2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
21. listopadu 1909. Číslo 321
4
article
německý smír připravil sám. Němci od té doby.
co vláda jich protičeské zákony předložila
k sankci, odmitají důsledně všechny smiřovací
návrhy polského kola, poněvadž v panovnické
sankci vidí zákon, zabezpečující trvale jejich
nadvládu v tomto státě. Čechové a ostatní ne-
němečti národové vydáni Němcům na milost
nemilost nejen ve čtyřech alpských zemích, ný
brž podřízeni německé hegemonii v celém státě.
Tu netřeba se divit, že Němci — zvláště p
Bienerthově řeči v panské sněmovně — zamí
tají a limine jakékoli vyjednávání se Slovanskou
jednotou. Nyní konečně i prof. Glabiňski pro-
hlašuje, že je stálým vyjednáváním utýrán a ni-
čeho více pro smír česko-německý učiníli ne-
můžo.
Konservativný zpravodaj „Czasu“ nadhodi
ovšem již včera, že polské kolo mohlo by učinit
ještě jeden pokus, kterýnby se u Němců jistě
neminul účinku. Mohlo by prostě prohlásiti, že
vystoupi z vládní většiny, která zatvrzele zamítá
všechny návrhy, jež by mohly vésti k normál-
ným poměrům v parlamentě a že-ponechá něme-
ekému táboru, aby si tedy sám hájil bar. Biener
tha a jeho německé ministry proti slovanské
eposici. Ale na tak rozhodný čin, který by byl
jistě na prospěch parlamentarismu, jejž Polác
vždy hájili, nynější konservativně-demokratická
vělšína polského kola se nezmůže.
Němec
Čecho
Bienerthův
Glabiňski
Biener
5
article
V Praze, 20. listopadu. (Němectví v Ha-
liči.) Vídeňšti Všeněmci odpověděli zdvořile
na smiřovaci akci polského kola. Ve svém org
nu prohlašují, že mutno nyní rozhodněji pohnout
německou otázkou v Haliči. Tam prý žije už
244.000 Němců (i s polskými židy), je tam
105 čistě německých obcf, 126 německých škol.
z nichž je 91 cvangelických; mimo to jsou
střední německé ústavy ve Lvově, Krakově.
Bialé a Stanislavově. Německých školních dět
je v Haliči 8000 a vědomí německé šíří se mezi
lidem vůčihledě. Svazek haličských Němců číta
již 5000 členů. Jest tedy čas, aby se haličšti
Němci domáhali táké práv politických. Při re-
formě říšského volebního řádu nebylo ještě
možno zabezpečiti haličským Němeům samostat-
ný mandát; ale při nynější opravě zemskélio
sněmovního volebního řádu musí se Němcům
dostati čtyř manďátů. Budou-li haličští
Němci míti oporu ve svých soukmenoveích
v celé říši, nebuďe možno upřiti jim dil ve
správě zemské. Kdyby však sněm při sdělávání
nového volebního řádu chtěl Němcům ukřivditi,
ostatni rakouští Němci se prý o t
již postarajl, aby takový, zem ský
zákon nedosáhl panovnické sankce.
Stanislavův
Němec
Praha
Halič
Lvov
Krakov
Němec
6
article
Hle, jak mluví zhrdlí Vídeňáci k pánům
z polského kola. To je první odměna za služby.
které Poláei konají bar. Bienerthovi a jeho Něm
eům.
Z Lublaně, 18. listopadu. (Nová ně
mecká násilí v Korutanech.) Neda-
leko Běláku je slovinská ves Brnea, v níž
vedle 238 Slovineů bydli 82 lidí, kteří se př
hlásili k německému obcovacímu jazyku, ač
i je zrodila slovinská matka. Slovinci brnečt
postavili si spolkový dům a dne 14. t. m
chtěh jej skromnou divadelní slavnosti otevřiti.
V Korutanech za nestranné a Slovany neutisku-
jící vlády Benerthovy nesmí však býti nijaké
veřejné slovinské slavnosti, poněvadž tam nesm
býti Slovinců. V nacionálních časopisech něme-
ekých učiněn obvyklý poplach, rozšiřena podlá
lež, že se do Brnce chystá vpád »Sokolů«
z Kraňska a vydán povel, aby Němci v neděl
přišli co nejčetněji do Brnee a nedovolili tam
slovinskou slavnost. Skutečně 14. listopadu
vpadlo do Brnce na 200 německých zuřivdů,
opatřených klacky, a tito pod vedením
státních železničních úřadníko
oblehli spolkový dům právě ve chvíli, kdy do-
mácí farář tam konal obřad svěcení. Němci při
tom hulákali »Wacht am Rhein«, vynutili si
že s domu byl sňat slovinský prapor, že diva-
delní představení bylo odřeknuto, železniéní úřad
nici odvedli své kulturträgey ze vsj.
Ve vsi Grebinji, v čistě slovinském
Rožném údolí, Slovinci zukoupili s pomoci veli-
kovecké záložny hostinec a zřídili si tam Ná-
rodní dům, aby v něo pořádali své schůzky
zábavy. Ale Národní dům ani neotevřeli. Okresní
hejtman dal dům četnictvem uzavřiti, poněvadž
prý nový hostinský v něm nemá koncese. Pr
tom dal prohlásiti, že koncese bude udělena,
přejde-li dům v držení jiného majetníka, poná-
vadž záložna v Grebinjí nemá co dělatl
Vídeňák
Bienerth
Ned
Benerthův
Němec
Slovinec
Německo
Lublaň
Korutany
Kraňsko
Brnce
Rožný údolí
Bělák
spolkový dům
Wacht be Rhein
Slovine
7
title
Briandovo rozhodné vítězství.
Briandův
8
article
Již po třetí vyšel ministerský předsed
Již po třetí vyšel ministerský předsed
francouzský Briand vítězně z těžké situace
objevuje se jako jeden z nejskvělejších politi-
ckých zjevů. Ve včerejším sezení sněmovním
pronesl řeč, jež měla velkolepý, uchvacujíeí
účinek.,
Na počátku schůze finanční ministr C-
chery podal výklad o rozpočtu. Ministr mluvií
účinně, ukázal s neomalenou upřímností, jež je
též zárukou jeho daňových plánů, jak výdaje
dosud uškodily zemi a vyzval sněm, aby z dů-
vodů osobních zájmů neb politických intrik
nedal se odvrátiti od díla vytvoření národn
obrany a sociální reformy. Socialista
Sembat a progresista Aynard pronesli
různé námitky, uznávajíce upřímnost mini-
strovu.
Ministerský předseda Briand uchopilse
slova ke krátké řeči, jež, jak již řečeno, elektri-
sovala sněmovnu. Bylo pozorovati na něm vnitřn
rozechvění. Prohlásil, že nedělá nijakých kon-
cesí, ani na pravo ani na levo. Žádá od sně
movny jasnost, zmužilost a vědomí její důstoj-
nosti a pavinnosti. Vláda nepokládá toz
pouhou formu, kdyby chtěla sněmovné vnuknouti,
sby povolila nutné výlohy bez uvažování
přijmech, jež jsou nutné pro toto vydání. Po-
dobný návrh by mohl mit pošitický dossh,
němž nemá teď sněmovna pojem. Je úkolem
vlády zjednati potřebnou jasnost bez
ohledu na volební taktiku, přá n
stran, její vlastní existenci. Kdyby vláda při
jala návrh Lasiův (bonapartistický poslanec tento
navrhl, aby nové daně byly en bloc zamitnuty.
nechce však odstranění ministerstva, ale pouze
daní) dokázala by, že se zříká svý c
úslavníeh práv.
Briand
Sembat
Aynard
Lasiův
9
article
Poslanci by se musili doznat voličům, že
jim blaho země není tím nejdůležitějším. Zajisté
je k tomu více odvahy zapotřebí zemi řici, co
je povinnosti, nežli ji slibovati krásné věci
po nichž zbudou jen illuse. Sněmovna mus
mít tuto zmužilost, neboť co země dékuje radi-
kální straně, je důležité a má cenu před histori
i přítomností. Žádá většinu, aby se zhostila su-
gesel, kleré json jí nehodny. Chce-li býti vy-
zbrojena pro volby a další boje, musí bít
sražena a vědoma svěho cíle. Nesmí se udát
nijaké zákulisni intriky, nijake
možnosti překvapujleích hlaso-
vání, nesmí působiti nijakě osobn
ctižádosti. Když pronesl svá slova míru,
eitil, že Francie opět nabyla pocitů jasnosti, bez
pečí a důvěry. V zemi jeho slovo nalezlo
ohlas, ve sněmovně odpor a nedůvěru. Chee
radikálni strana dát přiklad roztříštěnost
a pohřbiti mir nevyhnotelný pro její práci
Jaurěs provozuje propsgandu, jež ho nechiává
někdy zapomenouti jeho zodpovědnost. Vláda
nemá a nesmí provozovat nijakou propagandu,
je si vědoma své zodpo védno st
a raději půjde, než aby hlasy shá-
něla a vyžebrávala. Upřímnost rozpočiu
je uznávána i odpůrci. Má se přes to dokázali.
že méně poelivosti bylo by vlta
nějšI. Je známo, že po rozpočlu musí přiji
hoj o lalckou skolu. Tento boj je čestnuu
věcí radikální strany, heslem jejího volebníh
boje. Zde se musí spojit všech ny
s1ly. Vláda je odhodlána postupovat umi
něně, ale rozhodně, musí však věděti, zda
hodlaji následovati její příznivcí.
Francie
10
article
Tato protiklerikální část řeči Briandovy je
provázena výkřiky pravice, na něž levice od
povídá potleskem a provoláváním slávy Brinn
dovi. Bojovný kohout nacionalistický Pugliesi-
Conti byl volán k pořádku.
Briand odmitá všechny útoky nepřáte
pohrdlivým posměškem a končí důrazně: »Chce-
te-li jít s námi vstřie tomuto dilu, odmítněte
návrh, jenž tríští vaše slly jako naše! Vláda
mohla by přijmouti jednací pořad, který by ji
za všelijakých výhrad projavil důvěru, ale po
kládá podobnou transskci za nedůstojnou
žádá proslý jednací pořad.«
Řeč Briandova měla takový úspěch, že
k nadšeným projevům radikálů konečně se při-
pojili i socialisté. Briand byl obklopen gratu-
lanty, první ministr, který mu stiskl ruku, by
Millerand. Pod dojmem řeči Briandovy byly
všechny jednací pořady a návrhy
mezi nimi též Lasiasův zamítn uty
Briandův
Briand
Millerand
Lasiasův
PugliesiConti
11
article
a sněmovna po zvednutí rukou usnesla se pře
jíti k debatě o článcích rozpočtu.
O událostech v parlamentních kruzích.
předcházejících tuto významnou schůzi, ozna-
muje se z Paříže, že pro tyto dny byl ohlášen
malý pád ministerstva. Radikálové zuřili n
Brianda, že ještě před volbami chce se vyslo-
viti o nových daních. Vlastné jen blížieí
se doba voleb činí ovzduší rozechvěným.
Finanční ministr Cochery, nastoupiv
svůj úřad, přepočítal rozpočet a shledal,že
deficit je větší, nežli stanovil jeho před-
chůdce Caillaux. Cochery řekl prostě pravdu
Musí se klopit o 200 milionů více. Penize se
seženou daněmi na předměty přepychu, na r
klamy, na víno a liboviny. Je pochopitelný
odpor zasažených průmyslníků, kteří mají svůj
značný vliv v parlamentu. Poslanci nechtěli s
dělst trampoty před volbami a navrhovali vůbe
odstranění návrhů na nové daně. To se však
zdálo ministru Cocheryovi poněkud absoluti
stickou taktikou v parlamentně řízené zemi
Chtěl odstoupiti, ale kabinet je s ním solidární
Vláda rozhodla se opřiti se návrhům na zamit-
nutí daní před poradou a učiniti své další se
trvání odvislým od zachování své důstojnosti
Působením ksbineln stala se finančně-technická
otázka politickou. Odpor radikální ochabl, slibo
vaný útok odpadl a radikálové, překvapení pev
ností Briandovou, prohlásili, že z protestů prot
novým daním nečiní nijakou politiekou otázku
ale že si ponechávají kritiku jednotlivých n
vrhů daní.
Briand
Cocher
Cochery
Briandův
Paříž
12
title
Politické zprávy zahraničné.
13
article
V Praze, 20. listopadu.
Praha
14
article
Rozšíření práv žen v Rusku.
Rozšíření práv žen v Rusku.
»Rossin« oznamuje: Ministerstvo osvěty
vystupuje s opatřením, které zajisté bude ruským
obecenstvem uvítáno pochvalou. Jde o to, aby
ženy, které absolvovaly vyšší nebo vysoké školy.
nabyly stejných práv s muži vykonávati bud
professionslnou praxi, nebo vstupovati do státní
služby. Za tím účelem budou v rozličných
městech podle potřeby ustanoveny zvláštní zku-
šebné komise, před kterými ženské budou moci
skládati doplňovací zkoušky, předepsané pro
ten onen obor. Těm, které zkoušky složí s do-
brým prospěchem, budou vydána vysvědčen
nebo diplomy, mající státní platnost.
Zvláštními zkušebními komisemi vláda chce
vyjíti vstříc těm, které studují soukromě. Ženám,
složivším maturitu, budou otevřeny nejen dosa-
vadní »ženské kursy«, nýbrž všechny fakulty.
A ty, které nabudou universitních diplomů s ti
tulem magistrů nebo diplomů, budou tím opráv-
něny ucházeti se o všechna místa a úřady jako
mužové.
Rusko
15
article
Ústavní boj v Anglii.
Další vývoj ústavní krise anglické přivodí
možnost nejrůznějších kombinací politiekých.
Stále se udržuje pověst, že Asquith od-
stoupí, již proto, poněvadž kaneléř pokladu
po zamílnuti rozpočtu sněmovnou horní, při ve-
dení floancí by se oetl v choulostivé situaci
Odstoupí-li premier a převezme-li lord La ns-
downe s Balfourem utvoření kab -
netu, soudí se, že král požádá Asquitha
aby podržel úřad až do rozpušténí dolní sně-
movny. A-quith svolí, aby zamezil ještě větš
ztráty a zmatky, jež by nastaly v opačném pří-
padě. Proslýchá se, že bude jmenová n
mnoho nových peerů, poněvadž jiné
zakročení by uznalo právo lordů o financích
rozhodovati a občas sněmovnu rozpouštěti. Pr
toto ustanovení vystupuje liberální bratr Cham-
berlainův, Arthur Chamberlain. »Spolek pivo-
varníků« londýnských, skládající se ze samých
unionistů, chtěje podporovati náladu v lidu pr
stranu konservativní, snížil ceny piva.
V liberálním »B'ghty klubu« promluvil mi
nistr vojenství Holdane, a nímž se dostavil-
do schůze ministr pro Irsko Bivrell a slavný
liberální advokát Issac. Ministr války oboři
se na lorda hrubou střelbou. Vláda přijímá
jejich vyzvání. Nebude dán žádný par-
don a žádný pardon nebude přijat
(Několikaminutový jásavý souhlas.) Jisto je, že
divoci muži nabyli převahy v horní sněmovně.
Řečník podává přehled bojiště, ujišťuje, že ka-
binet je zeela svorný v otázce rozpočtu. Ministr
tvrdí, že je umirněným mužem, ale že není
Asquith
Balfour
Chamberlain
Issac
Anglie
Cham
Irsko
horní sněmovna
spolek pivovarník
Le ns
16
article
silnějšího přivržence v rozpočtu nad něj. Hal-
dane pak vášnivě útočil na tarifní re-
formu, žádal, aby dolní sněm učiněn byl re-
presentativním a aby horni sněmo vně
bylo zapovězeno ochromovati parla-
mentní činnost liberál ů. Řeč ministra
války vyvolala sensaci.
Björnson umírá . . . .
U lože Björnsonova dlí stále čtvero ošetřo-
vatelek — dvě Dánky a dvě Norky. Také nej-
starší syn Björn Björnson a dvě dcery jeho
paní Ibsenová a paní Langenová dlí stále v ho-
telu Wagram. Dnes přijede druhý syn Einar do
Paříže. Syn třeti, Geling, dli ještě v Norsku.
Rodina básníkova nevěří, že spatří Björnson
ještě někdy svoji vlast, lékaři ale doufají, že se
podaří jajich umění jej zachrániti. Přes to, že
jest veliký básník skorem v bezvědomí, zacho-
vává si zcela jasnou mysl. Syna Björna tázal
se, jak dopadly v Německu zkoušky na jeho
nový kus »Když mladé víno zraje«. V non
mluvil Björnson též o Francii; řekl, že miluje
tuto zemi nových podnětův a že jest rád, dlí-i
v Paříži. Pak opětně usnul. Teplota básníkov
byla málo přes 38 stupňa. Lékaři konstatují
ubývání sil proti dnům minulým, i vstřikují
básníku posilujíel prostředky. Ale duch Björn-
sonův, jak jsme již pravili, jest čistý a jasný.
Vzpomněl si též na popravu Ferrerovu a pravil:
»A svobodu přece nezabijí!« Vzpomíná rád na
blížíci se smrt. »Až vzlétnu do výšin po smrtí
svojí, obrátím se tváří ke svému drahému
Norsku . . .« zvolal v noci k synu svému sil-
ným hlasem.
Ze všech zemí přicházejí rodině přípisy
telegramy, v nichž čelné osobnosti jeví účas
svoji i tázají se po stavu básníkově.
Björnson
Björnsonův
Ibsenová
Langenová
Einar
Björn
Ferrerův
Paříž
Norsko
Německo
Francie
17
article
Jak se svzžený šach baví.
»Daily Express« sděluje z Oděsy: Býva-
lého šacha perského viděti jest každé noci
v kavárnách, chantanech a cirku, kde se všude
baví bez okolků.
K aféře v Mylhůzách.
Jak jsme již sdělili, byla hrána v jedné
veliké restauraci mylhůzské bymna francouzská
»Marseilleissa«, což vzbudilo v obecenstvu veliké
nadšeni a bouřlivý potlesk, kdežto naopak německá
»Wacht am Rhein« byla vyplskána. Celá řad
účastníků této demonstrace byla vypovězena
mezi nimi i Švýcar Jindřich Wegelin. O této
záležitosti píše švýcarský list »Bund«: »Jindřich
Wegelin pochází sice ze Sv. Hallu ve Švýcar-
sku, ale v Mylhůzách sídli již dlouhou řadn
let. Měl tedy, použivaje pohostinství německ
říše, projeviti jistou zdrželivost. Přes to ale jest
vypovězení jeho ze země trestem tak krutým,
že to všechny Švýcary překvapuje. »Kdybychom
my. pokračuje »Bund«, měli vypověděti z
země svoji všechny ty, kteří nedbají citů našich
národních, musili bychom vypovídati od božíh
rána do večera!«
Vypovězení Wegelinovo bylo dle posledních
zpráv zatím odloženo, neboť zdá se, že německý
tisk nacionální celou aféru bezmezně přeháněl
Také osm hostů, Němeů, kteří byli přítomni
zmíněné demonstraci i dva důstojníci svědčí v
prospěch Wegelinův. I spolková rada švýcarsk
zakrečila u německé vlády proti vypovězen
Wegelinově.
Švýcar
Wegelin
Wegelinův
Švýcary
Mylhůzy
Daily Express
Wacht be Rhein
18
article
Osud jubilejního fondu „pro dítě“.
Řád pro clrařský jubilejní fond pro ochranu
dítek a péči o mládež, uveřejněný ve » Wiene
Ztg«, jakož i zprávy o praktickém proveden
úkolů této instituci vytčených, do veřejnost-
proniknuvší, byly podnětem České zemské ko
misi, aby prtesidiu ministerské rady
předložila pamětní s pi s:
»Iatensivnější činnost v oboru péče o mládež
a ochrany dítek, vzbuzená prvním rakouským
kongresem pro ochranu dílek v r. 1907ve
Vídni konaným, setkala se v král. českém s ne
ličeným uspokojením všech, kdo pro tonto důle-
žitý obor socialní péče mají zějem. Tito všichn
kojili se nadějí, že péče o mládež, jež, jak
právě jednání a publikace zmíněného kongresu
opět jasně ukázaly, v Rakousku u srovnání
s jinými zeměmi značně byla zanedbána, vstoupi
do stadia rychlejšího vývoje a zvlášť v Čechách
že mnohé teprve v zárodku se nacházejíeí
Vídeň
Rakousko
Čechy
Wien Ztg
19
article
instituce při vzbuzeném větším zájmu o tento
obor činnosti rychlejším tempem plného rozkvětu
dojdou a žádoucí plody přinesou. Zvlášť v nově
založené instituci zemské komise pro ochranu
děti a péči o mládež viděli zasvěcenci zárodek
důležitého orgánu socialní péče k tomu urče-
ného, aby tendence a snahy, uplatňující se
v úřadní činnosti státních i autonomních úřadů,
jakož i v soukromé dobročinnosti v oboru péče
o mládež sloučil, organisoval a dělbou
práce, odpovídajíci zvláštní po-
vaze jednotlivých zůčastněných
institucí a orgánů i spojením všech
v tomtéž směru pracujících sil, kýžených vý-
sledků se dopracoval.
Rozdělení jednotné zemské komise ve dvě
národnostní sekce, resp. později spolky, vzbu-
dilo ovšem obavy, že dosažení vlastních cíl
komise bude ohraženo a stiženo: na druhé
straně byla tu naděje, že komise zbavivši se
svého čistě úřadního charakteru, stane se v ši-
rokých vrstvách obecenstva populárnější, že
vstoupí se stávajícími institucemi soukromé
dobročinnosti do těsnějšího styku a že tím slane
se zárodkem instituce, jež by po uzákonění
známě předlohy zákona o péči výchovné byla
připravena, by důležitý úkol praktického prove-
dení tohoto zákona na se vzala.
20
article
Tento konečný cil majíc od počátku před
očima podjala se Česká zemská komise svých
různorodých a obuížných úkolů, a podařilo sejí
v poměrně krátké době, že své ideje učinila
populárními, že si získala v oboru péče o mlá-
dež osvědčené spolupracovníky a že i dosáhla
některých praktických úspěchů.
Do tohoto stadia vývoje připadly sbírky
»pro dítě«, uspořádané pod segidou vlády při
příležitosti panovnického juhilea.
Nemožno zatajovati, že jubilejní dílo »pro
dítě« by se bylo s vělším ohlasem setkalo,
mnohem lepších výsledků by bylo. dosáhlo,
kdyby bylo bývalo již od počát ku
jasno, jakým způsobem humanní
ideje jubilantovy budou usku-
tečněny.
Zvlásť ve středu Ceské zemské komise
očekávalo se s jakými napjetím, jak vysoká
vláda rozhodne o upotřebení peněz pod heslem
jubilejního díla pro dítě sebraných.
Šloť tu o zásadní otázku, zda vysoká vláda
bude dále sledovati úkoly, v důsledeích prvního
kongresu pro ochranu dítek vytčené, zda zvlášt
bude dále podporovati vznikající a pro celou
věc tak důležitou součinnost veřejných orgánů
a soukromé dobročinnosti v oboru péče o mládež
i šlo tu o otázku, zda jubilejní dílo »Pro ditěs
bude znamenati dalšt elapu ve vývoji péče
o mládež v Rakousku, či zda bude pouhým na-
hodilým dobročinným dílem, postrádajícím orga-
nické souvislosti se všeobecným vývojem tohoto
odvětví sociální péče.
Rakousko
21
article
Výbor České zemské komise nemůže za-
tajiti, že uveřejněný řád císařskéh
jubilejního fondu znamená v tomto
směru značné zklamání. Pochybnosti,
jež o řádu podepsaný výbor chová, jsou rázu
zásadního, národnostně-politi-
ckého a praktického.
Zásadní námitky vyplývají z hořejšíeh vý
kladů. Vývoj, jak vyznačen byl vedle úvaha
tendencí, jež vedly k založení zemských komisí
celou řadou výnosů a nařízení ministeratev
vnítra, justice a vyučování, směřoval zeela jasně
k tomu, aby mezi úřadní činností oněch veřej-
ných orgánů, které přímo neb nepřímo s péčí
o mládež mají co činiti, s jedné a pracemi sou-
kromé dobročinné péče o mládež s druhé strany,
vznikla pokud možná nejčilejší součinnosta
dělba práce, zaručující dosažení společných eílů.
Při tom vyznivalo vždy z uvedených výnosů, že
kompstence jednotlivých zúčastněných činitelů
co nejpřesněji má býti zachovávána a že dělha
práce právě přesahování z jednoho oboru půsoh-
nosti do druhého má znemožniti.
Při bedlivějším studiu řádu juh lejního
fondu nelze se ubrániti dojmu, že při něm
na hranice mezi kompetencí ve-
řejných orgánů a oborem působ-
nosti soukromé dobročinnosti ne-
byl vzat náležitý zřetel.
Stručný smysl zmíněného řádu jest, že
vláda zamýšlí prostředků soukromou
dobročinností poskytnutých po-
užíti k splnění úkolů veřejných orgánů
péče o mládež. Ovšem, je-li to skutečně smyal
Český zemský
22
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Rozmilá rodina. Veselobra o 3 dějstvech
Napsal Gustav Essmann. Přeloži! R. Nosek.
Režie G Sehmoranz.
Autor veselohry »Olec a syn« už je milý
známý. Pobavil nás loni rodinným obrázkem
otce, který tak výborně obrátil péči o výchovu
svého synks, že se ten po čase za vděk stává
velmi rozumným vychovatelem svého otce. Také
dnešní hra dánského dramatika, jak už název
svědčí, má rodinný motivek.
Pan Friis, kodaňský velkoobchodník, ředitel
paroplavební společnosti, je milionář. Mlá dvě
provdané doery, třetí hotovou se provdat a na-
dějného synáčka. Motivkem života milionářské
rodiny jsou ovšem peníze. Tatínek peníze vydě
lává, rodina je co možná čiperně fofruje
z tatínkovy pokladny. Nejvtipněji vede si př
tom paní Emilie, provdaná za barona, majitele
známých statků, které věčně nic nenesou, někde
ve Švédsku. Právě si paní baronka, neznámo
po kolikáté, přicházl na papinkovi vyžádat
nových deset tisie. »Musi« je nezbytné mit. Ne-
dostane-li, prosadí své drahocenné šperky. Ml
je už zde připraveny v kabelce. Mají cenu
desateronásobnou.
Papá Friis, ne a ne. Má toho už dost
Není jen k tomu, aby vydělával a rodina roz
hazovala.
Malá rozmluva se zapřede.
— Jak pak vlastně vyděláváš, papá ? Hraje
na burse. Jak se to braje? Někdo vydělá, druhý
musí prodělat. Tedy jeden druhého ošidí?
— Chytřejší ošidí méně chytrého ! podo-
týká opatrný peněžník.
Tuze pěkná životní průpovídka. Paní ba
ronka je sběratelkou takových průpovídek. Po
znamená si tuhle ihned. A papírek někam za
strčí. Tak. A teď půjde někam prosadit šperky
— Emilko, počkej ! . .
Papá, velkoobchodník, ředitel společnosti
nemůže, rozumí se, dopustit, aby se řeklo, že
Essmann
Přelož
R Nosek
Olec
Friis
Emilie
Emilka
Švédsko
23
article
jeho dcera, baronka, shání po městě penízez
své šperky. Dá si konečně řici. Napíše potřebný
chek. Kabelku se šperky musi dceruška ovšem
nechat u tatínka v zástavě.
A spokojená dceruška zašnali vlečkou, po-
hodi hlavinkou s ohromným moderním klobou
kem a graciosně se poroučí.
Mladal děti se přihrnuly. Mají s papá smlu
venu promenádu. Navrhuji konmo. Papá ne
koňmo, kočárem. Porouchal si onehdy ostruhy
nových ještě nemá.
— Emilka přec ti koupila nové, papá. D e
je kupovala. Což tu ješté nebyla
— Emilka?
— Nu, ano, zde její kabelka . ..
Papá otevře kabelku. Tvář se mu roztáhla.
V kabelce místo šperků — ostruhy. A listek
Čte pěknou průpovídku: chytřejší ošidí méně
chytrého!
Však paní Emilie nemá jen tahat, lákat n
tatínkovi tisicové cheky ! Má i srdce na pravém
místě. Zase nějakou životní průpovídkou způ-
sobí, aby mladší sestřička neupadla v tenat
spekulantního švédského hraběte, který má n
ni políčeno. Vlastně na její věno. Však tuje
stranou někdo jiný, bratránek Waldemar, lodní
poručik, tichý, bodrý muž, hodný poznání. Však
také pomocí moudré životné průpovidky vyjde
i jeho cena na jevo.
To je vše. Hra je zcela zábavná. Dánský
autor vládne pěknou sbírkou společenskýeh
typů jistého ovzduší a vtipným dialogem. Při-
padá vám arci všecko nějak tuze povědomě,
což konečně ani nemusí být výtkou. Celkem
lidičky ani dobří ani zlí, bez jaké starosti, net
jak hladce se vyrovnat se světem a příjemně
života užít. I té paní Emilii se vlastně podívíle,
kde se v ní z čísta jasna tolik ušlechtilého
smýšlení vybavilo. Patrně jisté ovzduší rodi
určité rozpolohy mysli, ať v Kodani, v Pařízi
anebo někde jinde. Co do obsažnosti obou ber,
lonské »Otec a syn« i letošní »Rozmilé rodiny«
Emilka
Emilie
Waldemar
Kodaň
Pařízi
24
article
prvější dali byste rozhodnou přednost. Jinai
zdá se hlediště jak náleží spokojeno.
Role toho druhu hrají se vlastně levým
maličkem. Čím nemá býti řečeno, že by svým
držitelům neskýtaly možnost, co nejlépe s
zamluviti Zvláště Emilie paní Benonové jest
vděčna. Také dámy Sedláčkova a Noskova jako
dcerky milionářské jsou velmi chic. A pan
Seifert, papá Friis, s kohortou svých více
méně vybarvených zeťů a nápadníků (pánové
Langhammer, Mušek, Focht, Hašler, Viesner)
svým synátorem (p. Doyl), který papínkovi o-
kuřuje nejlepší cigara a od starého papínkov
lokaje se dluží peníze na věčnou oplátku, an
na chvili diváka nezarmoutí. Cinostnému hrdi-
novi, poručíku Valdemarovi, dobře sluší vřel
prsní tóny bohatého barytonu páně Matějov-
ského.
Emilie
Benon
Sedláčkův
Noskův
Seifert
Friis
Langhammer
Focht
Hašler
Viesner
Doyle
Valdemar
pán Matějov
25
article
Z kulturni ciziny.
Z kulturni ciziny.
Lülzowův Hus a zahraniční kritika. Z-
znamenali jsme již několik zvláště zajímavých
úsudků cizí kritiky o velkém díle o Husovi, které
vydal dr. hrabě Lützow pod titulem »The life
and times of Master John Hus« v Londýně av
Novém Yorku u nakladatele Demte Co. Pře-
četné revue a týdenníky i nejpřednější žurnály
anglické uveřejnily obšírné a často nadšené články
o nejkrásnější knize, která byla cízině podána
o českém reformátorovi a kostnickém mučedníku.
Tentokráte zaznamenáváme zvlášť významný pro-
jev o spisu Husově, významný jménem pisatela.
Slavný historik francouzský E. Denis, jenž je
obdivován a milován celou českou veřejností,
uveřejnil v »Revue critique d'Histoire et de
Littérature« rozsáhlé pojednání o Lůtzowově
Husovi. Velký autor »Konce samostatnosti české«,
jenž je vzácnou, povýšenou autoritou v dějinách
českých, mluví o anglické knize českého děje-
pisce se zvláštním uznáním a důrazně oceňuje
vědecký význam »Života Husova«. V úvodu velmi
Jicholivé ogeňvje dílo Lützowovo, slovy: »Hrab
Lützow učinil svým životním posláním seznámit
Anglii s Čschy a splnění své úlohy, vykonává
právě s takovou horlivostí, svědomitostí, jako
talentem. Jeho předešlé spisy, zejména jeho
»Pokus historie Čech«, »Dějiny literatury českée
a jeho čtení o »Dějepiscích českých« byly při-
jaty se zaslouženou přízní všech, kdo se zajímají
o slovanská studia.
Lülzowův Hus
Hus
Lützow
Husův
E Denis
Lůtzowův Hus
Života Husův
Lützowův
Hrab
Londýn
Nový York
Anglie
Čechy
Demte Company
the life and time of Master John
Histoire et jít Littérature
26
article
Kniha, kterou uveřejňuje dnes o Husovi
jeho době, setká se zajislé s podobným úspěchem
a dle mého přesvědčení znamená pozoruhodný
pokrok autorův. Zdá se, že spisovatel je stále
jistější svou methodou, že jeho bádání je
úplnější a rozsáhlejší, aniž tato obsažná dů
kladnost něco odňala zajímavosti lektury.« Prof
Denis probírá podrobně knihu hr. Lützowa.
a celkem se stotožňuje s jeho stanuviskem histo
rickým a uznává cenné literární přednosti díla
Zejména uznává za nepopíratelnou přednost ži-
votopisu Husova, že dovedl právě tak rozvážně
jako jemně rozlišiti co nejpřesněji dílo Husovo
od důsledků, více méně přimých, jež z něho
vyšly.« Dále praví Denis: »Jeho závěrky po-
tvrzují, jisté theorie, vycházejíci — dle mého
názoru, ze studií všech velkých revolucí histori
ckých. Vliv velkých vůdeů lidí vysvětluje s
zvláštními podmínkami prostředí, v němž se pro
jevuje jejich činnost, hrdinové nejsou veleí nežl
tím, že jsou noseni na ramenech jejich sou-
časníků. A ohlas jejich slov je proto tak účinný
poněvadž pronášejí slova, která každý, chtě
slyšet. Jejich autorita vznikla méně jejich ta-
lentem, nežli jejich povahou a především svými
vlastnostmi mravními dobývají davy.« Denis pro-
jevuje souhlas závěrečnými slovy Lützowovými
»Dnešní konílikty nemají již za předmět otázky
náboženské, ale otázky politické a národní; pa-
mátka Husova a válek husitských nieméně časte
povzbuzovala a udržovala poznovu snahy mnohýeh
Čechů, kteří eítili sklon k pochybování o budoue
nosti vlasti. Ona též podporovala vlasteneckého
historika v dolikátní snaze, kterou si uložil.«
Rovněž obáírně píše o Lützowově Husov
známý londýnský týdenník »The Spectator«.
Pojednání anghekého listu není sice vědecké,
ale kniha o Husovi je pěkné karakterisována
s vřelou sympatií posouzena
Hus
Denis
Lützow
Husův
Lützowův
Čecho
the Monitor
27
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Nynější chmurné podzimní dny s častými mlha-
mi a desti nejsou velmi příznivy rozvoji elegance
na ulici. Krásné toiletty a nádherná pěra plihnou
vlhkem a rozkošné úbory jsou ukryty pod velkými
kožešinovými paletoty, jež rovněž velmi trpi ne-
příznivým počasím. Proto spokojují se mnohé dámy
se štolou a rukávníkem, jež se nosi k samelovým
tailleurs.
Na štoly a rukávníky je velmi oblíbena kožešina
liščí, poněvadž přes to, že je velmi pěkná, nejsou
její ceny přemrštěné. Nejlépe se doporučuje liščina
černá, bílou nosí už jen mladé dívky; napodobuje se
totiž velmi snadno, pročež ji velké dámy nechtěsi
nositi.
Pokud se týče kostymů tailleurs, vyskylla se ji-
stá novinka. Sdělila jsem již předešle, že se počaly
odstraňovati límce nejen u žaketů, nýbrž i u bluz.
které se lemovaly límečkem ze skládaného linonu.
Mnohé dámy však se nechtěly podrobiti této tyranii
mody a vystaviti svůj krk chladu, pročež podržuji
při žaketu bez límce bluzu, jdoucí vysoko ke krku
Bluza je nahoře u krku lemována límečkem, jenž se
volně ohrnuje a spadá k ramenům. Místo linonu vol
se však pěkná, velmi jemná krajka, která se skládá
Vyjtmá se to velmi pěkně.
Roby, jež se nosí pod kožešinovými plášti, vel-
mi dleuhými a zakrývajícími sukni, jsou přece na-
nejvýš elegantní. Velké oblibě se těší krásný živů-
tek z jednoho kusu beze švů u krku, na ramenou
u rukávů, připomínající tvarem ruskou bluzu. Ne-
třeba dokládati, jak dokonalého umění střihu je k
tomu třeba, aby se kombinovaly podobné modely.
tak krásné ve své jednoduchosti.
Přece však, poněvadž horní část živůtku je pří-
liš hladká, doporučuje se udělati volný řetízek z téže
látky, na nějž se pak přišíje malý šperk.
Pařížanka
Rob