ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 218630b0-8ea6-11dc-8886-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 79, place 35, work 8, org 9
1 masthead
Straňa2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
21. listopadu 1909. Číslo 321
4 article
německý smír připravil sám. Němci od té doby. co vláda jich protičeské zákony předložila k sankci, odmitají důsledně všechny smiřovací návrhy polského kola, poněvadž v panovnické sankci vidí zákon, zabezpečující trvale jejich nadvládu v tomto státě. Čechové a ostatní ne- němečti národové vydáni Němcům na milost nemilost nejen ve čtyřech alpských zemích, ný brž podřízeni německé hegemonii v celém státě. Tu netřeba se divit, že Němci — zvláště p Bienerthově řeči v panské sněmovně — zamí tají a limine jakékoli vyjednávání se Slovanskou jednotou. Nyní konečně i prof. Glabiňski pro- hlašuje, že je stálým vyjednáváním utýrán a ni- čeho více pro smír česko-německý učiníli ne- můžo. Konservativný zpravodaj „Czasu“ nadhodi ovšem již včera, že polské kolo mohlo by učinit ještě jeden pokus, kterýnby se u Němců jistě neminul účinku. Mohlo by prostě prohlásiti, že vystoupi z vládní většiny, která zatvrzele zamítá všechny návrhy, jež by mohly vésti k normál- ným poměrům v parlamentě a že-ponechá něme- ekému táboru, aby si tedy sám hájil bar. Biener tha a jeho německé ministry proti slovanské eposici. Ale na tak rozhodný čin, který by byl jistě na prospěch parlamentarismu, jejž Polác vždy hájili, nynější konservativně-demokratická vělšína polského kola se nezmůže.
Němec Čecho Bienerthův Glabiňski Biener
5 article
V Praze, 20. listopadu. (Němectví v Ha- liči.) Vídeňšti Všeněmci odpověděli zdvořile na smiřovaci akci polského kola. Ve svém org nu prohlašují, že mutno nyní rozhodněji pohnout německou otázkou v Haliči. Tam prý žije už 244.000 Němců (i s polskými židy), je tam 105 čistě německých obcf, 126 německých škol. z nichž je 91 cvangelických; mimo to jsou střední německé ústavy ve Lvově, Krakově. Bialé a Stanislavově. Německých školních dět je v Haliči 8000 a vědomí německé šíří se mezi lidem vůčihledě. Svazek haličských Němců číta již 5000 členů. Jest tedy čas, aby se haličšti Němci domáhali táké práv politických. Při re- formě říšského volebního řádu nebylo ještě možno zabezpečiti haličským Němeům samostat- ný mandát; ale při nynější opravě zemskélio sněmovního volebního řádu musí se Němcům dostati čtyř manďátů. Budou-li haličští Němci míti oporu ve svých soukmenoveích v celé říši, nebuďe možno upřiti jim dil ve správě zemské. Kdyby však sněm při sdělávání nového volebního řádu chtěl Němcům ukřivditi, ostatni rakouští Němci se prý o t již postarajl, aby takový, zem ský zákon nedosáhl panovnické sankce.
Stanislavův Němec Praha Halič Lvov Krakov Němec
6 article
Hle, jak mluví zhrdlí Vídeňáci k pánům z polského kola. To je první odměna za služby. které Poláei konají bar. Bienerthovi a jeho Něm eům. Z Lublaně, 18. listopadu. (Nová ně mecká násilí v Korutanech.) Neda- leko Běláku je slovinská ves Brnea, v níž vedle 238 Slovineů bydli 82 lidí, kteří se př hlásili k německému obcovacímu jazyku, ač i je zrodila slovinská matka. Slovinci brnečt postavili si spolkový dům a dne 14. t. m chtěh jej skromnou divadelní slavnosti otevřiti. V Korutanech za nestranné a Slovany neutisku- jící vlády Benerthovy nesmí však býti nijaké veřejné slovinské slavnosti, poněvadž tam nesm býti Slovinců. V nacionálních časopisech něme- ekých učiněn obvyklý poplach, rozšiřena podlá lež, že se do Brnce chystá vpád »Sokolů« z Kraňska a vydán povel, aby Němci v neděl přišli co nejčetněji do Brnee a nedovolili tam slovinskou slavnost. Skutečně 14. listopadu vpadlo do Brnce na 200 německých zuřivdů, opatřených klacky, a tito pod vedením státních železničních úřadníko oblehli spolkový dům právě ve chvíli, kdy do- mácí farář tam konal obřad svěcení. Němci při tom hulákali »Wacht am Rhein«, vynutili si že s domu byl sňat slovinský prapor, že diva- delní představení bylo odřeknuto, železniéní úřad nici odvedli své kulturträgey ze vsj. Ve vsi Grebinji, v čistě slovinském Rožném údolí, Slovinci zukoupili s pomoci veli- kovecké záložny hostinec a zřídili si tam Ná- rodní dům, aby v něo pořádali své schůzky zábavy. Ale Národní dům ani neotevřeli. Okresní hejtman dal dům četnictvem uzavřiti, poněvadž prý nový hostinský v něm nemá koncese. Pr tom dal prohlásiti, že koncese bude udělena, přejde-li dům v držení jiného majetníka, poná- vadž záložna v Grebinjí nemá co dělatl
Vídeňák Bienerth Ned Benerthův Němec Slovinec Německo Lublaň Korutany Kraňsko Brnce Rožný údolí Bělák spolkový dům Wacht be Rhein Slovine
7 title
Briandovo rozhodné vítězství.
Briandův
8 article Již po třetí vyšel ministerský předsed
Již po třetí vyšel ministerský předsed francouzský Briand vítězně z těžké situace objevuje se jako jeden z nejskvělejších politi- ckých zjevů. Ve včerejším sezení sněmovním pronesl řeč, jež měla velkolepý, uchvacujíeí účinek., Na počátku schůze finanční ministr C- chery podal výklad o rozpočtu. Ministr mluvií účinně, ukázal s neomalenou upřímností, jež je též zárukou jeho daňových plánů, jak výdaje dosud uškodily zemi a vyzval sněm, aby z dů- vodů osobních zájmů neb politických intrik nedal se odvrátiti od díla vytvoření národn obrany a sociální reformy. Socialista Sembat a progresista Aynard pronesli různé námitky, uznávajíce upřímnost mini- strovu. Ministerský předseda Briand uchopilse slova ke krátké řeči, jež, jak již řečeno, elektri- sovala sněmovnu. Bylo pozorovati na něm vnitřn rozechvění. Prohlásil, že nedělá nijakých kon- cesí, ani na pravo ani na levo. Žádá od sně movny jasnost, zmužilost a vědomí její důstoj- nosti a pavinnosti. Vláda nepokládá toz pouhou formu, kdyby chtěla sněmovné vnuknouti, sby povolila nutné výlohy bez uvažování přijmech, jež jsou nutné pro toto vydání. Po- dobný návrh by mohl mit pošitický dossh, němž nemá teď sněmovna pojem. Je úkolem vlády zjednati potřebnou jasnost bez ohledu na volební taktiku, přá n stran, její vlastní existenci. Kdyby vláda při jala návrh Lasiův (bonapartistický poslanec tento navrhl, aby nové daně byly en bloc zamitnuty. nechce však odstranění ministerstva, ale pouze daní) dokázala by, že se zříká svý c úslavníeh práv.
Briand Sembat Aynard Lasiův
9 article
Poslanci by se musili doznat voličům, že jim blaho země není tím nejdůležitějším. Zajisté je k tomu více odvahy zapotřebí zemi řici, co je povinnosti, nežli ji slibovati krásné věci po nichž zbudou jen illuse. Sněmovna mus mít tuto zmužilost, neboť co země dékuje radi- kální straně, je důležité a má cenu před histori i přítomností. Žádá většinu, aby se zhostila su- gesel, kleré json jí nehodny. Chce-li býti vy- zbrojena pro volby a další boje, musí bít sražena a vědoma svěho cíle. Nesmí se udát nijaké zákulisni intriky, nijake možnosti překvapujleích hlaso- vání, nesmí působiti nijakě osobn ctižádosti. Když pronesl svá slova míru, eitil, že Francie opět nabyla pocitů jasnosti, bez pečí a důvěry. V zemi jeho slovo nalezlo ohlas, ve sněmovně odpor a nedůvěru. Chee radikálni strana dát přiklad roztříštěnost a pohřbiti mir nevyhnotelný pro její práci Jaurěs provozuje propsgandu, jež ho nechiává někdy zapomenouti jeho zodpovědnost. Vláda nemá a nesmí provozovat nijakou propagandu, je si vědoma své zodpo védno st a raději půjde, než aby hlasy shá- něla a vyžebrávala. Upřímnost rozpočiu je uznávána i odpůrci. Má se přes to dokázali. že méně poelivosti bylo by vlta nějšI. Je známo, že po rozpočlu musí přiji hoj o lalckou skolu. Tento boj je čestnuu věcí radikální strany, heslem jejího volebníh boje. Zde se musí spojit všech ny s1ly. Vláda je odhodlána postupovat umi něně, ale rozhodně, musí však věděti, zda hodlaji následovati její příznivcí.
Francie
10 article
Tato protiklerikální část řeči Briandovy je provázena výkřiky pravice, na něž levice od povídá potleskem a provoláváním slávy Brinn dovi. Bojovný kohout nacionalistický Pugliesi- Conti byl volán k pořádku. Briand odmitá všechny útoky nepřáte pohrdlivým posměškem a končí důrazně: »Chce- te-li jít s námi vstřie tomuto dilu, odmítněte návrh, jenž tríští vaše slly jako naše! Vláda mohla by přijmouti jednací pořad, který by ji za všelijakých výhrad projavil důvěru, ale po kládá podobnou transskci za nedůstojnou žádá proslý jednací pořad.« Řeč Briandova měla takový úspěch, že k nadšeným projevům radikálů konečně se při- pojili i socialisté. Briand byl obklopen gratu- lanty, první ministr, který mu stiskl ruku, by Millerand. Pod dojmem řeči Briandovy byly všechny jednací pořady a návrhy mezi nimi též Lasiasův zamítn uty
Briandův Briand Millerand Lasiasův PugliesiConti
11 article
a sněmovna po zvednutí rukou usnesla se pře jíti k debatě o článcích rozpočtu. O událostech v parlamentních kruzích. předcházejících tuto významnou schůzi, ozna- muje se z Paříže, že pro tyto dny byl ohlášen malý pád ministerstva. Radikálové zuřili n Brianda, že ještě před volbami chce se vyslo- viti o nových daních. Vlastné jen blížieí se doba voleb činí ovzduší rozechvěným. Finanční ministr Cochery, nastoupiv svůj úřad, přepočítal rozpočet a shledal,že deficit je větší, nežli stanovil jeho před- chůdce Caillaux. Cochery řekl prostě pravdu Musí se klopit o 200 milionů více. Penize se seženou daněmi na předměty přepychu, na r klamy, na víno a liboviny. Je pochopitelný odpor zasažených průmyslníků, kteří mají svůj značný vliv v parlamentu. Poslanci nechtěli s dělst trampoty před volbami a navrhovali vůbe odstranění návrhů na nové daně. To se však zdálo ministru Cocheryovi poněkud absoluti stickou taktikou v parlamentně řízené zemi Chtěl odstoupiti, ale kabinet je s ním solidární Vláda rozhodla se opřiti se návrhům na zamit- nutí daní před poradou a učiniti své další se trvání odvislým od zachování své důstojnosti Působením ksbineln stala se finančně-technická otázka politickou. Odpor radikální ochabl, slibo vaný útok odpadl a radikálové, překvapení pev ností Briandovou, prohlásili, že z protestů prot novým daním nečiní nijakou politiekou otázku ale že si ponechávají kritiku jednotlivých n vrhů daní.
Briand Cocher Cochery Briandův Paříž
12 title
Politické zprávy zahraničné.
13 article
V Praze, 20. listopadu.
Praha
14 article Rozšíření práv žen v Rusku.
Rozšíření práv žen v Rusku. »Rossin« oznamuje: Ministerstvo osvěty vystupuje s opatřením, které zajisté bude ruským obecenstvem uvítáno pochvalou. Jde o to, aby ženy, které absolvovaly vyšší nebo vysoké školy. nabyly stejných práv s muži vykonávati bud professionslnou praxi, nebo vstupovati do státní služby. Za tím účelem budou v rozličných městech podle potřeby ustanoveny zvláštní zku- šebné komise, před kterými ženské budou moci skládati doplňovací zkoušky, předepsané pro ten onen obor. Těm, které zkoušky složí s do- brým prospěchem, budou vydána vysvědčen nebo diplomy, mající státní platnost. Zvláštními zkušebními komisemi vláda chce vyjíti vstříc těm, které studují soukromě. Ženám, složivším maturitu, budou otevřeny nejen dosa- vadní »ženské kursy«, nýbrž všechny fakulty. A ty, které nabudou universitních diplomů s ti tulem magistrů nebo diplomů, budou tím opráv- něny ucházeti se o všechna místa a úřady jako mužové.
Rusko
15 article
Ústavní boj v Anglii. Další vývoj ústavní krise anglické přivodí možnost nejrůznějších kombinací politiekých. Stále se udržuje pověst, že Asquith od- stoupí, již proto, poněvadž kaneléř pokladu po zamílnuti rozpočtu sněmovnou horní, při ve- dení floancí by se oetl v choulostivé situaci Odstoupí-li premier a převezme-li lord La ns- downe s Balfourem utvoření kab - netu, soudí se, že král požádá Asquitha aby podržel úřad až do rozpušténí dolní sně- movny. A-quith svolí, aby zamezil ještě větš ztráty a zmatky, jež by nastaly v opačném pří- padě. Proslýchá se, že bude jmenová n mnoho nových peerů, poněvadž jiné zakročení by uznalo právo lordů o financích rozhodovati a občas sněmovnu rozpouštěti. Pr toto ustanovení vystupuje liberální bratr Cham- berlainův, Arthur Chamberlain. »Spolek pivo- varníků« londýnských, skládající se ze samých unionistů, chtěje podporovati náladu v lidu pr stranu konservativní, snížil ceny piva. V liberálním »B'ghty klubu« promluvil mi nistr vojenství Holdane, a nímž se dostavil- do schůze ministr pro Irsko Bivrell a slavný liberální advokát Issac. Ministr války oboři se na lorda hrubou střelbou. Vláda přijímá jejich vyzvání. Nebude dán žádný par- don a žádný pardon nebude přijat (Několikaminutový jásavý souhlas.) Jisto je, že divoci muži nabyli převahy v horní sněmovně. Řečník podává přehled bojiště, ujišťuje, že ka- binet je zeela svorný v otázce rozpočtu. Ministr tvrdí, že je umirněným mužem, ale že není
Asquith Balfour Chamberlain Issac Anglie Cham Irsko horní sněmovna spolek pivovarník Le ns
16 article
silnějšího přivržence v rozpočtu nad něj. Hal- dane pak vášnivě útočil na tarifní re- formu, žádal, aby dolní sněm učiněn byl re- presentativním a aby horni sněmo vně bylo zapovězeno ochromovati parla- mentní činnost liberál ů. Řeč ministra války vyvolala sensaci. Björnson umírá . . . . U lože Björnsonova dlí stále čtvero ošetřo- vatelek — dvě Dánky a dvě Norky. Také nej- starší syn Björn Björnson a dvě dcery jeho paní Ibsenová a paní Langenová dlí stále v ho- telu Wagram. Dnes přijede druhý syn Einar do Paříže. Syn třeti, Geling, dli ještě v Norsku. Rodina básníkova nevěří, že spatří Björnson ještě někdy svoji vlast, lékaři ale doufají, že se podaří jajich umění jej zachrániti. Přes to, že jest veliký básník skorem v bezvědomí, zacho- vává si zcela jasnou mysl. Syna Björna tázal se, jak dopadly v Německu zkoušky na jeho nový kus »Když mladé víno zraje«. V non mluvil Björnson též o Francii; řekl, že miluje tuto zemi nových podnětův a že jest rád, dlí-i v Paříži. Pak opětně usnul. Teplota básníkov byla málo přes 38 stupňa. Lékaři konstatují ubývání sil proti dnům minulým, i vstřikují básníku posilujíel prostředky. Ale duch Björn- sonův, jak jsme již pravili, jest čistý a jasný. Vzpomněl si též na popravu Ferrerovu a pravil: »A svobodu přece nezabijí!« Vzpomíná rád na blížíci se smrt. »Až vzlétnu do výšin po smrtí svojí, obrátím se tváří ke svému drahému Norsku . . .« zvolal v noci k synu svému sil- ným hlasem. Ze všech zemí přicházejí rodině přípisy telegramy, v nichž čelné osobnosti jeví účas svoji i tázají se po stavu básníkově.
Björnson Björnsonův Ibsenová Langenová Einar Björn Ferrerův Paříž Norsko Německo Francie
17 article
Jak se svzžený šach baví. »Daily Express« sděluje z Oděsy: Býva- lého šacha perského viděti jest každé noci v kavárnách, chantanech a cirku, kde se všude baví bez okolků. K aféře v Mylhůzách. Jak jsme již sdělili, byla hrána v jedné veliké restauraci mylhůzské bymna francouzská »Marseilleissa«, což vzbudilo v obecenstvu veliké nadšeni a bouřlivý potlesk, kdežto naopak německá »Wacht am Rhein« byla vyplskána. Celá řad účastníků této demonstrace byla vypovězena mezi nimi i Švýcar Jindřich Wegelin. O této záležitosti píše švýcarský list »Bund«: »Jindřich Wegelin pochází sice ze Sv. Hallu ve Švýcar- sku, ale v Mylhůzách sídli již dlouhou řadn let. Měl tedy, použivaje pohostinství německ říše, projeviti jistou zdrželivost. Přes to ale jest vypovězení jeho ze země trestem tak krutým, že to všechny Švýcary překvapuje. »Kdybychom my. pokračuje »Bund«, měli vypověděti z země svoji všechny ty, kteří nedbají citů našich národních, musili bychom vypovídati od božíh rána do večera!« Vypovězení Wegelinovo bylo dle posledních zpráv zatím odloženo, neboť zdá se, že německý tisk nacionální celou aféru bezmezně přeháněl Také osm hostů, Němeů, kteří byli přítomni zmíněné demonstraci i dva důstojníci svědčí v prospěch Wegelinův. I spolková rada švýcarsk zakrečila u německé vlády proti vypovězen Wegelinově.
Švýcar Wegelin Wegelinův Švýcary Mylhůzy Daily Express Wacht be Rhein
18 article
Osud jubilejního fondu „pro dítě“. Řád pro clrařský jubilejní fond pro ochranu dítek a péči o mládež, uveřejněný ve » Wiene Ztg«, jakož i zprávy o praktickém proveden úkolů této instituci vytčených, do veřejnost- proniknuvší, byly podnětem České zemské ko misi, aby prtesidiu ministerské rady předložila pamětní s pi s: »Iatensivnější činnost v oboru péče o mládež a ochrany dítek, vzbuzená prvním rakouským kongresem pro ochranu dílek v r. 1907ve Vídni konaným, setkala se v král. českém s ne ličeným uspokojením všech, kdo pro tonto důle- žitý obor socialní péče mají zějem. Tito všichn kojili se nadějí, že péče o mládež, jež, jak právě jednání a publikace zmíněného kongresu opět jasně ukázaly, v Rakousku u srovnání s jinými zeměmi značně byla zanedbána, vstoupi do stadia rychlejšího vývoje a zvlášť v Čechách že mnohé teprve v zárodku se nacházejíeí
Vídeň Rakousko Čechy Wien Ztg
19 article
instituce při vzbuzeném větším zájmu o tento obor činnosti rychlejším tempem plného rozkvětu dojdou a žádoucí plody přinesou. Zvlášť v nově založené instituci zemské komise pro ochranu děti a péči o mládež viděli zasvěcenci zárodek důležitého orgánu socialní péče k tomu urče- ného, aby tendence a snahy, uplatňující se v úřadní činnosti státních i autonomních úřadů, jakož i v soukromé dobročinnosti v oboru péče o mládež sloučil, organisoval a dělbou práce, odpovídajíci zvláštní po- vaze jednotlivých zůčastněných institucí a orgánů i spojením všech v tomtéž směru pracujících sil, kýžených vý- sledků se dopracoval. Rozdělení jednotné zemské komise ve dvě národnostní sekce, resp. později spolky, vzbu- dilo ovšem obavy, že dosažení vlastních cíl komise bude ohraženo a stiženo: na druhé straně byla tu naděje, že komise zbavivši se svého čistě úřadního charakteru, stane se v ši- rokých vrstvách obecenstva populárnější, že vstoupí se stávajícími institucemi soukromé dobročinnosti do těsnějšího styku a že tím slane se zárodkem instituce, jež by po uzákonění známě předlohy zákona o péči výchovné byla připravena, by důležitý úkol praktického prove- dení tohoto zákona na se vzala.
20 article
Tento konečný cil majíc od počátku před očima podjala se Česká zemská komise svých různorodých a obuížných úkolů, a podařilo sejí v poměrně krátké době, že své ideje učinila populárními, že si získala v oboru péče o mlá- dež osvědčené spolupracovníky a že i dosáhla některých praktických úspěchů. Do tohoto stadia vývoje připadly sbírky »pro dítě«, uspořádané pod segidou vlády při příležitosti panovnického juhilea. Nemožno zatajovati, že jubilejní dílo »pro dítě« by se bylo s vělším ohlasem setkalo, mnohem lepších výsledků by bylo. dosáhlo, kdyby bylo bývalo již od počát ku jasno, jakým způsobem humanní ideje jubilantovy budou usku- tečněny. Zvlásť ve středu Ceské zemské komise očekávalo se s jakými napjetím, jak vysoká vláda rozhodne o upotřebení peněz pod heslem jubilejního díla pro dítě sebraných. Šloť tu o zásadní otázku, zda vysoká vláda bude dále sledovati úkoly, v důsledeích prvního kongresu pro ochranu dítek vytčené, zda zvlášt bude dále podporovati vznikající a pro celou věc tak důležitou součinnost veřejných orgánů a soukromé dobročinnosti v oboru péče o mládež i šlo tu o otázku, zda jubilejní dílo »Pro ditěs bude znamenati dalšt elapu ve vývoji péče o mládež v Rakousku, či zda bude pouhým na- hodilým dobročinným dílem, postrádajícím orga- nické souvislosti se všeobecným vývojem tohoto odvětví sociální péče.
Rakousko
21 article
Výbor České zemské komise nemůže za- tajiti, že uveřejněný řád císařskéh jubilejního fondu znamená v tomto směru značné zklamání. Pochybnosti, jež o řádu podepsaný výbor chová, jsou rázu zásadního, národnostně-politi- ckého a praktického. Zásadní námitky vyplývají z hořejšíeh vý kladů. Vývoj, jak vyznačen byl vedle úvaha tendencí, jež vedly k založení zemských komisí celou řadou výnosů a nařízení ministeratev vnítra, justice a vyučování, směřoval zeela jasně k tomu, aby mezi úřadní činností oněch veřej- ných orgánů, které přímo neb nepřímo s péčí o mládež mají co činiti, s jedné a pracemi sou- kromé dobročinné péče o mládež s druhé strany, vznikla pokud možná nejčilejší součinnosta dělba práce, zaručující dosažení společných eílů. Při tom vyznivalo vždy z uvedených výnosů, že kompstence jednotlivých zúčastněných činitelů co nejpřesněji má býti zachovávána a že dělha práce právě přesahování z jednoho oboru půsoh- nosti do druhého má znemožniti. Při bedlivějším studiu řádu juh lejního fondu nelze se ubrániti dojmu, že při něm na hranice mezi kompetencí ve- řejných orgánů a oborem působ- nosti soukromé dobročinnosti ne- byl vzat náležitý zřetel. Stručný smysl zmíněného řádu jest, že vláda zamýšlí prostředků soukromou dobročinností poskytnutých po- užíti k splnění úkolů veřejných orgánů péče o mládež. Ovšem, je-li to skutečně smyal
Český zemský
22 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Rozmilá rodina. Veselobra o 3 dějstvech Napsal Gustav Essmann. Přeloži! R. Nosek. Režie G Sehmoranz. Autor veselohry »Olec a syn« už je milý známý. Pobavil nás loni rodinným obrázkem otce, který tak výborně obrátil péči o výchovu svého synks, že se ten po čase za vděk stává velmi rozumným vychovatelem svého otce. Také dnešní hra dánského dramatika, jak už název svědčí, má rodinný motivek. Pan Friis, kodaňský velkoobchodník, ředitel paroplavební společnosti, je milionář. Mlá dvě provdané doery, třetí hotovou se provdat a na- dějného synáčka. Motivkem života milionářské rodiny jsou ovšem peníze. Tatínek peníze vydě lává, rodina je co možná čiperně fofruje z tatínkovy pokladny. Nejvtipněji vede si př tom paní Emilie, provdaná za barona, majitele známých statků, které věčně nic nenesou, někde ve Švédsku. Právě si paní baronka, neznámo po kolikáté, přicházl na papinkovi vyžádat nových deset tisie. »Musi« je nezbytné mit. Ne- dostane-li, prosadí své drahocenné šperky. Ml je už zde připraveny v kabelce. Mají cenu desateronásobnou. Papá Friis, ne a ne. Má toho už dost Není jen k tomu, aby vydělával a rodina roz hazovala. Malá rozmluva se zapřede. — Jak pak vlastně vyděláváš, papá ? Hraje na burse. Jak se to braje? Někdo vydělá, druhý musí prodělat. Tedy jeden druhého ošidí? — Chytřejší ošidí méně chytrého ! podo- týká opatrný peněžník. Tuze pěkná životní průpovídka. Paní ba ronka je sběratelkou takových průpovídek. Po znamená si tuhle ihned. A papírek někam za strčí. Tak. A teď půjde někam prosadit šperky — Emilko, počkej ! . . Papá, velkoobchodník, ředitel společnosti nemůže, rozumí se, dopustit, aby se řeklo, že
Essmann Přelož R Nosek Olec Friis Emilie Emilka Švédsko
23 article
jeho dcera, baronka, shání po městě penízez své šperky. Dá si konečně řici. Napíše potřebný chek. Kabelku se šperky musi dceruška ovšem nechat u tatínka v zástavě. A spokojená dceruška zašnali vlečkou, po- hodi hlavinkou s ohromným moderním klobou kem a graciosně se poroučí. Mladal děti se přihrnuly. Mají s papá smlu venu promenádu. Navrhuji konmo. Papá ne koňmo, kočárem. Porouchal si onehdy ostruhy nových ještě nemá. — Emilka přec ti koupila nové, papá. D e je kupovala. Což tu ješté nebyla — Emilka? — Nu, ano, zde její kabelka . .. Papá otevře kabelku. Tvář se mu roztáhla. V kabelce místo šperků — ostruhy. A listek Čte pěknou průpovídku: chytřejší ošidí méně chytrého! Však paní Emilie nemá jen tahat, lákat n tatínkovi tisicové cheky ! Má i srdce na pravém místě. Zase nějakou životní průpovídkou způ- sobí, aby mladší sestřička neupadla v tenat spekulantního švédského hraběte, který má n ni políčeno. Vlastně na její věno. Však tuje stranou někdo jiný, bratránek Waldemar, lodní poručik, tichý, bodrý muž, hodný poznání. Však také pomocí moudré životné průpovidky vyjde i jeho cena na jevo. To je vše. Hra je zcela zábavná. Dánský autor vládne pěknou sbírkou společenskýeh typů jistého ovzduší a vtipným dialogem. Při- padá vám arci všecko nějak tuze povědomě, což konečně ani nemusí být výtkou. Celkem lidičky ani dobří ani zlí, bez jaké starosti, net jak hladce se vyrovnat se světem a příjemně života užít. I té paní Emilii se vlastně podívíle, kde se v ní z čísta jasna tolik ušlechtilého smýšlení vybavilo. Patrně jisté ovzduší rodi určité rozpolohy mysli, ať v Kodani, v Pařízi anebo někde jinde. Co do obsažnosti obou ber, lonské »Otec a syn« i letošní »Rozmilé rodiny«
Emilka Emilie Waldemar Kodaň Pařízi
24 article
prvější dali byste rozhodnou přednost. Jinai zdá se hlediště jak náleží spokojeno. Role toho druhu hrají se vlastně levým maličkem. Čím nemá býti řečeno, že by svým držitelům neskýtaly možnost, co nejlépe s zamluviti Zvláště Emilie paní Benonové jest vděčna. Také dámy Sedláčkova a Noskova jako dcerky milionářské jsou velmi chic. A pan Seifert, papá Friis, s kohortou svých více méně vybarvených zeťů a nápadníků (pánové Langhammer, Mušek, Focht, Hašler, Viesner) svým synátorem (p. Doyl), který papínkovi o- kuřuje nejlepší cigara a od starého papínkov lokaje se dluží peníze na věčnou oplátku, an na chvili diváka nezarmoutí. Cinostnému hrdi- novi, poručíku Valdemarovi, dobře sluší vřel prsní tóny bohatého barytonu páně Matějov- ského.
Emilie Benon Sedláčkův Noskův Seifert Friis Langhammer Focht Hašler Viesner Doyle Valdemar pán Matějov
25 article Z kulturni ciziny.
Z kulturni ciziny. Lülzowův Hus a zahraniční kritika. Z- znamenali jsme již několik zvláště zajímavých úsudků cizí kritiky o velkém díle o Husovi, které vydal dr. hrabě Lützow pod titulem »The life and times of Master John Hus« v Londýně av Novém Yorku u nakladatele Demte Co. Pře- četné revue a týdenníky i nejpřednější žurnály anglické uveřejnily obšírné a často nadšené články o nejkrásnější knize, která byla cízině podána o českém reformátorovi a kostnickém mučedníku. Tentokráte zaznamenáváme zvlášť významný pro- jev o spisu Husově, významný jménem pisatela. Slavný historik francouzský E. Denis, jenž je obdivován a milován celou českou veřejností, uveřejnil v »Revue critique d'Histoire et de Littérature« rozsáhlé pojednání o Lůtzowově Husovi. Velký autor »Konce samostatnosti české«, jenž je vzácnou, povýšenou autoritou v dějinách českých, mluví o anglické knize českého děje- pisce se zvláštním uznáním a důrazně oceňuje vědecký význam »Života Husova«. V úvodu velmi Jicholivé ogeňvje dílo Lützowovo, slovy: »Hrab Lützow učinil svým životním posláním seznámit Anglii s Čschy a splnění své úlohy, vykonává právě s takovou horlivostí, svědomitostí, jako talentem. Jeho předešlé spisy, zejména jeho »Pokus historie Čech«, »Dějiny literatury českée a jeho čtení o »Dějepiscích českých« byly při- jaty se zaslouženou přízní všech, kdo se zajímají o slovanská studia.
Lülzowův Hus Hus Lützow Husův E Denis Lůtzowův Hus Života Husův Lützowův Hrab Londýn Nový York Anglie Čechy Demte Company the life and time of Master John Histoire et jít Littérature
26 article
Kniha, kterou uveřejňuje dnes o Husovi jeho době, setká se zajislé s podobným úspěchem a dle mého přesvědčení znamená pozoruhodný pokrok autorův. Zdá se, že spisovatel je stále jistější svou methodou, že jeho bádání je úplnější a rozsáhlejší, aniž tato obsažná dů kladnost něco odňala zajímavosti lektury.« Prof Denis probírá podrobně knihu hr. Lützowa. a celkem se stotožňuje s jeho stanuviskem histo rickým a uznává cenné literární přednosti díla Zejména uznává za nepopíratelnou přednost ži- votopisu Husova, že dovedl právě tak rozvážně jako jemně rozlišiti co nejpřesněji dílo Husovo od důsledků, více méně přimých, jež z něho vyšly.« Dále praví Denis: »Jeho závěrky po- tvrzují, jisté theorie, vycházejíci — dle mého názoru, ze studií všech velkých revolucí histori ckých. Vliv velkých vůdeů lidí vysvětluje s zvláštními podmínkami prostředí, v němž se pro jevuje jejich činnost, hrdinové nejsou veleí nežl tím, že jsou noseni na ramenech jejich sou- časníků. A ohlas jejich slov je proto tak účinný poněvadž pronášejí slova, která každý, chtě slyšet. Jejich autorita vznikla méně jejich ta- lentem, nežli jejich povahou a především svými vlastnostmi mravními dobývají davy.« Denis pro- jevuje souhlas závěrečnými slovy Lützowovými »Dnešní konílikty nemají již za předmět otázky náboženské, ale otázky politické a národní; pa- mátka Husova a válek husitských nieméně časte povzbuzovala a udržovala poznovu snahy mnohýeh Čechů, kteří eítili sklon k pochybování o budoue nosti vlasti. Ona též podporovala vlasteneckého historika v dolikátní snaze, kterou si uložil.« Rovněž obáírně píše o Lützowově Husov známý londýnský týdenník »The Spectator«. Pojednání anghekého listu není sice vědecké, ale kniha o Husovi je pěkné karakterisována s vřelou sympatií posouzena
Hus Denis Lützow Husův Lützowův Čecho the Monitor
27 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Nynější chmurné podzimní dny s častými mlha- mi a desti nejsou velmi příznivy rozvoji elegance na ulici. Krásné toiletty a nádherná pěra plihnou vlhkem a rozkošné úbory jsou ukryty pod velkými kožešinovými paletoty, jež rovněž velmi trpi ne- příznivým počasím. Proto spokojují se mnohé dámy se štolou a rukávníkem, jež se nosi k samelovým tailleurs. Na štoly a rukávníky je velmi oblíbena kožešina liščí, poněvadž přes to, že je velmi pěkná, nejsou její ceny přemrštěné. Nejlépe se doporučuje liščina černá, bílou nosí už jen mladé dívky; napodobuje se totiž velmi snadno, pročež ji velké dámy nechtěsi nositi. Pokud se týče kostymů tailleurs, vyskylla se ji- stá novinka. Sdělila jsem již předešle, že se počaly odstraňovati límce nejen u žaketů, nýbrž i u bluz. které se lemovaly límečkem ze skládaného linonu. Mnohé dámy však se nechtěly podrobiti této tyranii mody a vystaviti svůj krk chladu, pročež podržuji při žaketu bez límce bluzu, jdoucí vysoko ke krku Bluza je nahoře u krku lemována límečkem, jenž se volně ohrnuje a spadá k ramenům. Místo linonu vol se však pěkná, velmi jemná krajka, která se skládá Vyjtmá se to velmi pěkně. Roby, jež se nosí pod kožešinovými plášti, vel- mi dleuhými a zakrývajícími sukni, jsou přece na- nejvýš elegantní. Velké oblibě se těší krásný živů- tek z jednoho kusu beze švů u krku, na ramenou u rukávů, připomínající tvarem ruskou bluzu. Ne- třeba dokládati, jak dokonalého umění střihu je k tomu třeba, aby se kombinovaly podobné modely. tak krásné ve své jednoduchosti. Přece však, poněvadž horní část živůtku je pří- liš hladká, doporučuje se udělati volný řetízek z téže látky, na nějž se pak přišíje malý šperk.
Pařížanka Rob