Periodikum ALTO Viewer

1

21. listopadu 1909. Číslo 321

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 13

4 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Průkop či tunel? = Vlastně jsou k politování naši o své vůli zvolení zástupci ve správě města. Mají ne- pochybně nejlepší vůli každý podnik umělecko stavební, který jim do programu vlna neodbyt nosti přinese, rozřešit co nejkrásněji, znamenitě velkolepě, obdivuhodně, a zstím se celá zá ležitost vleče a vleče, až začíná se v jedna- eím pořadí objevovati jak strašidlo, soutěž z sontěží se vypisuje, všeliká rozhodnutí se usná- šejí a prováději a na konec vyjdou z toho všeho ubohosti a mrzutá nedorozumění s venkovem. Stavební archiv bohatne a nespokojenost kruhů interesovaných, ale na radnici nezasedajících, roste vůčihledě. Jsou potíže s regulacemi, s re stauracemi, s novými stavbami. Na novou rad nici útočilo se několikrát, na Representační dům rovněž, míním soutěžnými plány, a co z toho vzešlo? Polivkovy a Balšánkovy slavby, před ni- miž se křižuje kde kdo. A leď norá soutě o vstup na Lelnou sotva že skončeno bylo ři zení o návrzích na novou radnici. Nelze popřiti že by správa městská při nynějším vzrůstu přerodu Prahy neměla dost zaměstnání a prae pro důmyslné a tvořivě hlavy našich architektů.

Polivkův Balšánkův Praha

5 article

Svolává je všechny každou chvíli; dává jim úkoly nikterak všední; nabízí jim ceny; jenom že jejich projekty zůstanou více méně úhle nými výkresy a musí-li už dojit ke stavbě, má radnice také své architekty vždy po ruce, kterým dá nový program a za pomůcku všechny my šlenky stavební, dobré nebo také jen výstražné co jich na soutěžích koupila. Tento trochu ste reotypně se opakující postup není právě láka dlem k účasti na nové soutěži, když při tom nelze nabýti víc nežli několika lisíc korun a ne vytvoření stavby. Deset let trvá jednání a deba- tování o průkopu či tunelu na Letnou, po druhé vyšla výzva k řešení problému, kdy se zdálo. že všechny horké hlavy jsou jím zaujaty a hle jen devět se jich dalo do práce a výsledek cel- kový dopadi dosti problematicky. Či je to jiný když ani zásadní otázka není vílězné rozřešena a otazník nesmazán? Je jiný, když soutěž ne- vynesla ani jediný silný a triumfujíeí výtvot archifektonický? Jedno překvapení přinesla sou- těž přece. Po desítiletém boji, čase, který stači k dobytí Troje, zdálo se všem zápasnikům pozorovatelům, že zásada volného průkopu na místě tísnivého tunelu nabyla konečně vrchu. Soutěžní podmínky velmi objektivně ponechávaly konkurujíeím volnou ruku ve volbě. A na konec všechny tři poměrně nejlepší projekty, jimž při- souzeny ceny, jsou projekty tunelovými. Snad byla tu přecs jen otázka nákladu rozhodující, ač nepochybuju, že by se žádná porota nerozpako vala postaviti na první místo projekt průkoponý i nákladnějšího provedení, kdyby jej nalezl umělecky nejsilnější a neodolatelný. Avšak právě tato stránka chybí těmto soutěžným návrhům zrovna tak, jako se nedostavila při nedávné soutěži o radnici a scházi vzrůstající budově Representačního domu tou měrou, že se kde kdo troufá vyslovovati o něm se svrchovaným despektem.

Letná Trója

6 article

Kde jsou umělci nrehitekti, jichž potřebu- jeme a po nichž toužebně vzdycháma a vo- láme? Jsou tu někde či nejsou ? Přiležitos k velkým činům majl, ale velké činy zůstávají nám nadále dlužní. Není divu, že za takového stavu- síly kompromisní a škraboškové, obratní jednatelé a stavitelové nastupují na mísla, kde by měly státi a vévoditi síly mocné tvořivosti směrodatných mohutností. Až do všednosti bývá opakován a přemilán axiom, že architektura jest vrcholným uměním doby, že tato v ní do- splvá k největšímu a nejimposantnějšímu výrazu monumentálního útvaru, že uměleckým tvarem tato vypovídá symbolicky o všech velkých slož- kách elické mysle a socialného směru všeho života národa. Dobrá. Což ale, promyslíme-li věc od druhého konce? Snad tu ani nejsou komponenty tak mocné, aby tvůrčí síly nutily a nesly k lakovému uměleckému výrazu. Odpo- vídá-li architektonické umění popředních jednol- livců vskutku stavu sil celku, zda nemáme vskutku architekturu jakou zasluhujem a jakou sneseme a jaké si na rozhodujících míste žádáme? Pak by málo utěšený stav našeho architektonického tvoření byl vlastně stavem zcela přirozeným, aneb aspoň přiměřeným naším okolnostem a poměrům a byla by třeba a nutno tyto změnit, zocelit a zmohutnit, abychom do- spěli k architektonickému umění a tvoření te imposantnosti, o jaké sníme.

7 article

Uvažle jen případ letenského problému Zda jej kdo vyhledával?. Zdali jej nenechali přijiti? Mikulášská třída, most Sv. Čecha, bu- doucí lelenské město jsou jeho postupně vynu- cené fáse. Věc od počátku nastavovaná, vzdon někohka hlasům volajícíeh na poušti. Nutno k tomu přidati ještě pobřežní silnici pod Letnou Každý kus řešen o sobě a pro nejnalehavějš chvíli; bez vnitřního spojení a pohledu do bu- douena. Místo rozhodnosti ohledy a strachy. často i komické. J. Koula, tuším že už pře deseli lety, první vystoupil s myšlenkou a ná- vrhem prokopání letenské stráně a zůstal své idci i jejímu prvnímu tvarovému vyjádření do dneška věren. Jeho mimosoutěžní návrh ne- přinásí nie nového, leda detail základem nehý bajíel. Mnohé lze proti němu namitnouti se sta- noviska uměleckého. Je velkých rozměrů, al malých poměrů; zvětšuje články, ale nevytvár velké formy; rozevírá celou horu, ale nemá pre to jiného výrazu, nežli na podstavefch ale sloupů akademických norem; nemá rozhodnost ani pro most ani pro bránu. Než o takové věei odpůreům nešlo. Začali klábositi cosi o zvyklost dosavadního pohledu, o nedoiknutelnosti stráně, jakoby tunel ničeho na pohledu neměnil a strán nechával neporušenou. Takové námitky a vysoká jizdní škola pa- pírových principů byla předvedena i při otáze prolomu skály vyšehradské až se na kone uklidnila kalegorickým požadavkem, že archi- tektonika tunelu smi býti jen gotického slohu při čemž si asi představovali, že uchránéna bude starobylost skály, neboť stěží mohli se odvolá- vati na to, že středověká architektura vytvofila jakýs posvátný typ tunelů. Tuším, že je také Koulovým duševním vlastnictvím přímočaré prodloužení Miknlášské třídy, jako když šňůrou mrští, až do nejzazšíeh končin letenské pláně.

Čecho J Koula Koulův Letná

8 article

Bez ohledu na to, že v pravo a v levo této předlouhé a únavné trati stojí městos svými potřebami životními a komunikačními Dociluje ovšem toho, že při přípustném stoupání chodci i vozy oeitnou se na výšině, arci už z městem. Úřadní projekt zaslavené Letné držís tohoto rozlustění a mnohé z nových projektů považují tuto jízdnou a chodníkovou přímku v úvozu za úplně dostatečnou, aniž by se na- máhaly opatřiti ji jakými postranními vzestupy. Všichni však, chtě nechtě, spekulují, jak do- stati pěší chodce nahoru na Letnou a toe nejdříva, to jest nejkratčeji, tedy nejraději hne na jižní slěně stráně. A to vede k podivuhod- ným komplikacím ramp a schodišť, vle náklad- ných nežli pohodlných, architektoniku prolom či tunelu zatěžujícím ano i znejasňujíeím. Kamenné terasy na sebe navržené, loggiová loubí, schodové věže. J. Koula v tomto bodě je mnohem šťastnější nežli druzí, že však jedno- duchost bývá nejlepším řešením, dovozuje pro- jekt »Milion«. Ale problém zůstává problémem jízdná dráha od Starého města k jižním polo- vinám budoucího rozpoltěného města na Letne není nalezena a vlastně nebyla ani hledána Ostatně všechny vzestupy na jižní vrcholný hřbet Letně jsou povahy víc procházkové nežl komunikační, totiž více dbají dnešního stavu nežli požadavku mnohatisícového města, jež má na pevnině vyrůst. Kdysi se vyskytla myšlenka, korunovati nahoře průchodní linii a dlouhý prospekt o Velkého náměstí sem dobihající ústřední univer- sitní budovou a vyložil jsem ji na tomto místě.

J Koula Letná

9 article

Ant Eogel (I. cena) cítil podobnou potřebu a staví zde velkou restauraci nad tunslem, jehož otvon obložil obrovskou kamennon, na krajích odstu- pňovanou stěnou, více stěnou, nežli rámcem. a stačil by tento velký motiv spíš, nežli s při- datkem těžce na sebe nasazených ramp. po- stranních, jež ostatně ve své složité osnove linearné nepřliiš soublasí s velkorysým, arci jen akademicko-idealným projektem monumentálního zastavení pláně imposantní osovosti, pěstění O Wa gnera. II. cena — F. Felix a Ant. Knotek (uvádím vždy jen architekty, kteří ovšem mají své inže nýrské spolupracovníky) — kladou také obloukový piliři na tré rozdělený otvor tunelu do jediné stěny, v tupém úhlu nahoře zakončené, k němuž ze široka a s obou stran velkým rozevřem chodce a jízdné sbírá, V architektuře víc mo- derně korektní než duchaplné a silné. Přímo skromná je kamenná architektura J. Šachla na III. esně, nikoliv k svému neprospěchu. Nadní vyhlubuje do stráně eelý amfiteatr zahradnicky upravené exedry, motiv vyhlídkový a pohledový zároveň.

Antonín Knotek J Šachl Ant Eogel

10 article

Ku podivu dost; druhou stranu tunelů po- važují všichni jednosvorně za fuori le mure Pro starou Prahu, mateřské město, ovšem ná kladné perspektivy a kombmnace, honosivé archi- tektury a komposice; pro město na druhé straně. v budoucnosti nejen lidnaté, ale snad i bohaté, jehož čelo a oči budou k jihu obráceny, jen tak co nejnutnější. A ještě jiné věci. Nemnýlim- se, jen A. Engel jediný vpravuje sem modern zdviže, doprostřed tunelu a v restaurační bu- dově končicí, a přece dá se na prstech, dle zku- šeností vypočítati, že zdviž všude v připadech podobných zatlačí sehodiště na druhé a třet místo vedlejší. A teď si pomyslete, kdyby nebylo před pa desáti lety války italské, že běžel by tudy dávno průplav vodní, protinajíei vše na cestě mu le- žicí, až ke Troji, jak bylo projektováno a už i rozpočteno. Ubylo by tím, nebo přibylo umě lecko-technických starosti dnešní radnien? Karel B. Mádl.

A Engel Mádl Praha Trója

11 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Pražská měšťauská škola. Pražský okresní školní inspektor prof. Jos Michl obsahem své výroční zprávy o stavu mě- šťanských škol v Praze, dal zcela přimo a ote- vřeně učitelstvu měšťanských škol na uváženou zdali je na dále prospěšno, aby měšťanská škola v Praze pojímána byla jako typ jakési samostat- né, od obecné školy silně odlišné, mnohem přísnější školy, jež měla by účelem opatřovati relativně vyšší vzdělání jen části žactva lépe nadaného a dokonaleji připraveného, tedy vybraného, anebo zdali lépe vyhoví se potřebám lidového vzdělání a tím ovšem i vlastnímu úče lu měšťanské školy, bude-li měšťanská škola učiněna přistupnou všemu žactvu, jež aspoň s dostatečným prospěchem prošlo pátým ročníkem skoly obecné a bude-li zařízeno vyučo- vání, methoda, vůbec všechen niterní život mě- šťanské školy tak, aby co možno nej- větší počet žáků prošel všemi tře- mi ročníky školy měšťanské. Pouká- zal ve své zprávě na povážlivý, v jiných katego- riích školních se neobjevující zjev, že totíž po měrně jen zeela malý počet žákův uznán učiteli za způsobilý k postoupení do třetího ročníku. takže první ročníky mají několikráte tolik žáků jako ročníky třeti a doporučoval, aby stala s náprava a ovšem také označil příslušné pro středky k ní.

profesor Michl Praha měšťanský škola v Praga

12 article

S tímto nazíráním, s nímž projevilo učitel stro pražské prineipiální souhlas nejen v celk hlučnou aklamací, ale i jednotlivými mluvčími. nesouhlasí vedení Zemské ústřední jednoty uči- telstva měšťanských škol a v otevřeném líste „Nár. Listech“ uveřejněném radi učitelstvu, aby odolalo „svůdné perspektivě opatřovati če- ský dorost, sobě svěřený, šmahem propouštěcím vysvědčeními po absolvování III. ročníku“ do- kazuje, že snaha vyvésti, pokud možno, nejvíce slabých žáků až k absolvování měšťanských škol znamenala by znehodnocování vzdělání če- skými měšť. školami podávaného, tvrdí, že snaha snížiti takto niveau měšť. škol, je pro rozvoj je- jich velmi nebezpečná a ovšem také vysvětluje, že pravidelnému postupu žactva je na překážku chudoba rodičů, přebraný žákovský materiála nedostatečná práva absolventů měšť. škol i za- nedbanost žáků v nižších třidách školy obecné. Těm, kdo nesledují podrobněji různé prou- dy školské, bude s podivem, že inspektor chce menší přísnosti než učitelé a nepochopí, proč jednota učit. měšť. škol tak energicky ohradila se proti zmíněnému názoru inspektorovu. Zále- žitost tato, která, jak jsme se přesvědčili, zajímá nejen učitelstvo, ale občanstvo vůbec, potřebuje objektivního vysvětlení.

13 article

Pražský okr. školní inspektor zaujímá v da- ném prípadě k měšť. školám stanovisko zcel určité a celkem prosté. Jemu je vyšetřiti sta jaký de facto jest a věcně vytknouti žádoue nápravu, pokud ji třeba. A faktický stau je dle jeho názoru takový: učitelé měšť. ško pracují do úmoru, využívají nejlepších method jsou prací školskou přetíženi a vysilováni, dě lají v celku více než jim uloženo, mají k svému úkolu zdatnou průpravu, ba namnoze i věde ckou způsobilost — a konoc konců nepoměrn veliké procento žáků dostává známky nedosta- tečné čili jinak řečeno, učitel sám si doku menluje, že navzdor největšímu úsilí práce se mu z velkého dílu ne- zdařila. Potom ovšem v prvním ročníku měšt. školy bývá na 200 žáků, alo v třetím 20 až 40 Odpočítají-li se naprosto neschopní, dříve vy stouplí a pod., jeví se přece tento nepoměr žactva povážlivým a měšťanské škole i nebez pečným, vzhledem k tomu, že veřejnost přiro- zeně může dospěti k otázce, je-li výsledek, pro- jevený přece nejzřetelněji počtem absolvento posledního ročníku v náležitém poměru s ná kladem na měšť. školy věnovaným. Je tedy ně- kde vada nějaká, a poněvadž prokázáno, že uči tolstvo více pracovati nemůže, je samozřejmo že svrchu řečený nepoměr, zaviňující u příliš něně požadavky, které zakládají se n stavu, jaký by v příznivých okolnostech byl žá douci, jaký by býti měl, ale nepřihlížej dost k faktickým poměrům, jaké t vskutku jsou.

14 article

A jaké jsou tyto poměry? Pátě třídy obee ných škol pražských a s měšťanskými na ven kově spojených sluší přece naprosto odlišovati od pátých tříd obyčejných škol pětitřídních, kde osnova je tak upravena, aby i těm žákům, kteř do měšťanské školy nepřestoupí, dostalose určité, zcelené míry zavreholeného elementar ního učiva. Avšak obecné školy v Praze — ovšem i v městech na venkově — jsou organiso- vány tak, že se předpokládá pravidelný a povin- ný přestup do prvního ročníku měšťanské školy u všech žáků. Který žák tedy je tu nucen pátou třídu dvakrát nebo dokonce třikráte opakovati ten nenabývá v něktorých disciplinách ani t míry elem. vzdělání, jaké se dostává žáku po sledního oddělení vesnické jednotřídky, poně vadž učivo elementární rozměřeno je v městeel na celou školu národní, tedy na všech osm tři a osnova nastanoví pro pátou třidu školy obecn učiva zakončeného. Z těchto příčín jsou měšťanské školy vskuí ku nejvyššími třídami školy národní, školy obec né a nemůže zásadně v prostředcích, poža- davcích, methodě, niterném svém životě, způso bu vyučování, třídění, kázni a pod. býti nějal nápadně odlišna od školy obecné, s níž přec tvoří jeden vnitřní t. j. tendencí a učiv e sloučený celek. Ovšem od obyčejné venkovské pětitřídní školy obecné liší se měšťanská škola velmi pří znivě, jsoue uzpůsobena, aby právě poslední léta, kdy již děti nejpotřebnějších olement. vě- domostí a zručností si osvojily, mohla býti e nejintensivněji využita; čehož se dociluje hlav systémem odbor. učitelů, hojnými pomůckami zvýšenou průpravou učitelů, po případě i samo statnou správou, účelnějším vypravením vněj- ším, danou možností přizpůsobiti se poměrůn krajovým atd.

Praha

15 article

Nuže, když takto pátříme na organisaci měšt školy, jeví se nám neodůvodněný onen poměrn malý počet absolventů a dojdeme k úsudku,ž by průměrný počet třidu opakuj eích žáků ve škole měšťanské z obyčejných poměrů neměl být nepoměrně větší, než počet opaku- jících na škole obecn. Jinak patří Jednota učitelů měšť. škol ne úkol a význam školy měšťanské a tedy ovšem také na vnitřní souvislost mezi školou obecnou a měšťanskou; neboť, jak z „Otevřeného list patrno, nesouhlasí s názorem, že měšťansk škola tvoři jediný organismus se školou obee nou a že je- tedy vlastně součástí národní školy osmitřídní, touží po osamostatnění měšt školy, a tudiž si přeje, aby měšť. škola byla pojímána jako samostatný, od obecné školy vně i uvnitř oddělený školský útyar.

16 article

Tato snaha není nová. Starší lidé se upama- tují, jak na prvních měšťanských školách titulo- vati se dali učitelé těch škol „professory“. Ny- nější zemské organisaco učitelů měšťanských škol sledují snahu pokud možno odlišit školu měšťanskou od školy obecne a co jen možno assimilovati se škole střední. Tak dosažen titul odborný uči- tel, zavedena přijímací zkouška ze školy obecně do školy měšťanské, propagována nejusilovněji snaha po postátnění měšťanských škol, do- cíleny zvláštní porady, vydávání pololetních vy- svědčení na místě čtvrtletních zpráv a ovšem dosaženy a pololetní prázdniny podle škol střed- ních, ustanoveno pět klasifikačních známek po- dle střední školy, klerá však zatím zase zavedl čtyři, ba dokonce vymoženo, že ministr vydal zvláštní ustanovení o pořadu učitelů na měšťan ských školách — tedy jakýsi úřadnický „Rang“ a podobné více. Tento směr ovšem projevovl se někde i v školním životě u učitelé „zkou- šeli“, známky do „notesů“ zapisovali, dle klasi- fikace známek průměr vypočítávali, co nejpřís- něji klasifikovali a pro jedinou nedostatečnou dítě do vyššího ročníku nepropouštěli. Směr od- rážel se i v učbě. Ve snaze přizpůsobiti se střední škole, která přece má žactvo vybrané. není povinnou a má tedy býti přísnou — zvyšo- valy se požadavky v jednotlivých disciplinách, přidávalo se látky, až konečně nové osnovy ve- hnaly celou věc do nemožných krajností.

17 article

Zastanci tohoto přisného směru odvolávaji se ke školní novelle, která stanoví, že měšťan- ská škola má poskytnouti vzdělání vyšší nežli poskytuje škola obecná, hledíc zejmén ku potřebám průmyslnickým a rol- nickým a že škola ta poskytuje též přípravu k ústavům učitelským a takovým školám odbor- ným, které nevyžadují přípravy škol středních. Poněvadž původní zákon zminky o přípravě pro řečené vyšší ústavy neobsahoval, vyvozují, že obecné školy mají podávati elementární poznatky pro nejširší davy lidu, ale pr požadavky oněch žáků, kteří nemohou vy- choditi celou střední školu, ale přj si vyššího vzdělání, že zařízena je škola měšťan ská. Tu je principiální rozdíl v na zírání na tendenci školy měšťan- ské. Organisace učitelů měšťanských škol sloužt tedy po zbudování dvojího školství: pro nejšírš- davy lidu a pro ty, jež mají požadavky vyšší. Zatím však faktický stav je takový, že připoje- ním měšťanské školy k pátému ročníku, stano vením povinné docházky pro všechny děti v mí stě, výslovným příkazem, že všeobecný plán m hověti obzvláštním potřebám osady školní okresu a možností spojení pod společnou sprá- vou, tím vším je zachován škole měšťanské ráz školy elementární, národní a zajištěna vnitřn kontinuita se školou obecnou.

18 article

Patrno, že zastanci osamostatňujícího smě ru v pochopitelné a jistě uznání hodné snaze po zhodnocení měšťanské školy rádi by vytvo řili typ jakési vyšší školy lidové pro sehopnější, vybranější, nadanějš žáky, a proto fedrují rigorosní klassifikaci, do poručují zlížení postupu do třetího ročníku, ne- radi slyší, doporučuje-li se veřejně omezen učebně látky a p. Proti této snaze nebylo by za- jisté principiální námitky a bylo by si jen přáti, aby vedle středních škol byly organisovány ja késí vyšší školy lidové, které by jen zvlášť nadané, sehopné déti posledních tří roč níků školy národní připravovaly co nejintensiv něji pro život praktický, a je nesporno, že by ústavy fy byly velice podobny našim školám měšťanským. Avšak faktický stav rozvoje školství zatím tomuto ideálu neodpovídá dotud dokud není v naší školské organisaci postarán o zvláštní, zakončené, postupné vzdělání těc 11. až 14letých žáků, kteří v měšťanské škole se zvýšenými požadavky nestučí. A peněvad těch, kdo nestačí ani požadavkům nynějších mě- šťanských škol, je většina, stojíme před otáz

19 article

kou, co je prospěšnější: utvářiti vnitřní poměry na školách měšťanských a souvislost se školou obcenou tak, aby dobrodiní měšťanské školy (jako školy účelněji a dokonaleji organisované) dostalo se většině žaetva, anebo ponechat veliký ten počet tak zvaných slabých žáků je- jich osudu v pátých třídách a prvních ročnících měšťanských škol. Bylo sice svého času pomý- šleno na zařízení zvláštních, závěrečných (Ab schlussklassen) tříd při školách obecných, spo- jených s měšťanskými, pro ty žáky, kteří do mě- šťanské školy přijati nejsou a jimž je potřebí aby nieméně nabyli ucelenějšího vzdělání pr praktický život než poskytuje pátá třída. Orga- nisace takovýchto závěrečných tříd byla podrob ně styllisována v původním návrhu řádu škol ního a vyučovacího. Tehdy podařilo se úsilí ganisací slučujících převážně učitelstvo ško obecných, že místo řečené vypuštěno, a organ sace učitelů skol měšťanských k věci té mlčely. ač tu právě jednalo se o „elou“ celého směru jimi hájeného, a vybíjely své úsilí na vymáhán pořadí, titulu a pod. Dnes, kdy třeba faktické poměry bráti, jaké jsou a ne jaké by býti měly.

Aba

20 article

A proto správné jest, odmítá-li inspekto přijímaci zkoušky a doporoučí-li mírnější klasi fikaci, neboť vskutku „není spravedliv oddalovati žáky, kteří učitele z dr- žovali v jistém předmětě nete ností a nezvedeností, v jiném pa objevili čilost překvapujíc!, o zdroje vyššího vědění proto, že k některým předmětům nelze jim přilnouti.“ Proto dobrá je rada, aby četné ty překážky práce učitelovy ve velkém městě mírnil učitel jak dovede, tedy „z dlouh avým postupem, zde prohloubenějším opakováním, tam delším cviče- ní m.“ Správný je názor, že „jeví se volikou většinou žactvo měšťanských škol jako málo nh prostředně nadané“ a že tedy jen „povlovný postup při vyučování a odmítnut obtížného theoretisování“ zabezpeč výsledky uspokojující. Poněvadž mezi nazíráním na vnitřní živ školy dle předehozích citátů vybraných z bro žury, vydané výborem jednoty uči telstva měšťanských škol a mezi ná hledem inspektora prof. Michla není věen ho rozdílu pražádného, je patrno, ž jen úzkostná obava o zvláštní, samostatné posta vení měšťanské školy přiměla ku projevu pole- mickému i tam, kde se chtělo právě měšťanské škole prospěti. Srovnali jsme co nejobjektivněji oba směry nepřičinujeme zvláštních poznámek kritických ponechávajíce veřejnosti, aby si dedukce vyvo- F. V. Moravec. dila sama.

profesor Michl F V Moravec

28 article Novinkyi

Novinkyi Urb. Kapesní kalendáň českého učitelstva na šk. rok 1909—1910. Usporádal Autonín Jandl, odb. učitel Praze. Váz. 60 h, pošt. 70 h. Na cestě k blahobytu. Všem, kd i šťastný a spokojený život založití si míní, se- psal K. Černý, říd. uč. 50h. Sluénost ozdoba mládeže. Dle K - menského a Javornického ke 2. vyd. se- psal V. Kryřpín, říd. učitel 1 K. váz. 2 K. Radostný Štádrý večer. Div. hra pro mládež s deklamacemi a zpěvy o 2 jedn. Napsal K. Černý, říd. učitel. — Miku- Jáš. Věselohra pro mládež e 4 jedn. Dle F. Hausera přepracoval, deklamacemi písněmi opatřil K. Černý, říd, učitel K 1.50. Zakletá princezna Zlatohlávka. Nár. báchorka se zpěvy o 4 jedn. Sepsal Boh. Bouška, říd. učitel 80 h. Kníže Jaromír aneb Dobrodružství v lesich křivoklátských. Výpravná hra se zpěvy a tanci o 5 dějstvích. Sepsal K. Černý, řid. učitel 1 K 50h

Autonín Jandl K Černá V Kryřpín Mika Jáš F Hauser Boušek Jaromír Praha

32 article II. vydání.

II. vydání. (-BIbilotéky lékař. spisů populárních“ sv. 42) Napsal MUDr. Vojtěch Mrázek, ředitel lázní v Letinách a odborný lékař v Praze. — Cena K 1-20, váz. K 2.—. Nejnovější svazky „Bibliotéky lékašských spisů 23956 populárních“ obsahují: Sv. 32. Revma. Napsal Dr. V. Knčera. K 1.20 Sv. 33. Pohlavní choroby. Napsal K 1.40 MUDr. K. Helbich. Sv. 34. lschins. Napsal MUDr. V. K — 6o Vítek. Sr. 35. O chorobách ledvin. Na- K —.90 psal MUDr. K. Bulíř. . . . Základy diétetiky. Napsai MUDr. O. Kose. Choroby duševní. Napsa MUDr. R. Adamík. Choroby střevní. Napsa MUDr. V. Perr Spála. Napsal MUDr. D. P nýrek. O léčbě podnebím a mí- stech klimatických se zvláštním zřetelem k nervose. Napsa MUDr. V. Mrázek. . . . . Sv. 41. Hygiena hlasu. Napsal MUDr. D. Panýrek. . . . . K 1.— Každý svazek v plátně vkusně vázaný stojí 80 hal. více. Poštou vždy o 10 hal ceny více

MUDr Mrázek doktor V Knčer K Helbich Vítek K Bulíř Napsai Napsa R Adamík V Perr V Mrázek D Panýrek Letiny Praha svazek . 32 svazek . 33 MUDr

40 article XXVII. C. K. STÁTNÍ LOTERi

XXVII. C. K. STÁTNÍ LOTERi na společné vojenské debročinně účely. jediná v Rakousku zá- lato poneZí IDter0, konitě dovolená, obsa- huje 18.386 výher na hotovosti v úhrn- ném obnosu 514.800 korun. Hlavní výhra vohnož 200.000 koru Tah koná se neodvolatelně dne 16. prosince 1909 Los stojí 4 koruny. Losy lze dostati u oddělení pro státní loterie ve Vídní III., Vordere Zollamtsstrasse 7, v loterních sběrnách, trafikách, u berních, poštovních, telegraí ních a železničních úřadů, ve směnárnách a t.d Herní plán pro kupce lošů zdarma. — Losy za- sílají se prosty poštovného. Ze. k. ředitelství důchodků loterních. (Oddělení státních loterii) 2269

Rakousko Vídeň Vordere Zollamtsstrasse 7