2
masthead
NÁRODNI LISTY-
3
masthead
11. října 1903. Císlo 277.
4
article
myslným vzezřením podobal se při nejmenším
professoru. Spatjřiv gymnasistu, zmízel uvnitř
krámku a otevřev jakousi knihu, zahleděl se
do ní. ..
— Koupil byste knihu?
— Co to je?
— Asie, Afrika a Amerika! Je úplně
nová... — s chvatem odvětil Míša.
— Od Smirnóva?
— Ano . ..
— Evropu bych ještě koupil... Ale těchhle
mám mnoho — pravil obchodník, nevrle při-
jímaje od Míše knihu ..
— Staré vydání... Desetník dám — dodal
převrátiv několik listů.
— Mně řekli, že dostanu dvacet! . . . Laei-
něji abych ji nedával — rozpačitě odvětil Míša.
Obchodník zívl a vracel knihu Míšovi.
— Tedy patnáct!... Vždyť je úplně nová?
Kupec na to neodpověděl.
— No tak tedy . . . desetník ..
— Mám z toho škodu — zívaje, pronesl
kupec, položil na pult dva pětníky a nedbale
hodil koupenou knihu na polici a opět zahleděl
se do knihy.
— Možná, že přinesu i Evropu — ozval se
Miša, strkaje pětníky do kapsy.
— Přineste... Jenom jaká ta Evropa je?
Některá nestojí ani za desetník ... Přijde na to
jaké je vydání... Nemáte-li slovníky? Šulce?
Početníce? Posílejte ke mně kamarády — dá-
vám nejvíce ze všech ...
— Pošlu ..
Míša vyšel a spěchal opatřiti si něco k jídlu
Nedostal se ani k pirohům, lákala jej chalva
s mákem.3) Za tři kopejky koupil si chalvu
snědl ji s velkou chutí. A hle, tu je baba s pirohy
— S čim jsou?
— S houbami, s masem, s mrkví
— Po čem?
— Za pětník dva ...
— S mrkví nerad... Dej mně jeden s ma-
sem, druhý s houbami!
Míša
Ted patnáct
Mišo
Šulc
Asie
Afrika
Amerika
Smirnóv
Evropa
Míša
5
article
Když dojedl pírohy, chtělo se Míšovi pít.
Za zbývající po všem vydání dvě kopejky vypil
dvě skleničky jakéhos růžového kvasu. Druhou
skleničku jedva dopil.. Bylo to poněkud od-
porné a nechutné, ale nedopít, bylo by přece
škoda.
— Fil... oddechl si Míša, stěží dopiv po
slední sklenku kvasu.
— Co? čpí v nose? — drze otázal se pro-
davač kvasu, načež hlasitě, zpěvavým tónem po-
křikoval:
— Kvas šumivý, chladný, osvěžující !. ..
Vrátiv se domů, Míša nalezl na svém stolku
talíř s kouskem studeného masa, chléb, skleniei
mléka a tři vafly.*) Jediné, co Míšu lákalo, byly
vafly. Toť zamilované jeho jidlo, ale samolibost
nedovoluje mu požíti jich. Ještě kdyby si snad
nepamatovali, kolik mu jich dali: dvě nebo tři —
jednu by snědl... Míša odřízl opatrně od každé
vafly z kraje úzký proužek a snědl jej. Napil se
také trochu mléka. Dobré... Ale .. . nestoji
o to !..
Růžový šumivý kvas co chvíli Míšovi „začpě
v nose“, chalva s mákem a pirohy s houbamia
se ztuchlým masem bouřily Mišův žaludek.
— E fuj!. .. zlostně prohodil Miša a každ
chvíle odplivoval na zem ..
— Kdes byl? — vyptávala se ho Nina, vstou
pivši do jeho pokojiku.
— To je moje věc... Neptám se tě taky
kde se touláš ..
Nina mimochodem pohledla na stůl, kde stá
nedotknut Míšův oběd.
— Mami poroučí, abys snědl kousek masa!..
— Nepotřebuji ho jíst... Jsem sprosťák
švec... Vy jste rodina úřadnická a já jenom —
švec ... a sprosťák... K čemu zbytečně mluvit!
Míša
Mišův
Mišo
Ninos
E fuj
6
article
— Jak ledy chceš .
— Dobře, dobře l... Jdi se baviť se svým
Pětuškovým a mne nech na pokoji . ..
— Troubo!. .. — odsekla zlostně Nina
odešla.
Míša cítil se způsobilým vydržeti obležen
nepřátel a odrážeti všecky jejich útoky naprostou
Ihostejností k jídlu. Pirohy s houbami a masem
chalva s mákem — byly jeho spojenci..
Možná, že by bylo takto trvalo ještě dlouho.
Avšak přihodila se netušená věc, jež učinila kone
vzájemnému napjatému poměru.
Míšu počal pobolívati život a to čím dále
tím více... Bolest v životě přinutila jej ulehnout
do postele, položiti se na břicho a tiše sténat.
Míša nechtěje se vzdáti svého bezbranného posta-
vení, dlouho se přemáhal a vzdychal do podušky
Avšak pirohy s houbami a šumivý, ochlazujíe
kvas konaly svou povinnost. Míša počal sténati
hlasitěji a tlouci pěstmí do podušky
— Ach, to je bolest! — plačtivě huhňal
co chvíli a zmítal nohama.
Než nadešla noc, Míša již křičel, nemohase
zdržeti a všichni nepřátelé kupili se již kolem
jeho postele, kromě otce, jenž byl jak obyčejně
v klubu. Matka měřila Míšovu teplotu, sestra Nina
připravovala hořčičné obklady a panská běžela
pro doktora. Ba i „Falstafr“ přišel navštíviti ne
mocného a vrtě sebou mezi starostlivými ne
přáteli, pohlížel na Míšu svýma rozumnýma oči
ma smutně a soucitně.
— Cos to vyved'? — bědovala znepokojen
matka, děsně se strachujíc, nepožil-li Míša ně
jakého jedu, čímž vyhrožoval někdy v době po
dobného sporu.
Ninos
Míša
Piroh
Míšův
Falstafr
7
article
— Tys něco vypil? Co? Míšo! Pověz to, d
houšku! Rychle!..
— Já jsem, mami... Achich! jejejej !..
Já jsem prodal, matinko, Asii, Afriku a Ame
riku... achich!... jejejej!... a koupil jsem
pirohy s houbamí ..
— Cože, Míšo? On blouzní... Bože můjl..
Kde je doktor? Pošlete pro otce do klubu ..
Ach, můj bože ..
Matka naklonila se nad Míšou, tiskla ruku
na jeho čelo a libala jeho tváře. Sestra se slzami
v očích běhala po pokojích a zastavujíc se u okn
ustrašeně hleděla na ulici, očekávajíc příchod
doktora.
Konečně doktor přijel.
— Nuže, milý mladíku, co vás bolí?..
Obrafte se l.
Miša se poslušně obrátil. Doktor jej pro-
hledl, proklepal, naslouchal . ..
— Co pak jste dnes jedl?..
— Ale, pane doktore, on dnes dočista nie
nejedl... Jak přišel z gymnasia, nevzal ani de
úst . ..
druh tureckého pečiva
) moučné jídlo.
— To není také dobře ... Možná, příteli
že jste přece něco snědl? Řekněte pravdu ...
— Ano... jedl jsem pirohy s houbami .
Prodal jsem Asii, Afriku . .
— Co se stalo?. .. šeptem otázal se znepo
kojený otec, jenž přijel na izvóščiku z klubu.
kde zanechal nedokončenou hru.
Za hodinu v domě vše utichlo. Míša s ob-
kladem na životě ležel v posteli a u něho seděla
matka a sestra... Obě ošetřovaly Míšu a po-
slušně hověly všem jeho rozmarům.
Bolest v životě ochabovala a Míša cítil, že
se mu vrací úplná spokojenost ...
Míša
Mišo
achich
Asie
Afrika
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Přítel našeho národa.
V právě vydaném prvním číle ročníku
XXXII. „Lumíra“ podává Václav Hladík zají-
mavý literární portrét hraběte Františka Lützowa,
známého přítele národa českého, pilného literár-
ního pracovníka, jemuž se podařilo vzbuditi úča-
stenství anglické intelligence pro naši historii a
literaturu, ba i pro Prahu samu, zejmena svoji
znamenitou knihou „The Story of Prague“
V témž čísle „Lumíra“ nalézáme též zajímavý
příspěvek dra, hraběte Lützowa „Swinburne“
v němž důkladně oceňuje literární charakter to-
hoto poety revolucionáře.
„Bylo nás několik kolem malého stolku v jí-
delně elegantního klubu v ulici Volney v Paříži
Veselý hlas, živé posudky André Chéradama, pla-
vého Normanda s temperamentem Gaskoňce.
ovládaly náš kroužek, jehož středem byl vzácný
host z Londýna. Náš host mluvil s Chéradamem
o panslavismu, s Charlesem Normandem o ar-
cheologii, se mnou o básnících z revue „Mereure
de France“, a byl pokládán jedním za rakouského
diplomata, druhým za anglického lorda, třetím za
historika a učence a všemi byl obdivován pro vše-
strannou svou vzdělanost a příjemnou ducha-
plnost své konversace. Vzácným tímto hostem
byl dr. František hrabě Lützow.
V kuřáckém saloně klubovním prodloužily se
do noci naše pestré dialogy, těkavě přelétajíeí
z politiky do filosofie, od starých památek k mo
dernímu umění, dialogy jiskřící vtipem a vzdě-
laností, hluboké a lehkomyslné, jemné a pobu-
řující, které můžete zažít jen v ovzduší superiorni
kultury a velkého světa.
Lumír
Hladík
Lützow
Swinburne
Chéradam
Gaskoněc
Normand
doktor
Praha
Paříž
Londýn
Mereure jít Franca
the story of Prague
9
article
Od té doby sešel jsem se častěji s hrabětem
Lützowem a v jeho zámku na Žampachu ve spo-
lečnosti rozkošně kosmopolitní našel jsem opět
krásu a labužnictví esthetických, filosofických
svétáckých causerií a dialogů, které mi byly nej-
větším půvabem jistých intellektuálních kroužků,
salonů, atelierů v Paříži.
Hrabě František Lützow, jehož portrétem za-
hajujeme gallerii „Lumíra“, je znám svou čin-
nosti literární a vědeckou, je populární i svým
vlastenectvím a svými pokrokovými názory a ne-
budu se zde šířiti o datech a faktech jeho bio-
grafie. Jeho největší díla jsou historie Čech
„Bohemia, an historical sketch“, „A History eí
Bohemian Literature“, překlad Komenského
„Labyrintu světa, s obrazy historie a krás Prahy:
„The Story of Prague“, dále četné články po-
litické, literární, historické, zvláště české otázee
věnované v různých revuích anglických. Vykonal
nesmírně mneho pro poznání českého národa a
musíme být svrehovaně povděčni za jeho snahu
zainteressovati Anglii pro věe českého národa.
Hrabě Lützow patří mezi nejzajímavějši
muže naší vlasti. Není pouze učeným historikem
jenž vnikl hluboce do minulosti našeho národa
je též umělcem, poetou, myslitelem nejmoder-
nějšího rázu.
Po únavě archivů, kde pročítá hravě staré
traktáty, probírá se v pergamenech, sbírá histo-
rické a theologické dokumenty pro nové své dílo
anglické o Husovi, obraeí se k poesii Swinburn
nebo Baudelaira, čte filosofii moudrého a vzne-
šeného Juliana Apostaty v řeckém originále snad
tak lehce jako Nietzscheho a Gobineaua, a po
Pavlovi Skálovi ze Zhoře nebo Balbinovi sáhne
k Stendhalovi, o němž chystá se vydati větší
essay.
Lützow
Lumír
Komenský
Hus
Swinburn
Baudelaire
Apostata
Nietzsche
Gobineau
Pavel Skála
Stendhal
Žampach
Paříž
Čechy
Praha
Anglie
Zhoř
Bohemia
Histor eum Bohemian Literature
the story of Prague
labyrint svět
10
article
Nejvlastenečtější a neliberálnější tento český
aristokrat, jehož rod je původu severoněmeckého.
a souvisí s prastarým rodem italským, žije od
mládí v cizině. Vychování má anglické, po dlouhá
léta žil jako diplomat v Římě, v Haagu. Několik
let věnoval se sterilní působnosti ve vídeňském
parlamentu, kde manifestoval vždy své rozhodné
smýšlení české a od té doby, co vzdal se di-
plomacie, asi po dvacet let žije v Londýně a
na svém statku v Žampachu.
Anglický život, robustní, mocný a podnikavý
anglická společnost, tak inteligentní a originální
vlast největší ideové hybnosti a plodnosti, nejšir-
šího liberalismu, získaly si cele hraběte Lützowa
jenž v Londýně svůj palác učinil střediskem nej-
brillantnější společnosti aristokratické, politické
literární a umělecké. Hraběnka Anna Lützowová
rozená baronka Barnemannova, jež byla vycho-
vána v Paříži a v Londýně, způsobila svým pů-
vabem, espritem a svou distingovanou roztomi-
lostí, že její salony patří k nejhledanějším v Lon-
dýně a její hudební a umělecké slavnosti s Mel-
bou, Paderewským, Ondříčkem, Kubelíkem na
programu patří k událostem sezony. Pro idey a
snahy svého chotě má upřímné porozumění a
ozvduší svého londýnského urozeného a uměle-
ckého milieu přenáší i na krásný zámek Žampach.
V letních měsících sídlí hrabě Lützow na
Zampachu uprostřed malebné a smavé krajiny
orlické a shromažďuje tu zajímavou společnost
mezinárodní, literární, šlechtickou, uměleckou.
Lützow
Lützowová
Barnemannův
Paderewská
Ondříček
Kubelík
Řím
Haag
Londýn
Žampach
Paříž
Lon
11
article
Život zámecký na Žampachu má sice ráz kosmo-
politní, ale styl anglický. Celý den volnost, každý
se zabývá svými zábavami a záležitostmi, společ-
nost se shromažďuje libovolně, kromě hodin urče-
ných jídelně, v knihovně neb v parku, oddává se
hrám, honbám, společným procházkám, nebo
práci, jen večer patří požadavkům salonní etikety.
Hrabě Lützow nedává se rušiti z hodin vě-
novaných práci. Od 7 hodin bývá ve své pracovně.
kde kolik hodin každodenně věnuje svým ruko-
pisům, studiím, lekturám. Jeho nádherná, bohatá
knihovna obsahuje vybranou snůšku historie, fi-
losofie, poesie a literatury staré i moderní, an-
glické, francouzské, české, německé, italské. Nyní
pracuje hrabě František Lützow na pořádání ma-
teriálu k Husovi, připravuje řadu přednášek z če-
ské historie pro universitu oxfordskou a píše stu-
dii o svém zamilovaném Stendhalovi.
Hrabě Lützow je již ode dávna přítelem a
etitelem největšího moderního básníka anglického
Swinburna. Jeho revoluční a rouhavý vzleta
opojná, erotická hudba jeho veršů jsou mu dra-
hými, staví je vysoko nad šosáckou a prudní
poesii Tennysonovu. Chtěl vysloviti Swinburnovi
svou synpatii v pojednání prostém a srdečném.
věnovaném „Lumíru“, kde bohdá častěji naši
čtenáři setkají se s pracemi hraběte Lützowa.
Lützow
Hus
Stendhal
Swinburne
Tennysonův
12
article
= Mezi metaři. Stávka metařů v Nizze zavdávi
neúmornému Ernestu Blumovi podnět, aby ve svých
»Vzpomínkách vaudevillisty« uvedl rozmarnou histor-
ku: »Když jsem v dřívějších letech«, praví, sehodil
pozdě spat a po prohýřené noci capal domů, byl mi
pohled na skromné dělníky, kteří mlčky a svědo-
mitě očisťovali svou vlasť — jak říkával Odry —
vždycky výčitkou svědomí. Tato výčitka svědomí
však, jak se zdá, trýzní všechny noční tuláky. Ne
stor Roqueplan, bývalý chefredaktor »Figara« a po-
zdější divadelní ředitel, jenž ve svých mladých le-
tech nikdy se nedostal do postele před osmou neb
devátou hodinou ranní — za záminky, že aspoů
v noci nepotkává lidí, kteří by mu kázali morálku,
poněvadž v tu dobu všichni slušní lidé spí —
vypravoval mi kdysi též, že selkání s metaři, když
v době noční prochází se po boulevardech, jest mu
nejtrapnější. — »To jsou moje výčitky svědomi«,
pravil. — Vypravoval mi též, že on a jeho přítei
lord Seymour měli kdysi nápad ryze kocovinový
když v noci odcházeli z »Maison Dorée«, jež od
mnoha lel již je nebožkou. Dívali se chvili na prác
metařů a metařek, načež prohodili: »Vaše práce a
velmi unavuje?« — »Ba že, velmi!« — »Podivno
nám se zdá, že by nás neunavila.« — »Však to mů-
žete zkusit«, pravili metaři se smíchem, podávajíce
oběma pánům svoje košťata, »jen se neostýchejte !e
— Nu, zkusme to, tak uplyne aspoň půl hodinky.e
— »A je to přece ještě lépe«, doložil Roqueplan
důmyslně, »než jiti do kavárny, jež os atně beztoho
již není otevřena.« — A lord Seymour a jeho příte
chopili se košťat a počali horiivě zamelat chodnik
zatím co melaři pokuřujíce z dýmek na ně se dívali.
Blum
Figar
Seymour
Maison Dorée
Nizza
Odra
13
article
Pojednou objevil se dozorce. V úžasu tázal se obou
»ochotníků«: »Hleďine, co pak tu děláte?« — »Vždyt
vidíte, pracujeme!« Dozorce podíval se okem znalce
a pravil: »Nu ovšem, pracujete dost čístě! Chcete
se tedy stát metaři?« — »To byla ode dávna moje
touha«, pravil lord Seymour — »Moje též!« doloži
Roqueplan. — »Výborně! Až budete hotovi, přijdte
ke mně, zařadím vás zílra.« — »Srdečné díky.«
Po čtvrt hodině však zdálo se oběma přátelům, že
už dosti metli a že práce přece jen více unavuje,
než se domnívali. Vratili košťata metařůma
aby se jim odvděčili, pravili: »Tak ! ted
se napijete trochu na naše zdraví.« — »Milerádi.“
odpověděli ovšem metaři. A oba přátelé vyburcovali
restauratera »Maison Dorée« a objednali šampaňské
Celá společnost i paničky doslala poháry na šam-
paňské; uvelebili se na kraji chodníku a počali pít.
Společnost pila tak důkladně, že pojednou jeden
z melařů, jenž byl nadán poněkud drsným teno-
rem — vinou ranního vzduchu — zanotoval pijáckou
píseň, jejíž refram všichni estatní opakovali s prů-
vodem košťat. Obyvatelé boulevardu, vyrušeni tímt
neobyčejným vokálním koncertem z prvního nebo
z druhého spánku, byli ovšem velmi udiveni. Hlavy
v nočních čepicích a čepcích objevily se v oknech.
Ale na tom nebylo dost. Lord Seymour a Nestor
Roqueplan, kteří v demokralickém sbratření popíjeli
se svými novými přáteli, objevili pojednou kolovrát-
káře, jenž se bezpochyby vracel z nějaké politické
schůze, anebo od svatby a nestál již dost pevně n
nohou. Požádali jej, aby jim půjčil svůj kolovrátek
a zahráli celé společností metařů k tanci! Dozorc.
přilákán hlukem, objevil se podruhé a spatřiv tento
improvisovaný pouliční ples, byl nanejvýš rozhorlen
a zapřísahal se, že věc oznám 1 policejnímu prefektov
a navrhne, aby všichni byli propuštěni. Avšak lordu
Dozorec
Seymour
Maison Dorée
Roqueplan
14
article
Seymourovi a Nestoru Roqueplanovi za účinné pod-
pory pohárku šampaňského podařilo se ukonejšite
dozorce, jenž slíbil, že ničeho neudá, za podmínkou
aby se melaři ihned dali do práce, aby kolovrátka
byl poslán domů a aby lord Seymour a Roqueplan
svým vlivem se přičinili, by dostal přídavek ke služ
nému. Stalo se! Metaři a metařky vypili ještě po
slední pohárek, vzali pak opět svoje nástroje a po-
kračovali pak s nebývalou horlivostí v přerušen
práci. — »Nikdy,« vypravoval mi Roqu plan, »doku
jen sabá paměť koštěte, nebyl boujevard tak svědo-
mitě umeten !e
= Löčení alkoholismu hypnozou. Z Jekatěrinoslav
se oznamuje: Reditel zdejšího léčelného ústavu pro
alkoholiky kuratoria spolku střídmosti dr. M. A
Sansailov uveřejnil právě zprávu o předběžných vý-
sledcích léčení alkoholiků hypnosou. Z této zprávy
vyjímá „Pridněprovskij Kraj“, že dle zmíněné methody
bylo léčeno celkem 338 osob, mezi nimi 38 žen. Po-
něvadž léčebné methody užívá se teprve čtvrt roku,
nemohl dr. Sansailov ovšem činit nijaké určité závěr-
ky, avšak celkem nabyl přesvědčení, že hypnosa má
blahodárný vliv na pacienta, zejmena pak posilňuje
sebevědomí. Mnozí pacienti prohlásili, že sama čáka
že se uzdraví, naplňuje je radosti. Co se týče případů
recidivy, nelze prozatím ovšem pronést úsudek.
= Nové výzkumné cesty. Úspěšnou výpravu vý-
chodním Mongolskem provedli Angličané Russel
Hiek Bench. Bylo to vlastně doplnění rozsáhlé výpravy.
kterou provedl čínský zástupce britského vyslanectva
v Pekině. Výprava vydala se dne 20. července na
cestu z Pekina a přes Džehol táhla na sever. Město
Cicikar na mandžurské dráze dosaženo ve 48 dnech.
Seymour
Roqueplan
Sansailov
Angličan
Russel Hiek
Pridněprovskij kraj
Mongolsko
Pekina
Cicikar
15
article
Cesta zvolena východně od pohoří Činganu v délce
as 1600 kilometrů, z čehož největší část připadá na
území, jež dosud nebylo navštíveno Evropany. Ceslo-
vatelé jeli na ponych a mimo čtyry sluhy neměli ji-
ných průvodčí. Všude byli Mongoly a Číňany přijímání
co nejzdvořileji. Země, kterou táhli, jest řídce oby-
dlena, ale kolonisuje se pozvolna z Číny. — Francouz-
ský setník Lefant byl pařížskou zeměpisnou společ-
ností a ministeriem osad vyslán na výzkumnou cestu
do oblasti Nigeru.
= Stavebni památky benátské. Z Benátek se
oznamuje: Od sřícení se zvonice sv. Marka minul
již více než rok, ale ke znovuzřízení jejímu nedějíse
dosud žádné vážné přípravy od té doby, co vyhléd-
nutý architekt signer Beltrami vzdal se svého místa.
poznav přiliš pozdě pro svoji slávu, až po položent
základního kamene, že základy věže jsou naprosto
nedostatečné. Pozvolna zvykají obyvatelstvo a cizine
náměstí sv. Marka bez Campanily a za nedlouho za-
jisté vyskytne se požadavek, aby odstraněno byl
ohavné prkenné lešení, jež obklopuje bývalou zvo-
nici. Benátčané již sami nevěří, že Campanila opě
povstane ze ssutin Sebrané peníze stačí právě na to
aby byla znovuzřízena loggetta Sansovinova a Pra
curazie s knihovnou podrobeny důkladné restauraci
»Co se sbořilo, ať zůstane ležet,« konejší se Benát-
čané, »přičiňme se raději ze všech sil, aby zůstalo
stát, co ještě sloji.« — Restaurační práce také čile
pokračují. Na chrámě sv. Marka jsou již skončeny.
na starých Procuraziích již značně pokročily. Jen bok
bibliotéky, stržený sřítivší se věží, jeví se dosud se
svým ohavným prkenným bedněním. Zvonice San
Stefano, o níž po dlouhou dobu byla obava, žeji
stihne osud Campanily, jest až k vrcholi obklopena.
Evropan
Mongol
Číňan
Francouz
Lefant
Marek
Beltrami
Benátčan
Campanil
Sansovinův
Benát
svatý . Marek
Čína
Niger
Benátky
Sana Stefano
16
article
Opravuji ji a bude stát opět zase zcela pevně. Na-
kloněna ovšem zůstane, ještě šikměji, než věž v Pise.
Ale to není neštěstí. Naopak! Benátky budou leď o
novou znamenitost bohatší. Také pro Campanilu ja
kožto rozhlednu získána již náhrada. Stoupá se ted
na věž chrámu San Salvatore blíže Rielta. Pohled
této věže, strmící ve středu města, jest velmi pěkný
ovšem že chybí malebný obraz náměsťí sv. Marka
nohou diváka.
= Ke vraždě v Aix les Bains oznamuje sez
Paříže: Brzy po zavraždění Eugenie Fougěro vy vy
konala se ve zdejším hotelu Terminus na žádost vy-
šefřujícího soudce v Chambéry domovní prohlídka u
jakéhos Neurocka nebo Nuroka, jenž byl v letě
meškal v Aix les Bains a jenž byl v podezření, že
byl zúčastněn na zločinu. Avšak domovní prohlídka
u Neurocka neměla nijakého positivního výsledku.
mimo to podařilo se Neurockovi dokázat, že čtyry
dny před zločinem opustil Aix les Bains. Nyní padlo
podezření z vraždy na Eugenii Fougěrově na přítele
Marek
Eugenius Fougěro
Neurock
Eugenius Fougěrův
Pisa
Benátky
Aix
Paříž
Chambéry
Sana Salvator
17
article
Neurockova, barona Chedoeuvra, jenž onehdy byl
zalčen pro podvody, spáchané operacemi s domnělými
koncesemi habešských zlatých dolů. Zdejší vyšetřu
jící soudce vyslechí tohoto barona, jenž se vlastně
jmenuje Chadover, aby od něho zvěděl, kde meškal
né noci, když se zločin udál. Ve středu dostavila se
do soudního paláce sl. Raissa Arafěna, jež se vydává za
ruskou zpěvačku a udala, že bar. Chedoeuvre onu noe,
kdy zločin spáchán, strávil u ní. Také Neurock prote
stuje proti podezření, jež na něj uvaleno. Neurocka
Chadover jsou spřáteleni. Mají týž podklad existence
hru a polosvět. Ve vykřičených hernách, v lázních
v elegantních stanicích na Riviéře vystupují oba
jako hráči, náhončí a jakožto průvoděí a ochráncové
dámiček polosvěta. Lidé tohoto druhu jsou schopni
všeho. Poněvadž oha meškali v Aix les Bains, musilo
také na ně padnout podezření. Neurocka, jenž po
chází ze vznešené rodiny, která však přerušila
všechny styky s ním, považuje policie za člověka
nebezpečného.
barevné, o
60 kreje.
do zl. 11.35 za metr,
na bluzy a roby
Vyplacené a
již vyclené dedá se do domu. Bohatý výběr vzork
obratem. Hennebergova továrna na hed-
vábí v Curychu.
22245
Chedoeuvra
Chadover
Raissa
Neurock
Hennebergův
Aix
Curych
19
article
(Zasláno.)
Z Ameriky do čech! ve
Jako syn a representant
. J. šimanovského,
vynálezce původního, déle 15 roků osvěd-
čeného „Březohorského thé“,
bydlícího dříve na Březových Horách, nyní na Králl
Vinohradech č. 1052, jsem nucen v zájmu pravdy a na
ochranu jmenovaného vynálezu veřejnost upozorniti
že firma Fr. Vítek spol., Praha, Vodičkova ul. č. 19.
doporučuje od února t. r. padělané „Březohorské thé“
na úkor pravého, mým otcem vynalezeného „Březo-
horského thé“, které otec jmenované firmě od března
m. r. do ledna t. r. dodával. Podotýkám, že bezcenný
padělek firmě F. Vítek č spol. od února t. r. dodává
p. Fr. Šimanovský, býv. hajný ve Slapech, pak do-
movník a prodavaě uhlí, bydlfcí nyní na Kr. Vinohra-
dech, Čelakovského ul. č. 451. Tento Fr. Šimanovský
zaměstnaný od dubna m. r. do ledna t. r. u mého
otce, spolehaje se na to, že má stejné jméno, klame
veřejnost předstíráním, že jest „vynálezcem“, ač jím není
a také nikdy nebyl. Tolik prozatím. Richurd Pr.
Šimanovský, Milwankee, Wis. 654 Scott st., U. S.A
23070
Březa
Vítek
Šimanovský
Kristus
Čelakovský
Milwankee
Wis
Scott
Amerika
Březová hora
Praha
Vodičkův ulice
Francie
Slapy
Králl Vinohrady
Francie . Vítek společenský
U . S . A 23070
25
article
Strojníkům, zámečnkům.
Strojníkům, zámečnkům.
Hauka o kování koní. Od Fr. Štěpánka.
vyobr. Nejlepší spis podkovářský. Cena 80 kr.
Zámečnictví stavební a umělecké. Napsal M.
Oehm. 418 obrazů. Cena 4 zl.
Parní kotle a stroje a jich obsluha. Na-
psal A. Schanoi. Cena 70 kr., váz. 90 kr. Sedm to-
pičů a strojvůdců dle snadného návodu připravova-
ných při zkoušce znamenitě ohstálo.
Kniha pro atrojnéky, inženýry, stavitele a prům.
školy. Napsal prof A. Holeček. Se 442 obrazela
tabulkami. 744 str. Cena 4 zl. 50 kr., váz. 5 zl. 20 kr
Soustruhování kovů. Zařízení, výkonnost a ob-
sluha soustruhů. Napsal J. Janovský. S 88 obr.a
tabulkami. Cena ! zl. 20 kr.
Kniha pro kovodělníky. Sestavil V. Červenka.
Barvení, bronzování, slévání, granulování, kalení,
leptání, patinování, zlacení, zdobení atd. kovů. 147
str. Cena zl. 1.20.
Moření, bilení, broušení a lakování dřev.
Praktické a nové návody pro truhláře, lakýrniky
tesaře a jiné od Ai. Skramiika. Cena ! zl. 23042
I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul
Hauk
Štěpánek
M Oehm
A Holeček
J Janovský
V Červenka
Francie
Praha
Vodičkův ulice
28
article
O SMRTI.
O SMRTI.
Vědecké, s rozumem se
srovnávající řešení záhad života i smrti. O při-
rozenosti a nrčení člověka. O postupu a ne-
přetržitosti života. Vycházeti bude v týdenních
sešitech po 30 h. Úplné v 13 sešitech, před-
platné na celé dílo K 3.90. Sešit prvni, s pbál-
kou dle návrhu A. Muchy, právě vyšel! Úplné
dílo vyjde 16. t. m. s obálkou dle návrhu A.
Muchy a titulním obrazem F. Dvořa ka. Cena
K 3.90, skvostně váz. K 5 90.
Račte žádati první sešit na ukázku!
NAVRATIL FR., dr.
A Mucha
F Dvořa
Francie
40
article
PRÁVĚ VYŠLA.
PRÁVĚ VYŠLA.
Řada 24 obrazů ze života na-
šich dětí s prostonár. říkadly.
Maloval R. LAUDA.
Ve skvost. plát. vazbě K 6.—
Referent „Zvonu“ prohlašuje publi-
kaci za nejcennější původní uměleckou
obrázkovou knihu českou a klade ji vy-
soko nade všecky překlady a cizozemské
produkty toho druhu.
R Lauda