k pirohům, lákala jej chalva s mákem.3) Za tři kopejky koupil si chalvu snědl ji s velkou chutí. A hle, tu je baba s pirohy — S čim jsou? — S houbami, s masem, s mrkví — Po čem? — Za pětník dva ... — S mrkví nerad... Dej mně jeden s ma- sem, druhý s houbami!
Míša Ted patnáct Mišo Šulc Asie Afrika Amerika Smirnóv Evropa Míša
5 article
Když dojedl pírohy, chtělo se Míšovi pít. Za zbývající po všem vydání dvě kopejky vypil dvě skleničky jakéhos růžového kvasu. Druhou skleničku jedva dopil.. Bylo to poněkud od- porné a nechutné, ale nedopít, bylo by přece škoda. — Fil... oddechl si Míša, stěží dopiv po slední sklenku kvasu. — Co? čpí v nose? — drze otázal se pro- davač kvasu, načež hlasitě, zpěvavým tónem po- křikoval: — Kvas šumivý, chladný, osvěžující !. .. Vrátiv se domů, Míša nalezl na svém stolku talíř s kouskem studeného masa, chléb, skleniei mléka a tři vafly.*) Jediné, co Míšu lákalo, byly vafly. Toť zamilované jeho jidlo, ale samolibost nedovoluje mu požíti jich. Ještě kdyby si snad nepamatovali, kolik mu jich dali: dvě nebo tři — jednu by snědl... Míša odřízl opatrně od každé vafly z kraje úzký proužek a snědl jej. Napil se také trochu mléka. Dobré... Ale .. . nestoji o to !.. Růžový šumivý kvas co chvíli Míšovi „začpě v nose“, chalva s mákem a pirohy s houbamia se ztuchlým masem bouřily Mišův žaludek. — E fuj!. .. zlostně prohodil Miša a každ chvíle odplivoval na zem .. — Kdes byl? — vyptávala se ho Nina, vstou pivši do jeho pokojiku. — To je moje věc... Neptám se tě taky kde se touláš .. Nina mimochodem pohledla na stůl, kde stá nedotknut Míšův oběd. — Mami poroučí, abys snědl kousek masa!.. — Nepotřebuji ho jíst... Jsem sprosťák švec... Vy jste rodina úřadnická a já jenom — švec ... a sprosťák... K čemu zbytečně mluvit!
Míša Mišův Mišo Ninos E fuj
6 article
— Jak ledy chceš . — Dobře, dobře l... Jdi se baviť se svým Pětuškovým a mne nech na pokoji . .. — Troubo!. .. — odsekla zlostně Nina odešla. Míša cítil se způsobilým vydržeti obležen nepřátel a odrážeti všecky jejich útoky naprostou Ihostejností k jídlu. Pirohy s houbami a masem chalva s mákem — byly jeho spojenci.. Možná, že by bylo takto trvalo ještě dlouho. Avšak přihodila se netušená věc, jež učinila kone vzájemnému napjatému poměru. Míšu počal pobolívati život a to čím dále tím více... Bolest v životě přinutila jej ulehnout do postele, položiti se na břicho a tiše sténat. Míša nechtěje se vzdáti svého bezbranného posta- vení, dlouho se přemáhal a vzdychal do podušky Avšak pirohy s houbami a šumivý, ochlazujíe kvas konaly svou povinnost. Míša počal sténati hlasitěji a tlouci pěstmí do podušky — Ach, to je bolest! — plačtivě huhňal co chvíli a zmítal nohama. Než nadešla noc, Míša již křičel, nemohase zdržeti a všichni nepřátelé kupili se již kolem jeho postele, kromě otce, jenž byl jak obyčejně v klubu. Matka měřila Míšovu teplotu, sestra Nina připravovala hořčičné obklady a panská běžela pro doktora. Ba i „Falstafr“ přišel navštíviti ne mocného a vrtě sebou mezi starostlivými ne přáteli, pohlížel na Míšu svýma rozumnýma oči ma smutně a soucitně. — Cos to vyved'? — bědovala znepokojen matka, děsně se strachujíc, nepožil-li Míša ně jakého jedu, čímž vyhrožoval někdy v době po dobného sporu.
Ninos Míša Piroh Míšův Falstafr
7 article
— Tys něco vypil? Co? Míšo! Pověz to, d houšku! Rychle!.. — Já jsem, mami... Achich! jejejej !.. Já jsem prodal, matinko, Asii, Afriku a Ame riku... achich!... jejejej!... a koupil jsem pirohy s houbamí .. — Cože, Míšo? On blouzní... Bože můjl.. Kde je doktor? Pošlete pro otce do klubu .. Ach, můj bože .. Matka naklonila se nad Míšou, tiskla ruku na jeho čelo a libala jeho tváře. Sestra se slzami v očích běhala po pokojích a zastavujíc se u okn ustrašeně hleděla na ulici, očekávajíc příchod doktora. Konečně doktor přijel. — Nuže, milý mladíku, co vás bolí?.. Obrafte se l. Miša se poslušně obrátil. Doktor jej pro- hledl, proklepal, naslouchal . .. — Co pak jste dnes jedl?.. — Ale, pane doktore, on dnes dočista nie nejedl... Jak přišel z gymnasia, nevzal ani de úst . .. druh tureckého pečiva ) moučné jídlo. — To není také dobře ... Možná, příteli že jste přece něco snědl? Řekněte pravdu ... — Ano... jedl jsem pirohy s houbami . Prodal jsem Asii, Afriku . . — Co se stalo?. .. šeptem otázal se znepo kojený otec, jenž přijel na izvóščiku z klubu. kde zanechal nedokončenou hru. Za hodinu v domě vše utichlo. Míša s ob- kladem na životě ležel v posteli a u něho seděla matka a sestra... Obě ošetřovaly Míšu a po- slušně hověly všem jeho rozmarům. Bolest v životě ochabovala a Míša cítil, že se mu vrací úplná spokojenost ...
Míša Mišo achich Asie Afrika
8 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Přítel našeho národa. V právě vydaném prvním číle ročníku XXXII. „Lumíra“ podává Václav Hladík zají- mavý literární portrét hraběte Františka Lützowa, známého přítele národa českého, pilného literár- ního pracovníka, jemuž se podařilo vzbuditi úča- stenství anglické intelligence pro naši historii a literaturu, ba i pro Prahu samu, zejmena svoji znamenitou knihou „The Story of Prague“ V témž čísle „Lumíra“ nalézáme též zajímavý příspěvek dra, hraběte Lützowa „Swinburne“ v němž důkladně oceňuje literární charakter to- hoto poety revolucionáře. „Bylo nás několik kolem malého stolku v jí- delně elegantního klubu v ulici Volney v Paříži Veselý hlas, živé posudky André Chéradama, pla- vého Normanda s temperamentem Gaskoňce. ovládaly náš kroužek, jehož středem byl vzácný host z Londýna. Náš host mluvil s Chéradamem o panslavismu, s Charlesem Normandem o ar- cheologii, se mnou o básnících z revue „Mereure de France“, a byl pokládán jedním za rakouského diplomata, druhým za anglického lorda, třetím za historika a učence a všemi byl obdivován pro vše- strannou svou vzdělanost a příjemnou ducha- plnost své konversace. Vzácným tímto hostem byl dr. František hrabě Lützow. V kuřáckém saloně klubovním prodloužily se do noci naše pestré dialogy, těkavě přelétajíeí z politiky do filosofie, od starých památek k mo dernímu umění, dialogy jiskřící vtipem a vzdě- laností, hluboké a lehkomyslné, jemné a pobu- řující, které můžete zažít jen v ovzduší superiorni kultury a velkého světa.
Lumír Hladík Lützow Swinburne Chéradam Gaskoněc Normand doktor Praha Paříž Londýn Mereure jít Franca the story of Prague
9 article
Od té doby sešel jsem se častěji s hrabětem Lützowem a v jeho zámku na Žampachu ve spo- lečnosti rozkošně kosmopolitní našel jsem opět krásu a labužnictví esthetických, filosofických svétáckých causerií a dialogů, které mi byly nej- větším půvabem jistých intellektuálních kroužků, salonů, atelierů v Paříži. Hrabě František Lützow, jehož portrétem za- hajujeme gallerii „Lumíra“, je znám svou čin- nosti literární a vědeckou, je populární i svým vlastenectvím a svými pokrokovými názory a ne- budu se zde šířiti o datech a faktech jeho bio- grafie. Jeho největší díla jsou historie Čech „Bohemia, an historical sketch“, „A History eí Bohemian Literature“, překlad Komenského „Labyrintu světa, s obrazy historie a krás Prahy: „The Story of Prague“, dále četné články po- litické, literární, historické, zvláště české otázee věnované v různých revuích anglických. Vykonal nesmírně mneho pro poznání českého národa a musíme být svrehovaně povděčni za jeho snahu zainteressovati Anglii pro věe českého národa. Hrabě Lützow patří mezi nejzajímavějši muže naší vlasti. Není pouze učeným historikem jenž vnikl hluboce do minulosti našeho národa je též umělcem, poetou, myslitelem nejmoder- nějšího rázu. Po únavě archivů, kde pročítá hravě staré traktáty, probírá se v pergamenech, sbírá histo- rické a theologické dokumenty pro nové své dílo anglické o Husovi, obraeí se k poesii Swinburn nebo Baudelaira, čte filosofii moudrého a vzne- šeného Juliana Apostaty v řeckém originále snad tak lehce jako Nietzscheho a Gobineaua, a po Pavlovi Skálovi ze Zhoře nebo Balbinovi sáhne k Stendhalovi, o němž chystá se vydati větší essay.
Lützow Lumír Komenský Hus Swinburn Baudelaire Apostata Nietzsche Gobineau Pavel Skála Stendhal Žampach Paříž Čechy Praha Anglie Zhoř Bohemia Histor eum Bohemian Literature the story of Prague labyrint svět
10 article
Nejvlastenečtější a neliberálnější tento český aristokrat, jehož rod je původu severoněmeckého. a souvisí s prastarým rodem italským, žije od mládí v cizině. Vychování má anglické, po dlouhá léta žil jako diplomat v Římě, v Haagu. Několik let věnoval se sterilní působnosti ve vídeňském parlamentu, kde manifestoval vždy své rozhodné smýšlení české a od té doby, co vzdal se di- plomacie, asi po dvacet let žije v Londýně a na svém statku v Žampachu. Anglický život, robustní, mocný a podnikavý anglická společnost, tak inteligentní a originální vlast největší ideové hybnosti a plodnosti, nejšir- šího liberalismu, získaly si cele hraběte Lützowa jenž v Londýně svůj palác učinil střediskem nej- brillantnější společnosti aristokratické, politické literární a umělecké. Hraběnka Anna Lützowová rozená baronka Barnemannova, jež byla vycho- vána v Paříži a v Londýně, způsobila svým pů- vabem, espritem a svou distingovanou roztomi- lostí, že její salony patří k nejhledanějším v Lon- dýně a její hudební a umělecké slavnosti s Mel- bou, Paderewským, Ondříčkem, Kubelíkem na programu patří k událostem sezony. Pro idey a snahy svého chotě má upřímné porozumění a ozvduší svého londýnského urozeného a uměle- ckého milieu přenáší i na krásný zámek Žampach. V letních měsících sídlí hrabě Lützow na Zampachu uprostřed malebné a smavé krajiny orlické a shromažďuje tu zajímavou společnost mezinárodní, literární, šlechtickou, uměleckou.
Lützow Lützowová Barnemannův Paderewská Ondříček Kubelík Řím Haag Londýn Žampach Paříž Lon
11 article
Život zámecký na Žampachu má sice ráz kosmo- politní, ale styl anglický. Celý den volnost, každý se zabývá svými zábavami a záležitostmi, společ- nost se shromažďuje libovolně, kromě hodin urče- ných jídelně, v knihovně neb v parku, oddává se hrám, honbám, společným procházkám, nebo práci, jen večer patří požadavkům salonní etikety. Hrabě Lützow nedává se rušiti z hodin vě- novaných práci. Od 7 hodin bývá ve své pracovně. kde kolik hodin každodenně věnuje svým ruko- pisům, studiím, lekturám. Jeho nádherná, bohatá knihovna obsahuje vybranou snůšku historie, fi- losofie, poesie a literatury staré i moderní, an- glické, francouzské, české, německé, italské. Nyní pracuje hrabě František Lützow na pořádání ma- teriálu k Husovi, připravuje řadu přednášek z če- ské historie pro universitu oxfordskou a píše stu- dii o svém zamilovaném Stendhalovi. Hrabě Lützow je již ode dávna přítelem a etitelem největšího moderního básníka anglického Swinburna. Jeho revoluční a rouhavý vzleta opojná, erotická hudba jeho veršů jsou mu dra- hými, staví je vysoko nad šosáckou a prudní poesii Tennysonovu. Chtěl vysloviti Swinburnovi svou synpatii v pojednání prostém a srdečném. věnovaném „Lumíru“, kde bohdá častěji naši čtenáři setkají se s pracemi hraběte Lützowa.
Lützow Hus Stendhal Swinburne Tennysonův
12 article
= Mezi metaři. Stávka metařů v Nizze zavdávi neúmornému Ernestu Blumovi podnět, aby ve svých »Vzpomínkách vaudevillisty« uvedl rozmarnou histor- ku: »Když jsem v dřívějších letech«, praví, sehodil pozdě spat a po prohýřené noci capal domů, byl mi pohled na skromné dělníky, kteří mlčky a svědo- mitě očisťovali svou vlasť — jak říkával Odry — vždycky výčitkou svědomí. Tato výčitka svědomí však, jak se zdá, trýzní všechny noční tuláky. Ne stor Roqueplan, bývalý chefredaktor »Figara« a po- zdější divadelní ředitel, jenž ve svých mladých le- tech nikdy se nedostal do postele před osmou neb devátou hodinou ranní — za záminky, že aspoů v noci nepotkává lidí, kteří by mu kázali morálku, poněvadž v tu dobu všichni slušní lidé spí — vypravoval mi kdysi též, že selkání s metaři, když v době noční prochází se po boulevardech, jest mu nejtrapnější. — »To jsou moje výčitky svědomi«, pravil. — Vypravoval mi též, že on a jeho přítei lord Seymour měli kdysi nápad ryze kocovinový když v noci odcházeli z »Maison Dorée«, jež od mnoha lel již je nebožkou. Dívali se chvili na prác metařů a metařek, načež prohodili: »Vaše práce a velmi unavuje?« — »Ba že, velmi!« — »Podivno nám se zdá, že by nás neunavila.« — »Však to mů- žete zkusit«, pravili metaři se smíchem, podávajíce oběma pánům svoje košťata, »jen se neostýchejte !e — Nu, zkusme to, tak uplyne aspoň půl hodinky.e — »A je to přece ještě lépe«, doložil Roqueplan důmyslně, »než jiti do kavárny, jež os atně beztoho již není otevřena.« — A lord Seymour a jeho příte chopili se košťat a počali horiivě zamelat chodnik zatím co melaři pokuřujíce z dýmek na ně se dívali.
Blum Figar Seymour Maison Dorée Nizza Odra
13 article
Pojednou objevil se dozorce. V úžasu tázal se obou »ochotníků«: »Hleďine, co pak tu děláte?« — »Vždyt vidíte, pracujeme!« Dozorce podíval se okem znalce a pravil: »Nu ovšem, pracujete dost čístě! Chcete se tedy stát metaři?« — »To byla ode dávna moje touha«, pravil lord Seymour — »Moje též!« doloži Roqueplan. — »Výborně! Až budete hotovi, přijdte ke mně, zařadím vás zílra.« — »Srdečné díky.« Po čtvrt hodině však zdálo se oběma přátelům, že už dosti metli a že práce přece jen více unavuje, než se domnívali. Vratili košťata metařůma aby se jim odvděčili, pravili: »Tak ! ted se napijete trochu na naše zdraví.« — »Milerádi.“ odpověděli ovšem metaři. A oba přátelé vyburcovali restauratera »Maison Dorée« a objednali šampaňské Celá společnost i paničky doslala poháry na šam- paňské; uvelebili se na kraji chodníku a počali pít. Společnost pila tak důkladně, že pojednou jeden z melařů, jenž byl nadán poněkud drsným teno- rem — vinou ranního vzduchu — zanotoval pijáckou píseň, jejíž refram všichni estatní opakovali s prů- vodem košťat. Obyvatelé boulevardu, vyrušeni tímt neobyčejným vokálním koncertem z prvního nebo z druhého spánku, byli ovšem velmi udiveni. Hlavy v nočních čepicích a čepcích objevily se v oknech. Ale na tom nebylo dost. Lord Seymour a Nestor Roqueplan, kteří v demokralickém sbratření popíjeli se svými novými přáteli, objevili pojednou kolovrát- káře, jenž se bezpochyby vracel z nějaké politické schůze, anebo od svatby a nestál již dost pevně n nohou. Požádali jej, aby jim půjčil svůj kolovrátek a zahráli celé společností metařů k tanci! Dozorc. přilákán hlukem, objevil se podruhé a spatřiv tento improvisovaný pouliční ples, byl nanejvýš rozhorlen a zapřísahal se, že věc oznám 1 policejnímu prefektov a navrhne, aby všichni byli propuštěni. Avšak lordu
Dozorec Seymour Maison Dorée Roqueplan
14 article
Seymourovi a Nestoru Roqueplanovi za účinné pod- pory pohárku šampaňského podařilo se ukonejšite dozorce, jenž slíbil, že ničeho neudá, za podmínkou aby se melaři ihned dali do práce, aby kolovrátka byl poslán domů a aby lord Seymour a Roqueplan svým vlivem se přičinili, by dostal přídavek ke služ nému. Stalo se! Metaři a metařky vypili ještě po slední pohárek, vzali pak opět svoje nástroje a po- kračovali pak s nebývalou horlivostí v přerušen práci. — »Nikdy,« vypravoval mi Roqu plan, »doku jen sabá paměť koštěte, nebyl boujevard tak svědo- mitě umeten !e = Löčení alkoholismu hypnozou. Z Jekatěrinoslav se oznamuje: Reditel zdejšího léčelného ústavu pro alkoholiky kuratoria spolku střídmosti dr. M. A Sansailov uveřejnil právě zprávu o předběžných vý- sledcích léčení alkoholiků hypnosou. Z této zprávy vyjímá „Pridněprovskij Kraj“, že dle zmíněné methody bylo léčeno celkem 338 osob, mezi nimi 38 žen. Po- něvadž léčebné methody užívá se teprve čtvrt roku, nemohl dr. Sansailov ovšem činit nijaké určité závěr- ky, avšak celkem nabyl přesvědčení, že hypnosa má blahodárný vliv na pacienta, zejmena pak posilňuje sebevědomí. Mnozí pacienti prohlásili, že sama čáka že se uzdraví, naplňuje je radosti. Co se týče případů recidivy, nelze prozatím ovšem pronést úsudek. = Nové výzkumné cesty. Úspěšnou výpravu vý- chodním Mongolskem provedli Angličané Russel Hiek Bench. Bylo to vlastně doplnění rozsáhlé výpravy. kterou provedl čínský zástupce britského vyslanectva v Pekině. Výprava vydala se dne 20. července na cestu z Pekina a přes Džehol táhla na sever. Město Cicikar na mandžurské dráze dosaženo ve 48 dnech.
Seymour Roqueplan Sansailov Angličan Russel Hiek Pridněprovskij kraj Mongolsko Pekina Cicikar
15 article
Cesta zvolena východně od pohoří Činganu v délce as 1600 kilometrů, z čehož největší část připadá na území, jež dosud nebylo navštíveno Evropany. Ceslo- vatelé jeli na ponych a mimo čtyry sluhy neměli ji- ných průvodčí. Všude byli Mongoly a Číňany přijímání co nejzdvořileji. Země, kterou táhli, jest řídce oby- dlena, ale kolonisuje se pozvolna z Číny. — Francouz- ský setník Lefant byl pařížskou zeměpisnou společ- ností a ministeriem osad vyslán na výzkumnou cestu do oblasti Nigeru. = Stavebni památky benátské. Z Benátek se oznamuje: Od sřícení se zvonice sv. Marka minul již více než rok, ale ke znovuzřízení jejímu nedějíse dosud žádné vážné přípravy od té doby, co vyhléd- nutý architekt signer Beltrami vzdal se svého místa. poznav přiliš pozdě pro svoji slávu, až po položent základního kamene, že základy věže jsou naprosto nedostatečné. Pozvolna zvykají obyvatelstvo a cizine náměstí sv. Marka bez Campanily a za nedlouho za- jisté vyskytne se požadavek, aby odstraněno byl ohavné prkenné lešení, jež obklopuje bývalou zvo- nici. Benátčané již sami nevěří, že Campanila opě povstane ze ssutin Sebrané peníze stačí právě na to aby byla znovuzřízena loggetta Sansovinova a Pra curazie s knihovnou podrobeny důkladné restauraci »Co se sbořilo, ať zůstane ležet,« konejší se Benát- čané, »přičiňme se raději ze všech sil, aby zůstalo stát, co ještě sloji.« — Restaurační práce také čile pokračují. Na chrámě sv. Marka jsou již skončeny. na starých Procuraziích již značně pokročily. Jen bok bibliotéky, stržený sřítivší se věží, jeví se dosud se svým ohavným prkenným bedněním. Zvonice San Stefano, o níž po dlouhou dobu byla obava, žeji stihne osud Campanily, jest až k vrcholi obklopena.
Evropan Mongol Číňan Francouz Lefant Marek Beltrami Benátčan Campanil Sansovinův Benát svatý . Marek Čína Niger Benátky Sana Stefano
16 article
Opravuji ji a bude stát opět zase zcela pevně. Na- kloněna ovšem zůstane, ještě šikměji, než věž v Pise. Ale to není neštěstí. Naopak! Benátky budou leď o novou znamenitost bohatší. Také pro Campanilu ja kožto rozhlednu získána již náhrada. Stoupá se ted na věž chrámu San Salvatore blíže Rielta. Pohled této věže, strmící ve středu města, jest velmi pěkný ovšem že chybí malebný obraz náměsťí sv. Marka nohou diváka. = Ke vraždě v Aix les Bains oznamuje sez Paříže: Brzy po zavraždění Eugenie Fougěro vy vy konala se ve zdejším hotelu Terminus na žádost vy- šefřujícího soudce v Chambéry domovní prohlídka u jakéhos Neurocka nebo Nuroka, jenž byl v letě meškal v Aix les Bains a jenž byl v podezření, že byl zúčastněn na zločinu. Avšak domovní prohlídka u Neurocka neměla nijakého positivního výsledku. mimo to podařilo se Neurockovi dokázat, že čtyry dny před zločinem opustil Aix les Bains. Nyní padlo podezření z vraždy na Eugenii Fougěrově na přítele
Marek Eugenius Fougěro Neurock Eugenius Fougěrův Pisa Benátky Aix Paříž Chambéry Sana Salvator
17 article
Neurockova, barona Chedoeuvra, jenž onehdy byl zalčen pro podvody, spáchané operacemi s domnělými koncesemi habešských zlatých dolů. Zdejší vyšetřu jící soudce vyslechí tohoto barona, jenž se vlastně jmenuje Chadover, aby od něho zvěděl, kde meškal né noci, když se zločin udál. Ve středu dostavila se do soudního paláce sl. Raissa Arafěna, jež se vydává za ruskou zpěvačku a udala, že bar. Chedoeuvre onu noe, kdy zločin spáchán, strávil u ní. Také Neurock prote stuje proti podezření, jež na něj uvaleno. Neurocka Chadover jsou spřáteleni. Mají týž podklad existence hru a polosvět. Ve vykřičených hernách, v lázních v elegantních stanicích na Riviéře vystupují oba jako hráči, náhončí a jakožto průvoděí a ochráncové dámiček polosvěta. Lidé tohoto druhu jsou schopni všeho. Poněvadž oha meškali v Aix les Bains, musilo také na ně padnout podezření. Neurocka, jenž po chází ze vznešené rodiny, která však přerušila všechny styky s ním, považuje policie za člověka nebezpečného. barevné, o 60 kreje. do zl. 11.35 za metr, na bluzy a roby Vyplacené a již vyclené dedá se do domu. Bohatý výběr vzork obratem. Hennebergova továrna na hed- vábí v Curychu. 22245
Chedoeuvra Chadover Raissa Neurock Hennebergův Aix Curych
19 article
(Zasláno.) Z Ameriky do čech! ve Jako syn a representant . J. šimanovského, vynálezce původního, déle 15 roků osvěd- čeného „Březohorského thé“, bydlícího dříve na Březových Horách, nyní na Králl Vinohradech č. 1052, jsem nucen v zájmu pravdy a na ochranu jmenovaného vynálezu veřejnost upozorniti že firma Fr. Vítek spol., Praha, Vodičkova ul. č. 19. doporučuje od února t. r. padělané „Březohorské thé“ na úkor pravého, mým otcem vynalezeného „Březo- horského thé“, které otec jmenované firmě od března m. r. do ledna t. r. dodával. Podotýkám, že bezcenný padělek firmě F. Vítek č spol. od února t. r. dodává p. Fr. Šimanovský, býv. hajný ve Slapech, pak do- movník a prodavaě uhlí, bydlfcí nyní na Kr. Vinohra- dech, Čelakovského ul. č. 451. Tento Fr. Šimanovský zaměstnaný od dubna m. r. do ledna t. r. u mého otce, spolehaje se na to, že má stejné jméno, klame veřejnost předstíráním, že jest „vynálezcem“, ač jím není a také nikdy nebyl. Tolik prozatím. Richurd Pr. Šimanovský, Milwankee, Wis. 654 Scott st., U. S.A 23070
Březa Vítek Šimanovský Kristus Čelakovský Milwankee Wis Scott Amerika Březová hora Praha Vodičkův ulice Francie Slapy Králl Vinohrady Francie . Vítek společenský U . S . A 23070
25 article Strojníkům, zámečnkům.
Strojníkům, zámečnkům. Hauka o kování koní. Od Fr. Štěpánka. vyobr. Nejlepší spis podkovářský. Cena 80 kr. Zámečnictví stavební a umělecké. Napsal M. Oehm. 418 obrazů. Cena 4 zl. Parní kotle a stroje a jich obsluha. Na- psal A. Schanoi. Cena 70 kr., váz. 90 kr. Sedm to- pičů a strojvůdců dle snadného návodu připravova- ných při zkoušce znamenitě ohstálo. Kniha pro atrojnéky, inženýry, stavitele a prům. školy. Napsal prof A. Holeček. Se 442 obrazela tabulkami. 744 str. Cena 4 zl. 50 kr., váz. 5 zl. 20 kr Soustruhování kovů. Zařízení, výkonnost a ob- sluha soustruhů. Napsal J. Janovský. S 88 obr.a tabulkami. Cena ! zl. 20 kr. Kniha pro kovodělníky. Sestavil V. Červenka. Barvení, bronzování, slévání, granulování, kalení, leptání, patinování, zlacení, zdobení atd. kovů. 147 str. Cena zl. 1.20. Moření, bilení, broušení a lakování dřev. Praktické a nové návody pro truhláře, lakýrniky tesaře a jiné od Ai. Skramiika. Cena ! zl. 23042 I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul
Hauk Štěpánek M Oehm A Holeček J Janovský V Červenka Francie Praha Vodičkův ulice
28 article O SMRTI.
O SMRTI. Vědecké, s rozumem se srovnávající řešení záhad života i smrti. O při- rozenosti a nrčení člověka. O postupu a ne- přetržitosti života. Vycházeti bude v týdenních sešitech po 30 h. Úplné v 13 sešitech, před- platné na celé dílo K 3.90. Sešit prvni, s pbál- kou dle návrhu A. Muchy, právě vyšel! Úplné dílo vyjde 16. t. m. s obálkou dle návrhu A. Muchy a titulním obrazem F. Dvořa ka. Cena K 3.90, skvostně váz. K 5 90. Račte žádati první sešit na ukázku! NAVRATIL FR., dr.
A Mucha F Dvořa Francie
40 article PRÁVĚ VYŠLA.
PRÁVĚ VYŠLA. Řada 24 obrazů ze života na- šich dětí s prostonár. říkadly. Maloval R. LAUDA. Ve skvost. plát. vazbě K 6.— Referent „Zvonu“ prohlašuje publi- kaci za nejcennější původní uměleckou obrázkovou knihu českou a klade ji vy- soko nade všecky překlady a cizozemské produkty toho druhu.
R Lauda