Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

e s jie

3

V Praze, v neděli 2l. listopadu 1909.

Praha

4

Číslo 321.

5 article

Na ranni avečerní listy předplácí se V Praze v administraci na tuiěsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvojí donáškoni na měsio, . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6sh ve fliálkách; na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou- na měsle. . . . . na čtvrt ieta : . . . 9 K 6n s dvoji zásilkou na měsie riea: : : k e

Praha sh

6 article Dnešní čislo pra řrahu le a 22 stranácb.

Dnešní čislo pra řrahu le a 22 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 22. listopadu v obvyklou hodinu polední.

7 article

— obelstít!

8 article Nedejme se znovu-

Nedejme se znovu- Na příští středu svolává konečně vláda Bienerlhova opět parlament, aby urychlila rozhodnutí zápasu mezi ní a námi buď tak neb onak. Do konce t. r. chce od parla- mentu dostat tyto vánoční nadílky: Povolený prozatímní rozpočet (t. j. právo k vymáhání daní) na půl roku, povolenou 400milionovou půjčku a 69 milionů nových dani. »Ne- obdržím li toho od parlamentu, nezbude než opatřiti si to paragrafem 14. « — hrozil finanční ministr pan Biliňski již ve svém říjnovém exposé. Oposice Slovanské jednoty však zata- rasila vládě cestu k tomuto vánočnímu stromku barikádami 13 pilných návrhů svých a ohlásila dne 4 t. m., že s vládou (Bienerthovou) v nynějším její slo- žení nehodlá o jich odstranění vy jednávat, že však jest ochotna podporovat mírné řešení krise a zahájit vyjedná vání s takovou vládou, která by poskyto vala záruku pro systém ůplné spra vedlnosti vůčí všem národům. Na takovou Rakousku svrchovaně po- třebnou proměnu vlády však pohříchu dosud nedošlo, naopak bar. Bienerth hledí sebe i s kusým svým kabinetem a systémem ně meckým udržet zuby nehty Neslý- chané vynechání důležitých vět z proje vu panovníkova při audienci ministra Dulebya neméně čtvrteční jeho sebechvála v panské sněmovně, zřejmými jsou toho doklady.

Biliňski Bienerthův Bienerth Rakousko panská sněmovna

9 article

Ježto pak též v táboře parlamentníeh našich odpůrců nenastala žádná změna smýšlení k lepšímu, nýbrž Němei bez rozdílu stran, od Luegra až po Wolfovy Všeněmce, vládě Bienerthově o přítrž nabízeli své meče a sudlice proti nám — přestávala věru všechna příčina pro nás, osvědčo- vati ještě dále ochotu »ke smírnému řešení krise«. Zástupcům národů, tolikým příkoříma bezprávím uražených a rozhořčených, věru nikdo by nebyl mohl zazlívati, kdyby za těchto okolností byli hned první pokus předsedy kola polského dra. Glabiň ského zdvořile, však rozhodně odmítli, pro- hlásivše pevně a určitě: »My neodstraníme ani jediného srubu, my neodvoláme ani jediného ze svých pilných návrhů, dokud nepřijde nová vláda, přinášející ve vínku svém národům rakouským nový — ke všem stejně spravedlivý systém. Možno, že by toto setrvání oposice Slo- vanské jednoty na skále obstrukční bylo mělo za následek uzavření, snad i rozpu- štění parlamentu, a vládu mimozákonnou. Avšak dlouho liž by mohí trvati tento tane s paragrafem čtrnáctým za tak výminečně bídného stavu pokladen státních. Na pouhé krásné oči ministrův nepůjčují ani sebe ochot nější Rothschildové sta a sta milionův, a když, tak velmi velice draho — jakož uěí historie financí a státních dluhů rakouských na nejedné temné stránce své, od r. 1849 po rok 1859, 1866 atd. Veškera světová situace zabraňovala by další drahé absolu- tistické mezihře v Rakousku, která by se záhy zajídala i samému lidu německému Přestáli by tudíž i Slované rakoušti také

Wolfův Bienerthův Rothschild Slovan Rakousko

10 article

tuto krušnou noc, za níž by se rozbřesklo asi v tak mnohých, dnes ještě předsudky neblahými zatemnělých hlavách, a dočkal by se zoře svého lepšího zejtřka. — Avšak kdož ví, nadešla-li by vůbec tato strastná noc a nedocíliloli by se pevným. nezvratným vytrváním na intransi- gentním stanovisku opposičním ze dne 3.a 4. listopadu žádané změny systému vlád ního mnohem spíše, než diplomatickým vyjednáváním, směřujícím k tomu, aby i za nynější vlády a za nynějšího systému Slo- vanská jednota odstranila v parlamentu sruby svých pilných návrhů a dopustila prvnímu čtení prozatímního rozpočtu páně Biliňského, budou-li německé strany ochotny vyjednávati s námi »o sjednání předpokladův pro věcný pro- gram pracovní« — čímž vyrozumívá — každý něco jiného! Poláci s pa- nem Glabiňským pouhou rekonstrukei kabinetu Bienerthova, beze změny vládního systému, čelní politikové v Jednotě slovanské prý však možnou novou koalici parlamentní a vládní s Němci, — nacioná- lové němečtí s Chiarem v čele však ani jedno ani druhé, nýbrž toliko pouhé — — napálení nás, Slovanův, pouhé vy. lákání nás z hradby naší obstrukce, aby se nám pak, osiřelým a pohořelým bloudům. mohli ve své vítězné vládní většině na vrch hlavy vysmát. řět

Biliňský Polák Bienerthův Němec Slovanův St

11 article

Slyšme potměšilý ten výklad pán Chiarův o včerejší nabídce něme- ckého tábora, nám Slovanům učiněné Tak prý nebyla ta nabídka dokonce míněna, jak Slované si ji vykládati hledíme. Němcůn prý ani na mysí nepřišlo uvolit se k tomu, aby v tu chvíli, kde Slovan ská jednota odvolá své pilné návrhy a uvolní tak dráhu ku projednání státního prozatím- ního rozpočtu (na půl roku!) Němci již byli ochotni vyjednávat se Slovanyo rekonstrukci kabinetu Bienerthova nebo o koalici: »O tom« prohlašuje předseda svazu německých nacionálů p. Chiariv »Neue Freie Presse« ze dne 20. t. m. vý- slovně: nemůze býti žádné řeči.

Chiarův Slovan Němec Bienerthův svaz německý nacionál Neue Frei Presse

12 article

Budeli jednací pořad uvol- něn, a pozveli nás ministerský před- seda (bar. Bienerth) ku vyjednávání, pak se tam my Němci dostavíme; avšak co tam budeme dělat, to jest naší věcl Vtom obledu nepřejímáme žád- ných závazků. Můj nahled jest, že Slo vanská jednota musí se bezpod mínečně obstrukce odříci, že však my Němci musíme si pro budoucnost za- chovat úplné volné ruce Což jsem také prohlásil za rozmluvy s předsedou pol ského kluhu. Profesor Glabiňski chtěl pořád od nás Němců dosahnout nějakého slibu, nějakého z áv az ku. Já však stále odpovídal: »Ne, my musíme podrže t svo- bodnou ruku l« »Jsem odpůrcem rekonstrukce a trvám pevně na tom, aby nynější kabinet zůsta Co budoucnost přinese, nelze ovšem před vídat; ale my Němci nesmíme se podvolit diktátu Slovanské jednoty a pomáhat nyní k rekonstrukci vlády, poněvadž si Češi toho přejou.« — Hle, jaká osidla a tenata důkladná líčena tu německými pytláky na naši neprozí- ravost dobráckou. Dobře, že je ctižádostivý sok Sylvestrův ve své osobní řevnivosti v čas našincům odkryl. Nemáme ani za možné, aby Slovanská jednota přes toto klassické vy- světlení zákeřných o bmy slů křesťanských sociálů, Všeněmců a německých pokrokářů nieméně ještě v úterý slepě do tenat těch e le vběhlal Dosti té záludné a nebezpečné hry! Ne- vzdávejme se pošetile silné své posíce kterou zaujímáme, pokud svorně a neoblomně setrváme při usnesení če- ských poslanců ze dne 3. a Jednoty slo- vanské ze dne 4. listopadu t. r., t. j. na stanovisku zásadné, nesmířitelné oposice proti panujícímu systému proti slo vanskému, vtělenému v nynějším kabinetěl

Bienerth Němec Glabiňski Čech Sylvestrův Jednota

13 article Formální přípravy k ústupu?

Formální přípravy k ústupu? (Minisťerská rada. — Plenární scbů z poslanecké sněmovny. — Jednání o za- tímní rozpočel. — Zprávy o český cl ministerských kandidátech. — Řad možno st í.) (Zvl. lelefon. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vidně, 20. listopadu. ae Okleštčný kabinet bar. Bienertha, jeho ně mečtí a polští členové, konali dnes večer mini sterskou radu, která zabývala se nastáva jícím zasodáním poslanecké sněmovny, zvláště pak projevem, jejž učiní vláda k návrhu dra Kramáře na vydání zákona v příčině ochra ny národních menšin, ku pilným ná vrhům poslanců ruských na vydání záko n jazykového vůbec a k pilnému návrhu posl. Düricha stran zřizování a vydržování ško menšinových. Český klub svolán jost na 10. hodinu v úterý; na tutéž dobu svolán jest klub katoli cko-národních poslanců českých, na úterý od poledne klub českých poslanců agrárních. Posl. dr. Kramář odebral se dnesdo Prahy, by tam ve výkonném výboru národní strany svobodomyslné podal referát o situne parlamentní. Koníerence předsedů klubovníel svolána jest na středu k 11 hod. dopol. Plenárni schůze, poslanecké sně movny koná se ve středu teprve o 2. hodině odpolední.

Bienerth Dürich Posl doktor Kramář Praha poslanecký sněmovna Český klub národní strana Minisťerská rada

14 article

Rozpor v německém táboře o tom, má-li s zahájiti vyjednávání se Slovanskou jednotou te- prve až projde celý rozpočet zatím ni na první polovici roku příštího, či jak již bude zahájeno první čtení jeho, trvá dál. Rozpor ten pojí se ke jměnům bar. Chiara a dra. Syl- vestra. Stane se vnejbližších dnech pok us aby neshody tyto byly vyrovnány. Jakým způ sobem uéiněno bude rozhodnutí v německýek stranách, nelze předpovídati. Jest silný tlal pro stanovisko Chiarov o. Některými listy dostaly se na veřejnos zprávy již o — českých ministerských kandidátech pro čtvrtý kabinet Bienerthův zprávy ty jsou předčasné a bezpodstatné již proto, že by česká delegace nevzala za vděk dvěma portefeuilly. Tak daleko věe ještě nedospěly, by mohlo se mlu- viti o hotové rekonstrukei kabinelu, ani o způsobu, jakým bude provedena, zdali totiž dosazen bude kabinet úřadnický, či parla- mentní a kdyby parlamentní, zdali poloparla mentní, či úplně parlamentní a kdyby ten nek onen byl nastolen, jak budou jednotlivé strany v něm zúčastněny. Kromě toho musí býti rozřešena zásadn předehozí otázka, zdali budou ječnotli- vé kluby Slovanské jednoty ochotny vstoupiti do vládní většiny a tín také nabýti zastoupení v kabinetě. To všechno jsou oventuality, na které dojíti může, předpo- kládaje ovšem, že německé strany dají souhlas ke změně kabinetu, nebo ke změnám v kabinetu hned po prvním čtení zatímního rozpočtu, teprve v posledních dnech listopadových, nebo v prv ních dnech prosincových, až bude zatímní roz- počet přikázán ze sněmovny poslanecké výbor rozpočtovému.

Chiara Bienerthův

15 article O zemskou správu na Moravě.

O zemskou správu na Moravě. (Povodní dopís »Nár. Listů«. ) Zemský hejtman kraňský šl. Šuklje přísedící zem. výboru kraňského dr. L ampe jsou se dvěma úřadníky v Brně a prohlížejí uspořádání zemské správy. Není pochyby, že nebudou skrblit pochvalou a obdivem, jak tato správa hladce a výborně se osvědčuje; nebot budou slyšet jen slova zdvořilých průvodčí jistě se jim nedostanou do ruky české listy, jež zrovna v tomto týdnu málo lichotivě psaly o po- měrech, jaké se v zemské správě objevuji Zpráva o rozdělení referátu o technologickém museu, kterou „Národní Listy“ prvé přinesly byla na několika stranách podnětem kritiky, již nelze upříti oprávněnosti. Technologické mu- seum bylo jako zemský ústav pro zvelebování živností uvedeno v život po mnohých obtížích Němci měli v rukou oddělení pro uměni a živ nosti při museu arciknížete Rainera v Brně, kte re ovšem nedostačovalo k úkolům moderního technologického musea, bylo však prozatím aspoň jakousi náhradou s možností dalšího vý- voje. Proto si umínili, že při zřízení zemského musea vyvzdorují národnostní rozdělení a ma- řili s pomocí zemského hejímana vyřízení před- lohy tak dlouho, až se jim s české strany potud vyšlo vstříe, že nový úřad rozdělen ve dva ná- rodnostní odbory; ustanovilo se však, že oběma budou společny výstavy strojů, vzorné dílny pokud jejich zařízení bude přesahovati v jedno- tlivém případě 5000 K, laboratoře, zkušební sta nice a strojovny. Jest jasno, že při ústavu tohot druhu nejjednodušší hospodářské úvahy vedou k tomu, že musí být jeho vedení jednotno i po- kud jde o záležitosti odborů. Na to však právě

doktor Němec Rainer Morava Brno

16 article

zemský hejtman nedbal, a referát o českém odboru přidělil sice dru. Šilenému, referát o německém odboru však dostai německý příse dící Jellinek. Německý justament byl pro- veden do krajnosti, a to vinou zemského hejt mana. Neboť zatím cc takto se národnostně děll kde jde o českého reforenta, přidělují se úpln německým referentům záležitosti, na nichž má- me značný národní zájem. Zemský archiv mo ravský má pro ná š knlturní život velký význam komu byl však přidělen referát o něm, který na ležel do dědictví po dru. Žáčkovi? Obdržel jej dr. Manner. Zemský statistický úřad by se mohl a měl rozvinouti tak, aby pro ná mnoho znamenal. Kdo jest však nejnověji usta- noven referentem? Němec dr. Manner. P - měry v úřadnictvu a národnostní poměr při zem- ských dodávkách nemohou pak ovšem být jiné. než vskutku jsou. U zemského výboru v Če- chách, kde jsou dvě třetiny české, vane ostřejší a češtější vzduch, než bohužel u nás, kde tro- říme tři čtvrtiny v zemi. Neboť takové jsou důsledky moravskéh paktu. Vyšla z něho česká většina, která nen většinou a připustilo se jmenování zemskéh hejtmana, který je v područi Němců. A hrabě Serényi se při tom snaží, aby veškeru mo strhnul na sebe. V zemském výboru už sotva rozeznají, kdo je vlastně osobním referentem. zda dosud hr. Beleredi, nebo již sám zem- ský hejtman. Zasahuje všude, i kam nemá, poněvadž se toto zasahování do různých resort neomezuje na užívání zemských automobilů, které byly opatřeny ovšem jen pro odborné re- vise a komise, cítí se těžce v zemské správe

Jellinek doktor Manner Němec Serényi

17 article

V drobném prodejlu ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5 l lnserátv platí se hotově napřed. Předplecení a inserty příjimá admnistrace v Marisnské ul., 3. Tam nacházejí se těl redakes, tiskárna a sxpedice „Národních Listů Rukopisy se nevracsji

Marisnský ulice

18 article

duch tohoto muže, jenž si začal zvykat na če- štinu teprve tehdy, když výhodně prodal luha- čovické lázně české akciové společnosti. Bohu- žel, stojí těměř celý zemský výbor na jeho stra- ně. Ve sněmovním plenu zažil leckterou trudnou chvíli; když zakázal letos čísti nevinný leták, pro jakousi malichernost zkonfiskovaný, sklidil ironii i konservativního dra. Šromoty, který zemského hejtmana na konec vysvobodil z trap- né situace tím, že text letáku přečetl ve své řeči. Jeho autorita ve sněmu je proto nepatrna. V zem- ském výboru však stojí pevně, poněvadž se vy- kupuje ochotou k Němcům a přisedícím konser- vativním a klerikálním. Mnohá věc v zemském výboru se smlouvá za zády dra. Šileného: pak není třeba, aby se bál zemský hejtman opo- sice těch, s nimiž se předem domluvil. Otto hrabě Serényi de Kis-Serény je tak důstojným představitelem zemské správy při duchu, který ovládnul většinu české kurie.

Šromota Němec Otta Serényi jít Kiso

19 article

Byla to vůči veřejnosti lež, když předseda české kurie byl zvolen z lidovo-pokrokové strany ;jediný přísedicí, který z této strany je v zemském vý- boru, to dobře cítí, jaká je většina. Poslední roz- dělování, při němž také pan Staroštík si dal referát o vědě a umění a vědeckých i uměle- ckých subvencích vzíti ve prospěch klerikála dra. Koudely, to jasně ukázaly. Veřejnosti však nesmějí tyto poměry být zakrývány. Jest také věcí naší cti, jak si dovedeme upravit svoje domácí hospodářství; jest naší povinností, abychom prokázali svoje schopnosti tam, kde vý- sledky o nich budou svědčiti. Proto je nutno k těmto věcem znovu a znovu pozornost obra- coti, neboť jejich úprava je pouze dočasná. Roz- vrat v agrární straně, která nemá nyní předsedy a které nechce úřadovat místopředseda, která rozpustila sekretariát a kde stojí dnes pevně jen red. Sonntag s organisací dorostu, s „Mío- ravským Venkovem“, uspíší snad vývoj

Staroštík Koudela Sonntag

20 article

věcí. Zatím dlužno ovšem znovu uvésti na pa- měť, že dne 15. října se rozešel sněm, zanechav finanční odbor jako stálou anketu pro zemské finance, a že dnes píšeme 19. listopadu, aniž by tato anketa byla projevila známky života. Če- ská většina musí věděti, co v této otázce chce učinit a musí se dorozuměti o tom také s říšský- mi poslanci, nemá-li poskytovat opět ubohý obraz bezradnosti a zmatku. Morava, jež sílí kulturně a roste hospodářsky, nemůže trvale snésti politický stav, který zůstává pozadu za jejím ostatním rychlým a bohatým vývojem, po- litický stav, jehož výstražným znakem jsou dnešní poměry v zemské správě. Okolnost, pro naši soudržnost nikoli prospěšná , že po mo- ravském paktu se nemusíme s Némci bít ve vo- lébních okresích, nesmí působiti klid, při němž se ve všem vyhoví jejich přání po nejkrajněj- ším národnostním rozdělení; že jim právě o ně šlo a jde, řekl při záležitosti technologického musea jejich brněnský orgán dosti zřetelně.

Morava

21 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 20. listopadu. (Akce prot. Glabiňského.) Zatím, co ve Vídni si po- chvalují, že situace se lepší, poněvadž odpor Slovanské jednoty proti německé neústupnosti měkne, v polském tisku nevěří se ve zlepšenía nad celou akcí prof. Glabiňského se dělá kříž. Oposiční listy polské pokládají smiřovací akci polského kola za zmařenou od toho okamžiku, co ministerská rada odhlasovala proti dvěma če- ským hlasům, že protičeské zákony čtyř alp- ských zemí se mají panovníku doporučiti k sankci. Tímto usnesením ministerské rady ba- ron Bienerth zaskočil polské kolo i jeho před- sedu Glabiňského a prof. Glabiňski měl už tehda bar. Bienerthovi říci, aby si od té chvíle česko-

profesor Glabiňský Bienerth Glabiňski Praha Vídeň

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 20. listopadu. B (Kronika.) Tužíme se zase jednou po vlastenecku. Matice potřebuje milion do jisté lhůty. Třeba milion do lhůty sehnat. Máme dů- věru do sebe, seženeme. Sehnali jsme už vlc Sledujeme postup sbírek a mezi tim — vy- měňujeme názory Hlas u stolu — Pánové, milion pro Matici ! Je nutný, t je jisté. Dříve však, dovolte upozornit, jsou ještě jiné povinnosti. Jsou tu zasloužilé naše jednoty národní. Jednota Severočeská na přiklad. Má nejtěžší úkol! Právě jsem četl provolání Je zapotřebí čtvrt milionu . . Druhý hlas u stolu — Také Pošumavská nalehavě potřebuje pánové! Třeba zachovat jistý pořádek. Jeden účel nesmí překážet druhému. Já bych se při mlouval, abychom nejprve pomýšleli na Pošumav skou jednotu! Třetí hlas: — Pánové, dáte mi za pravdu, v otázkách národně životních všecko, jenom ne tříštit sily Všecky korporace vlzstenecké nám stejně lež na srdci, všecky zasluhují podpory, na všecky dojde. Především bych však prosil, abyste zraky své obrátili, kam je té chvíle obrací všechen užaslý svět. Víte už, co myslím. Ve Vídni pů milionu našich krajanů vystaveno je útoku nej- brutálnějšímu. Četli jste zajisté provolání! Sem třeba především obrátit zřetel .. U vlasteneckého stolu nastal dokonalý zma- tek hlasů. Řečníci navzájem se přerušují, každý stojí na svém návrhu. A vlasteneckých stolů, jak víte, po všech končinách vlasti je n lisíce. Scházejí se tu borlivei upřímní, aby po- slouchali hesla a pomáhali, kde třeba. A u všec tisíců stolů se diskutuje, rozjímá a všude hlučí vřava názorů. Jak to dopadne ? Nevíte. Všecky

Praha Vídeň

23 article

hlasy mají pravdu. Všecky mají nač se odvolat, každý k naléhavému provolání nějakému, jež bylo čísti v novinách. Komu dříve pomoci Která lhůta, která sbírka je nejvíe důležita ? — Myslím, pánové, někdo by měl mez námi rozhodnout. — Kdo pak? — Někdo důvěryhodný, kdo má o všem nejlepší přehled a k tomu patřičnou váhu hlasu. Nějská instance povolaná! Národ šesti mi- lionů, který zápasí o svou bytost, měl by přee takovou instanci mit, to je zřejmo. Buď je dů- ležito, aby do jisté lhůty byly sebrány určité obnosy, anebo není důležito. Je-li, pak třeba se- brat všecky síly. Není li, pak není radno v nečaa tropít poplach, aby neselhalo ve chvili — po- třeby skutečné. Někdo povolaný má vše uvážit má rozhodnout. Kdo je povolán? Kdo roz. hodne ? .. — Pánové, což vám není známo, že ta- kovou vrchní instanci pro národní věci už máme? Což nemáme svou Národní radul ? — Proč tedy nerozhodla vrchní instance Proč ve chvili kritické zůstává stranou a dopou- ští, aby v řadách vznikaly zmatky ? . ..

24 article

Svrchovaná nesnáz! Proč naše vrchní instance mlčí? Proč ne- rozhodla? Proč nevydala heslo soustředu- jlci ve chvili potřeby všecku národní sllu Zodpovíte si otázku velmi snadno. Naše vrchní instance nechce rozhodovati. Obává se, kdyby rozhodla, že by její slovo nemělo dostateč- nou váhu. Má neblahé tušení, kdyby slovem své nedostatečné autority nějak zasáhla, že by panující zmatek leda ještě z výšila. A jestli vrchní instance na svůj úkolsi netroufá a jestli dostatečné váhy hlasu nepožívá a svým hlasem obecný zmatek může leda zvý- šiti: tážate se, jakou že to má těleso — orga- nisaci? Jak může pomýšlet na nějaké vítězstvl svých zájmů a potřeb živel, obklopený se všech stran mocnostmi povně zřízenými, sám zůstávaje nezřízen anebo ledajak jen n oko zřízen? Jak možno mluvit o nějuké obraně národ- ních zájmů a nepomýšlet především, aby co nejlépe zřízeny byly národní sily?

25 article

A kde zmatek zavládí a neschopnost sou středit sílu, chutě se hned hlásí ke slovu v řadé demoralisace. — Dnes milion na jeden účel, zejtra na jiný a po čase zas to půjde od repelice, ne-li Proč ne? A třeba deset milionů! Ide mají své potřeby. Jsou menší národní celky než je náš český a mají stomilionové rozpočty. — Daní, možná. A ty vymáhá stát, bern šroub. U nás jde o příspěvky z dobré vůle, n zapomínejte. — Tim lépe! I dobrá vůle je potence, která může imponovat. Mravní sila! Kdo vy- poví, co zmůže mravní síla šestimilionového celku? — Ale, jak ji vybavit ? Základní úkol! Jisto je, mravní silou velikého tělesa ná- roda nepobne ledajaká konstrukce. Uvnitř milio- nového celku, zájmy života různo se křižují nade všemi pevně vztýčen má státi zájem celku vrchní instance má jej hájit, má mezi stranami a zájmy rozhodovat. A zatím ? Vrchní instance nemůže. Nemá potřebnou volnost funkce. Nadešla kritická chvíle, vše se obrací směrem. odkud má vyjít spasný pokyn, rozhodující slovo A spasný pokyn — nepřichází. Běda! Jak má vítězně postupovat, jak odolávat svodům a nástrahám, jak nezůstávat odsouzen k věčné malomoci šestimilionový bohatý, pilný nadaný národ, je-li tak docela neschopen zřídi těleso svých mravnýcho sil? — Ostatně, co chcete ? Naše vrchní instanee není přec tak tuze mlčeliva. Co chyili chápe se slova, vydavá nějaké prohlášení. Tu ko vládě,

26 article

tu k tomu či onomu mocnému činiteli mimo- národnímu . .. Žalostný zmatek funkeí! Mlčet, kde b měla mluvit a mluvit, kde by měla — jednat Kdež jinde je funkce vrchní instance národní. nežli uvnitř národního tělesa ? Mluvit jménem národa k mocnostem mimo národ, čí je věcí Leda dvou činitelů: buď poslů národa aneb jeho — skutků. A řídit skutky národa. není-li právě funkce, o kterou běží? Kdyby pevně založená vrchní instanc v dané chvíli uznala potřebu a rozhodla, aby do malé lhůty k určitému účelu byl s lo že milion, nebyl by to úkol nedostižný pro v liký celek pevně zřízený. A kde je mocnos světa, která by otálela, jak náleží se pokloni projevu tak mocně vybavené mravní sily náro- ního tělesa? Jestli však zmatkem funkcí vrchní instance je hotova převzíli úkol leda pouhého vyři zo- vače slov, jaký může být výsledek? Arch pokrytý sebe lépe míněnou stylisaci. odloží se klidně mezi ostatní — papír. Je pro vší mravné sily a váhy. Prožíváme chvili horečnou. Vymáhala by pevného vedení celku. Jak se zachovat? Poslové národa sešli se, aby se poradili A výsledek porady? Cetli jste s napjetíi: — Jednohlasně schváleno, nynější složení vlády nevyhovuje, nutno pracovati se vší roz- hodností, aby přítomný systém byl odstraněn ... A více — nic? Jen tedy na novém slo- žení vlády záleží? Jen vládu jinak složit a pak už bude vše v pořádku? Což »nové složení« vlády nebylo už zjednáno — nesčíslněkrát ?. Ně- kolik mužů aby odešlo na příjemnou minister- skou pensi a několik jiných aby se nedočkav postavilo do řady? A tím už veliký zájem národa bud opatřen?

Posl

27 article

Či je opravdu tak těžko pochopit, n čem že nejvíc záleží? Ne-li, aby především složení národa bylo pevné, ať už pak sije složení v lády — jakékoliv? Blíže k úkolům chvile promluvil už k svým voličům předák nejčastěji na slo vo braný — Bojujeme o to, aby říše nebyla státem německým, aby všichni národové měli stejná práva a říše byla stejně dbalá všech. A tu do- volte otázku: jsme-li na takový boj při- praveni? Olevřeně řeknu, nejsme . .. Je třeba, abychom se v národě dali trochu do pořádku. Nejedná se o strany. Pořádek musí udělat v šechen náro d Tu by bylo vážné heslo pro vážnou chvíli Nemá-li však slovo zůstat prázdným slovem, netřeba-li zjednat nezbytnou podmínku, aby národ, hromadná bylost, svou vůli jako celek projevit mohl? Není-li vám něco nápadno? Uznáváme potřebu organisace pro zá- jem sebe drobnější korporace, stavu, cechu, třídy, strany, pouhých části celku, větších nebo menších, jenom zájem nejmohutnějšího tělesa, v šeho národa a zůstavujeme organicky neopatřen. Má snad být spokojen, že jej za to no- síme stále co nejhlučněji — v ústech? Ve správě z kanceláře Národní rady četli jste o nějakém pilném »finančním odboru«. Prý se radí, kterak sbírky národní soustředit zdroje přispěvků co možná oživit a sesílit. Tuze vděčný úkol. Jen bude-li tak snadný? Arciže daň k účelům národním zůstane vždy jen příspěvkem »z dobré vůle«. Ale dobrá vůle, není-li část mravní sily? V tělese šesti- milionovém dojista se tají obrovská spousta mravných sil. Zřízena, mohla by znamenat vel- moc. Nezřízena, znamená málo anebo nic. Kterak ústrojně vybavit tu čarovnou sílu Stači li na ten úkol jen nějaký »finančn odbor«?